CZ378092A3 - Lighting system for lighting fittings, projection and enlarging apparatus - Google Patents

Description

ční a zvětšovací přístroje k intenzivnímu a rovnoměrnému osvětlení rozměrově vymezené plochy v určené vzdálenosti. Je tvořena zdrojem světla, pomocným zrcadlem s hlavním zrcadlem. Dalším jejím členem je čočkový rest.r, jehož jednotlivé čočky mají spojnou lámavost a usměrňují světelné paprsky, vycházející ze světelného zdroje do požadované roviny, kde vytváří světelnou stopu.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy osvětlovací soustavy, které slouží především jako svítidla mobilních vozidel. Tvoří je zpravidla spojitý paraboloidní reflektor s krycím sklem s rozptylujícími prvky. Světelným zdrojem je dvouvláknová halogenová žárovka pro dálkové a tlumené světlo s vnitřní clonou, usměrňující ohraničení svazku tlumeného světla. Aby bylo dosaženo snížení vertikálního rozměru svítidle, byl klasický paraboloidní reflektor přetvořen do tvaru homofokální odrazné plochy tak, že tato byla rozdělena do soustavy diskrétně propojených paraboloidních segmentů se společnou optimalizovanou ohniskovou vzdáleností. Požadavek na další snížení rozměru svítidla vedl k vytvoření eliptickodioptrického systému. Jeho reflektor má tvar rotačního nebo tříosého polyeliptického elipsoidu, v jehož jednom ohnisku je vlákno žárovky a ve druhém clona. Plankonvexní čočka, umístěná ve druhém ohnisku elipsy, usměrňuje světelné paprsky tak, že vystupují.paralelně s optickou osou systému.

Tato čočka promítá tr-ov-nčsM clonu do světlého pozadí na vozovku, čímž definuje rozložení osvětlení tlumeného svítidla. U tohoto systému je použita jednovláknová žárovka, takže je možno ho uplatnit pouze pro tlumené osvětlení. Pro dálkové osvětlení je nutné další svítidlo obvyklé konstrukce. Uvedené kombinované svítidlo má velmi malou výšku a vykazuje dobrou intenzitu a homogenitu tlumeného osvětlení s poměrně ostrou hranicí světla a tmy. Dalším svítidlem s větším dosahem tlumeného osvětlení je typ reflektoru s volně tvarovanou odraznou plochou, které je spojitá' a uzavřena tak, že bez vlivu krycího skla zobra zuje elementárně vlákno jednovláknové žárovky do požadovaného prostoru. Vytváří bez clony rozhraní světla a tmy. Světelný výkon takového systému stoupá s velikostí reflektoru a dovoluje využít i jeho spodní část, což zvyšuje účinnost. Pro dálkové osvětlení je však třeba dalšího svítidla. Využitím koncepce s volně tvarovanou odraznou plochou je zdokonalený projekční eliptickodioptrický systém svítidla. Původní elipsoid je přetvořen na obecnou plochu s větším podílem světelného svazku v necloněné části ohniskové roviny. Reflektor je ve své horní části více otevřený a ve spodní části naopak více uzavřený. Světelná účinnost takového systému je proti předcházejícímu systému poměrně vyšší.

Obdobné osvětlovací soustavy mohou sloužit i k dalším osvětlovacím účelům, například v lékařské praxi jako svítidlo pro stomatologii. Jsou tvořeny známými typy plošných osvětlovačů, používajících převážně jako světelného zdroje halogenovou žárovku a studené odrazné duté zrcadlo. Jeho odrazná část je upravena jako rastr, který usměrňuje světelnou stopu do požadované roviny#

Nevýhodou známých osvětlovacích soustav svítidel je především jejích nízká světelná účinnost. U mobilních vozidel je využíván svazek světelných paprsků, odražených od různě tvarovaných zrcadel a světelný tok, plynoucí ze světelného zdroje přímo do předního prostoru zůstává nevyužit a bývá proto často zastiňován. Velkou nevýhodou je i oslnivost takových svítidel, |poněvadž téměř u všech známých systémů je intenzívní světlo, vycházející z vlákna žárovky, viditelné z prostoru před svítidlem. Rozhraní světla a tmy, stejně jako rovnoměrnost prosvětlení je obtížně dosažitelná a vede ke značně složitým systémům. Velké rozměry svítidel i sklon jejich krycích skel dělají obtíže s vhodným vyřešením aerodynamiky přední části mobilních vozidel.

