CZ70298A3

CZ70298A3 - Zubní kartáček a způsob jeho výroby

Info

Publication number: CZ70298A3
Application number: CZ98702A
Authority: CZ
Inventors: Georg Weihrauch
Original assignee: Coronet-Werke Gmbh
Priority date: 1995-09-13
Filing date: 1996-09-04
Publication date: 1998-10-14
Also published as: HU220851B1; RU2157078C2; JPH11513269A; TW312615B; DE59602652D1; HUP9900658A3; MX9802010A; CN1195973A; NZ330176A; US6161243A; HUP9900658A2; SK27698A3; DK0850004T3; SK284771B6; UA55395C2; NO314977B1; GR3031759T3; ZA967701B; KR100452562B1; PL183811B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zubního kartáčku s hlavou, na které jsou připevněny štětiny z umělé hmoty, sdružené případně ve svazcích, přičemž nejméně některé štětiny mají na svém povrchu profil ve tvaru šroubovice, vzniklý zkroucením profilovaného monofilu. Vynález se dále týká způsobu výroby štětiny z umělé hmoty pro tento zubní kartáček.

Dosavadní stav techniky

Štětiny u zubních kartáčků, ať již kartáčků pro ruční čištění zubů, tak i elektrických zubních kartáčků, jsou obvykle z vytlačovaných monofilů s kruhovým průřezem. Byly již navrženy také jiné průřezy. Čisticí účinek takových zubních kartáčků, jakož i požadovaný masážní účinek na sliznici dutiny ústní, se děje téměř výlučně konci štětin, které jsou za účelem zabránit poranění a předejít ustupování této sliznice zaobleny. Konec štětiny má takto tedy splňovat dva navzájem tak protikladné požadavky, to jest na jedné straně vyvozovat dostatečný čisticí účinek na zub a na druhé straně vyvozovat na sliznici dutiny ústní masážní účinek, kterým má zabránit ustupování této sliznice. Čisticí účinek na zubní plochy a v mezizubních prostorech, který stojí v popředí, je proto v důsledku stávajícího kompromisu nedostatečný.

Nechyběly proto pokusy využít pro proces kartáčování také profilováním upravené pláště štětin a zvýšit tím čisticí účinek.

Z dokumentu DE 31 16 189 je například známo, že štětina se opatří • * · · · · to · to · · • · ··

♦ to • · • to • a • e ··· a a různými, s odstupy uspořádanými zesíleními, která vytvářejí další čisticí hrany. Takovou štětinu lze stěží vyrábět racionálně, uváží-li se, že štětiny se obvykle vyrábějí předením, popřípadě vytlačováním. Lze sice teoreticky dosáhnout ve směru vytlačování i změn průřezu, stejně tak jako vyrobit štětinu také vstřikovacím litím. Monofily vyrobené vytlačováním se následně musejí ještě zušlechtit, to jest protáhnout a tepelně stabilizovat, aby se štětině propůjčila požadovaná ohebnost a schopnost opětného napřimování. Takové protahování by však u odstřiknutých nebo vytlačovaných štětin se zesíleními, uspořádanými s odstupy po jejich délce, vedlo pouze k tomu, že by se štětina protáhla a zaškrtila v úsecích nejmenších průřezů mezi zesíleními, zatímco tato zesílení by se zachovala beze změny. Taková štětina by byla zcela nepoužitelná. Dokonce i tehdy, kdyby se podařilo dodat takové štětině potřebné vlastnosti, trvalo by nebezpečí, že se štětina svými zesíleními zaklíní v mezizubních prostorech a při tahu se buď přetrhne nebo vytrhne z hlavy zubního kartáčku, popřípadě v mezizubním prostoru, kde je sliznice dutiny ústní zvláště ohrožena nedostatečnou adhezí na zubním krčku, tuto sliznici poraní.

