CZ9098A3

CZ9098A3 - Způsob přípravy anhydridů perylen-3,4-dikarboxylových kyselin

Info

Publication number: CZ9098A3
Application number: CZ9890A
Authority: CZ
Inventors: Leonhard Dr. Feiler
Original assignee: Ciba Specialty Chemicals Holding Inc.
Priority date: 1997-01-14
Filing date: 1998-01-12
Publication date: 1998-07-15
Also published as: JPH10204076A; CN1194981A; EP0854144B1; US5900490A; US6093834A; DE59804752D1; EP0854144A1; DE19701009A1

Description

Způsob přípravy anhydridů perylen-3,4-dikarboxylových kyselin

Oblast techniky

Vynález se týká zlepšeného způsobu přípravy anhydridů perylen-3,4-dikarboxylových kyselin obecného vzorce I

(I) mono- nebo s 1 až 20 ve kterém symboly R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle na sobě mohou vždy představovat atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 14 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, fenylovou skupinu, fenyloxyskupinu nebo fenylthioskupinu, přičemž ve všech těchto skupinách může být fenylová část polysubstituovaná halogenem, alkylovou skupinou atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinou se 3 až 14 atomy uhlíku nebo/a alkoxyskupinou s 1 až 20 atomy uhlíku, skupinu -NR⁵2 nebo -OR⁵, kde R⁵ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 2 0 atomy uhlíku, nebo jeden z párů R¹/R² a R³/R⁴ vždy v poloze 6,7 nebo 1,12 představuje můstek obsahující jako můstkové atomy nebo skupiny zbytky -0-, -S-, S=O, SO₂ nebo

-NR⁶, kde R⁶ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 14 atomy uhlíku.

Dosavadní stav techniky

Způsoby přípravy anhydridů perylen-3,4-dikarboxylových kyselin jsou známé. V Mol. Cryst. Ligu. Cryst., 158b, (1988), • ·

str. 337 a násl. je mimo jiné popsán způsob, při kterém je bisanhydrid perylen-3,4:9,10-tetrakarboxylové kyseliny přeměněn na anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny pomocí dekarboxylace v plynné fázi. Nicméně v důsledku nízkého výtěžku (zhruba 5 %) není tento způsob z praktického hlediska významný.

Dalším možným výchozím produktem pro přípravu anhydridů perylen-3,4-dikarboxylových kyselin je technicky snadno dostupný perylen-3,4-dikarboximid. Přímé zmýdelnšní perylen-3,4-dikarboximidů bázemi je však nemožné, jelikož karboximidový atom dusíku je deprotonován a získá se imidový anion, který je inertní vůči bázím, jako jsou alkálie.

Je však možné provádět zmýdelnění za použití koncentrované kyseliny sírové pomocí způsobu popsaného v Bull. Chem. Soc. Jpn. 52 (1979), str. 1723 a násl.. Přitom se vychází z perylen-3,4-dikarboximidů, který se zahřívá v koncentrované kyselině sírové na teplotu zhruba 250° C, a získá se sulfonovaný anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny. Nicméně autoři tento meziprodukt neizolovali, ale podrobili ho další reakci s aminy na perylen-3,4-dikarboximidsulfonové kyseliny, substituované na atomu dusíku, které se následně desulfonují za vzniku odpovídajících perylen-3,4-dikarboximidů substituovaných na atomu dusíku. Další nevýhodou, kromě komplikovaného způsobu, kterým se reakce provádí za drastických podmínek (koncentrovaná kyselina sírová při teplotě 250° C) , je, že výtěžky perylen-3,4-dikarboximidů jsou nepříliš vysoké.

Pomocí jiného způsobu, známého z DE-A 4 338 784 se v prvním stupni připraví N-(2,5-diterc.butylfenyl)perylen-3,4-dikarboximid za použití bisanhydridu perylen-3,4:9,10-tetrakarboxylové kyseliny jako výchozího materiálu. Po vyčištění se tento meziprodukt přemění na anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny reakcí s alkálií. Tento způsob má tu nevýhodu, že je nutné chromatograficky čistit N-(2,5-di• · • · se konečný vztaženo na

- 3 terč.butylfenyl)perylen-3,4-dikarboximid, a že produkt získá s celkovým výtěžkem pouze 37 %, bisanhydrid perylen-3,4:9,10-tetrakarboxylové kyseliny.

Ve WO 96/22331 jsou popsány imidy perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny, jakož i způsob jejich přípravy reakcí perylen-3,4:9,10-tetrakarboxylové kyseliny s primárním aminem za přítomnosti terciární dusíkaté báze jako rozpouštědla a přechodového kovu jako katalyzátoru.

Podstata vynálezu

V souladu s tím je předmětem vynálezu zlepšený způsob přípravy anhydridu perylen-3,4-dikarboxylových kyselin, který nemá výše uvedené nevýhody. Zejména by mělo být možné dosáhnout vyšších výtěžků anhydridu perylen-3,4-dikarboxylových kyselin za použití perylen-3,4-dikarboximidu nebo/a jeho derivátů jako výchozího materiálu, pomocí technicky jednoduššího způsobu. Kromě toho vynález popisuje způsob přípravy vysokých výtěžků imidů perylen-3,4-dikarboxylových kyselin, při kterém by se neměl používat katalyzátor na bázi přechodového kovu.

V souladu	s tím byl	nalezen	nový	způsob přípravy
anhydridů perylen-	-3,4 -dikarboxylových	kyselin	obecného vzorce
I	R¹	R²
		aK.	/
	V#	vy	Λ
			0	(I)
		Λιλ	4
		V '/ R⁴	0
ve kterém symboly	R¹, R², R³ a	R⁴ nezávisle na	sobě mohou vždy

představovat atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 14 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, fenylovou • ·

- 4 skupinu, fenyloxyskupinu nebo fenylthioskupinu, přičemž ve všech těchto skupinách může být fenylová část mono- nebo polysubstituovaná halogenem, alkylovou skupinou s 1 až 20 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinou se 3 až 14 atomy uhlíku nebo/a alkoxyskupinou s 1 až 20 atomy uhlíku, skupinu -NR⁵2 nebo -OR⁵, kde R⁵ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 2 0 atomy uhlíku, nebo jeden z párů RVR² a R³/R⁴ vždy v poloze 6,7 nebo 1,12 představuje můstek obsahující jako můstkové atomy nebo skupiny zbytky -0-, -S-, S=O, SO₂ nebo

-NR⁶, kde R⁶ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 14 atomy uhlíku, při kterém se perylen-3,4-dikarboximid obecného vzorce II

(a) v prvním stupni podrobí reakci s bází, (b) ve druhém stupni se výsledný anion podrobí reakci s alkylačním činidlem obecného vzorce R⁷-X, kde X představuje atom halogenu a R⁷ znamená nesubstituovanou nebo fenylsubstituovanou alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, za vzniku odpovídajícího karboximidu, a (c) ve třetím stupni se alkylovaný karboximid podrobí nejprve reakci s bází a po této reakci s bází se získá anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny obecného vzorce I okyselením reakční směsi.