Obdobně i známá zdravotnická svítidla pro stomatologii mají poměrně nízkou světelnou účinnost nevyužitím světla, vycházejícího ze světelného zdroje a směřujícího do osvětlovaného pracovního prostoru· Přítem však světelná stopa zasáhne i oko vyšetřovaného pacienta a dochází k jeho nepříjemnému oslnění. Vyšetřující stomatolog pozoruje přes zubní zrcátko i části, které zrcadlují a ruší tím obraz pozorovaného objektu. Při některých úkonech, například při preparaci zubní korunky, tvoří odražené světlo od kovu jakousi bariéru mezi preparačním otvorem a zrcadlící plochou korunky, což znesnadňuje provedení zdravotnického úkonu. Odrazná zrcadla s rastrem; mají zpravidla větší rozměr, takže při nevhodném nastavení svítidla může stomatolog svojí hlavou snadno překrýt část světelného svazky a tím snížit množství světla dopadajícího do příslušné stopy na pa cienta.

Pokud se ke shora uvedené, popsané osvětlovací soustavě přidá další optická soustava, například kondenzorová, slouží tento celek k prosvětlení předmětové roviny, ve které je uloženo políčko pozitivního nebo negativního filmového pásu. Políčko je {pek^ objektivem promítáno do obrazové roviny. Tato osvětlovací soustava je vhodná především pro promítací přístroje, zvláště diaprojektory a zvětšovací přístroje.

Jsou známé diaprojektory pro velké formáty s intenzivními světelnými zdroji, jejichž struktura a různý jas světelného zdroje nepříznivě ovlivňují rovnoměrnost osvětlení předmětové roviny. Proto bývají takové osvětlovací soustavy opatřeny optic kými členy s rastry a místo jednoduchého vypuklého zrcadla bývá použito rastrové zrcadlo. Mezi dvěma vychylovacími zrcadly může být umístěn zobrazovací systém, složený ze dvou desek s čočkovými rastry. Převážně se však pro velký formát diapozitivů používá voštinová kondenzorová soustava, sestávající a čočkových rastrů. Jsou (revnéš( užívány osvětlovací soustavy, u kterých jedna z voštin tvoří rastrové zrcadlo, složené ze skupin zakřivených zrcadlících plošek, uspořádaných v jedné rovině. Nevýhodou těchto soustav je především jejich značná rozměrnost a mnohdy i velký počet složitých optických prvků, které způsobují i větší ztrátu světelného toku.

Diaprojektory pro malé formáty používají převážně u osvětlovacích soustav kulově zrcadlo se světelným zdrojem, čočkovou kondenzorovou soustavu s asférickým členem a tepelným filtrem. Nevýhoda takových optických soustav spočívá v tom, že okénko obdélníkového tvaru s uloženým políčkem filmového pásu je osvět lováno svazkem světelných paprsků kruhového tvaru, což způsobuje ztrátu světelného toku. Tento světelný tok je navíc úhlově omezen krajními paprsky, které zachytí sférický nebo asférický kondenzor a nelze tedy tento úhel dále zvětšovat.

U zvětšovacích přístrojů, určených především k amatérským účelům, se používá převážně velkoplošných světelných zdrojů, zvláště opálových žárovek a čočkových kondenzorových soustavy nebo také žárovek s elipsoidní odraznou plochou. U některých, zvětšovacích přístrojů lze použít také samostatnou hlavu pro barevnou fotografii s vlastním světelným zdrojem, zpravidla halogenovou žárovkou s rozptylným systémem, míchací komorou a plynule stavitelnou barevnou filtrací se stavitelnou hustotní clonou. Takové soustavy však mají poměrně malou světelnou účinnost.