V jiných známých provedeních zubních kartáčků, která jsou popsána v dokumentech JP 03-289 906 A, JP 57-116 124 U, JP 60-145 828 U, JP 03-87332, je buď navzájem zkrouceno více monofilů nebo jsou jednotlivé monofily, které samy mohou být profilovány a mají například čtvercový průřez - viz JP 03-289 906 A, JP 57-116 124 U, profilovány šroubovicovým zkroucením osy monofilů. Taková štětina, ze které vychází předvýznaková část nároku 1, má mít zásluhou svých prostorově zkroucených ostrých hran lepší čisticí účinek. Také profil této štětiny není vhodný pro ošetřování zubů a ústní dutiny obecně, protože množství těsných závitů a takto vzniklé množství hran na jedné straně neúčinně klouže po poměrně • · ·· • · · · • · · « • · ··· * • · 3 • · · · *

hladké ploše zubů a na druhé straně však může poranit dásně. Množství závitů vede ke vzniku množství v ohybu slabých míst, která nepříznivě ovlivňují schopnost štětiny opět se napřímit. Kromě toho je silným zkrouceni nepříznivě ovlivněna molekulární struktura monofilu. Taková štětina se také snadno zaklíní v mezizubnich prostorech.

Úkolem vynálezu je navržení takového zubního kartáčku s profilovanými štětinami, které budou mít při nezměněných pevnostních

vlastnostech vyšší čisticí vyrábět s příznivými náklady.	a masážní	účinek	a bude	je možno
Podstata vvnálezu
Uvedený úkol řeší a	nedostatky	známých	zubních	kartáčků
tohoto druhu do značné míry	odstraňuj e	zubní	kartáček	s hlavou,

na které jsou připevněny štětiny z umělé hmoty, sdružené případně ve svazcích, přičemž nejméně některé štětiny mají na svém povrchu profil ve tvaru šroubovice, vzniklý zkroucením profilovaného monofilu, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že štětiny sestávají z jádra a nejméně jedné po jeho plášti probíhající šroubovice a mají tři až pět závitů na centimetr délky štětiny, přičemž šroubovice je na svém hřebenu zaoblena.

Taková štětina může být vyrobena vytlačováním a může být zušlěchtěna stejným způsobem, jako se tomu děje u dosud běžných štětin. Štětina má výhodu spočívající v tom, že přídavně ke konci štětiny působí také hřeben šroubovice, popřípadě jeho přechod v boky šroubovice a tyto boky samotné vytvářejí přídavné kartáčovací hrany, které zvyšují čisticí účinek na plochu zubů a v mezizubních prostorech, aniž by přitom ohrozily sliznici dutiny ústní. Ani při vniknutí takové štětiny do mezizubních prostorů • · • · · · nemůže dojit k zaklínění štětiny, protože na ní nejsou žádná radiální zaškrcení. Navíc, štětinu lze při vytahování vyšroubovat, takže na tuto štětinu v žádném případě nepůsobí tažné síly, které by byly vyšší než u běžných štětin. Zásluhou toho, že jádro, popřípadě osa monofilu nejsou samy šroubovité zkrouceny, propůjčuje jádro štětině obvyklé vlastnosti, to jest potřebnou ohebnost a požadovanou schopnost opětného napřimování. Zásluhou poměrně strmého stoupání šroubovice je omezen počet účinných hran na obvodu štětiny, takže přes zvýšený čisticí účinek je ve spojení se zaoblenými hřebeny šroubovic zajištěno ještě dostatečně šetrné čištění zubů a přitom jemný masážní účinek na dásně. Zaoblení hřebenů šroubovic lze s výhodou dosáhnout při vytlačování monofilu nebo také dodatečně mechanickým nebo tepelným zpracováním.

V jednom z výhodných provedení může být nejméně část štětin opatřena jedno- nebo vícéchodou šroubovicí, čímž se při čištění zvětší účinné plochy a zároveň se dosáhne různých směrů působení.

Z výrobní a jiných důvodů je přitom výhodné, jestliže šroubovice má v podstatě lichoběžníkový průřez, přičemž hřeben šroubovice je s výhodou zploštěn nebo zaoblen, aby nevznikly žádné ostré hrany. Lze toho dosáhnout již při vytlačování nebo dodatečně mechanickým či tepelným zpracováním.

