CZ9901821A3

CZ9901821A3 - Víceprůchodové zaváděcí zařízení

Info

Publication number: CZ9901821A3
Application number: CZ19991821A
Authority: CZ
Inventors: Charles Mooney; Robert Pecor; Donald E. Bobo Jr.; Michael J. Higgins
Original assignee: Edwards Lifesciences Llc
Priority date: 1996-11-26
Filing date: 1997-11-21
Publication date: 2001-03-14
Also published as: JP3761586B2; CN1161162C; EP1121954B1; CN1238705A; CN100400121C; JP3944222B2; DE69707505D1; CZ290023B6; IL129693A; EP1121954A1; IL129693A0; ATE206942T1; CA2409240C; DE69732864T2; ES2166104T3; WO1998024501A1; JP2006051406A; ES2240354T3; KR20000057249A; CA2272691C

Description

Víceprůchodové zaváděcí zařízení

Oblast techniky

Tento vynález se obecně týká lékařských zařízení používaných pro zajištění vstupu do lidského těla. Konkrétněji se tento vynález zaměřuje zaváděcí zařízení, která se používají pro zajištění jednotlivých krátkodobých míst vstupu do těla. Místo vstupu užívají lékaři a další zdravotničtí odborníci pro selektivní zavádění řady lékařských nástrojů do těla během diagnostických zkušebních a/nebo léčebných způsobů.

Dosavadní stav techniky

V posledních letech byla vyvinuta řada lékařských zařízení pro zajištění zavádění do krevního oběhu u člověka.

r

Tato zařízení se tradičně dělí do dvou různých skupin na základě své funkce a účelu. První skupina zařízení zahrnuje katetry, které slouží pro zavádění terapeutických a/nebo diagnostických kapalin do krevního oběhu. Druhá skupina zahrnuje zařízení obecně citovaná jako zaváděče”, která jsou určena pro zajištění místa vstupu do těla, kterým mohou procházet různé lékařské nástroje pro léčebné a/nebo diagnostické účely.

Centrální žilní katetry jsou relativně dlouhá trubkovitá zařízeni, která mají zúžené distální hroty sloužící pro vstup do centrálních žil pro zajištění určeného způsobu zavádění kapalné infuze do těla. Původní žilní katetry byly' zařízeni s jedním průchodem zajišťujícím infuzi do jedné žily v daném čase. Od té doby se vyvíjely katetry s více • · · · • 0

• · 0 0 0 0· · » průchody umožňující současné zaváděni dvou nebo více kapalin do žíly. Část katetru, která zůstává mimo tělo, se stále zlepšovala a nově konstruovala pro zajištění nízkého profilu, který zvyšuje pohodlí a snižuje těžkopádnost spojenou s výstupem trubky z těla. Centrální žilní tlakový katetr je typ běžného katetru s více vstupy, který umožňuje současné zavádění a odebírání kapalin a monitorování krevního tlaku a dalších životně důležitých faktorů.

Zaváděče se podstatným způsobem liší od katetru svou konstrukcí i účelem. Zaváděč je zaváděcí zařízení, které má zajišťovat určené místo zavádění v těle. Oproti tomu katětry mají sloužit pro infuzi nebo pro odebírání kapalin z těla. Zaváděče obvykle zahrnují relativně krátký průchod, kterým lze různé lékařské nástroje včetně katetrů selektivně zavádět do těla a odstraňovat z těla. Důležitou částí jakéhokoliv zaváděče je ventilová skupina. Ventilová skupina zajišťuje konstantní uzavření mezi krevním proudem a prostředím .T in vitro při zavádění lékařských nástrojů a při jejich vyjímání z těla. Ventilová skupina se obvykle umisťuje mimo tělo na proximálním konci zaváděče. Výsledkem je relativní objemnost proximálního konce zaváděčů.

Navíc ke skupině ventilů zahrnují mnohé zaváděče boční raménko na proximálním konci. Boční raménko je spojené s průchodem, takže lze do těla současně s lékařským nástrojem zavádět kapaliny. Průchod zaváděče se považuje za sdílený průchod, takže průchod poskytuje společné vedení pro lékařské nástroje a kapalné léčivé či diagnostické prostředky.

Zaváděče a další vstupní zařízení, které jsou v současné době k dispozici, se dobře hodí pro svůj zamýšlený • » · ·

Λ» · » β · · · · » 9 · * · * 9 * ·! ♦ · ♦ · * • · ·« «<

účel. Avšak stále se vyvíjejí nové lékařské terapeutické i diagnostické způsoby požadující přizpůsobivější průchod do těla. Například způsoby pro transplantaci orgánů a srdeční angioplastiku vyžadují zavedení komplexních kombinací lékařských nástrojů a diagnostických/terapeutických kapalin do těla. Mnohá současně používaná zaváděcí zařízení nejsou dobře přizpůsobená těmto relativně složitým způsobům. Výsledkem je, že je třeba použít více zaváděcích zařízení umístěných na více zaváděcích místech. V souvislosti s tím nastává neustálá potřeba zajišťování zlepšených zaváděcích zařízení, · která poskytují další možnosti zvyšující jejich přizpůsobivost a použitelnost pro rozšiřování sortimentu invazivních způsobů léčby.

Podstata vynálezu

Tento vynález poskytuje zlepšené zaváděcí zařízení určené pro zajišťování selektivního zavádění lékařských nástrojů do těla při současném zajištění pomocného zavádění pro více určených míst zavádění. Tento vynález je zlepšením existujících zaváděčů a dalších zaváděcích zařízení v tom smyslu, že poskytuje více míst pro zavádění navíc ke sdílenému místu zavádění, která se používají pro lékařské nástroje a kapalné farmaceutické či diagnostické prostředky. Výhodou je, že zlepšené zaváděcí zařízení snižuje počet zařízení požadovaných pro zavádění více nástrojů a kapalin do těla v průběhu složitých chirurgických a diagnostických způsobů.

V jednom ztělesnění se poskytuje systém s více průchody pro použití při zajišťování místa vstupu do lidského těla pro selektivní zavádění lékařských nástrojů a pro současný pomocný přístup do těla. Tento systém zahrnuje zařízení pro vstup více průchody zahrnující vnější trubici, • · · · • » • · · · která má distální konec pro zavedení do těla a proximální konec, který zůstává mimo tělo. Vnější trubice má vnější povrch a vnitřní povrch definující cestu průchodu daným průřezem. Průchod zařízením, kterým může procházet lékařský nástroj, se definuje uvnitř vnitřního povrchu a má svůj distální konec a proximální konec. Na vnitřním povrchu se definuje alespoň jeden pomocný průchod a ten má distální konec a proximální konec nezávisle na průchodu zařízení. V rámci cesty průchodu se umisťuje alespoň jedna ohebná stěna, která má proti sobě distální konec a proximální konec. Jedna strana stěny částečně definuje průchod zařízení a pomocný průchod je umístěný mezi druhou stranu stěny a vnitřní povrch vnější trubice. Stěna je dostatečně ohebná, aby se mohla pohybovat z uvolněné polohy, kde má průchod zařízení svůj první průřez, do ohnutých poloh, ve kterých má zařízení průřez průchodu větší nebo menší, než je pevný průřez, a menší než průřez zaváděcí cesty. Konečně ventil průchodu zařízení umístěný v blízkosti proximálního konce průchodu zařízení zajišťuje uzavření průchodu zařízení v přítomnosti i nepřítomnosti lékařských nástrojů v průchodu zařízení. Tento systém může zahrnovat alespoň dva pomocné průchody umístěné uvnitř vnitřního povrchu a mohou zde být alespoň dvě ohebné stěny pro každý pomocný průchod umístěné mezi příslušnou ohebnou stěnu a vnitřní povrch vnější trubice.

Zaváděcí systém s více průchody podle tohoto vynálezu může též zahrnovat spojovací kryt mající proximální konec a distální konec, ke kterému se připojuje proximální konec vnější trubice. Spojovací kryt zahrnuje hlavní kanál komunikace kapaliny s průchodem zařízení a alespoň jeden pomocný kanál komunikace kapaliny s alespoň jedním pomocným průchodem a hlavní kanál a pomocný kanál (pomocné kanály) se rozbíhají od vnější trubice tak, aby se nepřetínaly ve spojová• · · · • « « · ► « · 1 ► · · ' » 9 9 <

» · · « ·<» ·· cím krytu.

