CZ122891A3 - Apparatus for reading digital audible signal form a master medium - Google Patents

Description

* 1228-91 K

Μ ν> 0 Λ . β f Α'··' -11¾ η .‘IIJH ί aV |~1 *t j M mt lk.. J * %-.. . J

covém paměťovém prostředí při. první bitové rychlosti v prvním kroku a pro opakované čtení číslicového zvukového signálu z číslicového paměťového prostředí a jeho zaznamenávání na záznamové prostředí při druhé bitové rychlosti ve druhém kroku pro získávání předem nahraných nosičů záznamu, na nichž byl na každém zaznamenán číslicový zvukový signál, který reprezentuje; určitý hudební program, přičemž zařízení obsahuje čtecí prostředek pro čtení číslicového zvukového signálu, z předlohového prostředí, číslicové paměťové prostředí, záznamový prostředek pro zaznamenávání číslicového zvukového signálu na záznamové prostředí, první obvodový prostředek pro zpracovávání číslicového zvukového signálu, čteného z předlohového prostředí, a pro aplikování uvedeného zpracovaného Číslicového zvukového signálu na číslicové paměťové prostředí, a dále druhý obvodový prostředek pro zpracovávání Číslicové informace čtené z číslicového paměťového prostředí pro získání číslicového signálu, který v podstatě odpovídá číslicovému zvukovému signálu* Vynález se dále vztahuje na zařízení pro čtení číslicového zvukového signálu z předlohového prostředí a jeho ukládání na číslicové paměťové prostředí při první Mtové rychlosti, jakož i na zařízení pro opakované čtení Číslicového: zvukového signálu z číslicového paměťového prostředí a jeho zaznamenávání na nosič záznamu při druhé bitové rychlosti.

Stav techniky

Zařízení typu definovaného v předchozím odstavci je známé z patentového spisu USA č* 4 410 917. Takové zařízení je 2 použito jako kopírovací zařízení pro výrobu nahraných číslicových kazet s magnetickým páskem, také označovaných jako digitální kompaktní kazety. V tomto zařízení je číslicové paměťové prostředí, na němž je uložena číslicová informace odpovídající určitému hudebnímu programu, opakovaně čteno a informace se zaznamenává na záznamovém prostředí. Bitová rychlost /druhá/ při kopírování je potom zpravidla vyšší než /první/ bitová rychlost během ukládání číslicové informace na Číslicovém paměťovém prostředí.

Charakteristika vynálezu

Vynález si klade za úkol využit číslicové paměťové prostředí efektivněji.

Za tímto účelem se zařízení podle vynálezu vyznačuje tím* že číslicové paměťové prostředí je uzpůsobeno pro ukládání číslicového informačního signálu* který reprezentuje první hudební program a číslicového informačního signálu, který reprezentuje druhý hudební program, přičemž zařízení je uzpůsobeno pro čtení a zaznamenávání číslicového informačního signálu, odpovídajícího druhému hudebnímu programu, při třetím kroku, na číslicové paměťové prostřědí, přičemž tento třetí krok z časového hlediska probíhá souběžně alespoň s částí druhého kroku opakovaného čtení číslicového informačního signálu reprezentujícího první hudební program.

Vynález je založen na poznání skutečnosti, že číslicové paměťové prostředí může týt použito takovým způsobem, že v časovém intervalu druhého kroku, v němž je číslicová informace odpovídající prvnímu hudebnímu programu opakovaně Čtena z číslicového paměťového prostředí, může být přídavně číslicová informace odpovídající druhému hudebnímu programu zaznamenávána do jiné sekce číslicového paměťového prostředí^ To umožňuje, šetřit čas, protože není nutné oď 3 kládat ukládání druhého hudebního programu až do doby, kdy uplynul příslušný časový interval druhého kroku·

Je potom, možné využívat zařízení, pomocí nichž hudební programy mohou být ukládány do paměťového prostředí pouze jeden po druhém a mohou být také čteny z paměťového prostředí pouze jeden po druhém, ale který umožňuje, aby druhý hudební program byl zaznamenáván současně s tím, co je první hudební program opakovaně čten. V tomto případě, jestliže druhý a třetí krok jsou oba vykonávány bezprostředně po prvním kroku a za předpokladu, že druhý krok trvá déle, než třetí krok, bude třetí krok umístěn zcela do časového intervalu zaujímaného druhým krokem.

Opakované čtení druhého hudebního programu v tomto zařízení není možné, dokud druhý krok není dokončen. Je-li však zařízení schopné současně číst informaci z dvou hudebních programů opakovaně, může opakovaně čtení druhého hudebního programu začít: bezprostředně po třetím kroku.

Je zřejmé, že zaznamenávání třetího hudebního programu nemůže začít, dokud nebylo dokončeno opakované čtení prvního a druhého hudebního programu. Po té se předpokládá, že číslicové paměťové prostředí je schopné uložení nanejvýše dvou hudebních programů.

Jo zřejmé, že číslicové paměťové prostředí ve známém záznamovém zařízení by mělo mít paměťovou kapacitu dostatečnou k tomu, aby se uložil číslicový informační signál reprezentující hudební program maximální délky, který by měl být zaznamenán na nosič záznamu v předem nahrané kazetě. Číslicové paměťové prostředí, které se používá v zařízení podle vynálezu a které by mělo být schopné ukládání dvou hudebních programů, by proto mělo mít skutečně dvakrát tak velkou kapacitu. Zařízení se však dále může vyznačovat tím, že číslicové paměťové prostředí má paměťovou kapacitu, která j[e menší, než dvojnásobek paměťové kapacity potřebné pro ulo- 4 žení číslicového informačního signálu reprezentujícího hudební program maximální délky» než jaký může být zaznamenán na nosiči záznamu opatřeném záznamem.

Pro "tento účel se využívá skutečnosti, že hudební programy zaznamenané na nosičích záznamu vr předem nahraných kazetách jsou obvykle kratší, než je maximální hrací doba. Předpokládá se, že číslicové hudební kazety mají maximální hrací dobu 90 minut. Pro ukládání dvou hudebních programů by toto vyžadovalo paměťovou kapacitu 180 minut hudby· Populární hudební programy však. obvykle mají délku nanejvýše pouze 50 minut· Je tah proto přiměřené, že číslicové paměťové prostředí má nejjnenší paměťovou kapacitu například 100 minut zvukové informace, místo paměťové kapacity, která jé dvakrát tak velká·

Jsou navrhovány dva způsoby ukládání dvou hudebních programů na číslicovém paměťovém prostředí. Za tímto účelem se zařízení podle vynálezu vyznačuje tím, že pro adresování * všech paměťových poloh na číslicovém paměťovém prostředí jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pr® generování adres, počítaje první adresou udávající první paměťové ipísto na číslicovém paměťovém, prostředí, následovanou postupně následujícími adresami udávajícími postupně následující paměťové polohy v číslicovém paměťovém prostředí, a konče koncovou adresou udávající poslední paměťové místo na číslicovém paměťovém prostředí, přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu, reprezentujícího první hudební program, do Číslicového paměťového prostředí, jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pró generování po sobě následujících adres, počínaje první adresou a následovanou postupně následujícími adresami směrem ke koncové adrese, a přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího druhý hudební program, do číslicového paměťového prostředí, jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování sledu adres, 5 počínaje koncovou adresou a následovanou postupně následujícími předcházejícími adresami směrem k první adrese. Při prvním způsobu se jedná o dvě fixní adresy, od nichž může adresovací prostředek začít adresování paměťových poloh v číslicovém paměťovém prostředí. Jedna adresa /první adresa/ odpovídá například první paměťové poloze v paměťovém prostředí a druhá adresa /konečná adresa/ potom odpovídá poslední paměťové ploze v paměťovém prostředí·

Další /třetí/ hudební program se potom ukládá na paměťové prostředí bud od první adresy směrem ke koncové adrese "odshora dolů" nebo od koncové adresy směrem k první adrese "odzdola nahoru". To závisí na tom, zda druhý nebo čtvrtý krok je dokončován jako první. Během ukládání druhého hudebního programu generují adresové prostředky adresy ve sledu opačném vůči sledu- adrea během ukládání prvního, hudebního programu.

Druhé provedení vynálezu se vyznačuje tím, že pro adresování všach ukládacích poloh v číslicovém paměťovém prostředí jsou adresovací prostředky upraveny pro generování adrea, počínaje první adresou udávající první paměťovou polohu v Číslicovém paměťovém prostředí, a dále postupně následující adresy udávající následující paměťové polohy, a konče první koncovou adresou udávající poslední paměťovou polohu v číslicovém paměfivénL prostředí, přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu, reprezentujícího první hudební program, do Číslicového paměťového prostředí, jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobě následujících adres, počínaje první adresou, postupně následovanou dalšími následujícími adresami ve směru k první koncové adrese až po druhou koncovou adresu a včetně ní, přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu, reprezentujícícho druhý hudební program, na číslicové paměťové prostředí, jsou adresovací prostředky 6 uzpůsobeny pro generování po sobě následujících, adres, počínaje adresou následující druhou koncovou adresu, následovanou po sobě následujícími adresami ve směru první koncová adresy až po třetí koncovou adresu a včetně ní, přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu, reprezentujícího třetí hudební program, do Číslicového paměťového prostředí, jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobě následujících, adres, počínaje adresou následující třetí koncovou adresu, a následovanou adresami směrem k první koncové adrese* V tomto druhém způsobu neexistuji fixní adresy, od nichž adresovací prostředky začínají adresovat paměťové polohy na číslicovém paměťovém prostředí, jestliže se má nový hudební program ukládat na paměťovém prostředí . Y tomto případě je nový hudební program ukládán do paměťového prostředí bezprostředně za předchozím hudebním programem.