Podstata vynálezu

Popsané nevýhody známých osvětlovacích soustav omezuje před· mět vynálezu. Jeho podstata spočívá v tem, že hlavní zrcadlo, jehož optická osa je totožná s hlavní optickou osou, na které je uložen i světelný zdroj s pomocným zrcadlem, má svoji dutou odraznou plochu vytvořenou jako rastr. Tento rastr je tvořen soustavou dutých sférických zrcadel, jejichž boční stěny k sobě doléhají a jejichž vrcholy leží na ploše, která má v meridiální rovině tvar nekruhové křivky. Jejich jednotlivé odrazné plochy mají takovou ohniskovou vzdálenost a takový sklon svých optických os, aby světelný zdroj byl zobrazen de> vrchotokeT lu odpovídajících čoček čočkového rastru, ležícího frovn

Haě-žl na hlavní optické ose. Příslušné elementární plochy dutých sférických zrcadel jsou zobrazovány do požadované roviny světelné stopy.

Každé duté sférické zrcadlo při pohledu ve směru hlavní optické osy a v pomyslné, k ní kolmé rovině, odpovídá svým tvarem obrysu roviny promítané světelné stopy. Duté sférická zrcadla jsou dále uspořádána do zón. ^ejich poloměry zakřivení v jednotlivých zónách jsou odlišné.

Čočky čočkového rastru mají stejný tvar i velikost β odpovídají co nejvíce tvaru i velikosti oole světelného zdroje.

t<AK<2~ /

Jsou kraxn-ě-íM uspořádány do zon, které mohou být různě vysunuty ve směru hlavní optické osy. Poloměry zakřivení čoček jedné zóny jsou rozdílné od poloměrů zakřivení čoček jiné zóny. Vrcholy všech čoček leží v jedné rovině kolmé k hlavní optické ose a

- 5 jejich optické osy jsou s touto hlavní optickou osou rovnoběžné. Při takovém uspořádání jsou tyto čočky plenkonvexní. U některých osvětlovacích soustav může být zadní plocha jednotlivých čoček čočkového rastru vůči ^jejich optickým osám nakloněna, takže vytváří optický klín. tftovnožl je možné, aby celá zadní plocha čočkového rastru byla konkávní. Popsané různé alternativy uspořádání čočkového rastru slouží k nejvhodnějšímu usměrnění světelné stopy do požadované roviny.

V případě použití osvětlovací soustavy k projekčním účelům, především pro diaprojektory a zvětšovací přístroje, je doplněna o kondenzorovou soustavu, která usměrňuje světelnou stopu do roviny, ve které je umístěno okénko s uloženým políčkem filmového pásu.

Hlavní výhoda osvětlovací soustavy podle vynálezu spočívá především v její světelné účinnosti při stejnoměrném rozložení světla ve světelné stopě v požadované rovině a v minimální oslnivosti. Jak v případě použití její základní části k přímému osvětlení, příkladně u svítidel mobilních vozidel a zdravotnických svítidel, tak i s přídavnou kondenzorovou soustavou mají malé rozměry.

Objasněni výkresů

VyncUci je vysvčUan na ^npcjcnytVi vyknzsccVi, kcU vaq, obr. 1|£schematické zobrazení osvětlovací soustavy svítidla -e—-- pro automobily, WA Z)

Cobr7 2^²světelná stopa svítidla pro automobily k dálkovému ·*-; osvětleni vozovky, ^obrT3^světelná stopa svítidla pro automobily k tlumenému osvětleni vozovky ve směru pohledu Α_χ nq^>

———— ;<z. --—---— ------- ' t obr. 4 schematické zobrazení osvětlovací soustavy zdravot-s-r nického svítidla_z 170.

5χ schematické zobrazení osvětlovací soustavy diaprojek^br.