Byly rovněž nalezeny nové anhydridy perylen-3,4-dikarboxylových kyselin, nové imidy N-alkylperylen-3,4-dikarboxy-

lových kyselin, jakož i možnosti použití sloučenin připravených podle vynálezu.

Reakce karboximidu obecného vzorce II s bází v prvním stupni (a) se obvykle provádí v teplotním rozmezí 0 až 250° C, výhodně při teplotě místnosti, a, pokud je to žádoucí, za přítomnosti rozpouštědla.

Vhodnými bázemi j sou obvykle alkoxidy nebo hydroxidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin. V tomto případě by báze měla být účelně vybrána tak, aby bylo možné odstranit rovněž atom vodíku na imidovém atomu dusíku. Získá se tím karboximidový anion. Alkoxidy mohou být například soli alkalických kovů s alkanoly s 1 až 4 atomy uhlíku, typicky methoxid sodný, methoxid draselný, ethoxid sodný nebo ethoxid draselný. Vhodnými hydroxidy alkalických kovů nebo hydroxidy kovů alkalických zemin jsou například hydroxid sodný a hydroxid draselný. Zejména výhodný je methoxid sodný nebo hydroxid draselný.

Molární poměr dikarboximidu obecného vzorce II k bázi se obvykle pohybuje v rozmezí od 1 : 1 do 0,01 : 1, výhodně od 0,33 : 1 do 0,5 : 1.

Při použití hydroxidů, jako je hydroxid draselný, jsou vhodnými rozpouštědly aprotická polární rozpouštědla, typicky dimethylsulfoxid (DMSO) nebo N-methylpyrrolidon (NMP), a při použití alkoxidu jsou vhodnými rozpouštědly odpovídající alkoholy, t.j. při použití methoxidu sodného výhodně methanol atd.. Podle dosud získaných údajů není použité množství rozpouštědla rozhodující a hmotnostní poměr rozpouštědla k dikarboximidu obecného vzorce II může být například v rozmezí Od 100 : 1 do 0,1 : 1.

Rozpouštědlo se výhodně po dokončení reakce oddestiluje. Nicméně rozpouštědlo můe rovněž zůstat v reakční směsi.

Doba trvání reakce obvykle závisí podstatně na reakční

teplotě, přičemž se tato doba obvykle pohybuje v rozmezí 0,5 až 10 hodin.

Mimo jiné podle DE-C 486 491 lze dikarboximid obecného vzorce II (kde symboly R¹ až R⁴ představují atomy vodíku), používaný jako výchozí materiál, obvykle průmyslově získat reakcí 9,10-dikarboximidu anhydridu perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny, získatelného z bisanhydridu perylen-3,4:9,10-tetra» karboxylové kyseliny, s hydroxidem draselným. Substituované dikarboximidy obecného vzorce II lze připravit analogicky ke způsobu popsanému v DE-A 4 338 784. Nitroderiváty lze například získat nitrací dimerem oxidu dusičitého (tetroxidem dusičitým) v dichlormethanu nebo dusičnanem mědi v acetanhydridu. Odpovídající aminosloučeniny lze syntetizovat redukcí nitrosloučenin, a tyto aminosloučeniny lze zase derivatizovat. Brómované deriváty lze připravit například analogicky k DE-A 4 338 784 přímou bromací, odpovídající alkoxy- a fenoxyderiváty z nich lze obvykle získat nukleofilní substitucí. Alkylderiváty lze získat analogicky jako popsal Lenhard Feiler, Dissertation 1995, University of Munich, přímou alkylací za použití alkyllithných sloučenin.

Ve druhém reakčním stupni (b) podle vynálezu se anion perylen-3,4-dikarboximidu obecného vzorce II podrobí reakci s alkylačním činidlem obecného vzorce R⁷-X.

X představuje atom halogenu, typicky chloru, bromu nebo jodu, výhodně bromu nebo jodu, a R⁷ znamená nesubstituovanou nebo fenylsubstituovanou alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku.

Alkylovou skupinou s 1 až 20 atomy uhlíku je například methylová, ethylová, n-propylová, isopropylová, n-butylová, sek.butylová, isobutylová, terč.butylová, n-amylová, terč.amylová, hexylová, heptylová, oktylová, 2-ethylhexylová, nonylová, decylová, dodecylová, tetradecylová, hexadecylová, oktadecylová, nonadecylová nebo eikosylová skupina, výhodně alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, jako je methylová, ethylová, n-propylová, isopropylová, n-butylová, sek.butylová, isobutylová, terč.butylová, n-amylová, terc.amylová nebo hexylová skupina.

Pokud se používají fenylsubstituované alkylové skupiny, je výhodné použít alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, která je monosubstituována fenylovou skupinou, například benzylovou, fenylethylovou, fenylpropylovou nebo fenylbutylovou, zejména výhodně benzylovou skupinu.

Zejména výhodnými alkylačními činidly jsou dimethylsulfát, alkylbromidy s 1 až 6 atomy uhlíku nebo alkyljodidy s 1 až 6 atomy uhlíku, jako je methylbromid, methyljodid, ethylbromid nebo ethyljodid, a benzylchlorid.

Molární poměr dikarboximidu obecného vzorce II k alkylačnímu činidlu se obvykle pohybuje v rozmezí od 1 : 1 do 1 : 10, výhodně od 1 : 1 do 1 : 4.

Pokud je to žádoucí, lze alkylační reakci provádět v rozpouštědle, výhodně v inertním aprotickém polárním rozpouštědle, jako je N-methylpyrrolidon nebo dimethylsulfoxid. Použité množství rozpouštědla obvykle není rozhodující a množství rozpouštědla k původně použitému množství dikarboximidu obecného vzorce II se obvykle pohybuje v rozmezí od 250 : 1 do 0,1 : 1.

