CZ348387A3

CZ348387A3 - Mass balancing for vibration drives

Info

Publication number: CZ348387A3
Application number: CS873483A
Authority: CZ
Inventors: Johann Seidl
Original assignee: Heid Ag Maschf
Priority date: 1986-05-15
Filing date: 1987-05-14
Publication date: 1995-12-13
Also published as: DE3780867D1; AT386360B; EP0247025A3; US4807487A; HUT45413A; EP0247025A2; GR880300071T1; DK237087A; ES2000433A4; HU199715B; DK237087D0; SU1727537A3; ATA130386A; TR23565A; EP0247025B1

Description

Autor vynálezu SEIDL JOHANN, HANETAL (RAKOUSKO)

Majitel patentu MASCHTNINFABRIK HEID AKTIíNGESELLSCHAFT, STOCKERAU (RAKOUSKO)

Název vynálezu Vyvážení hmot pro vibrační pohony

Přihlášeno /4- 05 87 PV -⁸7«S

Právo přednosti od 15 05 86 (A/1303/86) RAKOUSKO

PV34-83-W

- 2 Vynález se týká vyvážení hmot pro vibrační pohony, zejména v třídičích, odkaménkovačích nebo plochých sítových strojích, které sestávají v podstatě z kmitavého rámu, pohyblivého na táhlech, uložených otočně na základním rámu, z motoru^pohánějícího klikový nebo výstředníkový hřídelja nejméně z jedné ojnice, spojující klikový hřídel a kmitavý rám, případně nejméně z jedné kladky, odvalující se po nástavci kmitavého rámu a uložené na výstředníkovém hřídeli.

Dosavadní známé klikové a výstředníkové pohony, které jsou uspořádány v nejrůznějších strojích, namáhají základní rám strojů a základ, na kterém jsou stroje uloženy, reakčními silami, které jsou výsledkem hmotnosti pohyblivých dílů násobené maximálním zrychlením. Jednoduchá konstrukce a přesnost kmitavých pohybů^jak pokud jde o smysl kmitání^tak o amplitudu^opravňují sice jejich použití, avšak výkon je silně omezen zatížením okolí, to znamená strojních součástí a základu^ve srovnání SC zatížitelností součástí klikového pohonu.

Tato okolnost se projevuje obzvláště nepříznivě u strojů s vibračním pohonem, u kterých se prostorová poloha strojních součástíjuvedených do kmitavého pohybuj musí měnit během provozu, například při nezbytných nastavovacích pochodech presévacích a podobných strojů. U dosavadníh známých strojů s vibračním pohonem lze tedy provádět přestavovací pochody většinou pouze při zastavení. Přitom jsou nároky na konstrukci k zastavení vibrujících strojních součástí v rámu stroje a ke spolehlivému přenosu nevyvážených hmotových sil do základu velmi značné. Ovládání nevyvážených sil je problematické i u mobilních vibračních strojů. Velká vlastní hmotnost .strojů a jejich stabilní podepření je proto zcela nezbytná. Výkonné vibrační pohony ve spojení s lehkou konstrukcí představují kombinaci, která j ^Uskutečnitelná právě v důsledku nevyvážených sil.

Úkolem vynálezu je odstranit tyto nevýhody a vytvořit vibrační pohon tak, aby neměl zmíněn/ nedostatky.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že táhla jsou na jednom konci kmitavého rámu prodloužena za místo nakloubení na základním rámu a na koncích prodloužených táhel je uložen klikový nebo výstředníkový hřídel a to v průsečíku prodloužení střední čáry střední polohy táhel a normály v této střední čáře, procházející těžištěm kmitavého rámu, přičemž součin hmoty kmitavého rámu a vzdálenosti mezi místem nakloubení táhel na kmitavém rámu a místem nakloubení táhel na základním rámu je stejně velký jako součin hmoty klikového nebo výstředníkového hřídele s^ na něm uloženými^vyrovnávacími zavážími a vzdálenosti mezi místem nakloubení táhel na základním rámu a střední čarou hřídele^uloženého v táhlech.