— toru velkého formátu _fVRA

Cobr. 6t schematické zobrazení osvětlovací soustavy díaprojek- toru malého formátu^ α

7schematické zobrazení osvětlovací soustavy zvětšova—

- čího přístroje

- 6 Příklad provedeni vynálezu

Na obr. 1 je schematicky znázorněna osvětlovací soustava svítidla pro mobilní vozidle, zvláště pro automobily. Je stvořena světelným zdrojem 1, kterým je jednovláknová halogenová žárovka, umístěná na hlavní optické ose 0_t na níž je uloženo pomocné zrcadlo 2. Dalším členem této soustavy je hlavní zrcadlo jehož optická osa 0^ je totožná s hlavní optickou osou 0« Je upraveno jeko rastr, tvořený soustavou dutých sférických zrcadel 21 obdélníkového tvaru, jejichž boční stěny k sobě vzájemně doléhají a jejichž vrcholy 32 leží na pomyslné ploše, vytvářející v merldiální rovině nekrúhovou křivku, rotující kolem optické osy 0. , souhlasné s hlavní optickou osou 0. Dalším čletdkc' ~* nem je čočkový rastr 4, umístěný yovrtě-fo ne hlavní optické ose 0.

Je tvořen soustavou čoček 41 spojné lámavosti, které mají Šestita κ<τ* úhelníkový tvar. Svými bočními stěnami k sobě VrcvněžH přiléhají. Jejich vrcholy 42 leží ve společné rovině, kolmé k hlavní optické ose 0 a jejich zadní plochy 43 jsou sešikmeny, takže vytváří optické klíny. Všechny optické osy 40 jsou rovnoběžné s hlavní optickou osou 0.

Mezi hlavním zrcadlem 3 a čočkovým rastrem 4 platí podmínka, aby optické středy čoček 41 & optické středy dutých sférických zrcadel 31 vytvářely tvarem: podobné bodové sítě a aby paprsek, vycházející ze středu světelného zdroje 1 po odraze od vrcholu 22 dutého sférického zrcadla 21 směřoval do vrcholu. 42 příslušné čočky 41. Osvětlovací soustava je ukončena krycím nulovým sklem 10.

Svazek světelných paprsků, vycházející ze světelného zdroje 1 včetně jeho části odražené od zrcadlící plochy pomocného zrcadla 2, dopadá na odraznou plochu hlavního zrcadla Každé jeho duté sférické zrcadlo 31 zobrazuje světelný zdroj 1 do odpovídající čočky 41 čočkového rastru 4, které zobrazují obdélníková dutá sférická zrcadla 31 do roviny světelné stopy p irrpří· slušném zvětšení. Touto rovinou prochází svazek světelných paprsků ve tvaru, jaký mají jednotlivá dutá sférická zrcadla 31 hlavního zrcadlaJ® ^v ní soustředěn takový počet obrazů, jaký je počet, dutých sférických zrcadel 31 «· čoček 41. To platí pro svítidla k dálkovému i tlumenému osvětlení vozovky.

Na obr. 2 je znázorněna světelná stopa svítidla pro automobily k dálkovému osvětlení vozovky. Takový stav je umožněn

- 7 vhodným uspořádáním zadních ploch 43 jednotlivých čoček 41 čočkového rastru 4.

Na obr. 3 je znázorněna svStelná stopa svítidla pro automobily k tlumenému osvětlení vozovky. Z toho vyplývá, že ve střed ní části roviny je soustředěno více světelných stop než v okrajových částech. I tento stav je ovlivněn vhodným uspořádáním zadních ploch 43 čoček 41 Čočkového rastru 4»

Hlavní výhodou této vyřešené osvětlovací soustavy je dosažení vyšší světelné účinnosti využitím světelných paprsků odražených od hlavního i od pomocného zrcadla a vhodným usměrněním světelného toku do požadovaného prostoru. Světelný tok je usměrňován jen ve směru světelné stepy bez rušivých a nežádoucích, stranových osvitů. U tlumeného svítidla je dosaženo dokonale ohraničeného světla a tmy se zvolením optimální světelné stopy. Svítidlo je také vhodné pro pásová, kolová a jiná vozidla speciální techniky, u kterých se za krycí opticky nulové sklo umístí mechanická, clona s příslušnými otvory tak, aby světelný tok byl podle požadavku vhodně nasměrován a utlumen.

