CZ362097A3

CZ362097A3 - Způsob výroby vodného chlornanového bělicího prostředku

Info

Publication number: CZ362097A3
Application number: CZ973620A
Authority: CZ
Inventors: Maurizio Marchesini; Giuseppe Trigiante
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1995-05-16
Filing date: 1996-04-19
Publication date: 1998-05-13
Also published as: EG20713A; JPH11505286A; AR001948A1; BR9608521A; ZA963283B; CN1190381A; EP0743279A1; WO1996036560A1; TR199701375T1; CA2220973A1; SK154697A3; MX9708870A; MA23871A1; AU5392296A; HUP9801945A2; PL323344A1; HUP9801945A3

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká způsobu výroby kapalného bělícího prostředku, který je vhodný pro použití při praní jak v ruce tak i v automatických pračkách.

Dosavadní stav techniky

Kapalné bělicí prostředky jsou v daném oboru dobře známy. Z různých dostupných bělicích prostředků jsou často vybírány ty, které využívají bělení chlornanem. Typický pro tento obor je např. patent WO-88-05461, ve kterém je popsán vynález vodného prostředku, obsahujícího chlornan, uhličitan sodný a hydroxid sodný, a použití uvedeného prostředku pro odstranění skrvn z tkanin.

Použití prostředků obsahujících chlor však má tu nevýhodu, že tkanina se může poškodit nebo zežloutnout.

Objevili jsme, že účinnost bělení a/nebo účinnost ochrany tkaniny v kapalných vodných prostředcích obsahujících chlornan závisí hlavně na dvou faktorech: na pH bělícího prostředí a na přítomnosti iontů těžkých kovů v tomto bělicím prostředí.

Domníváme se, že vyšší pH bělícího prostředí je prospěšné pro bělost a účinnost ochrany tkaniny, protože posouvá chemickou řovnováhu mezi chlornanem a kyselinou chlornou tak, že klesá koncentrace kyseliny chlorné, která, jak jsme zjistili, je nejvíce odpovědná za žloutnutí a poškozování tkaniny.

Přítomnost iontů těžkých kovů, jako je Ni, Co, Cu, Mn, Cr a Fe negativně ovlivňuje bělicí účinek chlornanu. Domníváme se, že v pracím prostředí je napadání tkaniny kyselinou chlornou katalyzováno ionty uvedených těžkých kovů, přičemž se tvoří žluté oxidované sloučeniny. Ionty uvedených těžkých kovů také způsobují u tkaniny snížení pevnosti v tahu a tím i snížení odolnosti tkaniny. Domníváme se dále, že ionty uvedených těžkých kovů se samy adsorbují na oxidované tkanině jako barevné sloučeniny a katalýzují degradaci zjasňovačů, adsorbovaných na tkanině, a tím na tkanině vytvářejí silně zbarvené sloučeniny. Ionty

9

99 9

9

9 uvedených těžkých kovů rovněž stabilizují barevné pigmenty enzymatických skvrn, například od krve nebo od trávy. Kromě toho se domníváme, že ionty uvedených těžkých kovů jsou na újmu účinnosti chlornanového prostředku, jelikož mají sklon reagovat s chlornanem, přítomným v tomto prostředku, a tím katalyzovat rozklad tohoto chlornanu.

Současnými průmyslovými výrobními postupy se kapalné prostředky, obsahující chlornan a zdroj alkality typu hydroxidu sodného, připravují z nejlacinějších a nejběžněji dostupných surovin. Tyto obchodně dostupné suroviny kontaminovány nečistotami, jako jsou ionty Například obchodně dostupný, běžně užívaný j sou obvykle těžkých kovů. chlornan může obsahovat určité podíly jiných látek, jako je uhličitan sodný a/nebo žíravý natron a/nebo ionty těžkých kovů. Rovněž běžný žíravý natron bývá často znečištěn ionty těžkých kovů typu železa