Reakční teplota se obvykle pohybuje v rozmezí od 0 do 150, výhodně od 20 do 130° C. V případě zejména neeliminujících alkylačních činidel, jako je benzylchlorid nebo dimethylsulfát, se výhodně používá vyšší teplotní rozmezí, zatímco nižší reakční teplota se výhodně používá v případě vyšších alkylačních činidel, jako je oktylbromid, a alkylačních činidel s nízkou teplotou varu, jako je methyljodid a ethylbromid.

Doba trvání reakce obvykle podstatně závisí na použité β · • ♦* 99

9» 9 · • 9 9 e· 9 9 β ' - · ·« · 9999 · · ·99 9« 99 rekční teplotě a reaktivitě reaktantů. Obvykle se tato doba pohybuje v rozmezí od 0,3 do 18 hodin.

Podle výhodného provedení vynálezu se po dokončení alkylace rozpouštědlo oddestiluje spolu s nezreagovaným álkylačním činidlem. Oddělené a v případě potřeby přečištěné rozpouštědlo lze recyklovat.

Ve třetím reakčním stupni (c) podle vynlezu se N-alkylperylen-3,4-dikarboximid získaný ve druhém stupni (b) podrobí nejprve reakci s bází a poté se okyselením reakční směsi získá požadovaný anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny obecného vzorce I.

Bází použitou ve stupni (c) je výhodně hydroxid alkalického kovu nebo hydroxid kovu alkalické zeminy v primárním, sekundárním nebo terciárním alkoholu, který obsahuje nejvýše 8 atomů uhlíku.

Ilustrativními příklady hydroxidů alkalických kovů nebo hydroxidů kovů alkalických zemin jsou hydroxid lithný, hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydroxid horečnatý a hydroxid vápenatý. Zejména výhodný je hydroxid draselný.

Molární poměr N-alkyldikarboximidu k bázi se výhodně pohybuje v rozmezí od 1 : 2 do 1 : 25, ještě výhodněji od 1 : 15 do 1 : 20.

Jako příklady rozpouštědel je třeba uvést následující alkoholy: primární alkanoly s 1 až 8 atomy uhlíku, jako je methanol, ethanol, n-propanol, n-butanol, isobutanol, n-pentanol, n-hexanol, n-heptanol a n-oktanol, sekundární alkanoly se 3 až 8 atomy uhlíku, jako je isopropanol, sek.butanol, isopentanol, isohexanol, isoheptanol a isooktanol, a terciární alkanoly se 4 až 8 atomy uhlíku, jako je terč.butanol, terč.amylalkohol, terč.hexanol, terč.heptanol a terč.oktanol.

Množství rozpouštědla se obvykle pohybuje v rozmezí od 25 do 250, výhodně od 70 do 100 ml, rozpouštědla na gram

N-alkyldikarboximidu.

Rozpouštědlo se na konci reakce obvykle odstraní destilací. Pokud je to žádoucí, lze rozpouštědlo vyčistit a recyklovat.

Reakční teplota se obvykle pohybuje v rozmezí od 20 do 250, výhodně od 30 do 100°C.

Doba trvání reakce obvykle závisí na použité rekční teplotě a reaktivitě reaktantů. Obvykle se tato doba pohybuje v rozmezí od 0,5 do 10 hodin.

Podle zejména výhodného provedení vynálezu se zmýdelnění provádí za použití hydroxidu draselného v terč.butanolu.

Podle vynálezu se dvojmocná sůl perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny přemění na odpovídající anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny okyselením.

K tomuto okyselení lze použít všechny vhodné kyseliny obvykle používané pro neutralizaci, například minerální kyseliny nebo organické kyseliny. Mezi ilustrativní příklad patří kyselina sírová, kyselina chlorovodíková, kyselina dusičná, kyselina fosforečná a kyselina octová.

Použité množství kyseliny obvykle závisí na koncentraci kyseliny a síle kyseliny, a obvykle se volí tak, že na konci neutralizace vykazuje reakční směs pH v rozmezí od 6,5 do

7,5.

Požadovaný anhydrid obecného vzorce I se obvykle izoluje po neutralizaci běžnými způsobem, jako je filtrace nebo odstranění rozpouštědla destilací. Takto získaný surový produkt se výhodně vyčistí promytím vodou, pokud je to žádoucí vodou o teplotě v rozmezí od 4 0 do 98° C (horkou vodou), a následně se vysuší, výhodně za sníženého tlaku (vytvořeného například za použití vodní vývěvy nebo jiné běžné vakuové pumpy).

• a · · * ·· ·· • · · · · · · ·» · « • · · · · · · •·· · · ttt · · ··

Podle výhodného provedení vynálezu se získaný perylen-3,4-anhydrid obecného vzorce I podrobí reakci se slabou bází ve vodném prostředí, obvykle za vzniku odpovídající dvojmocné soli perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny, která se rozpustí. Nerozpustné složky, jako je perylen-3,4-dikarboximid nebo/a N-alkylperylen-3,4-dikarboximidy lze oddělit pomocí běžných způsobů, jako je filtrace nebo centrifugace a lze je poté, pokud je to žádoucí, použít jako výchozí materiál.

Po odstranění nerozpustných složek se rozpuštěná dvojmocná sůl okyselí středně slabou nebo silnou kyselinou, například jednou z výše uvedených kyselin, čímž se po separaci například filtrací a následném vysušení obvykle získá anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny podle vynálezu v dobré čistotě.

Vhodnými slabými bázemi jsou v tomto případě uhličitany alkalických kovů, jako je uhličitan sodný a uhličitan draselný, -výhodně uhličitan draselný. Surový produkt se výhodně zahřívá ve vodném roztoku uhličitanu alkalického kovu k varu, až se požadovaný produkt rozpustí, a po separaci, výhodně filtrací, se zbytek na filtru promývá vodou o teplotě 40 až 98° C, až je procházející filtrát bezbarvý.

Takto získaný anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny je obvykle dostatečně čistý pro chemické reakce. Vyšších čistot lze dosáhnout například extrakčním překrystalováním za použití aromatického uhlovodíku, jako je toluen.

