CZ345897A3

CZ345897A3 - Nátrubek pro betonové trubky

Info

Publication number: CZ345897A3
Application number: CZ973458A
Authority: CZ
Inventors: Hans-Günter Funke; Norbert Funke
Original assignee: Kunststoffröhren Sendenhorst Gmbh
Priority date: 1996-03-25
Filing date: 1997-03-11
Publication date: 1998-03-18
Also published as: ES2159127T3; PL182801B1; WO1997036128A1; DE59703655D1; US6015169A; SK149697A3; ATE201756T1; CZ294885B6; EP0828964A1; EP0828964B1; SK283001B6; PL323495A1; DK0828964T3

Description

Z 02861/97-CZ

Nátrubek pro betonové trubky

Oblast techniky

Vynález se týká připojovací trubky nebo nátrubku pro kapalinotěsné spojení s kanalizační trubkou z betonu, v jejíž stěně je vytvořen odbočovací otvor, přičemž připojovací trubka sestává z trubkového tělesa, ve kterém jsou vytvořeny nejméně dvě po obvodu probíhající a se vzájemným odstupem uspořádané těsnicí komory pro těsnicí prvky, a z distančního prstence, jehož dosedací příruba je komplementární k vnější obvodové ploše kanalizační trubky.

Dosavadní stav techniky

Připojovací trubka pro přívodní trubku je známa z dokumentu DE-U-29 601 453. Připojovací trubka je zde opatřena zástrčnou částí, která je opatřena obvodovými pryžovými těsněními. Po vytvoření odbočovacího otvoru v kanalizační trubce se zástrčná část zasune do tohoto odbočovacího otvoru. Funkci utěsnění zajištují okraje pružových těsnění, které jsou přitlačeny k vnitřní stěně kanalizační trubky z betonu.

Nevýhodou je, že utěsnění a uchycení připojovací trubky v odbočovacím otvoru je závislé na pružnosti materiálu pryžových těsnění. Při velké hrubosti betonu může dojít ke snížení těsnosti. Plyny vznikající v kanalizační trubce mohou zástrčnou část · vytlačit podobně, jako je vytlačována zátka z láhve se sektem.

Spojení připojovací trubky s kanalizační trubkou je popsáno v dokumentu DE-U-29 514 881. Na konci připojovací trubky je uspořádána obvodová těsnicí komora, ve které je uložen těsnicí prstenec. Tento těsnicí prstenec je opatřen těsnicí chlopní, která přesahuje těsnicí komoru. Připojovací trubka se takto provedeným těsněním napřed zcela zasune do odbočovacího otvoru, který je

- 2 *·♦· ♦ · r ř * * 9 9 9 9 • * * · · 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9 vytvořen v kanalizační trubce. Těsného spojení se dosáhne povytažením připojovací trubky. Stažení těsnicího prstence je zajištěno stahovacím prstencem, pod kterým je uspořádán polohovací prstenec. Drážkou vytvořenou v připojovací trubce, do které zasahuje výstupek polohovacího prstence, je zajištěno, že polohovací prstenec přiléhá na povrch kanalizační trubky ve správné poloze.

Spojení připojovací trubky s kanalizační trubkou je popsáno také v dokumentu DE-A-3 446 360. V kanalizační trubce se vytvoří otvor. Připojovací trubka je pro zajištění spojení mezi touto připojovací trubkou a kanalizační trubkou opatřena zástrčným dílem, jehož pro zastrčení do otvoru určený konec má tvar směrem ven orientovaného vydutí, jehož vnější průměr v podstatě odpovídá průměru otvoru. Druhý konec připojovací trubky, který je určen pro uložení odbočného potrubí, je opatřen vnějším závitem. Připojovací trubka je opatřena zástrčným dílem, jehož průměr je menší než vnější průměr vydutí a konce opatřeného vnějším závitem. Připojovací trubka je kromě toho opatřena stahovacím prstencem. Do vzniklé těsnicí komory se vloží těsnicí prstenec s profilem ve tvaru písmene L, který se pak sevře stahovacím prstencem.

Nevýhodou je, že těsného spojení se dosahuje pouze upnutím jednotlivých součástí vnější trubky. Těsnicí prstenec přitom přiléhá na vnější stranu kanalizační trubky a zasahuje dovnitř otvoru.

Z dokumentu AT-C-332 815 je znám těsnicí prstenec pro připojovací spoj mezi kanálovými šachtami a k nim kolmými trubkami.

Nevýhodou je, že těsnicí prstenec musí odpovídat rozměrům otvoru kanálové šachty, protože přiléhá na vnější a vnitřní stranu kanalizační trubky a současně tvoří výstelku otvoru. V důsledku tohoto speciálního tvaru musí těsnicí prvek zároveň

- 3 převzít funkci přívodní trubky.

