CZ418398A3 - Bezvodý kapalný účinný detergentní prostředek ve formě suspenze pevných málo rozpustných částic rozptýlených ve strukturované kapalné fázi obsahující surfaktant - Google Patents

Description

Tento vynález se týká kapalných detergentních prostředků, které jsou bezvodé povahy a které jsou ve formě stabilních disperzí určitého materiálu, jako např. bělících činidel a/nebo jiných pomocných látek.

Dosavadní stav techniky

Kapalné detergenty bývají považovány za výhodnější než suché práškové detergenty, nebo detergenty tvořené pevnými částicemi. Kapalné detergenty jsou proto často u zákazníků ve velké oblibě. Je možné je snadno odměřit, rychle se rozpouštějí v prací vodě, je možné je nanést v koncentrovaných roztocích nebo disperzích přímo na znečištěné části oděvů a nepráší. Obvykle také zaberou mnohem méně skladovacího prostoru než produkty granulované. Do formule kapalných pracích prostředků je možno navíc přidat látky, které by byly narušeny během sušení, jež je často používáno pří výrobě suchých (práškových nebo granulovaných) čistících výrobků. Ačkoliv kapalné detergenty mají mnoho předností oproti granulovaným čistícím prostředkům, mají také několik nevýhod. Především jednotlivé složky detergentu, které jsou v granulovaných produktech vzájemně kompatibilní, mohou mít v kapalném a zvláště ve vodném prostředí, tendenci ke vzájemné interakci nebo reakci. Takovéto součásti, jako enzymy, surfaktanty, parfémy, zjasňovače, rozpouštědla a především bělidla a aktivátory bělidel, může být zvláště obtížné včlenit do kapalných detergentů s přijatelným stupněm chemické stability.

Jedním z přístupů ke zvýšení chemické slučivosti součástí detergentních směsí kapalných čistících prostředků je tvorba bezvodých kapalných detergentů. U takovýchto bezvodých prostředků mají alespoň některé z normálně pevných součástí detergentní směsi tendenci zůstat nerozpustnými a tudíž jsou i méně reaktivní, než kdyby byli v kapalině rozpuštěny. Bezvodé kapalné detergentní prostředky, včetně těch, které obsahují reaktivní látky jako například peroxidová bělící činidla, byly uveřejněny například v patentech: Hepworth et al., U.S. 4,615,820, vydáno 17. října 1986, Schultz et al., U. S. 4,929,380, vydáno 29. května 1990, Schultz et al., U.S. 5,008,031. vydáno

16. dubna 1991, Elder et al, EP-A-030,096, publikováno 10. června 1981, Halí et al, WO • 0 0 0 0 0 0 0· 000 0·· • 000 0000 0 0

92/09678, publikováno 11. června 1992 and Sanderson et al., EP-A-565,017, publikováno 13. října 1993.

Přestože chemická slučivost jednotlivých složek může být u bezvodých kapalných detergentních směsí zvýšena, fyzikální stabilita těchto složení může být problém. Příčinou je tendence takovýchto produktů oddělovat se jako rozptýlené nerozpustné pevné částice ze suspenze a usazovat se na dno nádoby s kapalným detergentem. Jedním důsledkem tohoto problému mohou být rovněž obtíže spojené se včleněním dostatečného množství a správného druhu surfaktantu do bezvodého kapalného detergentního prostředku. Surfaktantní látky musí samozřejmě být vybírány tak, aby směs měla přijatelný výkon při čištění textilií, ale použití těchto látek nesmí vést k nepřijatelnému stupni fázového oddělení směsi. Ke zvýšení fyzikální stability takových produktů je možno přidat fázové stabilizátory, například zhušťovadla, nebo činidla kontrolující viskozitu. Takovéto látky ovšem mohou zvyšovat náklady a objem výrobku, aniž by přispěli k pracímu nebo čistícímu výkonu složení detergentních směsí.

Rovněž je možné volit surfaktanty vhodné pro takovéto kapalné prací detergenty, které mohou udělit kapalné fázi produktu strukturu a tím podporovat suspenzi částicových složek rozptýlených v takto strukturované kapalné fázi. Příklad výrobku se strukturovanou surfaktantní soustavou se nachází v patentech: van der Hoeven et al., U.S. 5,389,284,vydáno 14. února 1995, kteiý využívá strukturované surfaktantní soustavy založené na relativně vysokých koncentracích alkohol alkoxylát neiontových surfaktantů a aníontových činidel. Ve výrobcích, ve kterých jsou užity strukturované surfaktanty, musí být kapalná fáze natolik viskózní, aby zabránila usazování a oddělování složek suspenze, ale ne příliš viskózní, aby to nepříznivě ovlivnilo tekutost a naředitelnost detergentního výrobku.

Z předchozí části článku jasně vyplývá dlouhodobá potřeba nalézt a poskytnout kapalný detergentní prostředek obsahující pevné částice, ve formě bezvodých kapalných výrobků, s vysokým stupněm chemické, například bělící a enzymatické stability, současně s komerčně přijatelnou stabilitou fáze, tekutostí a složením, jakož i pracím, čistícím nebo bělícím výkonem. Z toho vyplývá, že objektem navrhovaného vynálezu je poskytnutí bezvodých kapalných detergentních výrobků obsahujících pevné částice, které mají žádané vlastnosti chemické a fyzikální stability a současně jsou mimořádně tekuté a podávají skvělý prací a bělící výkon.

···· · · · · · · · • · · · · · · ·· ······ ···· · · · · · ·

Podstata vynálezu

Navrhovaný vynález poskytuje bezvodé kapalné detergentní prostředky skládající se ze stabilní suspenze pevných nerozpustných materiálů rozptýlených ve strukturované kapalné fázi obsahující surfaktant. Takovéto směsi tvoří: A) přibližně 45 % až 95 % hmotností tvoří kapalná fáze obsahující surfaktant strukturovaná nerozpustnými částmi prášku obsahujícího aniontový surfaktant; B) 5 % až 55 % hmotnosti tvoří přidaná nerozpustná látka ve formě částic. Strukturovaná kapalná fáze obsahující surfaktant je utvářená smísením a) jednoho nebo více bezvodých organických ředidel (tvořících 50 % až 99 % hmotnosti kapalné fáze) s b) práškem obsahujícím aniontový surfaktant (tvoří 1 % až 50 % hmotnosti kapalné fáze). Prášek obsahující aniontový surfaktant je vytvořen současným vysoušením jedné nebo více solí alkalických kovů kyseliny Cto-i6 alkylbenzensulfonové a jednou nebo více nesurfaktantních solí, například síranem sodný, citronanem sodným. Současným vysušováním vzniká prášek, který je tvořen z přibližně 45 % až 94 % hmotnosti ze solí kyseliny alkylbenzensulfonové, z přibližně 2 % až 50 % hmotnosti z nesurfaktantních solí a z přibližně 0,5 % až 4 % hmotnosti reziduální vodou. Tento prášek obsahující aniontový surfaktant také sestává ze přibližně 10 % až 60 % hmotnosti z frakce, která je nerozpustná v bezvodých organických ředidlech, která se používají k vytvoření strukturované kapalné fáze obsahující surfaktant.

Velikost částic přidané nerozpustné látky, která je rozptýlena ve strukturované kapalné fázi obsahující surfaktant, čímž vznikne detergentní směs, se pohybuje v rozmezí od asi 0,1 do 1500 mikrometrů. Tato látka ve formě částic je tvořena peroxidovými bělícími činidly, aktivátory bělidel, pomocnými aniontovými surfaktanty, organickými detergentními složkami a anorganickými zásaditými zdroji a kombinací těchto typů látek ve formě částic.

Bezvodé kapalné detergentní prostředky, které jsou předmětem tohoto vynálezu, jsou tvořeny strukturovanou kapalnou fází obsahující surfaktant, ve které je rozptýlena nerozpustná pevná látka ve formě částic. Základní a volitelné složky strukturované kapalné fáze a v ní rozptýlené pevné látky, z nichž je složen detergent, stejně tak jako forma směsi, její příprava a použití, jsou detailně popsány níže. (Všechny koncentrace a poměry jsou udávány hmotnostně, není-li uvedeno jinak.) • flflfl · · · flfl·· • flflfl flfl · ···· • flfl flflfl · flfl ······

Surfaktantně strukturovaná kapalná fáze

Strukturovaná kapalná fáze obsahující surfaktant bude obecně tvořit přibližně 45 % až 90 % hmotnosti detergentu. Lépe bude tato kapalná fáze tvořit přibližně 50 % až 90 % hmotnosti detergentu. Nejlépe však bude tato kapalná fáze tvořit přibližně 50 % až 70 % hmotnosti detergentu. Strukturovaná kapalná fáze detergentu je tvořena jedním nebo více bezvodými organickými ředidly, do nichž je vmíchán určitý typ prášku obsahujícího aniontový surfaktant.

(A) Bezvodá organická ředidla.

Hlavní složka strukturované kapalné fáze detergentu sestává z jednoho nebo více bezvodých organických ředidel. Bezvodá organická ředidla použitá v tomto vynálezu mohou být jak povrchově aktivní, tj. surfaktantní, kapaliny, tak bezvodé nesurfaktantní kapaliny, jež jsou zde nazývány bezvodá rozpouštědla. Termín „rozpouštědlo“ je zde používán k popsání nesurfaktantní bezvodé složky směsí. Zatímco některé ze základních a/nebo volitelných složek směsí se mohou rozpouštět v kapalné fázi obsahující „rozpouštědlo“, jiné složky budou zůstávat ve formě částic, rozptýlených po kapalné fázi obsahující „rozpouštědlo“. Termín „rozpouštědlo“ tedy neznamená látku, která musí být nezbytně schopná rozpouštět všechny složky do ní přidané. Bezvodé kapalné ředidlo bude obecně tvořit přibližně 50 % až 99 %, výhodněji však 50 % až 80 %, nejlépe 55 % až 75 % strukturované kapalné fáze obsahující surfaktant. V ideálním případě kapalná fáze, tj. bezvodé kapalné ředidlo, bude obsahovat jak bezvodé kapalné surfaktanty tak nesurfaktantní bezvodá rozpouštědla.

i) Bezvodé surfaktantní kapaliny λ/hodnými typy bezvodé surfaktantní kapaliny, které mohou být užity při tvorbě strukturované kapalné fáze směsí jsou alkoxylované alkoholy, ethylenoxid (EO)-propylenoxid (PO) blokové polymery, amidy polyhydroxylovaných mastných kyselin, alkylpolysacharidy a podobně. Za normálních podmínek jsou surfaktanty, mající hydrofilně lipofilní rovnováhu (HBL) v rozmezí od 10 do 16, tekuté. Ideální jsou alkoholalkoxylát neiontové surfaktanty.