Ve druhém provedení číslicové paměťové prostředí nemá konec, protože číslicové paměťové prostředí je spřeženo okolo konce. Toho je dosaženo tím, že adresovací prostředky, po té co adresovaly poslední paměťovou polohu v paměťovém prostředí, následně adresují první paměťovou polohu v paměťovém prostředí ·

Ukládání třetího hudebního programu do číslicového paměťového prostředí se tak děje částečně přes první hudební program. Během ukládání hudebních programů tak adresovací prostředky generují adresy ve sledu, který je stále stejný. Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.1 blokové schéma úplného procesu vytváření předen nahraných kazet, přičemž obr.1a znázorňuje krok 7 tvorby předlohových kazet a obr.1b kopírovací krok, obr. 1c znázorňuje kroku plnění nahraných nosiěů záznamu do kazet, obr.2 schematické znázornění tvaru stop nahraných na předlohovém pásku a nosiči záznamu, který se má plnit do kazet, obr.3a schematické zobrazení struktury informace ve formě rámců zaznamenaných, do stopyna nosiči záznamu, obr.3b schematické zobrazení struktury rámců z obr.3a, obr.4 příklad zpracovóvad jednotky signálu, v níž signál čtený z předlohového; pásku je zpracováván před tím, než je ukládán na číslicové paměťové prostředí, obr.5 příklad zpracovávacl jednotky signálu, ve která je signál po té, co byl přečten z číslicového paměťového prostředí, zpracováván přeď zaznamenáním na nosič záznamu za účelem vytvoření předem nahraných kazet, obr. 6 schematické zobrazení stopy na straně A a stopy na straně B nosičů záznamu a rámců zaznamenaných ve stopách, obr.7a a 7b schéma kroku pro opravu chyby, který může být aplikován na informaci ze stran A a stran B nosiče záznamu να zpracovévrací jednotce signálu znázorněné na obr. 4, obr.8 blokové schéma kopírovacího kroku z obr. 1b v dalších podrobnostech, ohr.9a schematické zobrazení struktury číslicového paměťového prostředí, obr.9b a 9c schematické zobrazení způsobu, jímž je rámec; ze strany A a rámec ze strany B uložen na paměťovém prostředí, obr.10 příklad registru "poslední zařazen, poslední vybrán" z obr.8, obr.11 schematické zahrazení způsobu ukládání informace pro dvě rozdílné předeš nahrané hudební kazety db číslicového paměťového prostředí a obr. 12 schematické znázornění jiného způsobu ukládání do paměťového prostředí.

Provedení vynálezu

Obr-.l znázorňuje celý proces výroby předem nahraných kazet se zvukovým záznamem. Nejprve bude popsán postup vy- 8 8

tváření předlohy s odvoláním na obr* 1a. Zvukový signál je k dispozici v analogové nebo číslicové formě. To je vyznačeno Klokem χ, označující zdroj. Zdroj χ může být například profesionální magnetofon, na němž byl záznam dříve pořízen, například ve studiu nebo koncertní hale. Tento /analogový nebo již digitalizovaný/ zvukový signál je veden do datového převodníku 2* Je-li postup znázorněný na obr.1 postup, pomocí něhož se vyrábějí například předem, nahrané kazety SDAT, je signál vedený na vstup χ znovu převáděn na číslicový signál v souladu s formátem SDAT v datovém převodníku 2. Signálový formát SDAT je srozumitelně popsán v literatuře, například v knize "The Art of Digital Audio" autora J.Vathirrsona, Focal Press 1988, zejména v kapitole 9 a nejvíce v sekci 9·20·

Signál převedený pomocí převodníku 2 je veden na vstup £ profesionálního rekordéru 6 přes výstup 4. 7 daném příkladě signálu SDAT je zpracovévací rekordér* rekordér* SDAT. Tímto způsobem se získá předlohové páska, která je uložena v předlohové kazetě χ. Jsou tak získávány předlohové pásky různých záznamů. Je zřejmá, že jo taká možné vyrobit předem nahraná kazety s číslicovým zvukovým záznamem podle jiné normy zvukového záznamu, než jo standart SDAT.

Zvukový signál může týt zpracováván lehce odlišným způsobem, například jak je popsána v dřívějším nizozemském patentovém spisu č. /patentová přihláška 90.00.039 = PHN 13.209/· Tento odlišný zpracaovávaci způsob, který může být prováděn pomocí datového převodníku 2 znázorněného na obr.1, je následující.

Monofonní nebo stereofonní zvukový signál může týt veden na vstup 2 Převodníku 2. Převodník 2 může obsahovat kodér dílčích, pásem, jaký je popsán v jednom z dřívějších nizozemských patentových spisů č. /patentová přihláška 88.02.769 = PHN 12,735/ a č. /patentová přihláška Č. 89*01.032 = PHN 12.903/ nebo v evropském pa- 9 tentovém spise č. /patentová přihláška 289 080 = PHN 12.108/. V takovém kodéru dílčích pásem je zvukový signál převáděn. do číslicové formy a vzorkován, pokud k tomu již nedošlo, a následně je dělen do několika signálů dílčích pášeš. v několika dílčích pásmových filtrech s redukcí frekvence vzorkování. Tyto dílčí signály jsou vedeny například do převodníku 8na 10. Takový převodník 8 na 10 3© popsán například v evropském patentovém spise č. /paten tová přihláška 150 082 = PHN 11,117/·. V tomto převodníku jsou 8 hitová datová slova převáděna na 10 hitová kódová slova. Je možné aplikovat prokládání. Všechno toto slouží k tomu, aby umožnilo následnou korekci chyb, aplikovanou na reprodukovanou informaci.

Infoasnace se zaznamenává na předlohovém pásku v několika stopách, které procházejí na tomto nosiči záznamu v podélném směru nosiče záznamu. To znamená, že pro tento účel je rekordér £ konsťuovón pro dělení kódované informace mezi několika výstupy a aplikování této dělené a kódované m informace; ma tyto výstupy v počtu rovném počtu stop. yto výstupy jsou připojeny ke stejnému počtu záznamových hlav/ Pomocí těchto záznamových hlav se informace zaznamenává do stop na nosiči záznamu. 0br?.2 ukazuje schematicky nosič záznamu 20, jaký může být uložen v předlohová kazetě j[ a na kterém je zaznamenána číslicová informace. Nosič 20 záznamu má n+1 stop pro stranu Δ, a to stopy Ta.1 až Ta.n+1 a n+1 stop pro stranu B, a to Tb.1 až Tb.n+1. Stopy Ta.n+1 a T.b+1 jsou pomocné stopy, na nichž je zaznamenán pomocný signál, jak je popsáno ve výše zmíněném nizozemském patentovém spisu č. /pa tentová přihláška č. 90.00.039 = PHN 13.209/. Digitalizovaná a kódovaná informace je zaznamenána do stop Ta.1 až Ta.n a Tb.1 až Tb.n. Způsob zaznamenávání digitalizované kódované

zvukové informace bude popsán dále. V kódovacím systému dílčích pásem popsaném, v nizozemském patentovém, spisu č. /patentová přihláška č. 90.00.039 = PHW 13.209/ mohou být signálová pásma řeči rozdělena do dílčích pásem, jejichž šířka pásma odpovídá pásmovým šířkám kritických pásem lidského ucha v příslušných frekvenčních rozmezích dílčích pásem, přičemž je zda možné se odvolat na článek "The critical band coder - digital en-coding of speech signál besed on perceptual requirementa of the auditory systém" M.E.Krasnera v Proč. ESEE ICASS 80, sv, 1, str. 327-331, duben 9-11,1980, zejména obr.2 *v uvedeném článku. Takové dělení bylo zvolena proto, že na základě psy-choakustických experimentů je možné předpokládat, že kvanti-zační šum v takovém dílčím pásmu bude v optimální míře maskován signály v tomto dílčím pásmu, jestliže kvantování bere ohled na maskovací křivku šumu lidského ucha /tato křivka udává prahovou hodnotu pro maskování šumu v kritickém pásmu jediným tónem ve středu kritického pásma, viz obr.3 v Krasnerově článku/· V případě vysokokvalitního číslicového hudebního signálu, který je v souladu se stanďartem kompaktního disku reprezentován 16 bity na vzorek signálu při vzorkové rychlosti 1/T * 44,1 kHz, zjišťuje se, že použití tohoto známého kódovacího systému dílčích pásem s vhodně zvolenou šířkou pásma a vhodně zvoleným kvantováním pra příslušná dílčí pásma má za následek kvantované výstupní signály kodéru, které mohou být reprezentovány průměrným počtem přibližně 2,5 bitů na vzorek signálu, přičemž kopie hudebního signálu se vníma-telně neodlišuje od originálního hudebního signálu ve v podstatě všech úsecích v podstatě všech druhů hudebních signálůi Je zřejmé,, že je možné dosáhnout výrazné redukce dat pomocí kódování dílčích pásem. Dílčí pásma nemusí nutně odpovídat šířkám pásem kriťic- η kých pásem lidského ucha· Je také možné, aby dílčí pásma měla odlišnou šířku pásma, například aby všechna měla stejnou Šířku pásma, za podmínky, že je na toto vz#at zřetel při určování maskovacího prahu·

Obr*3 ukazuje obsah jedné ze stop Ta·! až Ta.n a Tb>1 až Tb*n. Informace, ve stopách je sestavena z rámců .···.·, , F.., , ········· přerušovaných mezirámcovými meze rami IFG· Mezirámcové mezery jsou srozumitelně popsány v nizozemském patentovém spisu č, /patentová přihláš ka Č* 90·00·β35 = PHN 13*281/· Pdo další vysvětlení těchto mezirámcových mezer se zde odvoláváme na tento spis· Každý z rámců obsahuje řaďu informačních bloků §nM> §m> δη+1 * ········· T daném příkladě obsahuje každý z rámců 32 informačních bloků·

Obr*3b ukazuje obsah bloku, jako je blok S^· Každý blok obsahuje: první blokovou sekci /záhlaví/ a druhou blokovou sekci /těleso/· První bloková sekce obsahuje synchonizační slovo /syne/ 2£, které je deseti bitové slovo /a to vzhledem k modulaci 8 na 10 před zaznamenáváním/· Záhlaví déle obsahuje adresové slovo 26, opět ve formě deseti bitového slova· Přeď modulací 8 na 10 bylo toto 10-ti bitové slovo v důsledku toho osmibitové slovo, jehož tři bity odpovídají číslu rámce FN a zbývajících pět bitů odpovídá číslu bloku BN v rámci. Dále obsahuje záhlaví také paritní slabiku 27, která také nabývá formu deseti bitového slova·

Jak bylo uvedeno, může být synchronizační slovo 25 10-ti hitové slovo· Příkladem toho je 10-ti bitové číslicové slovo "01001111 TO" nebo 10-ti bitové číslicové slovo "0000111110"· V závislosti na hodnotě číslicového součtu v sériovém datovém proudu se použije jedno nebo druhé synchronizační slovo·

Je třeba poznamenat, že není zapotřebí mít osmibitovou demo-dulovanou verzi deseti bitových slov· Číslo FN rámce je číslo, které vzrůstá v souladu s binár- 12 ním sledem k každém po sobě následujícím rámci· Číslo BN bloku udává polohu bloku S ve sledu bloků v rámci· První blok v rámci má číslo 0, příští blok má číslo 1 atd. až do posledního bloku v rámci, který mé číslo IFhex /které je- 31 v decimálním záznamu/· Paritní slabika 2£ umožňuje aplikovat detekci chyby na adresové slovo 26. Paritní slabika 22 může být: například uvažována jako rovná adresovému slovu 26· Druhá bloková sekce /těleso/ bloku obsahuje 48 datových slabik* očíslovaných DO až D47· Každá datová, slabika opět: nabývá formy desetibitového binárního slova·

Obsah druhé blokové sekce /tělesa/ obsahuje jak číslicovou informaci reprezentující originální zvukový signál a paritní informaci /paritní slabiky/, která umožňuje aplikovat na číslicovou informaci ve druhé blokové sekci korekci chyby· V důsledku toho obsahuje jeden Mok celkem 51 slabik /510 kanálových bitů/· Z nizozemského patentového spisu č. /paten tová přihláška Č· 90.00*039 = PHN 13*209/ je patrné, že rámce v pomocné stopě Aux mají stejnou délku, jako rámce v datových stopách· Je též patrné, že informační obsah bloků v pomocné stopě je stejný obsahu bloků v datových stopách, t.ji 51 bytů nebo slabik. Z citovaného nizozemského patentového spisu dále vy-, plývá, že počet bloků v rámci pomocné stopy je menší /t.j". čtyři/, než je počet bloků v rámci, jedné z datových stop /t.jí 32/· Jev tomu tak proto, že hitová rychlost, s níž je pomocná informace zaznamenávána do pomocné stopy Ta.n+1 a Tb.n+1 je menší s faktorem 8 než je bitová rychlost, s níž je jiná informace zaznamenávána do> odpovídajících stop Ta.1 až Ta.n a Tw.1 až Tw.n.