Z dokumentu EP-A-0 603 775 je znám způsob těsného spojování kanalizační trubky s připojovací trubkou a připevnitelná trubka pro tento účel. Připojovací trubka je na jednom svém konci opatřena úložnou komorou pro těsnění, ve které je vložen těsnicí prstenec. V kanalizační trubce se vytvoří odbočovací otvor, do kterého se těsnicí komorou napřed zasune připojovací trubka, a to tak daleko, aby se uvolnila zatlačená těsnicí chlopeň. Povytažením přívodní trubky a následným upnutím upínacího prstence je přívodní trubka v odbočovacím otvoru těsně uchycena. Případné zvýšení tlaku uvnitř kanalizační trubky nemůže takto uchycenou přívodní trubku vytlačit z odbočovacího otvoru. Přídavně se pomocí plnicího, přívodního a rozváděcího systému zavede mezi připojovací trubku a boční stěnu odbočovacího otvoru umělohmotná pěna, která vyplní tento prostor a vytvoří tak pěnový těsnicí a úchytný prvek. Tento prvek chrání zvenčí pouze boční stěnu odbočovacího otvoru a do tohoto otvoru volně zasahující připojovací trubku a přidržuje ji ještě přídavně v tomto odbočovacím otvoru.

V dokumentu EP-A-0 479 172 je popsán zásuvný přírubový spoj, který sestává z příruby, na konci zúžené trubky, která tvoří zástrčný díl, a aktivovatelného těsnicího prstence z elastomerního materiálu. Vtlačením vzduchu nebo plastického či trvale elastického média je těsnicí prstenec, který je uspořádán v zúženém konci trubky, aktivován tak, že vyplní a tak utěsní zbylou štěrbinu mezi přírubou a zúženým koncem trubky. Před těsnicím prstencem je uspořádána pomocná prstencová těsnicí chlopeň, která podchycuje střihové namáhání, které by mohlo vést k přetížení těsnění.

Popsané řešení je s velmi vysokými náklady použitelné pouze pro tento zásuvný přírubový spoj. Těsnicí prstenec musí sestávat ze základní části, která odpovídá šířce úložné drážky, dvou bočních stran, které probíhají rovnoběžně s bočními stěnami úložné

- 4 drážky, a deformovatelné čelní části, přičemž v neaktivovaném stavu musí mít čelní část takový tvar, že oba okraje ve tvaru části kruhových oblouků se musí nacházet v úrovni plochy zúženého konce trubky, zatímco vnitřní část ve tvaru oblouku se nachází uvnitř úložné drážky.

Vyjde-li se z výše popsaných konstrukcí připojovací trubky, je úkolem vynálezu zdokonalení vkládání a zejména připevnění připojovací trubky v odbočovacím otvoru kanalizační trubky.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých připojovacích trubek tohoto druhu do značné míry odstraňuje připojovací trubka nebo nátrubeek pro kapalinotěsné spojení s kanalizační trubkou z betonu, v jejíž stěně je vytvořen odbočovací otvor, přičemž připojovací trubka sestává z trubkového tělesa, ve kterém jsou vytvořeny nejméně dvě po obvodu probíhající a se vzájemným odstupem uspořádané těsnicí komory pro těsnicí prvky, a z distančního prstence, jehož dosedací příruba je komplementární k vnější obvodové ploše kanalizační trubky, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že distanční prstenec je proveden jako polohovací prstenec, který je na trubkovém tělese uchycen připevňovacími prvky tak, že při trubkovém tělese zasunutém do odbočovacího otvoru se těsnicí prvek nacházející se v příslušné těsnicí komoře nachází ve správné poloze vůči boční stěně odbočovacího otvoru a v nejméně jedné blíže k vnitřní obvodové ploše kanalizační trubky uspořádané těsnicí komoře je jako těsnicí prvek uložen těsnicí prstenec, který je opatřen nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní přesahující vnější obrys této těsnicí komory, přičemž nejméně jedna blíže k vnější obvodové ploše kanalizační trubky uspořádaná těsnicí komora je jako těsnicím prvkem vyplněna pružnou plnicí hmotou tak, že je těsně vyplněna štěrbinová komora dosahující od těsnicí komory až k boční stěně odbočovacího otvoru.