Vynález se rovněž týká meziproduktů obecného vzorce III

O (III)

které se získají prvními dvěma suptni (a) a (b) způsobu podle vynálezu, přičemž symobly R¹ až R⁷ mají výše definované významy. Vyjmuty jsou však sloučeniny, ve kterých symboly R¹až R⁴ současně představují atomy vodíku, a sloučeniny, ve kterých R² znamená aminoskupinu nebo hydroxyskupinu, symboly R¹, R³ a R⁴ představují atomy vodíku a R⁷ znamená methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, hexylovou nebo oktylovou skupinu, jakož i sloučeniny, ve kterých symboly R² a R⁴představují atomy bromu, symboly R¹ a R³ znamenají atomy vodíku a R⁷ představuje diisopropylfenylovou skupinu.

Kromě toho se vynález rovněž týká anhydridů perylen-3,4-dikarboxylových kyselin obecného vzorce I, které lze získat způsobem podle vynálezu, ve kterých symboly R¹ až R⁴nepředstavují současně atomy vodíku.

Nové deriváty perylenu obecných vzorců I a III jsou vhodné pro použití jako barviva, zejména jako pigmenty a barviva, obecně pomoci o sobě známých způsobů, výhodně (a) pro barvení polymerů ve hmotě, kde polymery mohou být polyvinylchlorid, acetát celulosy, polykarbonáty, polyamidy, polyurethany, polyimidy, polybenzimidazoly, melaminové pryskyřice, silikony, polyestery, polyethery, polystyren, polymethyl-methakrylát, polyethylen, polypropylen, polyvinylacetát, polyakrylonitril, polybutadien, polychlorbutadien nebo polyisopren, nebo kopolymery uvedených monomerů;

(b) jako kypová barviva nebo mořidlová barviva, například pro barvení přírodních látek a zejména papíru, dřeva, slámy, kůže, usni nebo přírodních vláknitých materiálů, jako je bavlna, vlna, juta, sisal, konopí, len nebo srst živočichů (například koňská srst) a produktů jejich přeměny, jako jsou viskózová vlákna, nitrátové hedvábí nebo kupramoniové hedvábí, přičemž výhodnými solemi pro moření jsou soli hliníku, soli chrómu a soli železa;

(c) pro přípravu barev a barvicích systémů, zejména auto12 mobilních laků, prostředků pro vytváření povlaků, papírových barev, tiskařských barev, inkoustů, zejména pro použití v inkoustových tiskárnách, výhodně v homogenním roztoku jako fluorescenční inkoust, a pro malování a psaní, jakož i v elektrofotografii, například pro systémy kopírování za sucha (xeroxování) a laserové tiskárny;

(d) pro účely bezpečnostního značení, jako pro šeky, šekové karty, bankovky, kupony, dokumenty, průkazy a podobně, kde je třeba dosáhnout speciálního nezaměnitelného barevného dojmu;

(e) jako aditiva do barviv, jako jsou pigmenty a barviva, kde je třeba dosáhnout specifického odstínu barvy, přičemž zejména výhodné jsou světélkující odstíny;

(f) pro značení předmětů pro strojové rozpoznávání těchto předmětů pomocí fluorescence, výhodně pro strojové rozpoznávání předmětů při třídění, například včetně recyklování plastů, přičemž zejména výhodné jsou alfanumerické tisky nebo čárové kódy;

(g) pro měnění frekvence světla, například pro měněni krátkovlnného světla na dlouhovlnné viditelné světlo nebo pro zdvojování nebo ztroj ování frekvence laserového světla v nelineární optice;

(h) pro přípravu pasivních zobrazovacích prvků pro řadu účelů při zobrazování, upozorňování a značení, například pasivních zobrazovacích prvků, upozornění a dopravního značení, jako jsou silniční světla;

(i) jako výchozí materiály pro supravodivé organické materiály (pomocí π-π-interakce, přidání například jodu má obvykle za následek intermediární delokalizaci náboje);

(j) pro značení fluorescencí v pevném stavu;

(k) pro dekorativní a umělecké účely;

(l) pro účely sledování, například v biochemii, medicíně, • · • · • · ··· fc * · · • · ·· · · · ···« • · · · · * · ······· · · · · » * · · 9 technologii a přírodních vědách, přičemž nová barviva mohou být navázána na substráty kovalentně nebo pomocí sekundárních valencí, jako jsou vodíkové vazby nebo hydrofobní interakce (adsorpce);

(m) jako fluorescenční barviva ve vysoce citlivých detekčních procesech (viz C. Aubert, J. Fůnfschilling, 1. Zschokke-Gránacher a H. Langhals, Z. Analyt. Chem. 1985, 320, 361), zejména jako fluorescenční barviva ve scintilátorech;

(n) jako barviva nebo fluorescenční barviva v optických systémech shromažďujících světlo, ve fluorescenčních solárních kolektorech (viz H. Langhals, Nachr. Chem. Tech. Lab. 1980, 28, 716) , ve fluorescencí aktivovaných displejích (viz W. Greubel a G. Baur, Elektronik 1977, 26, 6), ve zdrojích studeného světla používaných pro světlem indukovanou polymeraci pro přípravu plastů, pro testování materiálů, například při výrobě polovodičových obvodů, pro analýzu mikrostruktur integrovaných polovodičových komponent, ve fotokonduktorech, ve fotografických procesech, v displejích, osvětlovacích systémech nebo systémech konvertujících obraz, kde je excitace prováděna elektrony, ionty nebo UV-zářením, například ve fluorescenčních displejích, Braunových trubicích nebo fluorescenčních lampách, jako součást integrovaného polovodičového obvodu obsahujícího barviva jako taková nebo v kombinaci s jinými polovodiči, například ve formě epitaxe, v chemiluminiscenčních systémech, například v chemiluminiscenčních blescích, v luminiscenčních imunologických testech nebo jiných luminiscenčních detekčních procesech, jako signální barvy, výhodně pro vizuální zvýrazňování tahů písma a obrázků nebo jiných grafických produktů, pro značení a jiné předměty u kterých je potřeba dosáhnout zvláštního vizuálního barevného dojmu, v laserech na bázi barviva, výhodně jako fluorescenční barviva pro tvorbu laserových paprsků, jako médium pro optický záznam a rovněž jako látky modulující jakost rezonátoru (Q) ;

• · ··· · · · • · ·· · · · 9 9 · * ·

V 9 · · · · * ·

- 14 - ................

(o) jako činidla zlepšující reologické vlastnosti a jako barevné složky pro barvení kovů pomocí ELOXAL-procesu.

