CZ58099A3

CZ58099A3 - Spoj pro nástrojové části, nástroj, řezná hlava, držák, podložka a způsob vzájemného spojování

Info

Publication number: CZ58099A3
Application number: CZ99580A
Authority: CZ
Inventors: Christer Rydberg; Jorma Koskonen
Original assignee: Seco Tools Ab
Priority date: 1997-06-30
Filing date: 1998-06-15
Publication date: 1999-12-15
Also published as: SE9702500L; SE9702500D0; KR20000068391A; PL187875B1; IL128268A; JP2001506190A; HK1023086A1; EP0934135B1; PL331682A1; BR9806056A; CN1092551C; DE69807182T2; KR100582965B1; CN1229375A; DE69807182D1; CZ293519B6; JP4065334B2; US6146060A; SE509540C2; WO1999000208A1

Description

Spoj pro nástrojové části, nástroj, řezná hlava, držák, podložka a způsob vzájemného spojování

Oblast techniky

Vynález se týká spoje mezi první částí a druhou částí pro použití v třískovém obrábění, obsahujícími dvě spolupůsobící plochy a prostředky pro silové natlačování ploch na sebe, přičemž plochy jsou profilované s drážkami pro umožňování vzájemného tvarového zajištění. Dále se týká nástroje, řezné hlavy, držáku a podložky obsahující spoj a způsobu vzájemného spojování.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu DE-A1-34 46 455 je znám nástroj pro soustružení výše uvedeného typu. Známý nástroj má čtyři zuby na dolní straně řezné vložky, které spolupůsobí s odpovídajícími drážkami v držáku. Vzniká velké namáhání na každé jednotlivé drážce a opotřebení následně vede k malé přesnosti obráběcí- . ho výsledku. Totéž platí pro nástroj podle DE-C2-34 48 086 a DE-OS-19 50 718, které obsahují radiálně vystupující zuby.

Ze spisu CA-A-2 170 450 je znám jiný soustružnický nástroj výše uvedené typu, u něhož je dolní strana podložky opatřena jemným vzorkem z výběžků určených pro přímé ražení odpovídajícího vzorku do držáku při soustružení. K takovému ražení však dochází následně a šroub, který přidržuje řeznou vložku, ztrácí svěrnou sílu a musí být dotahován. Kromě toho se přesnost opakování stává velmi obtížně dosažitelnou při výměně podložky, nebot je téměř nemožné znovu najít původní polohu a musí být provedeno nové ražení, takže se zajištovací účinek zhoršuje při každé výměně.

• ·

-2«· ♦♦♦·

Dále je známo ze spisů SE-A-9404266-0 a SE-A-95016787-9 stejného přihlašovatele řešení nástrojů se vzájemně,spolupůsobíčími drážkami a zuby, vytvořenými v jednom směru.

-y

Podstata vynálezu

Vynález přináší spoj mezi první částí a druhou částí pro použití v třískovém obrábění, obsahujícími dvě spolupůsobící plochy a prostředky pro silové natlačování ploch na sebe, přičemž plochy jsou profilované s drážkami pro umožňování vzájemného tvarového zajištění, jehož podstatou je, že spolupůsobící plochy jsou uzpůsobeny tak, že vykazují nejméně čtyři samostatné vzájemné polohy, přičemž počet drážek je větší, než je počet poloh, přičemž každá nejméně dvě drážkované části obsahující a s výhodou uspořádané s orientací v podstatě navzájem kolmo, přičemž jedna drážkovaná část z drážkovaných .částí v první části přiléhá k druhé drážkované části.

plocha obsahuje uvedené drážky

Dále vynález přináší nástroj, řeznou hlavu, držák a podložku obsahující výše uvedený spoj.

Vynález dále navrhuje způsob vzájemného spojování dvou nástrojových částí v rozhraní, sestávajícím ze dvou spolupůsobících ploch a prostředků pro silové natlačování ploch na sebe, přičemž plochy jsou profilované s drážkami pro umožňování vzájemného tvarového zajištění, jehož podstatou je, že se vytvoří spolupůsobící plochy s nejméně čtyřmi samostatnými možnými vzájemnými polohami, vytvoří se počet drážek tak, že se stane větší, než je počet poloh, vytvoří • 000 4 0 0 0 0 »00 040

Φ 0 0 · · · • 00 00 «· 0000 00 00 se každá plocha tak, že obsahuje nejméně dvě drážkované části obsahující uvedené drážky a s výhodou uspořádané s orientací v podstatě navzájem kolmo, vytvoří se jedna drážkovaná část z drážkovaných částí v jedné ploše tak, že přiléhá k druhé drážkované části stejné plochy, nástrojové části se uvedou do jedné polohy ze čtyř možných poloh a plochy se stáhnou k sobě uvedenými prostředky tak, že tvary nosných ploch se vzájemně zajistí v pevné poloze.