V jednom ztělesnění se poskytuje ventil průchodu zařízení jako součást spojovacího krytu, který komunikuje kapalinou s hlavním kanálem. Kanál zařízení se může vytvářet ve spojovacím krytu v úhlu s hlavním kanálem a může končit při vnitřním konci komunikace kapaliny s hlavním kanálem. Ventil průchodu zařízení je na vnějším konci kanálu zařízení, takže lze vkládat lékařské nástroje tímto ventilem a vstupovat do hlavního kanálu v určitém úhlu. Hlavní kanál může v žádaných případech pokračovat z distálního konce spojovacího krytu za průchodem zařízení k otvoru ve spojovacím krytu s umožněním zavedení kapaliny tímto krytem k hlavnímu kanálu. V jednom ztělesnění je ventil průchodu zařízení odlitkem vytvořeným odděleně od spojovacího krytu z materiálu, který je tužší než spojovací kryt a umisťuje se do zařízení pro více průchodů vložením do dutiny vytvořené ve spojovacím krytu.

.t

V alternativním ztělesnění mohou být hlavní kanál a pomocný kanál (pomocné kanály) spojovacího krytu orientované v podstatě v jedné rovině, takže spojovací kryt je v podstatě plochý a systém dále zahrnuje prodlužovací trubici vycházející z proximálního konce spojovacího krytu komunikující s hlavním kanálem, kde se ventil zaváděcího zařízení připojuje k prodlužovací trubici, aby komunikoval kapalinou s hlavním kanálem. Vedlejší vstup ve ventilu zaváděcího zařízení se může poskytnot pro umožnění infuze kapalin k prodlužovací trubici a hlavnímu kanálu. Dále lze zahrnovat odpovídající závitové konektory mezi ventil zaváděcího zařízení a prodlužovací trubici umožňující snadné odpojení ventilu zaváděcího zařízení. Konečně lze na ventilu zaváděcího zařízení použít Luerův konektor a systém zajišťující infuzní ♦ · aplikátor má v tomto případě odpovídající Luerův konektor.

Dalším aspektem tohoto vynálezu je zařízení pro více průchodů zahrnující vnější trubici, která má distální konec pro zavádění do těla a proximální konec, který zůstává mimo tělo, kde vnější trubice má vnější povrch a vnitřní povrch definující průchodovou cestu určitým průřezem. Zařízení pro zavádění více vstupy zahrnuje průchod zařízení, kterým mohou lékařské nástroje procházet v rámci vnitřního povrchu, kde tento průchod zařízení má distální konec a proximální konec, a alespoň jeden pomocný průchod definovaný ve vnitřním povrchu a oddělený od průchodu zařízení, kde tento pomocný průchod má distální konec a proximální konec. Ventil průchodu zařízení přiléhající k proximálnímu konci průchodu zařízení zajišťuje uzavření průchodu zařízení nezávisle na tom, zda je v průchodu lékařský nástroj přítomen či nepřítomen. Konečně je zde spojovací kryt zhotovený z měkkého poddajného materiálu zahrnující proximální konec a distální konec, ke kterému se připojuje proximální konec vnější trubice. Spojovací kryt má hlavní kanál komunikující kapalinou s průchodem zařízení a alespoň jeden pomocný kanál komunikující kapalinou s alespoň jedním pomocným průchodem, kde hlavní kanál a pomocný kanál se rozbíhají od vnější trubice tak, aby se nepřetínaly ve spojovacím krytu. Ventil průchodu zařízení se může vytvořit jako část spojovacího krytu komunikující Kapalinou s hlavním kanálem. V jednom ztělesněni se může kanál zařízení ve spojovacím krytu vytvářet v určitém úhlu s hlavním kanálem a může končit u vnitřního konce komunikace kapaliny s hlavním kanálem, kde je ventil průchodu zařízení umístěn na vnějším konci kanálu zařízení, takže lze tímto ventilem vkládat lékařské nástroje a vstupovat do hlavního kanálu v určitém úhlu. Ventil průchodu zařízení se může vytvořit jako odlitek odděleně od spojovacího krytu z materiá• * to · to ·

lu, který je tužší než spojovací kryt a je umístěný do dutiny vytvořené ve spojovacím krytu. Dutina ve spojovacím krytu může mít na své krajní vnější části obvodový kraj pro usazení ventilu zaváděcího zařízení a vnitřní osazeni zajišťující povrch zarážky omezující vložení ventilu. Ventil průchodu zařízení může zahrnovat tuhý vnější rám a vnitřní elastomerní člen ventilu a tuhý vnitřní rám může zahrnovat vnější stěnu definující vnitřní závity odpovídající vnějším závitům připojení zařízení.

Další ztělesnění tohoto vynálezu se zaměřuje na zařízení s více dodávacími průchody, které může zahrnovat vnější trubici mající distálni konec pro zavedení do'těla a proximální konec, který zůstává mimo tělo. Vnější trubice může mít vnější povrch a vnitřní povrch, kde vnitřní povrch definuje cestu průchodu pro zavádění o průřezu, který se může měnit v různých místech mezi distálním a proximálním koncem vnější trubice. Průchod zařízení je uvnitř cesty zavádění a zahrnuje též distálni konec a proximální konec. Průchod zařízení se vytváří vnější trubicí, která má vnější povrch a vnitřní povrch. Vnitřní povrch definuje průchod zařízení, kterým mohou procházet lékařské nástroje. Mezi vnějším povrchem vnitřní trubice a vnitřním povrchem vnější trubice je alespoň jeden pomocný průchod. Navíc zařízení s více průchody podle tohoto vynálezu zahrnuje ventil průchodu zařízení spojený s proximálním koncem průchodu zařízení pro zajištění uzavření průchodu zařízení v přítomnosti i nepřítomnosti lékařských nástrojů.

Další žádoucí funkcí tohoto vynálezu je, že vnitřní trubice je dostatečně ohebná pro umožnění pohybu z uvolněné polohy, ve které má průchod zařízení svůj první průřez, do expandované či kontrahované polohy, ve které má průchod či • · cesta zařízení průřezy, které jsou větší nebo menší než první průřez a menší než průřez přístupové cesty. Ohebnost vnitřní trubice je výhodná tím, že umožňuje vložení řady lékařských nástrojů majících různé průřezy. Tato ohebnost umožňuje volit a maximalizovat průřezy a potenciálních průtoky pro pomocné průchody a pro průchod zařízení podle požadavku .

Dalším rysem tohoto vynálezu je zajištění dvou nebo více průchozích cest, které se definují vnitřním povrchem vnější trubice, vnějším povrchem vnitřní trubice a separačními povrchy, které zajišťují separační bariery mezi pomocnými průchody. Zajištění dvou nebo více pomocných průchozích cest umožňuje zavedení přídavných diagnostických či farmaceutických kapalin současně se zavedením lékařského nástroje do průchodu zařízení. Popisují se též ztělesnění tohoto vynálezu, ve kterých se poskytuje jeden přídavný průchod.

:.r

Dalším rysem tohoto vynálezu je zajištění roztečných žeber na vnitřním povrchu vnější trubice a/nebo vnitřním povrchu vnitřní trubice. Roztečná žebra se vytvářejí v pomocných průchodech pro zajištění úplného uzavření průchodů během vkládání relativně velkých lékařských nástrojů do průchodu zařízení. Roztečná žebra umístěná na vnitřním povrchu vnitřní trubice zajišťují průchod okolo nástrojů umístěných v průchodu zařízení.

Výše popsané a další funkce a výhody tohoto vynálezu lze lépe pochopit s odkazem na následující podrobný popis ve spojení s doprovodnými výkresy.

Přehled obrázků na výkresech • · * · · ♦ · « · · · · · · · * « ·· · · · * · »» « · · · ··

Obr. 1 je perspektivní pohled na příklad preferovaného provedení víceprůchodového zaváděcího zařízení podle tohoto vynálezu.

Obr. 2 je řezem pohledu z obr. 1 provedeným v rovině 2-2 obrázku 1.

Obr. 3A je řez provedený v rovině 2-2 obrázku 1 ukazující lékařský nástroj o relativně malém průměru umístěný uvnitř průchodu zařízení.

Obr. 3B je řez ve stejné rovině 2-2 obrázku 1 ukazující lékařský nástroj o relativně velkém průměru umístěný v průchodu zařízení.

Obr. 4 je řez obrázku 1 provedený v rovině 4-4.