Výhody způsobu podle vynálezu proti citovaným způsobům známým z dosavadního stavu techniky spočívají v tom, že je technicky jednodušší (jedná se o způsob který lze provádět v jediné nádobě) a získají se jím velmi dobré výtěžky perylen-3,4-dikarboximidu. Dále se při něm neprovádějí složité purifikace.

Kromě toho deriváty perylenu obecného vzorce I a III, které lze připravit podle vynálezu, jsou barvivý nebo pigmenty vykazujícími výbornou stálost ke světlu a v některých případech silnou fluorescenci v pevném stavu, která kryji téměř celé světelné spektrum od žluté do zelené.

V důsledku toho že lze nové anhydridy obecného vzorce I derivatizovat reakcí například s primárními aminy, jsou rovněž zajímavé pro průmyslovou výrobu ve velkém rozsahu, jelikož lze v širokém rozmezí měnit fyzikální vlastnosti takto získaných sloučenin.

Příklady provedení vynálezu

Příprava perylen-3,4-dikarboximidu se provádí v obecné analogii s intrukcemi popsanými v DE-C 486 491 tak, že se 3,00 g (7,67 mmol) anhydridu perylen-3,4-dikarboximid-9,10-dikarboxylové kyseliny suspenduje spolu s 30 ml 12% hydroxidu draselného a tato směs se zahřívá po dobu 18 hodin v autoklávu na teplotu 240 až 250° C. Po ochlazení se směs neutralizuje koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Načervenale hnědá sraženina se izoluje odsátím, promyje se opakovaně destilovanou vodou a poté se vysuší v sušičce při teplotě 120° C. Takto získaný perylen-3,4-dikarboximid lze použít pro následné reakce bez dalšího čištění. Výtěžek činí 2,22 g (90 %) .

Příklad 1

1,60 g (5,2 mmol) perylen-3,4-dikarboximidu se suspenduje v 50 ml absolutního methanolu, poté se přidá 0,56 g (14,7 mmol) methoxidu sodného a směs se míchá po dobu 2 hodin při teplotě místnosti za vyloučení přístupu vlhkosti. Po odstranění methanolu na rotační odparce se přidá 60 ml N-methylpyrrolidonu jako rozpouštědla a 2,28 g (16,0 mmol) methyljodidu, a tato suspenze se poté míchá po dobu 2 hodin při teplotě místnosti. Po dokončení reakce se N-methylpyrrolidon a nadbytek methyljodidu odstraní destilací za sníženého tlaku.

Načervenale hnědý zbytek se poté suspenduje ve 150 ml terč.butanolu, přidá se 6,0 g (107 mmol) pelet hydroxidu draselného a směs se vaří po dobu 3 hodin, přičemž se barva směsi změní z načervenale hnědé na nažloutle hnědou. Po dokončení reakce se terč.butanol oddestiluje, zbytek se suspenduje ve vodě a pomalu se okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Pro aglomeraci výsledné hnědé sraženiny se směs po nějakou dobu vaří. Sraženina se izoluje odsátím a promyje se horkou vodou. Zbytek se vaří s 2N roztokem uhličitanu draselného a poté se promývá horkou vodou, až je protékající filtrát bezbarvý. Zbytek tvoří nezreagovaný perylen-3,4-dikarboximid a malé množství N-methylperylen-3,4-dikarboximidu, a může být recyklován jako výchozí produkt.

Filtrát se okyselí kyselinou chlorovodíkovou a poté se zfiltruje, čímž se získá 1,20 g (75 %) nahnědlé červeného anhydridu perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny.

Infračervené spektrum (KBr) : v = 1780 cm'¹ (slabý) , 1750 (střední, C=O), 1725 (střední, C=O), 1589 (silný), 1568 (střední), 1339 (střední), 1280 (silný), 1130 (střední), 1020 (střední), 1002 (střední), 860 (slabý),

843 (střední), 812 (silný), 767 (silný), 740 (střední) • ·

Příklad 2

1,60 g (5,2 mmol) perylen-3,4-dikarboximidu se suspenduje v 50 ml absolutního methanolu, poté se přidá 0,56 g (14,7 mmol) methoxidu sodného a směs se míchá po dobu 2 hodin při teplotě místnosti za vyloučení přístupu vlhkosti. Po odstranění methanolu na rotační odparce se přidá 60 ml N-methylpyrrolidonu jako rozpouštědla a 2,04 g (16,1 mmol) benzylchloridu, a tato suspenze se poté míchá po dobu 12 hodin při teplotě 50° C. Po dokončení reakce se N-methylpyrrolidon a nadbytek benzylchloridu oddestiluje ve vakuu.

Načervenale hnědý zbytek se suspenduje ve 150 ml terč.butanolu, přidá se 6,0 g (107 mmol) pelet hydroxidu draselného a směs se vaří po dobu 3 hodin, přičemž se barva směsi změní z načervenale hnědé na nažloutle hnědou. Po dokončení reakce se terč.butanol oddestiluje, zbytek se suspenduje ve vodě a pomalu se okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Pro aglomeraci výsledné hnědé sraženiny se směs po nějakou dobu vaří. Sraženina se izoluje odsátím a promyje se horkou vodou. Zbytek se vaří s 2N roztokem uhličitanu draselného a poté se promývá horkou vodou, až je protékající filtrát bezbarvý. Zbytek tvoří nezreagovaný perylen-3,4-dikarboximid a malé množství N-benzylperylen-3,4-dikarboximidu, a může být recyklován jako výchozí produkt.

Filtrát se okyselí kyselinou chlorovodíkovou a poté se zfiltruje, čímž se získá 1,12 g (70 %) nahnědle červeného anhydridu perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny.

843 (střední), 812 (silný), 767 (silný), 740 (střední)

Příklad 3

0,40 g (1,25 mmol) perylen-3,4-dikarboximidu se suspenduje ve 25 ml absolutního methanolu, poté se přidá 0,17 g (1,9 mmol) methoxidu sodného a směs se míchá po dobu 0,5 hodiny při teplotě místnosti za vyloučení přístupu vlhkosti. Po odstranění rozpouštědla destilací se přidá 20 ml absolutního N-methylpyrrolidonu a 0,54 g (2,81 mmol) 1-bromoktanu, a směs se míchá po dobu 23 hodin při teplotě místnosti. Po dokončeni reakce se N-methylpyrrolidon a nadbytek 1-bromoktanu odstraní destilací ve vakuu.