Alkoholalkoxyláty jsou látky, které se obecně dají vyjádřit vzorcem:

kde R¹ je alkylový zbytek Cx-C₎₆, mje2až4anjev rozmezí od 2 do 12. Preferujeme aby R¹ byla alkylová skupina, která může být primární nebo sekundární a která obsahuje přibližně 9 až 15

Φ · φφφφ φφφφ ·· · φφφφ φφφφ φ φ · φφφφ • φ φ φ · · φ φφ ΦΦΦ ΦΦΦ φφφφ φφφφ φ φ atomů uhlíku, nejlépe od 10 do 14. Také preferujeme, aby alkoxylované vyšší alkoholy byly ethoxylované látky, které obsahují od přibližně 2 do 12 ethylenoxidových skupin na molekulu. Alkoxylové vyšší alkoholy užívané v kapalné fázi by měli mít HLB v rozmezí od přibližně 3 do

17. Výhodněji však by HLB tohoto materiálu mělo být v rozmezí od přibližně 6 do 15, nejlépe od přibližně 8 do 15.

Vyšší alkoxyalkoholy, které jsou použitelné jako bezvodá kapalná fáze, nebo její součást, jsou například vyráběné z alkoholů, které mají 12 až 15 atomů uhlíku a které obsahují přibližně 7 molů ethylenoxidu. Tyto látky jsou obchodovány firmou Shell Chemical Company pod jmény Neodol 25-7 a Neodol 23-6.5. Jiné použitelné Neodoly jsou Neodol 1-5, ethoxylovaný vyšší alkohol s v průměru 11 atomy uhlíku v alkylovém řetězci se přibližně 5 moly etylenoxidu, Neodol 23-9, ethoxydovaný primární C12-C13 alkohol se přibližně 9 moly ethylenoxidu a Neodol 91-10, ethoxylovaný C9-C11 primární alkohol se přibližně 10 moly ethylenoxidu. Ethoxyalkoholy tohoto typu byly také společností Shell Chemical Company obchodovány pod obchodním názvem Dobanol. Dobanol 91-5 je ethoxylovaný C₉-Cu s průměrně 5 moly ethylenoxidu a Dobanol 25-7 je ethoxylovaný C12-C15 mastný alkohol S průměrně 7 moly ethylenoxidu na mol mastného alkoholu.

Jako další příklady použitelných ethoxylkoholů mohou posloužit lineární sekundární ethoxyalkoholy Tergitol 15-S-7 a Tergitol 15-S-9, které byly obchodovány společnosti Union Carbide Coporatíon. Tergitol 15-S-7 je míchaný produkt ethoxilace Cn-Cu lineárního sekundárního alkanolu se 7 moly ethylenoxidu, Tergitol 15-S-9, je podobný ale s 9 moly ethylenoxidu.

Další typy ethoxyalkoholů použitelných v navrhovaných směsích jsou neionty o vyšší molekulární hmotnosti, například Neodol 45-11, které jsou podobné produkty ethylenoxidové kondenzace vyšších alkoholů. Tyto výrobky byly také obchodovány společností Shell Chemical Company. Jestliže se použije alkoxyalkoholový neiontový surfaktant jako část bezvodé kapalné fáze detergentu, měl by představovat přibližně 1 % až 60 % strukturované kapalné fáze. Ještě lépe by měla alkoxyalkoholová složka tvořit přibližně 5 % až 40 % strukturované kapalné fáze. Nejlépe by měla alkoxyalkoholová složka tvořit přibližně 5 % až 35 % strukturované kapalné fáze. Využití alkoxyalkoholu v těchto koncentracích v kapalné fázi odpovídá koncentraci alkoxyalkoholu v celku od přibližně 1 % až 60 % hmotnosti, ještě lépe přibližně 2 % až 40 % hmotnosti a nejlépe přibližně 10 % až 25 % hmotnosti celku.

Dalším typem bezvodé surfaktantní kapaliny, která může být použita v navrhovaném vynálezu, jsou ethylenoxid (EO)- propylenoxid (PO) blokové polymery. Látky tohoto typu jsou dobře

99

99

9 9 9

9 99 9 9

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 známé neinotové surfaktanty, které byly obchodovány pod obchodním jménem Prulonic. Tyto látky se tvoří přidáním bloků ethylenoxidových skupin na konce polypropylenglykolových řetězců k úpravě povrchové aktivity výsledných blokových polymerů. EO-PO blokové polymerové neionty tohoto typy jsou detailně popsány v Davidsohn and Milwidsky: Synthetic Detergents, 7* Ed., Longman Scientific and Technical (1987), str. 34-36, 189-191 a v patentech U.S. 2,674,619 a 2,677,700. Všechny tyto publikace jsou uvedeny jako odkazy. O těchto neionotových surfaktantech stejného typu, jako je Prulonic, se také předpokládá, že pracují jako účinná činidla rozptylující pevné částice, které jsou dispergovány v tekuté fázi detergentů.

Další typy bezvodých surfaktantních kapalin, které je možno použít, obsahují surfaktanty na bázi polyhydroxylovaných amidů mastných kyselin. Látky tohoto typu neiontových surfaktantů odpovídají vzorci:

O CpH₂p+l

II I

R-C-N-Z

Kde R je C9-17 alkyl nebo aikenyl, p je 1 až 6 a Z je glycitil odvozený od redukovaného cukru nebo jeho alkoxylovaného derivátu. Takové materiály zahrnují Cn-Cig N-metylglukamidy, například N-metyl-N-l-deoxyglucitilcocoamid a N-metyl-N-l-deoxyglucitiloleamid. Postupy výroby polyhydroxymastných kyselin, amidů jsou známé a lze je nalézt například v patentech: Wilson, U.S. 2,965,576 a Schwartz, U.S. 2,703,798. Tyto látky a jejich příprava jsou také detailněji popsány v patentu: Honsa, U.S. 5,174,937, vydáno 26. prosince 1992, na nějž je zde také odkaz.

Množství kapalného surfaktantu ve strukturované bezvodé kapalné fázi bude určeno typem a množstvím dalších složek a také cílovými vlastnostmi výrobku. Obecně může kapalný surfaktant tvořit přibližně 35 % až 70 % bezvodé strukturované kapalné fáze. Ještě lépe by měl kapalný surfaktant tvořit přibližně 50 % až 65 % bezvodé strukturované kapalné fáze. To odpovídá koncentraci bezvodého kapalného surfaktantu v celku od přibližně 15 % do 70 % hmotnosti, výhodněji však od přibližně 20 % do 50 % hmotnosti celku.

ii) Nesurfaktantní bezvodá organická rozpouštědla

Strukturovaná kapalná fáze detergentů může také osahovat jedno nebo více nesurfaktantních bezvodých organických rozpouštědel. Takové nesurfaktantní bezvodé kapaliny by měli mít nízký

Ί stupeň polarity. Pro účely tohoto vynálezu „nízkopolaritní“ kapaliny jsou takové, které mají malou, pokud vůbec nějakou, tendenci k rozpouštění jednoho z upřednostňovaných typů pevných částic užívaného ve směsi, tj. peroxidová bělící činidla, boritan sodný nebo uhličitan sodný. Proto se relativně polarizovaná rozpouštědla jako etanol se raději neužívají. Vhodné typy rozpouštědel s nižší polaritou, které jsou použitelné v bezvodých tekutých detergentních směsích, zahrnují C₄-C₈ alkylenglykoly a alkylenglykol mono nižší alkylethery, polyethylenglykoly s nízkou molekulární hmotností, methylestery a amidy s nízkou molekulární hmotností a podobně. Upřednostňovaný typ bezvodých rozpouštědel s nižší polaritou pro naše potřeby obsahuje alkylglykoly C₄-C₈ s rozvětveným nebo nerozvětveným řetězcem. Látky tohoto typu zahrnují hexylenglykol (4-methyl-2,4-pentandiol), 1,6-hexandiol, 1,3-butylenglykol a 1,4-butylenglykol. Upřednostňuje se hexylenglykol.

Jiný upřednostňovaný typ bezvodého rozpouštědela s nižší polaritou obsahuje mono-, di-, tri-, tetra- C2-C3 alkylenglykol mono C₂-C₆ alkylethery. Konkrétními příklady takových směsí jsou například diethylenglykolmonobutylether, tetraethylenglykolmonobutylether, dipropylenglykolmonoethylether, dipropylenglykolmonobutylether.

Diethylenglykolmonobutylether, dipropylenglykolmonobutylether a butoxy-propoxy-propanol (BPP) jsou zejména doporučovány. Směsi tohoto typu byly obchodovány pod obchodními jmény Dowanol, Carbitol a Cellosolve.

Další preferovaný typ bezvodého organického rozpouštědla s nižší polaritou obsahuje polyethylenglykoly (PEG) o nižší molekulární hmotnosti. Takové materiály mají molekulární hmotnost minimálně asi 150. PEGy, jejichž molekulární hmotnost se pohybuje od přibližně 200600 jsou nejvhodnější.

Přesto další vhodný typ nepolárního bezvodého rozpouštědla obsahuje methylestery o nižší molekulární hmotnosti. Tyto látky mají obecný vzorec: Ri-C(O)-OCH₃, kde R¹ je v rozpětí od 1 do přibližně 18. Příklady vhodných methylesterů o nižší molekulární hmotnosti jsou methylacetát, methylpropionát, methyloktanát a methyldodekanát.

Použité bezvodé nesurfaktantní organické rozpouštědlo (rozpouštědla) s obecně nižší polaritou by pochopitelně mělo být kompatibilní s dalšími složkami výsledné směsi a nemělo by s nimi reagovat (například s bělidly a/nebo aktivátory použitými v kapalné detergentní směsi). Takováto složka rozpouštědla by měla být uplatněna v množství přibližně od 1 % do 70 % hmotnosti strukturované kapalné fáze. Výhodněji by však bezvodé nesurfaktantní rozpouštědlo s nízkou polaritou mělo tvořit přibližně 10 % až 60 % hmotnosti strukturované kapalné fáze, nejlépe přibližně 20 % až 50 % hmotnosti strukturované kapalné fáze. Využití nesurfaktantního ·· ····

·· ·· • · · · · · · • · · · · · · • ·· · 4 · · · · ···· · · · · rozpouštědla v těchto koncentracích ve strukturované kapalné fázi odpovídá celkové koncentraci nesurfaktantního rozpouštědla ve výsledné směsi od přibližně 1 % do 50 % hmotnosti, výhodněji však přibližně 5 % až 40 % hmotnosti a nejlépe přibližně 10 % až 30 % hmotnosti.

iii) Směsi surfaktantních a nesurfaktantních rozpouštědel

V systémech, kde se uplatní jak bezvodé surfaktantní kapaliny, tak bezvodá nesurfaktantní rozpouštědla, poměr surfaktantních kapalin k nesurfaktantním, například poměr alkoxyalkoholu k nízkopolaritnímu rozpouštědlu ve strukturované kapalné fázi obsahující surfaktant, může být příčinou odlišných Teologických vlastností vytvořeného detergentu. Obecně hmotnostní poměr surfaktantní kapaliny k nesurfaktantnímu organickému rozpouštědlu bude v rozpětí od přibližně 50 : 1 do 1 : 50. Výhodněji by však tento poměr měl být v rozpětí od přibližně 3 : 1 do 1 : 3, nejvýhodněji od přibližně 2 : 1 do 1 : 2.