Vyrovnání hmot pro vibrační pohony podle vynálezu má tu výhodu, že stroje, které jsou jím vybaveny, sestávají v podstatě Be stejných konstrukčních dílů jako analogické stroje bez vyrovnání hmoty. Vyznačují se proto vysokou hospodárností a malými prostorovými nároky.

Vyvážení hmoty se dosáhne například tehdy, když se dvě hmoty o stejné velikosti pohybují v opačném směru stejnou rychlostí a jejich těžiště leží na čáře, takže celkové těžiště systému je v klidu. Podle vynálezu se tedy běžný vibrační pohon převádí na dvoutělesovou mechanickou oscilační soustavu, přičemž uložení klikového nebo výstředníkového hřídele je umístěno místo v základním rámu na konci prodloužení táhel za jejich bod otáčení v základním rámu, a celkové uspořádání pohonu se posouvá tak dlouho, až spojnice těžišt kmitavého rámu a klikového nebo výstředníkového hřídele je kolmá k rovině táhla.

Podle dalšího význaku vynálezu probíhá přenos síly z motoru na klikový nebo výstředníkový hřídel přes řemenový převod, přičemž střední čára hřídele motoru, rovnoběžného s klikovým nebo výstředníkovým hřídelem, protíná jiředbí Sáru střední polohjr táhel. V důsledku takového uspořádání řemenového převodu zůstává vzdálenost mezi hřídelem motoru a osou klikového nebo výstředníkového hřídele přibližně konstantní.

Aby mohl mít hnací motor libovolnou polohu, má podle vynálezu řemenice^uspořádaná na klikovém nebo výstředníkovém hřídeli^ pro pohon řemene výstředný náboj, přičemž výstřednost řemenice je rovná polovině amplitudy výkyvu klikového nebo výstředníkového hřídele, násobené sinem úhlu, sevřeného střední čarou střední polohy táhel a spojnicí osy hřídele motoru a osy klikového •nebo výstředníkového hřídele.

Vynález bude vysvětlen na základě výkresů, kde obr. 1 až 3 znázorňují tři příklady provedení vyvážení hmot podle vynálezu schematicky v bokorysném pohledu.

, . „ Podle, obr. 1 je kmitavý rám ^uložen kloubově ^rna táhlech která jsou spojena se základním rámem j5 v místech Σβ/8 nakloubení. Táhla 4 jsou prodloužena za místa 2 nakloubení a na koncích prodloužených táhel je uložen klikový hřídel JL. Klikový hřídel 1. je spojen s kmitavým rámem £ ojnicemi 2, V provedení podle obr. 1 má vyrovnávací hmota m| stejnou velikost jako pohybující se hmoty kmitavého rámu £ a ztělesňuje ji klikový hřídel JL

- 6 Mohla by být rovněž upevněna nehybně na táhlech V každém případě leží těžiště vyrovnávací hmoty m₂ ve středu, to znamená na ose otáčení klikového hřídele JL.

Tři body otáčení v táhlech 5 ^le^í na přímce a jsou rozmístěny souměrně, takže v ložisku v místě 2 nakloubení na základním rámu j5 vzniká uzel kmitů. Táhla 4 plní řídicí funkce a zachycují především síly^vznikající hmotností obou hmot. Jinak platí stejné základní předpoklady jako pro každý kinematicky správně uspořádaný klikový pohon, to znamená směr kmitání kolmý k poloze táheljpůsobení síly v systému ve směru kmitání a nositelka vektoru síly prochází těžištěm hmoty^ uváděné do pohybu.

V provedení podle obr. 2 je na výstředníkovém hřídeli 1.* uložena kladka 2, která působí na nástavec 10 kmitavého rámu Výstředníkový hřídel 1* je i v tomto provedení uložen na koncích prodloužených táhel která jsou spojena se základním rámem 6 v místech 2 nakloubení a v nichž je uložen kmitavý rám Rovněž je možné, aby místo uložení kladky 2 na výstředníkovém hřídeli 1* se po tomto výstředníkovém hřídeli 1* odvalovala kladka, uspořádaná na nástavci sítového rámu. V provedení podle obr. 2 je nezbytné, aby byla k dispozici vratná síla, například pružina 11, odpovídající alespoň největší hmotové síle.