Vynález umožňuje vytvořit univerzální spoj pro dvě nástrojové části, kterým se může přenášet velký točivý moment. Umožňuje vytvořit nástroj, který je stále tuhý a má velkou přesnost. Držák a řezná hlava s uvedeným spojem se dají velmi jednoduše sestavit.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy , ve. kterých znázorňuje obr.lA schéma známé spojovací plochy, obr.lB schéma spojovací plochy podle vynálezu, obr.lC detail oblasti spoje mezi dvěma drážkami ve tvaru písmene V, obr.ID detail oblasti spoje podle vynálezu v nezatíženém a předepnutém stavu, obr.2A perspektivní pohled na držák podle vynálezu, obr.2B perspektivní pohled na řeznou hlavu podle vynálezu, obr.2C perspektivní pohled na nástroj podle vynálezu v rozebraném stavu, obr.2D perspektivní pohled na nástroj podle vynálezu v sestaveném stavu, obr.2E a 2F řezy rovinami IIE-IXE a IXF-IXF z obr.2A, obr.3 alternativní provedení řezných hlav podle vynálezu v perspektivních pohledech, obr.4A perspektivní pohled na alternativní provedení nástroje podle vynálezu, obr.5A a 5B boční pohledy na alternativní

Μ Β Β · Β • * · · Β

-4·· ·

Β ΒΒ Β Β Β » • · Β Β

ΒΒ ·Β ΒΒΒ·

Β»Β ΒΒΒ

Β «

Β· Β Β provedení řezné hlavy podle vynálezu, obr.5C koncový pohled na řeznou hlavu z obr.5A,5B, obr.6A boční pohled na alternativní provedení držáku podle vynálezu, obr.6B koncový pohled na držák z obr.6A, obr.6C detail konce držáku z obr.6A v bočním pohledu, obr.7A a 7B perspektivní pohled na alternativní provedení nástroje podle vynálezu, a to jednak v rozmontovaném a jednak sestaveném stavu/ obr.SA a 8B perspektivní pohled na alternativní provedení nástroje podle vynálezu, a to jednak v rozmontovaném a jednak sestaveném stavu, obr.8C pohledy na podložku zespodu, z boku a shora (odshora dolů), obr.SD pohled na alternativní provedení řezné hlavy podle vynálezu zespodu a z boku, a obr.9A-9C perspektivní pohledy na alternativní provedení nástroje, držáku a řezné hlavy podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Nejprve bude provedena technická analýza přenášených točivých momentů ve spojích jakožto analýza základní teorie, ha níž je založen vynález. Na obr.lA je pohled na čtvercovou plochu s délkou a, která má v sobě obrobením vytvořených N podélných rovnoběžných drážek šířky W. Ve vztahu k protilehlé ploše s podobnou drážkou se předpokládá, že u jednotlivé drážky je možné vytvořit relativní zkroucení v rámci úhlu Ψΐ. Je možno říci, že to je mírou mezery mezi oběma plochami pro drážku. Když se N drážek současně vzájemně ovlivňují, dosáhne se spolupůsobení, které zmenšuje celkové relativní zkroucení nepřímo úměrně k počtu drážek podle vztahu:

Ψ = fl/N • ·· ♦ · riri riri riri ·· · · * · · . · ri «ri « ririri ·· ·' ri··'· • «·· · · » riri ·*· ri·· « · « ri · · · ririri riri ·* ri·*· v· *♦

Na obr.lB je znázorněna stejná plocha, ale s N/2 drážek, vytvořených obrobením podél poloviny délky a/2. Na druhé polovině je N drážek se stejným profilem a šířkou jako výše, ale vytvořených kolmo k ostatním drážkám. Když protilehlá plocha s N+N drážkami obrobenými vůči sobě kolmo ovlivňuje druhou plochu, dosáhne se záběr mezi celkem N+N/2 drážek. Je-li relativní zkroucení drážky jako v předchozím případě ^1, je celkové získané relativní zkroucení

Ψ = fl/(N+N/2) = 2tfl/3N

To znamená, že celkové zkroucení/pohyb je v této spojce o 33% menší než u známého spoje.

Na obr.lc je znázorněn profil hřebenu mezi dvěma * drážkami. Namáhání na boku povede k maximálnímu napětí na poloměru, který se stane dimenzovacím hlediskem pro to, jak velké zatížení může spoj unést (nebo jinými slovy maximální . točivý moment). Jelikož se profil s hloubkou rozšiřuje, bude napětí záviset na namáhání na jednotku délky, t.j. čím delší je vzdálenost, na níž může být dané namáhání rozděleno, tím nižší bude napětí. Samotné rozdělení zatížení je pak závislé na relativním kroucení mezi oběma částmi spoje.

Ideální spoj má ve všech drážkách dotyk podél celé drážky. 2 praxe je však známé, že kontakt vznikne při torzním zatížení podél okraje ploch, jak ukazuje obr.ID. Velikost zatížení je proto přímo závislá na relativním kroucení ve spoji. Pro daný točivý moment se proto napětí v profilu bude měnit úměrně k relativnímu kroucení ve spoji. Je-li maximální napětí v profilu a_max, vypočítá se toto napětí pro ·

-6• 9 9 99 9 *·9· • 9*9 * 9 9 9 9 9«· 99«

9 · 9 9 9 · ··* 99 99 9999 99 99 namáhání f(n/mm) podle vztahu °max = í x c kdé funkce c závisí na materiálu a geometrii profilu.

Pro daný točivý moment m a x boků (stejných jako na obr.lA a IB, t.j. 2N nebo 2(N/2+N)), potom

Spojka z obr.lB může jinými slovy přenášet točivý moment, který je o 1/(2/3) x 100% = 50% větší než spojka z obr.lA.

