Patents

Search tools Text Classification Chemistry Measure Numbers Full documents Title Abstract Claims All Any Exact Not Add AND condition These CPCs and their children These exact CPCs Add AND condition
Exact Exact Batch Similar Substructure Substructure (SMARTS) Full documents Claims only Add AND condition
Add AND condition
Application Numbers Publication Numbers Either Add AND condition

Method of heat treatment of steel having high tensile strength

Classifications

C21D1/18 Hardening; Quenching with or without subsequent tempering

Landscapes

Show more

CS196437B2

Czechoslovakia

Other languages
English
Inventor
Kazuhisa Suzuki
Toshikazu Shimoyama

Worldwide applications
1969 PL DE CH BE FR AT NL CS GB

Application CS64469A events

Description

Vynález se týká způsobu tepelného .zpracování ocele s vysokou pevností - v tahu o složení v % hmotnostních' 0,03 až 0,09 % uhlíku,- 0,05 až 0,60 % křemíku, 0,10 až 0,60 procent manganu, 1,8 -až 8,0 % niklu, 0,4 až 2,5 % chrómu a 0,5 až 2,5 % molybdenu, přičemž součet polovičního množství niklu, množství chrómu a množství -molybdenu je větší než 3,4 °/o, a ' dále obsahující 0,0.1 až 0,09 — hliníku a 0,001 až 0,15 % titanu, jednotlivě nebo ' ve vzájemné ' kombinaci, přičemž zbytek -je železo a nečistoty, a případně obsahující ještě stopy až 0,16 % vanadu, stopy až 0,07 í% niobu, stopy až 0,007 % boru a . stopy až 4,0 . '% kobaltu jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci.
Téměř všechny ocele běžného typu s. vysokou a ultravysokou pevností v tahu se mohou zlepšit co:do .pevnosti v tahu a vrubové houževnatosti tepelným zpracováním, jako, je kalení a popouštění, přičemž složení takové ocele- sé nastaví tak, že se zvýší . její tvrditelnost zakalením při tepelném zpracování kalením a popouštěním, takže její struktura představuje buď martensitickou strukturu nebo popouštěnou martensitickou strukturu. .
Z tohoto důvodu 'obsahuje . běžná ocel s vysokou pevností v tahu příliš mnoho prvků zvyšujících tuto pevnost a také příliš vy196437 ' ' 2 ' soký obsah C a Mn za účelem zvýšení její tvrditelnosti kalením, přičemž s hlediska vlastností matečné ocele je její vrubová houževnatost -příliš nízká oproti pevnosti v tahu. . '
Pokud jde o svařitelnost, dochází ke značnému vytvrzení pásma zasaženého svářecím teplem a k vytvoření tvrdé a křehké martensitické . struktury v takovém . pásmu po sváření, což se projevuje jako -snížení vrubové houževnatostí ' a snadné tvoření prasklin ' ve. svaru.
Uvedené nedostatky odstraňuje způsob tepelného zpracování - podle - vynálezu, jehož . podstata záleží v tom, že ocel -se zahřívá pa 800 až 950 °C nad bod - přeměny A5, - potom se v období alespoň 5 sekund ochladí z 800 - na 400 °C - a potom se ochladí ze 400- na 100 °C nejméně - v 17 sekundách, - maximálně - v 600 . sekundách, načež se popouští při teplotách 500 až 680 °C pod - bodem přeměny Ai.
Způsobem podle vynálezu se dostane --nová bainitická ocel- s vysokou - pevnosti, v tahu tím, že se zlepší její svařitelnost a usnadní vytvoření bainitické - -struktury, čímž se značně zlepší funkce původního materiálu i jeho svařitelnost.
Složení a tepelné zpracování - ocele - podle vynálezu bude nyní vysvětleno za - pomoci přiložených - výkresů, - kde na obr. 1 - je graf