Způsob pořizování kopie bude nyní popsán s odvoláním na obrvlb* Předlohová kazeta 2 8 nosičem záznamu 20 je vložena do zakladače 8 Zakladač 8 je reprodukční zařízení, kte— 13 rým. je informace čtena ze stop na nosiči 20 záznamu· Je potom možné nejprve číst informaci z jedné strany /strany A/ ve stopách Ta«1 až Ta.n+1 a následně informaci z druhé strany /strany B/ ve stopách Tb.l až Tb.n+1 ·

Stopy Ta.1 až Ta.n*1 se potom čtou, zatímco nosič 2£ záznamu v předlohové kazetě .má směr· dopravy, jak j® uvedený šipkami ve stopách na obr»2, t»j· zprava doleva· Po té, co byla přečtena strana A, směr dopravy ae obrátí a jsou čteny stopy Tb.1 až Tb.n+i ze strany B. , Alternativně však mohou čteny současně obě strany /t.j; strana A a strana B/, To znamená, že pro jednu stranu /například pro stranu B/ je informace Stená ve směru opačném vůči směru normálního čtení, této strany· Stopy Tb.1 až Tb.n+1 jsou potom čteny, zatímco směr dopravy nosiče záznamu je takový, jak označuje šipka 21t*ji opačný vůči směru dopravy při nor-- méTní» čtení strany B. Informace čtená z® stop se kombinuje do sériového datového proudu rámců a je vedena do zpracováva-c£ jednotky £ signálu· Obrv 4 ukazuje jednotku £ ve větší podrobnosti· T této zpracovávací jednotce signálu íe datový proud nejprve podrobní demodulaci, přičemž desetibitová kanálová slova v tomto datovém proudu jsou převáděna na osmibitová informační slova pomocí převodníku JU5 "deset na osm"· Toto převádění deset na osm přináší dvacetiprocentní datovou redukci· Y případě potřely, je demodulovaný signál také podroben korekci chyb v korektoru Jj5 chyb. Chyby vzniklé při výrobě předlohového pásku J a během, reprodukce, předlohového pásku tak mohou být odstaněny, a to při použití paritních slabik ve druhých blokových sekcích rámců. Kromě toho se odstraňují synchronizační slova během převádění 10 až 8, protože jak již bylo uvedeno, neexistuji 8 bitové reprezentace těchto synchronizačních slov v demodulované formě. V důsledku toho převádění 10 na 8 má za následek další redukci dat, protož® v de- 14 modulovaném signálu již není žádná synchronizační informace, I když však existuje 8 bitová verze pro synchronizační slova, zajištuje převádění 10 na 8 v demodulátoru £ redukci dat tím, že synchronizační obsah je nyní redukován o 20 procent. Následně je možné docílit další redukce dat ve zpraco-vávací jednotce signálu £, Například mohou být odstraněny mezirámcové mezery a v případě potřeby paritní slabiky 27 pro adresová slova 2£ a dokonce je· možné se obejít i bez adresových slov 2ť>i Adresová slova 26 jsou použita pro ukládání informace ve druhé blokové sekci rámce na správné u-kládací poloze v paměti 6£ nebo 65* pro korekci chyby, na níž se odvolává popis obr*7·

Zjistí-li se„ že adresová slova 26 a adresová paritní slova 2J nejsou totožná /například jako důsledek chyby při čtení předlohového pásku 20/. adresové slovo není použito pro ukládání informace dopaměti 6£ nebo 65* pro korekci chyby* V tomto případě se předpokládá, že informace ve dru-ho blokové sekci /tělese/ rámce má správný sled pokud jde o informaci ve druhých blokových sekcích předchozího a následujícího rámce. Informace druhé blokové sekce se nyní automaticky ukládá přímo za informaci druhé blokové sekce předchozího rámce uloženého v paměti 65 nebo 65* pro korekci chyby* Odstraněni o dresových paritních slov 2£ může být provedeno: po převedení v převodníku _1_5 pro převedení 10 na 8, například v oddělovači J2 Se*·

Podobně mohou být po té, co byla použita pro ukládání informace, adresová slova vypuštěna z paměti 65 nebo 65* pro korekci chyby. Hezirámeové mezery mohou být také odstraněny pomocí převodníku 22 převádění 10 na 8. Je tornu tak proto, že každý rámec obsahuje pevný počet symbolů. V důsledku toho zpracovávací jednotka £ signálů ví, kdy rámec skončil* Zpracovávací jednotka £ signálu potom 15 očekává detekci synchronizačního slova 25 následujícího rámce, jehož obsah se přebírá a zpracovává po zjištění tohoto synchronizačního. slova. Výsledný informační signál, v případě potřeby po korekci chyby korektoru eřpby, je veden na vstup číslicového paměťového ústrojí JMO a je uložen na číslicové paměťové prostředí, například na energeticky závislou paměť ve formě paměti a přímým výběrem /RAM/ v paměťovém ústrojí 10.

Paměťová kapacita paměťového prostředí by měla být samozřejmě tak velká, aby po redukci dat mohla být uložena na Číslicové paměťové prostředí alespoň informace z jednoho předlohového pásku £. Jak. je informace čtena do číslicového paměťového prostředí, bude vysvětleno výše. Číslicové paměťové prostředí v číslicovém paměťovém ú-stro jí se nyní čta cyklicky periodickým způsobem. Ctěná informace je vedena do zpracovóvací jednotky JJ. signálu. Obr; 5 ukazuje tuto» zpracovávacá jednotku JI signálu ve větSíeh podrobnostech. Ctěná informace je vedena do převodníku 36 pro převádění 8 na 10· T tomto převodníku JíL jsou 8 bitová informační slova v datovém proudu, která jsou přiváděna do převodníku 36. převáděna na desetiMtová kanálové slova, načež jsou vedena na výstup převodníku 36. Jestliže: zpracová-vacl jednotka 8 signálu také odstranila synchronizační slova, adresová /paritní/ slova a mezirámcové mezery ze signálu, tyto by měly být znovu vkládány v jednotce 11. Pro tento účel může zpracovávaní jednotka signálu obsahovat datovou přičítačku 35. Tato datová příčí tačka 22 ®ňže vkládat osmibitová /reprezentační/ adresová paritní slova a dále, jsou-li použitelná, adresová slova do informačního toku. Kromě toho může jednotka IJ^ obsahovat přičítačku 21 synchronizačních slov a mezirámcových mezer. Přidávání synchronizační informace db; informačního toku je dobře známé odborníkům v oboru a proto nevyžaduje další vysvětlení. 16

Přidávání mezirámcových mezer do informačního proudil, bylo popsáno srozumitelně v dřívějším nizozemském, patentovém spisu č· /patentová přihláška č; 90*00*635 « PHN 13*281/, na který se zde odvoláváme*

Takto získaný informační signál je veden do záznamového ústrojí 12. Y tomto záznamovém ústrojí je informační signál z jedné strany /strana A nebo B/ opět přiřazen n záznamovým hlavám a je zaznamenáván na n atop Táli až Ta.n na nosiči záznamu 20, viz obr· 2· Y záznamovém ústrojí ,12. jsou strany A a B současně zaznamenávány na nosič 20* seznamu* To znamená, že jestliže zaznamenávání na nosič 20* záznamu sa provádí ve směru označeném šipkou 2J_ na obr*2, bude strana B zaznamenána ve směru opačném, než při normálním zaznamenávání a reprodukci·. To znamená, že informační tok pro informační signál strany B by měl být veden db záznamového ústroji ±2 v obráceném sledu·

Kromě toho se zaznamenávání na nosič 20* záznamu děje obvykle rychlostí vyšší, než je rychlost, při níž se nosič 20 záznamu normálně snímá nebo: opatřuje záznamem· Výsledkem uvedeného postupu jsou cívky nesoucí druhotná záznamové prostředí 20*· Obsah jednoho předlohového pásku, tyl zaznamenán opakovaně ve sledu za sebou na tomto prostředí ·. Následně mohou být tyto cívky použity v existujících plničích kazet pro získání nahraných kazet. Toto je dále podrobněji ilustrována^ na obr· 1c. Y tomto: plnicím pochodu je cívka a nosičem 20* záznamu opatřeným záznamem vložena do plniče Q kazet. Plnič JM. je také plněn řadou prázdných kazet, tak zvaných Dq kazet, které ještě neobsahují žádný magnetický pásek, ale pouze krátkou délku zaváděcího koncového předního a zadního pásku, mající oba konce připojené ke dvěma cívkám v kazetě. Tato krátká délka zaváděcího pásku je vytažena z kazety v plniči 21^ a je přestřižena v podstatě v polovině své délky. Následně plnič 17 odstřihne část druhotného záznamového prostředí /nosiče záznamu/ 20* s délkou informačního záznamu a obsahující informaci zaznamenanou z předlohové kazety 2· Jeden konec této pásky se přilepí k jednomu volnému konci zaváděcího pásku a druhý konec se přilepí ke druhému volnému konci zaváděcího pásku· Po té se pásek navine do kazety a nahraná kazeta J__4 je připravena pro použití.

