CZ334096A3 - Heating equipment - Google Patents

Description

Vynález se týká topného zařízení s opláštěním druhové části patentového nároku. 1.

Dosavadní stav techniky

6 IX '6 l

cn$oa n ~ i:

•f-0

Ve stavu techniky se stala známými topné zařízení, dále uváděná jako topná ' tělesa, popřípadě koupelnová topná tělesa, která mají dvě svisle směrované sběrné trubky a větší počet z hlediska techniky proudění na tyto sběrné trubky napojených vodorovně směrovaných topných trubek.

Takováto topná tělesa jsou z optických důvodů používána zejména v koupelnách jako koupelnová topná tělesa, protože takováto topná tělesa mají nejen z hlediska techniky topení, nýbrž i esteticky nepochybně výhody, které obvyklá topná tělesa, alespoň nikoliv stejnou mírou, nevykazovaly.

Uvedená topná tělesa, popřípadě koupelnová topná tělesa mají ovsem, viděno mezi jiným z estetického hlediska, nevýhodu, že přípojná oblast a popřípadě řídicí oblast je u těchto topných těles volně přístupná pohledu pozorovatele.

-Jinak velmi výhodná optika takovéhoto topného tělesa je vlivem přípojných armatur a popřípadě existujících elektrických topných zařízení, jako jsou elektrické odporové topné tyěe vedle řízení, vtokových ventilů a tak dále, které jsou často uspořádány na spodní koncové oblasti uvedeného topného tělesa, trvale kalena.

Nadto jsou teplotní čidla, ukazatele teploty a podobná ústrojí nezakryta a nechráněna,,ni kol i v vzácně uspořádána na spodním konci takovéhoto výše popsaného topného tělesa, a mohou být lehko, kupříkladu při čistění, poškozena,

Dále jsou známa topná tělesa, která jsou ve tvaru jedné nebo více topných desek uspořádána za sebou, přičemž takováto topná tělesa jsou spolu zpravidla pomocí spojovacích prvků svařena, tím ze jsou topná tělesa velkým tlakem k sobě stlačena a materiál je tokem vysokých elektrických proudů ve spojovacích oblastech přiveden k tavení, aby došlo k těsnému spojení.

Se zastupitelným užitkem jsou takovéto výrobní postupy ovšem zastupitelné jen u deskových topných těles s více topnými deskami, jestliže tyto mají relativně malé rozměry, takže jsou výrobní tolerance ještě snesitelné.

Topná tělesa jsou současně často skrývána ještě v okenních výklencích a tak dále, protože topná tělesa jsou zvnějšku většinou stále ještě nevzhledná.

V určitých oblastech, kupříkladu v koupelnách, se však stávají topná tělesa v přibývající míře esteticky oslovujícími tvarovými prostředky. Zde jsou používána také jako sušiče textilií, kupříkladu sušiče ručníků, které jsou v tomto smyslu vytvořeny s možností jedné nebo více štěrbin.

Takováto topná tělesa však mají tu nevýhodu, že esteticky vytvořená topná tělesa mají relativně malou sálavou plochu pro dostatečný tepelný výkon na místnost předem daných rozměrů, Z tohoto důvodu musejí mít příslušná topná tělesa, kupříkladu koupelnová topná tělesa, větší vnější rozměry, aby byl k dispozici dostatečný tepelný výkon, nebo musejí být podporována doplňkovými topnými prostředky, kupříkladu podlahovým topením

Je přednostním úkolem daného vynálezu navrhnout topné zařízení s oplástěním, popřípadě opláštění pro topné zařízení, které nemá i výše uvedené nevýhody stavu techniky» Zejména mají být navržena topná zařízení s opláštěním, popřípadě opláštění pro topné zařízení, která chrání spodní úsek topného tělesa, popřípadě koupelnového topného tělesa, jak před pohledem pozorovatele, tak i před mechanickými účinky.

Podstata vynálezu

Tento úkol je řešen topným zařízením se znaky uvedenými v patentovém nároku 1»

Výhodná provedení zařízení podle vynálezu, popřípadě opláštění, vycházejí z příslušných závislých nároků.

Vynález může být také zaměřen na problém navrhnout uspořádání topných zařízení, které zjednává nápravu nevýhod stavu techniky, a má dát zejména k dispozici topné zařízení, které je esteticky oslovující, a které poskytuje na co možná, malém prostoru dostatečný topný výkon.

Zařízením podle vynálezu je možné skrýt a současně chránit kupříkladu nepěkné přípojné armatury, ventilová ústrojí, elektrické přípoje pro topné tyče a tak. dále, čímž jednak múze být dosaženo vyšší provozní bezpečnosti, a jednak o hodně zlepšené celkové optiky pro příslušné topné těleso, Nadto je pravděpodobnost, že se na ostrých hranách.

pro-filú v přípojné oblasti topného tělesa někdo zraní, silně snížena. V tomto smyslu je zejména účelné uvažovat opláštění na přípojném úseku topného zařízení, zejména na spodním koncovém úseku topného tělesa, popřípadě topného zařízení

Výhodně je opláštění opatřeno horní krycí plochou.·.

která má ve směru, širší strany sběrných trubek stejný rozměr jako čelní plocha. Tím múze být zabraňováno nejen pohledu zeshora, nýbrž nadto může být navíc zabraňováno tomu, že kupříkladu prach a. tak dále, vnikne a usadí se na. popřípadě existující odporovou. topnou tyč nebo její elektrické přípoje, což právě v koupelnách může vést ke značným zdrojům nebezpečí, protože v těchto prostorech se nacházejí často i lehce hořlavé součásti tkanin, kupříkladu bavlněné nitky nebo podobné materiály.

Nadto může být opláštění opatřeno bočními plochami, které jsou uspořádány ne. úzkých stranách čelních ploch, a které jsou výhodně zahnuty v úhlu k čelní ploše, takže se bočnice napojují na obrys, popřípadě se přizpůsobují obrysu sběrné trubky, popřípadě sběrných trubek, do hloubky topného zařízení. Tím je také zabraňováno bočnímu pohledu na oblast na topném zařízeni podle vynálezu, určenou k zaclonění.

Krycí plocha, popřípadě boční plocha nebo boční plochy mohou mít vybrání, otvory nebo podobné útvary, zejména proto, aby jimi mohly vést sběrné trubky. Tímto způsobem je možné oblast topného tělesa určenou k zakrytí dalece uzavřít a izolovat od okolního prostředí, že z veškerých obvyklých směrů pohledu, nezůstanou žádné štěrbiny nebo volné prostory nebo podobně. Protože tímto provedením vzniká obzvláště zcela kompaktní dojem, je třeba estetickou hodnotu topného tělesa spolu s opláštěním v tomto tvaru. označit jako obzvláště vynikající. Nadto je nebezpečí, že se osoby, které se v oblasti takto vytvořeného topného tělesa, popřípadě koupelnového topného tělesa zdržují, zraní, docela značně sníženo, protože veškeré hranaté díly topného tělesa jsou.

zakryty, a meziprostory a tak dále, které tvoří zdroj nebezpečí, jsou u takto vytvořeného opláštění dalece odstraněny.

Výhody, kterých se má docílit podle daného vynálezu, mohou také spočívat v tom, že trubkové topné těleso s vodorovnými a/nebo svislými topnými trubkami a příslušně k nim svislými nebo vodorovnými, popřípadě horizontálními sběrnými trubkami, je spojováno s trubkovým topným tělesem, popřípadě plochým topným tělesem. Přitom vznikají mezi za sebou vodorovně uspořádanými topnými tělesy na základě výrobních tolerancí úhlové odchylky 3 až 6 stupňů, které nemohou být obvyklými výrobními metodami, alespoň ne s akceptovatelným výsledkem, zvládnuty.

Zatímco Plochá topná tělesa mohou být zhotovována tvarováním kovových plechů, jsou trubková topná tělesa zhotovována vzájemným svařováním nebo letováním trubek.

Plochá topná tělesa, popřípadě topná tělesa jsou pomocí válečkových přepravních drah přepravována z jedné výrobní stanice do následující výrobní stanice, a svářecí automaty, které jsou používány pro spojování předem natvarovaných plechů, potřebují na decimetr čtvereční povrchu topného tělesa alespoň deset svařovacích bodů, které jsou často netěsné.

Již na základě toho, že trubková topná tělesa nejsou vhodná pro přepravu pomocí válečkových přepravních drah, které se používají pro plochá topná tělesa, je téměř vyloučeno vyrábět topná tělesa různého typu stejnými výrobními metodami a pomocí stejných výrobních strojů.