Obr. 5 je řez obrázku 1 provedený v rovině 5-5.

Obr. 6 je perspektivní pohled preferovaného příkladu ztělesnění podle tohoto vynálezu.

Obr. 7 je řez obrázku 6 provedený v rovině 7-7.

Obr. 8 je řez obrázku 6 provedený v rovině 8-8.

Obr. 9 je řez preferovaného příkladu ohebné vnitřní stěny ukazující umístění roztečných žeber.

Obr. 10 je řez preferovaného příkladu víceprůchodového zaváděcího zařízení s jedním pomocným průchodem.

Obr. 11 je řez příkladu víceprůchodového zaváděcího

• · zařízení ukazující vnitřní stěnu v uvolněném stavu s umístěným lékařským nástrojem o relativně malém průměru.

Obr. 12 je řez stejného víceprůchodového zaváděcího zařízení s lékařským nástrojem ukazující vnitřní stěnu částečně ochablou následkem přivedení tlaku do pomocných průchodů.

Obr. 13 je řez stejného víceprůchodového zaváděcího zařízení s lékařským nástrojem jako na obrázku 11 ukazující vnitřní trubici v ochablejším stavu oproti obrázku 12.

Obr. 14 ceprůchodového je perspektivní pohled dalšího ztělesnění vízaváděcího zařízení podle tohoto vynálezu.

Obr. 15 je řez obrázku 14 provedený v rovině 15-15 obrázku 14.

Obr. 16 je zvětšený perspektivní pohled na spojovací kryt zařízeni ukázaného na obrázku 16.

Obr. 17 je zvětšený perspektivní pohled spojovacího krytu obrázku 16 s částí odříznutou v podélné ose.

Obr. 18 je perspektivní celkový pohled na vložení ventilu použitého ve spojovacím krytu obrázku 16.

Obr. 19 je pohled na vložení ventilu obrázku 18 po rozebrání.

Obr. 20 je bokorys víceprůchodového zaváděcího zařízení podle tohoto vynálezu.

- 11 • 444 4 44 4444 44 44

4 4 · · 0 4 ♦ 4 · · ·4· 0044

444 4 444 44 4 «4 4 4444 4444 • 4 444 44 44 44 44

Obr. 21 je půdorys víceprůchodového zaváděcího zařízení z obrázku 20 ukazující více podrobností připojeného systému katetru.

Obr. 22 je perspektivní pohled na proximální konec nízkoprofilového spojovacího krytu zařízení z obrázku 20.

Obr. 23 je nákres umístění alternativního víceprůchodového zaváděcího zařízení s nízkoprofilovým spojovacím krytem.

Obr. 24 je podrobný nákres alternativního souboru ventilu zaváděcího zařízení pro použití v zařízeních z obrázků 21 nebo 23.

Obr. 25 je plán rozmístění alternativního víceprůchodového zaváděcího zařízení majícího infuzní katetr s více průchody hraničící s jednoprůchodovým zaváděcím zařízením.

Obr. 26 je řez spojovacího krytu použitého v zařízení z obrázku 25.

Obr. 27a-d jsou schematické řezy konfigurací pouzdro/průchod pro použití ve víceprůchodovém infuzním katetru obrázku 25.

Obr. 28 je bokorys dalšího ztělesnění víceprůchodového pouzdra pro pro použití zařízení z obrázku 25.

Obr. 29 je řez víceprůchodového pouzdra obrázku 28.

Příklady provedení vynálezu

0000 • 00 00 « 0000 « 0 0 0 · 0000

000 0 000 00 0 • 0 0 0000 0000

Preferovaný příklad víceprůchodového zaváděcího zařízení v souladu s tímto vynálezem ukazuje obecná položka 10 na obrázcích 1 až 5. Zařízení 10 zahrnuje vnější trubici 12, která má distální konec 14 a proximálni konec .16. Jak nejlépe ukazují obrázky 2 až 5, má vnější trubice 12 vnější povrch 18 a vnitřní povrch 20. Vnitřní povrch 20 definuje přístupovou cestu průchodu 22, který má průřez, jež se může měnit v různých místech mezi distálním 14 a proximálním 16 koncem vnější trubice 12.· Obvykle se může vnější trubice 12 zúžovat na distálním konci 14., pokud se to požaduje. Následkem zúženi vnější trubice 12 se její průřez zmenšuje.

V souladu s tímto vynálezem je vnitřní trubice 24 umístěná v zaváděcím průchodu 22. Vnitřní trubice 24 má distální konec a proximálni konec, které odpovídají distálnímu konci 14 a proximálnímu konci 16 vnější trubice 12. Vnitřní trubice 24 má vnější povrch 26 a vnitřní povrch 28. Vnitřní povrch 28 definuje průchod zařízení 30., kterým lze do těla vkládat lékařské nástroje, jako jsou katetry 32 a 34 ukázané na obrázcích 3A respektive 3B. Katetr 34 v poloze uvnitř průchodu 30 též ukazují obrázky 4 a 5.

Mezi vnějším povrchem 26 vnitřní trubice 24 a vnitřním povrchem 20 vnější trubice 12 jsou dva pomocné průchody 36. a 48. Každý z pomocných průchodů 36 a 48 má distální konec a proximálni konec, které obecně odpovídají distálním a proximálním koncům vnější trubice 12 a vnitřní trubice 24. V tomto konkrétním preferovaném ztělesnění odpovídají povrchy definující pomocné průchody 36 a 48 částem vnitřního povrchu vnější trubice a vnějšího povrchu vnitřní trubice. Pomocný průchod 36 se specificky definuje nebo ohraničuje vnitřním povrchem 38., který odpovídá vnitřnímu povrchu 20 vnější trubice 12 a vnějšímu povrchu 26 vnitřní trubice 24.

• · · · ·· ····

Dále se pomocný průchod 36 definuje oddělujícími povrchy 40 a 42, které tvoří separační bariéry 44 respektive 46.

Druhý pomocný průchod 48 se též vytváří či definuje vnitřním povrchem 20 vnější trubice 12 a vnějším povrchem 26 vnitřní trubice 24. V souhlasu s tím vnitřní povrch 50 definujíc! druhý pomocný průchod 48 odpovídá těmto povrchům. Navíc se pomocný průchod 48 ohraničuje separačními povrchy 52 a 54 tvořenými separačními bariérami 44 respektive 46.

Obrázek 1 ukazuje, že víceprůchodové zaváděcí zařízení 10 zahrnuje spojovací kryt 56. Spojovací kryt 56 se připojuje k proximálnímu konci 16 zaváděcího průchodu 12. Kryt 56 zahrnuje infuzní trubice 58 a 60, které se připojují krytem 56 k pomocným průchodům 36 respektive 48.. Infuznl trubice 58 a 60 zahrnují Luerovy spojky 62 a 64. Lze užít i jiná konvenční spojovací zařízení. Třetí infuzní trubice 66 se připojuje krytem 56 k průchodu zařízení pro zajištění cesty infuze kapaliny do průchodu 30. Je třeba poznamenat, že se infuzní trubice 64 nepřipojuje ke spojovacímu krytu 56 v pravém úhlu, jak je obvyklé u konvenčních zaváděcích zařízení. Namísto toho vychází infuzní trubice 66 z krytu 56 paralelně s dalšími dvěma infuzními trubicemi 58 a 60. Tato paralelní orientace trubic 58, 60 a 66 umožňuje dosažení nízkého profilu krytu 56, který snižuje objemnost proximálního konce zařízení a zvyšuje pohodlí. Konvenční uzavírací zařízení, jako je uzávěr 68, se též zajišťuje na proximálním konci infuzní trubice 66.

Kryt 56 zahrnuje ventil 70, kterým se do průchodu zařízení 30 vkládají různé lékařské nástroje. Ventil 70 zahrnuje soubor ventilu či těsnění, který je konstruovaný tak, aby zajišťoval utěsnění průchodu 30, ať už jsou lékařské

9999

9 9 9 9 9 • · · 9 9*9 ·· 9 9 · · · · · • 99 9 9 99 9

99 <· ·· přístroje přítomné či nepřítomné v průchodu zařízení 30.

Jsou vhodná kterákoliv známá uspořádání těsnění a ventilových mechanismů používaná pro zajištění utěsnění zaváděčů a příslušných lékařských nástrojů. Zařízení s více zaváděcími průchody 10 slouží pro použiti v kombinaci se zajištěním průchodu buď k arteriální či k venózní straně krevního řečiště .