191437 znázorňující vztah mezi · množstvím Ni a · mezi energií VE absorbovanou ocelí' zpracovanou podle vynálezu ' při vrubové · žkoušce Charpyho na vrub · V, na obr. 2 je graí znázorňující ' vztah mezi ' množstvím Ni a pevností v tahu · u · ocele ' zpracované podle vynálezu, · ná obr. '3 je graf, znázorňující vztah mezi hodnotou meze · průtažností a mezi pevností v' tahu u ocele zpracované podle · vynálezu a množstvím Cr, na obr. 4 je graf znázorňující ' vztah mezi ' -množstvím Mo a mezí průtažnosti · 'a pevnosti v tahu · u ocele zpracované podle vynálezu, na obr. 5 je graf znázorňující ' vztah mezi součtem množství · Ni/2 + Cr +' Mo ' a mezi ' energií absorbovanou· ocelí podle vynálezu při vrubové zkoušce 'Charpyho na ' vrub V, na obr. 6 je · graf přeměny ocele po plynulém chlazení při tepelném zpracování, na obr. 7 je graf ' znázorňující ' vztah mezi hodnotou součtu ' množství Ni/2 + Cr + Mo a mezi /dobou plynulého chlazení ocele zpracované podle vynálezu a na obr. 8 až 10 jsou snímky znázorňující mikroskopickou strukturu ocele zpracované podle vynálezu.
Aby se bainitická struktura mohla ' vytvořit ve 'zvlášť velkém rozsahu, upraví se · složení ocele pro zpracování podle . vynálezu tak, ' že · obsahuje · v % hmotnostních · 0,03 . až 0,09 % C, 0,05 až 0,60 <<^ Si, 0,10 až 0,60 % Mn, 1,8 až · 8,0 o/0 Ni, 0,4 až 2,5 % Cr a 0,3 až
2,5 .% Mo· dále 0,01 až 0,09 % AI nebo/a 0,001 až 0,15 o/o Ti, přičemž hodnota součtu množství Ni/2 ,+ Cr + Mo je nastavena větší než 3,4 %, a kromě toho v případě · potřeby obsahuje jeden nebo dva prvky ze skupiny: méně než 0,16 · % V, méně než 0,07 · % Nb, méně než 0,007 °/o в a méně než 4,0 % Co. Uhlík působí · ve smyslu zvyšování pevnosti v tahu u ocele, avšak jeho- · příliš vysoký obsah může vést ke zvýšení ťvrditelnosti kalením a ke zhoršení svaritelnosti ocele, takže se obsah . uhlíku upraví na zvlášť nízkou hodnotu · za účelem umožnění vytvoření bamltické struktury tím, že. se zabrání· vytvoření martensitické struktury.
Jelikož však obsah uhlíku je mimořádně nízký, sníží · se.tím.pevnost ocele v tahu, takže spodní hranice obsahu uhlíku je určena hodnotou 0,03 %. Křemík je při výrobě oceli · přítomen v · množství vyšším než ·0,5 '% . hmotnostních, · avšak větší obsah než 0,60 % tohoto prvku může ·snížit švařitelnost ocele, takže jeho· obsah · je · určen intervalem 0,05 až 0,60 % hmotnostních.
Podobně jako uhlík působí také · mangan ve smyslu zlepšení · pevnosti ocele v · tahu, avšak jeho příliš· vysoký . obsah by mohl zvýšit tvrdltelnost ocele kalením a snadno vytvořit martensitlčkou strukturu, čímž se ' zvýší sklon ke tvrdnutí pásma zasaženého svářecím teplem a ke · zhoršení svařitelnosti ocele; obsah Mn bude tedy podle určení · nižší než. 0,60 · % · hmotnostních za účelem vytvoření bainitičké struktury při zamezení tvoření martensitické struktury a zlepšení svařitelnosti ocele podle vynálezu.
Zároveň · však příliš nízký obsah · Mn by mohl vést ke snížení pevnosti v tahu, takže jeho obsah má spodní mez· 0,10 %.
Je známo, že· Ni, Cr a Mo · jsou nejúČínnější · legovaní · prvky · pro· vytvoření · bainitičké struktury. · Především Ni působí ve smyslu zlepšení' vrubové houževnatosti ocele. Zejména obr. 1 ukazuje účinek obsahu Ni na vrubovou houževnatost · lité ocele vyrobené · z ocele zpracované podle vynálezu, přičemž úsečka vyznačuje obsah Ni v · %. hmotnostních · a pořadnice · vyznačuje . ' absorbovanou energii VE ——20° v . joulech při ·—20 °C zjištěním Charpyho vrubovou · zkouškou rázem o vrubu · V, čímž · sé získá křivka, proložená prázdnými · kroužky, bez popouštěcího · zpracování a · další křivka proložená plnými kroužky s popouštěcím zpracováním při 580 stupních Celsia. . .