Uložení informace na číslicovém paměťovém prostředí 10 bude nyní popsáno podrobněji. Informace strany A a strany B nosiče záznamu je uložena na Číslicovém paměťovém prostředí, přičemž strany A a B jsou současně reprodukovány reprodukčním ústrojím 8. Obr.6 ukazuje jednu stopu Ta.i strany A a jednu stopu Tb.j strany B. Je zřejmé, že rámce ve stopě Ta.i mají rámcové číslo j., které stoupá zleva doprava na obrázku. Bámce ve stopě Tb.j mají rámcové Číslo k, které stoupá zprava doleva. 0br«6 také znázorňuješ obsah jednoho bloku S_ v

"TU rámci ve stopách Ta.i a Tb.j. To je udáváno pomocí bloků nesoucích odpovídající vztahové značky 60 a 61.

Obsahy bloků 60 a 61, mají vzájemně obrácený sled. Blok 60 je plněn zleva doprava; Blok 6_1_ je plněn zprava doleva. Současné čtení obou stran A a B nosiče záznamu vr ústrojí 8 proto znamená, Že se získají dva datové proudy, z nichž jeden datový proud je veden v obráceném sledu vzhledem ke druhému datovému proudu. V demodulátoru Jj? pro demodulaci 10 na 8 je datový proud strany A demodulován obvyklým způsobem. Desetibitová kanálová slova 1)0,1)1,, ··.··· D47 jsou vedena do demodulá-toru 25 jedno po druhém. Modulační jednotka 84 v moduláto-ru 15. viz obr.8, slouží pro zajištění, že bity desetibi-to^sých kanálových slov, která se mají demodulovat, jsou ve správném sledu. To znamená například, že bit nejvyššího řádu přichází první a bit nejnižšího řádu poslední. Toho lze dosáhnout například pomocí 10 bitového posuvného regis- 1 δ tru, do něhož mohou být 10 bitová kanálová slova, jejichž bit nejvyššího řádu přichází první a jehož bit nejnižšího řádu přichází poslední, posouvána zezadu.

Sled deseti bitových kanálových slov je nyní správný·

Ve vyhledávací tabulce /také označované jako převáděcí tabulka/ se zjistí, které osmibitové informační slovo odpovídá desetibitovému informačnímu slovu. V důsledku toho je. toto osmibitové informační slovo výstup a je vedeno do paměti korektoru JH5 chyby. Na obr.7a je tato paměť reprezentována schematicky vztahovou značkou 6£. Kapacita paměti je nejméně tak velká, aby všechna osmibitová informační slova v jednom rámci, t.j. 48 x: 32 slov, mohla být uložena do této paměti 65, /také označované jako stránka RAM/. To znamená, že během pochodu korekce chyby v korektoru 1_6 chyby byla synchronizační slova 25, adresová slova 26, paritní slova 27 a mezirámcové mezery IFG vyjmuty z datového proudu·

Paměť 6j? je naplněna takovým způsobem, že první osmibitové slovo rámce je uloženo na první paměťové místo, druhé osmibitové slovo uloženo na druhé paměťové místo atd.,* až poslední osmibitové slovo je uloženo na posledním paměťovém místě paměti 65. Jakmile byla paměť 6£ zcela naplněna, informace v této paměti je vystavena pochodu korekce chyby. To je uvedeno schematicky vztahovou značkou 66 na obr.7.

Jak je pochod korekce chyby prováděn, je popsáno mimo jiné v evropském patentovém spise č. /evropská paten tová přihláška 90.200.128.8 = PHN 13.213/.

Po té se obsah paměti čte. To je vyznačeno pomocí bloku 6J na obr.7. Osmibitové slovo na prvním paměťovém místě se potom Čte jako první, následně se čte osmibitové slovo na druhém paměťovém místě, až se nakonec čte Sbitové slovo na posledním paměťovém místě paměti. Následně se osmibitová adresová slova 26* znovu vkládají do správných poloh, za předpokladu, že byla uložena v 19 paměťovém ústrojí J_0. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že celková paměťová kapacita jednotky 831, pro korekci chyb, potřebná pro zpracovávání signálu ze strany A, je skutečně třikrát 48 x 32 paměťových poloh, přičemž pod paměťovou polohou se rozumí paměťová kapacita požadovaná pro uložení osmibitového informačního slova· Je tomu tak proto, že současně 48 x 32 informačních slov v určitém rámci je čteno do jednotky 81 pro korekci chyby /vztahová značka 65, na obr.7, pro kterou je požadováno 48 x 32 paměťových poloh/, přičemž pochod korekce chyby se provádí na 48 x 32 informačních slovech předchozího rámce /vztahová značka 66 na obr,7, která také vyžaduje 48 x 32 paměťových poloh/ a korigovaných 48 x 32 informačních slov rámcé předcházejícího posledně jmenovaný rámec: je Čteno /tato slova s korigovanými informacemi jsou také uložena na 48 x 32 paměťových místech, reprezentovaných vztahovou značkou 6£ na obr.7/.

Takto získaný informační proud je veden do paměťového ústrojí VO ve sledu totožném se sledem, ve kterém byla informace čtena z předlohového pásku 2«

Obr· 9 ilustruje, jak je takto získaný informační proudí uložen na číslicové paměťové prostředí 90,. Sekce 90A paměťového prostředí £0 je určena pro ukládání informace ze strany A. Paměť 90A je rozdělena schematicky do řádků a sloupců· Informace ze stopy Ta.1 je uložena do krajního levého sloupce. Informace ze stopy Ta«2 je uložena do přilehlého sloupce atd. Krajní pravý sloupec obsahuje informaci ze stopy Ta.n.

Je třeba poznamenat, že dále bude popisováno pouze zpracovávání signálů prováděných na informaci ve stopách Ta,1 až Ta.n a stopách Tb,1 až Tb.n a ukládání těchto informací. Zpracovávání signálu a ukládání pomocných signálů ve stopách Ta.n+1 a Tb.n+1 nebude popisováno. Je tomu tak proto, že struktura pomocných signálů v těchto stopách je 20 v podstatě totožná se strukturou signálů v jiných stopách, přičemž rozdíl spočívá, jak již bylo uvedeno dříve, že bitová rychlost je nižší s faktorem 8, takže počet bloků, který může být umístěn v jednom rámci, je 8 x menší· V této souvislosti se proto odvoláváme na výše uvedený nizozemský patentový spis č· /patentová přihláška 90*00*038 * PHN 23.209/.

Informace prvního rámce Fq stop Ta*1 až Ta.n je uložena v první řádce paměti 90A* Informace druhého rámce Fj stop Ta*1 až Ta.n je uložena ve druhé řádce paměti 90A. Kbnečně poslední rámec Frj ve stopách Ta.1 až Ta.n je uložen v? r^ -té řádce paměti 90A. Obr.9b reprezentuje obsah vyšrafovaného obdélníka vr paměti 90A* Tento obdélník schematicky reprezentuje ukládací kapacitu požadovanou pro informační obsah přesně jednoho rámce stopy. Jsou znázorněny bloky Sq až v. rámci, přičemž každý blok obsahuje: adresové slovo /8 bitů dlouhé/ a osmibitová informační slova, která mohou být korigována v korektoru JJS chyby a které nesou vztahové značky Vq, až t.j. které jsou označeny apostrofem pro vyznače ní rozdílu mezi desetibitovými kanálovými slovy I>^ a osmibitovými informačními slovy D^, . .

Adresový generátor 80, viz obr.8 poskytuje adresy do paměti 90A. takže informace poskytovaná jednotkou 81^ pro korekci chyby, viz obr.8, může být uložena ve výše popsaných polohách vr paměti 90A. Může dojít k tomu, že strana A není zcela naplněna hudební informací. To znamená, že nejméně část strany A už neobsahuje žádnou hudební informaci. To znamená také, že například paměťové polohy až včetně řádky r^ v paměti 90A jsou naplněny informací týkající se hudební informace a zbývající pamětové polohy až včetně řádky r^ pouze obsahují "ticho" /nebo nulový signál/.

Nyní bude popsáno zpracovávání signálu prováděné na 21 informaci strany E a uložení této informace v paměti 90·

Jak již bylo uvedeno, je informace čtena ze stop Tb.1 až Tb.n v opačném směru.

Pokud jde o demodulaci 10-8 v demodulátoru £, konkrétněji demodulační jednotce 8^ na obr,8, měla by tato demodu-lační jednotka 8^ zajistit, že bity desetibitových kanálových slov, které zde mají být demodulovány, jsou ve správném sledu. To znamená, například, že bit nejvýznamnějšího řádu ty se objevil první a řádově nejméně významný bit jako poslední. Toho může být dosaženo například pomocí deseti-bitového posuvného registru, do kterého jsou desetibitová kanálová slova, jejichž poslední a řádově nejméně významný bit přijde jako první, může být plněn zepředu.

Desetibitová kanálová slova jsou nyní ve správném sledu, což umožňuje provádět demodulaci 10-8 pomocí výše uvedené převodní tabulky· Následně jsou osmibitová informační slova vedena do paměti, jmenovitě paměti 65*. viz obr.7b, v korektoru J_6 chyb. Paměť 65* by tedy měla mít paměťovou kap citu dostatečně velkou pro ukládání všech 8-bitových informačních slov do jednoho rámce, t.j. opět 48 x 32 slov. 8-hitová informační slova v rámci ponechávají modulátor 10 na 8 v obráceném sledu. To znamená, že poslední informační slovo posledního bloku je vypouštěno jako první, potom předposlední informační slovo posledního bloku, potom poslední informační slovo předposledního bloku atd. ....... až se konečně objeví první informační slovo prvního bloku v rámci.

Aby se umožnilo aplikování korekce chyby na informaci v jednom rámci, měla by tato informace být uložena zadní částí dopředu v paměti 65, To znamená, že první informační slovo v prvním bloku je uloženo na prvním paměťovém místě v paměti 65*. druhé informační slovo prvního slova ve druhém paměťovém místě atd...... · Poslední paměťová 22 poloha obsahuje poslední informační slovo posledního bloku v rámci. To znamená, že informace v jednom rámci stopy strany B, uložená do paměti, je uložena přesně stejným způsobem, jako informace v rámci stopy strany A, uložené do paměti j65. To vede k tomu, že pochod korekce chyby musí být aplikován na obsah paměti 65* stejným, způsobem, jak je znázorněno pro obsah paměti 65 na obr.7a. Na obr.7b je toto schematicky znázorněno vztahovou značkou 6^5. Proces čtení paměti po korekci chyby je vyznačen vztahovou značkou 62 na obr.7b. To znamená, že tato paměť je čtena stejným způsobem, jako paměť 6£ na obr.7a. V důsledku toho první osmibitové slovo v první paměťové poloze paměti 65* je Čteno první, načež jsou 8-bitová slova čtena ž následující paměťové polohy, a konečně je osmibitové slovo čteno z poslední paměťové polohy. Následně jsou osmibitová adresová slova 26* znovu vkládána do informačního toku ve správných polohách.