Výše uvedená teoretická úvaha tvoří základ pro řadu provedení vynálezu, z nichž některá jsou popisována níže.

Obr.2A až 2D znázorňují obráběcí nástroj 10, obsahující v podstatě válcový držák 11, vícehrannou hlavu 12, a šroub 13.. Držák 11 může být vyroben z oceli, cementovaného karbidu nebo rychlořezné oceli. Jeden volný konec držáku 11 je určený k upevnění na neznázorněném otočném vřetení v obráběcím stroji, zatímco opačný druhý konec má čelní plochu 14 a díru 15 se závitem. Závitová díra 15 má kónický vstupní úkos. Čelní plochá má kruhový základní tvar a obsahuje dvě drážkované části 16A, 16B. Každá drážkovaná část kryje v podstatě polovinu čelní plochy 14 a obsahuje více samostatných drážek 17A, 17B. Drážky v drážkovaných částech mají dva hlavní směry Sl, S2, které jsou vzájemně na šebe kolmé.

-Ί• Φ · Φ·

ΦΦΦ φ «φ φφ φφ «φ «φφφ φφφφ φ φ « φφφφ φ φ φφφφφ φφφ φ φ φ φ φ

Na druhou drážkovanou část 16A navazuje první drážkovaná část 16B. V podstatě každá drážka 17B v první drážkované části 16B protíná plášťovou plochu držáku ve dvou místech, zatímco v podstatě každá drážka 17A ve druhé drážkované části 16A protíná plástovou plochu držáku v jednom místě. Každá drážka 17A, 17B je podlouhlá a má průřez ve tvaru písmene V. Každá drážka je definována šířkou W a hloubkou. Šířka W má velikost od 0,2 do 2 mm, s výhodou okolo 1,5 mm. Každá drážka má dva boky, které se prostřednictvím ostrého nebo zaobleného přechodu napojují na dno. Boky svírají vzájemně ostrý úhel. Úhel leží v intervalu od 40° do 80°, s výhodou 55° až 60°. Každá plocha má s výhodou rovinný tvar a navazuje na přiřazený bok prostřednictvím vnitřního měkkého nebo ostrého přechodu. Počet drážek v každé drážkované části závisí na tom, jak je vytvořena nosná plocha řezné hlavy, a je v rozmezí od 5 do 20 drážek. Dno může mít alternativně rádius přibližně 0,2 až 0,4 mm. Tvar drážkovaných částí 16A, 16B poskytuje značně větší měrný povrch,, než kdyby byly rovinné. Drážkované části 16A, 16B kryjí nejméně 80%, s výhodou 90-100%, přístupného povrchu čelní plochy 14.

V provedení znázorněném na obr.2A-2D je první drážkovaná část vytvořena frézováním odvalovací frézou nebo broušením, se směrem posuvu rovnoběžným se směrem S2. Následně se vytvoří druhá drážkovaná část 16A se stejným nástrojem ve směru rovnoběžném se směrem Sl. Pro dosažení plné hloubky v každé drážce 17A v druhé drážkované části ^;16A je vhodné, aby se nástroj poněkud přisouval do druhé drážkované části 16B. Potom bude tento nástroj také obrábět materiál první drážkované části 16B z příkladu dle obr.2A, takže se u konce druhé drážkované části 16A vytvoří v první drážkované části

Λ Φφ ·· * * Φ· ·· • «ΦΦ · Φ · « ΦΦΦΦ ·Φ« ·« Φ · Φ · φ « »♦« · « « * · *·Φ ΦΦΦ

Φ Φ « Φ Φ ·

ΦΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ«« ΦΦ ΦΦ

-816Β zcela nebo částečně pyramidálně tvarované výběžky. Ve znázorněném provedení je plocha druhé drážkované části 16A o něco větší, než je plocha první drážkované části 16B. Druhá drážkovaná část 16A tak obsahuje dvanáct drážek 17A, zatímco první drážkovaná část 16B obsahuje šest drážek.

Na obr.2B je znázorněna řezná hlava 12 v perspektivním pohledu zespodu. Hlava může být vyrobena z cementovaného karbidu, cermetu nebo rychlořezné oceli a může být použita pro obrábění rybinovitých drážek. Hlava má základní tvar komolého kužele a obsahuje deset řezných hran 20 vytvořených na obvodě kuželovité hlavy. Řezné hrany jsou obklopovány běžnými volnými prostory pro třísky. Hlava má vcelku vytvořený krček 21, opatřený nosnou plochou 22. Nosná plocha 22 má kruhový základní tvar a obsahuje dvě drážkované části 23A, 23B. Každá drážkovaná část kryje v podstatě celou nosnou plochu 22 a obsahuje více samostatných shodných drážek 24A. 24B. Drážky v drážkových částech mají dva hlavní směry S3, S4, které jsou vzájemně na sebe kolmé. Drážkované části 23A. 23B v řezné hlavě 12 se zcela příčně prostupují, t.j. v nosné ploše nekončí, kromě míst díry.