(B) Prášek obsahující aniontový surfaktant

Surfaktantně strukturovaná bezvodá kapalná fáze detergentní směsi navrhovaného vynálezu je vyrobena kombinováním výše popsaných bezvodých organických kapalných ředidel s určitým typem prášku obsahujícího aniontový surfaktant. Takový prášek je tvořen dvěma odlišnými fázemi. Jedna z těchto fází je nerozpustná v bezvodých organických kapalných ředidlech, druhá fáze je v bezvodých organických kapalinách rozpustná. Nerozpustná fáze prášku obsahujícího aniontový surfaktant je dispergována v bezvodé kapalné fázi směsí a tvoří síť shlukujících se malých částic, které umožňují finálnímu výrobku stabilně rozptylovat další přidané pevné částice ve směsí.

Prášek obsahující aniontový surfaktant je tvořen současným sušením vodné směsi, která obsahuje a) jednu nebo více solí alkalických kovů Cw-ie lineárních alkylbenzensulfonových kyselin a b) jednu nebo více rozpustných solí bez surfaktantu. Takováto směs je vysušena na pevnou látku, obecně ve formě prášku, kteiý se skládá jak z rozpustných tak z nerozpustných fází. Lineární alkylbenzensulfonáty (LAS) užívané k tvorbě prášku obsahujícího aniontový surfaktant jsou dobře známé. Tyto surfaktanty a jejich příprava jsou popsány například v patentech: U.S. 2,220,099 a U.S. 2,477,383, které jsou zde jako odkaz. Zejména upřednostňované jsou sodné a draselné lineární alkylbenzensulfonáty s nerozvětveným řetězcem, kde je průměrné množství atomů uhlíku v alkylové skupině přibližně 11 až 14. Sodný Cu-Cmlineární alkylbenzensulfonát s nerozvětveným řetězcem, například Cj₂, LAS je zejména preferován. Alkylbenzenové surfaktanty aniontových ·· ···· ·· ·· • · · * · • · ·· · • · · · · · • · · · · ·· ·· • · · · • · · · surfaktantů jsou obecně užívány ve směsích tvořících prášek v množství od přibližně 20 % do 70 % hmotnosti směsi, lépe však přibližně od 30 % do 60 % hmotnosti směsi.

Prášek tvořící směs také vždy obsahuje nesurfaktantní organickou nebo neorganickou sůl, která je společně vysušována spolu sLAS, čímž vzniká dvojfázový prášek obsahující aniontový surfaktant. Takovéto soli mohou být jakékoliv známé sodné, draselné nebo hořečnaté halidy, sírany, citráty, uhličitany, borany, sukcináty, sulfosukcináty, xylensulfonáty apod. Síran sodný, který je obecně vedlejší produkt výroby LAS je upřednostňovanou solí nesurfaktantního ředidla pro naše potřeby. Soli, které fungují jako hydrotropní například sulfosukcinát sodný mohou být také s úspěchem použity. Nesurfaktantní soli jsou obecně použity spolu s LAS ve vodné směsi v množstvích od přibližně 1 % do 12 % hmotnosti směsi, výhodněji však od přibližně 2 % do 10 %. Soli, které se chovají jako hydrotropní mohou vhodněji tvořit až přibližně 3 % hmotnosti směsi. Vodné směsi obsahující LAS a rozpustné soli výše popsané mohou být sušeny čímž vytvoří prášek obsahující aniontový surfaktant užívaný k přípravě strukturované tekuté fáze zde zmiňovaných směsí. Lze použít jakékoliv běžné sušící technologie, napřiklad aerosolové sušení, sušení v exikátoru atd. nebo jejich kombinace. Sušit by se mělo dokud obsah zbytkové vody v pevné látce není v rozmezí od přibližně 0,5 % do 4 % hmotnosti, výhodněji však od přibližně 1 % do 3 % hmotnosti.

Prášek obsahující aniontový surfaktant vyrobený sušením sestává ze dvou odlišných fází, z nichž jedna je rozpustná v námi používaných anorganických kapalných ředidlech zatímco druhá ne. Nerozpustná fáze v aniontovém prášku obsahujícím surfaktant obecně tvoří přibližně 10 % až 60 %, lépe však přibližně 10 % až 25 % hmotnosti prášku.

Aniontový prášek obsahující surfaktant, který vzniká sušením, sestává přibližně ze 45 % do 90 % lépe však od 80 % do 94 % hmotnosti ze solí kyseliny alkylbenzensulfonové. Takové koncentrace jsou obecně dostačující k přípravě přibližně 0,5 % až 60 %, lépe však přibližně 15 % až 60 % celkové hmotnosti detergentní směsi obsahující soli kyseliny alkylbenzensulfonové. Prášek obsahující aniontový surfaktant sám může tvořit od přibližně 0,45 % do 45 % celkové hmotnosti směsi. Po sušení bude aniontový prášek obsahující surfaktant také obsahovat přibližně 2 % až 50 % výhodněji však přibližně 2 % až 15 % hmotnosti prášku tvořeného nesurfaktantními solemi. Poté, co je vysušena na požadovaný stupeň, je látka utvořená kombinací LAS a soli, přeměněna na vločky nebo prášek pomocí jakékoliv mlecího, nebo drtícího postupu. Obecně, když je takový materiál kombinován s bezvodými organickými rozpouštědly, čímž vznikne strukturovaná kapalná fáze zde zmiňovaných směsí, velikost částic tohoto prášku se bude pohybovat v rozmezí od 0,1 do 2 000 mikrometrů, výhodněji však od přibližně 0,1 do 1500 mikrometrů.

fc· fc*·· • fc fc· • fcfcfc fcfc • · fcfc · · · • fcfc fcfcfc · • fcfc · · fcfc • fc fcfc fcfc fcfc • fc fcfc • fcfc · • fcfc · • fcfc fcfcfc • · • fc fcfc

Strukturovaná, surfaktant obsahující, tekutá fáze detergentních směsí se připravuje slučováním výše popsaných bezvodých organických ředidel s práškem obsahujícím aniontový surfaktant, jak je popsáno výše. Touto kombinací se utvoří strukturovaná kapalná fáze obsahující surfaktant. Podmínky pro vytvoření této kombinace složek strukturované kapalné fáze jsou podrobněji popsány níže v části „Příprava a použití směsi“. Jak již bylo zmíněno, vytvoření strukturované kapalné fáze obsahující surfaktant umožňuje stabilní rozptýlení funkčních pevných látek přidaných do detergentního prostředku, který je předmětem navrhovaného vynálezu.

Přidané pevné částice

Detergentní prostředky, kromě nerozpustné fáze prášku obsahujícího aniontový surfaktant, který je rozptýlen ve strukturované kapalné fázi, také sestávají ze přibližně 5 % až 55 % hmotnosti, lépe však ze přibližně 10 % až 50 %, z přídavných pevných částic, které jsou rozptýlené v kapalné fázi. Obecně budou tyto částice ve velikostním rozmezí od přibližně 0,1 do 1 500 mikrometrů, spíše však od přibližně 0,1 do 900 mikrometrů. Nejlépe však by se velikost částic této látky měla pohybovat od 5 do 200 mikrometrů. Užitá přidaná látka ve formě částic může tvořit jeden nebo více typů složek detergentu, které jsou nerozpustné v bezvodé tekuté fázi směsi. Typy látek ve formě částic, které mohou být použity, jsou popsány detailně v následující části:

(A) Peroxidové bělící činidlo s volitelnými aktivátory bělení

Nejvíce upřednostňovaný typ látky ve formě částic použitelné v detergentních směsích obsahuje částice peroxidového bělícího činidla. Tato peroxidová bělící činidla mohou být organické nebo anorganické povahy. Anorganická peroxidová bělící činidla jsou často užívána v kombinaci s aktivátorem bělidla.

Použitelná organická peroxidová bělící činidla jsou např. bělící činidla kyseliny perkarboxylové a jejích solí. Vhodné příklady této třídy činidel jsou například bexahydrátmonoperoxyftalátu hořečnatého, hořečnatá sůl kyseliny metachlorperbenzoové, 4-nonylamino-4-oxoperoxybutyrové kyseliny a diperoxydodekandiové kyseliny. Tato bělící činidla jsou zaznamenána v patentech: U.S. 4,483,781, Hartman, vydáno 20. prosince 1984, evropská patentová přihláška EP-A-133,354, Banks et al., vydáno 20. února 1985 a U.S. 4,412,934, Chung et al., vydáno 1. února 1983. Vysoce doporučovaným bělícím činidlem je také kyselina 6-nonylamino-6-oxoperoxykapronová (NAPA) popsaná v patentu U.S. 4,634,551, vydáno 6. ledna 1987, Bums et al.

44 Λ9 4

4 4 4 4 · · · 4· 4 · · • · * 4 · * 4 *« • 4 · · 4 4 4 4 ·· »4 ·* ··

444 • 4 4 4 • · · 4 •·· 444

4

44

Ve směsích v částicové formě mohou být také použita anorganická peroxidová bělící činidla. Ve skutečnosti jsou anorganická bělící činidla preferována.

Tyto anorganické peroxidové sloučeniny obsahují perboritany alkalických kovů a peruhličitanové látky, nejlépe však právě peruhličitany. Použit může být například perboritan sodný (mono- nebo tetrahydrát). Vhodná anorganická bělící činidla mohou také být peroxyhydrát uhličitanu sodného nebo draselného a ekvivalentní peruhličitanová bělidla, peroxyhydrát pyrofosfátu sodného, peroxyhydrát močoviny a peroxid sodný. Také může být použito persíranové bělidlo (např. OXONE, komerčně vyráběné firmou DuPont). Anorganická peroxidová bělidla se Často pokrývají křemičitanem, boritanem, síranem nebo ve vodě rozpustnými surfaktanty. Například pokryté peruhličitanové částice jsou dostupné z různých komerčních zdrojů jako například od FMC, Solvay Interox, Tokai Denka a Degussa.

Anorganická peroxidová bělící činidla, jako například perboritany, peruhličitany atd., jsou pokud možno slučovány s aktivátory bělidel, což vede k vzniku vodného roztoku in šitu (například při užívání směsí pro praní nebo bělení látek) peroxidové kyseliny odpovídající aktivátoru bělidla. Různorodé příklady aktivátorů jsou uvedeny v patentech: U.S. 4,915,854, Mao et al., vydáno 10. dubna 1990 a U.S. 4,412,934, Chung et al., vydáno 1. listopadu 1983. Typické jsou aktivátory nonanoyloxybenzen sulfonát (NOBS) a tetraacetylethylendiamin (TAED). Použity mohou být také jejich směsi. Pro ostatní typická bělidla a aktivátory, které jsou zde použitelné, viz. též výše zmiňovaný patent U. S. 4,634,551.