Protože štětina podle vynálezu působí na zubní sklovinu a sliznici dutiny ústní v každém případě výraznějším abrazivním účinkem než běžné štětiny z v podstatě válcových monofilů a není v důsledku toho vhodná v zubních kartáčcích pro uživatele s velmi citlivými dásněmi nebo zubními krčky, je výhodné, jestliže šroubovice a jádro mají rozdílné barvy, což pak uživateli signalizuje vlastnosti kartáčku, takže uživatel si takto může pro

99 » 9 9 9

9 99

Λ 9999 9

9 9

9 99 • · · · • · ·9 • · 99 • · ·*·· •9· ·· ·· • · · · · · • 9Φ •· · • ·· • · ··

999 9 sebe zvolit vhodný zubní kartáček. Umělá hmota šroubovice může být zbarvena pigmenty. Protože částice pigmentu mohou být tvrdší než umělohmotná matrice, může šroubovice již samotným zbarvením získat určité abrazivní účinky.

Je výhodné, jestliže jádro a nejméně jedna šroubovice jsou z různých materiálů. Takto lze nejméně jednu šroubovici přizpůsobit různým podmínkám aplikace zubního kartáčku, zejména co se týká její tvrdosti. Také v tomto případě obdrží uživatel barevně odlišným provedením jádra a šroubovice informaci o vlastnostech daného zubního kartáčku. Uvedené štětiny lze jednoduše vyrobit také tak, že monofil má polygonální, s výhodou čtvercový průřez. Po zkroucení pak každá hrana vytvoří jednu šroubovici.

U určitých kartáčků je nezbytné, aby štětiny měly předem danou tuhost nebo pružnost. Přizpůsobení tuhosti lze v j ednom z výhodných provedení dosáhnout tak, že jádro sestává duše, která je obklopena pláštěm z odlišného materiálu.

Volbou materiálu duše a pláště lze na j edné straně ovlivnit a měnit v požadovaném směru tuhost a pružnost štětin a na druhé straně jejich účinek při péči o zuby. Žebra, která probíhají po plášti, mohou být buď ze stejného materiálu jako tento plášť nebo z odlišného materiálu.

Jedno z dalších výhodných provedení spočívá v tom, že štětiny sestávají z jádra a nejméně jedné šroubovice, která probíhá po jeho plášti. Jádro propůjčuje štětině obvyklé vlastnosti, to jest ohebnost, schopnost opětného napřímení a podobně.

Štětiny jsou s výhodou z profilovaného a následně zkrouceného monofilu, přičemž každá část profilu, která přečnívá přes fiktivní kruhový průřez, jehož osa se shoduje s osou kroucení, vytvoří při zkroucení jednu šroubovici.

Kartáčovací účinek závisí mimo jiné na míře zkroucení vztažené na užitečnou délku štětiny, popřípadě štětinového materiálu, to jest na stoupání zkroucením vzniklé šroubovice.

Ukázalo se, že stoupání šroubovic je výhodné v rozsahu mezi dvojnásobkem užitečné délky štětiny a průměrem štětiny. Podél užitečné délky štětiny tak vznikne šroubovice probíhající po 180° obvodu štětiny. Šroubovice však, jak již bylo naznačeno, bude mít obvykle menší stoupání, které se může přiblížit velikosti průměru štětinového materiálu.

Pro praktické použití je výhodné provedení, ve kterém má štětina nejméně dva závity na cm své délky, obvykle pak tři až pět závitů na cm své délky.

V jednom dalších provedení může být použito řešení spočívající v tom, tické umělé hmoty, z takového štětinového materiálu že monofil, popřípadě monofily, jsou Zásluhou toho se mohou štětiny vyrobené protáhnout v podélném směru, z elascož je spojeno se zmenšením jejich například po jejich zavedení do hoto prostoru vytáhnout a štětiny se tedy v lze průměru, takže tyto štětiny mezizubního prostoru snáze z mezizubním prostoru tonezaklíní. Zaklínění štětin lze zabránit také tím, že štětinu lze při vytahování vyšroubovat.

Štětiny mohou být v případě potřeby opatřeny šroubovici pouze na části své délky. Aby se účinek kartáče mohl přizpůsobit zadaným rámcovým podmínkám, lze spirálové štětiny kombinovat a zpracovat spolu s jinak provedenými štětinami.

• · · ·

K výrobě štětiny z umělé hmoty pro zubni kartáček popsaného provedení je podle vynálezu navrženo, že se vytlačuje profilovaný monofil nebo monofil s nejméně jedním, s osou rovnoběžným žebrem, následně se monofil nejméně na části své délky zkrucuje a zkroucení se zafixuje. Vlastní štětiny pak lze vyrobit oddělením z nekonečného štětinového materiálu.

