SK122891A3 - Device for reading of audio signal from medium - Google Patents

Description

Vynález so tyká zafízsní pro čtení číslicového zvukového signálu z pŕedlohového prostredí e jeho ukládání na číslicovóm paméťovém prostredí pri první bitové rýchlosti v prvním kroku a pro opakované čtení Číslicového zvukového signálu z Číslicového pamäťového prostredí a jeho zaznamenŕvání na záznamové prostredí pri druhé bitové rýchlosti ve druhérn kroku pro získávóní predem nahraných nosičú záznamu, na nichíí byl na kačdém zaznamenámčíslicový zvukový signál, ktorý reprezentuje určitý hueehní program, pŕičemž saŕízcní obsahuje Čtecí prostredek pro čtení číslicového zvukového signálu z pŕedlohového prostredí, číslicové pamäťové prostredí, záznamový prostredek pro saznenenávání číslicového zvukového signálu na záznamové prostredí, první obvodový prostredek pro zpracovúvéní číslicového zvukového signálu, Cteného z predlohového prostredí, a pro uplikování uvedeného zprucovnnčho číslicového zvukového signálu nn Číslicové pamäťové prostredí, u dále druhý obvodový prostredek pro zpracovávání Číslicové informace ctené z číslicového pamäťového prostredí pro získání číslicového signálu, ktorý v podstate odpovídá Číslicovému zvukovému signálu. Vynález se dále vztohuje na zcŕísení pro čtení číslicového zvukového signálu z pŕcdlchového prostredí a jeho uklúdání na číslicové pnračťové prosthedí pri ρι·νηί bitové rýchlosti, j skoč i na znrízení pro opakované čtení Číslicového zvukového signálu z číslicového pamäťového prostredí a jeho zasncmenávúní na nosič záznamu pri druhé bitové rýchlosti.

h t av teclmiky

Varí žení typu definovaného v predckozím odstave! je

•.'é z patentového spisu USA Č. 4 410 S17· Tukové zuŕízcní je použito jako kopírovací začízoní pro výrobu nehraných číslicových kazet s magnetickým páskem, také označovaných jako digitálni kompaktní kazety. V tomto zarízení je číslicové panélové prostredí, na némž je uložená číslicové informoce odpovídající určitému hudebnímu programu, opakované čteno g informace se zaznamenává na záznamovém prostredí. Bitová rych lost /druhá/ pri kopírovóní je potom zpravidla vyščí než /první/ bitová rychlost behom ulcládání Číslicové informace na číslicovém pameíovém prostredí.

Charakteristika vynálezu

Vynález si klade za úkol využít Číslicové pametové prostredí efektivnSji.

Za tímto účelem se zarízení podie vynálezu vyznačuje tím, že číslicové paméíové prostredí je uzpôsobeno pro ukládání číslicového informačního signálu, který reprezentuje první hudební program a Číslicového informačního 3ignálu, který reprezentuje druhý hudební program, pŕičemž zarízení je uzpôsobeno pro čtení a zasnamenávání číslicového informačního signálu, odpovídajícího druhému hudebnímu programu, pri tretím kroku, na číslicové pamčtové prostrédí, pŕičemž tento tretí krok z časového hlediska probíhá soubéžné alespoň s částí druhého kroku opakovaného čtení Číslicového informačníhô signálu reprezentuj!cího první hudební program.

Vynález je založen na poznúní skutečnosti, že číslicové pamčtové prostredí múže být použito takovým zpúsobem, že v časovém intervalu druhého kroku, v némž je Číslicová informace odpovídající prvnímu hudebnímu programu opakované čtena z číslicového pametového prostredí, môže být prídavné číslicová informace odpovídojiči druhému hudebnímu programu zaznamenávána do jjlné sekce číslicového pamélového prostredí, To umožňuje četŕit čas, protože není nutné od kládat ukládání druhého hudebního programu až do doby, kdy uplynul pŕíslučný časový interval druhého kroku.

Je potom možné využívať zaŕízení, pomoci nichž hudební programy mohou byt uklédány do pamčtového prostredí pouze jeden po druhém a mohou byt také čteny z pamSíového prostredí pouze jeden po druhém, ale který umožňuje, aby druhý hudební program byl zcznrmenévón souČasnS s tím, co je první hudební program opakovane čten. V tomto pŕípadé, jestliže druhý n tretí krok jsou oba vykonávány bezprostredná po prvním kroku a za predpokladu, že druhý krok trvá déle, než tretí krok, bude tretí krok umístén zcela do časového intervalu zaujímaného druhým krokiem.

Opakované čtení druhého hudebního programu v tomto zaŕízení není možné, dokud druhý krok naní dokončen. Je-li vSak zaŕízení schopné současne číst informaci z dvou hudební ch pro gramú opakované, môže opakované čtení druhého hudebního programu z ačí t bezprostredné po tretím kroku.

Je zrejmé, že zaznamenóvání tŕetího hudebního programu nemúže začít, dokud nebylo dokončeno opakované čtení prvního a druhého hudebního programu. Po té ae pŕedpoklédá, že číslicové pančfové prostredí j© schopné uložení nenejvýSe dvou )mdebních programú.

Je zrejmé, ž© Číslicové pamčfové prostredí ve znémérn záznamovém zaŕízení by mčlo iní t pamStovou kapacitu dostntečnou k tomu, aby se uložil číslicový informační signál reprezentující hudební program maximálni délky, který by mčl být zaznamenám na nosič záznamu v predem nahrané kazeté.

Číslicové peméíové prostredí, které se pouíívú v zaŕízení podie vynálezu a které by málo být schopné uklédání dvou hudebních programú. by proto mčlo mit skuteČné dvakrát tak velkou kapacitu. Zaŕízení se vSek dále múže vyznačovať tím, že číslicové pamčtové prostredí má pamétovou kapacitu, která je menší, než dvojnásobek pamčtové kapacity potrebné pro ulo4 žení číslicového Informačního signálu representujícího hudefcní program maximálni délky, než jaký môže být zaznamenón na nosiči záznamu opatčeném zóznamem.

Pro tento účel se využívó skutečnosti, že hudební programy zaznamenané na nosičich záznamu v pňcdem nahraných kazetách jsou obvykle kratčíj než je maximálni hrací doba.

Predpoklódó se, že číslicové hučtební kazety moji maximálni hrací dobu 90 minút. Pro ukládóní dvou hudobní ch programô by toto vyžadovalo pamčíovou kapacitu 180 minút hudby. Populárni hudební programy váak obvykle msjí délku nanejvýče pouzo 50 minút. Je tak proto pMmčrené, že Číslicová parné— tové prostredí má nejmenfíi paméfovou kapacitu napríklad 100 minút zvukové informace, místó pamčfové kapacity, která je dvakrát tak velká.

Jsou navrhovány dva zpúsoby ukládóní dvou hudebních programň na Číslicovém pamStovém prostredí. Za tí nit o účelem 3© zaŕízení podie vynálezu vyznačuje tím, 2e pro adresování vče.ch pcmétových poloh na Číslicovém pamčíovém prostredí jsou adresovací prostíedky uzpô3obeny pro generovóní adres, počíta je první adresou-:./; udávající první peméíové iriísto na Číslicovém panélovém prostredí, následovanou postupné nóoledujícími adresami udáva jící mi postupné následující pamčtové polohy v číslicovém pnmčlovém prostredí, a konče koncovou adresou udávející poslední pamčíové místo na Číslicovém pamčíovém prostredí, priČerní pro ukládóní číslicového informační ho signálu, reprezentujícího první hudební program, do Číslicového pamčtového prostredí, jsou adresovací proatŕodky uspôsobený pro generovóní po sobč nésledujících adres, počíname první adresou o náslodovanou postupné nósledujícími adresami smčrem ke koncové adrese, a pňičemž pro ukládóní číslicového informcčního signálu reprezentuj!cího druhý hudobní proé-ram, do číslicového pcnčtového prostredí, jsou adresovncí prostfedky uzpúsobeny pro generovóní sledu adres, počínaje koncovou adresou a následovanou postupuS nésledujíeími pľ'Odcbázejícími adresami smčrem k první adrese.

I^Jri prvním zpúsobu ss jedná o dvč fixní adresy, od nichz múiíe adresovací prostňadek začít adresovaní pomSfových poloh v Číslícovfe pančfovéa prostredí. Jedna adresa /první adresa/ odpovídá napríklad první pamčíové poloze v paircŕtovém prostredí a druhá adresa /konečná adresa/ potom odpovídá poslední poraetová ploze v pomčtovám prostredí.

Dal2í /tretí/ hudební program ce potom ukládá na pamčlové prostredí bucl od první adresy smčrem ke koncové adrese odshora dolô*' nebo od koncové adresy sničrem k první adrese odzdola nahoru, To závisí na tom, zda druhý nebo čtvrtý krok je dokončován jako první,

Eéhem ukládání druhého hudebníbo programu generují adresové prostŕedky adresy ve sledu opačnám vúči sledu adres bčhem ukládání první h o budebního programu.

Druhá prevedení vjmálezu se vyznačuje tí n, že pro adresovaní véach uklád&cích poloh v číslicovém pamčlovém prostredí joou adresovací prost?edky upravený pro generovaní adres, počínaje první adresou udévojíeí první pamčiovou polohu v Číslicovém pamčíovén prostredí, a déle postupná náslcdující adresy udávající následující psmé£ové polohy, a konce první koncovou adresou udávající poslední pamStovou polohu v číslicovém pomčfeSvém prostredí, pŕičemž pro ukládéni číslicového informačního signálu, reprezentujícího první hudobní program, do Číslicového pamétového prostredí, jsou adresovací prostfedky uzpásobeny pro genorování po sobé následujících adres, počínaje první adresou, postupná následovanou dalSírni následujícími adresami ve čmáru k první koncové adrese o2 po druhou koncovou adresu a včetne ni, pŕiČemČ pro uklédání číslicového informačního signálu, reprezentujícícho druhý hudební program, aa Číslicové pamČÍové prostredí, jsou adresovací prostíedky uzpúsobony pro generování po cobé následujících adres, poČínuje adresou následující druhou koncovou adresu, následovonou po sobí následujícími adresami ve smeru první koncové adresy až po tretí koncovou adresu a včetnč· ní, pŕ'ičemž pro ukládání číslicového informačního signálu, reprezentuj!cího tretí hudební program, do číslicového paméíového prostredí, jsou adresovací prostredky uzpúsobeny pro generování po sobé následujících adres, počínaje adresou nósledující tretí koncovou adresu, a náslcdovanou adresami snčrem k první koncové adrese.