Načervenale hnědý zbytek se poté suspenduje v 60 ml terč.butanolu, přidá se 1,5 g (22,8 mmol) pelet hydroxidu draselného a směs se vaří po dobu 3 hodin, přičemž se barva směsi změní z načervenale hnědé na nažloutle hnědou. Po dokončení reakce se terč.butanol oddestiluje, zbytek se suspenduje ve vodě a pomalu se okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Pro aglomeraci výsledné hnědé sraženiny se směs po nějakou dobu vaří. Sraženina se izoluje odsátím a promyje se horkou vodou. Zbytek se vaří s 2N roztokem uhličitanu draselného a poté se promývá horkou vodou, až je protékající filtrát bezbarvý. Zbytek tvoří nezreagovaný perylen-3,4-dikarboximid a malé množství N-oktylperylen-3,4-dikarboximidu, a může být recyklován jako výchozí produkt.

Filtrát se okyselí kyselinou chlorovodíkovou a poté se zfiltruje, čímž se získá 260 mg (65 %) nahnědle červeného anhydridu perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny. Výtěžek lze dále zlepšit pokud se zbytek recykluje jako výchozí produkt.

Infračervené spektrum (KBr) : v = 1783 cm'¹ (slabý) , 1753 (střední, C=O) , 1728 (střední, C=O), 1592 (silný), 1570 (střední), 1501 (slabý), 1405 (slabý), 1372 (slabý),

1342 (střední), 1285 (silný), 1231 (slabý), 1132 (střední), 1021 (střední), 1000 (střední), 860 (slabý), • · • ·

840 (střední), 815 (silný), 770 (silný), 740 (střední)

Analýza pro C₂₂H₁₀O₃ (molekulová hmotnost 322,3):

vypočteno: 81,98 % C, 3,12 % H; nalezeno: 81,69 % C, 3,24 % H.

Příklad 4

0,40 g (1,3 mmol) perylen-3,4-dikarboximidu se suspenduje ve 25 ml absolutního methanolu, poté se přidá 0,19 g (3,5 mmol) methoxidu sodného a směs se míchá po dobu 2 hodin při teplotě místnosti za vyloučení přístupu vlhkosti. Po odstranění methanolu na rotační odparce se přidá 20 ml N-methylpyrrolidonu jako rozpouštědla a 1,13 g (4,03 mmol) 1-bromtetradekanu, a tato suspenze se poté míchá po dobu 24 hodin při teplotě místnosti. Po dokončení reakce se N-methylpyrrolidon a nadbytek 1-bromtetradekanu odstraní destilací ve vakuu.

Načervenale hnědý zbytek se poté suspenduje v 60 ml terč.butanolu, přidá se 1,5 g (22,8 mmol) pelet hydroxidu draselného a směs se vaří po dobu 3 hodin, přičemž se barva směsi změní z načervenale hnědé na nažloutle hnědou. Po dokončení reakce se terč.butanol oddestiluje, zbytek se suspenduje ve vodě a okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Pro aglomeraci výsledné hnědé sraženiny se směs po nějakou dobu vaří. Sraženina se izoluje odsátím a promyje se horkou vodou. Zbytek se vaří s 2N roztokem uhličitanu draselného a poté se promývá horkou vodou, až je protékající filtrát bezbarvý. Zbytek tvoří nezreagovaný perylen-3,4-dikarboximid a malé množství N-tetradecylperylen-3,4-dikarboximidu, a může být recyklován jako výchozí produkt.

Filtrát se okyselí kyselinou chlorovodíkovou a poté se zfiltruje, čímž se získá 240 mg (60 %) nahnědle červeného • ·· ·« · · · · · ··· · · · · · · ·· * • · «·· · » · · • » ·« · · · ···· · anhydridu perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny.

Infračervené spektrum (KBr) : v = 1780 cm'¹ (slabý) , 1750 (střední, C=O), 1725 (střední, C=O), 1589 (silný), 1568 (střední), 1339 (střední), 1280 (silný), 1130 (střední), 1020 (střední), 1002 (střední), 860 (slabý), 843 (střední), 812 (silný), 767 (silný), 740 (střední)

Příklad 5

1,29 g (4 mmol) perylen-3,4-dikarboximidu a 0,56 g (14,7 mmol) methoxidu sodného se suspenduje v 50 ml ethanolu a směs se míchá po dobu 5 hodin při teplotě místnosti. Po odstranění rozpouštědla odpařením za sníženého tlaku se přidá 50 ml N-methylpyrrolidonu a 1,01 ml methyljodidu a směs se míchá po dobu 2 hodin při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odstraní destilací za sníženého tlaku, zbytek se promyje 100 ml 20% kyseliny sírové, poté se izoluje odsátím a vysuší se při teplotě 130° C za sníženého tlaku, čímž se získá 1,17 g (87 %) červeného N-methylperylen-3,4-dikarbox- imidu.

Infračervené spektrum (KBr) : v = 1692 cm'¹ (silný) , 1657 (silný), 1592 (silný), 1570 (silný), 1361 (silný), 1283 (střední), 810 (silný), 748 (střední)

Analýza pro C₂₃H₁₃O₂N (molekulová hmotnost 335,36):

vypočteno: 82,37 % C, 3,91 % H, 4,18 % N; nalezeno: 81,71 % C, 4,01 % H, 3,98 % N.

K produktu se přidá 6,0 g pelet hydroxidu draselného a

100 ml terč.butylalkoholu a směs se poté zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 5 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se přidá 100 ml 30% kyseliny fosforečné a směs se zahřívá po dobu 15 minut. Sraženina se izoluje odsátím, promyje se vodou a vaří se po dobu 3 0 minut s 2 00 ml 2N roztoku uhličitanu draselného. Horký roztok se izoluje odsátím od nerozpuštěných složek a promývá se horkou vodou, až je protékající filtrát bezbarvý. K horkému filtrátu se přidá 100 ml 50% kyseliny octové, hnědý zbytek se izoluje odsátím a výsledný hnědý anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny se vysuší za sníženého tlaku při teplotě 130° C. Výtěžek činí 0,73 g (56 %), produkt se získá ve formě hnědého prášku.