Jiná varianta způsobu výroby štětiny z umělé hmoty pro zubní kartáček nebo pro prostředek pro čištění mezizubních prostorů spočívá podle vynálezu v tom, že se vytlačuje monofil z umělé hmoty spolu se žebry z umělé hmoty jiných vlastností, probíhajícími po jeho plášti, následně se složený monofil na nejméně části své délky zkroutí a zkroucení se zafixuje.

Také tento způsob umožňuje výrobu nekonečného štětinového materiálu.

Dále, umělá hmota, která tvoří šroubovici, se může přizpůsobit účelu použiti. Jádro může například sestávat z umělé hmoty, která je pro štětiny obvyklá, zatímco umělá hmota šroubovic se může zvolit měkčí nebo tvrdší nebo se může doplnit plnivy s abrazivními účinky.

Umělá hmota, která tvoří šroubovicová žebra, může být také jinak zbarvena, aby byla zajištěna indikace funkce kartáče.

Kromě toho může být také jádro zhotoveno z místně rozdílných materiálů, aby se štětina mohla přizpůsobit účelu svého použití. Jádro přitom sestává z vnitřní oblasti a současně v jedné operaci vytlačeného pláště, obklopujícího tuto vnitřní oblast, který je z odlišného materiálu.

Vytlačený monofil, popřípadě vytlačený složený monofil, se před zkroucením s výhodou protahuje.

Kromě toho je výhodné, jestliže vytlačený monofil, popřípadě vytlačený složený monofil, se po zkrouceni tepelně stabilizuje.

Jiná možnost výroby spočívá v tom, že se vytlačují nejméně dva monofily, které se následně navzájem zkroutí a zkroucení se zafixuje. Monofily mohou být přitom v průběhu vytlačování nebo po zkroucení navzájem nerozpojitelně spojeny.

U štětiny podle vynálezu je dále možné, že vytlačený monofil, popřípadě v jedné operaci vytlačený složený monofil, se před zkroucením protáhne a případně stabilizuje, aby štětina se šroubovicí získala vlastnosti, které se požadují pro zubní kartáčky.

Konečně je stejně jako u dosud běžných štětin výhodné, jestliže monofil, popřípadě složený monofil, se po zkroucení tepelně stabilizuje a poté 24 až 48 hodin skladuje, případně za zvýšené teploty.

U zubních kartáčků se konce štětin musí po zastřižení zaoblit, aby se předešlo poškození zubů a poranění sliznice dutiny ústní. Provádí se to s výhodou tak, že jednotlivé štětiny se na svém aktivním konci zaoblí povrchovým natavením, které probíhá tak, že okraje tenkostěnných šroubovic se taví dříve než jádro, takže nejdříve se zaoblí ostré hrany.

Štětina vyrobená popsaným způsobem je výtečně vhodná také jako prostředek pro čištění mezizubních prostorů nebo pro tyto prostředky pro čištění mezizubních prostorů. U takového prostředku se dosáhne dalších výhod tím, že pouze část jeho délky je zkroucena. Nezkroucený úsek má menší rozměry průřezu a lze ho proto snáze zavést do mezizubního prostoru. Zavádění může být ·· ·«·· • · · · * · · ·

• · · · w · · ♦ * · ·· •· ··· • ·· dále usnadněno tím, že nezkroucený úsek má alespoň na části své délky zploštělý průřez, kterého se dosáhne například slisováním.

Aby se dosáhlo dokonalého a proti vytažení odolného připevnění štětin v tělese kartáčku, je použito řešení spočívající v tom, že štětiny se jednotlivě nebo ve svazcích svými připevňovacími konci nataví na hlavu a spolu s touto se uchytí v tělese kartáčku. Takto se dosáhne toho, že připevňovací konec štětiny získá pravidelný kulový nebo čočkový tvar, který umožňuje bezvadné ukotvení v hlavě kartáčku.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na neomezujících příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, které znázorňují:

- na obr. 1 schematický boční pohled na zubní kartáček;

- na obr. 2 detailní pohled na štětinu;

- na obr. 3 až 5 zvětšené průřezy monofilu a

- na obr. 6 až 11 zvětšené průřezy v jedné operaci vytlačeného složeného monofilu.