Konkrétněji řečeno, současnými průmyslovými výrobními postupy se takovéto kapalné vodné prostředky, obsahující chlornan, připravují ředěním koncentrovaného chlornanového roztoku obyčejnou, tj. nedemineralizovanou vodou v přítomnosti zmíněného zdroje alkality, čímž se vysrážejí nerozpustné sloučeniny typu hydroxidů kovů a uhličitanů kovů, a konečně odstraněním těchto nerozpustných sloučenin z uvedených prostředků. Takto získané prostředky však nemají uspokojivou čistotu, protože stále obsahují určitou koncentraci iontů těžkých kovů, které nebyly zachyceny/odstraněny konvenčními separačními postupy, např. filtrací uvedených prostředků dekantačním filtrem. Množství iontů těžkých kovů ve finálním prostředku je ještě větší, když se kapalné vodné prostředky, obsahující chlornan, vyrábějí při vysokých hodnotách pH, např- 13 a více. Rozpustnost většiny iontů těžkých kovů, které by měly být odstraněny pro dosažení dobré bělosti a/nebo ochrany tkaniny, vzrůstá s pH prostředku.

Objevili jsme, že je nezbytné, aby se hladina iontů těžkých kovů v kapalných vodných prostředcích, obsahujících chlornan, sama udržovala pod jistou mezí, čímž se dosáhne zlepšené účinnosti bělení a/nebo účinnosti ochrany tkaniny při působení takovýchto prostředků na tkaninu.

Předmětem předkládaného vynálezu je tudíž způsob výroby kapalných vodných prostředků, které obsahují chlornan a silný zdroj alkality, mají obzvláště nízký obsah iontů těžkých kovů a vykazují tudíž zlepšenou účinnost bělení a/nebo účinnost ochrany tkaniny.

Dalším předmětem je způsob výroby kapalných vodných prostředků, obsahujících chlornan, za přijatelnou celkovou cenu, např. prostředků, které vykazují zlepšenou účinnost bělení a/nebo účinnost ochrany tkaniny, a které jsou vyráběny způsobem, používajícím nej levnější a nejběžnější obchodně dostupné suroviny.

Bylo nyní objeveno, že zvláště účinné kontroly hladiny iontů těžkých kovů může být dosaženo použitím takového výrobního způsobu, při kterém je chelační činidlo, schopné chelace iontů těžkých kovů, přidáváno ke kapalnému vodnému prostředku, obsahujícímu silný zdroj chlornan a vodu, poté, co alkality typu hydroxidu sodného, s uvedeným prostředkem byl proveden separační krok, při kterém byly z tohoto prostředku odstraněny/eliminovány přítomné nerozpustné sloučeniny. Separační krok je skutečně určen k odstranění jakékoliv přítomné nerozpustné sloučeniny, jako jsou hydroxidy a/nebo soli kovů, z uvedeného kapalného vodného prostředku, obsahujícího chlornan. Uvedené chelační činidlo dovoluje odstranit zbytkové ionty těžkých kovů, které nebyly odstraněny/eliminovány separačním krokem, tj. jakýmkoliv konvenčním separačním prostředkem, jako je filtrace dekantačním filtrem. Přidání chelačních činidel, schopných chelace iontů těžkých kovů, po separačním kroku dovoluje použít menšího množství těchto činidel, než by jinak bylo třeba, kdyby byly přidávány před uvedeným separačním krokem s cílem získat prostředek téže čistoty. Uvedená chelační činidla, jsou-li přidána před uvedeným separačním krokem, skutečně interagují s ionty kovů typu hořčíku a/nebo vápníku, přítomnými v prostředku, které by jinak byly odstraněny jako soli kovů v důsledku přítomnosti aniontů jako jsou uhličitanové, běžně se vyskytujících v roztocích chlornanu, vhodných k výrobě uvedených chlornanových prostředků podle předkládaného způsobu, čímž zbývá menší množství chelačních činidel pro chelaci iontů těžkých kovů přítomných v uvedeném prostředku. Prostředky, které lze získat způsobem dle předkládaného vynálezu, mají zlepšenou fyzikální • « • ·

a chemickou stabilitu. Další výhodou prostředků, které lze získat způsobem dle předkládaného vynálezu, je, že vedle své vynikající bělicí schopnosti poskytují zmíněné prostředky také možnost účinného odstraňování skvrn.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká způsobu výroby vodného kapalného bělícího prostředku, který má pH mezi 10 a 14 a obsahuje chlornan alkalického kovu, silný zdroj alkality a vodu. Uvedený způsob výroby zahrnuje tyto kroky:

- v prvním kroku smíšení zmíněného chlornanu alkalického kovu, zmíněného silného zdroje alkality a vody,

- ve druhém kroku oddělení nerozpustných látek, vytvořených ve zmíněném prvním kroku,

- následné přidání chelačního činidla, schopného chelace iontů těžkých kovů.