Mimoto nejsou svařovací automaty, které jsou používány pro výrobu svarů plochých topných těles, popřípadě deskových topných těles, pro trubková topná tělesa vhodné, protože je sotva možné u spojování trubek pomocí svařování zhotovit uzavřený, 360-ti stupňový krycí svar, který vyhovuje i estetickým hlediskům»

Obzvláště výhodně se dají realizovat topná zařízení se dvěma za sebou uspořádanými topnými tělesy, jestliže tyto mají mezi sebou v podstatě průchozí opláštění. Opláštění může zakrývat celé vzadu ležící topné těleso nebo vybrané úseky vzadu ležícího topného tělesa. Alternativně nebo doplňkově může opláštění zakrývat přípojné armatury, termostatické ventily a tak dále, a obdobné součásti, které jsou uvažovány na spodním konci topného zařízení podle vynálezu, a pomocí kterých může být prováděno připojení na ústřední topný systém. Opláštění může být opatřeno ornamenty, vybráními a přesahy, aby zanechávaly opticky harmonický dojem, a/nebo aby poskytovaly určitou charakteristiku tepelného sálání. Jestliže je dále, popřípadě výše řeč o částečném zakrytí, tak je třeba v této souvislosti uvedené technické znaky vidět jako obzvláště výhodné i ve spojení se zde výše zmíněným opláštěním.

Zde je proto žádoucí získat pro trubková topná tělesa letovací způsob.

Zejména se osvědčil letovací způsob, který pracuje s měděnou pájkou, protože se měď na základě svého vysokého kapilárního tlaku zatáhne do všech spojovacích míst a poskytuje tak ideální spojení, jak ve směru stability a těsnosti, tak. i ve směru praktičnoti výrobního způsobu.

Na základě rozdílných výrobních způsobů vznikají u plochých topných těles a trubkových topných těles ještě větší výrobní tolerance.

které je třeba zvládnout jen vhodnými spojovacími technikami meči jednotlivými topnými tělesy uspořádání topných těles.

Na druhou stranu ale vzniká vlivem pozdějšího spojování odděleně zhotovených topných k danému uspořádání topných těles podle vynálezu významná výhoda, že topná tělesa uspořádání mohou být různě zabarvena. Zatímco u stavu techniky mohla být topná tělesa, která jsou spolu kupříkladu svařena, vytvořena jen jako uspořádání v jednom kuse jednobarevné, může být podle vynálezu každé z topných těles uspořádání jednotlivě zabarveno, přičemž topná tělesa musejí být spolu později spojována.

Zde jsou požadovány podle výhodného způsobu spojovací prvky, které mají konstrukci zachycující výrobní tolerance.

Takovéto spojovací prvky pro topné zařízení podle vynálezu mají první a druhou přípojnou oblast, které jsou vždy upevnitelné v jednom z topných těles uspořádání.

Dotyčné přípojné oblasti však mohou být vždy našroubovány, upevněny objímkou nebo jiným způsobem.

V nejjednodušším případě může mít přípojná oblast kolmo vůči ose první a/nebo druhé přípojné oblasti probíhající, alespoň částečně rovnou první rovinnou plochu. Druhá přípojná oblast má odpovídající druhou rovinnou plochu, přičemž mezi rovinnými plochami může být uspořádán těsnicí prvek, popřípadě O-kroužek.

Aby se mohly zachytit výrobní tolerance, má jedna z obou rovinných ploch výhodně menší rozměry, popřípadě menší průměr, než druhá rovinná plocha. Tím mohou být obě rovinné plochy a tedy obě přípojné oblasti odchylně montovány koaxiálním uspořádáním obou přípojných oblastí — .°. —

Nadto muže Q-kroužek zachycovat další tolerance, tím že .je různě stlačován.

Výhodně se dá tento stupen volnosti k uchycení výrobních tolerancí vytvořit tím, že také spojovací prvek spojující obě rovinné plochy a tím přípojné oblasti, má jiné vnitřní rozměry, popřípadě jiný vnitřní průměr, než alespoň jedna z rovinných ploch, Tím se dá alespoň jedna z přípojných oblastí uvnitř hranic předem daných spojovacím prvkem dejustovat, čímž mohou být zachycovány dodatečné tolerance.

Dodatečných stupňů volnosti se dá dosáhnout tím, že se průměr, popřípadě rozměry přírubové oblasti alespoň jedné z obou přípojných oblastí, které jsou přiřazeny k rovinným plochám, v axiálním směru mění.

Aby se mohl těsnicí prvek upevnit v předem dané poloze, a aby se zabránilo tomu, že je těsnicí prvek příliš silně mačkán, může být výhodně v rovinné plose uspořádána drážka, která těsnicí prvek částečně zachycuje.

Aby se mohly přípojné oblasti těsně na příslušná topná tělesa uspořádání topných těles připojit, mohou být na příslušných vnějších průměrech, popřípadě vnějších úsecích přípojných oblastí rovněž uspořádána těsnicí ústrojí, která jsou kupříkladu při zasunutí nebo zašroubování přípojných oblastí do příslušného přiřazeného topného tělesa těsné stlačována. Jako výhodný těsnicí prostředek mohou být kupříkladu uvažovány O-kroužky.

Jestliže je použit výše popsaný spojovací prvek v jednom ze svých tvarů provedení, tak jsou dotyčná topná tělesa uspořádání topných těles podle vynálezu jednak na své straně čelního nadhledu, a jednak na straně přivrácené k tomuto čelnímu nadhledu, opatřena vrtanými dírami, popřípadě otvory, do kterých jsou spojovací prvky, popřípadě jejich přípojné oblasti, vsazeny. Přitom jsou uvedené spojovací prvky, jak z hlediska techniky proudění, tak i mechanicky nárokovány jako spojovací prvky. V tomto smyslu má popsaný spojovací prvek i přívodní nebo zpětné potrubí,

Aby se mohla garantovat dostatečná mechanická stabilita uspořádání topných těles podle vynálezu, je třeba upřednostnit, jestliže čtyři z popsaných spojovacích prvků jsou montovány na rohových oblastech příslušných topných těles uspořádání topných těles podle vynálezu. Mohou být ale oůr-~-^/ídajícím způsobem používány i dva, tři nebo více jak čtyři z popsaných spojovacích prvků, popřípadě dále popsaných spojovacích prvků, popřípadě rozdílné ze zde popsaných spojovacích prvků.

Aby se zabránilo nebezpečí, že často daleko vyšší teploty v blízkosti přípojných armatur topného tělesa mohou vést k tomu, že se opláštění podle vynálezu značně ohřeje, je opláštění podle vynálezu výhodně z materiálu nevodivého teplo, nebo materiálu špatně vodivého teplo, zejména umělé hmoty.

Výhodně se opláštění rozprostírá nad umístěním topného zařízení, popřípadě koupelnového topného tělesa ven, a/nebo tvoří uchycovací prostor pro topná a/nebo řídicí zařízení, kupříkladu termostaticky řízenou odporovou topnou tyč, automatické mísicí-řídicí topné zařízení, které odstavuje elektrické topné zařízení, nebo ho v jeho výkonu reguluje dolů, jakmile je přes síť potrubí ústředního vytápění přiváděno dostatečně horké teplonosné médium.

Výhodně se dá u topného zařízení podle vynálezu, popřípadě za opláětěním skrývat řídicí zařízení, které má přinejmenším jedno zařízení na měření teploty a jedno regulační ústrojí k řízení toku energie nezměnitelné do topného výkonu, zejména elektrického proudu, s elektrickým topným přístrojem, zejména elektrickou topnou tyčí nebo elektrickým topným pouzdrem, přičemž může být uspořádáno alespoň jedno škrticí ústrojí k řízení nebo přerušení proudu topného média v přítoku a/nebo zpětném toku topného zařízení, Přitom může zapojení způsobovat otevírání, skrčení nebo přerušování přítoku a/nebo zpětného toku topného média z, popřípadě k ústřednímu topnému systému pomocí škrticího ústrojí v závislosti na předem nastavené jmenovité, popřípadě cílové teplotě místnosti pro topné zařízení, a v závislosti na teplotě topného média, přičemž jmenovitá, popřípadě cílová teplota místnosti by měla být snímatelná zejména na přítoku topného ústrojí, a přičemž přítok a/nebo zpětný tok topného media má být řiditelný pomocí škrticího zařízení k, popřípadě z ústředního topného systému, jestliže přítoková teplota nedosahuje předem dané hodnoty teploty.

Tímto provedením je v přechodové době možné zajistit smíšený provoz ústředního vytápění a topných pouzder pro topné zařízení podle vynálezu.

Tímto provedením je nadto možné topné zařízení podle vynálezu částečně nebo zcela od ústředního topného systému odstavit. Topné zařízení podle vynálezu určené k temperováni může být potom samo ohříváno topným pouzdrem nacházejícím se v topném zařízení, a nebezpečí, že sousední prostory budou připojenými potrubími a dále topným tělesem přehřátý, se odstraňuje. Nadto je zabraňováno nežádoucím ztrátám energie.

