CZ361997A3

CZ361997A3 - Způsob výroby chlornanových bělících prostředků

Info

Publication number: CZ361997A3
Application number: CZ973619A
Authority: CZ
Inventors: Giuseppe Trigiante
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1995-05-16
Filing date: 1996-04-19
Publication date: 1998-05-13
Also published as: EG20697A; JPH11505284A; MX9708907A; MA23872A1; NZ305802A; ZA963280B; AU5392096A; PL323345A1; CO4700548A1; AR001949A1; KR19990014812A; BR9608523A; CN1190380A; WO1996036559A1; HUP9801939A2; EP0743280A1; AU714232B2; SK154597A3; KR100265394B1; CA2221109A1

Description

Způsob výroby chlornanových bělicích prostředků

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká způsobu výroby kapalného bělícího prostředku, který je vhodný pro použití při praní jak v ruce tak i v automatických pračkách.

Dosavadní stav techniky

Kapalné bělicí prostředky jsou v tomto oboru dobře známy. Z různých dostupných bělicích prostředků jsou často vybírány ty, které využívají bělení chlornanem.

Použití prostředků obsahujících chlor však má tu nevýhodu, že tkanina se může poškodit nebo zežloutnout.

Objevili jsme, že účinnost bělení a/nebo účinnost ochrany tkaniny v kapalných vodných prostředcích obsahujících chlornan závisí hlavně na dvou faktorech: na pH bělícího prostředí a na přítomnosti iontů těžkých kovů v tomto bělicím prostředí.

Domníváme se, že vyšší pH bělícího prostředí je prospěšné pro bělost a účinnost ochrany tkaniny, protože posouvá chemickou rovnováhu mezi chlornanem a kyselinou chlornou tak, že klesá koncentrace kyseliny chlorné, která, jak jsme zjistili, je nejvíce odpovědná za žloutnutí a poškozování tkaniny.

Přítomnost iontů těžkých kovů, jako je Ni, Co, Cu, Mn, Cr a Fe negativně ovlivňuje bělicí účinek chlornanu. Domníváme se, že v pracím prostředí je napadání tkaniny kyselinou chlornou katalyzováno ionty uvedených těžkých kovů, přičemž se tvoří žluté oxidované sloučeniny. Ionty uvedených těžkých kovů také způsobují u tkaniny snížení pevnosti v tahu a tím i snížení odolnosti tkaniny. Domníváme se dále, že ionty uvedených těžkých kovů se samy adsorbují na oxidované tkanině jako barevné sloučeniny a katalýzují degradaci zjasňovačů, adsorbovaných na tkanině, a tím na tkanině vytvářejí silně zbarvené sloučeniny. Ionty uvedených těžkých kovů rovněž stabilizují barevné pigmenty enzymatických skvrn, například od krve nebo od trávy. Kromě toho se domníváme, že ionty uvedených těžkých kovů jsou na újmu účinnosti chlornanového prostředku, jelikož mají sklon reagovat • ·

přítomným v tomto prostředku, a tím katalyzovat chlornanu.

průmyslovými výrobními chlornan a zdroj připravují z nej lacinějších

Tyto obchodně dostupné nečistotami, jako jsou obchodně dostupný, běžně určité podíly jiných látek, žíravý natron postupy se kapalné alkality typu hydroxidu a nejběžněji dostupných suroviny i ionty užívaný jako natron a/nebo ionty těžkých bývá často znečištěn jsou i těžkých chlornan ionty je kovů.

těžkých obvykle kovů.

může sodný běžný uhličitan

Rovněž kovů typu průmyslovými prostředky, současnými kapalné vodné ředěním koncentrovaného nedemineralizovanou vodou vyjádřeno, se takovéto připravuj í obyčejnou, tj.

zdroje alkality, čímž typu hydroxidů kovů a těchto nerozpustných

Takto získané prostředky výrobními obsahuj ící chlornanového v přítomnosti se vysrážejí nerozpustné uhličitanů kovů, a konečně sloučenin z uvedených však nemají uspokojivou s chlornanem, rozklad tohoto

Současnými prostředky, obsahující sodného, surovin.

kontaminovány Například obsahovat a/nebo žíravý železa.

