CZ9700787A3

CZ9700787A3 - Světlomety pro motorová vozidla

Info

Publication number: CZ9700787A3
Application number: CZ1997787A
Authority: CZ
Inventors: Milan Ing. Csc. Cejnek; Martin Kutáč; Milan Ing. Křižák
Original assignee: Autopal S. R. O.
Priority date: 1997-03-14
Filing date: 1997-03-14
Publication date: 2000-10-11
Also published as: TR199800469A2; CZ291519B6; EP0864803A2; EP0864803B1; DE69817047D1; EP0864803A3; JPH10308106A; DE69817047T2; ES2205383T3

Description

Tento vynález se týká světlometů pro motorová vozidla, u kterých je vyřešen systém se zdrojem světla, refraktorem a komplexním reflektorem, opatřeným fazetami tvaru parabolických válců, vytváří rozhraní světla a tmy, ke kterému je koncentrován světelný tok. Stranový rozptyl světelného svazku může být vytvářen přímo reflektorem bez účinků optických prvků refraktoru pro rozptyl světla.

Dosavadní stav techniky

Stávající světlomety s komplexním reflektorem bez optických deviačních prvků na refraktoru využívají fazety tvaru parabolických válců, jimž chybí vertikální deviační složka. Nevýhodou tohoto řešení je, že se vytváří světelný svazek, který neosvětluje stranově prostor do maximální dálky viditelnosti, ale vzdálenost kratší. To snižuje dálku viditelnosti takového světlometu, zejména v bočním prostoru viditelnosti.

Deviační charakteristiky běžného světlometu jsou na straně bližšího okraje vozovky a vzdálenějšího okraje vozovky zhruba symetrické. To u tlumeného světla způsobuje nerovnoměrné osvětlení vozovky v důsledku zobrazení dvou brilantních světelných stop na vozovku. Rovněž se zvětšuje pravděpodobnost vyššího oslnění tlumenými světly, má-li světlomet bližší středové čáře a očím protijedoucího řidiče v podstatě stejnou svítivost jako světlomet vzdálenější.

Rovněž při stejné hladině a rozložení svítivosti obou běžných světlometů je intenzita osvětlení prostoru bližšího okraje vozovky relativně menší, což snižuje dálku viditelnosti a snižuje optické vedení řidiče v důsledku nižšího jasu tohoto prostoru při osvětlení tlumenými a dálkovými světly.

- 2 Podstata vynálezu

Tyto nedostatky jsou odstraněny u světlometů podle vynálezu, z nichž každý se skládá z refraktoru, zdroje světla a reflektoru opatřeného nad horizontálou fazetami tvaru parabolických válců s tvořícím profilem ležícím v základním paraboloidním tvaru reflektoru. Osy parabolických válců nejsou horizontální, ale jsou pootočeny vzhledem k horizontále světlometu. Délka parabolických válců určuje míru stranového rozptylu. Při určité délce parabolických válců refraktor nemusí být v hraničním případě opatřen žádnými optickými prvky pro rozptyl světla, což je výhodné zejména, je-li refraktor velmi horizontálně a vertikálně nakloněn. U světlometu přilehlého bližšímu okraji vozovky, mají fazety na straně bližšího okraje vozovky menší náklon, než fazety bližší středové čáře vozovky vzhledem k vertikále světlometu. Světelný svazek tvořený těmito fazetami je pod úrovní očí protijedoucího řidiče a nezpůsobuje tak oslnění účastníků protisměrné dopravy.

Fazety bližší středové čáře vozovky světlometu přilehlého středové čáře mají menší náklon než fazety bližší středové čáře světlometu přilehlého bližšímu okraji vozovky, z důvodu zabránění oslnění ve zpětném zrcátku a také, aby nedošlo k oslnění protijedoucího řidiče světlometem přilehlým středové čáře. Fazety bližší k okraji vozovky světlometu přilehlého bližšímu okraji vozovky mají menší náklon než fazety bližší k okraji vozovky světlometu přilehlého středové čáře, rovněž z důvodu odstranění oslnění protijedoucího řidiče.

Takto navržený systém nakloněných fazet vytvoří globální světelný obraz před automobilem. Boční prostor na straně bližšího okraje vozovky je intenzivněji osvětlen světlometem přilehlým bližšímu okraji vozovky a boční prostor na straně vzdálenějšího okraje vozovky světlometem přilehlým středové čáre, čímž se zvýší viditelnost v prostoru bližšího i vzdálenějšího okraje vozovky a zlepší se tak optické vedení řidiče.

- 3 Každá fazeta, rozdělená dotykovou linií základního profilu paraboloidu, je nesymetrická. Část, která je blíž k vertikále světlometu je širší. Z toho plyne, že rozptyl světelného svazku šikmo vzhůru je větší než šikmo dolů, čímž se zlepšuje dosah tlumeného světla, zejména po stranách světelného svazku a snižuje se jas vozovky v malé vzdálenosti před vozidlem.

Světlomet přilehlý bližšímu okraji vozovky má na stejných stranách, vzhledem k vertikále světlometu, menší šířku fazet a z toho vyplývající menší rozptyl a větší koncentraci světla než světlomet přilehlý středové čáře. Tím se zvýší viditelnost v prostoru bližšího okraje vozovky a sníží nebezpečí oslnění řidiče protijedoucího vozidla při překmitu tlumených světel. Také se zlepší homogenita světelného svazku a rozložení jasu světla na vozovce.

