CZ71196A3

CZ71196A3 - Optical fiber controller

Info

Publication number: CZ71196A3
Application number: CZ96711A
Authority: CZ
Inventors: Luk Jozef Macken; Noten Lodewijk Cordula Mic Van
Original assignee: Raychem Sa Nv
Priority date: 1993-09-08
Filing date: 1994-09-02
Publication date: 1996-10-16
Also published as: WO1995007484A1; GB9318654D0; JP2005092244A; CA2171000A1; UA43850C2; KR960705239A; CN1133641A; TW269013B; IN184937B; CN1055548C; GR3031868T3; JP3819022B2; EP0717863A1; ES2138666T3; EP0717863B1; FI114744B; PL313353A1; DK0717863T3; SK28796A3; ZA946911B

Description

3ařÍBoní-pro—úpravu optického vlákna, tale-·gvaný organizátorOblast techniky

Vynález se týká různých součástí používaných v sítích z optických vláken, zejména pro spojování, ukončování a dělení.

Dosavadní stav techniky l

Optická vlákna jsou obecně velmi malá a křehká, a proto se mohou snadno poškodit. Optickým vláknům se musí při instalaci a používání věnovat zvýšená pozornost. Abychom se vyhnuli poškození vláken a tím i ztrátě světla, nesmíme vlákna nadměrně ohýbat a vystavovat je nepříznivým vnějším podmínkám. Jak je všeobecně známo, má každé vlákno tak zvaný kritický poloměr ohybu, pod jehož hodnotou dochází ke ztrátě světla. Z tohoto důvodu musí být systém optických vláken uspořádán tak, aby žádné vlákno nebylo ohnuto pod hodnotu kritického poloměru ohybu. Vlákna se rovněž nesmí během instalace ohýbat, a to ani dočasně^ pod menší hodnotu poloměru ohybu, při kterém by došlo, k trvalému poškození. Tyto požadavky znamenají pro konstrukci prvků sítě optických vláken značné omezení.

Od součásti systému optických vláken (organizátorů) se požaduje, aby organizovaly kabely a jejich optická vlákna například u kabelových koncovek, kabelových spojek a děličů vláken. Týká se se to rovněž pečlivé kontroly a směrování okruhů, aby se umožnil snadný přístup ke každému z mnoha spojů vlákna a k uložení rezervní délky vlákna.

Aby se vyhovělo těmto požddavkům, bylo podána mnoho návrhů. Například US 4840449 (AT&T) uvádí zařízeni (dále jen organizátor) optického vlákna a spojovací zařízení, která umožňují ukládání různých délek přebytečného vlákna.

Organizátor má pár oddělených válců vybíhajících z první pravoúhlé sekce základní desky a spojovací misku, která má protilehlé vstupní strany pro optická vlákna v druhé pravoúhlé

Ί sekci. Nadbytečné vlákno je směrováno okolo jednoho nebo obou válců a pod spojovací miskou přes množství různě dlouhých průchodů, kde se různě dlouhá optická vlákna uloží. Používá se osm smyček uspořádaných jak ve směru hodinových ručiček, tak i proti směru hodinových ručiček, čímž je každý konec optického vlákna směrován do předem určené vstupní strany spojovací ' misky, aniž by se tím porušilo omezení týkající’ se poloměru ^ohybu vlákna.

US 4627686 .(Siecor) uvádí spojovací .misku pro optická vlákna a-kabely s optickými vlákny, která má tři prvky: základnu, množství prostředků pro ukládání optických vláken spojených se základnou a prostředek schopný optická vlákna přijímat, který je připojen k základně. Okolo obvodu základny se tyčí množství prvků bočních stěn, jejichž koncová část je zakřivená směrem do středu základny.

Podstata vynálezu ,

Nyní jsme Jiavrhí-t—organiaátoť· .P_ružnost..p.ři zayá.dění a .směrování, optických vláken a kabelý.

Tím tento vynález poskytuje organizátor optického vlákna, který u jedné čelní plochy zahrnuje:

1. Vstupní průchod a výstupní průchod, přes které mohou vlákna procházet v rovině čelní plochy.

2. Průchozí kanálek, který prochází přes čelní plochu k protější ploše organizátoru, kdy nejméně část tohoto kanálku je kolmá k čelní ploše;

3. Prostředek pro ukládání vlákna, například bubny organizátoru a jiné, které jsou umístěny s přihlédnutím k průchodům tak, že vlákno procházející mezi vstupním otvorem a kanálky, je omezeno vnějším povrchem prostředku pro ukládání vlákna v tom smyslu, že se ukládá při minimálním poloměru ohybu, který se přinejmenším rovná kritickému poloměru ohybu.