Ostatní použitelné aktivátory bělidel na bázi amidů mají následující vzorce:

R^R^OjR^OJL nebo RkXO)N(R⁵)R²C(O)L, kde Ri je alkylová skupina obsahující přibližně 6 až 12 atomů uhlíku, R² je alkylen obsahující od 1 do 6 atomů uhlíku, R⁵ je H nebo alkyl, aryl nebo alkaryl obsahující přibližně 1 až 10 atomů uhlíku a L je jakákoliv vhodná odštěpující se skupina, což je jakákoliv skupina, která je přemístěna od aktivátoru bělidla jako důsledek nukleofílní substituce na aktivátor bělidla perhydrolýzou aniontu. Upřednostňovanou odštěpující se skupinou je fenolsulfonátová.

Upřednostňované příklady aktivátorů bělidel, které odpovídají výše uvedeným vzorcům jsou (6oktanamidkaproyl)oxybenzensulfonát, (6-nonanamidokaproyl)oxybenzensulfonát, (6dekanamidkaproyl)oxybenzensulfonát a jejich směsi přesně jak je popsáno ve výše zmiňovaném patentu U.S. 4,634,551. Tyto směsi jsou charakterizovány jako (6-Cg-Cio alkamidokaproyl) oxybenzensulfonát.

• · · ·· · · · · · • · ·· ·· · ···· • · · ··· · ·· ······

9 9 9 · 9 9 · · 9

Další třídu použitelných aktivátorů bělidel tvoří aktivátory benzoxazinového typu uvedené v patentu U.S. 4,966,723, Hodge et al., vydáno 30. října 1990, viz, odkaz. Vysoce upřednostňovaný aktivátor benzoxazinového typu je:

Další skupina použitelných aktivátorů bělidel zahrnuje acyllaktamové aktivátory, především acylkaprolaktamy a acylvaleroalktamy těchto vzorců:

O

C·

O '1

C—CH₂—CH₂ N \ \ Jch₂

CH₂—CH<

c—ch₂—-ch₂ N \

ch₂-—ch₂ kde R⁶ je H nebo alkylová, arylová, alkoxyarylová nebo alkarylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku. Vysoce upřednostňované laktamové aktivátory jsou benzoylkaprolaktam, octanoylkaprolaktam, 3,5,5-trimethylhexanoylkaprolaktam, nonanoylkaprolaktam, dekanoylkaprolaktam, undekanoylkaprolaktam, benzoylvalerolaktam, oktanoylvalerolaktam, dekanoylvalerolaktam, undekanoylvalerolaktam, 3,5,5-trimethylhexanoylvalerolaktam a jejich směsi. Viz také patent: U.S. 4,545,784, Sanderson, vydáno 8. října 1985, viz. odkaz, který uveřejňuje acylkaprolaktamy, jako například benzoylkaprolaktamy absorbované na perboritan sodný.

Pokud jsou peroxidová bělící činidla použitá jako esenciální přídavné částicové látky nebo jejích části budou obecně tvořit přibližně 1 % až 30 % hmotnosti směsi. Výhodněji však bude peroxidové bělící činidlo tvořit přibližně 1 % až 20 % hmotnosti směsi. Nejlépe však bude peroxidové bělící činidlo tvořit přibližně 3 % až 15 % hmotnosti směsi. Jsou-li upotřebeny aktivátory bělidel, mohou tvořit přibližně 0,5 % až 20 %, výhodněji však přibližně 1 % až 10 % hmotnosti směsi. Aktivátory jsou často použity tak, že molární poměr bělícího činidla k ativátoru je v rozmezí od přibližně 1:1 do 10:1, lépe však od přibližně 1,5:1 do 5:1. Navíc bylo zjištěno, že, jsou-li aktivátory bělidel smíšeny s určitými kyselinami, jako například s kyselinou citrónovou, jsou stabilnější.

·· 99 • 9 (B) Pomocné aniontové surfaktanty

Dalším možným typem přídavného částicového materiálu, který může být rozptýlen v bezvodé kapalné detergentní směsi, jsou aniontové surfaktanty, které jsou zcela nebo částečně nerozpustné v bezvodé kapalné fázi. Nejběžnějším typem aniontového surfaktantu s takovouto rozpustností jsou sekundární alkylsulfátové aniontové surfaktanty. Takovéto surfaktanty vznikají navázáním síry na vyšší C₈-C₂o mastné alkoholy.

Běžné primární alkylsulfátové surfaktanty mají obecný vzorec:

ROSO₃-M⁺ kde Rje obvykle lineární C₈-C₂o hydrokarbonylová skupina, která může mít jak nerozvětvený, tak rozvětvený řetězec, a kde M je ve vodě rozpustný kation. Rje pokud možno alkyl C10-C14 a M je alkalický kov. Nejlépe je R kolem C12 a M je sodík.

Jako nezbytná aniontová surfaktantní složka pevné fáze, mohou být rovněž použity běžné sekundární alkylsulfáty. Běžné sekundární alkylsulfátové surfaktanty jsou látky, které mají sulfátovou část náhodně rozloženou podél hydrokarbyl „páteře“ molekuly. Takovéto látky jsou charakterizované vzorcem:

CH₃(CH₂)_n(CHOSO₃1Vr)(CH₂)_mCH₃ kde man jsou celá čísla od 2 výše a součet m + n je přibližně 9 až 15 a M je ve vodě rozpustný kation.

Pokud jsou pomocné aniontové surfaktanty, jako například alkylsulfáty, použity jako přídavné částice, nebo jejich součást, tvoří přibližně od 1 % do 10 % hmotnosti směsi, lépe však od 1 % do 5 % hmotnosti směsi.

(C) Organické složky

Dalším možným typem přidaných pevných částic, které mohou být rozptýleny v bezvodé kapalné detergentní směsi dle navrhovaného vynálezu, jsou organické detergentní složky, které ruší účinky vápníku nebo jiných iontů a změkčuje vodu při praní a nebo bělení zmiňovanými prostředky. Takové látky jsou například alkalické kovy, citráty, sukcináty, malonáty, mastné kyseliny, karboxymethylsukcináty, karboxyiáty, polykarboxyláty a polyacetylkarboxyláty. Konkrétními příklady mohou být sodné, draselné a lithiové soli kyseliny, kyselina oxydisukcinátová, kyselina melitová, kyseliny benzenpolykarboxylové a kyselina citrónová. Další organická chelatační činidla fosfátového typu, jako jsou například prodávány firmou Monsanto pod obchodním jménem Dequest a alkanhydroxyfosfáty. Citrátové soli jsou nejvíce doporučovány.

• + · · · · · · · · · • · · · φ · · · · ··· ··· ···· · · · · · ·

Dalšími vhodnými organickými složkami jsou polymery a kopolymery s vyšší molekulární hmotností. Jsou to například odpovídající polyakrylové kyseliny, polymaleinové kyseliny a polyakrylo-polymaleinové kopolymery kyselin a jejich soli, například Sokalan (obchodní známka) obchodovaný společnosti BASF, jejichž molekulární hmotnost je v rozpětí přibližně od 5000 do 100 000.

Další vhodný typ organické složky sestává z vodou rozpustných solí vyšších mastných kyselin, například „mýdel“. Jsou to například mýdla alkalických kovů, jako například sodné, draselné, amonné a alkylamonné soli vyšších mastných kyselin obsahujících od přibližně 8 do přibližně 24 atomů uhlíku, lépe však od přibližně 12 do přibližně 18 atomů uhlíku. Mýdla mohou být vyráběna přímým zmýdelněním tuků a olejů nebo neutralizací volných mastných kyselin. Zejména vhodné jsou sodné a draselné soli směsí mastných kyselin získaných z kokosového oleje a loje, například sodného nebo draselného loje a kokosového mýdla.

Pokud jsou nerozpustné organické stavební látky detergentu užívány jako přídavné pevné částice, nebo jejich součást, tvoří většinou přibližně 2 % až 20 % hmotnosti směsi, lépe tato složka tvoří 4 % až 10 % hmotnosti.

(D) Anorganické zdroje zásaditosti

Další možný typ přídavných pevných látek, který může být rozptýlen vbezvodé kapalné detergentni směsi, může obsahovat látku, která celkově zalkalizuje vodné mycí roztoky, vytvořené z takovýchto směsí. Takové látky mohou nebo nemusí současně sloužit jako výše zmíněné složky detergentu, tj. jako látky, které ruší nepříznivý efekt tvrdosti vody na detergentni výkon.

Vhodné zdroje zásaditosti jsou například ve vodě rozpustné uhličitany alkalických kovů, bikarbonáty, boritany, křemičitany a metakřemičitany. Jako zdroje zásaditosti mohou být rovněž použity ve vodě rozpustné fosfátové soli, nicméně z ekologických důvodu jím není dávána přednost. Patří sem pyrofosfáty alkalických kovů, orthofosfáty, polyfosfáty a fosfonáty. Ze všech těchto zdrojů zásaditosti jsou nejvíce upřednostňovány uhličitany alkalických kovů, jako například uhličitan sodný.

Pokud jsou zdroje zásaditosti ve formě hydratovatelné soli, mohou rovněž v bezvodém kapalném detergentu sloužit jako vysušující látka. Přítomnost zdroje zásaditosti, který je zároveň vysušující látkou, může být výhodná, neboť chemicky stabilizuje složky směsi, jako například peroxidové bělící činidlo deaktivativovatelné vodou.

Pokud je zdroj zásaditosti, nebo jeho část, přidán mezi pevné částice, bude obecně tvořit přibližně 1 % až 25 % hmotnosti, lepší však je, když zdroj zásaditosti tvoří přibližně 5 % až 15 %

hmotnosti směsi. Takovéto látky rozpustné ve vodě jsou většinou vbezvodém detergentu nerozpustné a jsou tudíž zpravidla rozptýleny v bezvodé kapalné fázi ve formě oddělených částic.

Volitelné složky prostředku

Kromě základních složek směsi kapalných a pevných fází popsaných výše, může detergentní prostředek obsahovat a pokud možno i obsahuje, různé další volitelné složky. Takovéto volitelné složky mohou být buď v kapalné nebo pevné formě. Volitelné složky mohou být v kapalné fázi buď rozpuštěny, nebo rozptýleny ve formě drobných částic nebo kapek. Některé z těchto látek, které mohou být ve směsi použity, jsou detailněji popsány níže;

(a) Volitelné surfaktanty

Kromě nezbytných alkylbenzensulfonátových surfaktantních látek a součástí kapalných surfaktantů kapalné fáze, mohou detergentní prostředky, vedle volitelných alkylsulfátů výše popsaných, také obsahovat ostatní typy surfaktantních látek. Takovéto přídavné volitelné surfaktanty musí samozřejmě být kompatibilní s ostatními složkami směsi a nesmí podstatně nepříznivě ovlivňovat reologii směsi, stabilitu nebo výkon. Volitelné surfaktanty mohou být aniontového, neiontového, kationtového a/nebo amfoterického typu. Pokud užijeme volitelné surfaktanty, budou obecně tvořit přibližně 1 % až 20 % hmotnosti, lépe však 5 % až 10 % hmotnosti, nejlépe přibližně 5 % až 10 % hmotnosti.