Takto získaný informační proud je veden do číslicového paměťového ústrojí 10. Obr.9 znázorňuje jak se informační proud ze strany B ukládá na digitální paměťové prostředí 90. zejména sekce 9OB. Paměť 9OB je také rozdělena schematicky do řádků a sloupců. Sloupce odpovídají stopám. V. krajním levém, sloupci je uložena informace ze stopy Tb.il, v přilehlém sloupci je uložena informace ze stopy Tb.2 atd., a v krajním pravém sloupci je uložena informace ze stopy Tb.n.

První rámec uložený v paměti 9OB je první rámec, který je čten ze stopy na straně B. Toto je poslední rámec, rámec , informace každé stopy zaznamenané na straně B. Jelikož konec informace na straně B zpravidla neleží v přesně strj-né poloze na nosiči záznamu jako začátek informace na stra-ně A, tyto poslední rámce strany B budou v podstatě obsahovat signál ticha /nebo nulový signál/ a budou uloženy co 23 takové do prvních, řádků paměti 90B. První rámce obsahující hudební informaci budou uloženy do řádku r^ dále1 směrem dolů v· paměti, přičemž uvedená hudební informace bude informace odpovídající konci hudebního programu strany B.Toto pokračuje až jsou první rámce Fq stop strany B konečně uloženy v řádku r^ v paměti 9OB.

Sled, v němž rámce strany B jsou uloženy v paměti 90B je stejný, jako sled, v němž jsou rámce čteny ze stopy na straně B nosiče záznamu, když strany A a B jsou čteny současně. Sled datových bytů v rámci, uložených do paměti 9OB. se liší od sledu v němž jsou datové byty 1^ v rámci čteny z předlohového magnetického pásku· Tento sled je obrácen, jak. ukazuje obr.9c. Jak je uvedeno výše, tento sled •e získá zpracováváním, rámců v pochodu pro korekci chyby, jak je znázorněno na obr.7b.

Adresy pro adresování řádků a sloupců v paměti gO jaou generovány generátorem 80 adres, viz obr.8. T zásadě je jeden generátor adres přiměřený pro adresování řádků a sloupců ve dvou pamětech 2,0 A a 90B. Jelikož informace na stranách A a B předlohového pásku nemusí být nutně zaznamenána při stejné rychlosti dopravy, fyzická délka rámců na obou stranách pásku nemusí být nutně vždy stejná. To znamená, že během současného Čtení stran A a B v ústrojí 8 budou vznikat Časové rozdíly mezi informací čtenou ze strany A a informací čtenou ze strany B. To může vést k tornu, že když je informace ukládána do pamětí 90A a 90B. je zapotřebí dvou generátorů adres 80 pro samostatné adresování paměťových poloh v pamětech 90A a 9OB. Alternativně by měla být aplikována korekce časové základny na signál jedné z obou stran, takže je zapotřebí pouze jeden generátor" adres. čtení informace uložené do pamětí 90A a 9OB nyní bude vysvětleno podrobněji s odvoláním na obr.8 a 9. Paměti 90A a 9OB jsou čteny současně, takže strany A a B jsou zazna- 24 menévény současně na nosič 20* záznamu, viz obr.1b.

Paměť 90A je čtena normálně. Ve sledu je pro všechny stopy Ta.1 až Ta.n první rámec Fq čten první, potom příští rámec , ....... atd., až je nakonec čten poslední rámec. V tomto sledu jsou rámce aplikovány do přičítačky dat 35A. která tvoří část datové přičítačky 22 na obr. 5. V uvedené datové přičítačce 35A se přidávají 8bitová adresová paritní slova 27*. Následně je datový proud obsahující osmibitová informační slova veden do převodníku 36A pro převádění 8 na 10, který tvoří část převodníku 22 pro převádění 8 na 10 z obr.5, v němž jsou osmibitová informační slova převáděna na desetibitové kanálové slova, načež jsou opět desetibitová synchronizační slova a mezirámcové mezery vkládány ďo bloku 37A. a po té je výsledná informace zaznamenávána na straně A nosiče 20* záznamu.

Pa měť 9OB je čtena následujícím způsobem. Řádky paměťových poloh se čtou shora dolů na obr*9a. Rámce jsou vedeny do datové přičítačky 35B. která tvoří součást datové přičítačky 22 z obr. 5· V této datové přičítačce se přidávají osmibitová adresová paritní slova 27*. Následně se datový proud obsahující 8 bitová informační slova vede do převodníku 36E osm na deset, který tvoří součást převodníku 36 pro převádění osm na deset z obr.5, v němž jsou osmibitová informační slova převáděna na desetibitová kanálová slova. Následně jsou desetibitová synchronizační slova a mezirámcové mezery znovu vkládány do bloku 37B.

Desetibitová kanálová slova v rámci jsou však stále v chybném sledu pro zaznamenávání na nosiči záznamu. Informace v rámci se proto ukládá do registru LIFO /poslední vložen první vybrán/, viz obr.8. Rámec znázorněný na obr.3b je tak vkládán přední částí dozadu do registru 85, přičemž první blok Sq* je ukládán první a blok je ukládán poslední, načež se čte a ukládá 25 do paměti mezirámcová mezera. Následně je registr LIFO 635 čten "od zadu dopředu", přičemž mezirámcová mezera je čtena první a synchronizační slova prvního bloku Sq, je čteno poslední. To se opakuje pro každý následující rámec nižšího sledového čísla. Informační proud poskytovaný registrem 85. včetně obsahu v blocích, má nyní správný sled pro zaznamenávání na straně B nosiče záznamu.

Obr.10 ukazuje příklad registru 85. Registr obsahuje paměťové polohy pro ukládání 31 bloků, a mezirámcové mezery v rámci. Adresový generátor 88 generuje adresy pro adresování paměťových poloh. V prvním cyklu, v němž je rámec čten a ukládán do paměti, jsou adresovány po sobě následující paměťové polohy 1,2 a 3, .... atd. V následujícím cyklu, v němž je rámec, čten z paměti, jsou paměťové polohy adresovány v obráceném sledu. Jestliže je rámec ukládán do paměti v prvním cyklu, generátor 82 aplikuje; signál pro řízení záznamu do registru 8j> po vedení 95. Během čtení tohoto rámce, který byl zaznamenán v prvním cyklu do registru 85, se současně ukládá následující rámec. Jestliže rámec uložený v prvním cyklu byl uložen "se shora dolů" do registru, následující rámec: je ukládán "zdola nahoru" do registru 8£ na konci druhého cyklu. V následujícím třetím cyklu bude adresový generátor opět adresovat paměťové polohy shora dolů. Desetibi-tová kanálová slova druhého rámce jsou čtena z registru 85 shora dolů v tomto cyklu, zatímco současně se desetibitová kanálová slova následujícího /třetího/ rámce opět ukládají seshora dolů v registru 85. Výše popsané cykly jsou pokaždé opakovány.

Paměti 9QA a 9OB by zjevně měly mít takovou kapacitu, že informace na obou stranách nosiče záznamu ve výsledných kazetách 1_4 mohou být uloženy do pamětí 90A a 9OB během kopírovacího cyklu.

Když se předpokládá, že kazeta může obsahovat celkem 90 minut hudby, kapacita paměti £0 by měla být taková, že informace odpovádající těmto 90 minutám hudby může být uložena do této paměti. To znamená, že paměti 90A a 9OB by měly být každá schopné uložit informaci odpovídající 45 minutám: hudby.

Kazety s populární hudbou obsahují průměrně okolo 50 minut hudby, t.j. přibližně 25 minut hudby na každé straně. Této.skutečnosti může být využito, je-li požadováno využít paměti £0 intenzivněji. V číslicové verzi paměti £0 je možné, že obsah jiného předlohového pásku pro následný povel může být uložen do prázdné části paměti ££ v době, kdy je hudební program kopírován /t.j. parně? £0 je čtena cyklicky opakovaným způsobem pro dosažení nosiče 20> záznamu/. Když se předpokládá, že je žádoucí pro všechny hudební programy, aby byly kopírovány na kazetách, t.j. také pro dva hudební programy o délce každý 90 minut, parně? £0 by měla mít kapacitu, které je dvakrát tak velká, takžé je schopná uložit informaci odpovídající třema hodinám hudby do paměti.

Jelikož však celkové množství hudby na hudební kazetě, jak již bylo uvedeno, je často menší než jedna hodina, není zapotřebí učinit kapacitu paměti £0 dvakrát tak dlouhou. V zásadě bude parně? £0 s původní pamětovou kapacitou 90 minut hudby přiměřená. V takovém případě je možné kopírovat například 50 minutový hudební program a ukládat druhý 40 minutový hudební program do paměti £0 ve stejné době. To však klade omezení pokud jde o volbu dvou hudebních programů zpracovávaných tímto způsobem. Větší volnost je dosažena, je-li pa mě?ová kapacita paměti £0 o něco větší, například tím, že se jí dodá kapacita odpovídající 100 nebo 120 minutám hudby. To znamená, že je k dispozici dostatečná paměto-vá kapacita pro ukládání informace odpovídající hudbě dvou hudebních kazet, obsahující každá 25 minut hudby na jedné 27 straně. Výhodou je, že je zapotřebí podstatně menší paměťová kapacita paměti £0, než jaká je požadována v případě, kdyby paměťová kapacita byla zdvojena.