S výhodou lze způsob dle předkládaného vynálezu provést tak, že srážedlo, které je schopno vázat ionty těžkých kovů a vytvářet tak soli, mající produkt rozpustnosti ve vodě při teplotě 25 °C ne vyšší než 10^-6, je přidáváno k uvedenému prostředku před separačním krokem.

Předkládaný vynález se týká výroby kapalného vodného bělícího prostředku.

Podle předkládaného vynálezu se způsob výroby vodného kapalného bělícího prostředku, který podle tohoto popisu má pH od 10 do 14 a obsahuje chlornan alkalického kovu, silný zdroj alkality a vodu, skládá z následujících kroků.

V prvním kroku se smíchá chlornan alkalického kovu, silný zdroj alkality a voda.

V dalším kroku se nerozpustné sloučeniny, vytvořené v uvedeném prvním kroku, z uvedeného prostředku odstraní (separuji).

Po uvedeném separačním kroku se přidá chelační činidlo, schopné chelace iontů těžkých kovů.

Výrazem vytvořené nerozpustné sloučeniny se zde označuje jakákoliv pevná fáze, přítomná v prostředku vyráběném podle předkládaného vynálezu, tj. jakýkoliv druh sloučeniny, který je v • · uvedeném prostředku nerozpustný a může tudíž být z tohoto prostředku oddělen pomocí jakékoliv konvenční separační metody. Tyto vytvořené nerozpustné sloučeniny zahrnují například hydroxidy kovů, vzniklé srážením hydroxidu sodného ionty kovů, a soli kovů, vzniklé tak, že nečistoty typu uhličitanu sodného, běžně přítomného v obchodně dostupných roztocích chlornanu vhodných k použití ve způsobu podle předkládaného vynálezu, se srážejí působením iontů kovů. Ionty kovů jako je vápník/hořčík, stejně jako ionty těžkých kovů, přítomné v prostředcích vyráběných způsobem podle předkládaného vynálezu, pocházejí ze surovin a z běžné vody, používané v uvedeném způsobu.

Výrazem oddělení vytvořených nerozpustných látek se zde rozumí to, že pro odstranění pevné fáze z kapalné fáze podle předkládaného vynálezu může být použit jakýkoliv známý způsob. Vytvořené sraženiny tudíž mohou být z prostředků podle předkládaného vynálezu odděleny usazováním a/nebo filtraci a/nebo centrifugací. S výhodou se zde používá filtrace.

Filtry vhodné k použití ve způsobu podle předkládaného vynálezu jsou jakékoliv obchodně dostupné filtry, včetně dekantačních filtrů, jako je patronový filtr, sítový filtr, filtrační koláč apod.

Chelačními činidly podle předkládaného vynálezu jsou kterákoliv chelační činidla, nebo směs těchto činidel, jejichž komplexy s těžkými kovy mají konstantu stability K vymezenou takto:

Je-li	n = 1,	pak	K > 10⁵,	s	výhodou K > 5.10⁵,	přednostně
K > 10⁶,
je-li	n = 2,	pak	K	>	10⁶,	s	výhodou	K	>	5.10®,	přednostně
K > 10⁷,
je-li	n = 3,	pak	K	>	10⁷,	s	výhodou	K	>	5.10⁷ ,	přednostně

K > 10⁸, kde n je počet molekul chelačního činidla připadající na jeden iont těžkého kovu, K = [ML_n]/[M]{L]ⁿ, [ML_n] je koncentrace komplexu mezi iontem těžkého kovu a chelačním činidlem, [M] je koncentrace volných iontů těžkých kovů a [L] je koncentrace volných chelačních činidel.