Jeden běžný typ aniontové surfaktantní látky, která může být případně přidána do detergentních směsí, obsahuje alkylpolyalkoxysulfát. Alkylpolyalkoxylsulfáty jsou rovněž známé jako alkoxylované alkylsulfáty nebo alkylethersulfáty. Takovéto látky mají vzorec:

R²-O-(C_mH_2mO)_n-SO₃M kde R² je alkylová skupina C10-C22, m je od 2 do 4, n je přibližně od 1 do 15 a M je sůl tvořící kationt. Lépe by však R² měl být alkyl C12-C18, m 2, n přibližně od 1 do 10, M sodík, draslík, amonium, alkylamonium nebo alkanolamonium. Nejlépe je R² C12-C16, m 2, n přibližně od 1 do 6 a M sodík. Pokud pevné látky použité ve směsi obsahují peroxidové bělící činidlo, amonium, alkylamonium a alkanolamonium opačně nabité ionty se raději nepoužívají.

Jiným běžným typem aniontové surfaktantní látky, která může být případně přidána do detergentní směsi, je tvořena aninoty karboxylového typu. Anionty karboxylového typu zahrnují C10-C18 ·· ··· · • · · · • · · · ·· · · · · · • · · · ·· · ···· • · · ··· · · · ······ ···· · · · · · · alkylalkoxykarboxyláty (zvláště EO od 1 do 5 ethoxykarboxyláty) a Cio-Ci₈ sarkosináty, zvláště oleoylsarkosinát. Dalším běžným typem aninotové surfanktantní látky, který může být případně použit, obsahuje jiné sulfonované aniontové surfaktanty jako parafínsulfonáty C₈-Ci₈ a olefinsulfonáty C₈-Ci₈.

(b) Volitelné anorganické složky detergentu

Detergentní prostředky mohou také případně obsahovat jeden nebo více druhů anorganických složek detergentů, kromě výše uvedených, které současně působí jako zdroje zásaditosti. Takovéto volitelné anorganické složky zahrnují například aluminiumsilikáty jako například zeolity. O aluminiumsilikátových zeolitech a jejich použití jako stavebních látek detergentů je plně pojednáno v patentu: Corkill et al., U.S. No. 4,605,509, vydáno 12. srpna 1986, viz odkaz. Rovněž krystalické vrstvené silikáty, například ty, které jsou zmiňovány v tomto patentu (‘509), jsou pro použití v detergentních prostředcích vhodné. Pokud jsou použity, mohou anorganické stavební látky detergentu tvořit od přibližně 2 % do 15 % hmotnosti.

(c) Volitelné enzymy

Detergentní prostředek může rovněž volitelně obsahovat jeden nebo více typů detergentních enzymů. Takovýmito enzymy jsou proteázy, amylázy, celulázy a lipázy. Tyto látky jsou v branži známé a jsou komerčně dostupné. Mohou být zahrnuty do bezvodých kapalných detergentních směsí ve formě suspenze, „micel“ nebo „krystalků“. Další vhodné typy enzymů jsou v neiontových surfaktantech ve formě směsí enzymů, například enzymy obchodované společností Novo Nordisk pod obchodním jménem „SL“ nebo mikrozapouzdřené enzymy obchodované společností Novo Nordisk pod obchodním jménem „LDP“.

Enzymy přidané do směsi ve formě běžných enzymových krystalů jsou pro naše účely zvláště upřednostňovány. Velikost těchto krystalů se bude obecně pohybovat v rozmezí od přibližně 100 do 1000 mikrometrů, výhodněji však od přibližně 200 do 800 mikrometrů a budou rozptýleny v bezvodé kapalné fázi směsi. Krystaly ve směsi tohoto vynálezu projevují, ve srovnání s ostatními formami enzymů, vyžadovanou enzymovou stabilitu, ve smyslu retence enzymové aktivity, během času. Proto směsi, které používají krystaly enzymů, nemusí obsahovat běžné stabilizátory enzymů, které musí být často používány, jsou-li enzymy včleněny do vodných kapalných detergentů.

Jsou-li enzymy použity, bývají včleněny do bezvodých kapalných směsí na úrovních dostatečných k poskytnutí až přibližně 10 mg hmotnosti, spíše přibližně 0,01 mg až přibližně 5 mg aktivního enzymu na gram směsi. Jinak řečeno, bezvodé kapalné detergentní směsi budou většinou • « · · · ·

obsahovat od přibližně 0,001 % do 5 %, výhodněji však od přibližně 0,01 % do 1 % hmotnosti komerčního enzymatického preparátu. Například proteázové enzymy jsou většinou přítomny v takovýchto komerčních přípravcích na dostatečné úrovních, které zajišťují od 0,005 do 0,1 Ansonových jednotek (Anson units-AU) aktivity najeden gram směsi.

(d) Volitelná chelatující činidla

Složení detergentu může také volitelně obsahovat chelatující činidlo, které slouží k cheletaci iontů kovů, například železa a/nebo manganu vbezvodé detergentni směsi. Chelatující činidla tedy slouží k formování komplexů s kovovými příměsemi ve směsi, které by jinak měly tendenci deaktivovat části směsi, jako například peroxidová bělící činidla. Použitelná chelatující činidla mohou být aminokarboxyláty, fosfonáty, aminofosfonáty, polyfunkčně substituovaná aromatická chelatující činidla a jejich směsi.

Aminokarboxyly použitelné jako volitelná chelatujcící činidla jsou například ethylendiamintetraacetáty, N-hydroxyethyl-ethylendiamintriacetáty, nitrilotriacetáty, ethylendiamintetrapropionáty, triethylentetraaminhexaacetáty, diethyletriaminpentaacetáty, ethylendiamindisukcináty a ethanoldiglyciny. Upřednostňují se soli alkalických kovů těchto látek. Pokud jsou v detergentnich prostředcích povoleny alespoň nízké úrovně fosforu, jako chelatující činidla ve směsích tohoto vynálezu jsou také vhodné aminofosfonáty, například ethylendiamintetrakis (methylenfofonáty) jako DEQUEST. Výhodněji by však tyto aminofosfonáty neměli obsahovat alkylové nebo alkenylové skupiny s více jak 6 atomy uhlíku. Upřednostňována jsou chelatující činidla obsahující kyselinu hydroxyethyldifosfonovou (HEDP), kyselinu diethylentriaminpentaoctovou (DTPA), kyselinu ethylendiamindisukcinátovou (EDDS) a kyselinu dipikolinovou (DPA) a jejich solí. Přirozeně, chelatující činidlo se může také chovat jako stavební látky detergentu během používám směsi pro praní nebo bělení látek. Je-li použito, chelatující činidlo může tvořit přibližně 1 % až 4 % hmotnosti směsi. Lépe však by mělo tvořit od přibližně 0,2 % do 2 % hmotnosti detergentního přípravku.

(e) Volitelná zhušťovadla, látky ovlivňující viskozitu a/nebo rozptylující látky

Detergentni směsi mohou také případně obsahovat polymerovou látku, která slouží ke zlepšení schopnosti směsi udržovat obsažené pevné částicové složky v suspenzi. Takové látky mohou tudíž pracovat jako zhušťovadla, látky ovlivňující viskozitu a/nebo rozptylující látky. Takovými látkami jsou často polymerové polykarboxyláty, ale mohou jimi být i jiné polymerové látky, jako například polyvinylpyrrolidon (PVP) nebo polyamidové pryskyřice. Nerozpustné látky jako • · · křemičitý popel a oxid titaničitý mohou také být užity k zlepšení pružnosti surfaktantní strukturované tekuté fáze.

Polymerové polykarboxylové látky mohou být připraveny polymerizací nebo kopolymerizací vhodných nenasycených monomerů, nejlépe ve formě kyselin. Nenasycené monomerové kyseliny, které mohou být polymerizovány k vytvoření vhodných polymerových polykarboxylátů, jsou například kyselina akrylová, maleinová, (nebo anhydrát kyseliny maleinové) a kyseliny fumarová, itakonová, akonitová, mesakonitová, citrakonová a methylenmalonová. Vhodné množství monomerových segmentů neobsahujících žádné karboxylové radikály, jako například vinylmethylether, styren, ethylen, atd., v polymerových polykarboxylátech by nemělo být větší než 40 % hmotnosti polymeru.

Zvláště vhodné polymerové polykarboxyláty mohou být derivovány z kyseliny akrylové. Použitelné polymery na bázi kyseliny akrylové jsou ve vodě rozpustné soli polymerované kyseliny akrylové. Průměrná hmotnost molekuly takovýchto polymerů ve formě kyselin by měla být od přibližně 2 000 do 100 000, lépe však od přibližně 2 000 do 10 000, ještě lépe od 4 000 do 7 000 a nejlépe od 4 000 do 5 000. Ve vodě rozpustné soli polymerů kyseliny akrylové mohou být například soli alkalických kovů. Rozpustné polymery tohoto typu jsou známé látky. Užití polyakrylátů tohoto typu v detergentních směsích již bylo zveřejněno například v patentu U.S, 3,308,067, Diehl, vydáno 7. března 1967. Tyto látky mohou také fimgovat jako látky stavební. Volitelná zhuŠťovadla, látky ovlivňující viskozitu a/nebo rozptylující látky by měly, jsou-li použity, být přítomny ve směsi v množství od přibližně 0,1 % do 4 % hmotnosti, lépe by však měly tvořit od přibližně 0,5 % do 2 % hmotnosti detergentních prostředků.

(f) Volitelné odstraňovače skvrn / činidla působící proti opětovnému usazování

V předkládaném vynálezu mohou být také volitelně obsaženy ve vodě rozpustné ethoxylované aminy, které jsou vhodné k odstraňování skvrn a působí proti opětovnému usazování. Jsou-li užity mohou tyto látky tvořit od přibližně 0,01 % do přibližně 5 % hmotnosti směsí. Nej vhodnější činidlo odstraňující skrvny a činidlo působící proti opětovnému usazování je ethoxylovaný tetraethylenpentamin. Příklady ethoxylovaných aminů jsou dále popsány v patentu: U.S. 4,597,898, VanderMeer, vydáno 1. června 1986. Další skupina vhodných odstraňovačů skvrn / činidel působících proti opětovnému usazování jsou kationtové směsi uveřejněné v evropské patentové přihlášce 111,965, Oh a Gosselink, publikováno 27. června 1984. Další odstraňovače jílových skvrn/ činidla působící proti opětovnému usazování, které mohou být použity jsou ethoxylované aminpolymery uveřejněné v evropské patentové přihlášce 111,984, Gosselink, , • · · · · · · · · · · • flflfl ·· fl ···» • flfl flflfl · flfl flflfl flflfl • flflfl flflfl· · fl publikováno 27. června 1984, polymery obsahující kationty i anionty v evropské patentové přihlášce 112,596, Gosselink, publikováno 4. července 1984 a aminoxidy uveřejněné v patentu: U.S. 4,548,744, Connor, vydáno 22. října 1985. V přípravcích mohou být použity také další odstraňovače skvrn / činidla působící proti opětovnému usazování známé v branži. Dalšími typy vhodných činidel působících proti opětovnému usazování jsou karboxymethylcelulózy (CMC). Tyto látky jsou v branži též dobře známé.