Konkrétněj i způsoby chlornan, roztoku zmíněného sloučeniny odstraněním prostředků.

čistotu, protože stále obsahují určitou koncentraci iontů těžkých kovů, které nebyly zachyceny/odstraněny konvenčními separačními postupy, např. filtrací uvedených prostředků dekantačním filtrem. Množství iontů těžkých kovů ve finálním prostředku je ještě větší, když se kapalné vodné prostředky, obsahující chlornan, vyrábějí při vysokých hodnotách pH, např. 13 a více. Rozpustnost většiny iontů těžkých kovů, které by měly být odstraněny pro dosažení dobré bělosti a/nebo ochrany tkaniny, vzrůstá s pH prostředku. Kromě toho, separační krok, např. filtrace, je dosti zdlouhavá operace, tedy časově nejnáročnější krok v celém procesu výroby prostředků obsahujících chlornan.

Objevili jsme, že je nezbytné, aby se 1 kovů v kapalných vodných prostředcích, i sama udržovala pod jistou mezí, čímž účinnosti bělení a/nebo účinnosti ochrany takovýchto prostředků na tkaninu.

Předmětem předkládaného vynálezu je hladina iontů těžkých obsahujících chlornan, se dosáhne zlepšené tkaniny při působení tudíž způsob výroby kapalných vodných prostředků, které obsahující chlornan a silný zdroj alkality, mají obzvláště nízký obsah iontů těžkých kovů a vykazují tudíž zlepšenou účinnost bělení a/nebo účinnost ochrany tkaniny.

Dalším předmětem je způsob výroby kapalných vodných prostředků, obsahujících chlornan, za přijatelnou celkovou cenu, např. prostředků, které vykazují zlepšenou účinnost bělení a/nebo účinnost ochrany tkaniny, a které jsou vyráběny způsobem, používáj ícím suroviny.

Bylo nyní těžkých kovů nej levnější a nejběžnější obchodně dostupné objeveno, že zvláště účinné kontroly hladiny iontů může být dosaženo použitím výrobního způsobu, při kterém je k chlornanu přidáváno srážedlo a silný zdroj alkality v přítomnosti obyčejné vody, čímž se tvoří sraženina, která je pak z uvedeného prostředku oddělována/odstraňována. Uvedené srážedlo skutečně dovoluje vysrážet ionty těžkých kovů, přítomné v prostředku, před separačním krokem. Srážedlo váže ionty těžkých kovů, čímž vytváří nerozpustné látky, tj. sraženiny, které jsou z prostředku oddělovány jakýmkoliv během uvedeného zjištěno, prostředku těžkých kovů způsobu není jako je filtrace vyjádřeno, bylo k chlornanovému odstranit ionty když při témže obvyklým konvenčním způsobem, separačniho kroku. Konkrétněji přídavek zmíněného srážedla separačním krokem umožňuje že před z uvedeného prostředku účinněji, než uvedené srážedlo před separačním krokem přidáno. Jinými slovy, přídavek uvedeného srážedla před separačním krokem zlepšuje účinnost tohoto kroku, a to i při vyšších hodnotách pH.

Prostředky, které lze získat způsobem podle předkládaného vynálezu, mají zlepšenou fyzikální a chemickou stabilitu. Další výhodou prostředků, které lze získat způsobem podle předkládaného vynálezu, je, že vedle své vynikající bělicí schopnosti poskytují zmíněné prostředky také možnost účinného odstraňování skvrn.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká způsobu výroby vodného kapalného bělícího prostředku, který má pH mezi 10 a 14 a obsahuje chlornan alkalického kovu, silný zdroj alkality a vodu. Uvedený způsob výroby zahrnuje tyto kroky:

444444 4 4 · · · ·· • 4 · · · ·· 4 4 4 • · · · 44444

444 4 4 4 44444

444444444 • 444 44 44 444 4444

- smíšení zmíněného chlornanu alkalického kovu, zmíněného silného zdroje alkality a vody,

- přidání srážedla nebo jeho směsí,

- následné oddělení vytvořených sraženin od uvedeného prostředku.