Automaticky může být volen správný druh provozu, čímž je dávána k dispozici dodatečná bezpečnost. To má zejména význam tehdy, jestliže je opláštění popřípadě zhotoveno z hořlavé umělé hmoty, která se při vzniku příliš velkých teplot, kupříkladu tehdy, jestliže topná tyč není regulována, nebo jen spatně, protáhne, nebo dokonce vznítí.

Rovněž může být u topného zařízení podle vynálezu uspořádán snímač teploty místnosti, aby se daly řídicímu ústrojí dodávat intormace o skutečné teplotě místnosti.

Opláštění podle vynálezu může mít dutiny, popřípadě vybrání, v kterých jsou uspořádány obslužné prvky, kupříkladu zařízení na vkládání údajů, popřípadě klávesnice, aby se mohlo vkládat několik, nebo veškeré řídicí parametry, mezní hodnoty nebo obdobné parametry, zejména cílová teplota místnosti, čas, ke kterému má být topný provoz snímán.

□ ak již bylo uvedeno, je pro estetický dojem výhodné, jestliže je řídicí zařízení uspořádáno za opláštěním podle vynálezu, protože se tímto způsobem ušetři separátní montáž v nástěnné skříni nebo obdobném zařízení. Také aspektu bezpečnosti je tímto výhodným způsobem vyhověno.

Pokud je pod opláštěním podle vynálezu uspořádáno také časovači spínací ústrojí, je možné periody topení, časové body pro začátek, popřípadě konec topné periody, rampy, a podobné charakteristiky, předem naprogramovat.

V opláštění se dají dobře skrývat před pohledem pozorovatele a přístupem nepovolaných osob, kupříkladu dětí.

také kupříkladu baterie a/nebo síťový přípoj k proudové síti, akumulátor nebo obdobné zařízení. Nadto je použitím bater i e, popřípadě akumulátoru možné upustit od bezprostředního napájení proudem, čímž mohou odpadnout esteticky málo výhodné kabely.

Mimoto se dají v opláštění umístit varovné kontrolky

LED, popřípadě LCP--ukazatel e nebo obdobná zařízení, která mohou dávat informaci o aktuálním stavu baterie, popřípadě akumulátoru. Také jsou myslitelné ukazatelé stavu provozu jako topení zapnuto nebo porucha. Hlídací zapojení může v případě, že je síťový přípoj doplňkově uvažován, používaný akumulátor připojit v určité době pro nabíjení k síti.

Nadto je možné na základě opláštění vytvořeného podle vynálezu uvažovat tlakovou vyrovnávací nádržku, aniž by tím byla narušena optika příslušného topného tělesa, popřípadě koupelnového topného tělesa. Takováto tlaková vyrovnávací nádržka je potřebná především tehdy, jestliže je topné těleso během elektrického doplňkového provozu kompletně od topné sítě odpojeno, nebo je provozováno zcela soběstačně.

Vyrovnávací nádržka potom poskytuje vyrovnávací prostor potřebný při oteplování plnicího -fluida. Bezpečnostní zisk je přitom dosti značný, protože podle okolností tlaková vyrovnávací nádržka nacházející se pod zvýšeným tlakem, může být opláštěním podle vynálezu zvenku doplňkově chráněna před mechanickým zásahem.

Aby se mohlo lépe odolávat i zvýšeným mechanickým zátěžím, může být nadto opláštění podle vynálezu zesíleno ještě zesilujícími žebry ze stejného materiálu, ze kterého je vyrobeno v podstatě samotné opláštění podle vynálezu, kupříkladu umělé hmoty. Na druhé straně však mohou být do opláštění podle novinky umístěna ještě i zesílení z jiných mateři álů

- 13Múze být také výhodné uspořádat obdobné útvary v opláštění podle v krytu.

větrací štěrbiny nebo vynálezu, například

Novinka je dále blíže vysvětlena na základě výhodných tvarů provedení se zřetelem na připojené výkresy, které znázorňují na obr. 1 topné zařízení, popřípadě koupelnové topné zařízení s opláětěním, na obr. 2 výhodný tvar provedení opláštění podle vynálezu v perspektivním čelním pohledu, na obr. 3 další výhodný tvar provedení opláštění podle vynálezu v perspektivním čelním pohledu, na obr. 4 schematické znázornění topného zařízení podle novinky se součástmi, které mohou být uspořádány za opláštěním podle vynálezu, na obr. 5 schematické rozložené znázornění zvláštního tvaru provedení vynálezu, na obr. 6 perspektivní pohled na další zvláštní tvar provedení, na obr. 7 znázornění tvaru provedení podle obr. 5, na obr. 8 příklad trubkového topného tělesa znázorněného v zadním pohledu, jak se může používat v uspořádání topných těles podle vynálezu, na obr. 9 ploché topné těleso v čelním pohledu znázorněné tak, jak může být montováno v uspořádání topných těles podle vynálezu, na obr. 10 spojovací prvek v částečném podélném řezu, popřípadě částečném bočním pohledu, na obr. 11 spojovací prvek v částečném bočním pohledu a částečném podélném řezu, na obr. 12 další tvar provedení spojovacího prvku pro připojení uspořádání topných těles, popřípadě spojení uspořádání topných těles podle daného vynálezu, v částečném podélném řezu, popřípadě částečném bočním pohledu, na obr, 13 tvar provedeni spojovacího prvku s kardanickým těsnicím prvek v podélném řezu, jakož i pohledy na těsnicí prvek, na obr. 14 další tvar provedení spojovacího prvku s tolerančním uchycovacím rádiusem, v podélném řezu, a na obr. 15 další tvar provedení spojovacího prvku s nástrčnou připojovací technikou v podélném řezu.

Příklady „provsdenl_v.Y.ná.l,.e.g..u □br. 1 znázorňuje topné těleso, zejména koupelnové topné těleso UZLÍŠ., které je vytvořeno jako trubkové topné těl eso.

To je opatřeno oplástěním 15!. podle vynálezu, které je částečně vyříznuto, a které umožňuje poznat vzadu skrytou armaturu a další, ústrojí.

čelní plocha 12 s ventilovým nebo termostatickým hlavovým otvorem '21, nebo bez něho, se rozprostírá mezi úseky 22., na které navazují bočnice H, které topné těleso

100 alespoň částečně obklopují. Bočnice H mohou topné těleso přímo obklopovat svorným způsobem, nebo mohou být doplňkově opatřeny upevňovacími ústrojími, například ve tvaru svorek. Upevnění opláštění. 12. se může uskutečnit také pomocí šroubů, lepením, nebo i jiným způsobem.

Na obr. 2 je k poznání opláštění 12 podle vynálezu, které je opatřeno čelní plochou 12 a krycí plochou 14, Boční plochy, popřípadě bočnice H jsou uvažovány na koncích čelní plochy 12, v jejím hlavním rozměrovém směru.

Krycí plocha 14 má vybrání 1S., skrz která mohou bezprostředně procházet buď sběrné trubky topného zařízení, popřípadě topného tělesa, nebo nástavců jejich při pojovacich armatur.

Podle typu topného tělesa mohou být tato vybrání !£· uvažována jak v krycí plose, tak i v bočnicích 16.

Jak lze poznat, přechází čelní plocha 12 lehce zahnutě do bočnic í 6. Přirozeně může zde být uvažován i nesouvislý přechod ve tvaru úhelníků. Je zde možný i úsekovitý přechod nebo jiné esteticky nebo mechanicky stabilizující obměny. Na zadní straně čelní plochy 12 mohou být uvažována zesilující žebra. Mimoto mohou být i na čelní plose 12 uvažována vybrání, kupříkladu proto, aby se obslužná pole, jako například klávesnice nebo ukazatelé, kupříkladu

LED—ukažatelé, nebo obdobná zařízení, popřípadě rukou ovládaný ventil, popřípadě termostatický ventil, zepředu uspořádaly přístupným způsobem. Právě tak jsou možné průchody se za nimi uspořádanými vysílacími, popřípadě přijímacími diodami, kupříkladu in+račervené řídicí dráhy, pomocí kterých jsou signály k ovládámí ventilů, bezpečnostních zařízení nebo obdobných zařízení, přenášeny.

Celní plocha 12 přechází nesouvisle v úhlu asi 9® stupňů do krycí plochy. Přirozeně Hs mohou být uvažovány i zaobleniny nebo obdobné tvary,

Jako materiál pro opláštění UZL se doporučuje materiál , který špatně vede teplo, kupříkladu umělá hmota. Přitom by se měla umělá hmota podle možnosti dát dostatečně lehce obarvit, nebo dát obarvit pomocí přimísenin do základního materiálu umělé hmoty.