Jak je z těchto křivek ' na obr. 1 patrno, nepozoruje se žádná změna vrubové houževnatosti v případě ocele bez. popouštění, avšak popouští-li se ocel obsahující více než 8 hmotnostních Ni, má sklon snižovat svou vrubovou houževnatost oproti počátečnímu' požadavku, takže .obsah Ni musí být větší než 1,8 % hmotnostních, aby vrubová , houževnatost byla · více než 27,5 J · při —20 °C.
Obr. 2 ukazuje účinek Ni na pevnost ocele v tahu, přičemž na úsečce je nanesen obsah Ni v 1% hmotnostních a na. pořadnici pevnost v tahu v MPa; křivka proložená prázdnými kroužky znázorňuje pevnost v tahu · bez popouštění a křivka proložená plnými · 'kroužky znázorňuje pevnost v tahu při popouštění na 58Ů °C a v tomto případě bylo zjištěno, že více než 8 % hmotnostních Ni nemá vliv na · pevnost v tahu. Z tohoto vztahu lze určit obsah Ni v rozmezí 1,8 až 8,0 % hmotnostních.
' Chrom je zapotřebí pro vytvoření· bainitické · struktury a pro zvýšení pevnosti oce. le v tahu, avšak příliš velký obsah Cr neumožňuje další zvyšování v pevnosti v tahu.
Obr. 3 · znázorňuje účinek obsahu Cr na pevnost v tahu u ocele podle · vynálezu, přičemž · úsečka · udává obsah Cr v °/o hmotnostních · a pořadnice udává v · MPa mez .průtažnosti a pevnost v tahu u ocele bez · popouštění, aby byl ujasněn · jejich vzájemný vztah. Úsečka · proložená prázdnými kroužky znázorňuje pevnost·· v tahů, úsečka · proložená prázdnými ’ trojúhelníčky znázorňuje mez průtažnosti. Jak je z tohoto· grafu patrno, ' lze získat stálou. pevnost V tahu pro obsah · Cr v rozmezí 0,4 až · 2,5 % hmotnostních. Z toho důvodu je obsah Cr určen intervalem 0,4 áž 2,5 % hmotnostních. * .
Molybden je · nutný · pro vytvoření bainitické · struktury a pro zvýšení pevnosti v · tahu, avšak příliš velký · obsah nemá vliv · na zvýšení pevnosti v · tahu.
Obr. · 4 znázorňuje účinek· obsahu Mo na pevnost v tahu u ocele .podle vynálezu, přičemž úsečka udává obsah · Mo v · ·% hmotnostních a pořadnice udává v MPa mez· průtažnosti a pevnost v tahu u ocele · bez popouštění za účelem ozřejmění · jejich vztahu.
Křivka · proložená prázdnými kroužky udává
198437 ' · 5 . ' pevnost v tahu, .křivka. proložená prázdnými trojúhelníčky udává mez ' průtažnosti.
’ Z tohoto· · grafu je zřejmé,· .že · se mez průtažnosti téměř nemění, když obsah Mo přesáhne hodnotu . 0,3 · % hmotnostního, · avšak . při . zvyšování obsahu Mo se · také zvyšuje, pevnost v tahu. · ' . .
Avšak · více · ·než ·2,5 · % · hmotnostního Mo již · nepůsobí zvýšení, pevnosti · v tahu, takže vhodné rozmezí ' jeho· obsahu, je 0,3 až· 2,5 % hmotnostního. · ·...... . '
Nyní · bude podrobně vysvětleno působení Ni, Cr a Mo · na vrubovou houževnatost ocele podrobené ' tepelnému zpracování podle vynálezu. V ·obr. 5 je na úsečce nanesen součet Ni/2 + Cr + Mo v %· · hmotnostních jako parametr těchto prvků a na pořadnici je udána energie VE-20. absorbovaná při Charpyho vrubové zkoušce se vrubem V o hloubce 2 mm, · při —20 °C v J pro ocel podle vynálezu.