V tomto druhém zpásobu neexistují fixní adresy, od nichž adresovncí prostredky zaČínají adresovať paméíové polohy na číslicovém paméíovém prostredí, jestliže so má nový hudební program uklédat na paméíovém prostredí. V tomto prípade je nový hudební program ukládán do peunčíového prostredí bezprostredne za pŕedchozím hudebním programem.

Ve druháci provedení číslicové pamétové prostredí nemá konec, protože číslicové pamtíové prostredí, je spŕeženo okolo konce. Toho je dosaženo tím, že adresovací prostredky, po té co adresovaly poslední pomčíovou polohu v pamčíovéra prostredí, následné adresují první pamSfovou polohu v. pamčíovém prostredí.

Ukládání tretího hudebního programu do Číslicového paméíového prostredí ce tak deje S$stečné preš první hudební program. Ľéhem ukládání hudebních programú tak edresovací prostredky generují adresy ve sledu, který je stále stojný.

Prehled obrázkú na výkresech

Vynález je blíže vysvetlen v nósledujícím popise na púí kladech provedení s odvoláním no pripojené výkresy, ve ktorých znázorňuje obr.1 blokové schéma úplného procesu vytváŕení pŕcdem nahraných kazet, pŕičemž obr.1a znázorňuje krok tvorby predlohových kazet a obr.lb kopírovací krok, obr. 1c znázorňuje krok plnční nahraných nosičO záznamu do knzet, obr.2 schematické znázornení tvaru stop nahraných na pí*edlohovém pásku n nosiči záznamu, který se má plnit do kazet, obr.3a schematické zobrazení štruktúry informsce vo ίοπεδ ráncú zaznamenaných do stopy na nosiči záznamu, obr.3b schematickú zobrazení štruktúry rámeň z obr.3a, obr.4 príklad zpracovávucí jednotky signálu, v níž signál čtený z prcdlohového pásku je zpraccvávén pred tím, než je ukládán na číslicovú pemčíové prostredí, obr.5 príklad zpracovúvací jednotky signálu, ve kterú je signál po tá, co byl pŕečten s číslicového pamčíovcho prostredí, zpracovúvén pred zaznamenaním na nosič záznamu za účelem vytvorení predem nahraných kaset, obr.6 schematické zobrazení stopy na strené A a stopy na stranč S nosičú záznamu a rámed zaznamenaných ve stopách, obr.7a a 7b schéma kroku pro opravu chyby, který môže být nplikován na infomaci ze straň A a straň 3 nosiče záznamu ve zpracovávocí jednotce signálu žházomčné na obr. 4, obr.8 blokové schéma kopírovacího ki'oku z obr.lb v dalČích podrobnostech, obr.9a schematické zobrazení štruktúry číslicového pamčtového prostredí, obr.9b a 9c schematické zobrazení spôsobu, jímž je rámec ze strany A a rámec ze stra ny B uložen na pamčtovém prostredí, obr.1C príklad registru poslední zaŕ&zen, poslední vy brán” z obr.8, obr. 11 schematické zobrazení zpúsobu ukládání infomcce pro dvč rozdílné predem nahrané hudehní kazety do číslicového pamčfovéhp prostredí a obr.12 schematické znézornéni jiného zpúoobu ukládání do parnéíového prostredí.

Provedení vynálezu

Cbr.1 znázorňuje celý proces výroby predem nahraných kazet se zvukovým oáznamem. kejprve bude popsún postup vy3 tvárer.í predlohy s odvolaním no obr.1a. Zvukový signál je k dlnpozicí v analógové nebo číslicové formé. To je vyznačeno blokem ý., označující zdroj. Zdroj 2. aúže byt napríklad profesionálni magnetofón, na némžbyl záznam dríve poŕízen, napríklad ve studiu nebo koncertní hale. Tento /analógový nebo již digitolizovaný/ zvukový signál je veden do dátového prevodníku _2. Jc—li postup znázornený na obr.1 postup, pomoci nčhož se vyrábSjí napríklad pŕedcm nahrané kazety SEAT, je signál vedený na vstup £ znovu pŕevádčn na číslicový signál v souladu s formútem SEAT v datovém prevodníku _2. Signálový formát SPAŤ je srozumitelnč popsán v literatúre, napríklad v knize The Art of Digital Audio” autora J.Wathinsona, Počal Press 1988, zejména v kapitole 9 a nejvíce v sekci 9.20.

Signál prevedený pomoci prevodníku J? je veden na vstup 2 profesionálního rekordéru 6 pŕes výstup J. V danéra prikladá signálu SEAT je zpracovúvecí rekordér rekordér SEAT,

Tímto zpúsobem se získá pŕedlohová páska, která je uložená v pŕedlohové kazetč J. Joou tak získávény pŕedlohová pásky rúzných záznemú. Je zrejmé, že je také možné vyrobiť pŕedem nahrané kazety s číslicovým zvukovým zóznomem podie jiné normy zvukového záznamu, než je 3tandart SPAŤ.

Zvukový signál md£e být zpracovávón lehce odlišným zpúsobem, napríklad jak je popsáno v dŕívčjčím nizozenském patentovém spisu č, /patentová prihláška 90.00.039 = PHN 13.209/» Tento odlišný zprecovávací zpúsob, ktorý md2e být provúden pomoci dátového prevodníku 2 znázomčného na obr.1, je následujíóí.

iáonofonní nebo stereofónni zvukový signál múze být veden na vstup prevodníku «2. Prevodník 2 môže obsahovať kodér dílčích pásem, jaký je popsán v jednom z dŕívčjších nizozemských patentových spisú č. /patentová prihláška 88.02.769 = PHK 12,735/ a 2. /patentová prihláška č. 89.01.032 = PI-IN 12.903/ nebo v evropském pa9 tentovám spise e. /patentová prihláška 239 030 — :'Ίι.ΐΐ I í. t 1 03/ ·

V takcvém kcdéru dílčích pásem je zvukový signál pŕevádčn do číslicová formy a vzorkován, pokud k tomu již nedošlo, a následne je dčlen do nčkolika signálú dílčích pásom v nékolika dílčích pásmových filtrech s redukcí frekverice vzorkovaní. Tyto dílčí signály jsou vedený napríklad do prevodníku Sna 10. Takový prevodník 8 na 10 je popsán napríklad v evropském patentovom spise č. /patentová prihláška 190 032 = PHN 11,117/. V tomto prevodníku jsou 3 bitová dátová slova phevádčna na 10 bitovú kódová slova. Je možná aplikoval prokládéní. Všechno toto slouží k ternu, aby umocnilo následnou korekcí chyb, aplikovanou na reprodukovanou informaci.

Informace se zaznamenává na pŕedlohovám pásku v nčkolika stopách, která procházejí r.a tomto nosiči záznetnu v podálnám smeru nosiče záznamu. To znamená, že pro tento účel je rekordér G kenstuován pro delení kódované infornace mezi nč-kolika výctupy a nplikování této delená a kódovaná informace na tyto výstupy v počtu rovnám počtu stop. yto výstupy jsou pripojony ke stejnámu počtu záznamových hláv. Pomoci tšchto záznamových hlcv se informace zaznamenává čo stop na nosiči záznamu.

Obr.2 ukazujo schematicky nosič záznamu 20. jaký múže byt uložen v pŕedlohové kazetč 7 a na kterám je zaznamenáme číslicovú . informace. Nosič 20 záznamu má n+1 stop pro stranu A, u to stopy Ta.1 až To.n-H a n+1 stop pro stranu 3, a to Tb.1 az Tb.n+1. Stopy Ta.n+1 a T.b+1 jsou pomocné stopy, na nichž je zaznamenán pomocný signál, jak je popsáno ve výse zrnínčném nizozemskám patentovám spisu Č. /patentová prihláškač. 90.CO.039 = PHN 13.209/. Digitalizovaná a kódovaná informace je zaznamenáme do stop Ta.1 až Ta. n a Tb. 1 až Tb.n. Zpúsob zaznamenávání digitalizované kódované zvukové informace bude popsán dálc.

V kódovacím systému dílčích pásem popsanám v nizozcmském patentovém spisu č. /patentová prihláška í.

90.CC.039 = PHN 13.209/ mohou být signálová pásma reči rozdelená do dílčích pásem, jejichž šírka pásma oäpovídá pásmovým šíhkám kritických pásem lidského ucha v príslušných frekvenční ch rozm.ezích dílčích pásem, pŕičeraS je zde možná se odvolnt na Článek The critical bánd coder - digital encoding of speech signál based on perceptual requirements of the auditory systém M.E.Krasnera y Proc. IEEE ICASS 80, sv. 1, str. 327-331, duben 9-11,1930, zejména obr.2 v uvedeném článku. Takové dčlení bylo zvoleno. proto, Se na základš psychoakustických experimente je možné pŕe'dpoklédat, Se kvantizační šum v takovém dílčím pásmu bude y. optimálni míŕô maskován signály v tomto dílčím pásmu, jestliže kvantování bere ohlcd na maskovací krivku Šumu lidského ucha /tato krivka udává prahovou hodnotu.pro maskovéní šumu v kritickém pásmu jediným tónem ve stredu kritického pásma, viz obr.3 v Krasnerove článku/.

V pŕípadč vysokokvalitního číslicového hudebního signálu, který je v sov.ladu se standartem kompaktního disku reprezentován 16 bity na vzorek signálu pri vzorkové rýchlosti 1/T = 44,1 kHz, zjišf.uje se, že použití tohoto známého kódovacího systému dílčích pásem s vhodné zvolenou šírkou pásma n vhodnč zvoleným kvnntováním pro príslušná dílčí pásma má za. nósledek kvantované výstupní signály kodéru, ktoré mohou být reprezentovány prúmčrným počtem približné 2,5 bitú na vzorek signálu, pŕičeraS kópie hudebního signálu se vnímatelné neodlišuje od originólního hudebního signálu ve v podstate vaech úsecích v podstate všech druhú hudebních signálú. Je zrejmé, že je možné dosáhnout výrazné redukce dat pomoci kódování dílčích pásem.

Dílčí pásme nemusí nutné odpovídat šíŕkám pásem kritic11 kých pásem lidského uchs. Je také možné, aby dílčí pásma mála odlišnou šírku pásma, napríklad aby vSechna mčla stejnou Šírku pásma, za podmínky, že je na toto vz/at zŕetel pri určování mäskovacího prahu.

Obr.3 ukazuje obsah jedná ze stop Ta.1 až Ta„n a Tb.l až Tb.n. Informace ve stopách je sestavena z rámcô......,

Zj_i > —j+1 ’ .......·· P^^erukovaných mezirámcovými mozercmi ľPG. Mezirámcové rnezéry jsou srozumitelnč popsény v nizozemskám petentovém spisu c. /patentová prihláška é. 90.00.635 = PHN 13.281/. Pdo dalôí vysvetlení techto mezirámcových mezer so zde odvolúváme ηε tento spis. Každý z rámcô obsahuje radu informační ch blokô , S^, S_JV,_{+ 1} , ......... V daném prikladá obsahuje každý z rámcô 32 informační ch blokô.