V podstatě každá drážka 24A, 24B v obou drážkovaných částech 23A, 23B protíná plástovou plochu držáku na dvou místech. Každá drážka 24A, 24B je podlouhlá a má v průřezu tvar v podstatě písmene V. Každá drážka je definována největší šířkou W a hloubkou. Každá drážka má dva boky, které přes ostrý nebo zaoblený přechod navazují na dno. Boky svírají ostrý úhel v rozmezí od 40° do 80°, s výhodou 55° až 60°. Každá plocha je s výhodou rovinná a navazuje na přiřazený bok v tupém vnitřním pozvolném nebo ostrohranném ·· • · • · ··· • · • · • · « · • ·

-9• · • · ···· ·« * · • ·*· ··· ·· přechodu. Počet drážek v každé drážkované části závisí na tom, jak je vytvořena čelní plocha držáku, a volí se v rozmezí od 5 do 20 drážek. Dno může alternativně mít rádius okolo 0,2 až 0,4 mm.

Tvar drážkovaných částí 23A, 23B poskytuje podstatně větší měrný povrch, než kdyby byl rovinný. Drážkované části 23A, 23B kryjí nejméně 80%, s výhodou 90-100%, přístupného povrchu nosné plochy 22. Drážkované části 23A, 23B jsou posunuty vzhledem k ose otáčení CL nástroje o vzdálenost W/2 v obou směrech Sl, S2 definovaných pro drážkované části 16A, 16B držáku ll. Hlava má nezávitovanou díru 25 pro vložení šroubu nebo jakéhokoli jiného svěrného prostředku. Svěrný prostředek může být alternativně vytvořen jako vnitřní táhlo, přičemž díra 25 je opatřena vcelku vytvořeným závitem, který spolupůsobí se závitovaným volným koncem táhla. Při této alternativě se dosáhne možnosti získat řezné hrany směrem k ose otáčení pro vrtání. Drážkované části 23A, 23B v provedení z obr.2B byly vytvořeny přímým lisováním a slinutím nebo broušením.

Obráběcí nástroj 10 je osazen ručním přiložením nosné plochy 22 řezné hlavy 12 proti čelní ploše 14 držáku 11 v jedné ze čtyř možných poloh. Směry S3, S4 drážek hlavy 12 jsou tak vyřízeny s odpovídajícími směry Sl, S2 drážek čelní plochy 14 držáku 11 v jedné ze čtyř možných poloh. Šroub 13 se osadí do vsouvací díry 25 a do závitové díry 15. Při otáčení šroubu 13 klíčem, který je ovládán rukojetí klíče, bude řezná hlava pevně přitažena s čelní ploše, t.j. dosáhne se poloha podle obr.2D. Řezná hlava 12 je nyní uspokojivě ukotvena 12 v držáku ll.

44'

Důvodem, proč má mít pouze jedna plocha po celé ploše oplatkovítý vzorek je to, že nástroj získá zřetelnější zajišúovací účinek, než kdyby obě plochy měly oplatkovitý vzorek.

Když se má řezná hlava 12 vyměňovat, osazovací proces se obrátí, načež se řezná hlava může sejmout z držáku 11 a vymění se. Tím se také dá vyměnit geometrie řezné hlavy na některá z provedení znázorněných na obr.3, která všechna odpovídají stejnému držáku. Odleva doprava na obr.3 je znázorněna válcová hlava čelní válcové frézy nebo frézy na závity, válcová hlava bez dělení třísek pro například čelní válcovou frézu pro čelní frézování nebo vystružování, drážkovací hlava, a hlava ve tvaru komolého kužele pro čelní rybinovací frézu, . přičemž posledně jmenovaná fréza má vrchol kužele orientovaný směrem k držáku. Společným znakem pro všechny tyto nástroje je, že nahrazují běžné čelní, frézy z rychlořezné oceli, kde jsou často žádoucí menší rozměry (průměr 5 až 15 mm).

Obr.4 znázorňuje frézovací nástroj pro drážkování neboli drážkovací nástroj 30, kde držák 11 má čelní plochu a řezná hlava 12 má nosnou plochu, jak bylo popsáno výše. V případě, kdy by nástroj měl být použit pro frézování, potom je zapotřebí pouze jedna poloha vzhledem ke vzájemně spolupůsobícím plochám. Pokud se má nástroj používat pro soustružení, jsou ve znázorněném případě zapotřebí čtyři různé polohy pro hlavu, aby se mohly všechny řezné hrany pootočit do činné polohy. Při pootáóení bude střídavé drážkovaná část 23A v dotyku s drážkovanými částmi 16A a 16B. To• 0« · * «0 40 04 • ••4 «44« 4444

4 4 44 4 4 4 4 4

4444« 4 4 4 4« 4 444

4 4 4 4 4 4 ••4 *4 44 4«44 «4 40

-11též platí pro drážkovanou část 23B.

Provedení nástroje, znázorněné na obr.5A-5C je tak zvaný šroubovicový vrták, který obsahuje řeznou hlavu 41, tělo 42 vrtáku a neznázorněné táhlo a matici. Řezná hlava 41 je opatřena na konci odvráceném od télesa 42 vrtáku nejméně jednou vrtací řeznou hranou. Řezná hlava 41 je vytvořena z tvrdého materiálu, s výhodou cementovaného karbidu, a nejvýhodněji ze vstřikovaného cementovaného karbidu a obsahuje dvě horní podbroušené plochy, nosnou plochu 22, jakož i první a druhou zakřivenou plochu, které je spojují. Všechny tyto plochy a přiřazené hrany jsou vytvořeny ze stejného materiálu, t.j. s výhodou vstřikovaného cementovaného karbidu. Průsečnice mezi druhými zakřivenými plochami nebo třískovými drážkami a podbroušenými plochami vymezují hlavní řezné hrany, s výhodou prostřednictvím neznázorněných výztužných vzepětí. Průsečnice prvními zakřivenými plochami a třískovými drážkami tvoří sekundární řezné hrany......