• * · · r r · f »»·♦

Výhoda popsaného řešení spočívá zejména v tom, že připojovací trubka se může do připojeného odbočovacího otvoru zasunout jako zátka. Polohovací prstenec, který je uchycen na připojovací trubce a jehož dosedací příruba je komplementární k vnější obvodové ploše kanalizační trubky, zajištuje, že trubkové těleso připojovací trubky se nasadí ve správné poloze. Přispívá k tomu také obvodová prstencová těsnicí chlopeň těsnicího prstence, který je uložen v těsnicí komoře, která svým průběhem sleduje zakřivení stěny kanalizační trubky, takže tato prstencová těsnicí chlopeň těsně a ve správné poloze dosedá na boční stěnu odbočovacího otvoru. Zasouvání do odbočovacího otvoru je usnadněno zahnutým provedením prstencové těsnicí chlopně. Po zasunutí připojovací trubky do odbočovacího otvoru klade prstencová těsnicí chlopeň značný aktivní odpor proti opětnému vytažení této připojovací trubky. Pružností této prstencové těsnicí chlopně je kromě toho zajištěno, že tato prstencová těsnicí chlopeň přiléhá kapalinotěsně. Navíc se takto usnadní zavádění plnicí hmoty.

Zmíněná plnicí hmota je s výhodou tvořena pružnou a ihned tuhnoucí dvousložkovou polyuretanovou pryskyřicí, která je prosta externích změkčovacích prostředků a jiných těkavých složek, přičemž těsnicí prstenec je tvořen těsnicím tělesem, na kterém je vytvarována prstencová těsnicí chlopeň.

Po zavedení připojovací trubky do odbočovacího otvoru se tedy použije pružná plnicí hmota. Tato plnicí hmota nemusí být předem nějak speciálně tvarována. Po zasunutí připojovací trubky je následně pouze třeba vyplnit těsnicí komoru plnicí hmotou tak, aby došlo k vyplnění a tak těsném uzavření štěrbinové komory mezi připojovací trubkou a boční stěnou odbočovacího otvoru. Měněním plnicího tlaku je především možné těsně uzavřít vzduchem vyplněné póry v betonu kanalizační trubky.

Na těsnicím tělese připojovací trubky jsou se vzájemným odstupem nad sebou uspořádány první prstencová těsnicí chlopeň

- 6 a druhá prstencová těsnicí chlopeň. Nejméně nejvýše uspořádaná těsnicí komora může být vyplněna pružnou plnicí hmotou a nejméně do nejníže uspořádané těsnicí komory je vložen těsnicí prstenec s nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní, která vystupuje z těsnicí komory.

Jako plnicí hmota se může použít pružná a ihned tuhnoucí dvousložková polyuretanová pryskyřice, která neobsahuje externí změkčovadla a jiné těkavé sloučeniny či složky. Tímto složením je zajištěno, že taková plnicí hmota propůjčí těsnění stejné pružící vlastnosti jako má vzduch, nemá však jeho vlhkost. Zásluhou toho, že plnicí hmota se do štěrbinové komory zavádí v neměnném množství, mohou být bez ovlivnění těsnicích vlastností kompenzovány dilatace materiálu betonové kanalizační trubky a použitého materiálu připojovací trubky.

Těsnicí prstenec může sestávat z těsnicího tělesa, na kterém je vytvarována prstencová těsnicí chlopeň. Na těsnicím prstenci může být vytvořena jedna nebo dvě prstencové těsnicí chlopně. Při použití dvou prstencových těsnicích chlopní je výhodné, jestliže mezi první prstencovou těsnicí chlopní a druhou prstencovou těsnicí chlopní těsnicího prstence je vytvořeno po obvodu probíhající vybrání s průřezem ve tvaru části kruhového oblouku. Tímto speciálním tvarováním se dosáhne toho, že těsnicí prstenec umožňuje snadné zasunutí připojovací trubky do odbočovacího otvoru v kanalizační trubce a její lepší utěsnění a uchycení v tomto odbočovacím otvoru.

Je výhodné, jestliže těsnicí komory mají průběh obrysu, který odpovídá vzorci y = 1/2 (D· νϊ)² - (d · sinoC)²) a/nebo

- 7 r f· f r · · f· f · · F· t · · · F F · » · · · • · · · · 0 až 360° kruh kolem případě, že y = d kde je obvodový úhel probíhající v rozsahu 0 D je světlost kanalizační trubky 1 d je světlost připojovací trubky 2.

Nej jednodušším průběhem těsnicí komory je připojovací trubky. Tento průběh je použitelný v kanalizační trubka má poměrně velkou tloušťku stěny.

Výhodnější než tento nej jednodušší průběh je však meandroví tý průběh podle uvedeného vztahu y = 1/2 (D· Vb² - (d · sinoc)²)

Výhodnost tohoto průběhu spočívá v tom, že se takto předejde vyčnívání připojovací trubky do vnitřního prostoru kanalizační trubky.

Zakřivení stěny závisí zásadně na tvaru dané kanalizační trubky. Použije-li se kanalizační trubka s kruhovým průřezem, odpovídá zakřivení stěny průměru kanalizační trubky. Zakřivení stěny se přitom může volit tak, že může být použitelné pro kanalizační trubky s různými průměry. Zakřivení stěny se pro kanalizační trubku s průměrem 50 cm může volit tak, že zároveň zahrnuje i kanalizační trubky s jmenovitou světlostí 40 až 60 cm.