S výhodou lze způsob dle předkládaného vynálezu provést tak, že se po separačním kroku dále přidává k uvedenému prostředku chelační činidlo, schopné vázat ionty těžkých kovů.

Předkládaný vynález se týká výroby kapalného vodného bělícího prostředku.

Podle předkládaného vynálezu se způsob výroby vodného kapalného bělícího prostředku, který podle tohoto popisu má pH od 10 do 14 a obsahuje chlornan alkalického kovu, silný zdroj alkality a vodu, skládá z následujících kroků.

V prvním kroku se uvedený vodný kapalný bělicí prostředek připraví smíšením uvedeného chlornanu alkalického kovu, uvedeného zdroje alkality a uvedené vody.

V druhém kroku se přidá srážedlo nebo jeho směsi.

Pořadí, ve kterém jsou jednotlivé složky přidávány, není pro předkládaný vynález podstatné, pokud srážedlo (nebo směsi srážedel) je přidáváno před separačním krokem, popsaným níže.

Ve třetím kroku jsou pak vytvořené sraženiny z uvedeného prostředku odděleny.

Výrazem vytvořené sraženiny se zde označuje jakákoliv pevná fáze, přítomná v prostředku podle předkládaného vynálezu, tj. jakýkoliv druh nerozpustných látek vzniklý reakcí srážedla a/nebo hydroxidů s ionty kovů, jako jsou ionty těžkých kovů a/nebo vápníku/hořčíku. Vytvořené sraženiny tak zahrnují například hydroxidy a soli kovů.

Výrazem oddělení vytvořených sraženin se zde rozumí to, že pro odstranění pevné fáze z kapalné fáze podle předkládaného vynálezu může být použit jakýkoliv známý způsob. Vytvořené sraženiny tudíž mohou být z prostředků podle předkládaného vynálezu odděleny usazováním a/nebo filtrací a/nebo centrifugací. S výhodou se zde používá filtrace.

Filtry vhodné k použití ve způsobu podle předkládaného vynálezu jsou jakékoliv obchodně dostupné filtry, známé jako dekantační filtry včetně patronového filtru, sítového filtru, filtračního koláče apod.

Jako srážedla podle předkládaného vynálezu mohou být označena jakákoliv činidla, schopná vázat ionty těžkých kovů a tím vytvářet nerozpustné soli, tj. soli, jejichž produkt rozpustnosti není při teplotě 25 °C vyšší než 10^-4, s výhodou než 10~⁶, přednostně než 10~⁸ a nejlépe než 10^-10.

Zjistili jsme, že přidání uvedených srážedel před separačním krokem ve způsobu výroby kapalných vodných chlornanových prostředků podle předkládaného vynálezu silně snižuje obsah iontů těžkých kovů v uvedených prostředcích. Předkládaný vynález skutečně poskytuje kapalné vodné chlornanové prostředky, které jsou v podstatě prosté iontů těžkých kovů.

Výraz v podstatě prosté iontů těžkých kovů zde znamená, že koncentrace různých iontů těžkých kovů v uvedených prostředcích, vyráběných podle předkládaného vynálezu, jsou velmi nízké, např. že hladina Fe není vyšší než 1 ppm, hladina Ni není vyšší než 20 ppb, hladina Cu není vyšší než 20 ppb, hladina Mn není vyšší než 10 ppb a/nebo hladina Co není vyšší než 10 ppb.

Zjistili jsme, že je-li takové srážedlo nebo směsi srážedel přidáno k různým složkám chlornanového prostředku během výroby zmíněného chlornanového prostředku předtím, než uvedený prostředek je podroben separačnímu kroku, lze tak skutečně získat chlornanový prostředek se zlepšenou účinností bělení a/nebo ochrany tkaniny.