Ukládání informace odpovídající hudebnímu obsahu dvou hudebních kazet v případě potřeby do expandované paměti 90* je znázorněno na obr.11. A1_ a BT_ označují informaci odpovídající hudbě jedné hudební kazety, uložené do odpovídajících pamětí 90A* a 9OB* z prvního předlohového pásku. Toto ukládání odpovídá přesně u-kládání znázorněnému na obr.9. To znamená, že první rámec Fq strana A je uložen do první paměťové řádky, druhý rámec je uložen do druhé pa měťové řádky, ..... atd., přičemž obsah rámce uloženého do paměťové polohy odpovídající určité řádce a určitému sloupci je uveden na obr.9b. Informace na straně B je uložena v obráceném sledu rámců, přičemž obsah rámce u-loženého do paměťové polohy odpovídající určité řádce a určitému sloupci je znázorněn na obr.9c. A2 a B2 značí informaci odpovídající hudbě druhé hudební kazety, vložené do paměti 90A* a 9OB* ze druhého předlohového pásku 2·

Je zřetelně patrné, že první rámec Fq strany A je nyní uložen do posledního řádku paměti, druhý rámec F^ na předposlední řádku .... atd., přičemž poslední rámec je uložen v řádku iv· Obr.11b znázorňuje obsah paměťové polohy odpovídá- "v jící řádce a sloupci. Je zřejmé, že sled tohoto obsahu, který odpovídá přesně jednomu rámci, je přesně obrácený ve srovnání se sledem znázorněným na obr.9b,

Jelikož strana B je čtena dozadu, rámce strany B jsou u-loženy v sekci B2 paměti 90B* ve sledu, který je přesně obrácený vůči sledu rámců strany A. Obsah paměťové polohy odpovídající řádku a sloupci v sekci B2 je znázorněn do větší podrobnosti na obr.11c. Je zřejmé, že sled slov v rámci je 28 přesně obrácený vůči sledu znázorněnému na obr.9c. Výhoda u-kládací metody, výše popsaná, bude vysvětlena níže.

Pro první zakázku předem nahraných kazet s konkrétním programem se informace tohoto programu uloží do paměti 90*» viz sekce AT. a Bl_. Kromě toho je zde druhá zakázka předem nahraných kazet s určitým druhým programem. Po prvním kroku, při kterém se /první/ hudební program uloží do sekcí AI. a B1. může být informace uložená do sekcí AT. a B1. v paměti 90* opakovaně čtena při následujícím prvním kopírovacím kroku pro získání nosičů 20* záznamu pro uvedenou první zakázku. Ve stejné době se informace druhého hudebního programu může u-kládat do paměti 90*. Tato informace je ukládána do sekcí A2 a B2 paaěti 90* · Při prvním kopírovacím kroku v Časovém intervalu, ve kterém je druhý hudební program ukládán jako informace v sekcích A2 a B2 v paměti 90*. generuje generátor £1 střídavě čtecí a zaznamenávací impulzy, které jsou vedeny do paměti 90*. Během čtecího impulzu potom adresový generátor $2 generuje adresu v sekcích AI. a Bl., takže informaca uložená v paměťové poloze odpovídající této adresa může být čtena z paměti. Během. zaznamenávací ho impulzu generuje adresový generátor· 92 adresu v sekcích A2 a B2, takže informace přiváděná do paměti 90* z jednotky £ může být uložena na paměíové poloze mající tuto adresu.

Po té, co byl druhý hudební program uložen v sekcích A2 a B2 paměti ?0>, mohou být sekce A2 a B2 opakovaně čteny v následujícím druhém kopírovacím pochodu pro získání nosičů 20* záznamu pro uvedenou druhou zakázku.

Jestliže kopírovací sestava obsahuje pouze jednu zpraco-vávací jednotku VI. signálu a pouze jedno záznamové zařízení 12. viz obr.1, toto kopírování druhého hudebního programu by mělo počkat až bude dokončen hudební program první, t.j. první kopírovací pochod. Jestliže však kopírovací sestava obsahuje 29 neznézorněnou druhou zpracovávací jednotku 11 1 signálu a ne-znázorněné druhé záznamové ústrojí 12*, která jsou připojena k číslicovému paměťovému ústrojí JJ) paralelně ke zpracovávací jednotce signálu a záznamové jednotce J^2, oba kopírovací pochody mohou být prováděny souběžně, jestliže první kopírovací pochod ještě nebyl dokončen. Číslicové paměťové ústrojí H) potom může poskytovat informaci dvou hudebních programů první a druhé odpovídající zpracovávací jednotce a 11 * signálu v časovém multiplexu. Generátor jM. impulzů nyní generuje čtecí impulzy. Během každého čtecího impulzu adresový generátorr £2 generuje adresu v sekcích A1^ a B^, takže informace uložená v paměťové poloze odpovídající této adrese může být čtena z paměti a může být vedena do zpracovávací jednotky 11 přes neznázorněný přepínač, který je v takové poloze, že výstup paměťového ústrojí H) je spojen se vstupem zpracovávací jednotky 11. Během každého lichého čtecího impulzu generátor £2 generuje adresu v sekcích A2 a B2, takže informace uložená na paměťové poloze odpovídající této adrese může být čtena z paměti á může být vedena do zpracovávací jednotky 11 * přes přepínač, který je nyní v poloze, v níž výstup paměťového ústrojí je spojen se vstupem druhé zpracovávací jednotky 11 * ·

Je zřejmé, že podobné uvažování platí i pro ukládací stranu číslicového paměťového ústrojí U). Jestliže zařízení obsahuje pouze., jeden zakladač 8 a jednu zpracovávací jednotku 2. signálu, druhý hudební program nemůže být uložen v paměťovém ústrojí H), dokud první hudební program nebyl uložen na paměťové ústrojí.

Jestliže druhý neznázorněný zakladač 8 ,a neznázoměná druhá zpracovávací jednotka £ signálu jsou k dispozici a jsou připojeny paralelně ke vstupu paměťového ústrojí H) přes neznázorněný přepínač, mohou být časově paralelně ukládány dva hudební programy. Generátor impulzů 21 potom pouze gene- 30 ruje. záznamové impulzy. Během každého sudého záznamového impulzu adresový generátor 92 generuje adresu, takže informace odpovídající prvnímu hudebnímu programu a poskytovaná zpraco-vávací jednotkou signálu £ může být ukládána v paměťových polohách v sekcích Al^ a Bl^ paměti 90* pres přepínač, který je v poloze, v níž je výstup zpracovávací jednotky £ signálu připojen ke vstupu k pa měťovému ústrojí Π). Během každého lichého záznamového impulzu generuje adresový generátor 92 adresu tak, že informace odpovídající druhému hudebnímu programu a poskytovaná zpracovávací jednotkou 9* signálu může být uložena na paměťových polohách v sekcích A2 a B2 paměti 90* přes spínač, který je nyní w poloze, v níž je výstup zpracovávací jednotky 2L signálu připojen ke vstupu paměťového ústrojí TO.

Nyní se předpokládá, že existuje třetí zakázka na předem nahrané kazety s třetím hudebním programem. Jestliže sestava obsahuje- dva zakladače 8 a 8^ a dvě zpracovávací jednotky £ a 2L signálu, je možné po dokončení jednoho z obou kopírovacích pochodů popsaných výše vložit hudební program do paměti 90* v poloze hudebního programu, jehož kopírování bylo dokončeno a to přes jeden ze zakladačů a zpracovávacích jednotek signálu, které právě nejsou používány.

Nyní je popisován způsob pro případ, že sestava obsahuje pouze jeden zakladač 8 a jednu zpracovávací jednotku £ signálu. V tom případě nemůže být třetí hudební program ukládán do paměti 90». dokud druhý hudební program nebyl uložen do sekcí A2 a B2 paměti 90*. Kromě toho toto není možné, dokud jeden ze dvou výše popsaných kopírovacích pochodů nebyl dokončen. Předpokládá se, že první kopírovací pochod byl dokončen. V tom případě bude informace odpovídající tomuto třetímu programu uložena do paměti 90* v místě prvního hudebního programu. To znamená, že přes informaci uloženou v sekcích AT a B1 je přepisován nový záznam odpovídající třetímu hudeb- 31 nímu programu· Rámce třetího hudebního programu jsou tak uloženy do paměti 90* ve stejném sledu,jako je sled rámců třetího hudebního programu. To znamená, že první rámce ve stopách jsou uloženy v prvním řádku, druhé rámce ve duhém řádku, atd. I když třetí hudební program je delší, než první hudební program, stále ještě může být uložen do paměti 90». Nepoužitá /neobsazená/ část paměti 90* t označená E, se potom lehce zmenší. Bude však zřejmé, že třetí hudební program by neměl být tak velký, aby požadovaná paměťová kapacity v pamětech 90Α» a 90Β» byla větší, než odpovídající součet A+E a B1+E. V tomto případě by byla informace v sekcích A2 a B2 přepsána, což není přípustné.

Sled hudebních programů, které se mají kopírovat, by měl být vždy takový, že po každé, kdy se. čte při kopírování pochodu hudební program ze sekcí A1^ a B1_, je zbývající paměťová kapcita A21E a B21E přiměřená pro ukládání následujícího hudebního programu a když se čte hudební program ze sekcí A2 a B2, je zbývající paměťová kapacita A1+E a B1+E přiměřená pro ukládání následujícího hudebního programu.

Kdyby hudební programy byly uloženy přímo jeden za druhým, a kde je to možné, přilehle jeden ke druhému v paměti 90*. kladlo by to více omezení pokud jde o volbu hudebních programů, které mohou být uloženy po sobě v paměti 90*.

Ukládání dvou hudebních programů přímo jeden za druhým v paměti 90» totiž znamená, že sekce Δ2 a B2 budou uloženy "výše" v paměti 90* > Jestliže informace v sekcích A1 a B1 byla opakovaně kopírována na nosič 20» záznamu v prvním kopírovacím pochodu, je možné po té ukládat třetí hudební program místa onformace v sekcích A1_ a Bl_. Tento třetí hudební program by potom neměl být rozsáhlejší, než je první hudební program, Volba pokud jde o třetí hudební program je potom omezena ve srovnání s ukládáním, jak je znázorněno na obr. 11 . Výhoda způsobu ukládání, jak je popsána s odvoláním na obr.11, je nejen v tom, že se dosáhne větší volnost délky třetího hudebního programu, ale také, že počáteční adresy obou hudebních programů uložených v paměťovém prostředí jeou fixovány, t.j. jsou stejné jako první a poslední adresa· Začátek obou hudebních programů je proto vždy uložen v pevné paměťové poloze v paměťovém prostředí 90*. Ukládání nebo čtení prvního hudebního programu proto vždy začíná na adrese odpovídající první paměťové řádce. Následně adresy vzrůstají, až se dosáhne adresového slova odpovídající paměťové řádky r1 . Adresy mohou být generovány například pomocí čítače, který čítá v jednom směru. Pro ukládání nebo čtení druhého hudebního programu adresování začíná na adrese odpovídající poslední paměťové řádce, která je řádka r^ . Čítač nyní čítá ve druhém směru, takže adresy předcházejících paměťových řádek jsou generovány, až je paměťová řádka r^ adresována.

Obr. 12 ukazuje jiný způsob ukládání dvou hudebních programů do paměti 90*. přičemž oba hudební programy jsou ukládány přímo jeden ze druhým v paměti 90*. avšak volnost volby délky třetího hudebního programu, který se má uložit do pa-měti 90*. je stále ještě značná.