Aby bylo možno připojit k připojovací trubce těsně přívodní trubku, je trubkové těleso připojovací trubky na své k těsnicím komorám protilehlé vnitřní straně opatřeno nejméně jednou vnitřní obvodovou drážkou, ve které je uložen připojovací těsnicí prstenec.

Na vnitřní straně trubkového tělesa připojovací trubky je * r - » * r * · *· • ' ·(···· * ^r » · r- · · · * ♦« • · ' · r ♦ ·· • ♦ r r r> «·· * » «··

- 8 kromě toho uspořádán vymezovací výstupek, probíhající nejméně po části obvodu. Tento vymezovací výstupek je montážní pomůckou při vkládání přívodní trubky.

Trubkové těleso může na jednom svém konci přecházet ve vnější prstenec probíhající nejméně po části obvodu, pod kterým je uspořádán polohovací prstenec, přičemž vnější prstenec s můstkem uspořádaným na trubkovém tělese a k němu kompatibilní vnitřní vodicí stěna polohovacího prstence jsou připevňovacími prvky.

Je výhodné, jestliže trubkové těleso připojovací trubky je spolu s vnějším obvodovým prstencem vyrobeno vcelku z umělé hmoty, zejména polyvinylchloridu (PVC) . Mohou se však použít také jiné umělé hmoty, například polyetylén. Rovněž polohovací prstenec může být vyroben z umělé hmoty. Může se však použít také kov, zejména kov se zušlechtěným povrchem. Polohovací prstenec muže být kromě toho vyroben také z betonu. Tyto materiály jsou zvláště vhodné pro zvláštní provedení, která souvisejí s funkcí, kterou mají tyto díly plnit.

Trubkové těleso připojovací trubky může být provedeno jako plné trubkové připojovací těleso nebo těleso s dvojitou stěnou. V případě plného trubkového připojovacího tělesa se jedná o trubku se sílou stěny přibližně 10 až 40 mm, s výhodou 20 mm.

Provedení trubkového tělesa jako plného trubkového připojovacího tělesa přináší výhodu spočívající v tom, že těsnicí komory mohou být provedeny jako dvě se vzájemným odstupem probíhající úložné drážky pro těsnění, které sledují zakřivení stěny kanalizační trubky. Ve vnitřní straně trubkového tělesa pak může být vytvořena připojovací těsnicí komora, provedená jako vnitřní obvodová drážka, ve které je uložen těsnicí prstenec pro utěsnění přívodní trubky.

• r p p r ·99

9 r 9 · f 99 * 9 9 9 99 • Γ 9 9 9 99 • · - · 99 • · 9 9 » ···· ·

- 9 Těsnicí prstenec a připojovací těsnicí prstenec jsou naproti tomu z měkkého pružného materiálu, zejména z pryže. Může se však použít také umělá hmota s odpovídající pružností a tvrdostí.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále blíže objasněna na neomezujících příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, které znázorňují:

- na obr. 1 těsný spoj s použitím dvousložkové polyuretanové pryskyřice jako těsnicího prvku mezi kanalizační trubkou a připojovací trubkou, v perspektivním pohledu, zčásti v řezu;

- na obr. 2 řez spojem v rovině II - II z obr. 1;

- na obr. 3 schematický řez připojovací trubkou pro spoj podle obr. 1 a 2;

- na obr. 4 ve schematickém řezu další provedení těsnicího prstence pro připojovací trubku podle obr. 3.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 a 2 je znázorněn pro kapalinu těsný spoj mezi nátrubkem nebo připojovací trubkou 2. a kanalizační trubkou 1 z betonu.

Kanalizační trubka 1 z betonu je podle obr. 1 vymezena svou vnější obvodovou plochou 11 a vnitřní obvodovou plochou 12., mezi kterými je odstup, který představuje sílu S stěny. Kanalizační trubka 1 z betonu má jako jiné kanalizační různé poloměry R, které jsou patrné z následující tabulky:

jmenovitý trubky 1 z	rozměr kanalizační betonu v mm	DN3 00	DN4 00	DN500/600	ΓΝ700/1200
rozměr R v	mm	220	277	340	610

Poloměry R kanalizační trubky 1 a světlé průměry D odpovídají síle S stěny, která je příslušně normalizována.

V této kanalizační trubce 1 je vytvořen odbočovací otvor 13 . Tento odbočovací otvor 13 je vytvořen v místě, kde se k hlavnímu kanalizačnímu potrubí má připojit odbočka od pozemku. Průměr odbočovacího otvoru 13 je dán rozměry připojovací trubky 2. Použitím speciálních vrtacích zařízení je zajištěno, že odbočovací otvor 13 má v podstatě hladkou boční stěnu 14. Povrch této boční stěny 14 a jeho drsnost jsou do značné míry ovlivněny materiálem kanalizační trubky 1, to jest betonem. Je-li kanalizační trubka 1 opatřena neznázorněnou vnitřní výstelkou, je uvedený odbočovací otvor 13 proveden i skrze tuto výstelku.