Na obr. 3 je znázorněn výhodný tvar provedení opláštění

12' podle vynálezu. Na tomto obrázku jsou díly, které jsou shodné, nebo alespoň -funkčně shodné s díly znázorněnými na obr. 2, označeny stejnými vztahovými značkami.

Vztahová značka 20 vyznačuje jednak možnost, uvažovat zesilující žebra viditelná i z venku jako ozdoby, a jednak možnost uspořádat odvětrávací štěrbiny, aby se docílilo dodatečných konvekčních e-fektů. Rovněž mohou být přirozeně uvažovány štěrbiny a/nebo zesílení 20 i v krytu 14.

U tvaru 12.' provedení přechází čelní plocha 12 PQ úsecích do bočnic 16.. Nejdříve se čelní plocha 12 vyvýší úsekem 24, aby se následně lehce zešikmená nebo lehce zakulacená zahnula dovnitř v úseku 22, Obrys vznikající z úseků 24, 22, 16. může přitom odpovídat vnějšímu obrysu sběrné trubky. Takováto sběrná trubka, která se tomuto obrysu může přizpůsobit, je patrná z obr, 4, popřípadě z obr. 1, a na obr. 4 má vztahovou značku 132.. Tato sběrná trubka se dá bezprostředně nasadit na povrch krycí plochy

14, čímž vznikne plynulý přechod mezi opláštěním podle vynálezu a topným tělesem, popřípadě čímž se prezentuje topné těleso podle vynálezu se svým opláštěním jako estetická jednotka. Také vnější tvar krytu 14, popřípadě čelní plochy 12, se dá přizpůsobit odpovídajícím rozměrům a/nebo tvarování přiřazeného topného tělesa, přičemž kupříkladu topné těleso podle obr. 4, popřípadě podle obr,

1, které má. zahnuté topné trubky 152 by mohlo svým tvarem zahnutým do místnosti pokračovat v odpovídajícím obrysu, popřípadě odpovídajícím průřezu opláštění JJ2, popřípadě 10',

Z obr. 4 je znázorněn částečně schematický, částečně perspektivní pohled na topné těleso podle novinky, s ústrojími skrývajícími se alespoň z větší části za opláštěním podle vynálezu.

Jestliže jsou rozměry opláštění IQ, IQ' vztaženy na orientaci koupelnového topného tělesa 100. tak znamená širší strana sběrných trubek 150 krátký rozměr plochy lQQa. kolmý ke směru podélného rozměru sběrných trubek 150, viditelný z půdor y sného poh 1 edu na koupel nové topné těl eso, a hloubka topného zařízení, popřípadě sběrných trubek, označuje směr rozměru v krátkém rozměrovém směru plochy 1505 sběrných trubek 150, který je směrován přibližně kolmo k ploše 15Qj3.. Přitom tyto údaje slouží jen orientaci a nikoliv omezení na určitý typ topných těles. Mohou být používána i koupelnová topná tělesa, kupříkladu se sběrnými trubkami 15Q s kulatým, polokulatým, trapézovitým nebo obdobným průřezem.

Koupelnové topné těleso JQQ má přitom trapézovité sběrné trubky 15Q, skrz které může protékat teplonosné médium. Sběrné trubky 150. jsou spolu spojovány pomocí topných trubek 152..

Dále popsané součásti se dají skrýt za opláštění podle novinky, přičemž pouze ústřední topný systém 112 není samozřejmě tímto určením dotčen.

Přívod 1.1,4 a odtok 116 k ústřednímu topnému systému I_l_2 se dají velmi dobře skrýt za opláštěním IQ, 10' podle vynálezu.

Ventil IQ může bucf vyčnívat skrz vybrání v opláštění, pokud se zde přitom jedná o jednoduchý ventil, popřípadě termostatický ventil, nebo může být rovněž skryt za opláštěním, pokud se jedná, o automatický ventil,

V daném smyslu mohou být i mnohé dále ještě popisované obslužné jednotky a/nebo regulační jednotky, jak již výše zdůrazněno, přístupné pomocí vybrání v opláštění.

- 18 Také v odtoku, popřípadě zpětném toku 116 koupelnového topného tělesa 110, múze být uspořádán ventil, který múze být vytvořen pouze jako uzavírací ventil, avšak i jako dávkovači ventil, Mělo by být pouze zaručeno, že burf jeden z ventilů připouští vyrovnávání tlaku, aby se zabránilo tomu, že tento, jestliže je koupelnové topné těleso 110 vytápěno separátně topným pouzdrem, popřípadě topnou tyči

124, praskne vlivem expandujícího topného mědia. Může být ale také umístěna vyrovnávací nádržka, která v případě potřeby zachytí přebytečnou kapalinu.

V koupelnovém topném tělese 110 je umístěno odporové topení, popřípadě topné pouzdro 124., přičemž těmto může být přiřazen bezpečnostní tepelný spínač 126, který bezprostředně působí na přívod proudu topné tyče 124, nebo pomocí řídicího elektrického obvodu, popřípadě řídicí elektroniky 132., ovlivňuje funkci topné tyče, popřípadě topného pouzdra 124, Doplňkové měřicí čidlo 12 v přítokovém vedení 14 může dále elektronice, popřípadě elektrickému obvodu 132 předávat informace o počáteční teplotě topného média, aby se dodávala hodnota, popřípadě hodnoty, pomocí nichž se může rozhodnout, zda má být přítok 114 a/nebo zpětný tok 116 pomocí dávkovacího ventilu 11S a/nebo ventilu, popřípadě dávkovacího ventilu 122, otevřen, přiškrcen nebo uzavřen, přičemž by měl zase výhodně zůstávat alespoň minimální otvor pro tlakové vyrovnávání, aby se zabránilo poškození topného tělesa, jestliže je toto separátně ohříváno topným pouzdrem 124, Čidlo 128 teploty místnosti, uspořádané rovněž za opláštěním 12., 12', předává naměřené hodnoty o teplotě místnosti řídicímu elektrickému obvodu popřípadě řídicí elektronice 132

Veškeré

1?

elektrické, popřípadě elektronické komponenty jsou spolu spojeny pomocí řídicích, popřípadě napájecích vedení 120, které jsou pro příklad znázorněny jen na několika obrázcích, a mohou být schovávány za opláštěním.

Na řídicí elektroniku, popřípadě elektrický obvod 132., múze být připojeno časovači spínací zařízení, kupříkladu programovatelné časové hodiny 134, které na přání uživatele předávají určité, k času vázané řídicí signály na řídicí elektrický obvod, popřípadě řídicí elektroniku 132, aby se zařídilo, že řídicí zařízení, popřípadě řídicí uspořádání svůj provoz snímá,

Doplňkově mohou být uvažována zařízení 13Ó. na vkládání údajů, srovnávací zařízení 135. a paměťové zařízení 140, Zařízení na vkládání údajů umožňuje uživateli, kupříkladu pomocí -funkčních nebo vkládacích tlačítek, které mohou být přístupné skrz vybrání v opláštění, zadávat povely do elektroniky, popřípadě elektrického obvodu 132, nebo i současně do časovacího spínacího zařízení 134, Pomocí srovnávacího zařízení 138 mohou být srovnávány jmenovité teploty se současnými teplotami, aby se na základě jejich diference popřípadě přiškrtil nebo zvýšil průtok topného média, nebo se popřípadě omezil nebo zvýšil přívod proudu k topnému pouzdru, popřípadě topné tyči 124.

Paměťové zařízení 140 si může vložené informace pamatovat, aby byly v případě potřeby k dispozici řídicí elektroni ce.

Obr. 5 znázorňuje obzvláště výhodný tvar provedení podle daného vynálezu, který zahrnuje uspořádání se zadním topným tělesem 20 a předním topným tělesem 10 s opláštěním

12, uvažovaným mezi nimi. Topné těleso 10 podle obr. 5 je

Ξ0 provedeno odpovídajícím způsobem jako topné zařízení 10 podle obr. S, popřípadě podle obr. 1.

Na topném tělese 20. jsou uvažovány spojovací přípoje .100, které mohou jednak sloužit jako mechanická nosná ústrojí, a jednak mohou nadto uskutečňovat z hlediska techniky proudění napojení zadního topného tělesa 20 na přední topné těleso 10.» Přívody 100 jsou nadto strukturovány tak, že mohou nést i opláštění 12., přičemž přípoje 100 jsou skrz vybrání uchyceny v opláštění 12 na předním topném tělese 10. Opláštění 12 má hlavní rovinu 12b. jejíž rozměry v podstatě odpovídají rozměrům zadního topného tělesa 20, Na spodním konci opláštění 12 je vytvořen přesah 12a. Tento spodní díl, popřípadě přesah 12a slouží k tomu, aby zakryl připojovací armatury, ventily, termostaty, a tak dále, zejména na spodní části topného zařízení. Díra uvažovaná na spodním přesahu 12a zdůrazňuje, kde z topného zařízení podle vynálezu vyčnívá ventil, popřípadě termostatický ventil k jeho obsluze. Na opláštění 12 uvažované boční přesahy 12a slouží k tomu, aby kupříkladu vnější, zejména periferní tvar sběrných trubek 13., viz obr. S, předního topného tělesa 10 pokračoval, aby mohl vzniknout zejména výhodný estetický dojem.