Způsobem podle předkládaného vynálezu jsou uvedená srážedla přidávána skutečně v nadbytku, aby vysrážela veškeré ionty těžkých kovů, jakož i jiné látky, jako ionty jiných kovů typu vápníku/hořčíku, přítomné v prostředku, vyráběném podle uvedeného způsobu, a a případně roztoku, a uvedeného aby byla i nadále schopna i ionty vápníku/hořčíku, tím dále zlepšovat bělicí prostředku, když je srážet ionty těžkých kovů přítomné v pracím/bělicím a/nebo ochrannou používán pro ošetření účinnost tkaniny.

Zdrojem iontů těžkých kovů, jakož i jiných kovů, jako je vápník/hořčík, přítomných v prostředcích, vyráběných způsobem podle předkládaného vynálezu, jsou suroviny a užitková voda, při tomto způsobu používané.

Jako příklady srážecích činidel vhodných pro takové použití lze uvést šúavelany, fosfonáty, boritany, seskvikarbonáty, selenomočovinany, vanadičnany, teluromočovinany, thiokarbonáty • · a poloniomočovinany alkalických kovů a uvedených srážedel s alkalickými kovy sodný, fosfonát sodný, boritan sodný, selenomočovinan sodný, vanadičnan sodný, thiokarbonát sodný, poloniomočovinan sodný

Mezi srážedla kyseliny křemičité nebo uhličité, nebo jejich Z křemičitanů a uhličitanů alkalických kovů mají křemičitan sodný a uhličitan sodný, které jsou oba jejich směsi. Ze solí mají přednost šfavelan seskvikarbonát teluromočovinan sodný, sodný, a jejich směsi, zvláště užitečná pro dané použití patří i soli směsi.

přednost obchodně dostupné, nebo jejich směsi. Prostředky, vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu, s výhodou obsahují směs uhličitanu sodného, křemičitanů sodného a šřavelanu sodného.

Uvedené křemičité nebo uhličité soli dovoluji také pufrovat pH předkládaných prostředků během použití, tj. udržovat pH zředěného prostředku, vyráběného způsobem podle předkládaného vynálezu, na konstantní hodnotě od okamžiku, kdy je ředění dokončeno, až do chvíle, kdy uvedený chlornanový bělicí prostředek začíná být vyplachován z tkaniny, s kterou byl v kontaktu. Předpokládá se také, že pufrování chlornanových prostředků podle předkládaného vynálezu snižuje nepříznivý účinek na pokožku rukou.

Prostředky vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu obsahují každé z přítomných srážecích činidel v relativním množství od 0,01 do 10 hmot.% z celkového prostředku, s výhodou od 0,01 do 7 hmot.%, přednostně od 0,1 do 5 hmot.%, nejlépe od 0,2 do 3 hmot.%.

Prostředky, vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu, jsou fyzikálně i chemicky stálé.

Výrazem chemicky stálé se zde rozumí, že chlornanové bělicí prostředky podle předkládaného vynálezu by neměly po deseti dnech skladování při 50 ± 0,5 °C ztratit více než 25 % využitelného chlóru. Procento ztráty využitelného chlóru může být měřeno metodou, popsanou např. v publikaci Analyses des Eaux et Extraits de Javel vydané organizací La chambre syndicale nationale de L'eau de Javel et des produits connexes, str. 9-10 (1984). Uvedené metody spočívají ve stanovení využitelného chlóru v čerstvých prostředcích, tj. hned po přípravě, a v těchže prostředcích po 10 dnech skladování při 50 °C.

Výrazem fyzikálně stálé se zde rozumí, že při delším skladování, např. po dobu 10 dnů při 50 °C, nedochází k fázovým změnám. Jako fázová změna se zde označuje jakákoliv změna fyzikálních vlastností roztokových fází, např. fázová separace.