Příklady provedeni vynálezu

Zubní kartáček podle obr. 1 sestává z hlavy 30 a rukojeti

31, které jsou navzájem spojeny ohebným krčkem 32 . Hlava 30, rukojeť 31 a krček 32 jsou vcelku odstříknuty z umělé hmoty. Na hlavě 30 jsou jsou ve svazcích 33 připevněny štětiny 2· Svazky • · • · · ·

- 10 33 štětin 2 jsou znázorněny pouze schematicky, sestávají vždy z množiny štětin 2 z umělé hmoty, které jsou na hlavě 30 připevněny svařením, zastřiknutim nebo mechanickou cestou.

Na obr. 2 je znázorněna jednotlivá štětina 1 ze svazku 33. Tato štětina 2 sestává z válcového jádra 2, na jehož plášti 3_ je uspořádán dvouchodý závit 3 ^s dvojicí šroubovic 5, 6. Každá ze šroubovic 5,ř 3 ^ma zploštělý nebo zaoblený hřeben J_, 3· Taková štětina 2 pro zubní kartáčky může mít vnější průměr v oblasti 0,2 mm, přičemž válcové jádro 2 má průměr v rozsahu 0,1 až 0,15 mm. Závit 4. má při délce štětiny 1, která je u zubních kartáčků obvyklá, to jest až 1,5 cm, 2 až 6 závitů.

Štětinu 1 podle obr. 1 lze vyrobit různými způsoby. Může se například podle obr. 3 vytlačit monofil 9 s jádrem 10 a s dvěma navzájem protilehlými žebry 11, 12, který se následně vytáhne, poté zkroutí a nakonec tepelně zafixuje, takže vznikne dvouchodý závit 4 podle obr. 2. Na obr. 4 je znázorněn vytlačený monofil 9 s přibližně trojúhelníkovým průřezem, který sestává z jádra 13 a trojice žeber 14, 15 a 16. Na obr. 5 je znázorněn monofil 9 s křížovým průřezem, který opět sestává z jádra 17 a čtyř symetricky uspořádaných žeber 18., 19, 20 a 21. Osa zkroucení se ve všech příkladech provedení kryje s osou jádra 2. Monofil 9 může také mit v podstatě pravoúhelníkový, například čtvercový průřez, přičemž oblast u osy pak představuje jádro a čtveřice rohů představuje žebra.

Na obr. 6 až 8 jsou znázorněny v podstatě stejné průřezy jako na obr. 3 až 5, válcová jádra 10, 13, 17 jsou však v tomto případě se žebry 11, 12, popřípadě 14, 15, 16, popřípadě 18.,- 19, 20, 21 spoluvytlačena. Vytlačený, popřípadě spoluvytlačený složený monofil se pak vytáhne či protáhne, zkroutí, tepelně stabilizuje a na jeden až dva dny uloží.

Na obr. 9 až 11 jsou znázorněny podobné průřezy jako na obr. 6 až 8, přičemž však jádra 10, 13, 17 obsahují duši 10a, 13a, 17a, kterou obklopuje plášť 10b, 13b, 17b. Duše 10a, 13a, 17a a plášť 10b, 13b, 17b jsou z různých materiálů. Žebra 11, 12, popřípadě 14, 15, 16, případně 18., 19, 20, 21 jsou z dalšího materiálu. Duše 10a, 13a, 17a je s pláštěm 10b, 13b, 17b a žebry

11, 12, popřípadě 14 , 15, 16, případně 18, 19, 20, 21 vytlačena současně v jedné operaci a výsledný složený monofil se následně zpracuje již popsaným způsobem. Duše 10a, 13a, 17 a může být z umělé hmoty typické pro štětiny i zubních kartáčků, zatímco umělohmotný materiál pláště 10b, 13b, 17b a žeber 11, 12, popřípadě 14 , 15., 16, případně 18, 19, 2 0, 21, se může volit podle požadovaného čisticího a masážního účinku.

Z obr. 3 až 11 je patrné a v souvislosti s obr. 2 je popsáno, že hřeben 7, θ. žeber 11, 12, popřípadě 14., 15, 16, případně 18, 19, 20, 21, je zploštělý, popřípadě zaoblený. Po oddělení štětin 1 z nekonečného materiálu se zaoblí jejich aktivní konce, s výhodou povrchovým natavením, zatímco připevňovací konce štětin 1. se jednotlivě nebo ve svazcích 33 nataví na hlavu 30.