Obr. 6 znázorňuje další tvar provedení, u. kterého opláštění 12 nepokrývá zadní topné těleso 20 úplně, nýbrž svislé trubky zadního topného tělesa se nechávají viditelné.

K upevnění opláštění 12 mohou být na opláštění 12 uvažovány svorky, které obepínají alespoň několik svislých trubek zadního topného tělesa 20, viz také obr. 5, Tento tvar provedení opláštění 12 má spodní přesah 12a, jakož i horní přesah 12d. které mohou být jednak využity k zakrytí přídržného zařízení, popřípadě armatur nebo jiných ústrojí, současně vsak mohou pomáhat zlepšovat i vnější estetický dojem topného zařízení podle vynálezu.

Znázornění podle obr. 7 ukazuje topné zařízení podle obr. 5 ve spojeném stavu. Zde je dobře k poznání plynulý přechod mezi příslušnými trapézovitými sběrnými trubkami a vnějšími oblastmi 12c , viz obr. 5, opláštění 12. Na horním konci je opláštění 12 opatřeno malým, avšak znatelným přesahem 12d., takže opláštění 12 působí v půdorysném pohledu prakticky jako zárámová.ní pro přední topné těleso 10, což jako celek má zejména tu výhodu, jestliže mají přední topné těleso 12. a opláštění 12. různé barvy, což je zde možné obzvláště výhodným způsobem, protože jednotlivé díly mohou být spolu později spojovány, aby vytvořily celkové topné zařízení podle vynálezu, takže jednotlivé díly 12, 12 a popřípadě 22 mohou být vždy kupříkladu opatřeny přáškovým lakováním s rozdílnými barvami.

Topné zařízení znázorněné na obr. 8 až obr. 15 je výhodným tvarem provedení A s prvním topným tělesem 12. s čelním nadhledem, popřípadě čelní plochou, s následujícími znaky: druhé topné těleso 22 s čelním nadhledem, popřípadě čelní plochou, první a druhé topné těleso 12, 20 jsou za sebou uspořádány s v podstatě rovnoběžně vůči sobě probíhajícími čelními nadhledy; a první a druhé topné těleso

12, 22 jsou spolu z hlediska techniky proudění a/nebo mechanicky spojeny pomocí alespoň dvou spojovacích prvků

122, 222, 222, 422.

Dále jsou popsány další velmi výhodné tvary provedení až AN.

Tvar provedení B vznikne podle tvaru provedení A, jestliže je prvním, popřípadě zadním topným tělesem 10., ploché topné tělesa a/nebo trubkové topné těleso.

Tvar provedení C vznikne, jestliže druhým, popřípadě předním topným tělesem 20, je ploché topné těleso a/nebo trubkové topné těleso.

Tvar provedení D vznikne podle jednoho z tvarů provedení A až C, jestliže spojovací prvek 1QQ, 200, 300,

400 má konstrukci zachycující výrobní tolerance.

Tvar provedení E vznikne podle jednoho z tvarů provedení A až D, přičemž spojovací prvek 100, 200, 300, 400 má první a druhou přípojnou oblast 102, 104; 200, 204.; 302,

3.0.4.·· 402-, 404, které jsou upevnitelné vždy v jednom z topných těles IQ, 20»

Tvar provedení F vznikne podle tvaru provedení E, přičemž první přípojná oblast 102, 202, 302, 402 ) fnž?. Rolrnc?

k. ose první a/nebo druhé přípojné oblasti 104. 204, 304,

404, probíhající, alespoň částečně rovné první rovinné plochy 122, a druhá přípojná oblast 104 má odpovídající druhou rovinnou plochu 12&, přičemž mezi rovinnými plochami je uspořádán alespoň jeden těsnicí prvek, kupříkladu □-kroužek 124.

Tvar provedení G vznikne podle tvaru provedení F, přičemž jedna z obou rovinných ploch 122, 128 má menši rozměry, popřípadě menší průměr než druhá.

Tvar provedení H vznikne podle jednoho z tvarů provedení F a/nebo G, přičemž spojovací prvek 10S spojující obě rovinné plochy 122, 12S má jiné vnitřní rozměry, popřípadě jiný vnitřní průměr, než alespoň jedna z rovinných ploch 122

Tvar provedení

I vznikne podle jednoho tvarů jednoho z tvarů z obou. rovinných provedení E až H, přičemž se průměr, popřípadě rozměry přírubové oblasti alespoň jedné ze dvou přípojných oblastí

122 mění na svém vnějším obvodu v axiálním směru.

Tvar provedení J vznikne podle provedení E až I, přičemž alespoň jedna ploch 12S. má drážku, do které je alespoň částečně uchycen těsnicí prvek 124..

Tvar provedení K vznikne podle jednoho z tvarů provedení E až J, přičemž přípojné oblasti 102, 104; 222,

224.; 322, 304; 422, 404 mají na svých vnějších úsecích těsnicí ústrojí 122.

Tvar provedení L vznikne podle tvaru provedení E, přičemž první a druhá přípojná oblast 222 , 224., probíhají axiálně rovnoběžně, přičemž přípojné oblasti 202 224. jsou.

k sobě připojeny spojovacím potrubím 222., přičemž spojovací potrubí 232. má na svých příslušných koncích průchozí uchycení 242, do kterých jsou přípojné oblasti 222, 204 vsadí tel né.

Tvar provedení ΙΊ vznikne podle tvaru provedení L, přičemž přípojné oblasti 222, 204 mají vždy alespoň jeden těsnicí prvek 242a, popřípadě O-kroužek, který lze přivést alespoň jedním otvorem průchozího uchycení 242 k účinnému spojeni.

Tvar provedení N vznikne podle jednoho z tvarů provedení L nebo M, přičemž' alespoň jeden otvor průchozího uchycení 242 spojovacího potrubí 23S. je opatřen těsnicím prvkem 244a, který lze přivést k účinnému spojení s odpovídajícím úsekem na příslušné první nebo druhé přípojné oblasti 222, 204

Tvar provedení 0 vznikne podle jednoho z tvarů provedení L až N, přičemž jeden těsnicí prvek. 242a., 244a, je uvažován na přípojné oblasti 202., 204, a jeden na jednom z otvorů uchycení 240,

Tvar provedení P vznikne podle jednoho z tvarů provedení L až 0, přičemž příslušné přípojné oblasti 202,

204. mají alespoň jeden axiální a alespoň jeden radiální přípojný otvor 203, 236.

Tvar provedení Q vznikne podle tvaru provedení E, jestliže první přípojná oblast 304 má větší průměr, popřípadě větší rozměry než druhá přípojná oblast 322., takže druhá přípojná oblast 302 je vsaditelná axiálně alespoň částečně do první přípojné oblasti 304, nebo naopak, přičemž bucf první a/nebo druhá přípojná oblast 302. 304 jsou na své vnější a/nebo vnitřní ploše opatřeny alespoň jedním obklopujícím, axiálně k přípojné oblasti 304 umístěným těsnicím prvkem 324.

Tvar provedení R vznikne podle tvaru provedení 0, přičemž přípojné oblasti 302, 304 jsou spolu spojitelné pomocí spojovacího ústrojí, kupříkladu převlečné matice 50fí.

Tvar provedení S vznikne podle jednoho z tvarů provedení Q nebo R, přičemž vnitřní a/nebo vnější přípojná oblast 302., 304 mají strukturování , například drážky, popřípadě žebra, která těsnicí prvek axiálně, popřípadě translačně fixují, a/nebo s těsnicím prvkem 324 vytvářejí těsné účinné spojení.

Tvar provedení T vznikne podle jednoho z tvarů provedení Q až S, přičemž těsnicí prvek 324 má v axiálním směru a/nebo radiálním směru různé rozměry.

Tvar provedení jednoho tvarů

U vznikne podle provedení Q až T, přičemž těsnicí prvek má v axiálním směru v průřezu oválný, popřípadě eliptický tvar, který přechází do kulatého, popřípadě kruhovitého tvaru, který výhodně přechází do, vůči prvnímu oválnému, popřípadě eliptickému tvaru, přesazeného, zejména oválného, popřípadě eliptického tvaru.