Směrem k distálnímu konci vnější trubice 12 je otvor 72 (obrázek 1 a obrázek 5). Otvor 72 se zajišťuje takovým způsobem, že umožňuje odchod kapaliny z pomocného průchodu 48, která byla přivedena infuzní trubicí. 58.. Podobně se zajišťuje otvor 74 (ukázaný na fantomu na obrázku 1) a též na obrázku 4) umožňující kapalině přivedené k infuzní trubici 60 opustit pomocný průchod 36 na proximálním konci vnější trubice 12.

V tomto příkladu ztělesnění tohoto vynálezu musí být vnitřní trubice 24 dostatečně ohebná, aby se mohla uvést mezi relaxovanou polohu, jak ukazuje obrázek 3A, a různé natažené polohy, jak ukazuje obrázek 3B. Na obrázku 3A je katetr 32 o průměru 1,3 mm vložený do průchodu zařízení 30. Vnitřní trubice 24 je v relaxované poloze, ve které je průřez průchodu zařízení 30 zhruba 2 mm². Relaxovaný průřez průchodu zařízení 30 bude přednostně v rozmezí od 1 do 3 mm².

V případě požadavku mohou být průměry větší. Preferuje se, avšak nepožaduje se, aby vnitřní trubice 24 měla kruhový či eliptický průřez.

Obrázek 3B ukazuje vložení katetru o větším průměru 34 do průchodu zařízení 30. Vnitřní stěna 24 je zhotovena z dostatečně pružného materiálu a má dostatečný rozměr tak, aby se mohla roztáhnout na ukázaný průměr, který je zhruba ·· «· » 9 9 » · · «

V · · « *· ·· nm. Maximální průměry, do kterých lze roztáhnout vnitřní trubici 24, se omezují průměrem vnější trubice 12.· Vnitřní trubice 24 se může ohýbat v případě požadavku dovnitř aplikací tlaku kapaliny jedním nebo oběma pomocnými průchody 36. a 48. Obvykle bude průřez průchodu zařízení 30 v maximálně expandovaném stavu vnitřní trubice 24 od 5 do 9 mm². V případě požadavku jsou možné i větší průměry. Dává se přednost tomu, aby vnitřní trubice 24 byla dostatečně ohebná tak, aby se mohla plně roztáhnout proti vnitřnímu povrchu 20 vnější trubice 12.. V plně expandovaném stavu budou mít pomocné průchody 36 a 48 podstatně snížené průřezy. Dává se však přednost tomu, aby pomocné průchody 36 a 48 nebyly plně uzavřené. Je žádoucí mít kdykoliv určité otvory v těchto dvou pomocných průchodech 36 a 48 kdykoliv, aby mohly průchody procházet promývací kapaliny, aby se předešlo vytváření krevních sraženin či jiných problémů spojených s úplně splasklým průchodem.

,r

Dává se přednost tomu, aby byla trubice 24 dostatečně flexibilní pro natažení k expandovaným polohám, při kterých průřez průchodu zařízení 30 v expandovaném stavu je až 85 % průřezu zaváděcího průchodu 22. To umožňuje spojité zavádění pomocné kapaliny pomocnými průchody 36 a 48. Dále se dává přednost tomu, aby v relaxované poloze ukázané na obrázku 3 měl průchod zařízení 30 průřez, který není menší než 35 % průřezu zaváděcího průchodu 22.. Podle tohoto vynálezu se vnitřní trubice 24 přednostně připojuje ke vnější trubici 12 při separačních bariérách 44 a 46 pro rozdělení zaváděcího průchodu 22 do tříkomorového průchodu, to jest centrálního průchodu zařízení 30 a dvou pomocných průchodů 36 a 48.. Pro dosažení žádané ohebnosti průchodu zařízení 30. se dává přednost použití relativně pružného materiálu. Vhodné pružné materiály zahrnují, avšak bez neomezení na tyto ··<·« • 4 ··

4 4 · · 4 · ♦ 4 · 4 · · • 444 4 4 4 4 • 4 *4 ·· ·· příklady, polyvinylchlorid, polyuretan, polyethylen, nylon, silikon, fluoropolymery a polypropylen. Pro dosažení žádané změny průřezu průchodu se musí tloušťka a průměr stěn vnitřní trubice 24 pečlivě přizpůsobit danému použitému materiálu. Pro méně ohebné materiály se musí tloušťka stěny příslušným způsobem zmenšit pro dosažení žádaných mezí ohebnosti. Vnitřní trubice 24 by měla být dostatečně ohebná tak, aby se mohla roztáhnout na průměry, které jsou alespoň tak velké jako průměr vnější trubice 12.

V jednom preferovaném ztělesnění, které ukazuje obrázek 9, se zajišťují na vnitřním povrchu 220 vnější trubice 212 roztečná žebra 210, aby se zabránilo roztažení vnitřní trubice 224 do polohy, která uzavírá pomocné průchody 236 a 248. Roztečná žebra 211 lze též umístit pro zajištění toho, aby se udržoval průchod 213 okolo zařízení 215, když je umístěno uvnitř průchodu zařízení 230. Žebra 210 se přednostně umisťují podélně po celé délce vnější trubice 212, kde je též přítomná vnitřní trubice 224. Konkrétní tvar průřezu roztečných žeber 210 není zvlášť důležitý, pokud jsou relativně tupá a nepoškozují vnitřní trubici 224 při styku s touto trubicí. Počet a relativní umístění roztečných žeber se musí volit tak, aby se zajistilo, že nedochází k úplnému uzavřeni pomocných průchodů 236 a 348. Pro relativně ohebné vnitřní trubice 224 lze počet a velikost žeber zvýšit. Žebra 210 ukázaná na obrázku 9 jsou příkladem preferované konfigurace. Počet, tvar, velikost a poloha žeber 210 se může měnit podle požadavku, aby se zabránilo uzavření pomocných průchodů 236 a 248, jak se diskutuje výše. I když lze do zaváděcího zařízeni zahrnout více než dva pomocné průchody, dává se přednost použití dvou průchodů. Použiti dvou průchodů je přednostní konstrukcí pro umožnění jednotné expanze vnitřní trubice 24 mezi relaxovaným

- 17 stavem, jak ukazuje obrázek 3A a expandovaným stavem, jak ukazuje obrázek 3B.

Jsou možná též zaváděcí zařízení zahrnující jeden pomocný průchod. Průřez příkladem zaváděcího průchodu ukazuje položka 310 na obrázku 10. Zaváděcí průchod 310 zahrnuje vnější trubici 312, která definuje zaváděcí průchod 322. Zaváděcí průchod 322 se rozděluje na průchod zařízení 330 a pomocný průchod 336 vnitřní ohebnou stěnou 324. Vnitřní povrch vnější stěny 312 přednostně zahrnuje roztečná žebra (ukázaná na fantomu jako 350), aby se předešlo uzavření pomocného průchodu 336. Vnitřní stěna 324 se zhotovuje ze stejných typů ohebných materiálů, jako se popisuje výše pro vnitřní trubice použité ve ztělesněních s více pomocnými průchody. Toto konkrétní ztělesnění se dobře hodí pro použití v těch situacích, ve kterých se požaduje relativně velký průchod zařízení ve prospěch výhod, které poskytují vícečetné pomocné průchody.

.1

Vnější stěna 12 se přednostně zhotovuje z kteréhokoliv dobře známého polymerního materiálu použitého při zhotovení zaváděčů a dalších zaváděcích zařízení. Příklady těchto materiálů zahrnují polyuretan, polyethylen, polypropylen, nylon, polyester, polyetherové/esterové kopolymery, polymery založené na silikonech, polyolefiny katalyzované metalocenem nebo ethylenvinylacetatové a syntetické kaučuky. Přednostně jsou použité materiály a tloušťka stěny pro vnější trubici 12 takové, že je vnější stěna 12 relativně tuhá oproti vnitřní trubici 24. Dále by měl být materiál použitý pro vnější stěnu 12 kompatibilní s tvářecími účely pro materiál použitý k vytvoření vnitřní stěny 24. Dává se přednost tomu, aby vnější stěna 12 a vnitřní stěna 24 byly společně protlačovány a aby se separační bariéry 44 a 46 vytvořily tvarová• · · · ním obou trubek současně během procesu protlačování. Vnější stěna 12 a vnitřní stěna 24 se mohou zhotovit z téhož materiálu nebo z různých materiálů. Vnitřní stěna 26 se přednostně zhotovuje z měkčích typů různých výše uvedených polymerů. Při použití různých materiálů musí být tyto materiály kompatibilní pro vzájemné spojování.