Obr.3b ukazuje obsah bloku, jako je blok S^. Každý blok obsahuje první blokovou sekci /záhlaví/ a druhou blokovou sekci /teleso/. První bloková sekce obsahuje synchonisační slovo /sync/ 25. které je deseti bitové slovo /a to vzhledem k modulaci 8 na 10 pred zaznamenáváním/. Záhlaví dále obsahuje adresové slovo 26, opát ve formč deseti bitového slova. Pred modulaci 8 na 10 bylo toto 1ô-ti bitové slovo v dôsledku toho osmibitové slovo, jehož tri bity odpovídají čí3lu rámce ΓΚ a zbývajících pét bitú odoovídá číslu bloku BN v rámci. Dále obsahuje záhlaví také paritní slsbilcu 27, která také nabývá formu deseti bitového slova.

Jak bylo uvedeno, môže byt synchronizační slovo 25 10-ti bitové slovo. Pfíkladem toho je 10-ti bitové číslicové slovo ”0100111110” nebo 10-ti bitové číslicové elovo ”0000111110.

V závislosti na hodnotí Číslicového součtu v sériovém dátovom proudu so použije jedno nebo druhé synchronizační slovo. Je treba poznamenať, že není zapotfebí mít osmibitovou demodulovanou vcrzi deseti bitových slov.

Číslo ?N rámce je Číslo, které vzr.ôstá v soulcdu s bínár ním clodea k každém po sobč následujícía rámci. Číslo BN bloku udává polohu bloku S ve sledu blokô v rámci. První blok v rámci má číslo 0, priStí blok má číslo 1 atd. až do poaledního bloku v rámci, který má číslo 1Fhex /která je 31 v decimálním záznamu/. Paritní slabika 2? umožňuje cplikovat detekci chyby na adresová. slovo 26« Paritní slabika 2? môže byt napríklad uvažována jako rovná adresovému slovu 26, 33ruhá bloková sekce /teleso/ bloku obsahuje 4S dátových slabík, očíslovaných W až D47. Každá dátová slabika opát nabývá-formy desetibitového binómího slova.

Obsah druhé bloková sekce /tčlesa/ obsahuje jak Číslicovou informaci reprezentující originálni 2vukový signál u paritní informaci /paritní'slabiky/, která umožňuje aplikoval na číslicovou informaci ve druhé blokové sekei korokci chyby. V dôsledku toho obsahuje jeden blok celkem 51 slabík /510 kanálových bitô/.

Z nísozemského patentového spisu Č. /patentová prihláška č. 90.00.039 .« ΡΠΚ 13.209/ je putmé, že rámce v pomocné stope^: Áux mají atejnou délku, jako rámce v dátových stopách. Je též patrné, že informační obsah blokú v pomocné stope je stejný obsehu blokô v dátových stopách, t.j. 51 bytô nebo slnbik.

2. citovaného nizozem.ské-ho patentového spisu dále vyplývá, že počet blokô v rámci pomocné stopy je menôí /t.j. čtyri/, než je počet blokô v rámci jedná z dátových stop /t.j. 32/. Je tomu tak proto, že bitová rychlost, s níž je pomocná informe.ee zaznamenávána do pomocná stopy Ts.n+1 e Tb.n+1 je menší s foktorem 8 než je bitová rychlo3t, s níž je jiná informace zaznamenávána do odpovídajících stop ľa.1

-a. n a Tv.yl s ž T vr. n.

Zpôsob pof’lzování koplo bude nyní pcOSárt s odvolaním nn obr.1b. Pčedlohová kazeta 2 ³ noaičem záznamu 20 je vložená do znkladače 8 Zakladač 8 je reprodukční 2aŕízení, kte rým je inforaace Stena ze stop ne nosiči 20 záznamu. Je potom možné nsjprve Číst informaci z jedná strany /strany k/ ve stopách Ta, 1 až Ta.n-H a následné, infomaci z druhé strany /strany 3/ ve stopách Tb.l as Tb.n+1,

Stopy To.1 až Ta.n+1 so potom Čtou, zatímco nosič 20 záznamu v pŕedlohové kaz e t č- má 3iučr dopravy, jak je uvedený Čipkami ve stopách na obr*2, t.j. eprave doleva. Po tá, co by la pŕeStena strená A, smč-r dopravy se obráti a jsou čteny stopy Tb.l až Tb.n+1 ze 3trany B.

Áltemativnč však nohou Čteny současne o b Č· strany /t.j. strana Ä a stranu To znamená, že pro jednu stranu /napbíklad pro strenú B/ je infomace čtena ve amčru opačném vúči smeru normálniho čtení táto strený. Stopy Tb.l až Tb.n+1 jsou potom Steny, zatímeo amčr dopravy nosiče záznamu je tukový, jnk označuje čipka 21. t.j. opačný vúči smčru dopravy pri norraálním čtení strany B. Informuce Ctená ze stop se kombinuje do sériového dátového proudu rámed a je vedená do zpracovávací jednotky h signálu. Obr. 4 ukazuje jednotku 9 vo vétáí podrobnosti. V táto zprseovávocí jednotce signálu 9, je dátový proud nejprve podroben demoduloci, pňíčemž desetibitová kanálová slova v tomto detovčia nroudu jsou pŕeváduna na osmibitová informační slova pomoci prevodníku 15 “deset na osa”. Toto pi'evádční deset na osm prinášf dvacetiprocentní dátovou redukci.

V pripadá potreby, je demodulovaný signál také podroben korekci chyb v korektoru 16 chyb. Chyby vzniklé pri výrobč prodlohového pásku 2 ^u bčhem reprodukce prodlohového pásku tok mohou být odstnnčny, a to pri použití paritních älobik v c druhých blokových sekcích rámcíi. Kroač· toho se odstranují synchronizační slova bčhem pňevédční i 0 až 8, protože jak již bylo uvedeno, neexistují 8 bitové reprezentace teclito synchronizační ch slov v domo dulovaňé formč. V dôsledku toho p-i’-evádení 10 na 8 má za následok äelší redukci dat, protože v dc14 modulovaném signálu jis není žádná synchronizační informace X kdy?. včck existuje 8 bitovú verše pro synchronizační slova, sajičfuje prevádční 10 na 8 v demodulátoru % redukci dat tím, Že synchronizační obsah je nyní redukován o 20 pro cent* ííáslcánč je nožné docílit dalží reQukce dat ve spracovávací jednotce signálu <)* 'Napríklad nohou být odstránený meziréneové mezery a v prípadč potreby paritní slabiky pro adresovú slova 26_ n dokonce je nožné se obejít i bez adresových slov 26 Aclvusová slova 26 jsou použitá pro uklé dání infonance v e druhú blokové sekol rámce na správné uklúdací poloze v pomsti 65 nebo 65/. pro korokci chyby, na níž so odvoláva popis obr.7.

Sjístí-li se, že-.adrcaová slova 26. s adresovó paritní slova 27 nej sou totožná /nopňíklnd j ako dôsled.ek chyby pri ctení péodlohového pásku 20/. adresové olovo nocí použito pro uklúdání informuce dopamčti 65 nebo 65* pro korokci chyby. V tomto prípade se píedpokládá, že infortaace ve druho blckovú sekci /tSlese/ rámca má správny sled pokud jd© o informaci vc druhých blokových sekcích pŕodchozíko n následujícíhc rámce. Informace druhé blokové sekce se nyní autcmaticky uklé.dá pHmo za ínformsci druhé blokové sekce · predcnozího rámce uloženého v pnmčti 65 nebo 65* pro korekci chyby. Odstránení odreoových.paritních slov 27 môže byt prevedeno po prevedení v prevodníku 15 pro prevedení 10 na 8, napríklad v cddčlovačí 17 dat.

Podobné· mohou být po té, co bylo použitá pró 'úkládání informace, adresové slova vypuStčna z paračti 65 nebo 65* pro korekci chyby, kiOzlrémcové raesery nohou být také odstránený pomoci prevodníku 15 pro pí'evúdční 10 na 8. Je tomu tok proto, že každý rámec obsahuje pevný počet symbo16. V dúsledku toho zprncovévací jednotka <5 signálú vi, kdy rámec skončil, praecvávneí jednotka £ signálu potom očekává detekci synchronizočního 3lova 25 náaledujícího rácice, jehoS obsah ne prebird a zpracovává po zjiStíní tohoto synchronizačního slova.

Výsledný infonnační signál, v pripadá potreby po korekci chyby korektoru cHJby, je veclen na vstup 13 číslicového pomSfového ústroji t o a je uložen na číslicovú pramč-íové prostredí, napríklad na energeticky závislou pamčt ve forwč pamčti s prímýn výbčrem /RAK/ v pamčtovéLi ústroji 1 C.

Pemčtová kapacita pomčtového prostredí by mula být onnozrejná tak velkd, aby po redukci dat mohla být ulomená na číslicové pamôtové prostredí oléspoň inPormnce z jednoho pf-edlobové-ho pásku 7,. Jak je ihfomao.ee člena do Číslicového pnmčtového prostredí, bude vysvčtleno výčo.

Číslicové pamčtové prostredí v Číslicovém pamčlovém ústrojí ce nyní čte cyklický periodickým spúsobea., Ctená informece je vedená do zpracovávaci jednotky 11 signálu. Obr, ukazuje tuto zpracovávaci jednotku 11. signálu ve včtčích podrobrjostech. Ctená informoce je vedená do pPcvodnílcu 36 pro prevádení S na 10. V tomto prevodníku 36 jsou 5 bitová informační slova v datovém prcudu, která jsou pMvádčna do prevodníku 36, prevádena na desetibitová kanálová slova', ,nečeS jsou vedená na výstup prevodníku 36. Jestliže zprucovávací jednotka 5 signálu také odstránilo syn ch?? oni začni slova, cdresová /paritní/ slova a mezirámcové mezery zc signálu, tyto by mSly být znovu vkládány v jednotce 11. Pro tento účel mú?.e zpracovávaci jednotka 11_ signálu obsahoval dátovou pŕičítačku 35. Tato dátová pŕičítačkn 35 múže vkládet osuiibitová /reprezentační/ adrosová paritní slova a dále, jscu-li použitelnd, adresová slova do inforae.čního toku. hromč toho múze jednotka 11 obsahoval pŕičítačku 37 synchronizačních slov a mezirámcových rcozer. Pridávaní synchronizační ínformace do informačního toku jo dobro znérné odbomíkúra v oboru a proto nevyžaduje dal Čí vysvetlení.