Obr. 12a schematicky znázorňuje ukládání prvního hudebního programu M1_. Tento hudební program je ukládán do paměti 901 takovým způsobem, že první rámec Fq je uložen v první paměťové řádce r^ , druhý rámce ve druhé řádce .... atd. Poslední rámec F^ je potom uložen do řádky r^ · Druhý hudební program M2 může být nyní uložen v. paměti 90* v řádkách r^ až r3 , viz obr.12a. Na konci paměti zůstává k dispozici prázdná sekce E. Ukládání prvního hudebního programu M1_ je realizováno tím, že generátor <M_ poskytuje- záznamové impulzy do paměti. Adresa r^ první řádky je uložena do čítače 92B záznamové adresy jako výchozí čítání. V počáteční situaci je toto začáteční čítání uloženo do první adresové paměti 101. 33

Pod vlivem řídicích signálů z centrální zpracovávací jednotky 100« aplikovaných na přepínač S3, který je potom nastaven do polohy c-d , a aplikovaných na adresový čítač 92B, je toto čítání vloženo z paměti 101 adres do čítače 92B jako počáteční čítání přes přepínač S3.

Pod vlivem neznázoměných hodinových impulzů vedených do čítače 92B čítač 92B nyní čítá vzhůru a po sobě následující načítávané hodnoty jsou vedeny do paměti 90* jako adresy, takže první hudební program M1_ může být uložen do paměti. Při načítání r^ byl hudební program M1_ úplně vložen a čítač 92B se zastaví. Následně je pod vlivem řídicích signálů vedených do přepínače S4 řídicí jednotkou 100. přičemž přepínač se potom nastaví do polohy a-c, a vedených do paměti adres 102. čítání rA „ uloženo do paměti 102 adres. -A+1 - Následně řídicí jednotka 100 generuje řídicí signály pro přepínač SJ^, který je nastaven do polohy a-d.pro přepínač S£, který je nastaven do polohy b-d. pro přepínač S^» který je nastaven do polohy b-ď. a pro čítače 92A a 92B. Pod vlivem řídicích signálů vedených do čítačů 92A a 92B je čítání r^ uloženo do čítače 92A jako počáteční načítaná hodnota a čítání r^ jako konečná načítaná hodnota, a čítání r^+1 je uloženo do čítače 92B jako počáteční hodnota. Čítač 92A nyní čítá cyklicky od r^ do r^ pro opakované čtení hudebního programu M1 .

Hudební program M2 je tak uložen pod vlivem adres r^.^ , r^+2 » .....—B vedených do paměti 90* čítačem 92B. Jakmile byl hudební program jednou úplně uložen do paměti 90*. je čítání rg+.j uloženo do paměti adres 103 pod vlivem řídicích signálů z řídicí jednotky 100. které jsou vedeny do přepínače S4, který je nastaven do polohy a-ď. a do čítače 103 adres. Pro následné čtení druhého hudebního programu M2 opakovaně z paměti 90* generuje řídicí jednotka 100 řídicí signály, které jsou vedeny na přepínač S1_, který je nastaven do polohy b-d. a na přepínač S2, který je nastaven do polohy c-d. Pod vlivem řídicího signálu je čítání r^+1 nyní vedeno do čítače 92A a je ukládáno do tohoto čítače jako počáteční hodnota.

Kromě toho je čítání r^ ukládáno do tohoto čítače jako konečná hodnota. Čítač 92A může nyní čítat cyklicky od clo £g» takže hudební program M2 nyní může být opakovaně čten z paměti. Aby se ukládal třetí hudební program M3 do paměti 90*« je přepínač nastaven do polohy a-d. takže čítání £g+^ může být uloženo do číteče 92B. Následně Čítač 92B adresuje po sobě následující pamětové polohy /nebo řádky/ Γβ+1 , £B+2 » ..... až r —c pres Tq , £l atd. Jakmile čítač adresoval poslední pamětovou polohu /nebo řádku/ j?q , čítač 92B pokračuje v čítání a znovu startuje čítání od . Zbytek informačního obsahu hudebního programu M3 je tak uložen na začátek paměti 90* a zaznamenává se přes první hudební program. Toto je znázorněno na obr.l2b. Po té, co byl hudební program M3 uložen do paměti 90*. je přepínač S4 nastaven do polohy a-h. a adresa rc+1 je uložena do paměti 101 místo r^. Pro opakované čtení hudebního programu je přepínač S£ nyní nastaven do polohy c-d a přepínač S2 je nastaven do polohy a-d. Čítání £B+1 je tak uloženo do čítače 92A jako počáteční hodnota a čítání jako koncová hodnota* Následně čítač 92A čítá od r^^ načež pokaždé čítá cyklicky od rB+1 do ^ „

Pro ukládání čtvrtého hudebního programu je přepínač S3 nastaven do polohy c-d. takže čítání r^^ může být uloženo do čítače 92B jako počáteční hodnota. Je zřejmé, že způsob ukládání obou hudebních programů, jak byl popsán s odvoláním na obr.11 a 12, je skutečně nezávislý na způsobu zpracovávání signálů číslicové informace, jak je vykonáván pomocí zpraco-vávací jednotky signálu.

Ve výše uvedeném popise se předpokládalo, že sestava znázorněná na obr.12 obsahuje pouze jeden zakladač 8, jednu zpracovávací jednotku 11 signálu a jedno záznamové ústrojí 12.

To znamená, že není možné ukládat nebo číst dva hudební programy více nebo méně současně do paměti 90* a z této paměti.

Současné ukládání prvního hudebního programu M1_ a druhého hudebního programu M2 bude obtížné, protože dokud první hudební program Ml_ nebyl zcela uložená, není adresa r^ a tedy počáteční adresa r^+1 pro ukládání druhého hudebního programu dosud známá. Opačně, jak^mile byly uloženy do paměti, mohou být oba hudební programy čteny více nebo méně současně. Konstrukce takové sestavy se však liší od sestavy znázorněné na obr.12. Na základě výše uvedené informace o více nebo méně současném, čtení obou hudebních programů M1_ a M2 bude odborník schopen jednoduše odvodit obměny potřebné provést v sestavě znázorněné na obr.12, aniž by bylo zapotřebí vynále-zeckého pochodu. Kopírovací zařízení, jak je popsáno s Obvoláním na obr*1b,: může být dodáváno jako jedna jednotka, která se instaluje u výrobců nahraných hudebních kazet. Y těch případech, v nichž číslicová pamět £0 může uchovávat nanejvýše jeden hudební program, jsou první a druhý pochod pro zpracovávání signálu vykonávány samostatně jeden za druhým. Pro první zpracovávací pochod signálu je zapotřebí zařízení, které by mělo obsahovat pouze části nesoucí vztahové značky JjO,JM_ a \2· Pro umožnění dalšího zvýšení výroby nahraných kazet je možné připojit jednu nebo více jednotek \2 k výstupu jednotky J_1_, a to paralelně s jednotkou 12 znázorněnou na obr.1b.

Je třeba poznamenat, že vynález se neomezuje na zde popsaná provedení. Jsou možná různé obměny popsaných provedení, aniž by se opustil rozsah vynálezu, definovaný patentovými nároty.

Claims (12)

1. í I i ; < i -< i

   1228-91 K paměťové médium (90') při první bitové rychlosti v prvnín kroku a pro opakované čtení číslioovéhe zvukového signálu 2 číslicového paměťového né cl i a a jeho za znamenávání p,-( záznamové médium (20’) při druhé bitové rychlosti ve druhém kroku pro získání nahraných nosiči! záznamu, na každém z nichž je nahraný číslicový zvukový signál, který představuje určitý hudební program, přičemž zařízení obsahuje čtecí prostředky (8) pro čtení číslicového zvukového signálu z předlohového média (7), číslicové paměťové médium (90'), záznamové prostředky (12) pro zaznamenávání číslicového zvukového signálu na záznamové médium, první obvodové prostředky (9) pro zpracovávání číslicového zvukového signálu, čteného z předlohového média (7), a pro aplikování tohoto zpracovávaného číslicového zvukového signálu na .číslicové paměťové médium, přičemž výstup čtecích prostředků (8) je spojen se vstupem číslicového paměťového média, dále druhé obvodové prostředky (11) pro zpracovávání číslicové informace čtené z číslicového paměťového média pro získání číslicového signálu, který v podstatě odpovídá číslicovému zvukovému signálu, vyznačené tím, že číslicové paměťové médium (90') je uzpůsobeno pro ukládání číslicového informačního signálu, který reprezentuje první hudební program (Ml) a číslicového informačního signálu, který reprezentuje druhý hudební program <M2), přičemž zařízení je uzpůsobeno pro čtení číslicového informačního signálu reprezentujícího druhý hudební program <M2' na číslicové paměťové médium v třetím kroku, přičemž tento třetí krok z časového hlediska probíhá alespoň zčásti souběžně s alespoň částí druhého kroku opakovaného čteni číslicového informačního signálu reprezenr.u j icího pr^ní hudební program (Ml*.
2. 2. Zařízeni podle nároku I vyznačené tim, že >aněťové médium <90’ ) má paměťovou kapacitu, která uložen ί s l téového uiío rmaen i no a tona l u
3. 2, Zařízení podle nároku I nebo 2 vyznačené c 11:1, zo je uzpůsobeno pro opakované čteni čísl icuvého informačního signálu reprezentuj í čího druhý hudební program ť — ' ve čtvrtém krcku následujícím po třetím kroku.
4. 4. Zařízení podle nároku 3 vyznačené tím, že je uzpůsobeno pro čtení číslicového informačního signálu reprezentujícího třetí hudební program (M3) na číslicové paměťové médium (90’) během pátého kroku následujícího po druhém nebo čtvrtém kroku.
5. 5. Zařízení podle nároku 1,2,3 nebo 4, přičemž číslicové paměťové médium (90') obsahuje adresovací prostředek (92A,92B) mající výstup pro poskytování adres, přičemž tento výstup je připojen k adresovému vstupu číslicového paměťového média (90), vyznačené tím, že pro adresování všech paměťových míst na číslicovém paměťovém médiu jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování adres začínajících první adresou udávající první paměťové místo na paměťovém médiu, přičemž dále po sobě následující adresy udávají po sobě následující paměťová místa na číslicovém paměťovém médiu, a končících koncovou adresou (rA) udávající poslední paměťové místo na číslicovém paměťovém médiu, přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího první hudební program (Ml) na číslicovém paměťovém médiu jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování sobě následujících adres, začínajících první adresou a následovaných následujícími adresami směrem ke koncové adrese ( r.%) , a přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího druhý hudební program (M2) na číslicovém paměťovém médiu jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování sledu adres počínaje koncovou adresou i r ,N ) postupně předcházejícími adresami směrem nás 1edovaných první adrese