Tvar provedení V vznikne podle tvaru provedení U, přičemž těsnicí prvek je v průřezu přes axiální směr vytvořen takovým způsobem, že ohniska jsou na první ose elipsy rozdělena kolem středu elipsy, v axiálním přesazení se ohniska na ose elipsy přibližují k sobě, ve středu se sjednocují (kruh), a potom se ohniska na ose elipsy přesazené o 93 stupňů od středu vzdalují.

Tvar provedení W vznikne podle tvaru provedení G, přičemž první a/nebo druhá přípojná oblast se kónicky přibližují v příslušném přípojném směru, popřípadě se vzdalují, přičemž jedna z přípojných oblastí má na spojovacím ústrojí popřípadě převlečnou matici 30S, která těsnicí prvek 324, alespoň v uzavřeném stavu, přinejmenším částečně obklopuje.

Tvar provedení X vznikne podle tvaru provední V, přičemž těsnicí prvek ve své přední oblasti 32žLa silně kónicky vybíhá,

Tvar provedení Y vznikne podle tvaru provedení W, přičemž přípojná oblast nenesoucí vždy těsnicí prvek 324 má strukturu 34·5. která v podstatě odpovídá silně kónické oblasti 324a těsnicího prvku 324, popřípadě je k němu komplementární

Tvar provedení Z vznikne podle jednoho z tvarů provedení W až Y, přičemž kónická přípojná oblast 502, která je opatřena těsnicím prvkem 324, má strukturu kupříkladu = oběžným zvlněním, rýhováním, nebo podobným tvarem.

Tvar provedení AB vznikne podle jednoho z tvarů provedení E až Z, přičemž těsnicí prvek, popřípadě těsnicí prvky sestávají z měkkého, flexibilního materiálu, zejména gumy, latexu, nebo obdobného materiálu.

Tvar provedení AC vznikne podle tvaru provedení E, přičemž první přípojná oblast 5.02. a druhá přípojná oblast

504 jsou na svých radiálně vně ležících těsnicích přípojných plochách 564 vytvarovány alespoň podle rádiusu, jehož výchozí bod leží na rovině ležící kolmo k ose válce obou přípojných oblastí 502 504, přičemž výchozí bod rádiusu obklopuje na předem daném průměru kruhovitou, v rovnoběžné rovině vzájemně přivrácencých konců přípojných oblastí ležící dráhu.

Tvar provedení AD vznikne podle jednoho z tvarů provedení 0 až AC, přičemž příruba 562 jedné přípojné ob 1ast i 522 má menší rozměry, zejména vnější rozměry, než druhá příruba 556 druhé přípojné oblasti 504.

Tvar provedení AE vznikne podle jednoho z tvarů provedení 0 až AD, přičemž přípojné oblasti 502, 504 jsou spojeny pomocí spojovacího ústrojí, kupříkladu převlečné matice 508, přičemž spojovací prvek obklopuje alespoň jednu z přírub 562 s volným prostorem, popřípadě mezerou v radiálním a/nebo axiálním směru.

Tvar provedení AF vznikne podle jednoho z tvarů provedení 0 až AE přičemž vnitřní průměr obklopujícího spojovacího zařízení 523. je v zadní uchycovací oblasti větší než vnější průměr přiřazené přípojné oblasti 502.

Tvar provedení AG vznikne podle jednoho z tvarů provedení AC až AF, přičemž je uvažováno těsnicí ústrojí

52/L, které má zejména alespoň o něco větší rozměry než zajišťuje prostor daný k dispozici pro těsnicí zařízení 524.

na přípojných oblastech 502, 504.

Tvar provedení AH vznikne podle tvarů provedení AG, přičemž těsnicí ústrojí 524 má alespoň přibližně na svém vnějším obvodu tvar, který udávají těsnicí přípojné plochy

564 přípojných oblastí 5252., 524.

Tvar provedení AI vznikne podle tvaru provedení E, přičemž první přípojná oblast 602 má první upevňovací úsek

674, aby -fixoval jedno topné těleso 642, a další upevňovací úsek 6Z6, aby fixoval druhé topné těleso 620, přičemž další upevňovací úsek 676 má alespoň místně menší, popřípadě jiný vnější průměr než je průměr přiřazeného otvoru ve druhém topném tělese 620, přičemž další upevňovací úsek 676 je přes druhý přípojný úsek 604 mechanicky a/nebo z hlediska techniky proudění napojen na jednom topném tělese 610.

Tvar provedení AJ vznikne podle tvaru provedení AI, přičemž další upevňovací úsek 676 prochází s menším vnějším průměrem alespoň částečně otvorem ve druhém topném tělese

622.

Tvar provedení AK vznikne podle tvaru provedení AJ, přičemž první přípojná oblast 602 má axiální potrubí 623.

a alespoň jedno radiální, ven směrované potrubí 636. v druhém upevňovacím úseku 6Ζ6»

Tvar provedení AL vznikne podle tvaru provedení AK, přičemž druhá přípojná, oblast 604 uzavírá axiální potrubí

605., upevňuje první přípojnou oblast 602 na dalším topném tělese 62.0., a má popřípadě odvětrávací otvor 605, který je uzavíratelný.

Tvar provedení AM vznikne podle jednoho z tvarů provedení AI nebo AJ, přičemž druhá přípojná oblast 604 má axiální potrubí 605 a alespoň jedno radiální potrubí 656, přičemž axiální potrubí 605. navazuje v namontovaném stavu spojovacího prvku 600 na axiální potrubí 605 první přípojné oblasti 602.

Tvar provedení AN vznikne podle jednoho z tvarů provedení AI až AM, přičemž na první přípojné oblasti 602 je v přechodové oblasti 644 mezi jedním upevňovacím úsekem 602 a druhým upevňovacím úsekem 676 uvažováno těsnicí ústrojí

644, které je v namontovaném stavu natlačitelné proti plose

660 topného télesa 620, a mezi druhou přípojnou oblastí 604 a přiřazenou druhou plochou 642b topného tělesa 620 je uvažováno těsnicí ústrojí 642, přičemž těsnicí ústrojí 644,

642, mají výhodně stlačitelnou strukturu, popřípadě tvar.

Na obrázcích a zejména na obr. 5 až obr. 15, popřípadě obr. 8 až obr. 15, mohou být stejnými vztahovými značkami nebo o vždy předem dané číslo (kupříkladu 100) zvětšené vztahové značky přiřazeny vždy stejným nebo alespoň -funkčně stejným dílům (odpovídající díly jsou kupříkladu 104, 204 ,

504, ..,).

Na obr. 8 je znázorněno trubkové topné těleso 10 se sběrnými trubkami 13. a topnými trubkami 14, Aby se dalo uspořádání topných těles podle vynálezu sestavit, má trubkové topné těleso 10 přípojné otvory 16a, 16b , 18a a

1S1 pro přítok a zpětný tok. Do těchto otvorů 16a., 16b , 18a .

lSJl mohou být vsazeny a v nich -fixovány spojovací prvky, viz obr. 10 až obr. 15.

Obr, 9 znázorňuje ploché topné těleso 2.0., které je opatřeno topnou deskou 14 s v ní obsaženými potrubími vody a sběrnými trubkami 15 ' .

Také plaché topné těleso 20 má připojovací otvory, které jsou na obr. 9 označeny vztahovými značkami 16a' ,

16b', lSa' a 18b ' , Připojovací otvory znázorněné na obr. 8 jsou vůči připojovacím otvorům znázorněným na obr. 9 znázorněny zrcadlově, aby se zvýraznilo, že strany topných těles 10 a 20 patrné pro pozorovatele obrázků, jsou k sobě vzájemně přivráceny.

Místo plochého topného tělesa a trubkového topného tělesa mohou být také kupříkladu spojena dvě trubková tělesa

12, způsobem odpovídajícím uspořádání topných těles podle vynálezu.

Spojení znázorněné na obr, 10 má přípojnou oblast 102. a přípojnou oblast 104, které mohou být vždy vsazeny do odpovídajících otvorů na topných tělesech. Přitom mohou být do otvorů Ha, 16 a', lát, 16b ' . ... topného tělesa 10, 20., vsazeny trubkové úseky, které jsou burf zapuštěny, nebo z příslušného topného tělesa vyčnívají. Příslušné trubkové úseky byly na obr. 10 označeny vztahovou značkou 190. Je ale také samozřejmě možné vytvořit spojení bez těchto trubkových úseků 190,

Obě přípojné oblasti 102, 104, které mohou být do trubkových úseků 190 našroubovány kupříkladu pomocí závitů, mají těsnění 152 ve tvaru O-kroužku, která mohou být pomocí odpovídající těsnicí plochy montována na otvorech, popřípadě trubkách 190 topných těles, nebo přímo na topném tělese .10,

22, v těsnicím přípoji k příslušným topným tělesům 12, 22.