U dálkového svítidla k dálkovému osvětlení je tato světelná stopa koncentrovaná do jednoho obrazce. Je rovnoměrná a nezávislá na tvaru a rozdělení světla světelného zdroje. Oslnění v protisměru i vlastní oslnění je sníženo na minimum, ]pongvadžj v rovině světelné stopy se zobrazují jen jednotlivé osvícené plochy dutých sférických zrcadel a intenzivní jas vlékna žárovky se nezobrazuje v prostoru před svítidlem. Vnější čelní rozměr svítidla k tlumenému osvětlení vozovky s jednovláknovou halogenovou žárovkou je porovnatelný s projekčním systémem světlometu Super ED. Při zmenšení svítící plošky světelného zdroje, například při použití plynové výbojky, je možné zmenšit čelní rozměr svítidla. Krycí sklo bez rozptylových prvků je opticky nulové a dovoluje zvýšit vertikální a horizontální úhel naklonění, což usnadňuje řešení aerodynamiky svítidla^a tím i přední masky automobilu.

Obdobně vyřešenou osvětlovací soustavu lze využít i pro zdravotnické svítidlo, použitelné zvláště ve stomatologii, jak vyplývá z obr. 4. Při vhodné úpravě dutých sférických zrcadel hlavního zrcadla 3 a čoček 41 čočkového rastru 4, je možné, aby zadní plocha tohoto čočkového rastru 4 byla rovinná. Rovina světelné stopy je rovnoměrně osvětlena a ve vzdálenosti

- 8 900 mm dosahuje rozměru 125 x 140 mm, což je ve stomatologii optimální. I v tomto případě je dosaženo ostrého rozhraní světla a tmy a oslnění pacienta je minimální.

Osvětlovací soustavu lze využit i v dalších oborech světelné techniky, například pro televizní studia, pro,divadelní a filmovou osvětlovací techniku, fotoateliéry apod27 kde se vyžaduje minimální oslnivost a rovnoměrné prosvíceni světelné stopy ve vymezené vzdálenosti.

Pokud se kA^řý-Še·) popsané osvětlovací soustavě přiřadí kondenzorová soustava, je možné ji využít i pro diaprojektory určené pro projekci velkých formátů, jak je znázorněno na obr. 5.

Taková osvětlovací soustava používá jako světelný zdroj 1 vysokotlakou výbojku, pomocné zrcadlo 2 a zobrazovací mezisoustavu, obsahující hlavní zrcadlo tvořené soustavou dutých sférických zrcadel 31 a čočkový rastr 4., tvořený soustavou čoček 41, uložené na hlavní optické ose 0. Celá tato Část i vztahy mezi jednotlivými členy je obdobná jako u osvětlovací soustavy, určené pro svítidla mobilních vozidel^ nebo pro zdravotnická svítidla.^Zadní plocha čočkového rastru 4 je však upravena jako rozptýlená. Na takto uspořádanou soustavu pak nayazuje kondenzorová soustava jj, uložená na hlavní optické ose 0.

Je tvořena dvěma spojnými čočkami, z nichž zadní je výměnná podle ohniskové vzdálenosti použitého objektivu 2·

Paprsky vycházející ze středu světelného zdroje 1 a odražené od středu dutých sférických zrcadel 31 hlavního zrcadla J procházejí geometricky příslušnými spojnými čočkami 41 čočkového rastruj; s rozp ty Ikon. a kondenzorovou soustavou a protínají přibližně střed roviny světelné stopy 6, ve které je uložen diapozitiv, určený k promítnutí do nenaznačené obrazové roviny pomocí objektivu U této soustavy je však podmínkou, aby poměr průměru vystupujícího světelného svazku, vycházejícího z čočkového rastru 4, ke vzdálenosti kondenzorové soustavy £ od čočkového rastru 4, byl roven nebo byl menší, než hodnota relativního otvoru objektivu J. V rovině světelné stopy 6 je soustředěno opět tolik obrazů dutých sférických zrcadel 31 zobrazených čočkami 41 čočkového rastru 4, jaký je počet těchto dutých sférických zrcadel 31 a počet čoček 41. Tím je dokonale využito světelného toku při vysoké rovnoměrnosti rozložení světla při celkové malé stavební délce celé osvětlovací soustavy.