Příkladem takovýchto chelačních činidel, vhodných k tomuto použití, jsou polykarboxylové kyseliny, odvozené od pyridinu, nebo jejich soli, mající obecné vzorce (I) nebo (II):

• ·

ve kterých R je vodík, halogen, hydroxylová skupina, aminoskupina, karboxylová skupina nebo alkylová skupina s krátkým řetězcem (C1-C4) a n je 1 nebo 2. Preferovány jsou zde polykarboxylové deriváty pyridinu, vybrané ze skupiny tvořené kyselinou dipikolinovou (kyselina 2,6-pyridendikarboxylová) a jejími deriváty, získanými substitucí vodíku v para poloze halogenem, karboxylovou skupinou nebo alkylovou skupinou s krátkým řetězcem (C1-C4).

Uvedená chelační činidla, určená zde k použití, jsou stabilní vůči chlornanu a silné alkalitě. Výrazem stabilní vůči chlornanu a silné alkalitě se zde rozumí, že koncentrace uvedených chelacních činidel se nemění po dobu dvou měsíců při pokojové teplotě, tj. asi 25 °C.

Prostředky, vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu obsahují uvedené chelační činidlo - nebo směsi těchto činidel - v množství od 0,01 do 5 hmot.% z celkového prostředku, s výhodou od 0,01 do 3 hmot.%, přednostně od 0,01 do 2 hmot.% a nejlépe od 0,01 do 1 hmot.%.

Zjistili jsme, že je-li ve způsobu výroby kapalných vodných prostředků, obsahujících chlornan, zahrnut přídavek chelačního činidla, schopného chelace iontů těžkých kovů po separačním kroku, snižuje se tím obsah iontů těžkých kovů v uvedených prostředcích. Podle předkládaného vynálezu lze skutečně připravit kapalné vodné prostředky, které jsou v podstatě prosté iontů těžkých kovů, tj. prostředky, ve kterých jsou ionty těžkých kovů • · · · • *

chelatovány a tím přítomny v dezaktivované formě. Bylo nyní skutečně zjištěno, že použití takovýchto chelačních činidel po separačním kroku ve způsobu výroby chlornanových prostředků obsahujících silný zdroj alkality a vodu, přičemž uvedené přísady jsou smíchány před provedením separačního kroku, dovoluje připravit chlornanové prostředky se zlepšenou účinností bělení a/nebo ochrany tkaniny.

Výraz v podstatě prosté iontů těžkých kovů zde znamená, že koncentrace různých iontů těžkých kovů v uvedených prostředcích, vyráběných podle předkládaného vynálezu, jsou velmi nízké, např. že hladina Fe není vyšší než 1 ppm, hladina Ni není vyšší než 20 ppb, hladina Cu není vyšší než 20 ppb, hladina Mn není vyšší než 10 ppb a/nebo hladina Co není vyšší než 10 ppb.

Způsobem podle předkládaného vynálezu jsou uvedená chelační činidla přidávána vlastně v nadbytku, aby chelátovala všechny ionty těžkých kovů přítomné v prostředcích vyráběných podle uvedeného způsobu, a aby byla i poté schopna chelátovat ionty těžkých kovů, přítomné v pracím/bělicím roztoku.

Prostředky, vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu, jsou fyzikálně i chemicky stálé.

Výrazem chemicky stálé se zde rozumí, že chlornanové bělicí prostředky podle předkládaného vynálezu by neměly po deseti dnech skladování při 50 ± 0,5 °C ztratit více než 25 % využitelného chlóru. Procento ztráty využitelného chlóru může být měřeno metodou, popsanou např. v publikaci Analyses des Eaux et Extraits de Javel vydané organizací La chambre syndicale nationale de L'eau de Javel et des produits connexes, str. 9-10 (1984). Uvedené metody spočívají ve stanovení využitelného chlóru v čerstvých prostředcích, tj. hned po přípravě, a v těchže prostředcích po 10 dnech skladování při 50 °C.

Výrazem fyzikálně stálé se zde rozumí, že při delším skladování, např. po dobu 10 dnu při 50 °C, nedochází k fázovým změnám. Jako fázová změna se zde označuje jakákoliv změna fyzikálních vlastností roztokových fází, např. fázová separace.

V preferovaném provedení způsobu dle předkládaného vynálezu může být před separačním krokem ve způsobu dle předkládaného vynálezu přidáno srážedlo. Srážedlo podle předkládaného vynálezu může být definováno jako jakékoliv činidlo, schopné vázat ionty • · · • · · · · ···· • · 9 · · · · ···· · těžkých kovů tak, že s nimi vytvoří nerozpustné soli, tj. soli, jejichž produkt rozpustnosti vévodě není při teplotě 25 °C vyšší než 10⁶, s výhodou než 10^-8 a přednostně než 10“¹⁰.