Ostatní průchody zhotovení pro připojení vnitřních a vnějších trubic jsou možné s podmínkou, že spojení mezi těmito dvěma průchody při separačnich bariérách 44 a 46 probíhá po celé délce těchto dvou průchodů a poskytuje pevné integrální spojení mezi těmito průchody. Například radiofrekvenční svařování trubic je dalším možným způsobem zhotovení, který lze použít pro výrobu zaváděcího průchodu v souladu s tímto vynálezem. V případě požadavku lze protlačovat celý trojitý průchod jako jednotlivou integrální víceprůchodovou konstrukci.

t

Během použití umožňuje příklad zaváděcích zařízení 10 zavedení lékařských přístrojů do průchodu zařízení, přičemž současně je možná infuze kapaliny průchodem 68 též do průchodu zařízení stejně tak jako infuze průchody 62 a 64 do pomocných průchodů 48 a 36. Jelikož, jak se uvádí výše, je vnější trubice 12 relativně neohebná, celkový průřez, který je k dispozici pro vložení lékařských nástrojů, a průtok kapalin je pro dané zaváděcí zařízení omezený. Avšak ohebnost průchodu zařízení umožňuje lékaři či jinému zdravotnickému specialistovi selektivně a plně využít celý průřez, který je k dispozici.

Na obrázku 3A se ukazuje relativně malý katetr 32 vložený do průchodu zařízení 30.. V této konfiguraci se mohou kapaliny zavádět/odvádět nepoužitou plochou průchodu zaříze- 19 • ··· ní :30, stejně tak jako dvěma pomocnými průchody 36 a 48.. Je třeba poznamenat, že preferovaná konstrukce svou podstatou centruje katetr či lékařský nástroj 32 takovým způsobem, že pomocné průchody 36 a 48 mají zhruba stejné průřezy. Avšak je třeba uvážit, že použití diferenciálního tlaku pro infužni průchody 58 a 60 je možné pro selektivní zvětšení či zmenšení relativních průřezů, které jsou k dipozici pro infuzi kapalin pomocnými průchody. Například velikost pomocného průchodu 36 se může zvýšit vzhledem k velikosti průřezu pomocného průchodu 48 zavedením infuze kapaliny průchodem 58 při tlaku, který je relativně vyšší než tlak v průchodu 60. Konstrukce se dvěma pomocnými průchody tohoto preferovaného příkladu ztělesnění se zvláště dobře hodí pro poskytnutí požadovaných diferenciálních průtoků kapaliny.

Další příklad ztělesnění ukazujícího flexibilitu zařízení v souladu s tímto vynálezem ukazují obrázky 11 až 13. Na obrázku 11 se ukazuje příklad zaváděcího zařízení 21, ve kterém je v průchodu 31 umístěný relativně malý katetr 33.. V této konfiguraci se mohou kapaliny zavádět/odvádět nepoužitou plochou průchodu zařízení 31 stejně tak jako dvěma pomocnými průchody 37 a 49. Jak ukazuje obrázek 11, je vnější ohebná stěna 25 v relaxované poloze. V této poloze je vnitřní stěna 25 relativně blízko k vnější stěně 15. V případě požadavku lze pomocné průchody 37 a 49 pod> statně zvětšit zvýšením tlaku procházejících kapalin. Výsledkem, který ukazuje obrázek 12, je částečné splasknutí

- vnitřní trubice nebo vnějších stěn 25 okolo katetru 33.

V částečně stažené či ochablé poloze, jak ukazuje obrázek 12, nejsou vnitřní stěny 24 napnuty. Namísto toho se jejich konfigurace mění, jak ukazuje obrázek 12 pro přizpůsobení se změně relativních rozměrů pomocných průchodů a průchodu zařízení. Jak ukazuje obrázek 13, velikost pomoc« · · · ných průchodů 37 a 49 se ještě dále zvětšuje k hodnotě, při které je maximální průtok kapaliny těmito dvěma pomocnými průchody. V tomto stavu může dojít k napnuti stažených ohebných stěn 25. Jak je zřejmé z obrázků 11 až 13, lze poskytnout široké rozmezí průtoků kapaliny pomocnými průchody a průchodem zařízení v závislosti na diferenciálních tlacích aplikovaných různými průchody.

Další preferované ztělesnění tohoto vynálezu ukazuje obecně položka 100 na obrázku 6. Zaváděcí zařízení 100 je podobné předchozím preferovaným ztělesněním v tom smyslu, že zahrnuje vnější trubici 112 mající distální konec 114 a proximální konec 116. Jak nejlépe ukazují obrázky 7 a 8, má vnější trubice 112 vnější povrch 118 a vnitřní povrch 120. Vnitřní povrch definuje zaváděcí cestu 122, ve které se umisťuje vnitřní trubice 124. Vnitřní trubice 124 má vnější povrch 126 a vnitřní povrch 128. Vnitřní povrch 128 vnitřní trubice 124 definuje průchod zařízení 130. kterým lze vložit lékařské nástroje, jako /je katetr. Zaváděcí zařízení 100 zahrnuje tři separační bariéry 132, 134 a 136. které ve spojení s vnitřním povrchem vnější trubice 120 a vnějším povrchem vnitřní trubice 126 vytvářejí pomocné průchody 138. 140 a 142. Zaváděcí zařízení s více průchody 100 zahrnuje stejný typ spojovacího krytu 144, který popisují dřívější preferovaná ztělesnění (obrázky 1 až 5) s tou výjimkou, že je zde další infuzní průchod pro zajištění infuze kapaliny do přídavného pomocného průchodu. Jak ukazuje obrázek 6, infuzní průchody 146, 148 a 150 se připojují spojovacím krytem 144 k pomocným průchodům 138, 140 respektive 142. Poskytuje se též primární infuzní průchod 152 pro zavádění kapalin do průchodů zařízení 130. Místo zavádění 154 je opět opatřeno příslušnými těsněními a/nebo ventilovým mechanismem, aby bylo možno zavádět katetry a další lékařské nástroje do • ·

průchodu zařízení 130.

V tomto preferovaném příkladu ztělesnění vnitřní trubice 124 může a nemusí být zhotovena z ohebného materiálu. Zavedení tří separačních bariér v tomto konkrétním ztělesnění snižuje schopnost flexibilní expanze a kontrakce vnitřní trubice 124. Avšak dává se přednost tomu, aby materiál použitý pro vytvoření průchodu zařízení 124 a separačních bariér byl ohebnější než vnější trubice 112, aby se umožnily změny průřezů pomocných průchodů. Jinak jsou vhodné stejné materiály a způsoby zhotovení, jaké se používají v předchozích ztělesnění pro použití při zhotovování zaváděcího zařízení s více průchody 100.

Výše popsané příklady ztělesnění lze použít stejným způsobem jako konvenční zaváděcí zařízení. Navíc lze v případě požadavků tato zařízení použít stejným způsobem jako konvenční centrální venózní tlakové katetry. Jak ocení ti, kteří mají zkušenost v oboru, poskytuje tento vynález flexibilitu konstrukce umožňující použití jednotlivého zařízení, kde se současně požaduje schopnost aplikace zaváděcího zařízení a katetru. Například mnohé diagnostické a invazivní lékařské postupy vyžadují vkládání vodících drátů a/nebo lékařských zařízení při současném monitorování kritických tělesných funkcí a zavádění či odvádění kapalin dle potřeby. Zaváděcí zařízení podle tohoto vynálezu umožňuje provádět všechny tyto funkce současně a selektivně pomocí jednoho zaváděcího zařízení.

Víceprůchodové zaváděcí zařízení s ventilovou vložkou

Obrázek 14 ukazuje alternativní zaváděcí zařízení s více průchody 400 podle tohoto vynálezu se zlepšeným spo- 22 jovacím krytem 42.. Zařízení 400 je podobné zařízením na obrázcích 1 až 5 a zahrnuje víceprůchodové pouzdro 404. které prochází distálně od krytu 402. Víceprůchodové pouzdro má distální konec 404 pro vložení do dutiny těla a proximální konec 408 připojený ke krytu 402. K proximálnímu konci krytu 402 se připojuje více prodlužovacích trubic 410. které končí Luerovými konektory 412. Kryt zahrnuje část ventilové vložky 414 a část nízkoprofilového průchodu 416. Ventilová vložka 418 je zajištěna v dutině vytvořené v části 414. Pro připojení k pacientovi slouží pár připevňovacích křídel 420 vytvořených integrálně se spojovacím krytem 402.