Pridávání mezirúmcových mezer do informačního proudu bylo popsáno srozumitolnč v dňívčjčím nisozemském patentovom spisu č. /patentová prihláška Č. 90.00.635 » PEN

13.281/, na který se zde odvolávame.

Tekto získaný informační signál je veden do záznamového ústroji 12. V tomto záznamovém ústroji je informační signál s

z jedná strany /strená Λ nebo 13/ opčt pŕiPazen 'n záznamovým hlavám n je zaznamenáván na n stop Tn,1 až Ta.n· ha nosiči záznamu 20, vis obr.2. V záznamovém ústroji 12 jsou strany Λ • o B současňo·zasnomenávány mi nosič 20* 2ásnaau, To znamená, Se jostližo zaznamonávúní na nosič 20» -záznamu se provádí ve smeru označeném čipkou 21 na obr.2, bude strana B samnomenána to smčru opačném, než pri nonuálním záznamonávúní a rcpŕoduksí. To znamená, že infonaační tok pro informační signál strany B by mčl být veden do záznamového ústroji 12 v cbráceném sledu.

Iírcač toho se zazrrumenávái'.í na nosič 20» záznamu doje obvykle ryclilostí vyräí, než je i'ychlcst, pri níž so nosič 20 záznamu normálne snímá nebo opatruje zázr.nmem.

Výsledkom úvodoného postupu jsou cívky nesoucí druhotné záznamové prostredí 20». Obstáli jedr.oho pľ’edlohového pásku byl zaznnmenán opakovane vc sledu sa sebou na tomto prostredí. Následne jaohou být ty to civily použitý v oxistují cích plnieích kuzet pro získání íiokraných kaze t. Toto je dúl e podrofcneji iluatrovúno ne obr,1c.

V tomto plnicíiz pochodu je cívkn s nosiocis 2C* záznamu opatreným zúznamem vložená do plnice 2J_ kazet. Pínie 21 je také plnčji radou prázdnych kazet, tak zvaných Βθ kazet, ktoré ještč neobsuhují záäný magnetický pások, zle pauze krátkou dálku snvádecího koncového predf.ího a zaáníko pásku, mující oba konce pripojené ke dvema c’ívkán v kazete. Tato krá tká dtlks znvádtcího pásku je vytavená z kazety v plnici 21 a je prestríženo v podstotČ v polovine své délky. KÚ3lednč plnJč odstrihne eást druhotného záznamového prostredí /nosiče záznamu/ 20* s délkou informačního záznamu a obsahující informaci zaznamenanou z pŕedlohové kazety 2* Jeden konec této pásky 3e prilepí k jednoau volnému konci zavédécího pásku a druhý konec se prilepí ke druhému volnému konci zavádécího pásku. Po té se pásek navine do kazety a nahraná kazeta 24 je pŕipra vena pro použití.

Uložení informace na číslicovém paméíovém prostredí 1 0 bude nyní popsáno podrobnéji. Informace strany A a strany B nosiče záznamu je.uložená na číslicovém pamščovém prostredí, pŕičemž strany A a B jsou současné reprodukovány reprodukční m ústrojím Q, Obr.6 ukazuje jednu stopu Ta.i strany A a jednu stopu Tb. j strany B. Je zrejmé, Že rámce ve stopé Ta.i mají rámcové číslo 4» které stoupá zleva doprava na obrázku. Rámce ve stopé Tb.j mají rámcové číslo k, které stoupá zprava doleva. Obr.6 také znázorňuje obsah jednoho bloku v rámci ve stopách Ta.i a Tb.j. To je udáváno pomoci blokú nesoucích odpovídající vzťahové značky 60 a 61.

Obsahy blokú 60 a 61 moji vzájemné obrácený sled. Blok 60 je plnén zleva doprava. Blok 61 je plnén zprava doleva. Současné čtení obou straň A a B nosiče záznamu v ústroji 8 proto znamená, že se získají dva dátové proudy, z nichž jeden dátový proud je veden v obráceném sledu vzhledem ke druhému dátovému proudu.

V demodulótoru 15 pro demodulaci 10 na 8 je dátový proud strany A demodulován obvyklým zpúsobem. Desetibitová kanálová slova DO.D1. ·····♦ D47 jsou vedená do demodulátoru 1 5 jedno po druhém. Modulační jednotka 84 v modulátoru iž, viz obr.8, slouží pro zajiéténí, že bity desetibitových kanálových slov, která se mají demodulovat, jsou ve správném sledu. To znamená napríklad, že bit nejvyščího rádu pŕichází první a bit nejnizáího rádu pohlední. Toho lze dosáhnout napríklad pomoci 10 bitového posuvného regis12 tru, do níhoŽ nohou být 10 bitová kanálová slovo, jejichž bit nejvyšžího rádu pŕichúzí první a jehož bit nejnižšího rádu pŕlcháaí poslední, posouváno zezadu.

Sled desotibitových kanálových slov je nyní správný.

Ve vyhledávncí tabulce /taká označované jako pŕevádčcí tabuľka/ se zjistí, které osmibitové informační slovo odpovídá desetibitovému informačnímu slovu. V dúsledku toho je toto osmibitové informační slovo výstup o je vedeno do pamčti korektoru 16 chyby. íía obr.7a je tato pemčt reprezentovaná schematicky vztahovou značkou 65. Kapacita pamčti je nejmé— nč tak velkó, aby viechaš osmibitovó informační slova v jednom rámci, t.j„ 48 x 32 slov, mohla být uložená do této pamäti 65 /také označované jako stránka RAM/· To znamená, že behcm pochodu korekce chyby v korektoru 16 chyby byla synchronizační slova 25. adrescvá slova 26, paritní slova 27 a meziráracové mezery IFG vyjmuty z dátového proudu.

Pamčt 65 je neplnená takovýa zpúsobem, že první osmibitové slovo rámce je uloženo no první pamčtové místo, druhé osmibitové slovo uloženo na druhé- pančtoVé místo atd., až poslední osmibitovó slovo je uloženo na posledním pamétcvém místč pené-ti 65. Jakmile byla pesiet 65 zcela naplnčna, informace v této pemčti je vystavená pochodu korekce chyby. To je uvedeno schematicky vzťahovou značkou 66 na obr.7.

Jak je pochod korekce chyby prcvádčn, je pcpsáno mimo jinó v evropském patentovém spise č. /evropská patentová pfihláSka 90.200.128.8 - PHN 13.213/.

Po té se obsah pamčti čte. To je vyznočeno pomoci bloku 67 na obr.7. Osmibitové slovo na prvním parnétovém místč se potom čte jako první, následné se čte osmibitové slovo na druhém pametovém místč, až se nakonec čte Qbitové slovo na posledním pamčtovém míatč pamäti.

Následné se osmibitovó adresovó slova 26> znovu vkládají do správných poloh, za predpokladu, že byla uložená v i

pameíovém ustrojí 1 0. V tomto ohledu je treba poznamenať, Se celková pamôíová kapacitu jednotky 31 pro korekci chyb, potŕebná pro zpracovávání signálu ze strany A, je skutečnč trikrát 48 x 32 pamČ-Sových poloh, pŕičemž pod psmčtovou polohou oc rozumí pamčfová kapacita požadovaná pro uložení osmibitovč-ho infornačního slova. Je tomu tok proto, Se souČasní 48 x 32 informačních slov v určitém rámci je čteno do jednotky 31 pro korekci chyby /vzťahová značka 65 na obr.7, pro ktercu je požadováno 48 x 32 pornátových poloh/, pŕičemS pochod korekce chyby se provádí no 48 x 32 informačních slovech pred chozího rámce /vzťahová značka 66 na obr.7, ktorú také vyžaduje 48 x 32 pemčíových poloh/ a korigovaných 48 x 32 inforaačních slov rámce pŕedcházojícího poslednč jmenovaný; rámec je čteno /tato slova s korigovanými infonnaccmi jsou také uložená na 43 x 32 pcmčtových místech, reprezentovaných vzťahovou značkou 67 na obr.7/.

Takto získaný informační proud je veden do pomčtcvého ústroji 10 ve sledu totožném se sledem, ve kterérn byla informace Stena z pŕedlohového pásku

Obr.9 ilustruje, jak je takto získaný informační proud uložen na číslicové pamčtové prostredí. 90. Sekce 90A porastového prostredí 90 jo určená pro ukládání informace ze strany A. Pamčt ftOA je rozdčlena schematicky do ŕádkú a sloup cú. Informace ze stopy Ta.1 je uložená do krajního levého sloupce. Informace zo stopy Ta.2 je uložená do pŕilehlého sloupce ettí. Krajní pravý sloupec obsahuje inforuiaci ze stopy Ta.n.

jo treba poznamenať, že dúle bude popisováno pouze zpraccvávání signálú pi'ovádč-ných na inforeaaci ve stopách Ta. 1 až Ta .n e stopách Tb ♦ 1 až Tb.n a ukládání tčehto informací. Spracovávání signálu a ukládání pomocných signálú ve stopách Το,η-H o Tb.n+1 nebude popisováno. Je tomu tak oroto, Se štruktúra pomocných signálú v techio stopách je v podstatä totožná se strukturou signálú v jiných stopách, pŕičemž rozdíl spočívá, jak již bylo uvedeno dŕíve, že bitová rychlost je nižší s fektorem 8, takže počet blokú, ktorý môže být umistén v jednom rámci, je 8 x menší. V této souvislosti se proto odvoláváme na výše uvedený nizozemský patentový spis č. /patentová prihláška 90.00.038 = PKN 23.209/o

Informace prvního rámce Fq stop Ta.1 až Ta.n je uložená v první ŕádce paméti 90A. Informace druhého rámce F^ stop Ta.1 až Ta.n je uložená ve druhé ŕádce pamšti 90A. Konečné poslední rámec F^ ve stopách Ta.1 až Ta.n je uložen v r^-té ŕádce paméti 90A. Obr.9b reprezentuje obsah vyšrafovaného obdélníka v paméti 90A. Tento obdélník schematicky reprezentuje ukládací kapacitu požadovanou pro informační obsah presné jednoho rámce stopy. Jsou znázomény bloky až v rámci, pŕičemž každý blok obsahuje adresové slovo /8 bitú dlouhé/ a osmibitová informační slova, která mohou být korigována v korektoru 1 6 chyby a které nesou vztahové značky ľq, až £47» t.j. které jsou označený apostrofem pro vyznačení rozdílu mezi desetibitovými kanálovými slovy a osmibitovými informačními slovy .

Adresový generátor 80, viz obr.8 poskytuje adresy do pa mčti 9QA. takže informace poskytovaná jednotkou 81 pro korekci chyby, viz obr.8, múže být uložená ve výše popsaných polohách v paméti 90A.