V preferovaném provedení způsobu podle předkládaného vynálezu může být po separačním kroku způsobu podle předkládaného vynálezu přidáno chelační činidlo, schopné vázat ionty těžkých kovů, aby byly odstraněny i zbytkové ionty těžkých kovů. Takovýmto chelačním činidlem může být kterékoliv chelační činidlo, nebo směs těchto činidel, jehož komplex s těžkými kovy má konstantu stability K vymezenou takto:

	Je-li	n = 1,	pak	K > 10⁵,	s	výhodou K >	5.10⁵,	přednostně
K	> 10⁶,
K	je-li > 10⁷,	n = 2,	pak	K > 10⁶,	s	výhodou K >	5.10⁶,	přednostně
K	je-li > 10⁸,	n = 3 ,	pak	K > 10⁷,	s	výhodou K >	5.10⁷,	přednostně

kde n je počet molekul chelačního činidla připadající na jeden iont těžkého kovu, K = [ML_n]/[M][L]ⁿ, [ML_n] je koncentrace komplexu mezi iontem těžkého kovu a chelačním činidlem, [M] je koncentrace volných iontů těžkých kovů a [L] je koncentrace volných chelačních činidel.

Přidání uvedených chelačních činidel po separačním kroku dovoluje použít menší množství těchto činidel, než by jinak bylo třeba, kdyby byla přidána před separačním krokem a kdyby mělo být dosaženo téže čistoty výsledného prostředku. Jsou-li přidána před separačním krokem, pak uvedená chelační činidla skutečně interagují s hořčíkem a/nebo vápníkem, přítomným v prostředku, čímž pro chelaci s ionty těžkých kovů, přítomnými v uvedeném prostředku, zůstává k dispozici méně chelačního činidla. Dále předpokládáme, že uvedená chelační činidla, jsou-li přidána před separačním krokem, interagují i se srážedly, čímž pro chelaci s ionty těžkých kovů, přítomnými v uvedeném prostředku, zůstává k dispozici méně chelačního činidla, a současně zbývá i méně srážedel pro srážení iontů těžkých kovů ve formě solí.

Zjistili jsme, že srážedlo (nebo směs srážedel), přidané před separačním krokem, a chelační činidlo, přidané po uvedeném separačním kroku způsobu podle předkládaného vynálezu, působí společně tak, že poskytují chlornanový prostředek, který je • · · · • 9 · · · 9 · 9 9 9 9 _ ········« “ 8 — · 999999 999 9 9

9999 9 9 «99 ···· 99 99 999 99 9« prakticky prostý iontů těžkých kovů. Je-li uvedené chelační činidlo přidáno po uvedeném separačním kroku způsobu dle předkládaného vynálezu tak, jak je výše popsáno, pak zbytkové ionty těžkých kovů, které nebyly vysráženy uvedeným srážedlem a odstraněny z uvedeného prostředku během zmíněného separačního kroku, jsou chelatovány, tj. inaktivovány.

Příkladem takovýchto chelačních činidel jsou polykarboxylové kyseliny, odvozené od pyridinu, nebo jejich soli, mající obecné vzorce I nebo II:

(I)

(II) ve kterých R je vodík, halogen, hydroxylové skupina, aminoskupina, karboxylové skupina nebo alkylová skupina s krátkým řetězcem (C1-C4) a n je 1 nebo 2. Preferovány jsou zde polykarboxylové deriváty pyridinu, vybrané ze skupiny tvořené dipikolinovou kyselinou (kyselina 2,6-pyridendikarboxylová) a jejími deriváty, získanými substitucí vodíku v para poloze halogenem, karboxylovou skupinou nebo alkylovou skupinou s krátkým řetězcem (C1-C4).

Uvedená chelační činidla, určená zde k použití, jsou stabilní vůči chlornanu a silné alkalitě. Výrazem stabilní vůči chlornanu a silné alkalitě se zde rozumí, že koncentrace uvedených chelačních činidel se nemění po dobu dvou měsíců při pokojové teplotě.

Prostředky, vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu obsahuji uvedené chelační činidlo - nebo směsi těchto činidel - v množství od 0,01 do 5 hmot.% z celkového prostředku, s výhodou od 0,01 do 3 hmot.%, přednostně od 0,01 do 2 hmot.% • · a nejlépe od 0,01 do 1 hmot.%.