Z · tohoto vyobrazení vyplývá, že ' 'hodnota Ni/2 + Cr · + Mo musí být větší.'než ' 3,4 % hmotnostních, aby se vrubová houževnatost, VE-20, obdržela v 'hodnotě větší než 27,5 · J. ' Proto je složení ocele podle vynálezu nastaveno· tak, aby součet Ni/2 + Cr · Mo byl větší než 3,4 ·% hmotnostních. Pro· odkysličení a vytvoření jemných krystalických zrn při výrobě ocele je nutno 0,01 až 0,09 % hmotnostních AI, avšak · větší obsah. ' než 0,1 % hmotnostních vede ke snížení vrubové houževnatosti v rozpouru k původnímu záměru, kdežto méně než 0,01 % · hmotnostních se ukázalo naprosto· neúčinným. Pro odkysličení a vytvoření jemných krystalických zrn se může použít také Ti, který má téměř stejný účinek jako AI, a v tomto případě vhodný obsah Ti je s výhodou v rozmezí 0,001 až 0,15 % hmotnostních. Pro· shora uvedené účely lze také užít kombinace AI a Ti.
V, Nb a ·Β ve velmi malých množstvích z působí ve smyslu zvyšování pevnosti v tahu téměř1· bez snížení vrubové houževnatosti ve znatelném stupni. Podobně malá množství Cq nebudou mít znatelný účinek na pevnost v tahu a vrubovou houževnatost. Výhodná množství těchto prvků pro dané účely «budou · méně než 0,16 % hmotnostních V, méně než 0,07 % hmotnostních Nb, méně · než 0,007 procent hmotnostních B a méně než · 4 % hmotnostních Co, přičemž současně lze · z těchto prvků použít jeden nebo dva ' nebo i více.
. Nyní bude · popsáno podrobněji tepelné zpracování · ocele podle vynálezu.
Obr. 6 znázorňuje graf přeměny ocele při plynulém chlazení po zahřátí nad 850 °C, tj. nad · bod přeměny A3, a to u · ocele skládající se v o/o hmotnostních z 0,7 %' C, 0,21 % Si, 0,30 %· Mn, 3,38 · %' Ni, 1,55 % Cr, 0,95 procent Mo, 0,019 ·<% AI kromě železa a nezbytných nečistot. V to-rnito· grafu · je· na úsečce nanesen čas chlazení v sekundách při logaritmickém dělení od · teploty 800 °C· a pořadnice vyznačuje ve stupních Celsia a při lineárním dělení teploty za účelem vymezení oblastí transformace ocele. A označuje 6 austenltidkou oblast, B označuje oblast přeměny na bainítickou strukturu, M označuje oblast přeměny · na martensitickou strukturu, přímka · a · · — Jb vyznačuje' počáteční bod přeměny ' na martensitickou · strukturu, křivka b — c · vyznačuje počáteční bod · přeměny na . bainítickou. strukturu, přímka d — e vyznačuje přibližně ukončení martensitické ' přeměny q křivka e — ·f vyznačuje přibližně koncový bod' bainitické přeměny. 'Na výkresu kromě toho· vyznačuje křivka 1 chladicí křivku procházející· průsečíkem e ' mezi · martensitickým bodem · a · bainitickým bodem . a křivka ,2 je kritická 'chladicí křivka pro· vytvoření bainitické · struktury, tj. chladicí křivka procházející průsečíkem · b mezi · martensitickým bodem - a bainitickým bodem. · Podle výkresu, probíhají-li chladicí podmínky rychleji než chladicí křivka · 2, se všechna ocel transformuje na mertensitickou strukturu a při jejich průběhu pomalejším, než je chladicí . křivka 1, · se všechna ocel · zcela transformuje na bainitickou strukturu. ' · Doba chlazení od 800r °C · na 400 °C na kritické chladicí křivce· 1 pro tvoření · ' bainitické struktury · je označena jako Si, · doba ' chlazení od 800 °C na 400 °C na chladicí křivce 2 je 'označena jako· . S2 a chladicí doba · od 400 stupňů Cgijsía ha 100 °C je · označena 'jako Ss.