Múže dojít k tomu, že strana A není zcela naplnéna hudební informací. To znamená, že nejméné část strany A už neobsahuje žádnou hudební informaci. To znamená také, že napríklad paméfové polohy až včetné ŕádky £₂ v paméti 90A jsou naplnény informací týkající se hudební informace a zbývající paméfové polohy až včetné ŕádky r^ pouze obsahují ticho” /nebo nulový signál/.

Nyní bude popsáno zpracovávání signálu provádéné na inforraaci strany B a uložení této informace v paméti 90.

Jak již bylo uvedeno, je informace Stena ze stop Tb.1 až Tb.n v opačném sméru.

Pokud jde o demodulaci 10-8 v demodulátoru 2, konkrétnéji demodulační jednotce 83 na obr.8, méla by tato demodulační jednotka 83 zajistit, že bity desetibitových kanálových slov, které zde mají být demodulovány, jsou ve správném sledu. To znamená, napríklad, že bit nejvýznamnéjšího rádu by se objevil první a rádové nejméné významný bit jako poslední. Toho môže .být dosaženo napríklad pomoci desetibitového posuvného registru, do kterého jsou desetibitovó kanálová slova, jejichž poslední a rádové nejméné významný bit prijde jako první, môže být plnén zepŕedu.

Desetibitová kanálová slova jsou nyní ve správném sledu, což umožňuje prováďét demodulaci 10-8 pomoci výše uvedené prevodní tabulky. Následné jsou osmibitové informační slova vedená do paméti, jmenovité paméti 65*. viz obr.7b, v korektoru 16 chyb. Paméť 65* by tedy méla mít paméfovou kapcitu dostatečné velkou pro ukládání väech 8-bitových informačních slov. do jednoho rámce, t.j. opát 4S x 32 slov.

8-bitová informační slova v rámci ponechávají modulátor 10 na 8 v obráceném sledu. To znamená, že poslední informační slovo posledního bloku je vypouäténo jako první, potom predposlední informační slovo posledního bloku, potom poslední informační slovo pŕedposledního bloku atd.

....... až se konečné objeví první informační slovo první ho bloku v rámci.

Aby se umožnila aplikování korekce chyby na informaci v jednom rámci, méla by tato informace být uložená zadní částí dopredu v paméti 65. To znamená, že první informační slovo v prvním bloku je uloženo na prvním paméíovém místé v paméti 65*, druhé informační slovo prvního slova ve druhém paméťovém místé atd...... · Poslední paméTová poloha obsohuje poslední informační slovo posledrího bloku v rámci. To znamená, že informace v jednom ráiaci stopy strany C, uložená do pemčti, je uloženn presné stojným zpôsobem, jako infonaace v rámci stopy strany A, uložené do pamoti 6$. To vede k tomu, že pochod korekce chyby musí být aplikován na obsah pomčti ,65» stejnýa zpdsobem, jak je znázcmSno pro obsah pamčti 65. na obr.7a. Na cbr.7b je toto schematicky znézornčno vzťahovou značkou 66» Proces čtení parnéti po korekci chyby je vyznačen vzťahovou značkou 67 na obr.7b. To znamená·, že tato pamôt je čtena atejným zpúsobem, jako pamčí 65 na obr.7a. V dôsledku toho první ôsmibitové slovo v ρχνηί psmčtové poloze pemôti 65» je čteno první, načeŽ jaou S-bitová slova čtena z náaledující pomčtové polohy, a konečné je osmibitové slovo čteno z poslední pnmolové polohy. RáslednS jsou osmibitová edresqvá slova 26» znovu vkládána do ir.foraačního toku ve šprávných polohách.

Takto získaný informační proud je veden do Číslicového paméíového ústroji H). Obr.9 znázorňuje jak se informační proud ze strany B ukládá ne digitálni paméfové prostredí 90. zejtténa aekce $05. Pemčf 905 je také rezdčlena schematicky dc hádku o aloupcfi. Sloupce odpovídají stopám. V krajním levém sloupci j é uložená inforaace ze stopy Tb.1, v pŕilehlém sloupci je uložená informoce ze stopy Tb,2 atd., a v krajní m praváci sloupci je uložená informece ze stopy Tb.n.

První rámec uložený v paačti 9OS je první rámec, který je Čton ze stopy ne strené B. Toto je poslední rámec, rámec informace každé stopy zaznamenané na strené B. Jelikož korec irformeco na straňČ B spravidla neleží v presné strjné poloze na nosiči záznamu jakó začátek inforaace na strare A, tyto poslední rámce strany 3 budou v podšt'atč obsahovať signál ticho /nebo nulový signál/ e budou uložený co lakové do prvních ŕádkú pomčti 90D« První rámce obsahující hudební informaci budou uložený do ŕádku r^ dále smerem dolú v pometi, pŕičemž uvedená hudební informace bude informace odpovídající konci hudebnílio programu 3trany B.ľoto pokračuje až jsou první rámce Ec stop strany B konečné uložený v rádku Tj v pamčti SOS.

Sled, v náraz rámce strany B jsou uložený v pomčti 90B je stejný, jako sled, v nčmž jsou rámce čteny ze stopy na strané B nosiče záznamu, když strany Ä n B jsou čteny současnč. Sled dátových bytú D^> v rámci, uložených do pamčti 90Β» se liSÍ od sledu v nemž jsou dátové byty v rámci čteny z pŕedlohového magnetického pásku,· Tento sled je obrúcen, jak ukazuje obr.9c. Jak je uvedeno výše, tento sled ?*e získá zprncovávéníia rámcú v pochodu pro korekci chyby, jak je znázoméno na obr.7b.

Adresy pro adresování ŕádkú a sloupcô v pamčti 90 jsou generovány generátorem 80 adres, viz obr.8. V zásade je jeden generátor adrea pŕimčŕený pro adresování ŕádkô a sloup cú ve dvou pemčtech SO A o 9013. Jelikož informace na stranách-A a B pŕedlohového pásku nemusí být nutné zaznamenána pri stejné rýchlosti dopravy, fyzická délka rámcň na obou stranách pásku nemusí být nutné vždy etejná. To 2naméná, že bčhem součesného čtení straň A n B v ústroji 8 budou· vznikal časové rozdíly mezi informaci Čtenou ze strany A a informací Čtenou ze strany B. To mňže vést k tomu, Se když je informace uklúdána do pnmčtí 90A a 90S. je zapotŕebí dvou generátorň adres 80 pro samostatné adresování pampových poloh v pamétech 9.0A a SOB. Alternatívni by mčla být aplikovéha korekce časové základný na signál jedné z obou straň, takže je zapotŕebí pouze jeden generátor adres.

... Ctení informace uložené čo pamétí 90A a 90B nyní bude vysvčtleno podrobnéji s odvoléním na obr.8 a 9. Pameti 90A a 9013 j3ou Čteny současné, takže strany A a B jsou zozna24 raenávóny současnč na nosič 20*. záznaniu, vis obr.l b.

Pamči 90á je Ctene noraálné. Ve sledu je pro včcchny stopy Ta.l až Ya.n první rámec Γθ čtcn první, potom p?í3tí rámec Fj , ....... otd., e£ je nakonec čten poslední rámec. V tomto 3ledu jsou rámce eplikovány do pričítačky dat 35Λ. která tvorí část dátové pričítačky 35 na obr.5· V uvedené dátové pŕičítačce 35A se pŕidávnjí Sbitová adrescvá paritní slova 27*. Následné je. dstový proud obsahující osnibitová informační slova veden do prevodníku J6A pro pŕevádční 8 na 10, který tvorí část prevodníku 36 pro pŕevádéní 8 na 10 z obr.5, v nčn2 jsou osmibitovó informační slovu pŕevódéna no desetibitová kanálová slova, naČeŽ j3ou opét desetibitová synchronizační slova e meziráncové mGzery vkládány do bloku 37A, a po té je výsledná inforeace soznamenávána na strané A nosiče 20* záznamu.

Pa račí 9OS j3 Čtena.následujícím zpásobem. 3ádky pameíových poloh se Čtou shora dolú na obr.9a. “Rámce jsou vedený do dátové pričítačky 358. která tvorí součást dátová pričítačky 35 z obr.5. V této dátové pŕičítačce o© pŕidúvají osmibitové adresová paritní slova 27* » Následné se dátový proud obsahující Q bitová informační slova vede do prevodníku 368 oara na deset,.který tvorí souČást prevodníku 36 pro pŕevádční osm na deset z obr.5, v nčmž jsou osraibitová informační slova pŕevédena na desetibitová kenálová slova. Následné jsou desetibitová synchronizační slova a mezirámcové mezery znovu vkládény do bloku 378*

Desetibitová kanálová slova v rámci jsou však stálo v chybném sledu pro zaznamenávaní no nosiči záznamu. Informace v rámci se proto ukládá do registru LIFO 85 /poslední vložen první vybrán/, viz obr.8.

Rámec znázornený na obr.3b je tok vkládári prední částí dozadu do registru 85. pŕičeraS první blok 8θ* je ukládán první u blok je ukládán poslední, načež se čte a ukládá čo paciéti meairámcová mezera. Následnú jo regietr LBO 8? čtcn ”od zadu dopredu”, pŕičemž raezirúmcová mezera je čtena první e synchronizační slova prvního bloku S^, je čteno poslední . To se opekuje pro každý následující rámec nižčího sladového čísla. Informační proud poskytovaný reglatŕem. 85. včetnč obsahu v blocích, má nyní aprávný sled pro zaznamenávaní r.o strane Ľ nosiče záznamu.

Obr.10 ukazuje príklad registru 85. Negiatr obsahuje pamčtová polohy pro ukládání 31 blokú a mezirámcové nezery v rámci. Adrosový generátor 88 generuje adresy pro adresování parnéNových poloh. V prvním'cyklu, v nčmž je rámec Čten a ukládán do pamSti, jsou odrosovány po sobfi následující pamfitové polohy 1,2 e 3, .... atd. V ná3ledujícím cyklu,,,.v nt-mž je rámec čten z pomčti,\ jsou pamč?oé polohy adreaovány v obráceném sledu. Jestliže je. rámec ukládán do psrnéti v prvním cyklu, generátor 89 aplikuje signál pro ŕízení záznamu do registru 85 po vedení 95. Dčhcm Čtení 'tohoto rámce, ktorý byl zasnamenéň v prvníía cyklu do registru 85. ee souČasnč ukládá následující rámec. Jestliže rámec uložený v prv ním cyklu byl uložen so shora celú do registru, r.ásledující rámec je ukládán zdola náboru do registru 85 na konci druhého cyklu. V náslcdujícím tretím cyklu bude odrescvý generátor opčt fidresovíst pamčtové polohy shora dolú. Desetibltevá kanálová slova druhého rámce jsou Čtena z registru shora dolú v tomto cyklu, zntímco součnsnč ae desetibitová kanálová slova následujícího /tŕetího/ rámce opát ukládnjí seshora dolú v registru 85. Výče popooné cykly jsou pokaždé op&kovány.