Těsnění 132 uvažovaná na vnějším obvodě přípojných oblastí

102.. 104 mohou být uspořádána v odpoví dající ch drážkách 134 , které se rozprostírají kolem vnějšího obvodu přípojných oblastí 122, 124, Příslušné přípojné oblasti 102, 104 konci svými stranami, odvrácenými od topných těles 12, 22, v přírubových úsecích, které mají příslušné rovinné plochy

122, 124 rozdílného průměru, popřípadě s rozdílnými rozměry.

□bě příruby s rovinnými plochami 122, 128 jsou spolu spojovány pomocí převlečné matice 106. Převlečná matice 124.

sahá s radiálně dovnitř se rozprostírajícím úsekem 124 za přírubu s menší rovinnou plochou 122, a je pomocí ramena

IBS se závitem spojena s přírubou opatřenou rovinnou plochou

124. Příslušné závitové oblasti jsou vyznačeny vztahovou značkou 132- Mezi menší rovinnou plochou 122 a větší rovinnou plochou 124 je uspořádáno těsnění, kupříkladu těsnění 124 ve tvaru O-kroužku, které, jak je zde znázorněno, může být uchyceno uvnitř drážky.

Mezi radiálně nejvzdálenějším, ven se rozprostírajícím úsekem příruby přípojné oblasti 122 opatřené rovinnou plochou 122 a vnitřním průměrem převlečné matice 124 je uvažován odstup, který umožňuje obě přípojné oblasti 122,

104 z koaxiální polohy vůči sobě vychýlit. Odpovídající vůle je také uvažována mezi přípojnou oblastí 102 a úsekem 124.

V tom smyslu mohou být také vytvořeny převlečné matice podle jiných tvarů provedení. Tímto způsobem mohou být zachycovány výrobní tolerance. Nadto mohou být vlivem rozsáhlého různého stlačení O-kroužku 124 zachycovány dodatečné úhlové odchylky a tím dodatečné výrobní tolerance.

Bez dílů spojení 100. zachycujících tyto výrobní tolerance by se topná tělesa uspořádání topných těles podle vynálezu během montáže napnula, a mohla by se již během montáže vylomit. Také by mohla být na základě vnitřních napětí v provozu, když vysoké teploty pomocí dodatečných teplotních roztažností spojení 100 a topná tělesa zatěžují, poškozena.

Na obr. 11 je znázorněn spojovací prvek 200 - kost, který má. rovněž přípojné oblasti 202, 204, které jsou spolu mechanicky a z hlediska techniky proudění spojeny pomocí spojovacího potrubí 22S.· Na otvory 205. 205 přípojných oblastí 202., 204 jsou připojena příslušná topná tělesa uspořádání topných těles podle vynálezu. Toto se může uskutečnit kupříkladu pomocí sroubení se závity uvažovanými na vnějších obvodech přípojných oblastí 202, 204,

Spojovací potrubí 230 má dvě uchycení 240, do kterých jsou vsazovány příslušné přípojné oblasti 202, 204. Těsnění

242a, 244a, která jsou držena v odpovídajících drážkách 242,

244 jsou při utahování přípojných oblastí 202, 204 těsně natlačována na příslušné přípojné plochy uchycení 240, popřípadě topného tělesa, zde neznázorněného. Přípojné oblasti mají alespoň jeden otvor 236, který přivádí spojovacím prvkem 200 proud topného média.

Uchycení 240 mohou dávat k dispozici větší volný prostor, než by to bylo požadováno pro uchycení přípojných oblastí/ 202, 204.

Znázorněný spojovací prvek 200 může být zespoda nebo zeshora našroubován do příslušných topných těles uspořádání topných těles podle vynálezu. Přitom slouží struktury na příslušných koncích 24.6. přípojných oblastí 202, 204 k tomu.

odpovídajícím nástrojům, aby poskytovaly záběrové plochy kupříkladu klíčům na šrouby nebo šroubovákům.

Znázorněný spojovací prvek 200 může být zakryt tvarově pěkným pouzdrem, zde neznázorněným, které má kupříkladu oválný tvar, a které je zeshora, popřípadě zespoda zahnuto přes spojovací prvek.

Na obr. 12 je znázorněn další spojovací prvek 50®, který je zde ukázán sice ve spojení s ventilovou přípojnou garniturou pro topné těleso, ale může být i viděn ve spojení s uspořádáním topných těles podle daného vynálezu.

Zde má přípojná oblast 322 kónicky vybíhající tvar, na kterém je v jeho přední oblasti 542a uvažováno silně kónicky vybíhající těsnění 524, kupříkladu ze silikonového mateři álu,

T ěsněn í

524 je alespoň částečně obklopeno spojovacím prvkem, kupříkladu ve tvaru

Přípojná oblast 504, která má alespoň částečně uchytit přípojnou oblast 524 má na svém předním, k přivráceném úseku, na svém vnitřním tvarovaný úsek 54-3, který v podstatě

524a těsnění 524.

převlečné matice 508.

větší průměr, může oblast 502. Přípojná přípojné oblasti 322.

průměru silně kónicky koresponduje s úsekem

Jestliže je přípojná oblast 502 upevněna k oblasti

504 pomocí převlečné matice 508, tak je během navlékání převlečné matice 32S. zasunována přípojná oblast 502 do přípoj.:^A oblasti 504. Přitom je těsnění 524 stlačováno a deformováno přes plochu 548 na přípojnou oblast 504,

Protože přípojná oblast 322. je vytvořena kónicky a převlečné matice 508 ponechává mezi vnějším průměrem přípojné oblasti

322 a vnitřním průměrem převlečné matice 32S. volný prostor , dá se s přípojnou oblastí 322 pohybovat vůči přípojné oblasti 204 s velmi širokou mezerou k vyrovnání výrobních tolerancí. Přitom slouží stlačení těsnění 324 jak k utěsnění, tak i k mechanické fixaci přípojných oblastí

302, 50.4. vzájemně. Aby se uskutečnila zvýšená mechanická přídržná síla, je na vnějším obvodu přípojné oblasti 302 uvažována struktura, do které může zasahovat stlačené těsnění 524» Taková struktura může kupříkladu vzniknout z oběžného zvlnění nebo podobného tvaru, negativního nebo pozitivního rýhování a tak dále.

Znázorněná připojovací ventilová garnitura je opatřena ventilem 352, pomocí kterého mohou být kupříkladu přítok a zpětný tok topného tělesa spolu spojovány nakrátko pomocí bypassu, nebo mohou být připojovány na přítokové potrubí, popřípadě potrubí zpětného toku ústředního topného systému,

Přirozeně je také možné znázorněnou ventilovou garnituru montážní situace pro spojovací prvek 200 podle obr. 9 odpovídajícím způsobem vestavět, přičemž jsou potom přípoje

352. vytvořeny se slepou přírubou, nebo nejsou vůbec uvažovány.

Použitím ventilu na tomto místě by mohl být měněn topný výkon příslušného uspořádání topných těles podle vynálezu tím, že je přední, popřípadě zadní topné těleso připojováno, popřípadě odpojováno.

Na obr, 13 je znázorněn tvar provedení spojovacího prvku 400 se speciálním těsněním 424. Těsnění 424 má oválnou, popřípadě eliptickou oblast 424a, která zejména plynule přechází do kruhovité oblasti 4245. Tato kruhovitá oblast 424b přechází konečně do druhé elipsy 424c natočené o 90 stupňů vůči první elipse 424a. Průběh průměru je v průřezu vytvořen kónicky. Přitom probíhá kónus v podélných řezech, přesazených o 90 stupňů, protiběžně, to znamená, zatímco kónus v podélné řezné rovině vybíhá, rozšiřuje se kónus v podélné řezné rovině pootočené přitom k ní o 90 stupňů.

Spojovací prvek 400 znázorněný na obr. 13 dole má dvě přípojné oblasti 402, 404. Přípojné oblasti 402., 404 mají dvě přírubové oblasti 45Δ, 462, přičemž jsou vlastní těsnicí plochy u přípojné oblasti 402 v úseku 454 redukovaném ve svém radiálním vnějším průměru, a u přípojné oblasti 404 v oblasti rozprostírající se příslušným způsobem radiálně ven, uvažovány se zvětšeným vnitřním průměrem 455. Příruba

462 a spojovací prvek 408 a provedení s ním spojená, zejména mezery 460. 452, 450, odpovídají v principu korespondujícím dílům tvaru provedení podle obr. 10.