Organizátor má nejméně dva vstupní průchody, lépe řadu nejméně osmi průchodů podél jednoho okraje a nejméně dva výstupní průchody, a to nejlépe jeden na každé straně protilehlého okraje organizátoru. Bubny organizátoru jsou umístěny mezi výstupními průchody.

Průchozí kanálek vystupuje z vypouklé části čelní plochy pod určitým úhlem k vektoru poloměru této části (nikoliv radiálně, ale lépe až tangenciálně) tak, že vlákno procházející přes průchodka nad vypouklým povrchem je omezeno při ohybu na minimální poloměr ohybu, který je přinejmenším roven kritickému poloměru ohybu. Stěna průchozího kanálku může být zakřivená ' podél dráhy směrem k bubnu pod úhlem, který se přinejmenším rovná minimálnímu poloměru ohybu. Zakřivená stěna může vycházet z progresivního rozšíření velikosti příčného řezu průchozího kanálku směrem k čelní ploše, kde průchozí kanálek rovněž vytváří přímý průchod, z čelní, plochy k protější- čelní ploše. Tím je umožněno.vláknům snadno procházet kanálkem, ohýbat se a ukládat se· kolem, bubnu.

Progresivní rozšíření průchozího kanálku se může vyskytnout pouze u jedné části obvodu průchozího kanálku, přičemž kanálek má. nad zbývajícím obvodem, válcovitý tvar.· Průsečnice mezi rozšířenou částí^; a válcovitou částí., může mít. minimální. poloměr zakřivení., přinejmenším.· rovný-kritickému; poloměru ohybu: vlakha = Vlákno , které vyjde z průchozího kanálku bude pravděpodobně ležet podél této průsečnice, a je-li její zakřivení zvoleno správně, je možné vynechat další vodicí prostředky.

Organizátor, podle tohoto vynálezu, se může použít ve spojení s jednou nebo více miskami organizátoru, které jsou umístěny tak, aby mohly přijímat vlákna ze vstupních a ^výstupních průchodů.

Přednost se dává tomu, aby organizátor měl jednotnou konstrukci’, a mohl se snadno vyrábět lisováním z vhodných plastických hmot.

Jelikož průchozí otvory mohou dovolit pouze manipulaci se vstupujícími kabely,, které vstupují kolmo k čelní ploše, mohou rovněž umožnit umístění dvou takových organizátorů za sebou, a tím vytvořit organizátor s dvojnásobnou kapacitou, Při tomto uspořádání budou průchozí kanálky obou drah navzájem spolupracovat.

Výsledkem je vysoká pružnost tohoto uspořádání: vstupující kabel může být rozdělen na skupiny optických vláken, kdy každé vlákno může být uloženo, spleteno nebo děleno přímo v polovině organizátoru, která je přijala, nebo může projít dvěma průchozími kanálky v druhé polovině organizátoru.

Vynález bude dále popsán s odkazem na přiložené výkresy kde: obr.l a 2 znázorňují organizátory podle dosavadního stavu .

techniky, obr.3 znázorňuje perspektivní pohled na organizátor podle tohoto vynálezu, obr.4A až E znázorňují další pohledy na organizátor, obr.SA až E znázorňují různé dráhy vláken organizátorem, . obr.6A až E znázorňují zařízení pro oddělování optického ...

•<i A .Z Ař vlákna, obr. 7 znázorňuje spojovací pouzdro kabelu včetně ....

organizátoru optického vlákna, obr.8 znázorňuje sérii misek organizátoru pro použití s organizátorem. ·,> .·. ...,'fl . ' · Λ¹'.·. ·ζΛ i' /,',ίίί