Místo znázorněných průřezů může štětina X, popřípadě monofil Jt, ze kterého je vyrobena, mít také pravoúhelníkový, s výhodou čtvercový průřez. Hrany tohoto průřezu pak po zkroucení představují žebra.

Zastupuj e:

09.03.98

Ing.J.Chlustíná • · · ~W ··· · ·

- 12 Z 02990/98-CZ

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zubní kartáček s hlavou (30), na které jsou připevněny

štětiny (1) z umělé hmoty, sdružené případně ve svazcích (33), přičemž nejméně některé štětiny (1) máji na svém povrchu profil ve tvaru šroubovice (5, 6), vzniklý

zkroucením profilovaného monofilu (9), vyznačující se tím, že štětiny (1) sestávají z jádra (2) a nejméně jedné po jeho plášti (3) probíhající šroubovice (5, 6) a mají tři až pět závitů na centimetr délky štětiny (1) , přičemž šroubovice (5, 6) je na svém hřebenu (7, 8) zaoblena.
2. Zubní kartáček podle nároku 1, vyznačující se tím, že nejméně část štětin (1) je opatřena jedno- nebo vícechodou šroubovicí (5, 6) .
3. Zubní kartáček podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že šroubovice (5, 6) má v podstatě lichoběžníkový průřez.

4 . Zubní kartáček podle nároku 1, v y z n a č u j i cl se tím i, že šroubovice (5, 6) a jádro (2) ma j i rozdílné barvy. 5 . Zubní kartáček podle nároku 1, ' v y z n a č u j i c í se tím , že šroubovice (5, 6) a jádro (2) j sou z různých

materiálů.

** *«··

6. Zubní kartáček podle nároku 1, vyznačující s e tím, že jádro ( 10, 13 , 17) sestává z duše (10a, 13a, 17a), která je obklopena pláštěm (10b, 13b, 17b) z od- lišného materiálu. 7. Zubní kartáček podle nároku 1, vyznačující s e tím, že monofil (9) , popřípadě monofily, jsou z elas-

tické umělé hmoty.

Zubní kartáček podle nároku 1, vyznačuj ící tím, že štětina (1) je šroubovicí (5, 6) opatřena pouze na části své délky.

9. Způsob výroby štětiny (1) z umělé hmoty pro zubní kartáček podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že se vytlačuje profilovaný monofíl (9) nebo monofil s nejméně jedním, s osou rovnoběžným žebrem (11, 12; 14, 15, 16; 18, 19, 20, 21), následně se monofil (9) nejméně na části své délky zkrucuje a zkroucení se zafixuj e.

10. Způsob výroby štětiny (1) z umělé hmoty pro zubní kartáček podle některého z nároků 4 až 8, v y z n a č u j ící s e tím, že se vytlačuje monofil (9) z umělé hmoty spolu se žebry z umělé hmoty j iných vlastností probíhajícími po jeho plášti, následně se složený monofil

na nejméně části své délky zkroutí a zkrouceni se zafixuje.

11. Způsob podle nároku 9 nebo 10, vyznačující se tím, že vytlačený monofil (9), popřípadě vytlačený složený monofil se před zkroucením protahuje.

- 14 12.

13.

Způsob podle nároku 9 nebo 10, vyznačující se tím, že vytlačený monofil (9), popřípadě vytlačený složený monofil, se po zkroucení tepelně stabilizuje.

Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že zkroucený monofil, popřípadě zkroucený složený monofil se po tepelné stabilizaci skladuje za případně zvýšené teploty.

14 .

15.

Způsob podle nároku 9 nebo 10, v y z n a č u j ící s e tím, že jednotlivé štětiny (1) se na svém aktivním konci zaoblí povrchovým natavením. Způsob podle nároku 9 nebo 10, v y z n a č u j ící s e tím, že štětiny (1) se jednotlivě nebo ve svazcích (33) svými připevňovacími konci nataví na hlavu ( 30) i a spolu

s touto se uchytí v tělese kartáčku.

Zastupuj e:

Ing.J.Chlustíná

09.03.98