Víceprůchodové pouzdro 404 ukázané v řezu na obrázku 15 zahrnuje vnější kruhovou trubici mající vnitřní povrch 424. Ve znázorněném ztělesnění zahrnuje víceprůchodové pouzdro 404 centrální průchod zařízení 426 a pár pomocných průchodů 428 umístěných na opačných stranách proti průchodu zařízení. Průchod zařízení 426 je vytvořen mezi vnitřními povrchy 430 páru dělících stěn 432. Dělící stěny procházejí nelineárním způsobem v podstatě přes celou vnější trubici 422 a končí ve spojkách 434. Spojky 434 jsou navzájem blízko umístěné, takže pouzdro 404 nevykazuje separační bariéry, které se popisují v dřívějších případech. Průchod zařízení 424, jak se zde znázorňuje, je obecně koncentricky umístěný ve vnitřní trubici 422 a má nominální průměr mírně větší než je polovina průměru vnější trubice 422. Mezi vnitřními povrchy 436 dělících stěn 432 a vnitřními povrchy 424 vnější trubice 422 jsou vytvořené pomocné průchody 428. Průchody 428 se podstatně zužují a jsou ukázané ve stejném rozměru.

Ve víceprůchodovém pouzdru 404 lze ovšem poskytnout různé další konfigurace průchodu, jak se popisuje výše.

Spojovací kryt 402 je podrobněji zobrazený na obráz• · cích 16 a 17. Nízkoprofilová část průchodu 416 má oválný průřez, který se postupně zužuje podél své dlouhé osy od víceprůchodového pouzdra 404 k proximální ploše 414, ke které se připojují prodlužovací trubice 410. Přednostně se kryt 402 zhotovuje injekčním litím přes volné konce pouzdra 404 a trubic 410. Část krytu ventilů 414 se odchyluje vzhůru od jednoho širokého povrchu části průchodů 416 a končí proximální plochou 442. Vložka ventilu průchodu zařízení 418 je přizpůsobena úhlové dutině vytvořené v části krytu ventilu 418. Se specifickým odkazem na obrázek 17 zahrnuje část průchodu 416 hlavni kanál 444 a pár pomocných kanálů 446 na každé straně. Hlavní kanál komunikuje s centrální prodlužovací trubicí 410, zatímco pomocné kanály 446 komunikuji s postranními prodlužovacími trubicemi. Kanál zařízení 448 je utvořen v části krytu ventilu 414 a komunikuje s hlavním kanálem 444 a odstupuje vzhůru od něho s ukončením v rozšířené dutině 450. Dutina 450 slouží pro umístění ventilové vložky 418, která se v ní udržuje obvodovým lemem 452 na vnější části dutiny 450. Dutina 450 pokračuje směrem dovnitř od lemu 452 ke kanálu 448 a zužuje se při výstupku 454. Výstupek 454 zajišťuje zarážkový povrch, proti kterému se přitiskne vložka ventilu 418. Je žádoucí upevnění vložky 418 a dutiny 450 klínem pro vložení v konkrétní rotační orientaci a k zabránění další rotace.

Nyní lze s odkazem na obrázky 18 a 19 vidět vložku ventilu průchodu zařízení 418 podrobněji. Vložka ventilu 418 zahrnuje čtyři komponenty: vnější rám 450. stírací kroužek 462, ventil 464 a objímku 466. Smontovaná vložka ventilu 418 je znázorněná na obr. 18. Stírací kroužek 462 a ventil 464 jsou navzájem umístěné ve vnější stěně 468 rámu 460 a udržuji se zde interakcí mezi přírubou 470 objímky 466 a párem vetknutých západek 472 zajištěných na rámu. Objímka • · · ·

999 ·

466 dále zahrnuje opěrnou trubici 474 vybíhající dolů z příruby 470 a obklopující ventil 464. Stírací kroužek 462 má otvor 476, kterým lze vkládat katetry zařízení utěsněným způsobem. Ventil 464 může mít konvenční ponorný ventil mající štěrbinu ventilu 478, jak ukazuje obrázek 17. Kombinace stíracího kroužku 462 a ventilu 464 účinně utěsňuje kanál zařízeni 448 vytvořený ve spojovacím krytu 402 a vnější část spojovacího krytu, když se zařízení opakovaně vkládají a vyjímají ventilovou vložkou 418. Vnější stěna 468 dále zahrnuje pár částečných závitů 480. které pracují spolu s vnějšími závity na dilatátoru infuzního katetru nebo kontaminačním krytu (není ukázán).

Celá ventilová vložka 418 se vytváří odděleně od spojovacího krytu 412. který se odlévá z měkkého ohebného materiálu, obvykle z měkkého termoplastického materiálu. Měkkost spojovacího krytu 402 je důležitá pro zvýšení pohodlí pacienta a flexibility celého víceprůchodového zaváděcího zařízení 400 při připevňování k pacientovi. Naproti tomu je rám vložky ventilu 418 relativně tuhý pro zaručení opěry stíracího kroužku 462 a ponorného ventilu 464. Stírací kroužek a ventil jsou zhotovené z elastomerních materiálů a vnější stěna 468 brání poklesu či deformaci ventilu a tak zvyšuje průchodnost těsnění vytvořeného vložkou ventilu 418. Objímka 466 stabilizuje elastomerní komponenty ventilu a opěrná trubice 474 zajišťuje vnější povrch za který nemůže ventil 464 dále přecházet. Tuhost vložky ventilu 418 umožňuje připojení zařízení na danou konstrukci. Navíc se spojovací kryt 402 snadno zhotovuje injekčním litím přes pouzdro 404 a trubice 410 před přidáním vložky 418 pro zjednodušení výrobního způsobu.

Víceprůchodové zaváděcí zařízení s dálkovými zaváděcími ven• ·

0 0 ·· · tily

Obrázky 20 a 21 znázorňují další ztělesnění zařízení s více průchody 500. ve kterých se zaváděcí ventil zařízeni 502 nevytváří integrálně se spojovacím krytem 504. Konkrétněji, jak lze nejlépe vidět na obrázku 20, má spojovací kryt 504 nízký profil, který je nepatrně větší než pouzdro 506 nebo prodlužovací trubice 508. které se k němu připojují. Obrázek 22 ukazuje proximální konec nízkoprofilového spojovacího krytu 504 se znázorněním tří kanálů 510 vytvořených zde pro komunikaci se třemi prodlužovacími trubicemi 512 znázorněnými na obrázku 21. Středová prodlužovací trubice 512 se připojuje na dálkový zaváděcí ventil 514, který má proximální otvor pro zavádění katetru zařízení. V zaváděcím ventilu 514 se může použít několik různých ponorných nebo jiných ventilů pro utěsnění průchodu prodlužovací trubice 512 z vnější strany. Zaváděcí ventil 514 může zahrnovat prodlužovací trubici 518 postranního vstupu zakončenou hlavou Luerova průchodu 519 'pro připojení zdrojů infuzní kapaliny. Proto je v této alternativní konfiguraci jeden vpich jehlou následovaný implantací víceprůchodového pouzdra 506 vše, co je nutné pro využití výhody zaváděcího ventilu a současně centrálního venózního katetru, jak se popisuje výše.

Jako další alternativu zařízení 500 znázorňuje obrázek 23 zaváděcí zařízení s více průchody 520, ve kterém centrální prodlužovací trubice 522 končí Luerovým konektorem 524. Luerův konektor 524 se používá spolu se zásuvkovým Luerovým konektorem 526 souboru ventilu zaváděcího zařízení 528. Avšak v této odpojitelné konfiguraci lze k Luerovu konektoru 524 připojit různá další lékařská zařízení mající konvenční Luerovy spojky tak, aby komunikovala s centrálním • ·

- 26 průchodem víceprůchodového pouzdra 530. Obrázek 24 znázorňuje další alternativu, ve které je soubor ventilů zaváděče 532 opatřený zástrčkovým Luerovým konektorem 534, na jehož proximální stranu lze připojit infuzní aplikátor 536. Jak lze vidět, jsou možné při použití dálkového souboru ventilů ovladače 528. různé konektory a nízkoprofilový spojovací kryt se snadno vytváří odléváním přes prodlužovací trubice a má zmenšený rozměr, čímž se usnadňuje výrobní způsob.