Příklady provedení vynálezu

Na obr.l je znázorněn organizátor optického vlákna podle dosavadního stavu techniky, tak jak byl uveden v US 4840449 (AT&T). Kabel s optickým vláknem 1, který obsahuje optická vlákna 2 je připojen k organizátoru optického vlákna v místech úvazu 3. Vlákna prochází vstupním otvorem 4 a jsou uložena kolem bubnů 5, které vybíhají z čelní plochy 6. Optická.vlákna prochází pod spojovací miskou 7, která zajištuje jejich spojení. Je nutné poznamenat, že se zde nejedná o zařízení pro, individuální organizování většího množství přicházejících kabelů nebo vláken, zařízení nepracuje s tmavým vláknem, pracuje se pouze s kabely a vlákny, které vstupují na plochu otvorem 6.. Organizátor optického vlákna, podle dosavadního stavu techniky, uvedený v US 4627686 (Siecor), je znázorněn na obr.2. Vstupující kabely 1 jsou zde uspořádány vedle sebe, přičemž jejich vlákna jsou jednoduše vedena okolo základny organizátoru a jsou přidržována bočními stěnami. Kabely jsou přidržovány na místě svorkou 3. Přijímací prostředek vláken 7 zahrnuje sérii štěrbin, které mohou udržet konce kabelů ve spleteném stavx^pro připojení k vycházejícímu kabelu, který je zobrazen’v levé horní části obrázku. Ačkoliv tato konstrukce umožňuje, aby zde končilo několik vstupujících kabelů, samotná konstrukce umožňuje jen malou pružnost ve směrování a ukládání.

Obr.3 znázorňuje organizátor optického vlákna, který má první čelní plochu ohraničenou prvním (nahoře vlevo podle nákresu) a druhým (dole vpravo) protilehlým okrajem, kde první čelní plocha:

1) má více vstupních otvorů 8, 9, uspořádaných-podél prvního okraje,

2) má výstupní^ otvory 10, U po každé straně druhého okraje,

3) má dva bubny organizátoru 13, 14 umístěné, mezi. prvnlit ;£ druhým okrajem,

4) má průchod 12, který.prochází čelní plochou do protilehlé čelní plochy organizátoru.

Vstupní průchody 8, 9 zahrnují řadu štěrbin pro příjem ukončovacích zařízení trubiček vláken (nejlépe oddělovacích zařízení vláken z obr.6A až E) a sérii zakřivených stěn 16, 17, které omezují, u vláken opouštějících zmíněné trubičky, ohyb na minimální poloměr ohybu, který se přinejmenším rovná kritickému poloměru ohybu vlákna.

[Tyto štěrbiny se mohou nazývat otvory (průchody), jelikož jejich funkcí je lokalizovat vstupující vlákna, je však nutno poznamenat, že vlákna těmito otvory neprochází]. , ,

Bubny 14, 15 mají tu funkci, že vlákna procházející mezi kteroukoliv stěnou 16, 17 a výstupním otvorem 11 jsou omezena vnějším povrchem jednoho nebo obou bubnů 13., 14 tak, že mají minimální poloměr ohybu, který se přinejmenším rovná . kritickému průměru ohybu vlákna, kde zmíněné bubny jsou duté a umožňují, aby volný konec vlákna mohl projít jedním otvorem, obegpě jedním ze vstupních otvorů 8., 9, dpvnitř bubnů. Vlákna budou uložena v bubnech s minimálním poloměrem ohybu, to znamená s větším poloměrem, než je poloměr, při kterém by došlo k trvalému poškození. Minimální poloměr ohybu může být větší než je kritický poloměr ohybu vlákna, jelikož u tmavého, vlákna je nutno brát v úvahu trvalé poškození vážněji, než ztrátu .světla.

Průchozí kanálek 12 vybíhá z vypouklé části 18 čelní plochy organizátoru pod úhlem vůči svému vektoru poloměru této součásti (není radiální, spíše tangenciální), takže vlákno procházející kanálkem 12 a přes vypouklý povrch 18 má minimální poloměr ohybu, který je přinejmenším roven kritickému poloměru Ohybu... ......

Organizátor má boční stěny nebo jiné zadržovací prostředky 19. Bubny mají háčky nebo jiné zadržovací prostředky 20, které pomáhají vést vlákna.

Na obr.4A až E je znázorněn organizátor v různých pohledech. Na obr.4A můžeme například vidět stěny 12A průchozího otvoru .12 podél dráhy směrem k bubnům 13, 14. Toto zakřivení je¹výsledkem progresivního rozšíření velikosti příčného průřezu průchozího otvoru směrem k čelní ploše zobrazené na obr.4A. Výsledkem je, že průchozím otvor 12 má rovný průchod z jedné čelní plochy k protilehlé čelní ploše, což umožňuje snadné vložení optických vláken. Lépe to můžeme vidět na obr.4B. 2 tohoto důvodu lze vidět, že vlákno procházející přes průchozí otvor 12 směrem k . bubnům 13., 14 má minimální poloměr ohybu.