Infračervené spektrum (KBr) : v = 1750 cm'¹ (silný) , 1726 (silný), 1591 (silný), 1569 (silný), 1340 (silný), 1283 (silný), 1131 (střední), 1021 (střední), 810 (střední), 742 (střední)

Analýza pro C₂₂H₁₀O₃ (molekulová hmotnost 322,32):

vypočteno:	81,98 %	C, 3,13 % H;
nalezeno:	80,71 %	C, 3,39 % H.
Příklad 6
1,29 g (4	mmol)	perylen-3,4-dikarboximidu a	1,35	g
(12 mmol) terč.butoxidu	draselného se suspenduje ve	100	ml

ethanolu a směs se zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 2 hodin. Po odstranění rozpouštědla odpařením za sníženého tlaku se přidá 100 ml N-methylpyrrolidonu a směs se zahřeje na teplotu 95° C. Následně se přidá 1,82 ml (16 mmol) benzylchloridu a směs se za intenzivního míchání zahřívá po dobu 30 minut na teplotu 120° C. Rozpouštědlo se odstraní destilací za sníženého tlaku, ke zbytku se přidá 6,0 g pelet hydroxidu draselného a 100 ml terč.amylalkoholu a směs se poté zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 3 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se přidá 100 ml 50% kyseliny octové a směs se zahřívá po dobu 1 hodiny, pro usnadnění odfiltrování sraženiny. Sraženina se izoluje odsátím, promyje se vodou a poté se vaří po dobu 30 minut se 100 ml 2N roztoku uhličitanu draselného. Horký roztok se izoluje odsátím od nerozpuštěných složek a promývá se horkou vodou, až je protékající filtrát bezbarvý. K horkému filtrátu se přidá

100 ml 50% kyseliny octové, hnědý zbytek se izoluje odsátím a výsledný hnědý anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny se vysuší za sníženého tlaku při teplotě 130° C. Výtěžek činí 0,47 g (37 %) .

Infračervené spektrum (KBr) : v = 1752 cm'¹ (silný) , 1725 (silný), 1591 (silný), 1569 (silný), 1341 (silný), 1283 (silný), 1131 (střední), 1020 (střední), 810 (střední), 741 (střední)

Analýza pro C₂₂H₁₀O₃ (molekulová hmotnost 322,32):

vypočteno: 81,98 % C, 3,13 % H;
nalezeno:	81,22 %	C, 3,42 % H.
Příklad 7
1,29 g (4	mmol)	perylen-3,4-dikarboximidu a 1,35 g
(12 mmol) terč.butoxidu	draselného se suspenduje ve 100 ml

ethanolu a směs se zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 1 hodiny. Po odstranění rozpouštědla odpařením za sníženého tlaku se přidá 100 ml N-methylpyrrolidonu a směs se zahřeje na teplotu 95° C. Následně se přidá 1,82 ml (16 mmol) benzylchloridu a směs se za intenzivního míchání zahřívá po dobu 50 minut na teplotu 120° C. Rozpouštědlo se odstraní destilací za sníženého tlaku, ke zbytku se přidá 5,1 g pelet hydroxidu draselného a 100 ml terč.butylalkoholu a směs se poté zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 2,5 hodiny. Po ochlazení na teplotu místnosti se přidá 50 ml 30% kyseliny sirové a 50 ml vody a směs se zahřívá po dobu 1 hodiny, pro usnadnění odfiltrování sraženiny. Sraženina se izoluje odsátím, promyje se vodou a poté se vaří po dobu 1,5 hodiny se 100 ml 2N roztoku uhličitanu draselného. Horký roztok se izoluje odsátím od nerozpuštěných složek a promývá se horkou vodou, až je protékající filtrát bezbarvý. K horkému filtrátu se přidá 100 ml 50% kyseliny octové, hnědý zbytek se izoluje odsátím a výsledný hnědý anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové

kyseliny se vysuší za sníženého tlaku při teplotě 130° C. Výtěžek činí 0,31 g (24 %) .

Infračervené spektrum (KBr) : v = 1750 cm'¹ (silný) , 1722 (silný), 1591 (silný), 1569 (silný), 1341 (silný), 1283

(silný), 1131 (střední), 1019 (střední), 810 741 (střední)	(střední),
Příklad 8
1,29 g (4 mmol) perylen-3,4-dikarboximidu (16 mmol) terč.butoxidu draselného se suspenduje	a 1,80 g ve 100 ml

terč. amylalkoholu a směs se zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 30 minut. Následně se přidá 2,30 ml (20 mmol) benzylchloridu a směs se zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 7 hodin. Po odstranění rozpouštědla destilací za sníženého tlaku se ke zbytku přidá 100 ml 30% kyseliny fosforečné a směs se odsaje. Ke zbytku se přidá 8,0 g pelet hydroxidu draselného a 100 ml terč.amylalkoholu a směs se poté zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 4,5 hodiny. Po ochlazení na teplotu místnosti se přidá 100 ml 30% kyseliny sírové. Rozpouštědlo se odstraní destilací za sníženého tlaku a sraženina se izoluje odsátím, promyje se vodou a poté se vaří po dobu 4 5 minut se 10 0 ml 2N roztoku uhličitanu draselného. Roztok se izoluje odsátím od nerozpuštěných složek a promývá se horkou vodou, až je protékající filtrát bezbarvý. Po přidání 50 ml 30% kyseliny sírové se vysrážený zbytek izoluje odsátím a vysuší se za sníženého tlaku při teplotě 130° C. Výtěžek činí 0,14 g (11 %) .

Infračervené spektrum (KBr) : v = 1755 cm'¹ (silný) , 1725 (silný), 1591 (silný), 1569 (silný), 1341 (silný), 1284 (silný), 1141 (střední), 1284 (střední), 1019 (střední), 810 (střední), 741 (střední) • · · · · · · • ··· · ·· ·

Příklad 9

1,29 g (4 mmol) perylen-3,4-dikarboximidu a 0,90 g (8 mmol) terč.butoxidu draselného se suspenduje ve 100 ml

2-methoxyethanolu a směs se míchá po dobu 1 hodiny při teplotě 70° C. Po odstranění rozpouštědla odpařením za sníženého tlaku se přidá 120 ml N-methylpyrrolidonu a 0,95 ml (10 mmol) dimethylsulfátu a směs se míchá po dobu 4,5 hodiny při teplotě 70° C. Rozpouštědlo se odstraní destilací za sníženého tlaku, ke zbytku se přidá 8,0 g pelet hydroxidu draselného a 100 ml terč.butylalkoholu a směs se poté zahřívá k varu pod zpětným chladičem po dobu 14 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se přidá 100 ml 30% kyseliny fosforečné. Rozpouštědlo se odstraní odpařením za sníženého tlaku sraženina se izoluje odsátím, promyje se vodou a poté se vaří po dobu 30 minut s 200 ml 2N roztoku uhličitanu draselného. Roztok se izoluje odsátím od nerozpuštěných složek a k roztoku se poté přidá 150 ml 30% kyseliny fosforečné. Směs se zahřívá po dobu 15 minut, poté se vysrážený zbytek izoluje odsátím a vysuší se za sníženého tlaku při teplotě 130° C. Výtěžek činí 0,29 g (22 %).