Pncičti 9CA n 9CB by zjevnfi mčly mít tekovou kapacitu, 5 informace ne. obou stranách nosičezáznamu ve výsledných kazetách 14 mohou být uložený do pomčtí 90A a 9QB béhem kopírovacího ' cyklu.

Kdy?. se pŕedpokládá, že kazeta mú2e obsahovať celkom 90 minút hudby, kapacita pamíiti 9C by rnčla být taková, že inforiiiacG oápovádající tčnito 9 C minú tára hudby môže být uložená do táto pnmčti. To znamená, že prasčtl QQA e 9CE by mčIv být každá schopné uložít informaci odpovídající 45 minutím hudby.

Kazety s populárni hudbou obsahují pr&nčrnč okolo 50 minút hudby, t.j. približné 25 minút hudby na každá 3tranč. Táto skutočnosti múže být využito, je-li požadováno využít pas č-ti 90 intenzivnčji.

V číslicová verzi pemoti 90 je možná, So ob3oh jináho predlohového pásku pro následný povel môže být uložon do prázdná části pam.čtí 90 v dobe, kdy je hu dební program kopírovún /t, j, pamčl 90 je ctená cyklicky opakovaným zpôsobem pro dosažení nosiče 20» záznamu/. Když se pŕedpoklódó, že jo Sódoucí pro vSechny hudební programy, aby byly kopirovány na .kazetách, t. j. taká pro dva hudební programy o dálce každý 90 minút, p nm á t QQ by mála mít kapacitu, ktorá je dvakrát tak velká, takže je schopná uložit informaci odpovídající t r en s hodinám hudby do poraáti.

Jeliko'2 však celková množství hudby na hudební kazetá, jak již bylo uvedeno, je často mehží než jedna hodina, není zapotrebí učinit kapacitu pomoti 90 dvakrát tak dlouhou. V zásadč bude pamčt 90 s pôvodní psmčtovou kapacitou 90 minút hudby pľ'imáfená. V t okovám pripadá je možná kopírovat napríklad 50 minútový hudební program..a ukládat druhý 40 minú tový hudební program do pamčti 90 ve stejné dobč. To vSak klade omezení pokud jóe o volbu dvou hudebních programô zpracovávaných tímto zpôsobem. V Č t čí volnost jo dosožena, je-li pa ačlová kapacita pomčti 90 o nčco vátSi, nepriklad tím, Že se jí dodá kapacita odpovídející 100 nebo 120 minútám hudby. To znamená, že je k diepozici dostotečná pamčiová kapacita pro uklédání informace odpovídající hudbč dvou hudebních kazet, obsahující každá 25 minút hudby ne jedná straní·.

Výhodou je, že je zapotŕebí podstatní menčí pamíťová kapacita porneti £0, než jaká je požadovaná v prípade, kdyby paπδΐονά kapacita byla zdvojená.

Ukládání informaco odpovídájící hudebnímu obsahu dvou hudebních kazet v pripadá potreby do expandované paméti 90* j c znázornčno na obr.11.

A1 a Q1 označuj! informaci odpovídající hudbô jedná hudební kazety, uložené do odpovídajících pamčtí 9QA* a 90E> z prvního pŕedlohového pásku. Toto ukládání odpovídá presní ukládéní znázornenému na obr.9. To znamená, Se první rámec Γθ strana A je uložen do první pamčíové rádky, druhý rámec Fj je uloSen do druhé pa mínové rádky, ..... atd., pričemž obsah rámce uloženého do pamčíovó polohy odpôvídající určité ŕádcé c určitému sloupci je uveden na obr,9b, Infoŕmace na strsnč S je uložená v obráceném sledu rámcú, pričemž obsah rámce uioženého do pamčíové polohy odpovídající určité ŕádce a určitému sloupci je znázomčn na obr.9c.

A2 a 32 značí informaci odpovídající hudbe druhá hudební kazety, vložené do pometi 9CA* a 9OD* ze druhého pŕedlohového pásku 2,*

Je zíctelnč patrné, že první rámec strany A je nyní ulozen do posledního ŕôdku pamčti, druhý rámec na predposlední ŕádku .... atd., pričemž poslední rámec F^ je uložen v ŕádku r . Obr.11b znázorňuje obsah pomčiové polohy odpovídá jící ŕádce a sloupci. Je zrejmé, že sled tohoto obsahu, který odpovídá presné jednomu rámci, je pŕesnč obrácený ve srovnání se aledem znázorneným na obr.9b.

Jelikož strana B je Čtena dozadu, rámce strany B jsou uloženy v sekci B2 paačti 90B’ ve sledu, který je presné obrúcený vúči sledu rámcú strany A. Obsah pamčíové polohy odpovídsjící ŕédku á sloupci v sekci B2 je znázomín do včtčí podrobnosti na obr.11c. Je zrejmé, že sled slov vi rámci je presné obrácený vôčl sledu znázornenému na obr.9c. Výhoda ukládncí metódy, výče ρορεεηά, bude vysvetlená níže.

Pro první zakázku pŕedem nahraných kazet 3 konkrétním programom se informace tohoto programu uloží do pamäti QG*, víz sekce Al e BI·. Kronč- toho je zde druhá zakázka predem nahraných kazet s určitým druhým programem, Po prvníra kroku, pri kterém se /první/ hudební program uloží do sekcí Al a DV, môže být informace uložená do sekcí Al a B1 v pamäti ?0> opokovenč Čtena pri následujícím prvním kopírovacím kroku pro získání noaičú 20» záznamu pro uvedenou první zakázku. Ve stejné dobé ae informace druhého hudobního programu môže ukládat do pamäti 90*·. Toto informace je ukládána do sekcí A2 a 32 panäti 90» .

Pri prvním kopírovacím kroku v časovém intervalu, vo kterém je druhý hudební program ukládán jako informace v sokcích A2 a B2 v paméti 90», goneruje generátor 91 stŕídavé Čtecí a zaznamenóvací impulzy, které jsou vedený do peraéti 90».

Eéhem Čtecího impulzu potom adrecový generátor 92 generuje adresu v sekcích Al a BI, takže informace uložená v pamäťové poloze odpovídející této adrese môže být Čtena z pamäti. Bähera zeznamenávacího impulzu generuje adrcaový generátor 22 adresu v sekcích A2 o B2, takže informace pŕivádéná do pamäti 90» z jednotky j? ciáže být uložená na pamäťové poloze máji cí tuto adresu.

Po té, co byl druhý hudební program uložen v sekcích A2 e 32 pernéti 90», mohou být sekco «2 e D2 opakované Čteny v následujícím druhérn kopírovacím pochodu pro získání nosičú 2C* záznamu pro uvedenou druhou zokúzku.

Jestliže kopírovací oc-stavo obsahuje pouse jednu z- raccvévací jednotku 11 signálu a pouze jedno záznamové zuŕízení 12, viz obr.l, toto kopírovaní druhého hudobního programu by mélo počkat až bude dokončen hudobní program první, t.j. první kopírovací pochod. Jestllže víok kopírovací seatava obsahuje neznúzoroenou druhou zprccovdvncí jednotku 11» signálu q neznázomčné druhé 2áznonové ústroji 12». která jsou pripojená k Číslicovému panelovému ústroji 10 paralelné ke zprccovávací jednotce 11 signálu a záznamové jednotce 12„ oba kopírovací pochody mohou být provédény soubéžné, jestliže první kopírovací pochod jeStč nebyl dokonČen. Číslicové pamélové ústroji 12. potora múže poskytovať informací dvou hudebních programú první a druhé odpovídající zprecovúvací jednotce 11 a 11’ signálu v časovém multiplexu. Generátor 91 impulzu nyní generuje čtecí impulzy. Béhem každého čtecího impulzu adresový generátor 92 generuje adresu v sekcích A1 a B1. takže informoce uložená v psmélové poloze odpovídající této adrese múže být čtena z paméti a múže být vedená čo zprecovúvací jednotky 11 pŕes neznézomSný prepínač, který je v tukové poloz®, že výstup pamélového ústroji 1C je spojen se vstupem zprucovúvací jednotky 11. Behem každého lichého čtecího impulzu generátor 92 generuje adresu v sekcích A2 a B2, takže informace uloženú na psmélové poloze odpovídající této adrese múže být čtena z paméti a múže být vedená do 2pracovávací jednotky 11 * pŕes prepínač, který je nyní v poloze, v níž výstup panelového ústroji 10 je spojen se vstupem druhé zprecovúvací jednotky 11 * .

Je zrejmé, žo podobné uvažovéní platí i pro ukládací stranu číslicového pamč-lového ústroji H). Jestliže zaŕízení obsahuje pouzo jeden zakladač ΰ a jednu zprecovúvací jednotku 2 signálu, druhý hudební program nemúže být uložen v pamčlovém ústroji 1 Q. dokud první hudební program nebyl uložen na pamčlové ústroji.

Jestliže druhý neznázornéný zakladoč j3 ,a neznázornená druhá zpracovávací jednotka £ signálu jsou k dispozici a jsou pripojený paralelne ke vstupu 13 pamélového ústroji 10 pŕes neznúzomčný prepínač, mohou být časové paralelné uklúdány dva hudobní programy. Generátor impulsú 91 potom pouzo gene30 ruje záznamové impulzy, Bčhem každého isudého záznamového impulzu adresový generátor 92 generuje adresu, takže informace odpovídající prvnímu hudebnímu programu a poskytovaná zprscovúvc.cí jednotkou signálu £ môže být ukláäána v psmčťových polohách v sekci ch Al. a £1 paméti 90» pŕes prepínač, ktorý je v poloze, v níž je výstup zpracovávací jednotky % signálu pŕípojen ke vstupu k pa mčíovému ústroji 10. Béhom každého lichého záznamového impulzu generuje adresový generátor 92 adresu tak, že informace odpovídající druhému hudebnímu programu o poskytovaná zpracovávací jednotkou 9» signálu môže být uložená na panákových polohách v sekcich A2 n D2 paméti 90* preš spínač, ktorý je nyní v poloze, v níž je výstup zpracovávací jednotky 9,» signálu pripojon ke vstupu pamäťového ústroji 10«

Nyní se predpokladá, Že existuje tretí zakázka na pŕedera nahrané kazety s tretím hudebním programem. Jestliže se&tava obsahuje dva zakladače S, a G* a dvé zpraccvávací jednotky £ a 9» signálu, je možné po dokončení jednoho z obou kopírovacích pochodô. popsenýeh výše vložit hudobní progrem do paméti 90* v poloze huáebního programu, jehož kopírovéní· bylo dokončeno a to pŕes jeden ze zaklodačô a zpracovávacích jednotek signálu, které právé nejsou používúny.