Na obr.3 je vidět, že bubny 1_3, 14 jsou duté a, umožňují volnému konci vlákna procházet z jednoho otvoru do vnitřního

Ί prostoru bubnu, kde se může uložit. Duté bubny mají ve stěnách štěrbiny 15, kterými může vlákno procházet.

. Vstupní průchody 3, 9 mají prostředky pro ohýbání, které mají tvar vzájemně soustředných zakřivených stěn 16, 1.7. Organizátor na obr.4A má zrcadlové uspořádání kolem osy A-A, čímž jsou prostředky ohybu uspořádány do dvou skupin 16. 17 se stěnami s opačným zakřivením.

Obr.SA až znázorňují pružnost organizátoru při úpravě různých vláken s různým uspořádáním a délkou. Na obr.SA vstupuje vlákno do organizátoru přes otvor 12 a opouští ho výstupním otvorem 10 a 11. Rovněž některé tmavé vlákno vychází otvorem 12 a je je uloženo v bubnu 13,. Znázorněný organizátor se používá s ostatními součástmi, například se spojovacími miskami optického vlákna upravujícími spletené konce vlákna a/nebo oddělovače vláken.. Organizátor je spojen ze základovou deskou, která takové misky má, na jejíž pravé straně může být. kanálek pro umístění · vláken vstupujících do spojovacích.misek a na levé straně může být kanálek pro umístění vláken, které spojovací misky opouštějí. Tyto průchody se mohou libovolně označovat jako rýha jdoucí do a rýha jdoucí ven, čímž se nemyslí směr dráhy světla.

Na obr-SB.. vstupují vlákna: do organizátoru, přes prostředky ohybu 16 a organizátor opouští přes průchozí otvor 12.

Na obr.SC vlákna vstupují přes vstupní průchody 8 a vychází přes výstupní průchody 10 a vstupují přes vstupní průchody 9 a vychází přes výstupní průchody 11. '

Na obr.5D vlákna vstupují přes vstupní průchody vychází přes výstupní průchody 11. .

Na obr.SE vlákna vstupují přes.vstupní průchod 10 a vychází přes výstupní průchod 11.

Oddělovací zařízení optického vlákna je znázorněno na obr.'6A až E. Může se volně vložit (a zajistit) do štěrbin, které mají vstupní otvory 8, 9 organizátoru znázorněného na obr.3. Může se to realizovat pomocí pružných zádržek, které mají například dva trny (znázorněné), z nichž jeden má osten, který zapadá za spodního povrchu stěny, definující štěrbinu. Oddělovací zařízení může mít první průchod pro uchycení větší trubičky vlákna (znázorněno čárkovaně vpravo nahoře) a čtyři druhé průchody (znázorněno vlevo dole) pro uchycení většího množství menších trubiček vlákna. Vlákna v těchto trubičkách mohou procházet mezi větší trubičkou a každou malou trubičkou, aniž. ba se ohýbaly tak, -že by nějak významně ztrácely světlo U znázorněného provedení, čtyři druhé průchody zahrnují jeden průchod rozdělený dovnitř vystupujícími výčnělky, které zachycují trubičky. Přesný tvar těchto výčnělků není rozhodující, ale u znázorněného provedení vystupují z druhých průchodů, které mají příčný řez ve tvaru několika kruhů, které se navzájem překrývají. U tohoto provedení jsou trubičky drženy pomocí nehybného uložení. Ačkoliv jsou zobrazeny čtyři průchody,, může jich být více například 2 až 6. '