(g) Volitelné tekuté bělící aktivátory

Detergentni přípravky mohou také volitelně obsahovat bělící aktivátory, které jsou při pokojové teplotě kapalné a které mohou být přidány do bezvodé tekuté fáze detergentního přípravku jako kapaliny. Jedním z takových bělících aktivátorů je acetytriethylcitrát (ATC). Jako další příklady je možno uvést glyceroltriacetát a nonanoylvalerolaktam. Tekuté bělící aktvivátory mohou být rozpuštěny v bezvodé kapalné fázi směsí.

(h) Volitelné zjasňovače, látky snižující pěnivost, barviva a nebo parfémy

Detergentni směsi mohou též obsahovat běžné zjasňovače, látky snižující pěnivost, barviva a nebo parfémy. Zjasňovače, látky snižující pěnivost, silikonové oleje, katalizátory bělidel, barviva a parfémy musí být pochopitelně vbezvodém prostředí kompatibilní s dalšími složkami směsi a nesmí s nimi reagovat. Jsou-li přítomny, budou zjasňovače, látky snižující pěnivost, barviva a nebo parfémy tvořit od přibližně 0,0001 % do 2 % hmotnosti směsí. Vhodnými katalizátory bělidel jsou komplexy na bázi manganu uveřejněné v patentech US 5,246,621, US 5,244,594, US 5,114,606 a US 5,114,611.

Uspořádání prostředku

Jak již bylo uvedeno, bezvodé kapalné detergentni prostředky jsou jako pevná fáze ve formě bělících činidel a/nebo jiných pevných částic rozptýleny ve strukturované bezvodé kapalné fázi obsahující surfaktant Strukturovaná bezvodá kapalná fáze bude obecně tvořit přibližně 45 % až 95 %, lépe přibližně 50 % až 90 % hmotnosti směsi, přičemž rozptýlené přídavné pevné látky tvoří přibližně od 5 % do 55 %, lépe však přibližně od 20 % do 50 % hmotnosti směsi.

Kapalné detergentni prostředky obsahující pevné částice, kterých se týká předkládaný vynález, mají bezvodou (anhydrozní) povahu. Přestože velmi malá množství vody mohou být včleněna do fc· fcfc·· • fcfcfc · · · fcfcfcfc fcfcfcfc fcfc fc fcfcfc· • fcfc ··· · ·· «····· • fcfcfc fcfcfcfc « · takovýchto směsí, jako příměs základních nebo volitelných složek, množství vody by nemělo v žádném případě přesáhnout 5 % hmotnosti směsi. Lepší však je, když obsah vody v bezvodé detergentní směsi tvoří méně než 1 % hmotnosti. Bezvodá kapalná detergentní směs obsahující pevné částice bude relativně vazká a fázově stabilní, podle potřeb marketingu a obchodu. Viskozita takovýchto směsí bude v rozmezí od přibližně 300 do 5 000 cps, výhodněji však od 500 do 3 000 cps. Viskozita se pro účely tohoto vynálezu měří Carrimed CSL2 rheometrem o rychlosti 20 otáček / s.

Výroba a použití prostředku

Bezvodý kapalný detergentní prostředek je možné vyrobit tak, že se nejprve vytvoří strukturované surfaktant obsahující bezvodá kapalná fáze a do ní se přidají pevné částice v jakémkoli přijatelném pořadí a smícháním, například protřepáním, výsledné směsi se vytvoří fázově stabilní prostředky. Při typickém postupu přípravy takovýchto směsí budou základní a určité upřednostňované volitelné složky smíchány v určitém pořadí a za určitých podmínek.

Jako první krok upřednostňovaného výrobního procesu je připraven prášek obsahující aniontový surfaktant, který se používá k vytvoření strukturované tekuté fáze obsahující surfaktant. Tento přípravný krok zahrnuje vytvoření vodné směsi obsahující od přibližně 30 % do 60 % jedné nebo více solí alkalických kovů lineární Cio-ιβ alkylbenzensulfonové kyseliny a od přibližně 2 % do 10 % jedné nebo více ředících nesurfaktantních solí. V následujícím krokuje tato vodná směs sušena na stupeň nezbytný k vytvoření pevné látky obsahující méně než přibližně 4 % hmotnosti rezíduální vody.

Poté co je tato pevná látka obsahující aniontový surfaktant vytvořena, může být smísena s jedním nebo více bezvodými organickými ředidly ke zformování strukturované tekuté fáze obsahující surfaktant, která je obsažená v detergentní směsi. Toto je realizováno redukováním látky obsahující aniontový surfaktant, vytvořené výše popsaným přípravným krokem, na práškovou formu a slučováním tohoto prášku s promíchaným kapalným médiem obsahujícím jednu nebo více bezvodých organických ředidel, surfaktantních, nesurfaktantních nebo obojích, jak je popsáno výše. Toto slučování probíhá za podmínek, které jsou dostatečné k vytvoření dokonalé promíchané disperze částic nerozpustné frakce současně vysušované LAS Z soli látky v bezvodém organickém kapalném ředidle.

V následujícím kroku takto připravená bezvodá kapalná disperze může být vystavena vysokootáčkovému mixování a mletí za podmínek, které jsou dostatečné k utvoření strukturované φφ ·ι«ι • ΦΦΦ φ φ · φ · · · φφφφ φφ φ φφφφ φ φφ « · φ φ φφ ΦΦΦ ΦΦΦ φφφφ φφφφ φ φ

Vynalezené přípravky, vyrobené podle výše popsaného postupu, mohou být použity při výrobě vodných pracích roztoků pro použití při praní/bělení látek. Obecně se k vytvoření vodných pracích bělících roztoků přidá účinné množství přípravku do vody při běžném praní, nejlépe v běžné automatické pračce. Vzniklý vodný prací/bělící roztok je potom uveden v kontakt s prádlem, které má být práno/běleno, pokud možno za promíchávání.

Účinné množství kapalného detergentního prostředku, které musí být přidáváno do vody, aby byly vytvořeny vodné prací/bělící roztoky, je množství dostatečné k vytvoření od asi 500 do 7 000 ppm prostředku ve vodném roztoku, Výhodněji by ve vodném pracím/bělícím roztoku mělo být od asi 800 do 3 000 ppm.

Následující příklady ilustrují výhody, které při výrobě a používání nabízí bezvodý kapalný detergentní prostředek podle navrhovaného vynálezu. Tyto příklady neznamenají žádná omezení pole působnosti navrhovaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad I: Příprava prášku LAS

Lineární C12 alkylbenzensulfonát sodný (NaLAS) je zpracován na prášek obsahující dvě fáze. Jedna z těchto fází je rozpustná v bezvodých kapalných detergentních směsích a druhá je nerozpustná. Nerozpustná frakce slouží k strukturování a rozptýlení pevných částic v bezvodé fázi směsí.

Prášek NaLAS je vyráběn přidáním směsi NaLAS (přibližně ze 40 % až 50 % aktivní) do vody, která obsahuje rozpuštěný sulfát sodný (3 % až 15 %) a hydrotrop, sulfosukcinát sodný (1 % až 3 %). Hydrotrop a sulfát jsou užívány k vylepšení vlastností suchého prášku. Směs je vysušena v exikátoru na vločky. Pokud je NaLAS sušena se sulfátem sodným kromě vloček, vzniknou ještě dvě oddělené fáze. Nerozpustná fáze vytvoří síťovou strukturu agregovaných malých částic (0,4 až 2 pm), což umožňuje, aby ve výsledném bezvodém detergentním výrobku byly stabilně rozptýleny pevné částice.

NaLAS prášek vyrobený podle tohoto příkladu má následující složení (viz. tabulka I):

«· ·· • * * * 1 , ♦ · · ’ t · * · · * * ‘ • · ft «· ·· tekuté fáze obsahující surfaktant. Tyto rozmělňovací podmínky budou obecně vyžadovat udržování teploty mezi přibližně 10 °C a 90 °C, lépe však mezi přibližně 20 °C a 60 °C, a dostatečnou dobu zpracování k utvoření agregátu zesíťovalých částeček nerozpustné frakce prášku obsahujícího aniontový surfaktant. Vhodné vybavení pro tyto účely jsou míchací kuličkové mlýnky, kuličkové mlýnky (Fryma), koloidní mlýnky, vysokotlaké homogenizátory, vysokootáčkové mixéry a pod. Preferovanou variantou jsou koloidní mlýnky a vysokootáčkové mixéry, které jsou upřednostňovány pro jejich velkou průchodnost a nízké náklady na pořízení a údržbu. Velikost malých částeček vyráběných tímto zařízením bude obecně v rozmezí od přibližně 0,4 do 2 mikrometrů. Mletí a vysokootáčivé mixování směsi kapalíny a pevných částic zajistí obecně nárůst výtěžku strukturované kapalné fáze na rozmezí od přibližně 1 Pa do 8 Pa, lépe však od přibližně 1 Pa do 4 Pa,

Po utvoření disperze současně vysušované látky LAS / sůl v bezvodé kapalině jak před, tak po vytvoření disperze, je mlet a roztřepáván tak, aby výtěžek byl maximální, do detergentní směsi může pak být přidána látka tvořená pevnými částicemi. Látky, které mohou být přidány v průběhu vysokootáčkového mixování, jsou jakékoliv volitelné surfaktantní částice, částice v podstatě všech organických složek, například citrátová a/nebo mastná kyselina a/nebo zdroj zásaditosti, například uhličitan sodný, který může být přidán, pokud je směs součástí tohoto přípravku vystavena vysokootáčkovému mixování. Promícháváním směsi pokračuje a je-li třeba, může nyní zesílit, čímž vznikne jednolitá suspenze nerozpustných pevných částic v kapalné bázi.

Poté, co byly některé, nebo všechny zmíněné pevné látky přidány do směsi, mohou do ní být přidány i částice peroxidového bělícího činidla. Peroxidové bělící činidlo je vysoce upřednostňováno. Směs musí být i tehdy mixována za vysokých otáček. Tím, že se peroxidové bělící činidlo přidá až na konec, nebo přinejmenším poté, co byla přidána většina ostatních složek (zejména zdroje zásaditosti), mohou být vykonána příslušná opatření k zajištění jeho stability. Pokud se přidávají i krystalky enzymů, měli by přijít na řadu jako poslední. Jako poslední krok poté, co jsou přidány všechny pevné částice, se pokračuje v promíchávání po dobu, která je dostatečná k vytvoření směsí o potřebné viskozitě, výtěžku a fázové stabilitě. To obvykle zabere asi 1 až 30 minut.