Připojovací trubka 2 nebo nátrubek pro připojení ke kanalizační trubce 1 sestává podle obr. 1 z trubkového tělesa 21 připojovací trubky 2, které je patrné také na obr. 2 a 3. Toto trubkové těleso 21 může být provedeno jako duté nebo plné připojovací těleso 28. Na jednom konci je toto připojovací těleso 28. opatřeno vnějším obvodovým prstencem 22.. Trubkové těleso 21 připojovací trubky 2 a na něj navazující vnější obvodový prstenec 22 jsou vyrobeny z umělé hmoty.

Na konci protilehlém k vnějšímu obvodovému prstenci 22 je trubkové těleso 21 připojovací trubky 2 na své vnitřní straně 21' ' opatřeno vymezovacím výstupkem 29.. Na vnější straně 21' trubkového tělesa 21 je vytvořena úložná drážka 24 pro těsnění a pod ní, oddělena mezilehlým nákružkem, se nachází další úložná

- 11 drážka 25 pro těsnění. Tyto úložné drážky 24, 25 pro těsnění jsou provedeny tak, že sledují zakřivení stěny kanalizační trubky 1, které je dáno poloměry R24 a R25 a sílou S její stěny. Podobné zakřivení s poloměrem R23 má i odtokové čelo 23 připojovacího tělesa 28.. Kdyby se připojovací těleso 28 ve tvaru dutého válce rozřízlo a rozvinulo, mělo by toto rozvinutí tvar odpovídající vzorci

	y = 1/2 (D· vb² -	(d · sinct) ²)
a/nebo
		• d
kde
<<	je obvodový úhel probíhající v rozsahu 0 až 360
D	je světlost kanalizační	trubky 1
d	je světlost připojovací	trubky 2.

Úložné drážky 24 a 25 pro těsnění a odtokové čelo 23 s poloměrem R23 zakřivení připojovacího tělesa 28 mají tedy tvar sinusovek.

Do úložné drážky 25 je vložen těsnicí prstenec 5, na jehož základní těleso navazuje prstencová těsnicí chlopeň 51.

Do úložné drážky 25 může být jako obvodové těsnění vložen také těsnicí prstenec 105. jehož průřez je v detailu patrný z obr. 4. Na těsnicím tělese 141 těsnicího prstence 105, které je vymezeno vnitřní obvodovou plochou 144 a navzájem protilehlými vnějšími plochami 145 a 146. jsou vytvarovány dvě prstencové těsnicí chlopně 142 a 143. Prstencová těsnicí chlopeň 142 má v průřezu tvar zahnutého zoubku. Od vnější plochy 145 těsnicího tělesa 141 vychází oblouk 148. který pak od hrotu pokračuje rovným úsekem. Prstencová těsnicí chlopeň 143 naproti tomu od

- 12 vnější plochy 146 těsnicího tělesa 141 probíhá nahoru přibližně rovnoběžně s rovným úsekem prstencové těsnicí chlopně 142 a vybíhá rovněž v hrot, který je však vymezen v podstatě radiálně orientovanou plochou. Mezi prstencovou těsnicí chlopní 142 a prstencovou těsnicí chlopní 143 je v těsnicím tělese 141 těsnicího prstence 105 vytvořeno vybrání 147, které má v průřezu tvar části kruhového oblouku. Toto vybrání 147 a již zmíněný oblouk 148 umožňují odpovídající deformaci prstencových těsnicích chlopní 142 a 143. Zaoblení současně zajištují, že se mohou plně rozvinout vnitřní pružné síly materiálu, ze kterého je vyroben těsnicí prstenec 105. Podobně jako těsnicí prstenec 5 je i těsnicí prstenec 105 vyroben z elastomeru, s výhodou z pryže. Vzdálenost mezi hroty prstencových těsnicích chlopní 142 a 143 jev určitém poměru k délce vnitřní obvodové plochy 144 těsnicího tělesa 141. Tato délka vnitřní obvodovoé plochy 144 jev rozsahu 37 až 48 mm, čemuž odpovídá vzájemná vzdálenost 8,8 až 12 mm mezi hroty prstencových těsnicích chlopní 142 a 143. Šířka vnějších ploch 145 a 146 činí přibližně 5 až 8 mm. Konkrétní rozměry těsnicího prstence 105 závisí na daných rozměrech připojovací trubky 2. Uvedené rozměry mohou být samozřejmě až o 90 % menší nebo větší.