Jak vyplývá z obr. 6 je možno tuto osvětlovací soustavu v jiné úpravě použít u diaprojektoru pro malé formáty. Její pojetí i popis je obdobný jako u předcházejícího příkladu. Má však některé cdličnosti v konstrukci hlavního zrcadla čočkového rastru 4 i kondenzorové soustavy 2· Jako světelného zdroje 1 je použito halogenové žárovky. Hlavní zrcadlo J sestává ze stejně velkých dutých sférických zrcadel 31 obdélníkového tvaru, které jsou uspořádána v řádcích a jsou posunuta o polovinu své šířky. Jejich geometrické středy vytváří síT, podobnou geometrické síti čoček 41 čočkového rastru j4. lato dutá sférická zrcadla Jl, jejichž vrcholy 32 leží na asférické ploše a jejichž optické středy jsou souhlasné s geometrickými středy, leží na rozdílných poloměrech od hlavni optické osy 0. Zároveň vytváří tato dutá sférická zrcadla 31 zóny s různými ohniskovými vzdálenostmi tak, aby světelný zdroj 1 byl zobrazen do vrcholu 42 čoček 41, které jsou uspořádány do zon, vysunutých ve směru hlavní optické osy 0. Kondenzorová soustava je vícečlenná, přičemž její první člen je rozptylný a konstrx&ů&ě upraven tak, aby hlavní paprsky protínaly přibližně střed roviny světelné stopy j6 a aby celý světelný svazek prošel objektivem 7· Její zadní člen je vyměnitelný. Světelný zdroj 1 se zobrazuje přibližně ve středu objektivu J v geometrické síti, obdobné jako u hlavního zrcadla a čočkového rastru 4 na ploše, kde poměr průměru tohoto svazku paprsků ku vzdálenosti roviny světelné stepy 6 od tohoto svazku paprsků byl přibližně roven nebo byl menší, než je hodnota relativního otvoru objektivu 7«

Popsaným řešením se dosáhne výrazného zvýšení světelného toku při rovnoměrnosti osvětlení roviny světelné stopy 6 s uloženým diapozitivem bez ohledu na tvar a rozložení světla na svítící plošce světelného zdroje 1.

S touto soustavou je téměř totožná osvětlovací soustava určená pro zvětšovací přístroje s možností i diaprojekce, jak je znázorněno na obr. 7. Pro diaprojekci se soustava otáčí o 90° do vodorovné roviny. Světelným zdrojem 1 je halogenová žárovka. Soustava je doplněna o zrcadlo 8, které usměrňuje světelné paprsky do svislé roviny. Zadní člen čočkového kondenzoru 5 je vyměnitelný podle použitého projekčního objektivu 7. Výro- , vině světelné stopy 6 je uloženo pole filmového pásu,|př£p^dn^^dg

- 10 diapozitiv. Filtry % pro barevnou fotografii se zařazují v blízkosti čočkového rastru 4 a jejich zasouváním dochází ke změně barevné filtrace. Nenaznačeným šedým filtrem a nenaznačenou mechanickou clonou se reguluje světelné hustota bílého i barevného světla. Hlavní zrcadlo je opatřeno odraznou vrstvou, která propouští tepelné paprsky.

I v tomto případě je dosaženo velké intenzity světla se zdrojem o příkonu 50 W při zachování rovnoměrnosti rozložení světla, což je důležité zvláště pro barevnou fotografii. Další výhodou je, že soustava vytváří jeden konstrukční celek pro zvět šovéní černobílé i barevné fotografie s vysokým světelným tokem i pro dokonalou diaprojekci.