Podle těchto údajů · musí' pro umožnění vytvoření bainitické struktury přesahovat doba chlazení od 800 °C na 400 °C hodnutu S2 sekund, ' ' aby chladicí křivka ' mohla přejít do' bainitické oblasti. Potom, pokud jde o podmínky chlazení ' od · 400 °C, probíhá chladicí úsek chladicí · křivky 1 podél kritické chladicí ' křivky pro vytvoření bainitické struktury. To znamená, že při souhlasu teplotního· rozsahu 's teplotou pro vytvoření martensitické struktury v rozmezí mezi 400 stupni Celsia a 100 °C a při rychlém· chlazení ocele v tomto teplotním rozsahu je možnost vzniku martensitu, i když chlazení od 800 °C na 400 °C probíhalo pomalu. Aby se tedy v ' oceli vyvolala bainitická · struktura, musí být doba chlazení od · 400, “C na 100' °C delší než S3 sekund.
, Obr. 7 ukazuje vztah mezi složením ocele · a časovým rozmezím· S2 a Ss. Na . výkresu vyznačuje úsečka v lineárním dělení součet Ni/2 + Cr 4- Mo v %· hmotnostních jako parametr · efektivního obsahu Ni,. Cr a Mo pro vytvoření bainitické struktury, · kdežto pořadnice ' nese v logaritmickém dělení doby S2 a Ss pro· ujasnění tohoto vztahu v sekundách. Křivka proložená plnými kroužky značí ' Ss, křivka proložená prázdnými kroužky značí S2.
Z tohoto· vztahu plyne pro· ocel podle vynálezu, že S2 je ve· všech · případech meňší než '6 sekund a téměř se nemění s hodnotou Ni/2 + 4Cr + Mo, avšak hodnota Ss vzrůstá při zvyšování hodnoty Ni/2 + ' Cr + Mo·, i když ne vícp než o 27 sekund. Je vidět, že součet ' Ni/2' + Cr + Mo · bude 3,4 %' nebo vícé ,a doba S3, odpovídající této hodnotě, bude 17 sekund. Pokud jde o chladicí · pod198487 minky ocele po jejím tepelném zpracování, pak se tato ocel podle vynálezu po jejím zahřátí nad bod přeměny Аз ochladí z teploty 800. °C na 400 °C v době delší než 6 sekund a pak se plynule, chladí z teploty 400 °C na 100 °C v době delší než alespoň 17 sekund. Za těchto chladicích podmínek je zaručeno, že ocel podle Vynálezu bude mít bainltickou strukturu.
V .důsledku bainitické struktury vytvořené takto shora uvedenými chladicími podmínkami má pevnost v tahu i vrubová houževnatost velmi vysokou hodnotu. Tyto vlastnosti jsou postačující i bez popouštění, avšak při nutnosti vyšší vrubové houževnatosti se může ocel chladit za chladicích podmínek ilustrovaných na obr. 1, čímž se v oceli vytvoří bainitické struktura a potom se ocel· vhodně popouští. Proto bude nyní podáno několik příkladů jak přitom postupovat.
V tabulce 1 jsou sestavena chemická složení, podmínky zahřívání a mechanické Vlastnosti ocelí podle vynálezu. Značky A až К označují litou ocel, značky t a M kujmou ocel a značký N a O ocelovou desku, přičemž značka O udává chemické složení, podmínky zahřívání a mechanické vlastnosti ocelí podle dřívějšího stavu techniky.
Jak je z těchto příkladů vidět, dodává složení ocele této oceli velkou pevnost v tahu a vysokou vrubovou houževnatost, přičemž přísada V,'Nb, В a Co v této oceli zajišťuje i další žádoucí vlastnosti.
Pokud jde o svařitelnost těchto ocelí, Je v tabulce 2 uvedena maximální tvrdost Hv svařeného úseku v pásmu zasaženém svářecím teplem u ocele N z tabulky 1, dále předehřívací teploty pro zamezení prasklin v kořenu a vrubová houževnatost svařeného úseku, při maxlpiální svářecí teplotě 1350 fcC.
Jak je z tabulky 2 patrno, je u ocele zpracovávané podle vynálezu tvrdost svářeného pojeného úseku nízká, sklon к tvoření prasklin Je velmi nízký a pojený úsek má dobrou svařitelnost, aniž by se stal křehkým.