V provedení podle obr. 3 s elevačním úhlem 0 ⁰ je na kmitavém rámu 2 uspořádáno zalomení, aby byla zajištěna řídicí funkce táhel Protože střední Sára táhel J. leží v rovině, která je kolmá ke směru W, kmitání, je i v tomto provedení kmitavý rám 2 uložen v táhlech £. Táhla £ jsou spojena se základním rámem & v místech 2. nakloubení a tvoří na jednom konci ložisko pro klikový hřídel 1. Klikový hřídel 1 je spojen s kmitavým rámem 2 ojnicí 2.

Pohon klikového nebo výstředníkového mechanismu je proveden v důsledku nepatrné hmotnosti a z ekonomických důvodů účelně jako řemenový pohon.

Uspořádání hnacího motoru je přitom omezeno směrem kmitání klikového hřídeleív tom smyslu, že vzdálenost osy hřídele motoru a osy klikovéhoYnebo výstředníkového hřídele£má zůstávat přibližně konstantní. Střed otáčení hnací řemenice musí ležet v prodloužení střední čáry táhel .£ ve střední poloze.

Když je nezbytná jiná, libovolná poloha hnacího motoru, musí mít poháněná řemenice náboj s výstředným otvorem, takže střed řemenice a střed hřídele kmitají vzájemně kolmo. Úhel, který svírají obě dráhy, je libovolný a je určen výstředností řemenice.

PV3423-Í?

Claims

1. Vyvážení hmot pro vibrační pohony, s výhodou v třídičích, odkaménkovačích a plochých sítových strojích, sestávající v podstatě z kmitavého rámu, pohyblivého na táhlech^uložených otočně v základním rámu, z motoru^ pohánějícího klikový nebo výstředníkový hřídel^ a nejméně z jedné ojnice, spojující klikový hřídel a kmitavý rám, případně nejméně z jedné kladky, odvalující se na nástavci kmitavého rámu a uložené na výstředníkovém hřídeli, vyznačené tím, že táhla (4) jsou na jednom konci kmitavého rámu (5) prodloužena za svá místa 00 nakloubení v základním rámu (6) a na koncích prodloužených táhel (4) je uložen klikový nebo výstředníkový hřídel (1, 1*) a to v průsečíku prodloužení střední čáry (M) střední polohy táhel (4) a normály jt této střední (Μ), procházei jící těžištěm (sp kmitavého rámu (5), přičemž součin hmoty (mp kmitavého rámu (5) a vzdálenosti (a₁) mezi místem nakloubení (12) táhel (4) na kmitavém rámu (5) a místem (7) nakloubení táhel (4) na základním rámu (6) se rovná součinu hmoty (m₂) klikového nebo výstředníkoveho hřídeleysj na něm uloženými^vyrovnávacími závažími a vzdálenosti (a₂) (mezi místem (7) nakloubení táhel (4) v základním rámu (6) a střední čárjjfl hřídele (1, 1*), uloženého v táhlech (4).

2. Vyvážení hmot pro Wtwcnf pefcowy podle nároku 1, vyznačené tím, že^přenos síly^z motoru na klikový nebo výstředníkový hřídel (1, 1*) je»proveden řemenovým převodem, přičemž střední čára hřídele motoru, rovnoběžného s klikovým nebo výstředníkovým hřídelem (1, 1*), protíná střední čáru (M) střední polohy táhel (4).

3. Vyvážení hmot pro y/£rací»/^z pohony podle fcdrojtu 2, vyznačené tím, že řemenice^uložená na klikovém nebo výstředníkovém hřídeli (1, l*)^pro pohon řemene má výstředný náboj , přičemž· výstřednost řemenice se rovná polovině amplitudy kmitu klikového nebo výstředníkového hřídele (1, 1*), násobené sinem úhlu^sevřeného střední čarou (M) střední polohy táhel (4) a spojnicí osy hřídele motoru a osy klikového nebo výstředníkového hřídele (1, 1*).

*