Třísková drážka může být alternativně uzpůsobena pro těleso vrtáku s přímými třískovými drážkami. Řezná hlava s výhodou také obsahuje vyhlubovací plochu pro vyhlubování jádra, která sahá ke středu řezné hlavy. Největší průměr řezné hlavy je tvořen průměrovou vzdáleností mezi radiálně krajními body sekundárních řezných hran. Výška řezné hrany je v podstatě stejná, jako uvedená vzdálenost za účelem minimalizace opotřebení ve spoji třískami mezi řeznou hlavou a tělesem vrtáku. Největší průměr nosné plochy 16 je s výhodou menši, než je největší průměr řezné hlavy, aby se získala vůle při obrábění. Od nosné plochy 22 probíhají řeznou hlavou oplachovací díry, v podstatě rovnoběžné s osou otáče-124 ·· ·· ·* ·« «* ·· · · » » · 4 ·· · ·>« · · *>·· • ·* 4 * ♦ · · · »1« »·· • · ♦ * · * · • · « · » · · »9 · · 9 9 ·· ní, k otvoru v příslušné horní ploše. Oplachovací díry jsou uspořádány na čáře L po obou stranách osy otáčení. Funkce vrtacího nástroje je také popsána v patentové přihlášce SE-A-9501687-9, na kterou se zde odvoláváme pokud jde o vnější geometrii vrtáku a přitažení řezné hlavy sevřením k tělesu vrtáku.

Nosná plocha 22 řezné hlavy je vytvořena v souladu s tím, co bylo popsáno ve spojení s obr.2B až na to, že v této nosné ploše jsou v tomto případě vytvořeny oplachovací kanálky okolo střední závitové díry, a že nosná plocha je opatřena třískovými drážkami. Směr SI je rovnoběžný s čárou L a směr S2 je k ní kolmý.

Těleso 42 vrtáku podle obr.6A-6C je opatřeno oplachovacími kanálky, které sledují vystupující plošky vrtáku podél šroubovicové dráhy v odstupu' od osy otáčení. Těleso vrtáku má šroubovicové tvarované třískové drážky nebo přímočaré drážky, které mohou probíhat po jeho celé délce nebo části této délky. Těleso 42 vrtáku je opatřeno čelní plochou 14 na konci obráceném směrem k řezné hlavě 41, přičemž tato plocha je uzpůsobena k dosedání na nosnou plochu 22 řezné hlavy 41, jak je popsána výše s odvoláním na obr.2A-2D. Rozdíl vzhledem k výše uvedenému provedení je v tom, že drážky v drážkovaných částech v tělese 42 vrtáku a řezné hlavě 41 musí být přizpůsobeny tak, že oplachovací kanálky a třískové drážky jsou v odpovídající části uspořádány proti sobě.

Ňa obr.7A a 7B je znázorněno další provedení nástroje podle vynálezu. Nástroj je nástroj 50 pro soustružení, například pro závitování nebo drážkování, a obsahuje držák

-13• *« 4* ·« «« » t » · · · · · 4 9 » ·· · ·· · · · f · · ♦ • «·«·· » * t ««« ··« • 4 4 » · · 9 «·· ·· «» «»*· ·* «4

51, řeznou vložku 52 a šroub 53. Držák 51 je tyč čtvercového průřezu a má dvě vložkové kapsy pro tangenciální osazení řezné vložky. Každá poloha pro osazení řezné vložky obsahuje dvě drážkované části 16A, 16B. jak je vysvětleno výše ve spojení s obr.2A. Každá drážkovaná část 16A. 16B však protíná plášťovou plochu držáku pouze na jednom místě. Řezná vložka 52 je polygonální a je opatřena otvorem a má široké strany s nosnými plochami, jak bylo vysvětleno ve spojení s obr.2B.

Drážky v drážkovaných částech mohou být jednak rovnoběžné a jednak kolmé vzhledem k ose otáčení obrobku, nebo mohou být uloženy šikmo pro dosažení dostatečné vůle, když více než jedna rohová část obsahuje řeznou hranu. Jelikož jsou největší plochy řezné vložky opatřeny drážkovanými částmi, které jsou uspořádány po celé ploše, může být řezná vložka osazena jak na pravé, tak i levé poloze řezné vložky. Nástroj je osazen ručním uložením opěrné plochy řezné vložky. 52 proti čelní ploše držáku 51 v jedné ze čtyř možných poloh. Tím jsou směry S3, S4 drážek uspořádány v souladu s odpovídajícími směry Sl, S2 drážek. Šroub 53 se osadí skrz otvor vložky a směrem k závitovému otvoru v držáku 51. Při otáčení šroubu pomocí klíče, který je ovládán rukojetí, bude řezná vložka pevně přitažena k čelní ploše, t.j. dosáhne se polohy z obr.7B.