Bylo také zjištěno, že přidáni takovéhoto srážedla nebo směsi srážedel ke kapalnému vodnému chlornanovému prostředku ve způsobu podle předkládaného vynálezu před tím, než uvedený prostředek je podroben separačnímu kroku, pomáhá chelačnímu působení, uskutečňovanému chelačními činidly. Bylo zjištěno, že srážedla přidávaná před separačním krokem a chelační činidla přidávaná po uvedeném separačním kroku ve způsobu podle předkládaného vynálezu působí společně tak, že vzniká chlornanový prostředek, který je v podstatě prostý iontů těžkých kovů.

Přidájí-li se srážedla ve způsobu podle předkládaného vynálezu před separačním krokem, je iontů těžkých kovů vysráženo a tedy při separačním kroku i odstraněno ve formě solí více, ve srovnání s týmž způsobem, ale bez přidání srážedel. Z toho plyne, že lze po separačním kroku použít menší množství uvedených chelačních činidel, než by jinak bylo nutné, pokud by před uvedeným separačním krokem takováto srážedla nebyla přítomna a pokud by měl být získán chlornanový prostředek o téže čistotě.

Přidání uvedených chelačních činidel po separačním kroku dovoluje použít menší množství těchto činidel, než by jinak bylo třeba, kdyby byla přidána před separačním krokem. Uvedená chelační činidla, jsou-li přidána před separačním krokem, pak skutečně interagují s hořčíkem a/nebo vápníkem, přítomným v chlornanovém prostředku, čímž pro chelaci s ionty těžkých kovů, přítomnými v uvedeném prostředku, zůstává v Uvedeném prostředku k dispozici méně chelačního činidla. Dále předpokládáme, že uvedená chelační činidla, jsou-li přidána před separačním krokem, interagují i se srážedly, pokud ta jsou přítomna, čímž pro chelaci s ionty těžkých kovů, přítomnými v uvedeném prostředku, zůstává k dispozici méně chelačních činidel, a současně zbývá i méně srážedel pro srážení iontů těžkých kovů ve formě solí.

Jako příklady srážecích činidel vhodných pro takové použití lze uvést šéavelany, fosfonáty, boritany, seskvikarbonáty, selenomočovinany, vanadičnany, teluromočovinany, thiokarbonáty a poloniomočovinany alkalických kovů a jejich směsi. Ze solí uvedených srážedel s alkalickými kovy mají přednost šřavelan ·· · · · · · · · 9 9 9 9

9 9 9 9 99 9 9 99

9 9 9 9 9 9 9 9 • 999 9 9 9 99999 _ Q _ 9 9 9 9 9 9 9 99

Z* ···· ·· ·· ··« ···· sodný, fosfonát sodný, boritan sodný, seskvikarbonát sodný, selenomočovinan sodný, vanadičnan sodný, teluromočovinan sodný, thiokarbonát sodný, poloniomočovinan sodný a jejich směsi.

Mezi srážedla zvláště užitečná pro dané použití patří i soli kyseliny křemičité nebo uhličité, nebo jejich směsi. Z křemičitanů a uhličitanů alkalických kovů mají přednost křemičitan sodný a uhličitan sodný, které jsou oba obchodně dostupné, nebo jejich směsi. Velmi výhodně lze použít ve způsobu podle předkládaného vynálezu uhličitan sodný, křemičitan sodný, štavelan sodný nebo jejich směsi.

Prostředky vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu obsahují každé z přítomných srážecích činidel v relativním množství od 0,01 do 10 hmot.% z celkového prostředku, s výhodou od 0,01 do 7 hmot.%, přednostně od 0,1 do 5 hmot.%, nejlépe od 0,2 do 3 hmot.%.