Na obr.7 je znázorněn organizátor 21 uzavřený spojovacím uzávěrem, který je na obrázku částečně odříznut, aby bylo vidět na na vlastní organizátor 21. Spojovací uzávěr obsahuje základnu 22 a víko ve tvaru klenby 23. Základna má několik kruhových průchodů 24 (otvorů) a oválný průchod 25. K základně je upevněn rám nebo jiná podpěra 26, ke které je připevněn, organizátor 21. Druhá podpěra nebo rám 27 je oddělena od rámu nebo podpěry 26 mezerou 28. Tato mezera může obsahovat smyčky vlákna ze vstupujících a vycházejících kabelů, které nemají uvnitř uzávěru spojené (spletené) konce a tím obchází organizátor 21. Druhý organizátor může být umístěn na zadní straně rámu nebo podpěry 27 a proto není na obrázku vidět. Oba organizátory jsou navzájem propojeny přes své průchozí kanálky 12. Misky organizátorů jsou umístěny v prostoru 29 a mají zařízení pro splétání a nebo oddělování vláken. Kabely vstupující průchodem 25 se mohou splétat tak, že některá vlákna vstupují do organizátoru, jak je to znázorněno na obr.5A až 5E, a mohou vycházet z organizátoru 21 do spojovacích misek, které jsou umístěny v prostoru 29. Zde.se vlákna splétají nebo oddělují a spletená vlákna nebo oddělená vlákna mohou znovu vstoupit do organizátoru 21 a nakonec z něj znovu vystoupit, jak je to znázorněno na obr. 5A až 5E. Ostatní vlákna vstupujícího kabelu se vytváří v prostoru 28 smyčky a vychází otvorem ven. Obecně se to realizuje tak, že se vezme smyčka kabelu dlouhá přibližně dva metry a tato se vloží do oválného průchodu 25. Některá vlákna, tvořící tuto smyčku, budou jednoduše uložena do prostoru 28, jiná budou stříhána a vložena do organizátoru 21. Smyčka kabelu může tvořit část prstence nebo tvar ostruhy v síti optických vláken. Vlákna, která opouští kruhové průchody 24, potom co byly spleteny a upraveny odstřižením mohou projít k uživateli nebo se mohou k vytvoření další ostruhy.

Na obr. 8 jsou znázorněny misky optického vlákna, které mohou být umístěny v prostoru 29, nebo jinak použity ve spojení s organizátorem 21.

Modul misky 30 znázorněný na obr.8, která může být předem nainstalován s vlákny, obsahuje sérii misek 31, které jsou otočně opevněny k montážnímu zařízení 32, které je střídavě upevněno k základně 13. Misky 31 mohou mít prostředky pro uložení smyček vláken a pro upevnění zařízení pro splétání nebo oddělování vláken. Tento modul může být uchycen západkou, nebo jiným způsobem, u prostoru 29 na obr.7, přičemž vlákna, která obsahuje mohou být splétána s těmi vlákny, která vychází z organizátoru 21.

Aby se zabránilo pochybám je nutno poznamenat, že vynález poskytuje různé součásti sestavy, systémy a způsoby pro organizaci, ukládání a ochranu optických vláken. Jakákoliv z uvedených součástí může být použita s jinou nebo více podobnými součástmi.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. ŘadiS optického vlákna vyznačující s e t í m ,že na jedné 'čelní ploše (.6) jě vytvořen vstupní průchod (4,8,9) a výstupní průchod (10,11), přes které je vlákno (1) vedeno do roviny této čelní plochy (6),dále řadič obsahuje průchozí.kanálek .

2. Řadič podle nároku 1 vyznačující se tím,že má vytvořeny nejméně dva vstupní průchody (8,9) a nejméně dva prostředky (5,13,14,15) pro uložení vlákna (1),

3. Řadič podle nároku 2vyznačující se t í m .že je vytvořen symetricky podél roviny mezi dvěma prostředky * · .

4. Řadič podle nároku 1,2 nebo 3 vyznačující se t 1 η , Se průchozí kanálek (12) vystupuje z vypouklé části (IS) čelní plochy (6) pod jistým úhlem vůči svému vektoru poloměru této části a to tak, že vlákno (1) procházející průchodem (4,8,9) a nad vypouklou částí (18) je při ohybu omezeno minimálním poloměrem ohybu, který je přinejmenším roven kritickému poloměru ohybu vlákna (1).

4 Λ ohnout jen do minimální hodnoty poloměru ohybu, která „ X3 • f, přinejmenším rovna hodnotě kritického poloměru ohybu vlákna (1).

5. Řadič podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím,že stěna (12A) průchozího kanálku (12) je zakřivená podél dráhy . směrem k prostředkům (5,13,14,15) uložení vlákna (1), kdy zakřivení má hodnotu minimálního poloměru ohybu, která se přinejmenším rovná kritickému poloměru ohybu vlákna (1).

(5,13,14,15) pro uložení vlákna (1),

6. Řádič podle nároku 5vyznačujlcí se tím,že zakřivená stěna (12A) vychází z progresivního rozšíření velikosti příčného řezu průchozího kanálku (12) směrem k čelní ploše (6), kde průchozí kanálek (12) rovněž vytváří rovný průchod od čelní plochy (6) k protilehlé čelní ploše.