Na obr.8A až 8D je znázorněno další provedení nástroje podle vynálezu. Jedná se o nástroj 60 pro podélné soustružení, který obsahuje držák 61, okrouhlou řeznou vložku 62, šroub 63. podložku 64 a svěrku 65. Držák 61 sestává ze čtvercové tyče a má polohu pro osazení podložky 64.· Poloha φ φ» φφ φφ ·« φφ „ , φφφφ φφφφ φφφφ —14“* φφφ φφ < φφφφ φ φφφ «># φ φ «φφ φφφ » φφφφ φ · φφφ φφ φφ φφφφ φφ «φ obsahuje dvě drážkované části 16A, 16B, jak bylo vysvětleno výše ve spojení s obr.2A. Řezná ^fvložka 62 je kruhová a má proto okrouhlou řeznou hranu a může mít poněkud zešikmené plochy podbroušení. Dolní strana řezné vložky je opatřena nosnou plochou, jak byla vysvětlena ve spojení s obr.2B, která je podrobněji znázorněna na obr.SD. Drážky v drážkované části 16A mohou být rovnoběžné s osou otáčení obrobku, a drážky v drážkované části 16B mohou být kolmé k ose otáčení obrobku. Popřípadě mohou být drážky nakloněné, čímž se získá dostatečná vůle, když se má používat polygonální řezná vložka pro podélné soustružení.

Řezná vložka a podložka 64 jsou s výhodou vytvořeny ze vstřikovaného cementovaného karbidu. Podložka 64 je kruhová a její spodní strana obsahuje podobně jako řezná vložka 62 řady drážek nebo jehlanů dolní strany. Horní strana podložky 64 je podobně jako poloha držáku 61 pro řeznou vložku opatřena dvěma drážkovanými částmi 16A, 16B. Podložka má dále průchozí otvor bez závitu.

Nástroj se osazuje tím, že se dolní strana podložky ručně přiloží k držáku 61 v jedné ze čtyř možných poloh. Tím se směry S3, S4 dostanou do souhlasného vyřízení s odpovídajícím směrem ze směrů S1,S2. Šroub 63 se vloží otvorem vložky do polohy proti závitové díře držáku 61. Při otáčení šroubu klíčem se podložka pevně přitáhne proti čelní ploše. Když se má osadit řezná vložka 62, postup se opakuje, t.j. dolní strana řezné vložky se přiloží proti horní straně podložky v jedné ze čtyř možných poloh. Tím jsou směry S3, S4 umístěny do souhlasné orientace s odpovídajícími směry Sl, S2 drážek. Svěrka 65 po té pevně sevře řeznou vložku v polo«0

W 00 ♦· 0 0 0 0	0	«0 00 0 0 0 0 0
• 00000	0	0 0 000
0 0 0	0	0 0
0 0 00 0 0		• 000 00

ze jejího osazení pomocí závitové díry v držáku, čímž se dosáhne polohy podle obr.8B.

V alternativním provedení je horní strana podložky pootočena v úhlu 45° vzhledem k dolní straně a proto taková podložka dovoluje použití čtyř dalších řezných hranových částí na okrouhlé řezné vložce. Horní strana řezné vložky může přirozeně také obsahovat, v oboustranném provedení, plochu znázorněnou na dolní straně řezné vložky 62 z obr.8D, přičemž tato plocha je uspořádána na každé straně radiálně poněkud uvnitř řezné hrany.

Na obr.9A-9C je znázorněno další provedení vynálezu. Nástroj je drážkovací nebo upichovací nástroj 70 a obsahuje držák 71, břit 72, neznázorněnou řeznou vložku a šrouby 73. Držák 71 sestává z tyče čtvercového průřezu a má polohu pro osazení břitu 72. Poloha obsahuje dvě drážkované části, jak byly popsány výše ve spojení s obr.2B, které jsou blíže znázorněny na obr.9B, t.j. dvě navzájem kolmé řady drážek nebo jehlanů ve směrech S3 a S4. Břit 72 má vnitřní stranu opatřenou dvěma drážkovanými částmi 16B. které lemují drážkovanou část 16A v souladu se zásadami vysvětlenými ve spojení s obr.2A. Drážky v drážkovaných částech 16A, 16B jsou uspořádány jednak rovnoběžně a jednak kolmo k normálnímu směru posuvu nástroje. Břit 72 má dále čtyři nezávitované průchozí otvory.

Nástroj se osazuje tak, že se vnitřní strana břitu přiloží rukou do polohy u držáku 71 podle obr.9A. Tím se dostanou směry S3, 54 drážek do orientace odpovídající příslušnému směru Sl, S2. Šrouby 73 se vloží do otvorů v břitu

Μ ·4 ·· ·* • · · 4 · · ·

-16a proti závitovým dírám v držáku 71. Při utahování šroubů se břit pevně přitáhne do polohy dosedající k držáku 71. Po té se řezná vložka vsune do znázorněné vkládací kapsy, načež se nástroj může použít na soustruhu. Výhodou nástroje je, že plochy na vnitřní straně břitu a na držáku mohou být obráběny stejným nástrojem, například odvalovací frézou.