Na obr. 8 je znázorněna mikroskopická struktura ocele A z tabulky 1, na obr. 9 ocele C a na obr. 10 ocele N bez popouštění ve zvětšení 500 násobném, takže všechny ocele mají bainltickou strukturú.
Ocele zpračQvané podle vynálezu lze užít pro výrobu ocelových desek, lité ocele a kujné ocele a také jako materiál pro ocelová potrubí, ocelové tyče, tvarovanou ocel a drá' ty·—<
H
Ю CD CD CD CO CO · . CD CM A CO A CO CM A o o o oo o o
188437
Označení Druh C S1 Μη P S Mi Cr Mo V Nb В Co Cu
LO Ю b CD Ю СО СЛ A A A A CM rH A .
Ю CO CM © CM CM CM A
CD LD Ю A · © A © 00 O ©
СП А
ACD
CDA oo o©
Tři
Xj1©OOCnCMCMinrt<© o cc CD in O ts ω b cn CM CO 00 00 ΙΌ 0*1 © ΙΩ ΙΩ
© A CM © © © in © © CM 3
xH rH CM co iri A.
13«437
Tabulka 1 — pokrač-ování
Značka Druh . T 17 SA27 SB3/ popouštěcí mez pevnost prodloužení 4kontrakce VE-20 (°C) (s) (s) teplota (°C) průtažností v tahu (%) (%) (J) (MPa) (MPa) oo оз тг со см © © ©
TJ< © СО СО © © r-fbi оо CD ©Ю©Ю^Гч©©©^
СО О CD гН О © © © ^ лф UD © © ’Ф Ю © © О © © © ©
Ή тН ©
КгИГ^СД©^©©^ © Гх © © ©O3tS©©COtSCD©©©©©© rxts©©©tx©©©co©ts©o)
Гх © © © 03 гч £2 сл Я гНОЗОО©гН’’#тНгНОЗ©'^©’^0 срсч©©со©гчочсоаю©ю©$2 ©©©©©©©Гч©©©©03©0
O o o o o Ф o C5 Ф а Q‘ CD o O
© 1 00 1 00 1 00 1 00 1 00 1 00 1 00 1 00 I © 1 00 1 00 1 00 1 00
© 1 © 1 © 1 © i © 1 © 1 © 1 © © 1 © 1 © 1 © 1 © 1 ©
© © © CD © © 03 © O 03 © t—1 © O
rH rH rH Ol © Ol rH © © © rH (33 o Γχ
rH rH * rH rH rH rH tH rH r-í rH rH © Cs
© © 03 ts O 03 © © © © © s 64 ©
© © © © © © © © © ©
CD 2 o O o CD o © . o . O o o o o
O o o O o O o o CD O o CD © ©
O) 03 CD 03 03 03 03 03 CD 03 03 03 © ©
© фГ ) SA: doíba ochlazování z 800 na 400 °C 4,6) — průměr 14 mm
3) SB: doba ochlazování z 400 na 100 °C .
4) vzorek pro zkoušku délka 50 mm, průměr 10 mm
Ф ё Ф 8 аз ,ё 0) ё Φ ё φ ё ф ё Ф ё' Ф ё ф ё Ф ё·. ф ё Ф ё Ф о. о ф о О
'ri >ri 4ύ· ча ча чО 'ri 'ri 'ri 'ri 'ri 'ri
£ я £ £ Ч-» 4-> 4-» 4-· 4-J. 4-> 4-1 4—1 4-1
Д 55 г-Ч Í—1 —< г-н. 5-4 53 53 53
4 Tabulka 2 - '
Značka maximální tvrdpst předehřívací teplota a procento prasklin předehřívací vrubová houževnatost (J/cm2)
Hv v kořenu zjištěné zkouškou na vzorku teplota pro svařovaného pásma svařeného úseku s úkosem v zamezení prasklin (maximální zahřívací teplota:
RT 50°C. 75 OC . vkořenu 1350<Ό) při —50°C (5x5x55, 1 i

Claims (1)
Hide Dependent

  1. PŘEDMĚT
    Způsob tepelného zpracování ocele s vysokou pevností v tahu, o složení 0,03 až 0,09 % uhlíku, 0,05 až 0,060 % křemíku, 0,10 až 0,60 %. manganu, 1,8 až 8,0 % niklu, 0,4 až 2,5 % chrómu a 0,5 až 2,5 % .molybdenu, přičemž součet polovičního množství niklu, množství chrómu a množství molybdenu je větší než 3,4 %, a dále obsahující 0,01 až 0,09 % hliníku á 0,001 až 0,15 % titanu, jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci, přičemž zbytek je železo a nečistoty
    VYNÁLEZU a případně obsahující ještě stopy až 0,18 '% vanadu, stopy až 0,07 % niobu, stopy až 0,007 bóru, a stopy až 4,0 % kobaltu jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci, vyznačující se tím, že ocel se zahřívá na 800 až 950 °C nad bod přeměny Аз, potom se v období nejméně 5 sekund ochladí z 800 na 400 °C, načež se ochladí ze 400 na 100 °C v době od 17 do 60Ů sekund, načež se popouští při teplotách 500 až 680 °C pod bodem přeměny Ai.