Při přidáváni pevných součástí do bezvodých kapalin, jak je popsáno výše, je vhodné udržovat volnou, nenavázanou vlhkost pod určitými limity. Volná vlhkost je v těchto pevných látkách obvykle přítomna na úrovních 0,8 % a vyšších. Zmenšením obsahu volné vlhkosti v pevných částicích na úroveň 0,5 % a nižší před jejich včleněním do matrice detergentního přípravku, dosáhneme patrných výhod při tvorbě výsledné směsi.

·· ···· • 4 ♦ 9 9 · 9 9 9 9 • * * · 9 ♦ · ···· • ·φ · 9 9 · · « «·· 499

9 9 9 · 9 · · 9 9

	Tabulka I LAS prášek
Složka	Wt.%
NaLAS	85%
Sulfát	11%
Sulfosukcinát	2%
Voda	2,5 %
Nezreagované, atd.	zůstatek do 100 %
% nerozpustného LAS	17%

# fáze (rentgenovou difřakcí) 2

Příklad II: Příprava bezvodé kapalné detergentní směsi

1) Butoxypropoxypropanol (BPP) a Cn-is EO(5) neiontový surfaktant na bázi ethoxylovaného alkoholu (Neodol 1-5) jsou po krátkou dobu (1 až 2 minuty) promíchávány za použití listového mixéru ve směšovací nádobě do jedné fáze.

2) Prášek NaLAS, jak je připraven v příkladu 1, je přidán do roztoku BPP a Neodolu ve směsné nádobě, čímž se NaLAS částečně rozpustí. Doba míšení je přibližně jedna hodina. Nádrž je vyplněna dusíkem, aby se eliminoval vliv vzdušné vlhkosti. Rozpustná fáze prášku NaLAS se rozpustí, zatímco nerozpustná část se seskupí a zformuje síťovitou strukturu v roztoku BPP a Neodolu.

3) Tekutá báze (LAS/BPP/NI) je napumpována do exikátorů. Molekulární síta (tip 3A, 4-8 mesh) jsou přidána do každého exikátoru v množství 10 % čisté hmotnosti kapalné fáze.

·· ··♦· • · * · 9 9 · · · < ·

9 99 9 9 · · · 9 · • 99 9 9 9 9 9 9 999 999

9 9 9 9 9 9 9 * ·

Molekulární síta jsou vmíchána do tekuté fáze za použití jak jednoduchých turbínových mixérů, tak technik využívajících otáčení bubnu. Vmíchání probíhá v dusíku, aby se eliminoval vliv vzdušné vlhkosti. Celkový čas míšení je dvě hodiny, poté je 0,1 % až 0,4 % vlhkosti v kapalné fázi odstraněno.

4) Molekulární síta jsou odstraněna filtrováním kapalné fáze přes filtry v rozmezí 20 až 30 mesh. Kapalná fáze se vrátí do nádrže.

5) Přídavné pevné složky jsou připraveny k přidání do směsi. Tyto složky jsou:

uhličitan sodný (velikost částic 10 až 40 mikrometrů) dihydrocitrát sodný maleoakrylový kopolymer (Sokalan CP5 společnosti BASF, obsah vlhkosti

4,1 % až 5,0 %) zjasftovač kyselina diethyltriaminpentaoctová (DTP A) částice oxidu titaničitého (1 až 5 mikrometrů)

Tyto pevné látky, které je možno rozemlít, jsou přidávány do směsné nádrže...a míšeny s kapalnou bází do doby než se stanou ...To by mělo nastat přibližně za hodinu po přidání posledního prášku. Po přidání všech prášků je nádrž vyplněna dusíkem. Není třeba dodržovat žádné konkrétní pořadí přidávání těchto prášků.

6) Dávka je jednou protlačena přes koloidní mlýn Fryma s jednoduchou konfigurací rotor stator, kde vysokootáčkový rotor rotuje uvnitř statoru, čímž vznikají zóny s velkým momentem střihu. To slouží k rozptýlení nerozpustných NaLAS agregátů a částečně redukuje velikost částic všech pevných látek. Toto vede ke zvýšení výtěžku (t.j. struktury). Dávka je potom vrácena do směsné nádrže.

7) Potom jsou připraveny přídavné pevné látky, které by neměli být rozemlety nebo vystaveny vysokootáčkovému mixování. Tyto látky jsou:

nonanoyloxybenzensulfonát sodný (NOBS) s vrstvou dihydrátcitrátu sodného na povrchu

NOBS 60 % citrát 40 %

9 9 9 • 9 99

9 9 9

9 9 »

9 9 ··

4 9 9

9 499 499

4 4 perborát sodný (20 až 40 mikrometrů) proteázové a amylázové krystaly (100 až 1 000 mikrometrů)

Tyto nerozmělnitelné látky jsou poté přidány do směsné nádrže. Po nich následují kapalné příměsi (parfém a látka na bázi silikonu snižující pěnivost). Dávka je potom promíchávána po dobu jedné hodiny (v dusíkové atmosféře). Složení výsledné směsi je ukázáno v tabulce Π.

Tabulka Π

Složení bezvodého kapalného detergentů s bělidlem

Složka	Wt % aktivní
LAS prášek	20,26
Ci2-i4E0=5 ethoxyalkohol	18,82
BPP	18,82
dihydrocitrát sodný	4,32
citrátem potžený NOBS	8,49
uhličitan sodný	11,58
maleoakrylát kopolymer	11,58
DTPA	0,77
proteázové krystaly	0,77
amylázové krystaly	0,39
perborát sodný	2,86
potlačovače pěnivosti	0,03
parfém	0,46
titandioxid	0,54
zjasňovač	0.31 100,00 %

Výsledná směs je stabilní bezvodý účinný kapalný detergent, který zajistí vynikající výkon při odstraňování skvrn a špíny při normálním praní.

φφ φφφφ • φ φ φφφ φ φ · φφφ ··· φφφφ φφφφ φ ·

Příklad III: Vliv úrovně sulfátu v prášku NaLAS na reologii strukturované bezvodé báze

Podle obecného návodu v krocích 1 a 2 v příkladu 2 se připraví několik vzorků strukturovaných bezvodých kapalných bází. V každém vzorku se užije prášek NaLAS, který je připraven za použití různých množství sulfátu sodného, jako nesurfaktantního rozpouštědla solí v prášku. Všechny vzorky se suší tak, aby obsah zbytkové vody byl 1 % až 3 %.

Takto připravené strukturované kapalné báze jsou zhodnoceny z hlediska jejich Teologických vlastností. Výsledky ukazuje tabulka III.

Tabulka III

Reologie bází bezvodých kapalných detergentů

Báze

Složka ÍWt. %)	A	B	c	D
NaLAS prášek	40%	40%	40%	40%

Obsah sulfátu	1%	2,5 %	5,2 %	8,0 %
Neodol 1-5	35%	35%	35%	35%
Butoxypropoxy- propanol Reoloaie	25%	25%	25%	25%
Výtěžek	OPa	0,5 Pa	lPa	2,5 Pa
Požadovaná	300 cps	600 cps	1 000 cps	1500 cps

viskozita

Údaje z tabulky III ukazují, že společné vysušování LAS se vzrůstajícími množstvími sulfátové ředící soli poskytuje bezvodé strukturované kapalné báze se vzrůstající schopností suspendovat pevné materiály, jak je ukázáno jejich Teologickými charakteristikami.

Claims (20)

1. Bezvodý kapalný účinný detergentní prostředek ve formě suspenze pevných málo rozpustných částic rozptýlených ve strukturované kapalné fázi obsahující surfaktant, kde:

A) uvedený prostředek obsahuje od asi 45 % do 95 % hmotnosti strukturovanou kapalnou fázi obsahující surfaktant vzniklou sloučením:

i) od asi 50 % do 99 % hmotnosti uvedené tekuté fáze tvoří jedno nebo více bezvodých organických ředidel a ii) od asi 1 % do 50 % hmotnosti uvedené tekuté fáze tvoří prášek obsahující aniontový surfaktant, který je tvořen současným vysušováním:

a) jedné nebo více solí alkalických kovů Cio-ió lineárních alkylbenzensulfonových kyselin a

b) jedné nebo více nesurfaktantních solí

K vytvoření prášku, který obsahuje od asi 45 % do 94 % hmotnosti soli kyseliny alkylbenzensulfonové, od asi 2 % do 50 % hmotnosti uvedené nesurfaktantní soli a od asi 0,5 % do 4 % hmotnosti zbytkovou vodu a který obsahuje od asi 10 % do 60 % hmotnosti pevnou fázi, která je nerozpustná v uvedených bezvodých organických ředidlech.

B) uvedený prostředek také sestával od asi 5 % do 50 % hmotnosti z přídavných pevných částic, jejichž velikost je v rozmezí od asi 0,1 do 1500 mikrometrů, a které jsou v uvedené kapalné fázi málo rozpustné a které jsou vybírány z peroxidových bělících činidel, aktivátorů bělidel, pomocných aniontových surfaktantů organických složek detergentu a anorganických zdrojů zásaditosti a kombinací typů uvedených pevných částic.

2. Prostředekjako v nároku č. 1, v němž (A) alkylová skupina uvedené kyseliny alkylbenzensulfonové je lineární a obsahuje asi 11 až 14 atomů uhlíku, (B) nesurfaktantní soli jsou vybírány ze sulfátů, citrátů, uhličitanů a xylensulfonátů alkalických kovů, (C) kapalná fáze obsahuje jak bezvodý kapalný neiontový surfaktant, tak bezvodé nesurfaktantní rozpouštědlo s nízkou polaritou a ·· ····

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 99 99 9 9999

9 99 «99 9 99 999 999

9999 9999 9 9 (D) uvedené pevné látky jsou tvořeny peroxidovými bělícími činidly, které jsou vybírané z perkarboxylových kyselin a jejich solí a perborátů a perkarbonátů alkalických kovů.