Vynález tak přináší spojení mezi dvěma částmi pro obrábění, které poskytuje zřetelný zajišťovaci efekt a dovoluje přenášet velký točivý moment, přičemž současně se dá vyrábět jednodušeji, než známé spoje. Při použití spojení ve spojitosti s frézováním, tedy s nástroji malých průměrů je toto spojení stabilní a dovoluje jednoduchou výměnu řezných hlav. Při použití pro soustružení je možné pootáčet nejméně čtyři řezné hrany nebo částí řezných hran a držet je ve zvolené poloze.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Spoj mezi první částí (11; 42; 51; 61; 71) a druhou částí (12; 41; 52; 64; 62; 72) pro použití v třískovém obrábění, obsahujícími dvě spolupůsobící plochy (14,22) a prostředky (13; 53; 63; 65; 73) pro silové natlačování ploch na sebe, přičemž plochy jsou profilované s drážkami (17A, 17B, 24A, 24B) pro umožňování vzájemného tvarového zajištění, vyznačený tím, že spolupůsobící plochy (14, 22) jsou uzpůsobeny tak, že vykazují nejméně čtyři samostatné vzájemné polohy, přičemž počet drážek (17A, 17B, 24A, 24B) je větší, než je počet poloh, přičemž každá plocha (14, 22) obsahuje nejméně dvě drážkované části (16A,16B,23A,23B) obsahující uvedené drážky a s výhodou uspořádané s orientací v podstatě navzájem kolmo, přičemž jedna drážkovaná část (16B) z drážkovaných částí v první části (11; 42; 51; 61; 71) přiléhá k druhé drážkované části (16A).
2. Spoj podle nároku 1, vyznačený tím, že drážkované části (23A, 23B) ve druhé části (12; 41; 52; 64; 62; 72) se zcela vzájemně příčně prostupují.
3. Spoj podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že drážky (17A, 17B, 24Á, 24B) v odpovídající drážkované části (16A, 16B, 23A,, 23B) mají stejný základní tvar a mají tvar v podstatě písmene v a jsou vzájemně vůči sobě posunuty v osazeném stavu v rovině, mají šířku (W) a jsou vzájemně posunuty v uvedené rovině o polovinu (W/2) jejich šířky (W).
4. Spoj podle nároku 1,2 nebo 3, vyznačený tím, že drážkované části (16A, 16B, 23A, 23B) kryjí nejméně 80%, • 9 · 99 99

-18s výhodou 90-100%, přístupné oblasti přiřazené plochy (14,

22) a drážky v každé plose (14, 22) mají dva hlavní směry (Sl,S2,S3,S4), které jsou vzájemně kolmé, přičemž spoj je určen pro rotační a/nebo fixní nástroje.
5. Nástroj obsahující spoj podle nároku 1 mezi řeznou hlavou (11; 42; 51; 61; 71) nebo podložkou (64) a držákem (11; 42; 51; 61; 71), přičemž řezná hlava/podložka a držák obsahují dvě spolupůsobící plochy (14, 22) a prostředky (13; 53; 63; 65; 73) pro silové natlačování ploch na sebe, přičemž plochy, jsou profilované s drážkami pro umožňování vzájemného tvarového zajištění, vyznačený tím, že spolupůsobící plochy (14, 22) mají nejméně čtyři samostatné vzájemné polohy, přičemž počet drážek (17A, 17B, 24A, 24B) je větší, než je počet poloh, přičemž každá plocha (14, 22) obsahuje nejméně dvě drážkované části (16A,16B,23A,23B) obsahující uvedené drážky a s výhodou uspořádané orientací v podstatě navzájem kolmo, přičemž jedna drážkovaná část (16B) z drážkovaných částí v první části (11; 42; 51; 61; 71) přiléhá k druhé drážkované části (16A).
6. Nástroj podle nároku 5, vyznačený tím, že drážkové části (23A, 23B) ve druhé části (12; 41; 52; 64; 62; 72) se zcela vzájemně příčně prostupují.
7. Nástroj podle nároku 5 nebo 6, vyznačený tím, že drážky (17A, 17B, 24A, 24B) v odpovídající drážkované části (16A, 16B, 23A, 23B) mají tvar v podstatě písmene V a jsou vzájemně vůči sobě posunuty v rovině, když je nástroj osazen, mají šířku (W) a jsou vzájemně posunuty v uvedené rovině o polovinu (W/2.) jejich šířky (W).

-19• *· fefe fefe ·· fe* • · ♦ * fe fefe · · fe· · *«· · · · · · · · ·. «· · fe · * * fe fefefe fefefe * fefefefe fefe • ••fefe fefe fefefefe fefe ·
8. Nástroj podle nároku 5,6 nebo 7, vyznačený tím, že drážkované části (16A, 16B, 23A, 23B) kryjí nejméně 80%, s výhodou 90-100%, přístupné oblasti přiřazené plochy (14, 22) a drážky v každé ploše (14, 22.) mají dva hlavní směry (SI,S2,S3,S4), které jsou vzájemně kolmé, přičemž spoj je určen pro rotační a/nebo fixní nástroje.
9. Řezná hlava pro použití v nástroji podle nároku 5 mezi řeznou hlavou (11; 42; 51; 61; 71) a držákem, přičemž řezná hlava a držák obsahují dvě spolupůsobící plochy (14) a prostředky pro silové natlačování ploch na sebe, přičemž plochy jsou profilované s drážkami (24A, 24B) pro umožňování vzájemného tvarového zajištění, vyznačený tím, že plocha (14) řezné hlavy je uzpůsobena pro zaujímání nejméně čtyř samostatných poloh, přičemž počet drážek je větší, než je počet poloh, a uvedená plocha (14) obsahuje nejméně dvě drážkované části (23A,23B) obsahující uvedené drážky a s výhodou uspořádané s orientací v podstatě navzájem kolmo, přičemž drážkované části (23A, 23B) v řezné hlavě (11; 42; 51; 61; 71) se zcela vzájemně příčně prostupují.
10. Řezná hlava podle nároku 9, vyznačená tím, že drážky (24A, 24Bj v odpovídající drážkované části (23A, ' 23B) jsou shodné a mají tvar v podstatě písmene V a šířku (W).
11. Řezná hlava podle nároku 9 nebo 10, vyznačený tím, že drážkované části (23A, 23B) kryjí nejméně 80%, s výhodou 90-100%, přístupné oblasti přiřazené plochy (14, 22) a drážky v každé ploše (14, 22) mají dva hlavní směry