Dalším podstatným znakem je, že prostředky vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu obsahují některý z chlornanů alkalických kovů nebo jejich směs. Obchodně dostupné jsou různé formy chlornanů alkalických kovů, a třebaže to není pro předkládaný vynález kritické, s výhodou je zde používán chlornan sodný. Prostředky vyráběné podle předkládaného vynálezu obsahují bělicí množství chlornanu alkalického kovu, které v typickém případě představuje chlornan alkalického kovu v množství od 0,1 do 10 hmot.% z celkového prostředku, bereme-li v úvahu aktivní chlór. Preferovány jsou prostředky, obsahující od 3 do 6 % chlornanu alkalického kovu.

Dalším podstatným znakem je, že prostředky vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu obsahují silný zdroj alkality nebo směs těchto zdrojů. Prostředky vyráběné podle předkládaného vynálezu obsahují uvedený zdroj alkality, nebo směs těchto zdrojů, v množství od 0,04 do 2 hmot.% z celkového prostředku, s výhodou od 0,1 do 1,5 hmot.% a přednostně od 0,2 do 0,9 hmot.%. Příklady silných zdrojů alkality jsou hydroxidy alkalických kovů, jako je hydroxid draselný a/nebo sodný, nebo oxidy alkalických kovů, jako je oxid sodný a/nebo draselný.

V souhlase s tím mají prostředky vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu hodnotu pH od 10 do 14, s výhodou od 11 do 14 a přednostně od 12 do 14. Optimum stability a účinnosti chlornanu je právě v alkalické oblasti.

Prostředky vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu obsahují dále vodu v množství nezbytném pro doplnění uvedených prostředků. Voda, užívaná ve způsobu podle předkládaného vynálezu, je běžná užitková, nikoliv demineralizovaná.

Prostředky vyráběné mohou dále obsahovat stálých vůči bělení, způsobem podle předkládaného vynálezu volitelné přísady včetně surfaktantů, organických a anorganických alkálií, parfémů, parfémového solubilizátoru, stálého vůči bělení, barviv, optických zjasňovačů, rozpouštědel a podobně. Jsou-li přítomny, pak uvedené volitelné přísady mohou být přidávány do prostředků vyráběných způsobem podle předkládaného vynálezu v kterémkoliv kroku, tj. před i po separačním kroku.

Prostředky, vyráběné způsobem podle předkládaného vynálezu, * · ···· • · jsou používány ve zředěné formě při prádelních aplikacích. Výraz jsou používány ve zředěné formě zde zahrnuje ředění prováděné uživatelem, které se vyskytuje například při ručním praní, jakož i ředění jinými způsoby, např. v pračce. Typická ředění jsou od

0,5 do 20 % pro ruční praní a od 0,1 do 10 % pro praní v pračce.

Předkládaný vynález bude v dalším ilustrován následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu

Následující prostředky byly připraveny způsobem podle předkládaného vynálezu:

prostředek

	1	2	3	4
chlornan sodný	5,0	5,0	5,0	5,0
hydroxid sodný	1,0	1,0	1,0	1,0
uhličitan sodný	1,3	1,3	1,3	1,3
křemičitan sodný	-	-	1,0	-
štavelan sodný	1,0	-	1,0	1,0
dipikolinát sodný	-	-	-	1,0
voda a minoritní

prisaay			1U U o — — — — — — — —
pH	13	13	13	13

V jednom kroku způsobu podle předkládaného vynálezu se smísí chlornan sodný, hydroxid sodný, uhličitan sodný a/nebo šůavelan sodný (pokud je přítomen), a/nebo křemičitan sodný (pokud je přítomen) a užitková voda.

V dalším kroku se z uvedených prostředků oddělí vytvořené sraženiny filtrací uvedených prostředků dekantačním filtrem.

A konečně, má-li být přidáno chelační činidlo (prostředek 4), je toto činidlo (kyselina dipikolinová) přidáváno po filtračním kroku.

Uvedený způsob se provádí při pokojové teplotě, to jest při asi 25 °C.

- 11 Výšeuvedenými prostředky, získanými způsobem podle předkládaného vynálezu, bylo při bělení tkanin dosaženo zlepšené bělosti a/nebo zlepšené ochrany tkaniny. Uvedené prostředky vykazují také výbornou chemickou a fyzikální stabilitu.