Nyní je popisovén zpôsob pro prípad, že aestnvn obsahuje pouze jeden zakladač Q a jednu zpracovávací jednotku 2 signálu. V tom prípade nemôže být tretí hudební program ukiádán do paméti 90»« dokud druhý hudební program nebyl uložen do sekci A2 α B2 paméti $0»« KromÔ toho toto není možné, dokud jeden ze dvou výše popsaných kopírovacích pochodô nebyl dokončen. Predpokladá se, že první kopírovací pochod byl flokoneen. V tom prípade bude informace odpovídající tomuto tretinu programu uložená do paméti 90» v místé prvního hudebního programu. To znamená, Že pŕes informaci uloženou v sekcích A1 u B1 je pŕepisován nový sáznem odpovídající tretinu hudeb31 nímu programu. Rámce tŕetího hudebního programu jsou tak uložený do pameti 90» ve stejném sledu,jako je sled rámcú tretího hudebního programu. To znamená, že první rámce ve stopách jsou uložený v prvním ŕádku, druhé rámce ve duhém ŕádku, atd.

I když tretí hudební program je delší, než první hudební program, 3tále ještč múže být uložen do pamčti 90’. Nepoužitá /neobsazená/ čést pamčti 90*, označená E, se potom lehce zmenší. Bude však zrejmé, že tretí hudební program by nemel být tak velký, aby požadovaná pamčíová kapacity v pamčtech 90A’ a 90Β» byla včtší, než odpovídající součet A+E a Β1+E.

V tomto pripadá by byla informace v sekcích A2 a B2 pŕepsána, což není prípustné.

Sled hudebních programú, které se.mají kopírovať, by mšl být vždy takový, že po každé, kdy se čte pri kopírovacím pochodu hudební program ze sekcí A1 a B1 , je zbývající pamčtová kapcita A21E a B21E pŕimčŕená pro ukládání následujícího hudebního programu a když se čte hudební program ze sekcí A2 a B2, je zbývající pamčTová kapacita A1+E a BI+E pŕimčŕená pro ukládání nósledujícího hudebního programu.

Kdy by hudební programy byly uložený prímo jeden za druhým, a kde je to možné, pŕilehle jeden ke druhému v pamčti 90’, kládlo by to více omezení pokud jde o volbu hudebních programú, které mohou být uložený po sobtí v pamčti 90’ «

Ukládání dvou hudebních programú prímo jeden za druhým v pamčti 90* totiž znamená, že sekce A2 a B2 budou uložený vyše” v pameti 90». Jestliže informace v sekcích A1 a D1 byla opakované kopírovaná na nosič 20* záznamu v prvním kopírovacím pochodu, je možné po té ukládat tretí hudební program místo onformace v sekcích A1 a BI. Tento tretí hudební program by potom neničí být rozsáhlejší, než je první hudební program, Volba pokud jde o tretí hudební program je potom omezena ve srovnání s ukládéním, jak je znázomčno na obr.

.

Výhoda zpôsobu ukládání, jak je popsána a odvoláním na obr.l í , je r.ejen v tom, že se docáhne vet*í volnost délky tŕetího hudebního programu, ale taká, 2e počáteání adresy obou hudebních pro gram ô uložených v pamáíovéa prostredí jaou fixovány, t.j. jsou stojná jako první a poslední adresa. Zaáátok obou hudebních progromú je proto vždy uložen v pevná pumáíová poleze v pamčíovém prostredí 90* · Ukládání nebo ctení prvního hudebního programu proto vždy začíná na adrese odpovídající první pomáTová ŕádce. Následná adresy vzrôstají, až se dosóhne ndrosového slova odpovídající panéíové hádky r . Adresy mohou být generovány napríklad pomoci Čítnáe, ktorý čítá v jednom smeru. Pro ukládání nebo Čtení druhého hudebního programu adreaovóní zaCťná no adrese odpovídající poslední pamefové í-údce, kterú je hádka r_A · Cítaá nyní čító vo druhém snáru, takže adresy pŕedcházejících parnáíových ŕádek jsou generovány, až je paaáíová hádka r^ sdreäována. .

Obr. 12 ukazuje j iný zpdeob ukládání dvou hudebních progrand do pamGti 90*. phiáemž oba hudební programy jsou ukládény pŕímo jeden se druhým v pamäti 90*, avSak volnost volby dálky tŕetího hudebního programu, který se má uložit do pamäti 90*, je 3tále jeStG značná.

Obr,12a schematicky znázorňuje ukládání prvního hudebního programu . Tento hudební program je ukládán do pornáti 9C* tukovým zpúsobem, Že první rámec Γθ je uložen v první pemGíové Gádcc r^ , druhý rámce ve druhá f’ádce ,·.· atd. Poslední rámec F_v je potom uložen do hádky ' r.·· Druhý hudební program M2 má ž e být nyní uložen v pemGti 90? v ŕádkách r^₊^ až r_B , viz obr.l2o. Na konci psaáti zOstává k dispozici prázdná 3ekce E. Ukládání prvního hudebního programu Ml je realizováno tím, 2e generátor 91 poskytuje záznamové Impulzy do pamäti. Adresa r_? první hádky je uložená do áítaíe 92Ξ záznamové adresy jako výchozí Číténí. V poGáteGní situeci je toto zaááteání áítání uloženo do první adresovó pamäti 101.

Pod vlivem ŕídicích signálú 2 centrálni zpracovávací jednotky 100. aplikovaných ne prepínač S3, který je potom nnstaven do polohy c-d , a aplikovaných na adresový čítač 92B, je toto čí tání vloženo z paméti 101 adres do čítače 92B jako počáteční čítání pŕes prepínač $3«

Pod vlivem neznézoroéných hodinových impulzú vedených do čítače 92B čítač 92B nyní čítá vzhúru a po sobé následující načítávané hodnoty jsou vedený do paméti 90» jako adresy, takže první hudobní program Ml múže být uložen do pemčti. Pri načítání r^ byl hudehní program Μ1 úplné vložen a Čítač ?2B se zastaví. Následné je pod vlivem ŕídicích oignálú vedených do prepínače S4 ŕídicí jednotkou 100, pŕičemŽ prepínač se potom nastaví do polohy a-c, a vedených do paméti adres 102, čítání r · uloženo do pameti 102 edre3, ~A+1 Následné ŕídicí jednotka .100 generuje ŕídicí 3ignály pro prepínač SI, který je nastaven do polohy a-d.pro prepínač S2, který je nastaven do polohy b-d, pro prepínač S3, který je nastaven do polohy b-d. a pro čítače 92A a 92B. Pod vlivem ŕídicích signálú vedených do Čítačú 92A a 92B je čítání r^ uloženo do čítače Q2A jako púčáteční načítaná hodnota o Čítání r^ jako konečná načítaná hodnota, a Čítání r^+i 3^{e ul}°“ ženo do čítače 92B jako počáteční hodnota. Cítač 92A nyní Čítá cyklicky od r^ do r^ pro opakované čtení hudebního programu Ml .

Iludební program M2 je tak uložen pod vlivem adre3 r_A11 , r_A+2 , .....2¾ vedených do-paméti 90» čítačem 92D. Jakmile byl hudební program jednou ;úplné ultožen do pemčti 90*, je čítání £β₊₁ uloženo do paméti adres 103 pod vlivem ŕídicích signálú z ŕídicí jednotky 100, kterč jsou vedený do prepínače S4, který je nastaven do polohy a-d, a do čítače 103 adres Pro následné čtení druhého hudebního programu M2 opakované z paméti 90» generuje ŕídicí jednotka 100 ŕídicí signály, které jsou vedený na prepínač S1, který je nastaven do polohy sobé b-d, a na prepínač S2, který je na3taven do polohy o-d. Pod vlivem ŕídicího signálu je Čítání r^₊₁ nyní vedeno do čítače 92A a je ukládáno do tohoto Čítače jako počáteční hodnota.

Kromé toho je čí tôní r^ ukládáno do tohoto čítače jako konečná hodnota, CítaČ 92A múze nyní čítat cyklicky od r_A+1 do Γ_βϊ takže hudební program i.i2 nyní múže být opakované Čten z paméti. Aby se ukládal tretí hudební program IJ3 do paméti 90>. je prepínač S3 nastaven do polohy a-d, takže Čítání r_R+^ mňže být uloženo do číteče 92B. Následné Čítač 92B adresuje po následujíúí.. pamétové polohy /nebo rádky/ r^ , —13+2 > .....

atd, Jakmile čítač adresoval poslední poméíovou polohu /nebo ŕádku/ , čítač 92B pokračuje v čítání a znovu štartuje Čítání od r. Zbytek informační ho obsahu hudebního programu M3 je tak uložen na začátek paméti 90» a zaznamenává se pŕes první hudební program. Toto je znázornéno na obr,12b. Po tá, co byl hudební program.&3 uložen do paméti 90», je· prepínač S4 nastaven do polohy a-b, a adresa je uložená do paméti

101 místo r^· Pro opakované čtení hudebního programu je prepínač Si .nyní nastaven do polohy c-d a prepínač S2 je nastaven do polohy a^d. Čítání r^₊^ ju tak uloženo do čítače 92A jako počáteční hodnota a čítání r_c jako koncová hodnota.

Následné čítač 92A Čítá od Pg₊₁ preš Γς , r₁ , .....až r<, » načež pokaždé čítá cyklicky od do r^ ♦

Pro ukládání čtvrtého hudebního programu je prepínač S3 nastaven do polohy c-d, takže čítání r_c+1 múže být uloženo do Čítače 92B jako počáteční hodnota. Je zrejmé, že zpúsob ukládání obou hudebních programú, jak byl popsán s odvoláním na obr.11 a 12, je skutečné nezávislý na zpúsobu zpracovávání signálú Číslicové informace, jak je vykonáván pomoci zprecovávací jednotky signálu.

Ve výée uvedeném popise se pŕedpokládalo, že sestava znázoméná na obr. 12 obsahuje pouze jeden zakladač 8, jednu zpracovávací jednotku 11 signálu a jedno záznamové ústroji 12

To znamená, že není možné ukládat nebo číot dva hudební programy více nebo m&hČ současnč do pamíti 90» a z této pamčti.