Jak je patrné z obr. 2 a 3, je na vnější straně 21' připojovacího tělesa 28 vytvořen nákružek 27, který je obepnut komplementární vnitřní vodicí stěnou 35 polohovacího prstence 3. Pomocí této vnitřní vodicí stěny 35 je polohovací prstenec 3 fixován na spodní straně 22.2 vnějšího obvodového prstence 22 . Nákružek 27 múze být také vytvořen na polohovacím prstenci 3 a vodicí vybrání na připojovacím tělese 28.. Protilehlá prstencová horní strana 22.1 vnějšího obvodového prstence 22 se přitom jako ochrana nachází před jednotlivými součástmi polohovacího prstence 3. Tento polohovací prstenec 3 sestává z prstencového tělesa 31, které končí dosedací přírubou 33., která je přizpůsobena zakřivené vnější obvodové ploše 11 kanalizační trubky 1. Prstencové těleso 31 je na své vnější straně opatřeno opěrnými můstky 34, které *

9 9 jsou spojeny s dosedací přírubou 33 a probíhají až k čelní straně 32 prstencového tělesa 31. Takto se dosáhne toho, že polohovací prstenec 3. muže na všech stranách dobře dosednout a podepírat spodní stranu 22.2 vnějšího obvodového prstence 22.

Na své vnitřní straně 21'' je připojovací těleso 28 opatřeno vnitřní obvodovou drážkou 26.» ve které je uložen připojovací těsnicí prstenec 6, jehož těleso vybíhá v prstencovou těsnicí chlopeň 61. Přibližně ve výši úložné drážky 24 je uspořádán nejméně zčásti spojitý prstencový vymezovací nákružek 29.. Tento prstencový vymezovací nákružek 29 má tvar prstence vytvarovaného na vnitřní straně 21'' trubkového tělesa 21. Z důvodu názornosti je tento prstencový vymezovací nákružek 29 znázorněn jako poněkud zakřivený.

Kapalinotěsného spojení popsané připojovací trubky 2 s kanalizační trubkou 1 se dosáhne následujícím způsobem:

Polohovací prstenec 3 se svou vnitřní vodicí stěnou 35 nasune na nákružek 27 až ke spodní straně 22.2 vnějšího obvodového prstence 22 . Délka nákružku 27 je rovna nejvýše výšce prstencového tělesa 31. Kromě toho se do připravené úložné drážky 25 vloží těsnicí prstenec 5 a do vnitřní obvodové drážky 26 připojovací těsnicí prstenec 6.

Takto připravená připojovací trubka 2 podle vynálezu se pak jako zátka zasune do připraveného odbočovacího otvoru 13 v kanalizační trubce 1 z betonu. Prstencové těsnicí chlopně 142 a 143, popřípadě 51, se při tomto zasouvání ohnou dozadu. U těsnicího prstence 105 je to usnadněno obloukem 148 a vybráním 147 ve tvaru části kruhového oblouku. U vloženého těsnicího prstence 5 je to usnadněno v podstatě trojúhelníkovým vybráním mezi prstencovou těsnicí chlopní 51 a tělesem těsnicího prstence 5. Zásluhou této deformace v jednom směru se prstencové těsnicí chlopně 142, 143 a 51 při zasouvání pružně poddají. Nerovnost betonu v odbočovacím r *· r 9 9 9

otvoru 13 tedy nemůže ovlivnit či poškodit prstencové těsnicí chlopně 142, 143. popřípadě vloženou prstencovou těsnicí chlopeň 51. Podstatné je, že přitlačený polohovací prstenec 3 zajištuje, aby připojovací trubka 2. byla zasunuta ve správné poloze. Zásluhou toho, že dosedací příruba 33 polohovacího prstence 2 je komplementární k vnější obvodové ploše 11 kanalizační trubky 1 z betonu, může připojovací trubka 2 zaujmout v zasunutém stavu pouze jedinou konečnou polohu. Zásluhou této velmi důležité vodicí funkce polohovacího prstence 3 také prstencové těsnicí chlopně 142 a 143 těsnicího prstence 105, a/nebo prstencová těsnicí chlopeň 51 těsnicího prstence 5 správně dosednou na boční stěnu 14 odbočovacího otvoru 13.

Přitlačení prstencových těsnicích chlopní 142, 143, popřípadě 51 k hrubé boční stěně 14 vede k tomu, že je kladen značný odpor proti vytažení připojovací trubky 2 z odbočovacího otvoru

13. Pružnost materiálu prstencových těsnicích chlopní 142, 143, 51, to jest použité pryže, zajištuje plošné přilehnutí těchto prstencových těsnicích chlopní 142, 143. 51. Prstencová těsnicí chlopeň 51 působí zásluhou velkoplošného přilehnutí jako těsnění vůči boční stěně 14 odbočovacího otvoru 13. Kromě toho se takto přídavně dosáhne rozepření v odbočovacím otvoru 13.