• ·· ·

9

Tv¹

99

9 9 9

9 99

9999 ·

9

9999 99

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby vodných kapalných bělicích prostředků, majících pH od 10 do 14 a obsahujících chlornan alkalického kovu, silný zdroj alkality a vodu, vyznačující se tím, že se skládá z těchto kroků:

- smíšení uvedeného chlornanu alkalického kovu, uvedeného silného zdroje alkality a uvedené vody,

- přidání srážedla nebo směsi srážedel,

- a následné oddělení vytvořených sráženin z uvedeného prostředku.
2. Způsob podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že uvedené srážedlo váže ionty těžkých kovů a vytváří tak soli, které mají při teplotě 25 °C produkt rozpustnosti ne vyšší než 10“⁴, s výhodou ne vyšší než 10^-6, přednostně ne vyšší než 10^-8 a * ' — Ί Π nejlepe ne vyssi nez 10 .
3. Způsob podle kteréhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že uvedené srážedlo je šřavelan, fosfonát, boritan, seskvikarbonát, křemičitan, uhličitan, selenomočovinan, vanadičnan, teluromočovinan, thiouhličitan nebo poloniomočovinan alkalického kovu nebo jsou to směsi těchto solí, s výhodou je to šůavelan sodný, fosfonát sodný, boritan sodný, seskvikarbonát sodný, selenomočovinan sodný, vanadičnan sodný, teluromočovinan sodný, thiokarbonát sodný, poloniomočovinan sodný, uhličitan sodný nebo křemičitan sodný nebo jsou to směsi těchto solí, a přednostně je to směs uhličitanu sodného, křemičitanů sodného a šůavelanu sodného.
4. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že každé přítomné srážedlo je přidáváno v množství od 0,01 do 10 hmot.% z celého prostředku, s výhodou od 0,01 do 7 hmot.%, přednostně od 0,1 do 5 hmot.% a nej lépe od 0,2 do 3 hmot.%.
5. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že chelační činidlo, schopné vázat ionty těžkých kovů, je dále přidáváno k uvedenému prostředku po uvedeném separačním kroku.
6. Způsob podle nároku 5,vyznačuj ící se tím, že komplexy uvedeného chelačního činidla, nebo směsi těchto činidel, s těžkými kovy mají konstantu stability K vymezenou takto:

- 13 ·· ····

Je-li η = 1, pak K > 10⁵, s výhodou K > 5.10⁵, přednostně K > 10⁶, K je-li > 10⁷, n = 2, pak K > 10⁶, s výhodou K > 5.10⁶, přednostně K je-li > 10⁸, n = 3 , pak K > 10⁷, s výhodou K > 5.10⁷, přednostně

kde n je počet molekul chelačního činidla připadající na jeden iont těžkého kovu, K = [ML_n]/[M][L]ⁿ, [ML_nJ je koncentrace komplexu mezi iontem těžkého kovu a chelačním činidlem, [M] je koncentrace volných iontů těžkých kovů a [L] je koncentrace volných chelačních činidel.
7. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 5 nebo 6, vyznačující se tím, že uvedené chelační činidlo je vybráno ze skupiny, tvořené kyselinou dipikolinovou, jejími deriváty nebo směsemi těchto látek.
8. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že uvedené chelační činidlo, nebo směs chelačních činidel, je přidáváno v množství od 0,01 do 5 hmot.% z celkového prostředku, s výhodou od 0,01 do 3 hmot.%, přednostně od 0,01 do 2 hmot.% a nejlépe od 0,01 do 1 hmot.%.
9. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedený prostředek obsahuje chlornan v množství od 0,1 do 10 hmot.% z celkového prostředku, bereme-li v úvahu aktivní chlór, s výhodou od 3 do 6 hmot.%.
10. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že uvedeným silným zdrojem alkality je hydroxid alkalického kovu, s výhodou hydroxid sodný, a že pH je v rozmezí od 11 do 14, s výhodou od 12 do 14.
11. Způsob podle vyznačuj ící uvedeného prostředku dekantačním filtrem.

kteréhokoliv z předcházejících nároků, se t í m, že vytvořené sraženiny jsou od odděleny filtrací uvedeného prostředku