Dalším podstatným znakem je, že prostředky vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu obsahují některý z chlornanů alkalických kovů nebo jejich směs. Obchodně dostupné jsou různé formy chlornanů alkalických kovů, a třebaže to není pro předkládaný vynález rozhodující, s výhodou je zde používán chlornan sodný. Prostředky vyráběné podle předkládaného vynálezu obsahují bělicí množství chlornanu alkalického kovu, které v typickém případě představuje chlornan alkalického kovu v množství od 0,1 do 10 hmot.% z celkového prostředku, bereme-li v úvahu aktivní chlór. Preferovány jsou prostředky, obsahující od 3 do 6 % chlornanu alkalického kovu.

Dalším podstatným znakem je, že prostředky vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu obsahují silný zdroj alkality nebo směs těchto zdrojů. Prostředky vyráběně podle předkládaného vynálezu obsahují uvedený zdroj alkality, nebo směs těchto zdrojů, v množství od 0,04 do 2 hmot.% z celkového prostředku, s výhodou od 0,1 do 1,5 hmot.% a přednostně od 0,2 do 0,9 hmot.%. Příklady silných zdrojů alkality jsou hydroxidy alkalických kovů, jako je hydroxid draselný a/nebo sodný, nebo oxidy alkalických kovů, jako je oxid sodný a/nebo draselný.

V souhlase s tím mají prostředky vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu hodnotu pH od 10 do 14, s výhodou od 11 do a přednostně od 12 do 14. Optimum stability a účinnosti chlornanu je právě v alkalické oblasti.

Prostředky vyráběné podle předkládaného vynálezu obsahují dále vodu v množství nezbytném pro doplnění uvedených prostředků.

Voda, užívaná ve způsobu podle předkládaného vynálezu, je běžná užitková, nikoliv demineralizovaná.

• ··

Prostředky vyráběné mohou dále obsahovat stálých vůči bělení, způsobem podle předkládaného vynálezu volitelné přísady včetně surfaktantů, organických a anorganických alkálií, parfémů, parfémového solubilizátoru, stálého vůči bělení, barviv, optických zjasňovačů, rozpouštědel a podobně. J.sou-li přítomny, pak uvedené volitelné přísady mohou být přidávány do prostředků, vyráběných způsobem podle předkládaného vynálezu, v kterémkoliv kroku, tj. před separačním krokem i po něm.

Prostředky, vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu, jsou používány ve zředěné formě při prádelních aplikacích. Výraz jsou používány ve zředěné formě zde zahrnuje ředění prováděné uživatelem, které se vyskytuje například při ručním praní, jakož i ředění jinými způsoby, např. v pračce. Typická ředění jsou od 0,5 do 20 % pro ruční praní a od 0,1 do 10 % pro praní v pračce.

Předkládaný vynález bude v dalším ilustrován následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu

Následující prostředky byly připraveny způsobem podle předkládaného vynálezu:

prostředek

	1	2	3
chlornan	sodný	5,0	5,0	5,0
hydroxid	sodný	1,0	1,0	1,0
uhličitan sodný	-	1,3	1,3
kyselina	dipikolinová	2,0	1,0	1,0
štavelan	sodný	1,0	-	1,0
pH		13	13	13

voda a minoritní přísady ad 100

AA ···· ·· « φΑ ·· ♦ · · A A A A · A · A • A · · · · · · · • A A · A A A ···· A — ΊΊ— A A A A A A AAA

J- X A A A A A A AA AAA AA AA

Výšeuvedené prostředky se vyráběj i při pokojové teplotě, tj. při asi 25 °C.

V prvním kroku způsobu podle předkládaného vynálezu se smísí chlornan sodný, hydroxid sodný, užitková voda a uhličitan sodný (pokud je přítomen) a zároveň šťavelan sodný (pokud je přítomen).

V dalším kroku se výsledný prostředek zfiltruje dekantačním filtrem.

Nakonec je po filtračním kroku přidána kyselina dipikolinová.

Prostředky 1, 2 a 3 získané způsobem podle předkládaného vynálezu zajišťují tkaninám, které jsou jimi ošetřeny, vynikající bělost a ochranu. Tyto prostředky dále vykazují vynikající stabilitu. Po deseti dnech skladováni při 50 °C je obsah aktivního chlóru v prostředcích 1, 2a 3, vyráběných způsobem podle předkládaného vynálezu, skutečně vyšší ve srovnání s obsahem aktivního chlóru v podobných prostředcích, vyráběných bez přidání jakéhokoliv chelačního činidla, schopného chelace iontů těžkých kovů (např. kyseliny dipikolinové), po filtračním kroku.