Současné ukládání prvního hudebního programu Ml_ a druhého hudebního programu W2 bude obtížné, protože dokud první hudební program Ml nebyl zcela uložená, není adresa r^ a tedy počáteční adresa r_A+j pro ukládání druhého hudebního programu dosud známá. Opačné, jak/mile byly uložený do pameti, mohou být oba hudební programy č t eny více nebo radní současnč. Eonstrukce tukové sestavy se však líči od sestavy znázoméné na obr.l2. Na základé-.výee uvedené informnce o více nebo aéné současném člení obou hudebních programú M1 a M2 bude odborník schopen jednoduSe odvodil obaény potrebné provést v sestavČ znázoméné na obr. 12, aniž by bylo zapotŕebí yynálezeckého pochodu. Kopírovací zaŕízení, jak je popsáno s oQvolóním na obr. 1b, muž e být dodávéno jako jedna jednotka, která s e inštaluje u výrobcú nahraných hudebních kazet.

V tčch pŕípadech, v nichž číslicová parači 90 múže uchovával nanejvýše jeden hudební program, jsou první a druhý pochod pro zpracovávání signálu vykonávány samostatné jeden za druhým. Pro první zprscovévocí pochod signálu je zapotŕebí zaŕízení, které by málo obsahovat pouze Časti nesoucí vztahové značky 10.11 a 12. Pro umožnční dalŠíbio zvýšení výroby nahraných kazet je možné pŕipojit jednu nebo více jednotek 12 k výstupu jednotky 11. a to paralelné s jednotkou znázornenou na obr.1b.

Je treba poznemenet, že vynález 3e neomezuje na zde popsaná provodoní. Jsou možná rúzné obra.čny popsaných prevedení, aniž by se opustil rozsah vynálezu, definovaný patentovými nároky.

Claims (2)

1. Zarízení pro Čtení číslicového zvukového signálu z predlohového prostredí g pro jeho ukXádái.í na číslicové pnmčtové prostredí pri první bitové rýchlosti v prvhĺm kroku a pro opakované čtení číslicového zvukového signálu z Číslicového perníkového prostredí u jeho .zuznaiaenávání .ne záznamové prostredí pi'i druhé bitové rýchlosti vo druhém kroku pro získaní nahraných nosiču záznamu, na nichž je kedždéra nahraný číslicový zvukový signál, ktorý predstavuje určitý hudební progrum, pŕičemž zarízení obsahuje Čtccí prostŕedek pro Čtoní číslicového zvukového signálu z predlohového prostredí, číslicové pamčfové prostredí, záznamový prostčedek pro zaznenenávérí Číslicového zvukového signálu na záznamovém prostredí, první obvodový prostčedek pro zprncovávtíní číslicového zvukového signálu, čteného z predlohového prostredí n pro eplikování tohto zpracovávoného Číslicového zvukového signálu na Číslicové paničíové prostredí, druhý obvodový prootfedek pro zpracovávíní Číslicové informace čtené z číslicového pamčlového prostredí pro získání číslicového signálu, který v pocxstaté odpovídá Číslicovému zvukovému signálu, vyznačené tím, že číslicové pamčlové prostredí je uzpôsobeno pro uklédání Číslicového informačního signálu, který reprezentuje první hudobní program, n číslicového informačního signálu,který reprezentuje druhý hudební program, pŕičemS zafízení je uzpúsobeno pro čtení číslicového informnčního signálu reprezentujícího druhý hudební program do číslicového pcmčlového prostredí ve tretím krčím, pričemž tento tretí krok z časového hlediaka probíhá alespoň zčásti soubčžnč s alespoň částí druhého kroku opakovaného čtení Číslicôvého informační ho signálu reprezentuj!cího první hudební progfca· . \·. 2. Zarízení podie nároku 1 vyznačené títíjj že číslicové oEimčtové prostredí má piuačtcvou kapacitu, kteró je menší, než V\. dvojnásobek pamčtové kapacity požadované pro uložení číslicového informačního signálu reprezehtujícího hudební program maximálni délky, která múžebýť zaznemenána na nosič záznamu. 3. Zaŕízení podlo nároku 1 nebo 2 vyznačené tím, že je uzpúsobeno pro opakované Čtení číslicového informačního signálu reprezentujícího druhý hudební program ve čtvrtém kroku následujícím tretí krok. 4. Zaŕízení podie nároku 3.vyznačené tím, že je uzpúsobeno pro čtení číslicového informačního signálu reprezentujícího tretí hudební program do.Číslicového pamétového prostredí béhem pá.tého kroku následujícího druhý nebo čtvrtý krok, 5. Zaŕízení podie nároku 1,2,3 nebo 4, pŕičemž číslicové pančžové prostredí obsahuje adresovací prostŕedky, vyznačené tím, že pro adresování všech panelových míst v číslicovém pamčtovém prostredí jsou adresovací prostŕedky uzpúsobeny pro generování adres začínajících první adresou udévající první pamčíové místo v pamčrovém prostredí, pŕičemž po sobS následu jící adresy udávají po sobé následující paméíové místa v Číslicovém pamétovém prostredí, a končících konečnou ndressou udávající poslední pamčíové místo v číslicovém paračtovém prostŕeí, pŕičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího první hudební program, v číslicovém pamôtovém prostredí jsou adresovací prostŕedky uzpúsobeny pro generování po sobČ následujících adres, počínajících první adresou a následujících následujícími adresami smerem ke konečné adrese, a pŕičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího druhý hudební program na číslicovém paméíovém prostredí jsou adresovací prostŕedky uzpúsobeny pro generování sledu adres počínaje konečnou adresou a násle38 dovaných postupní pŕedcházejícími adresami smčrem k první adrese. 6. Eíiŕísení podie nároku 5 vyznačené tím, že pro ukládání číslicového informačního signálu, reprezentuj!cího tretí hudební program, na Číslicové pemč-íové prostredí, jsou adresovací prostŕedky uzpúsobeny pro generování po sobč následujících adres, počínajících první adresou a nasledovaných postupne nésledujícími adresami ve sméru ke konečné adrese. 7. Zaŕízení podie nároku 5 vyznačené tím, že pro ukládání Číslicového informačního signálu, reprezentujúciho tretí hudební program, do Číslicového poméfového prostredí, jsou adresovací prostŕedky uzpňsobeny pro generování po sobí následujících adres počínaje konečnou adresou a nasledovaných postupné pŕedcházejícími adresami ve smSru k první adrese. ' 8. Zaŕísení pcdle kteréhokoli.z nárokú 1 až 4, ve kterém číslicové pameíové prostredí obsahuje adresovací prostŕedky, vyznačené tím, že pro adresování včech pamčíových míst v Číslicovém pcmčžovém prostredí jsou edresovncí prostredný uzpúsobeny pro generování adres počínajících první adresou udávcjící první perníkovou polohu v číslicovém pamčíovém prostredí, dále postupnč následovanou adresami udávajícími po sobč následujíci perníkové polohy, a končících první adresou udávající poslední pamékovou polohu v číslicovém pamčkovém prostredí, pričemž pro ukládání číslicového ínformačního signálu, reprezentujícího první hudební program, do Číslicového pamčkového prostredí, jsou adresovací prostŕedky uzpôsobeny pro generováni po sobč nésledujících adres, počína je první cdresou, postupní následovanou ndreseml ve srčru k první koncové odrcso cž po druhou koncovou cdresu a včetne ní pŕičemž pro ukládání číslicového informačního signálu, reprezentujícího druhý hudební program, do číslicového pumčlového prostredí, jsou adresovací prostŕedky uzpôsobeny pro generování po sobč nésledujících aeres, počínaj© adresou následující po druhé koncové adrese, následovanou postupné následujícími adresami ve smčru k první koncové adrese až po tŕotí koncovou adresu a včetnč ní, o pŕičemž pro ukládéní číslicového informcčniho signálu, reprezentujícího tretí hudební program, do Číslicového peročlového prostredí, jsou adresovací prostŕedky uspôsobený pro generováni po sobč nésledujících adros, počína jíci ch adresou následující tretí koncovou adresou a náslcdo vaňou postupné následu jícími adresami ve aznčru k první koncové adrese. 9. Saŕízení podlo nároku 8 vyznačené tím, Se pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího tretí hu dební program jsou adresovací prostŕodky uspôsobený pro generovaní, po generovóní první koncové adresy, první adresy e dá le postupné následujících adres ve smčru první koncové adresy až po Čtvrtou koncovou ©dresu e včetné ní. 1C. Zeľízení podie nároku 3 nebo 9 vyznačené tím, že adreaovccí prostŕedky obsahují pamčl pro ukládání infcrmace, která se vztahuje ke druhé, tretí e čťvrté koncové adrese, 11. Zaŕízení podie nároku 5,6 noho 7 vyznačené tím, že adresovací pro3tŕedky obsahují adresový íítač, který je uspôsobený pro čítání v prvním smčru, za ú Č elesa. generovóní první • \ I \ > ‘ i ', adresy, n postupní následujících adres vo smeru koncové adresy, o ktorý je uzpusoben pro čítdní vo srnčiu opačném k výšo uvedenému améru, pro genercvání koncové adresy a následne postupne pŕedchézejících udres ve srr.čru k první adrese. l rľ.prízení podie kteréhokoli predchozích nároku vy'/I-eč-oné tím, So druhá bitová rychlost tovú rychlost. je vyšší, než první bi13. Zaŕízení podie kteréhokoli s pŕedchozích nárokd vy» značené tím, že číslicové pniaetové prostredí obsahuje energeticky závislou parné*. I·.·;, karí žení iiČrové prostí' podlo nároku 13 vyznačené tím, že čísliccadí obsahuje pončt s prímýn výberom.

1 j. kí-ďíz.ení pro ctení číslicového zvukového signálu z predlohového prostredí a pro ukládéní uvedeného číslicového zvukového signálu v Číslicovém pcmčíovém prostredí pri první bitové rýchlosti, obsahu.jící Čtaeí prostredek pro čtení číslicového zvukového signálu z pŕodlohového prostredí a jeho vedení n& výstup, první obvodový prostredek pro spracovúvúní Číslicového zvukového signálu Cteného 2 pf-edlohového prostredí u pro vedení tohoto spracovaného číslicového zvukového signálu im číslicové peiaetové prostredí, pŕieemŽ toto zarízoní dulo obsahuje Číslicové pamčtové prostredí podie kteréhokoli 2 nárokú 5 a- 11,13 nebo 14.

ló. Zaŕížení pro opakovenč čtení číslicového zvukového signálu z číslicového psmétového prostredí a jeho zaznomenáνάήί na záznamové prostredí pri druhé bitové rýchlosti, pri \

\ čomč toto zaŕízení obsahuje druhý obvodový prostredek pro r.praccvávání číslicovo iníoracce £te«é

2 Číslicového pomuťovčho prostredí pro získání Číslicového zvukového signálu a záznamový prostredek pro zezn&mcndvání Číslicového zvukového signálu na náznomové prostredí, pŕičenž toto zudízení dále obsahuje číslicovú pamäťové prostredí podlo kterékokali z ná r o ne p si' i i , 1 j n e 00 14·