3. Prostředek jako v nároku 3, v němž (A) uvedený alkylbenzensulfonový surfaktant tvoří asi 0,5 % až 60 % hmotnosti přípravku, (B) uvedená bezvodá kapalná fáze tvoří asi 15 % až 70 % hmotnosti přípravku a je v ní použit alkoxyalkoholový kapalný neiontový surfaktant v poměru k nesurfaktantnímu rozpouštědlu od 3:1 do 1:3 a (C) uvedené pevné částice tvoří asi 5 % až 50 % hmotnosti přípravku

4. Prostředek jako v nároku 3, v němž (A) uvedené peroxidové bělící činidlo je vybíráno z perborátů a perkarbonátů alkalických kovů a tvoří 1 % až 30 % hmotnosti přípravku a (B) uvedené pevné částice jsou tvořeny z asi 0,5 % až 20 % hmotnosti bělícím aktivátorem, který může reagovat s uvedeným peroxidovým bělícím činidlem, čímž vzniká peroxokyselina

5. Prostředek jako v nároku 4, v němž (A) uvedený alkoxyalkoholový neiontový surfaktant je tvořen ethoxylovanými látkami, které obsahují asi 8 až 15 atomů uhlíku a které mají asi 3 až 10 ethylenoxidových skupin na molekulu a (B) uvedené bezvodé nesurfaktantní rozpouštědlo s nízkou polaritou je vybíráno z

i) mono, di, tri, tetra C2-C3 alkylenglykolmono C₂-C₆ alkyletherů a ii) dalších nepříbuzných alkylenglykolů obsahujících 4 až 8 atomů uhlíku

6. Prostředek jako v nároku 4, v němž uvedené pevné částice jsou také tvořeny z asi 2 % až 20 % hmotnosti organickou složkou detergentu vybranou z citrátů, sukcinátů, malonátů, karboxymethylsukcinátů, karboxylátů, polykarboxylátů, polyacetylkarboxylátů alkalických kovů a mýdel mastných kyselin.

···* · ♦ · · ♦ · · • · ·· · · · · · · · • ·· · · · · · · ··· *·· • · · · · · · · · ·

7. Prostředek jako v nároku 6, v němž uvedená organická složka detergentu je vybírána z citrátu sodného a polyakrylátových nebo maleinových kopolymerů, jejichž molekulární hmotnost je v rozmezí od asi 5 000 do 100 000.

8. Prostředek jako v nároku 4, v němž uvedené pevné částice jsou také tvořeny z asi 1 % až 25 % hmotnosti zdroji zásaditosti, které jsou vybírány z vodou rozpustných uhličitanů, bikarbonátů, borátů, křemičitanů a metakřemičitanů alkalických kovů.

9. Prostředek jako v nároku 8, v němž uvedený zdroj zásaditosti je uhličitan sodný.

10. Prostředek jako v nároku 4, který navíc obsahuje od asi 0,1 % do 4 % hmotnosti chelatující činidlo vybrané z aminokarboxylátů, fosfonátů, aminofosfonátů, polyfunkčních substituovaných aromatických chelatujících činidel a jejich kombinací.

11. Prostředek jako v nároku 10, v němž uvedené chelatující činidlo je vybíráno z kyseliny diethylentriaminpentaoctové, ethylendiaminsukcinátové, dipikolinové a hydroxyethyldifosfonové a jejich solí.

12. Prostředek jako v nároku 4, který navíc obsahuje od asi 0,001 % do 5 % hmotnosti enzymové krystaly, jejichž velikost je v rozmezí od asi 100 do 1 000 mikrometrů a které jsou vybírány z proteáz, amyláz, celuláz a lipáz.

13. Prostředek jako v nároku 4, který navíc obsahuje (A) od asi 0,1 % do 4 % hmotnosti zhušfovadlo, látku ovlivňující viskozitu a/nebo látky ovlivňující rozptýlení, vybírané z polymerů na bázi kyseliny akrylové, jejichž molekulární hmotnost je v rozmezí od asi 2 000 do 100 000 a/nebo (B) od asi 0,01 % do 5 % hmotnosti ethoxylovaný tetraethylenpentaminový odstraňovač skvm/činidlo působící proti opětovnému usazování a/nebo (C) od asi 0,001 % do 2 % hmotnosti kompatibilní zjasňovač, látku snižující pěnivost, oxid titaničitý, katalyzátor bělení, barvivo a/nebo parfém.

·· ···* • · « · · · · · · « * • · *· · · · · · · · • ·* ♦ · · » ·· ·»* ··· • · · · ···· · ·

14. Bezvodý kapalný účinný detergentní prostředek s bělidlem ve formě suspenze pevných málo rozpustných částic rozptýlených ve strukturované kapalné fázi obsahující surfaktant, v němž:

A) uvedený prostředek je tvořen od asi 50 % do 70 % hmotnosti strukturovanou kapalnou fází obsahující surfaktant, která je vytvořena slučováním:

i) bezvodých kapalin, které tvoří od asi 50 % do 99 % hmotnosti uvedené kapalné fáze a které jsou tvořeny:

a) ethoxyalkoholovou složkou, která je tvořena C₁₀-C_M alkoholy, které obsahují od asi 3 do 10 molů ethylenoxidu a

b) bezvodým organickým rozpouštědlem, které je vybíráno z diethylenglykolmonobutylétheru, dipropylenglykolmonobutylétheru, butoxyproxypropanolu a hexylenglykolu, v poměru hmotnosti ethoxylakoholu k hmotnosti organického ředidla od asi 2:1 do 1:2 a ii) od asi 1 % do 50 % hmotnosti uvedené kapalné fáze práškem obsahujícím aniontový surfaktant, kteiý je utvořen současným vysušováním:

a) Cio-i4 lineárních alkylbenzensulfonátů sodných a

b) jedné nebo více nesurfektantních solí, které jsou vybírány ze sodných, vápenatých a hořečnatých sulfátů, aby vznikl prášek, kteiý obsahuje od asi 45 % do 94 % hmotnosti uvedené soli kyseliny alkylbenzensulfonové, od asi 2 % do 50 % hmotnosti uvedené nesurfaktantní soli a od asi 0,5 % do 4 % hmotnosti reziduální vodu a který obsahuje od asi 10 % do 60 % hmotnosti pevnou, v uvedených bezvodých kapalinách nerozpustnou, fázi a

B) uvedený prostředek je také tvořen přídavnými pevnými částicemi, jejichž velikost je v rozmezí od asi 0,1 do 900 mikrometrů, a který je vybírán z:

i) částic peroxidového bělícího činidla, které je vybíráno ze sodných a draselných perborátů a perkarbonátů a které jsou přítomny v rozsahu od asi 1 % do 20 % hmotnosti prostředku, ii) částeček aktivátoru bělení, který je vybírán z nonanoyloxybenzensulfonátu, (6Cg-Cio alkamidokaproyl) oxybenzensulfonátu a tetraacetylethylendiaminu a který je přítomen v rozsahu od asi 1 % do 10 % hmotnosti prostředku,

ΒΒ ΒΒ

Β Β Β Β Β« · ΒΒΒΒ

ΒΒΒΒ ΒΒ Β ΒΒΒΒ

Β ΒΒ ΒΒΒ « ΒΒ *·Β ···

Β ΒΒΒ ΒΒΒΒ · Β iii) částečky uhličitanu alkalických kovů, který je přítomen v rozsahu od asi 2 % do

15 % hmotnosti směsi.

·· #»··

15. Prostředek jako v nároku 14, v němž jsou obsaženy od asi 1 % do 10 % hmotnosti částečky aktivátoru bělem, které mohou reagovat s uvedeným peroxidovým bělícím činidlem, čímž vzniká peroxokyselina.

16. Prostředek jako v nároku 15, který navíc obsahuje od asi 2 % do 20 % hmotnosti organickou složku detergentu vybranou z citrátů, sukcinátů, malonátů, karboxymethylsukcinátů, karboxylátů, polykarboxylátů, polyacetylkarboxylátů alkalických kovů a mýdel mastných kyselin.

17. Prostředek jako v nároku 16, který navíc obsahuje od asi 2 % do 15 % hmotnosti přidaný zdroj zásaditosti, který je vybírán z vodou rozpustných bikarbonátů, borátů, křemičitanů a metakřemičitanů alkalických kovů.

iiy ' částeček aktivátoru Bělení, který jě vybírai z nonanoyloxybenzensulfonátu, (6-Cg-Cjo alkamidokaproyl) oxybenzensulfonátu a tetraacetylethylendiaminu a který je přítomen v rozsahu od asi 1 % do 10 % hmotnosti prostředku, iii) částečky uhličitanu alkalických kovů, kjeřy je přítomen v rozsahu od asi 2 % do 15 % hmotnosti směsi.

15. Prostředek jako v nároku 14, vfrěmž jsou obsaženy od asi 1 % do 10 % hmotnosti částečky aktivátoru bělení, které mcihmi reagovat s uvedeným peroxidovým bělícím činidlem, čímž vzniká peroxokyselina.

16. Prostředek jako v nároku 15, který navíc obsahuje od asi 2 % do 20 % hmotnosti organickou/^složku detergentu vybranou z citrátů, sukcinátů, malonátů, karboxymethylsukpinátů, karboxylátů, polykarboxylátů, polyacetylkarboxylátů alkalických kovů a mýdekfnastných kyselin.

17. Prostředek jako v nároku 16, který navíc obsahuje od asi 2 % do 15 % íotnosti přidaný zdroj zásaditosti, který je vybírán z vodou rozpustných bikarbonátů, borátů, .křemičitanů a mctakřcmičitanů alkalickýeh-kovů,—

18. Bezvodý kapalný účinný detergentní prostředek obsahující bělidlo, který je tvořen:

(A) z asi 0,45 % až 45 % hmotnosti prostředku z aniontového prášku obsahujícího surfaktant, který je tvořen:

(i) z asi 45 % až 85 % hmotnosti uvedeného prášku Cu_i4 lineárním alkylbenzensulfonátem sodným (ii) z asi 2 % až 50 % hmotnosti uvedeného prášku sulfátem sodným (iii) z asi 0,5 % až 4 % hmotnosti uvedeného prášku vlhkostí, a (iv) z asi 15 % až 60 % hmotnosti uvedeného prášku frakcí, která je v uvedeném prostředku nerozpustná (B) z asi 10 % až 25 % hmotnosti prostředku C10-C14,1-3 EO alkohol etoxylátem (C) z asi 10 % až 30 % hmotnosti prostředku butoxy-propoxypropanol nebo dipropylenglykolmonobutyleter (D) z asi 5 % až 20 % hmotnosti prostředku částicemi peroxidového bělícího činidla vybraného ze sodných a draselných perborátů a perkarbonátů (E) z asi 5 % až 10 % hmotnosti přípravku částicemi bělícího aktivátoru vybraného z nonanoyloxybenzensulfonátu, (6-C₈-Cio alkamidokaproyl) oxybenzensulfonátu a tetraacetyletylen diaminu a (F) z asi 2 % až 15 % hmotnosti přípravku částicemi karbonátu alkalického kovu, a kde uvedený přípravek je ve formě suspenze částicové látky tvořené uvedenými částicemi, rozptýlenými po uvedeném kapalném detergentním přípravku, jejichž velikost se pohybuje v rozmezí od asi 0,1 do 900 mikrometrů.

19. Přípravek jako v nároku 18, v němž tvoří od asi 50 % do 75 % hmotnosti kapalná fáze a od asi 25 % do 50 % hmotnosti pevné částice.

20. Přípravek jako v nároku 19, jehož viskozita je v rozmezí od asi 500 do 3000