?|/ Χ2£ -

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby vodného kapalného bělícího prostředku, majícího pH od 10 do 14 a obsahujícího chlornan alkalického kovu, silný zdroj alkality a vodu, vyznačující se tím, že se skládá z těchto kroků:

- v prvním kroku smíšení uvedeného chlornanu alkalického kovu, uvedeného silného zdroje alkality a uvedené vody,

- v druhém kroku oddělení nerozpustných látek, vytvořených v uvedeném prvním kroku,

- poté přidání chelačního činidla, schopného chelace iontů těžkých kovů.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že komplexy uvedeného chelačního činidla, nebo směsi těchto činidel, s těžkými kovy mají konstantu stability K vymezenou takto:

Je-li n = 1, pak K > 10⁵, s výhodou K > 5.10⁵, přednostně K > 10⁶, K je-li· > 10⁷, n = 2, pak K > 10⁶, s výhodou K > 5.10⁶, přednostně K je-li > 10⁸, n = 3, pak K > 10⁷, s výhodou K > 5.10⁷, přednostně

kde n je počet molekul chelačního činidla připadající na jeden iont těžkého kovu, K = [ML_n]/{M](L}ⁿ,. [ML_n] je koncentrace komplexu mezi iontem těžkého kovu a chelačním činidlem, [M] je koncentrace volných iontů těžkých kovů a (L) je koncentrace volných chelačních činidel.
3. Způsob podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že uvedené chelační činidlo je polykarboxylová kyselina odvozená od pyridinu, nebo její soli, která odpovídá obecnému vzorci (I) nebo (II):

(I)

HOOC ;ooh • · • · ve kterých R je vodík, halogen, hydroxylová skupina, aminoskupina, karboxylové skupina nebo alkylová skupina s krátkým řetězcem (C1-C4) a n je 1 nebo 2, nebo jejich směsi. S výhodou je vybráno ze skupiny, obsahující kyselinu dipikolinovou, její deriváty nebo jejich směsi.
4. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedené chelační činidlo, nebo směs chelačních činidel, je přidáváno v množství od 0,01 do 5 hmot.% z celkového prostředku, s výhodou od 0,01 do 3 hmot.%, přednostně od 0,01 do 2 hmot.% a nejlépe od 0,01 do 1 hmot.%.
5. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že do uvedeného prostředku je před separačním krokem přidáno srážedlo, které váže ionty těžkých kovů a vytváří tak soli, mající při teplotě 25 °C produkt rozpustnosti ve vodě ne vyšší než 10~⁶, s výhodou ne vyšší než 10^-8, přednostně ne vyšší než 10^-10.
6. Způsob podle nároku 5,vyznačuj ící se tím, že uvedené srážedlo je štavelan, fosfonát, boritan, seskvikarbonát, křemičitan, uhličitan, selenomočovinan, vanadičnan, teluromočovinan, thiouhličitan, poloniomočovinan alkalického kovu nebo směsi těchto solí, s výhodou je to ščavelan sodný, fosfonát sodný, boritan sodný, seskvikarbonát sodný, selenomočovinan sodný, vanadičnan sodný, teluromočovinan sodný, thiokarbonát sodný, poloniomočovinan sodný, uhličitan sodný, křemičitan sodný nebo směsi těchto solí.
7. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 5 nebo 6, vyznačující se tím, že každé přítomné srážedlo je přidáváno v množství od 0,01 do 10 hmot.% z celého prostředku, s výhodou od 0,01 do 7 hmot.%, přednostně ód 0,1 do 5 hmot.% a nejlépe od 0,2 do 3 hmot.%.
8. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, • · vyznačující se t í m, že uvedený prostředek obsahuje chlornan v množství od 0,1 do 10 hmot.% z celkového prostředku, přepočteno na aktivní chlór, s výhodou od 3 do 6 hmot.%.
9. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedeným silným zdrojem alkality je hydroxid alkalického kovu, s výhodou hydroxid sodný, a že pH je v rozme2Í od 11 do 14, s výhodou od 12 do 14.
10. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že vytvořené nerozpustné látky jsou od uvedeného prostředku odděleny filtrací uvedeného prostředku dekantačním filtrem.