Infračervené spektrum (KBr) : v = 1750 cm¹ (silný) , 1724 (silný), 1591 (silný), 1569 (silný), 1341 (silný), 1283 (silný), 1131 (střední), 1019 (střední), 810 (střední),

741 (střední)

Analýza pro C₂₂H₁₀O₃ (molekulová hmotnost 322,32):

vypočteno: 81,98 % C, 3,13 % H; nalezeno: 80,34 % C, 3,38 % H.

Claims

1. Způsob přípravy anhydridů perylen-3,4-dikarboxylových kyselin obecného vzorce I (I) mono- nebo s 1 až 20 ve kterém symboly R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle na sobě mohou vždy představovat atom vodíku, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 14 atomy uhlíku, alkoxyskupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, fenylovou skupinu, fenyloxyskupinu nebo fenylthioskupinu, přičemž ve všech těchto skupinách může být fenylová část polysubstituovaná halogenem, alkylovou skupinou atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinou se 3 až 14 atomy uhlíku nebo/a alkoxyskupinou s 1 až 20 atomy uhlíku, skupinu -NR⁵2 nebo -OR⁵, kde R⁵ znamená atom vodíku nebo alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, nebo jeden z párů R¹/R² a R³/R⁴ vždy v poloze 6,7 nebo 1,12 představuje můstek obsahující jako můstkové atomy nebo skupiny zbytky -0-, -S-, S=O, SO₂ nebo

-NR⁶, kde R⁶ znamená atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 14 atomy uhlíku, vyznačující se tím karboximid obecného vzorce II že se perylen-3,4-di-

O (II) (a) v prvním stupni podrobí reakci s bází, (b) ve druhém stupni se výsledný anion podrobí reakci s alkylačním činidlem obecného vzorce R⁷-X, kde X představuje atom halogenu a R⁷ znamená nesubstituovanou nebo fenylsubstituovanou alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku, za vzniku odpovídajícího karboximidu, a (c) ve třetím stupni se alkylovaný karboximid podrobí nejprve reakci s bází a po této reakci s bází se získá anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny obecného vzorce I okyselením reakční směsi.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jako báze v prvním stupni (a) použije sůl alkalického kovu s alkanolem s 1 až 4 atomy uhlíku nebo hydroxid alkalického kovu nebo hydroxid kovu alkalické zeminy.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se t í m , že se jako alkylační činidlo použije dimethylsulfát, alkylbromid s 1 až 6 atomy uhlíku, alkyljodid s 1 až 6 atomy uhlíku nebo benzylchlorid.

4. Způsob podle libovolného z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se všechny reakce ze stupňů (a) až (c) provádějí v rozpouštědle.

5. Anhydrid perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny obecného vzorce I získatelný způsobem podle libovolného z nároků 1 až 4, s tím, že symboly R¹ až R⁴ nepředstavují všechny současné atomy vodíku. ⁶

6. N-alkylperylen-3,4-dikarboximid obecného vzorce III získatelný způsobem podle libovolného z nároků 1 až 4 bez stupně (c) , s tím, že (a) symboly R¹ až R⁴ všechny současné • 9 nepředstavují atomy vodíku, (b) pokud R² znamená aminoskupinu nebo hydroxyskupinu, potom symboly R¹, R³ a R⁴ nepředstavují atomy vodíku a R⁷ neznamená methylovou, ethylovou, propylovou, butylovou, hexylovou nebo oktylovou skupinu, a (c) pokud symboly R² a R⁴ představují atomy bromu, potom symboly R¹ a R³ neznamenají atomy vodíku a R⁷ nepředstavuje diisopropylfenylovou skupinu.

7. Použití anhydridu perylen-3,4-dikarboxylové kyseliny obecného vzorce I podle nároku 5 nebo připraveného podle libovolného z nároků 1 až 4 a N-alkylperylen-3,4-dikarboximidů obecného vzorce III podle nároku 6 jako barviva pro barvení polymerů ve hmotě, jako kypových barviv, jako mořidlových barviv, pro přípravu barev, barvicích systémů, zejména automobilních laků, prostředků pro vytváření povlaků, papírových barev, tiskařských barev, inkoustů, zejména pro použití v inkoustových tiskárnách, pro malování a psaní, jakož i v elektrofotografii, například pro systémy kopírování za sucha, tedy xeroxování, a laserové tiskárny, pro účely bezpečnostního značení, jako aditiva do barviv, jako jsou pigmenty a barviva, kde je třeba dosáhnout specifického odstínu barvy, pro značení předmětů pro strojové rozpoznávání těchto předmětů pomocí fluorescence, pro měnění frekvence světla, pro přípravu pasivních zobrazovacích prvků pro řadu účelů při zobrazování, upozorňování a značení, jako výchozího materiálu pro supravodivé organické materiály, pro značení fluorescencí v pevném stavu, pro dekorativní a umělecké účely, pro účely sledování, jako fluorescenčních barviv ve vysoce citlivých detekčních procesech, jako barviv nebo fluorescenčních barviv v optických systémech shromažďujících světlo, ve fluorescenčních solárních kolektorech, ve fluorescencí aktivovaných displejích, ve zdrojích studeného světla používaných pro světlem indukovanou polymeraci pro přípravu plastů, pro testování materiálů, ve fotokonduktorech, ve fotografických procesech, v displejích, osvětlovacích systémech nebo systémech konvertujících obraz, jako součásti integrovaného polovodičového obvodu obsahujícího barviva jako taková nebo v kombinaci s jinými polovodiči, v chemiluminiscenčních systémech, v luminiscenčních imunologických testech nebo jiných luminiscenčních detekčních procesech, jako signálních barev, v laserech na bázi barviva, jako média pro optický záznam, jako činidel zlepšujících reologické vlastnosti a jako barevné složky pro barvení kovů pomocí ELOXAL-procesu.