*

Víceprůchodové zaváděcí zařízení s víceprůchodovou kombinaci katetr/zaváděč

Obrázek 25 znázorňuje další alternativu zaváděcího zařízení s více průchody 550 zahrnujícího víceprůchodový infuzní katetr 552 v kombinaci s konvenčním jednoprůchodovým zaváděcím ventilem 554. Víceprůchodový infuzní katetr 552 zahrnuje spojovací kryt 556, který lze propojit s větším počtem proximálních prodlužovacích trubic 558 a víceprůchodovým pouzdrem 560 v distálním směru. Obrázek 26 znázorňuje jeden způsob, kterým lze vést proximální prodlužovací trubice 558 pro komunikaci s několika trubicemi 562 zajišťujícími průchody víceprůchodového pouzdra 560. Víceprůchodové pouzdro 560 má takový rozměr, aby umožnilo průchod ventilem zaváděče 554 s distálním pouzdrem 564 a odtud do těla. Tímto způsobem lze pacientovi implantovat jednoprůchodový zaváděč a poté použít další jako místo zavádění pro víceprůchodový infuzní katetr 552. Při ponechání zaváděče na jeho místě stačí pouze jednotlivý vpich pro využití schopností zaváděče a centrálního venózního katetru.

Se specifickým odkazem na obrázek 26 lze pozorovat připevnění proximální vložky 566 a distální vložky 568 okolo uspořádání prodlužovacích trubic 558 respektive distálních

···· ·· ·· • · · · • · · · · · ! • · ··*··· • · · · ^β · · ·· ♦· ·· ·· trubic 562. Kryt 556 se poté vytvoří injekčním litím materiálu okolo vložek a mezi vložky 566 a 568. Lze zajistit rozpínač těsnění ventilu 570 pro udržení otevřeného ponorného ventilu v zaváděcím ventilu 544. Přednostně se pro spojení s krytem zaváděcího ventilu 554 používají těsnící závity 572.

Obrázky 27A až D ukazují různé konfigurace víceprůchodového pouzdra 560. Na Obrázku 27A je znázorněná pevná tříprůchodová konfigurace s větším vysokotlakým průchodem 574. Obrázek 27B znázorňuje čtyřprůchodové provedení, které má vnější pouzdro 580, takže kapalina může procházet mezi pouzdrem a vnější stranou čtyř trubek. Obrázek 27C je podobný čtyřprůchodovému pouzdru obrázku 27B, avšak zahrnuje jeden velký průchod 582 a více menších průchodů 584. Konečně obrázek 27D znázorňuje uspořádání průchodů s centrálním velkoobjemovým vysokotlakým průchodem 586 a řadou menších průchodů 588 připojených okolo obvodu v sudém počtu.

Obrázky 28 a 29 znázorňují další ztělesnění víceprůchodového pouzdra 590 s centrální vysokotlakou trubicí 592 a řadou vnějších či pomocných trubic 594.

Při popisu příkladů ztělesnění tohoto vynálezu by si proto ti, kteří mají zkušenost v oboru, měli být vědomi skutečnosti, že tyto popisy jsou pouze příkladem a že lze provést další změny, přizpůsobení a modifikace v rámci tohoto vynálezu. V souladu s tím se tento vynález neomezuje na specifická ztělesnění, která se zde popisují.

Claims

1. Víceprůchodový zaváděcí systém pro použití při zajišťování místa vstupu do lidského těla pro selektivní zavádění lékařských zařízení tímto systémem a pro zajišťování pomocného přístupu do těla, vyznačující se tím, že tento systém zahrnující víceprůchodové zaváděcí zařízení obsahuje:

vnější trubici, která má distálni konec pro zavádění do těla a proximální konec a tato vnější trubice má určitou plochu průřezu, průchod zařízení definovaný uvnitř vnější trubice, kde průchod zařízení má distálni konec a proximální konec, kde lékařská zařízení mohou být vedena průchodem zařízení, alespoň jeden pomocný průchod definovaný ve vnější trubici a oddělený od průchodu zařízení, kde tento pomocný průchod má svůj distálni konec a proximální konec, alespoň jednu ohebnou stěnu umístěnou ve vnější trubici mající distálni konec a proximální konec proti sobě, kde jedna strana této stěny částečně definuje průchod zařízení a druhá strana této stěny částečně definuje pomocný průchod a tato stěna je dostatečně ohebná k dosažení pohybovatelnosti z relaxované polohy, ve které má průchod zařízení svou první plochu průřezu do ohnutých poloh, ve kterých má průchod zařízení průřezy, které jsou větší nebo menší než první plocha průřezu a menší než plocha průřezu vnější trubice, ventil průchodu zařízení přiléhající k proximálnímu i

• » 9 konci průchodu zařízení pro zajištění utěsnění průchodu zařízení za přítomnosti i za nepřítomnosti lékařských nástrojů v průchodu zařízení.

2. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že ventil průchodového zařízení je odppojitelný od systému.

3. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že ventil průchodného zařízení je integrální se systémem.

4. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve vnější trubici jsou umístěny alespoň dva pomocné průchody.

5. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější trubice má vnitřní povrch.

6. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 5, vyznačující se tím, že v tomto systému jsou alespoň dvě ohebné stěny a každý pomocný průchod je umístěn mezi příslušnou ohebnou stěnou a vnitřním povrchem vnější trubice.

7. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že okolo průchodu zařízení jsou umístěny tři pomocné průchody.

8. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku -4, vyznačující se tím, že distální konce těchto dvou pomocných průchodů jsou umístěny v různých mís-tech • · • 9 a « » « ·· • · · • 9 9 · · • 9 9 íft 9 · 9

9· · φ 9 '9 9 9 9 9 mezi proximálním a distálním koncem vnější trubice.

9. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 5, vyznačující se tím, že stěna je připojena k vnitřnímu povrchu vnější trubice ve dvou místech pro vytyčení pomocného průchodu.

10. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 5, vyznačující se tím, že na vnitřním povrchu vnější trubice je umístěno alespoň jedno roztečné žebro.

11. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější trubice je zhotovena z jiného materiálu než stěna.

12. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější trubice je zhotovena ze stejného materiálu jako stěna.

13. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje lékařský nástroj umístěný v průchodu zařízení.

14. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje jeden nebo více zásobníků s kapalinou připojených k alespoň jednomu z proximálních proximálních konců pomocných průchodů.

15. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje spojovací kryt mající proximální konec a distální konec, ke kterému je připojen proximální konec vnější trubice a tento spojovací kryt zahrnuje hlavní kanál komunikující kapalinou β · • · »

Β · t

Β ·-£ • · · · • Β « · • β * · • Β Β · • · · · β ·

Β « Β ···· s průchodem zařízení a alespoň jeden pomocný kanál komunikující kapalinou s alespoň jedním pomocným průchodem, kde hlavní kanál a pomocný kanál se rozbíhají od vnější trubice bez protnutí ve spojovacím krytu.

16. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 15, vyznačující se tím, že ventil průchodu zařízení tvoří část spojovacího krytu a komunikuje kapalinou s hlavním kanálem.

17. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 16, vyznačující se tím, že dále zahrnuje kanál zařízení ve spojovacím krytu vytvořený v úhlu k hlavnímu kanálu a končící při vnitřním konci v komunikaci kapalinou s hlavním kanálem, kde ventil průchodu zařízení je umístěn na vnějším konci kanálu zařízení tak, že lze lékařské nástroje tímto ventilem vkládat a vstupovat do hlavního kanálu v určitém úhlu.

18. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 17, vyznačující se tím, že hlavní kanál pokračuje od distálního konce spojovacího krytu za kanálem zařízení k otvoru ve spojovacím krytu umožňujícímu zavedení kapalin tímto otvorem k hlavnímu kanálu.

19. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 16, vyznačující se tím, že průchod zařízení je vytvořen litím odděleně od spojovacího krytu z materiálu, který je tužší než spojovací kryt a je uložen v dutině vytvořené ve spojovacím krytu.

20. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 19, vyznačující se tím, že dále zahrnuje Kanál zařízení ve spojovacím krytu vytvořený v úhlu k hlavnímu kanálu, končící při vnitřním konci a komunikující kapalinou s hlavním kanálem, kde ventil průchodu zařízení je uložen v dutině při vnějším konci kanálu zařízení tak, že lékařské nástroje lze vkládat tímto ventilem s možností vstupovat do hlavního kanálu v určitém úhlu.

21. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 20, vyznačující se tím, že hlavní kanál pokračuje od distálního konce spojovacího krytu za průchodem zařízení k otvoru ve spojovacím krytu, který umožňuje zavádění kapalin tímto otvorem k hlavnímu kanálu.

22. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 16, vyznačující se tím, že hlavní kanál a pomocný kanál je orientován nebo pomocné kanály jsou orientovány v podstatě v jedné rovině tak, že spojovací kryt je v podstatě plochý, a zahrnující dále prodlužovací trubici vycházející z proximálního konce spojovacího krytu, která komunikuje kapalinou s hlavním kanálem, ve kterém se ventil průchodu zařízení připojuje ke spojovací trubici tak, že komunikuje kapalinou s hlavním kanálem.

23. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 22, vyznačující se tím, že dále zahrnuje postranní místo vstupu ve ventilu průchodu zařízení, které umožňuje infuzi kapalin k prodlužovací trubici a hlavnímu kanálu.

24. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 22, vyznačující se tím, že dále zahrnuje konektory s přizpůsobenými závity mezi ventilem průchodu zařízení a prodlužovací trubicí umožňující snadné odpojení ventilu průchodu zařízení.

25. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 24, vyznačující se tím, že dále zahrnuje Luerovu spojku na ventilu průchodu zařízení a infuzní aplikátor s odpovídající Luerovou spojkou.

26. Víceprůchodový zaváděcí systém pro použití při zajišťování místa vstupu do lidského těla, vyznačující se tím, že slouží pro selektivní zavádění lékařských zařízení tímto systémem a pro zajištění současného pomocného zavádění do těla, kde systém zahrnuje víceprůchodové zaváděcí zařízení obsahující:

vnější trubici, která má distální konec pro zavádění do těla, mající určitou plochu průřezu, průchod zařízení definovaný ve vnitřní trubici, kterým mohou procházet lékařská zařízení, kde průchod zařízení má svůj distální konec a proximální konec, alespoň jeden pomocný průchod definovaný ve vnější trubici a oddělený od průchodu zařízení, kde tento pomocný průchod má svůj distální konec a proximální konec, ventil průchodu zařízení přiléhající k proximálnímu konci průchodu zařízení pro zajištění utěsnění průchodu zařízení za přítomnosti i za nepřítomnosti lékařského nástroje v průchodu zařízení a spojovací kryt zhotovený z měkkého ohebného materiálu mající proximální konec a distální konec, ke kterému je připojen proximální konec vnější trubice, kde spojovací kryt

0 0 » 0 0 »0

0 0 0 0 • 0 0 « 0 · 0 zahrnuje hlavní kanál komunikující kapalinou s průchodem zařízení a alespoň jeden pomocný kanál komunikující kapalinou s alespoň jedním pomocným průchodem, kde se hlavní kanál a pomocný kanál rozbíhají od vnější trubice, aby se nepřetínaly ve spojovacím krytu.

27. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 26, vyznačující se tím, že ventil průchodu zařízení je tvořen částí spojovacího krytu a komunikuje kapalinou s hlavním kanálem.

28. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 27, vyznačující se tím, že dále zahrnuje kanál zařízení ve spojovacím krytu vytvořený v určitém úhlu k hlavnímu kanálu a končící při vnitřním konci komunikujícím kapalinou s hlavním kanálem, kde ventil průchodu zařízení je umístěn při vnějším konci kanálu zařízení tak, že lze lékařské nástroje vkládat tímto ventilem a vstupovat do hlavního kanálu v určitém úhlu.

29. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 28, vyznačující se tím, že hlavní kanál probíhá od distálního konce spojovacího krytu za kanál zařízení k otvoru ve spojovacím krytu, který umožňuje zavádění kapalin tímto otvorem k hlavnímu kanálu.

30. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 27, vyznačující se tím, že ventil průchodu zařízení je odlit odděleně od spojovacího krytu z materiálu, který je tužší než spojovací kryt a je uložen v dutině vytvořené ve spojovacím krytu.

31. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 30, • 0 00

0 0 0 0

T · 0 0 Φ

0 · 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0 • 0 0 * 0

0 0 0 ·

0 0 · · vyznačující se tím, že dále zahrnuje kanál zařízení ve spojovacím krytu vytvořený v určitém úhlu k hlavnímu kanálu a končící při vnitřním konci komunikace kapaliny s hlavním kanálem, kde ventil průchodu zařízení je umístěn v dutině vnějšího konce kanálu zařízení tak, že lze lékařská zařízení vkládat tímto ventilem a vstupovat do hlavního kanálu v určitém úhlu.

32. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 31, vyznačující se tím, že hlavní kanál pokračuje od distálního konce spojovacího krytu za průchodem zařízení k otvoru ve spojovacím krytu umožňujícímu zavádění kapalin tímto otvorem k hlavnímu kanálu.

33. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 30, vyznačující se tím, že ventil průchodu zařízení zahrnuje tuhý vnější rám a vnitřní elastomerni ventilový člen.

34. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 33, vyznačující se tím, že tuhý vnější rám zahrnuje vnější stěnu definující vnitřní závity odpovídající vnějším závitům připojení zařízení.

35. Víceprůchodový zaváděcí systém podle kteréhokoliv z nároků 30 až 34,vyznačující se tím, že dutina ve spojovacím krytu má na své nejvíce vnější části obvodový lem pro umístění ventilu průchodu zařízení a -tato dutina pokračuje dovnitř od lemu a stupňovitě se zužuje pro zajištění zarážkového povrchu omezujícího vložení ventilu.

36. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 26, vyznačující se tím, že hlavní kanál a po• 9

9 · 4 4

9 9 9 9

9 · «4

4 4 4 4 « · · · • 4 4 4 * 9 9 9 9

99 · 4 4

4 9 * 9 9 9

4 4 4 4 4 4 · • 4 «444

4444444 4* 44 mocný kanál je orientován nebo pomocné kanály jsou orientovány v podstatě v jedné rovině tak, že spojovací kryt je v podstatě plochý.

37. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 36, vyznačující se tím, že dále zahrnuje prodlužovací trubici vycházející z proximálního konce spojovacího krytu, která komunikuje kapalinou s hlavním kanálem, kde je ventil průchodu zařízení připojen k prodlužovací trubici ke komunikaci kapaliny s hlavním kanálem.

38. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 37, vyznačující se tím, že dále zahrnuje postranní vstup ve ventilu průchodu zařízení umožňující infuzi kapalin k prodlužovací trubici a hlavnímu kanálu.

39. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 37, vyznačující se tím, že dále zahrnuje odpovídající závitové konektory mezi ventilem průchodu zařízení a prodlužovací trubicí, umožňující snadné odpojení ventilu průchodu zařízení.

40. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 39, vyznačující se tím, že dále zahrnuje Luerovu spojku na ventilu průchodu zařízení a infuzní aplikátor s odpovídající Luerovou spojkou.

41. Víceprůchodový zaváděcí systém podle kteréhokoliv z nároků 26 až 40,vyznačující se tím, že dále zahrnuje alespoň jednu flexibilní stěnu umístěnou ve vnější trubici mající distální konec a proximální konec a opačné strany, kde jedna strana stěny částečně definuje průchod zařízení a druhá strana stěny částečně definuje po• 4 • 4 • 4 · • 4 4 • 4 v ·

4 4 « • 4 4 4 mocný průchod a stěna je dostatečně ohebná k dosažení pohybová telnosti z relaxované polohy, ve které má průchod zařízení první plochu průřezu do ohnutých poloh, ve kterých má průchod zařízení plochy průřezu, které jsou větší nebo menší než první plocha průřezu a menší než plocha průřezu vnější trubice.

42. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 41,vyznačující se tím, že alespoň dva pomocné průchody jsou umístěny ve vnější trubici a dva pomocné kanály ve spojovacím krytu.

43. Víceprůchodový zaváděcí systém podle nároku 41, vyznačující se tím, že okolo průchodu zařízení jsou umístěny tři pomocné průchody a ve spojovacím krytu jsou tři pomocné kanály.