   ί ί adresovací prostředky následujících adres, následovánýc h postupu o působeny pro «je nor o·.* dni po sobě peřina jíc ích první. adresou a dále následujícími adresami ve směru ke koncové adrese ( r.=j .
6. 7. Zařízení podle nároku 5 vyznačené tím, že pro ukládání číslicového informačního signálu, reprezentujícího třetí hudební program, na číslicové paměťové médium, jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobe následujících adres, začínajících koncovou adresou (rA) a následovaných postupně předcházejícími adresami ve směru k první adrese.
7. 8. Zařízení podle kterpodle nároku 1,2,3 nebo 4, přičemž číslicové paměťové médium obsahuje adresovací prostředek mající výstup pro poskytování adres, přičemž tento ' výstup je připojen k adresovému vstupu číslicového paměťového média (90), vyznačené tím, že pro adresování ' všech paměťových míst na číslicovém paměťovém médiu (90'). jsou adresovací prostředky (92A,92B) uzpůsobeny pro generování adres začínajících první adresou (r±) udávající první paměťové místo na paměťovém médiu, přičemž dále po sobě následující adresy udávají po sobě následující paměťová místa na číslicovém paměťovém médiu, a končících první koncovou adresou (rQ) udávající poslední paměťové místo na číslicovém paměťovém médiu, přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího první hudební program (Ml) na číslicovém paměťovém médiu jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobě následujících adres, počínajících první adresou (rx) a dále následovaných následujícími adresami směrem k první koncové adrese (rQ) až po druhou koncovou adresu ukládání číslicového inť·· (1%) a včetně ní, a přičemž pro na č n(ho s ’ gnálu reprezentujícího notovém médiu druhý hudební program (M2> na číslicovém L avín.· licího adresou < r , kr'rico'Ou adresu ť > včet: ně ni- a pirice č í s 1 icovéhc i.nřo rotačního signálu, reprez hudební p mg ran (Mí), na číslicové partě to pro ukládání r e p r o z a n r u jící h o t f nédiun, jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobě následujících -adres, začínajících adresou následující třetí koncovou adresu a dále následovanou postupně následujícími adresami ve směru k první koncové adrese (rQ) (obr.12)
8. 9. Zařízení podle nároku 8 vyznačené tím, že pro ukládání číslicóvého informačního signálu reprezentujícího třetí hudební přogram (M3) jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro'generování, po generování první koncové adresy (r-g), první adresy (rx) a dále postupně následujících adres ve směru první koncové adresy až po čtvrtou koncovou adresu (r0) á včétně ní; • 10. Zařízéní podle nároku 8 nebo 9 vyznačené tím, že adresovací prostředky obsahují paměť (101,102,103) pro ukládání infořmac^e která se vztahuje ke druhé, třetí a čtvrté koncové adrfese (rA, re, rc), přičemž paměť má vstup připojený k výstupu adresovacích prostředků.
9. 11. Zařízeni podle nároku 5,6 nebo 7 vyznačené tím že adresovací prostředky obsahují adresový čítač (80,92.¾) , který je uzpůsobený pro čítání v prvním směru, za účelem generování první adresy (γχ), a postupně následujících adres ve směru koncové adresy (r,_.), a který je uzpůsoben pro

   generování koncové adresy (rc > a následně postupně předcházejících adres ve směru k4 první adrese (r*) , př i.čem2 adresový čítač má výstup připojený k výstupu adresovacích prost ředků.

   1 a I 11

   Π'.? .·' ·.· μ ι;
10. 14. Zařízeni podle ni reku 13 vyznačené tm, že číslicové paměťové médium (90’ ) obsahu je paměť s přímv π výběrem.
11. 15. Zařízení pro čtení čísleievého zvukového signálu z předlohového média (7) a pro ukládání uvedeného číslicového zvukového signálu na číslicovém paměťovém médiu (90') při první bitové rychlosti, obsahující čtecí prostředky (8) pro čtení číslicového zvukového signálu z předlohového média a jeho vedení na výstup, první obvodové prostředky (9) pro zpracovávání číslicového zvukového signálu čteného z předlohového média a pro vedení tohoto zpracovaného číslicového zvukového signálu na číslicové paměťové médium, přičemž toto zařízení dále obsahuje číslicové paměťové médium podle kteréhokoli z nároků 5,6,7 nebo 11, vyznačené tím, že pro adresování všech paměťových míst v číslicovém paměťovém médiu jsou adresovací prostředky uzp&sobeny pro generování adres začínajících první adresou udávající první paměťové místo na paměťovém médiu, přičemž další po sobě následující adresy udávají po sobě následující paměťová místa v číslicovém paměťovém médiu, a končících konečnou adresou <rA) udávající poslední paměťové místo na číslicovém paměťovém médiu, přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího první hudební program (Ml) na číslicovém paměťovém médiu jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobě následujících adres, počínajících první adresou a nás 1edevanvoh následujícími adresami přičemž pro ukládání reprezentujícího druhv směrem ke konečné adrese (r,v) , a číslicového informačního signálu hudební program, i m2 > na číslicovém paměťovém médiu jsou generov/ r: i sledu násiodo v a n ý' h po stu v n . tesová.c i . na přenonaze > “ redky u z pů soben i' ' ; M I, · '· fw , .ni 1:1 resam i p r o adresou a směrem k t ' Π ' , : i· /·!κ· ,Λ1> (80’) při první bičové rychlosti, obsahuj re i č t.í-i prostředky (8) pro čtení číslicového zvukového signálu z předlohového média a jeho vedení na výstup, první obvodové prostředky (9) pro zpracovávání číslicového zvukového signálu čteného z předlohového média a pro vedení tohoto zpracovaného číslicového zvukového signálu na číslicové paměťové médium, přičemž teto zařízeni dále obsahuje číslicové paměťové médium podle kteréhokoli z nároků 8,9 nebo 10, vyznačené tím, že pro adresování všech paměťových míst na číslicovém paměťovém médiu (90’) jsou adresovací prostředky (92A,92B) uzpůsobeny pro generování adres začínajících první adresou (r±) udávající první paměťové místo na paměťovém médiu, přičemž dále po sobě následující adresy udávají po sobě následující paměťová místa na číslicovém paměťovém médiu, a končících první koncovou adresou (rQ) udávající poslední paměťové místo na číslicovém •paměťovém médiu, přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího první hudební program (Ml) v číslicovém paměťovém médiu jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobě následujících adres, počínajících první adresou (rj a následovaných následujícími adresami směrem k první koncové adrese (rQ) až po druhou koncovou adresu (γλ) a včetně ní, a přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího druhý hudební program (M2) na číslicovém paměťovém médiu jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování sledu adres začínajícího adresou (rA„x) následující po druhé koncové adrese, následovanou postupně následujícími adresammi ve směru k první koncové adrese až po třetí koncovou adresu (rE,) včetně ní, a přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu, reprezentujícího třu-ι x hudební program (M3), na číslicové paměťové médium, jsou n As 1 Ια i

    •vnk: -í sne ri.· 17. Za signa1u ' n. í o ť o o p a X o' a a é •ísl icového parně ťo v ten.L c i.s : ιαο-'^η;.: to nédia ( 90 ’ ) a íeh·: •-<2nanenavání na záznamovém médiu (20' » při druhé bitové rychlosti, přičemž toto zařízeni obsahuje druhé obvodové prostředky (11) pro zpracovávání číslicové informace čtené z číslicového paměťového média pro získání číslicového zvukového signálu a záznamové prostředky (12) pro zaznamenávání číslicového zvukového signálu na záznamové médium, přičemž to zařízení dále obsahuje číslicové paměťové médium podle kteréhokoli z nároků 5,6,7 nebo 11, vyznačené tím, 2e pro adresování všech paměťových míst na číslicovém paměťovém médiu jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování adres začínajících první adresou udávající první paměťové místo na uvedeném číslicovém paměťovém médiu, přičemž dále po sobě následující adresy udávají po sobě následující paměťová místa na číslicovém paměťovém médiu, a končících konečnou adresou (rA) udávající poslední paměťové místo na číslicovém paměťovém médiu, přičemž pro čtení číslicového informačního signálu reprezentujícího první hudební program (Ml) z číslicového paměťového média jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobě následujících adres, počínajících první adresou a následovaných následujícími adresami směrem ke konečné adrese (rA)r a přičemž pro čtení číslicového informačního sign)’u reprezentujícího druhý hudební program Ol2) z číslicového paměťového média jsou adresovací prostředky uzpůsobenv Pro generování sledu adres počínaje konečnou adresou a následovaných postupně předcházejícími adresami směrem k první adrese (obr.li).
12. 13, Zařízení pro opakované čtení číslicového zvukového signálu z číslicového paměťového média (90') λ jeho zaznamenávání na záznamovém médiu ' 20' ) při druhé bitové r · r •r;

    i:i:nanenává!ii číslicového zvukového signálu η„ záznam':‘"ό médium, přičemž to zařízení dále obsahu "je čísl icové paměťové médium podle kteréhokoli z nároků 3,0 nebo 10 vyznačené cín, že pro adresování všech paněťovóch míst na číslicovém paměťovém médiu (90’) jsou adresovací prostředky (92Λ,92Β) uzpůsobeny pro generování adres začínajících první adresou (r:u) udávající první paměťové místo na paměťovém médiu, přičemž dále po sobě následující adresy udávají po sobě následující paměťová místa v číslicovém paměťovém médiu, a končících první koncovou adresou (rQ) udávající poslední paměťové místo ha číslicovém paměťovém médiu, přičemž pro čtení číslicového informačního signálu reprezentujícího první hudební program (Ml) z Číslicového paměťového média jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobě následujících %dres, počínajících první adresou tri) a následovaných následujícími adresami směrem k první koncové adrese (rQ) až'1·po druhou koncovou adresu (rA) a včetně ni, a přičemž pro ukládání číslicového informačního signálu reprezentujícího druhý hudební program (M2) na číslicovém paměťovém médiu ‘jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování sledu adres začínajícího adresou (rA-^i) následující po druhé koncové adrese, následovanou postupně následujícími adresammi ve směru k první koncové adrese az po třetí koncovou adresu (γθ) včetně ní, a přičemž pro čtení číslicového informačního signálu, reprezentujícího třetí hudební program (M3 >, z číslicového paměťového média, jsou adresovací prostředky uzpůsobeny pro generování po sobe následujících adres, začínajících adresou (re-x) následující třetí koncovou adresu a následovanou postupné následujícími dl ísami ve sr směru k první koncové adrese <rQ) (obr.12).