4«

B« • *

-20«Β ΒΒ • Β · · • · Β · • ··Β Β Β· • V • Β Β Β (S1,S2,S3,S4), které jsou vzájemně kolmé.
12. Držák pro použití v nástroji podle nároku 5 pro připojení k řezné hlavě nebo podložce, přičemž řezná hlava/podložka a držák (11; 42; 51; 61; 71) obsahují dvě spolupůsobící plochy (14) a prostředky pro silové natlačování ploch na sebe, přičemž plochy jsou profilované s drážkami pro umožňování vzájemného tvarového zajištění, vyznačený tím, že plocha (14) držáku je uzpůsobena pro zaujímání nejméně čtyř samostatných poloh, přičemž počet drážek (17A, 17B) je větší, než je počet poloh, a uvedená plocha (14) obsahuje nejméně dvě drážkované části (16A,16B) obsahující uvedené drážky a s výhodou uspořádané s orientací v podstatě navzájem kolmo, přičemž jedna drážkovaná část (16B) z drážkovaných částí v držáku (ll; 42; 51; 61; 71) přiléhá k druhé drážkované části (16A).
13. Držák podle nároku 12, vyznačený tím, že drážky (17Á, 17B) v odpovídající drážkované části (23A, 23B) mají shodný základní tvar a mají tvar v podstatě písmene V a šířku (W).
14. Držák podle nároku 12 nebo 13, vyznačený tím, že drážkované části (Ϊ6Α’, Í6B) kryjí nejméně 80%, s výhodou 90-100%, přístupné oblasti přiřazené plochy (14) a drážky v ploše (14) mají dva hlavní směry (S1,S2), které jsou vzájemně kolmé.
15. Podložka pro použití v nástroji podle nároku 5 pro připojení k držáku, přičemž podložka (64) a držák obsahují spolupůsobící plochy (14) a prostředky pro silové na-21• *» φφ φ» φφ «φ *· * φ φ φ * * « · φ φ • φφ φφ · φφφ» • φφφ φ » V Φ Φ ΦΦΦ φφφ φ φ · φ · φ φφ» »· φφ «φφφ φφ *· tlačování nosných ploch na sebe, přičemž plochy jsou profilované s drážkami pro umožňování vzájemného tvarového zajištění, přičemž podložka má dolní stranu (22) a horní stranu (14), vyznačená tím, že dolní strana (22) podložky (64) je uzpůsobena pro zaujímání nejméně čtyř samostatných poloh, přičemž počet drážek je větší, než je počet poloh, přičemž uvedená strana (22) obsahuje nejméně dvě drážkované části (23A,23B) obsahující uvedené drážky a s výhodou uspořádané s orientací v podstatě navzájem kolmo.
16. Podložka podle nároku 15, vyznačená tím, že horní strana (14) podložky (64) je uzpůsobena pro vymezování nejméně čtyř samostatných poloh, přičemž počet drážek je větší, než je počet poloh, přičemž uvedená strana (14) obsahuje nejméně dvě drážkované části (16A,16B) obsahující uvedené drážky a s výhodou uspořádané s orientací v podstatě navzájem kolmo.
17. Způsob vzájemného spojování dvou nástrojových částí v rozhraní, sestávajícím ze dvou spolupůsobících ploch (14, 22) a prostředků (13; 53; 63; 65; 73) pro silové natlačování ploch na sebe, přičemž plochy jsou profilované s drážkami (17A, 17B, 24A, 24B) pro umožňování vzájemného tvářového zajištění, vyznačený tím, že se vytvoří spolupůsobící plochy (14, 22) s nejméně čtyřmi samostatnými možnými vzájemnými polohami,· vytvoří se počet drážek (17A, 17B, 24A, 24B) tak, že se stane větší, než je počet poloh, vytvoří se každá plocha (14, 22) tak, že obsahuje nejméně dvě drážkované části (16A,16B,23A,23B) obsahující uvedené drážky a s výhodou uspořádané s orientací v podstatě navzájem kolmo, vytvoří se jedna drážkovaná část (16B) z drážkovaných β φ • ·

-22• · · ·' φ* • φ φ ·φ « • • φ φφ částí v jedné ploše tak, že přiléhá k druhé drážkované části (16A) stejné plochy/' nástrojové části se uvedou do jedné polohy ze čtyř možných poloh a plochy (14, 22) se stáhnou k sobě uvedenými prostředky tak, že tvary nosných ploch se vzájemně zajistí v pevné poloze.