7. Řadič podle nároku 6 vyznačující se tím,že progresivní rozšíření se vyskytuje pouze u části obvodu průchozího kanálku (12), kdy tento průchozí kanálek (12) 2ůstává válcovitý nad zbytkem obvodu, přičemž prúsečnice mezi rozšířenou části a válcovitou části má minimální poloměr zakřiveni, který je přinejmenším roven kririckému poloměru ohybu vlákna (1).

8. Řadič podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačuj ící se tím,že obsahuje nejméně jednu misku (?) pro uložení vlákna (1) ze vstupního průchodu (8.9) nebo výstupního průchodu (10,11).

9. Řadič podle nároku 8vyznačující se tím,že má vytvořeny dva výstupní průchody (

10,11), kde je miska (7)

umístěná pro uložení vlákna (1) ¹ ze dvou výstupních průchodů (10,11). 10. Řadič podle kteréhokoli v z předcháze j1c í ch nároků v y z n a č u jící se t í m , že prostředek pro uložení

vlákna (1) zahrnuje dutý buben (5,13,14,15), který uaožfíúje volnímu konci vlákna (1) procházet z jednoho z průchodů (8,9,10,11) dovnitř bubnu (5,13,14,15), kde se může ukládat při minimálním poloměru ohybu větším, než je poloměr při které by došlo k trvalému poškození vlákna (1). ’

11. Řadič podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím,že má' jednotnou konstrukci.

12. Řadič podle kteréhokoliv nároku 1 - 10 vyznačuj ící se t í m , Se dále zahrnuje nejméně jednu misku (7) řadiče, do kterého vstupují vlákna (1) ze vstupního průchodu (8,9) nebo výstupn í ho průchodu (10,11).

(12), který prochází čelní plochou (6) do jeho protilehlé plochy a obsahuje prostředky (5,13,14,15,16,17) pro uloženi vláken (1) s přihlédnutím k průchodům ((4,8,9,10,11) tak, že vlákno (1)

X-.0· ’.h procházející mezi vstupními průchody (4,8,9) a průchozími kanálky * -Ví (12) nebo mezi výstupními průchody (10,11) a průchozími kanálky ΐ 1’ (12), je omezeno vnějším povrchem prostředků

Λ (5, 13, 14, 15, 16, 17, pro uložení v tom smyslu,_L že v 1 ákno ( 1) se může_ .....

13. Sestava která ma^f dva řadiče optického vlákna podle kteréhokoliv z předchozích nároků vyznačující se .«si t 1 m , Se jsou umístěny za sebou tak, že jejich průchozí kanálky (12) spolu návzájem komunikují.

.14. Řadič optických vláken podle nároků 1 - 13 vyznačující se tím,že zahrnuje vstupní otvor (8,9) vlákna (1), výstupní otvor (10,11) vlákna (1) , prostředek umístěný mezi vstupním otvorem (8,9) a výstupním otvorem (10,11), který omezuje ohyb při průchodu vlákna mezi vstupním (8,9) a výstupním průchodem (10,11) na minimální průměr, který je přinejmenším roven kritickému poloměru ohybu vlákna (1), kde řadič má průchozí kanálek (12), který prochází čelní stěnou (6) řadiče se vstupním otvorem (8,9),výstupním otvorem (10,11) a prostředkem (3) na opačné čelní straně řadiče a/nebo prostředek (3), který má buben (5,13,14.15), který je dutý a který umožňuje volnému konci vlákna (1) procházet ze vstupního (8,9) do výstupního průchodu (10,11) do bubnu (13,14), ve kterém se ukládá s minimálním poloměrem ohybu větším než je poloměr, při kterém může dojít k trvalému poškození vlákna (1), nebo vstupní otvor zahrnuje množství vstupních průchodů (8,9), každý vstupní průchod má prostředek (16,17) pro řízení ohybu, jehož úkolem je vést a směrovat vlákno (1) procházející tímto průchodem do prostředku (3) a/nebo má řadič zařízení pro ukončení nebo oddělování optického vlákna (1), který může být k řadiči rozpoj i telně upevněn a který má první průchod pro uchycení větší trubičky s vláknem (1) a jeden nebo více druhých průchodů pro uchycení 'b několika menších trubiček s vláknem nebo vláken samotných a to tak, že vlákna (1) mohou procházet mezi větší trubičkou a pokud jsou přítomné, každou menší trubičkou,aniž by docházelo ke ztrátě syětla.