Tvar provedení spojovacího prvku 500 podle obr. 14 je odpovídajícím způsobem vytvořen přípojnými oblastmi 502,

50.4. korespondujících dílů tvaru provedení podle obr. 13,

Odlišně k tomu jsou rozsáhlé těsnicí plochy 564 na vnitřních průměrech přírub 556, 562 vytvořeny částečně kruhovitě. Tvar je přitom bodově symetrický, přičemž bod symetrie, ležíce na ose válce obou koaxiálně k sobě uspořádaných přípojných oblastí 502. 504. a na rovině, leží mezi koaxiálně vůči sobě uspořádanými přípojnými oblastmi

502, 504.

Těsnicí ústrojí 524 je výhodně vytvořeno s vnější rozsáhlou těsnicí plochou 524a, která koresponduje s těsnicí plochou 564.

Přípojné oblasti 502, 504 tohoto spojovacího prvku 500 mohou být vůči sobě uspořádány jak s úhlem os válce obou přípojných oblastí 502, 504. tak i s přesazením, takže

- 35 i tento tvar provedení umožňuje vyrovnání dosti značných výrobních toleranci.

Na obr. 15 je znázorněno uspořádání topných těles podle vynálezu s předním topným tělesem 610 a zadním topným tělesem 620. a spojovacím prvkem £22.

Pro napojení z hlediska techniky proudění obou topných těles £12, 620 jsou ve spojovacím prvku £22 ve vnitřním prostoru topného tělesa £22 uvažovány radiální otvory £3ί£.

Tyto radiální otvory £3£ navazují na axiální potrubí £23., které ústí do předního topného tělesa 610.

Spojovací prvek £.22 má úsek £22, který na svém konci , který je spojen s předním topným tělesem £12, má závit, a je opatřen těsnicím kroužkem 632. .Jestliže je přední přípojná oblast £22 zašroubovávána do předního topného tělesa 610.

tak zabírá odpovídající nástroj pomocí struktury, kupříkladu vnitřního šestihranu £22, na přípojné oblasti £22,

Přípojná oblast £22 má oblast 674 s větším průměrem, který má výhodně relativně krátký axiální rozměr. Na ploše

644 přivrácené k zadnímu topnému tělesu £22 oblasti 674 rozšířené ve svém průměru, je uvazováno těsnění 644.

Přípojná oblast 602 má oblast 676 se zmenšeným průměrem, která může být zastrčena do průchozího otvoru v zadním topném tělese 620. Přitom je vnější průměr této oblasti 676 s menším průměrem menší než průměr otvoru v zadním topném

tělese výrobní	£22, aby mohly	být z. svém
tolerance.	Na
topného	tělesa £12	má	první
závit,	do kterého	můž	e být
oblast	604, přičemž	je	těsněn

642b zadního topného tělesa 620 a přírubovou oblastí £42fi.

— 36 — druhé přípojné oblasti 634 těsně stlačováno. Dotyčné plochy

642e a 678 první a druhé přípojné oblasti 632, 634 tvoří prakticky čelisti šroubové svěrky, která jednak těsnění 644 ,

642 těsně stlačují, a přitom zadní topné těleso 620.

mechanicky, s vyrovnáním výrobních tolerancí, spojují se zadním topným tělesem 623.

Zadní přípojná oblast 634 má za účelem montáže přitom opět vnitřní strukturu, kupříkladu vnitřní šestihran 673,

V otvoru 605 druhé oblasti 634 může být uvažován odvětrávací otvor, který může být uzavírán kupříkladu pomocí ventilu nebo těsnicího šroubu, nebo podobného ústrojí.

Claims (9)

1. PATENTOVÉ NÁROKY :ařízení s prvním topným tělesem (10)

   JAIOÍNISVIA

   OHjATAaW jHd avy ci oplástěním, přičemž - první topné těleso (10) má zejména svisle směrovarlé

   6 .IX ε l

   01$0Q . j.

   s toprje sběrné trubky a

   - s ním spojené, zejména vodorovně směrované trubky,

   - s přítokem a zpětným tokem pro topné zařízení, vyznačující se tím, že opláštění (12) má takový rozměr, že oblast mezi sběrnými trubkami (150) je ve směru jejich širší strany v podstatě zakrytá, zatímco oblast ve směru hlavního rozměru, popřípadě v podélném směru sběrných trubek je částečně nezakrytá, aby se alespoň částečně zakryl přítok •f-0 a zpětný tok.

   Topné zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhé topné těleso (20) je uvažováno s čelním nadhledem, popřípadě čelní plochou, přičemž první a druhé topné těleso (10, 20) jsou uspořádány za sebou, přičemž první a druhé topné těleso (10, 20) jsou spolu z hlediska techniky proudění a/nebo mechanicky sestaveny pomocí alespoň dvou spojovacích prvků (100,

   200, 300, 400).

   Topné zařízení podle nároku 2, v y z n se t í m, že přítokový přípoj a přípoj jsou uvažovány na druhém topném a opláštění je uvažováno na druhém topném a č u j i c í zpětného toku tělese (20), tělese.

   TO
2. 4. Topné zařízení podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že druhým, popřípadě zadním topným tělesem (20), je ploché topné těleso a/nebo trubkové topné těleso.

   Topné zařízení podle některého z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že druhé, popřípadě zadní topné těleso je opatřeno rovnou sálavou plochou, do které je opláštění integrálně uchyceno, a která přítok a zpětný tok v podstatě zakrývá.
3. 6, Topné zařízení podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že topné zařízení (100) je na koncovém úseku, popřípadě na koncovém úseku prvního topného tělesa a/nebo druhého topného tělesa opatřeno další oblastí s jiným průřezem sběrných trubek a/nebo popřípadě přípojnými úseky, armaturami nebo podobnými zařízeními, a přinejmenším v tomto dalším úseku je zakryto opláštěním.
4. 7. Topné zařízení podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že opláštění je opatřeno horní krycí plochou (14), která ve směru širší strany sběrných trubek má stejný rozměr jako čelní plocha (12) , a/nebo že opláštění je opatřeno horním a/nebo spodním úsekem (12a, 12b), jejichž rozměry přesahují rozměry alespoň jednoho z topných těles (10,

   20), zejména zadního (20).

   Topné zařízení podle některého vyznačující se postranní bočnice (16), které plochy (12) uspořádány ve rozměru, a které jsou výhodně plose (12), takže se bočnice popřípadě přizpůsobuji obrysu z nároků 1 až 7, tím, že opláštění má jsou na koncích čelní směru jejího hlavního zahnuty v úhlu k čelní (16) napojují na obrys, sběrných trubek (150) do hloubky topného zařízení.
5. 9. Topné zařízení podle některého z nároků 2 až 8, vyznačující se tím, že druhé, popřípadě zadní topné těleso v podstatě zahrnuje svisle probíhající topné trubky.
6. 10. Topné zařízení podle některého z nároků 2 až 9, v y z n a č u j í c í se t í m, že spojovací prvek (100, 200, 300, 400) má první a druhou přípojnou oblast (102, 104; 202, 204; 302, 304; 402, 404), které jsou vždy upevnitelné na, popřípadě v jednom z topných těles (10, 20).
7. 11. Uspořádání topných těles podle nároku 10, vyznačující se tím, že první přípojná oblast (304) má větší průměr, popřípadě větší rozměry než druhá přípojná oblast (302), takže druhá přípojná oblast (302) je axiálně alespoň částečně vsaditelná do první přípojné oblasti (304) nebo naopak, přičemž jsou buď první a/nebo druhá přípojná oblast (302, 304) na své vnější a/nebo vnitřní ploše opatřeny vždy alespoň jedním obklopujícím, axiálně k přípojným oblastem (302,

   304) umístěným těsnicím prvkem (324).
8. 12. Uspořádání topných těles podle nároku 10, vyznačující se t i m, že první přípojná oblast (502) a druhá přípojná oblast (504) jsou na.

   svých radiálně vně ležících těsnicích přípojných plochách (564) vytvarovány alespoň podle rádiusu, jehož výchozí bod leží na rovině ležící kolmo k ose válce obou přípojných oblastí (502, 504), přičemž výchozí bod rádiusu obíhá na předem daném průměru kruhovitou, v rovnoběžné rovině vzájemně přivrácených konců přípojných oblastí ležící dráhu.
9. 13. Uspořádání topných těles podle nároku 10, vyznačující se tím, že první přípojná oblast (602) má první upevňovací úsek (674), aby se dalo topné těleso (610) -fixovat, a další upevňovací úsek (676), aby se dalo fixovat druhé topné těleso (620), přičemž další upevňovací úsek (626) má alespoň místně menší, popřípadě jiný vnější průměr než je průměr přiřazeného otvoru ve druhém topném tělese (620), přičemž další upevňovací úsek (676) je pomocí druhé přípojné oblasti (604) mechanicky a/nebo z hlediska techniky proudění napojen na jednom topném tělese (610),