Po dosažení konečné polohy připojovací trubky 2 se horní úložná drážka 24 skrze plnicí otvor 41 vyplní pružnou dvousložkovou polyuretanovou pryskyřicí 4. Tato polyuretanová pryskyřice 4 přitom vyplní štěrbinovou komoru 1424, která se rozprostírá mezi úložnou drážkou 24 až k boční stěně 14 odbočovacího otvoru 13. Proces plnění se může ukončit po úplném vyplnění štěrbinové komory 1424 polyuretanovou pryskyřicí 4. Při procesu plnění mohou opakovaným plněním vzniknout přítlačné nopky 42, 43, které podporují uchycení a utěsnění.

Je podstatné, že se použije pružná a ihned tuhnoucí dvousložková polyuretanová pryskyřice 4, která neobsahuje žádná r r r f

rozpouštědla, externí změkčovací prostředky a jiné těkavé složky. Polyuretanová pryskyřice 4 má zásluhou toho pružící vlastnosti jako vzduch a trvalou hmotnost jako pevné materiály. Polyuretanová pryskyřice 4 má následující technické vlastnosti:

Reakční údaj e:

viskozita při míchání při 15 °C reakční doba při 25 °C

D-tvrdost podle Shorea

Pa · s min.

cca

54

Údaje o materiálech:

hustota při 15 °C kg/m3 složka

990 složka B cca 1170 bod vzplanutí (DIN 51758) °C

140

170 viskozita při °C mPa · s

520 ±

100

500 ± 100 je směsí reaguje aditiv, která

Při různých polyetherpolyolú a za vzniku elastického polyuretanu, s vodou může tato směs mírně napěnit.

Složka A se složkou B intenzivním promíchání

V důsledku vysoké viskozity směsi je voda při normálním použití vytlačena, aniž by byla směsí přijata. Složka B je tvořena prepolymerem na bázi 4,4'-difenylmethandiisokyanátu s aditivy.

Při zpracování je třeba polyolovou složku dobře promíchat. Obě složky A a B se v objemovém poměru 1 : 1 pomocí dvousložkového čerpadla a hadic nebo 2-K-kartuší nebo koaxiálních kartusí transportují do statického mísiče o průměru 5-10 mm, kde se navzájem dokonale promísí a trubkou se skrze plnicí otvor 41 vtlačí do štěrbinové komory 1424.

Po ukončeném vyplňování štěrbinové komory 1424 dvousložkovou r r

- 16 polyuretanovou pryskyřicí 4 se plnící trubka z plnicího otvoru 41 vytáhne a tento plnicí otvor 41 se může uzavřít uzavíracím prvkem ve tvaru zátky nebo provedeným jako ventil. Podstatné je, že vtlačená polyuretanová pryskyřice 4 je jako hadicové těsnění stlačena mezi připojovací trubkou 2 a odbočovacím otvorem 13, kde působí jednak jako těsnění, jednak jako spojovací tmel. Vytažení připojovací trubky 2 z odbočovacího otvoru 13 již na rozdíl od předchozího snadného zasunutí této připojovací trubky 2. možné není. Polyuretanová pryskyřice 4 kromě toho zajišťuje velmi účinné utěsnění také vůči hrubému betonu. Zásluhou použitého principu dvoukomorového těsnění, při kterém jsou navzájem nad sebou uspořádány těsnicí prstenec 5 a dvousložková polyuretanová pryskyřice 4, která tvoří hadicové těsnění, se takto jednoduše a především účinně dosáhne trvalého utěsnění mezi připojovací trubkou 2 a kanalizační trubkou 1.

Po popsaném kapalinotěsném spojení připojovací trubky 2 s kanalizační trubkou 1 z betonu se do připojovací trubky 2, která představuje přírubu, zasune odbočovací trubka, která tvoří spojení mezi objektem a kanalizační trubkou 1 z betonu, která slouží jako hlavní odtokový kanál. Správné zasunutí této odbočovací trubky je zajištěno prstencovým vymezovacím nákružkem 29. Při zasouvání odbočovací trubky dosedne na tuto odbočovací trubku těsnicí prstenec 6, jehož prstencová těsnicí chlopeň 61 převezme funkci stabilizace a utěsnění. Trubkové těleso 21 připojovací trubky 2, které je tvořeno připojovacím tělesem 28., je zásluhou své tuhosti schopné přežít jak transport, tak i hrubé zacházení při vkládání do kanalizační trubky 1 z betonu. Hladká spojitá vnější strana 21' připojovacího tělesa 28 kromě toho přídavně zajišťuje stabilitu jeho polohy v odbočovacím otvoru 13, ve kterém zčásti dosedá na jeho boční stěnu 14. Rovněž hladká a spojitá vnitřní strana 21*' zajišťuje čisté vedení a především čisté uchycení odbočovací trubky. Předejde se tím také vzpříčení jednotlivých součástí kapalinotěsného spoje, takže odbočka vytvořená jednou připojovací trubkou 2 nebo přírubou je trvale

těsná. Tato optimální těsnost je jednoduše a trvale zajištěna použitým principem dvoukomorového těsnění.