Jako zdroj světla může být použita jednovláknové nebo dvouvláknová žárovka, nebo svítící oblouk výbojky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je vysvětlen pomocí přiložených vyobrazení, kde na obr. 1 je čelní pohled na dvojici reflektorů světlometů s fazetami, obr. 2 představuje vertikální řez světlometem, obr. 3 je příčný řez fazetami a na obr. 4 je obrys světelné stopy vytvořené fazetami na zkušební stěně.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je v perspektivě zobrazen bližší okraj vozovky a středová čára. Světlomet l je přilehlý bližšímu okraji vozovky a světlomet 2 je přilehlý středové čáře vozovky. Světlomety jsou nad horizontálou z opatřeny fazetami 11. 12, 21_, 22 tvaru parabolických válců s tvořícím profilem B, C, ležícím v základním paraboloidním tvaru reflektoru. Jejich náklon vzhledem k vertikále y_ je u

- 4 světlometu 1_přilehlého bližšímu okraji vozovky 0^012. a u světlometu 2 přilehlého středové čáře vozovky přičemž platí:

<x_n = 5° 4-18° ct₁₂ = 0°4- 12 a₂₁ = 0° + 15° α₂₂=0°^9° (1) a

^αΐ1 ^{> a}i2 CZ._n > Ct ₂i &22 — ®Ί2 (2)

Na obr. 2 je ve vertikálním řezu A-A světlomet složený z reflektoru 3_, se základním paraboloidním tvarem 31, s ohniskovou vzdáleností f_ a vrcholem V. Refraktor 4^ může být bez deviačních prvků a zdroj tlumeného světla 5 je umístěn tak, že čelo zdroje světla 5_ je od ohniska F_ reflektoru 3_ ve vzdálenosti Áf:

Áf = (0,01 4- 0,26). f (3)

Rozptyl světelného svazku je dán šířkou přímé linie fazet Wii,Wi2,w₂i,w?7. Parciální šířka fazet na straně přilehlé vertikále y_ světlometu je větší než na

- 5 straně opačné. Z toho plyne, podle obr. 3, že rozptyl světelného svazku šikmo vzhůru β,ε je větší než šikmo dolů γ, δ:

β > γ ε > δ (4)

Šířky fazet wn.w^ světlometu 1 přilehlého bližšímu okraji vozovky jsou na stejné straně menší než šířky fazet w₂i,w?_? světlometu 2 přilehlého středové čáře.

< w₂₁ w₁₂ < w₂₂ (5)

Rozptyl světelného svazku ze světlometu 1_ je menší než rozptyl světelného svazku ze světlometu 2±_ tím se zlepší osvětlení v prostoru bližšího okraje vozovky, optické vedení řidiče a zmenší se možnost oslnění účastníků protisměrné dopravy.

Ve výše popsaném příkladu je zdroj světla 5_ integrován v kompletu se zdrojem dálkového světla 6^ který leží v blízkosti ohniska F reflektoru 3.

V tomto uspořádání geometrie světlometů vznikne globální obraz se zvýšeným fotometrickým dosahem světelného svazku a intenzivnějším osvětlením okrajů vozovky, což umožní zlepšení dálky viditelnosti, zvýšení pravděpodobnosti registrace překážky v jízdní dráze automobilu a prodloužení doby potřebné pro reakci řidiče na tuto překážku.

- 6 Průmyslová využitelnost

Světlomet s komplexním reflektorem podle vynálezu je určen pro osvětlovací systémy motorových vozidel, provozovaných na pozemních komunikacích.

	------ -4--.
υ	PRĎ VLA
f— '	ω s c
	Ξ?» O CL 0 -1

.psi * ·“* _ E? > ‘-o o<

— O I c/x , V*·

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Světlomety pro motorová vozidla sestávající ze zdroje světla, reflektoru a refraktoru, vyznačené tím, že refraktor (4) je bez deviačních prvků úplně nebo je opatřen optickými prvky s malou deviací, reflektor (3) je opatřen nad horizontálou (z) fazetami (11,12,21,22) tvaru parabolických válců s tvořícím profilem (B,C) ležícím v základním paraboloidním tvaru (31) reflektoru (3), s ohniskovou vzdáleností (f) reflektoru (3), jejichž náklon vzhledem k vertikále (y) světlometu je u světlometu (1) přilehlého bližšímu okraji vozovky:

oc_n = 5° ^18° ct₁₂ = 0° 4-12° u světlometu (
2) přilehlého středové čáře vozovky:

Cl 21 = 0° -ř 15° ^22 = 0° 4- 9° (1) přičemž platí: ^απ > d₁₂ cín — ^a21 ^a22 — ^12 (2)

a zdroj tlumeného světla (5) je od ohniska (F) reflektoru (3) ve vzdálenosti Af:

Af = (0,01 - 0,26). f (3)

- 8 2. Světlomety podle nároku 1,vyznačené tím, že rozptyl světelného svazku (β,ε), tvořený šířkou přímé linie částí fazet (11,12,21,22) bližších k vertikále (y) světlometu je větší než rozptyl (γ,δ), tvořený částmi fazet (11,12,21,22) vzdálenějších od vertikály (y) světlometu, vzhledem k průniku tvořícího profilu (B,C) fazet a základního tvaru paraboloidu (31) reflektoru (3):

β > γ ε > δ (4)
3. Světlomety podle nároku 1a 2, vyznačené tím, že šířky (w_n ,Wi₂) fazet (11,12) světlometu (1) přilehlého bližšímu okraji vozovky jsou na stejné straně vzhledem k vertikále (y) světlometu menší, než šířky (w₂i,w₂₂) fazet (21,22) světlometu (2) přilehlého středové čáře vozovky:

Wn < W₂₁

Wi₂ < w₂₂ (5)
4. Světlomety podle nároku 1,2 a 3, vyznačené tím, že v blízkosti ohniska (F) reflektoru (3) je zdroj (6) dálkového světla.