Uvedený systém poskytuje i některé další možnosti využití této nově vyřešené osvětlovací soustavy, například v oblasti profesionální projekční a reprografické techniky.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ Ν ί Z ΟιΚ Y

   1. Osvětlovací soustava pro svítidla, projekční á~'2rvětžověcí přístroje k intenzivnímu a rovnoměrnému osvětlení rozměrově vymezené plochy v určené vzdálenosti obsahuje zdroj světla, pomocné zrcadlo, hlavní zrcadlo a čočkový rastr se spojnými členy usměrňujícími světelné paprsky, které vycházejí ze světelného zdroje do požadované roviny, ve které vytváří světelnou stopu, sje t^ra, že odrazná plocha hlavního zrcadla (3) je vytvořen© jako rastr, přičemž vrcholy (32) dutých sférických zrcadel (31) leží na ploše, která je rotační kuželosečkou, mající v meridiální rovině tvar nekruhové křivky a optická osa (&, ) hlavního zrcadla (3) je totožná s hlavní optickou osou soustavy (0), na níž je svým středem uložen i světelný zdroj (1) a pomocné zrcadlo (2)jpřičemž jednotlivé odrazné plochy těchto du- vrcholu (42) eeoweíneky odpovídajících čoček (41)

   -Mkc 3 (1) do čočkového rastru (4 )^ jednotlivé čočky (41) zobrazítójř příslušné elementární plochy dutých sférických zrcadel (3l) hlavního zrcadla (3) do požadované roviny světelné stopy (6).

   uartkv Ύ v γ v. γ v
2. 2. Osvětlovací soustava podle be-du 1, vW^Žu^chí sje ijílm, že každé duté sférické zrcadlo (31) hlavního zrcadle. (3) pni pohledu ve směru hlavní optické osy (0) a v pomyslné, k ní kolmé rovině odpovídá tvaru roviny světelné stopy (6) a tato dutá sférická zrcadla (31) svými bočními stěnami k sobě doléhají, s že jednotlivé čočky (41) čočkového rastru (4) svým tvarem a velikostí odpovídají eo -ne jv£go tvaru a velikosti pole světelného zdroje (1) a obrazy světelného zdroje (1) vytvořené dutými sférickými zrcadly (31), procházejí těmito čočkami (41), které jsou tvarem stejně veliké a bočními stěnami k sobě vzájemně doléhají.
3. 3. Osvětlovací soustava podle bodu 1 a 2, v^^^u^^í sje gí^ms že dutá sférická zrcadla (31) jsou uspořádána do zón, přičemž skupina dutých sférických zrcadel (31) jedné zóny má vůči skupině dutých sférických zrcadel (31) jiné zóny odlišný poloměr zakřivení.
4. 4. Osvětlovací soustava podle teootr 1 a 2, že čočky (41) jsou uspořádány do zón, přičemž sKupina čoček (41) jedné zóny je vůči skupině čoček (41) jiné zóny vysunuta ve směru hlavní optické osy (0) a poloměry zakřivení skupiny čoček(41) jednotlivých zón jsou rozdílné.
5. 5. Osvětlovací soustava podle fee4w 1(W4, sje ^m, že vrcholy (42) čoček (41) čočkového rastru (4) leží v jedné rovině kolmé k hlavní optické ose (0) a jejich optické osy (40) jsou. s touto hlavní optickou osou (0) rovnoběžné, přičemž tyto čočky (41) jsou plankonvexní.
6. 6. Osvětlovací soustava podle Měu 144 4, s[e ijjjm, že zadní plocha (43) čoček (41) čočkového rastru (4) je vůči jejich optickým osám (40) nakloněna.
7. 7. Osvěffóvací soustava podle be^u^l 4, že zadní plocha čočkového rastru^ (4) je konkávní,
8. 8. Osvětlovací soustava podle feeeha lity?, WíW $ že před rovinou světelné ádópy (6) je uložena kondenzorová souva (5).