Zastupuje:

Ing.J.Chlustina

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Připojovací trubka nebo nátrubek pro kapalinotěsné spojení s kanalizační trubkou z betonu, v jejíž stěně je vytvořen odbočovací otvor, přičemž připojovací trubka sestává z trubkového tělesa, ve kterém jsou vytvořeny nejméně dvě po obvodu probíhající a se vzájemným odstupem uspořádané těsnicí komory pro těsnicí prvky, a z distančního prstence, jehož dosedací příruba je komplementární k vnější obvodové ploše kanalizační trubky, vyznačující se tím, že distanční prstenec je proveden jako polohovací prstenec (3), který je na trubkovém tělese (21) uchycen připevňovacími prvky (22, 27, 35) tak, že při trubkovém tělese (21) zasunutém do odbočovacího otvoru (13) se těsnicí prvek (4, 5) nacházející se v příslušné těsnicí komoře (24, 25) nachází ve správné poloze vůči boční stěně (14) odbočovacího otvoru (13) a v nejméně jedné blíže k vnitřní obvodové ploše (12) kanalizační trubky (1) uspořádané těsnicí komoře (25) je jako těsnicí prvek uložen těsnicí prstenec (5; 105), který je opatřen nejméně jednou prstencovou těsnicí chlopní (51; 142, 143) přesahující vnější obrys této těsnicí komory (25), přičemž nejméně jedna blíže k vnější obvodové ploše (11) kanalizační trubky (1) uspořádaná těsnicí komora (24) je jako těsnicím prvkem vyplněna pružnou plnicí hmotou (4) tak, že je těsně vyplněna štěrbinová komora (1424) dosahující od těsnicí komory (24) až k boční stěně (14) odbočovacího otvoru (13).
2. Připojovací trubka podle nároku 1, vyznačující se tím, že plnicí hmota je tvořena pružnou a ihned tuhnoucí dvousložkovou polyuretanovou pryskyřicí (4) , která je prosta externích změkčovacích prostředků a jiných těkavých složek.

r p r r ♦ * ♦ r · • · · * · • · • · ·
3. Připojovací trubka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že těsnicí prstenec (5; 105) je tvořen těsnicím tělesem (141), na kterém je vytvarována prstencová těsnicí chlopeň (51; 142, 143) .
4. Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že na těsnicím tělese (141) jsou se vzájemným odstupem nad sebou uspořádány první prstencová těsnicí chlopeň (142) a druhá prstencová těsnicí chlopeň (143) .
5. Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že mezi první prstencovou těsnicí chlopní (142) a druhou prstencovou těsnicí chlopní (143) je vytvořeno po obvodu probíhající vybrání (147) s průřezem ve tvaru části kruhového oblouku.
6. Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že těsnicí komory (24, 25) mají průběh obrysu, který odpovídá vzorci y = 1/2 (D· Vb² - (d · Sinoč) ²) a/nebo kde je obvodový úhel probíhající v rozsahu 0 až 360° je světlost kanalizační trubky 1 je světlost připojovací trubky 2.

Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že trubkové těleso (21) je na své k těsnicím komorám (24, 25) protilehlé vnitřní

- 20 straně (21'') opatřeno nejméně jednou vnitřní obvodovou drážkou (26), ve které je uložen připojovací těsnicí prstenec (6).
8. Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že na vnitřní straně (21'') trubkového tělesa (21) je uspořádán vymezovací výstupek, probíhající nejméně po části obvodu.
9. Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že trubkové těleso (21) na jednom svém konci přechází ve vnější prstenec (22) probíhající nejméně po části obvodu, pod kterým je uspořádán polohovací prstenec (3), přičemž vnější prstenec (22) s můstkem uspořádaným na trubkovém tělese (21) a k němu kompatibilní vnitřní vodicí stěna (25) polohovacího prstence (3) jsou připevňovacími prvky.
10. Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že trubkové těleso (21) spolu s vnějším obvodovým prstencem (22) jsou vyrobeny vcelku z umělé hmoty, zejména polyvinylchloridu (PVC).
11. Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že trubkové těleso (21) je provedeno jako plné trubkové připojovací těleso (28) nebo těleso s dvojitou stěnou.
12. Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že polohovací prstenec (3) je z umělé hmoty, kovu, zejména kovu se zušlechtěným povrchem, nebo betonu.
13. Připojovací trubka podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že těsnicí prstenec (5,-

- 21 105) a připojovací těsnicí prstenec (6) jsou z měkkého pružného materiálu, zejména z pryže.