CZ331695A3 - Composite textile material for repair and manufacture of pipelines - Google Patents

Description

(57) Kompozitní textilie pro opravy a výrobu potrubí sestává z nosné textilie (1), obsahující nejméně jednu vlákennou vrstvu, tvořenou střižovými, vůči sobě v rovině vrstvy náhodně orientovanými vlákny, a z nepropustné povrchové vrstvy (2), pokrývající jeden z povrchů nosné textilie (1). Mezi nepropustnou povrchovou vrstvou (2) a povrchem nosné textilie (1) je vytvořen spoj prostřednictvím nejméně jednoho syntetického filmu (3) na bázi termoplastické látky. Tento syntetický film (3) je udržován na nosné textilii (1) prošitím (4) s touto nosnou textilii (1) a je těsně připojen k nepropustné povrchové vrstvě (2). Potrubí, respektive trubkový dílec, je vyroben z této kompozitní textilie tak, že oba její postranní okraje (5, 6) jsou navzájem spojeny dalším prošitím (7), přičemž zpevňovací element tvořený například páskou (8), je uložen nad zonou spojení a je připevněn k nepropustné vrstvě (2).

Μ 3316-95 yedení a . trubkový-dí lecpodobná otevření podzemní navrhovalo řešení stejné

Kompozitní textilie pro opravy vyrobený z této textilie.

Oblast techniky

Pro opravy vedení nebo pro nebo povrchová, se velmi dlouho jaké je popsáno zejména v britských patentech 1340068 a 1357355, a sice znovu překrýt vnitřní povrch otvoru trubkovitou konstrukcí, vyrobenou z nějakého kompozitního pružného materiálu, obsahujícího membránu neprostupnou pro kapaliny a nějakou konstrukci na bázi vláken, která je impregnována syntetickou, nepolymerizovanou pryskyřicí. A potom, po přiložení tohoto komplexu na povrch otvoru, vytvořeného pro účely opravy, vyvolat polymerizaci tak, aby se vytvořil vnitřní plášť.

Dosavadní stav techniky

Pokud jde o vlastní uložení takové trubkové konstrukce do vnitřku opravovaného potrubí, jsou dnes používány dvě základní techniky.

Ta první, která zejména vyplývá z britského patentu 1357355, spočívá v tom, že se předem vyrobený trubkový dílec zavede do vnitřku opravovaného potrubí tak, aby vlákenná struktura byla umístěna na opravovaný povrch a aby povrchová nepropustná vrstva byla obrácena dovnitř do zóny průtoku. Po uložení trubkového dílce po celé délce potrubí, vystaví se tato větev působení tlaku tak, aby se přitlačila k vnitřnímu povrchu vedeni a vyvolá se polymerizace pryskyřice.

Jiná známá technika, nazvaná obráceni naruby, popsaná v britském patentu 1449455 a patentech US-A-4,064,211, US-A-4,135,958 a US-A-4,582,247 spočívá v zavedení předem vyrobené větve s nepropustným povrchem na vnější straně do vnitřku potrubí a pak, uvnitř potrubí se vyvolá obrácení této větve naruby tak, aby vlákenná struktura přišla do kontaktu s vnitřním povrchem potrubí a aby nepropustná vrstva byla nyní uvnitř.

Jeden takový způsob výroby umožňuje impregnovat vlákennou strukturu nepolymerizovanou pryskyřicí postupně od jejího ukládání do vnitřku vedení. Z jiného hlediska, polymerizace může být prováděna rovněž postupně, například světelným ozařováním.

Tyto dvě techniky a ještě spíše technika obrácením naruby předpokládá, že je k dispozici základový materiál, který vykazuje dostatečné mechanické vlastnosti, aby vydržel napětí, kterému je při umisťování vystaven. Během této operace je totiž nutné vyvinout velice silný tlak na strukturu, aby se vyvolalo obrácení naruby, což na jedné straně představuje riziko přetržení v hladině zóny spojení, zpravidla provedeného šitím, stejně jako riziko oddělení ochranné vrstvy zejména v úrovni rozhraní nepropustné vlákenné struktury/f ilmu.

Přihlašovatel ve svém vynálezu EP-A-0542639 řeší komplexní textilii zvláště uzpůsobenou pro provádění oprav vedení.

Tato kompozitní textilie sestává z nosné textilie, obsahující alespoň jednu vrstvu tvořenou střížovými vlákny, náhodně navzájem orientovanými a to podstatně v rovině vrstvy, spojenou se zpevňovacími prvky udělujícími jí příslušné mechanické vlastnosti, přičemž nosná textiliie (1) je pokryta alespoň na jednom svém povrchu nepropustnou povrchovou vrstvou.

Podle příkladu provedení je spojení mezi nosnou textilií a zpevňovacími prvky provedeno prošitím/propletením, přičemž sloupek oček je uspořádán ve směru délky kompozitní textilie, nepropustná povrchová vrstva je tvořena syntetickým filmem na bázi termoplastické látky a spojení těchto dvou komponent je docíleno kalandrováním okamžitě na výstupu operace, kterou se vytvoří na nosné textilii termoplastický film.

Po vyrobení kompozitní ploché textilie, se tato textilie sešije do tvaru trubky tak, že se spojí oba postranní okraje například sešitím.

Při použití bylo možno konstatovat, že když se takový trubkový dílec umístí dovnitř potrubí podle popsané techniky obrácení naruby, techniky, která předpokládá vyvinutí významného tlaku a tento tlak by mohl představovat nebezpečí odlepení mezi povrchovou nepropustnou vrstvou a nosnou textilií komplexu. Nosná textilie je zpravidla na bázi vláken nebo skleněných vláken jejichž přilnavost k termoplastickému filmu je slabá. Spojení mezi těmito dvěma prvky, jak je popsáno v cit. dokumentu, je provedeno mechanickým zachycením mezi povrchovým nepropustným filmem, který proniká díky operaci kalandrování do jisté části tloušťky nosné textilie.

Vynález se týká zlepšení takového typu materiálu, který umožní tento problém vyřešit.

Podstata vynálezu

V zásadě se vynález týká kompozitní textilie pro opravy potrubí, která sestává z nosné textilie, obsahující alespoň jednu vlákennou vrstvu, tvořenou střížovými vůči sobě náhodně orientovanými vlákny a to podstatně v rovině vrstvy, spojenou se zpevňcvacími prvky udělujícími jí příslušné mechanické vlastnosti v podélném a příčném směru, přičemž spojení mezi různými prvky tvořícími textilní výztuž je provedeno prošitím/propletením a sloupek oček je uspořádán ve směru délky kompozitní textilie, která dále sestává z nepropustné povrchové vrstvy pokrývající jeden z povrchů nosné textilie a podstatou vynálezu je, že spojení mezi nepropustnou povrchovou vrstvou a povrchem nosné textilie je převedeno lepením prostřednictvím alespoň jednoho syntetického filmu na bázi termoplastické látky, přičemž tento film je udržován na nosné textilii prošitím s touto nosnou textilií a je nanášen během aplikace nepropustné povrchové vrstvy, při takové teplotě, aby byl k ní těsně připojen.

Podle vynálezu film, připojený na nosnou textilii, může být stejné podstaty jako nepropustná povrchová vrstva a je výhodné, jestliže je na bázi termoplastické látky, která má horní bed tání stejný jako látka tvořící nepropustnou povrchovou vrstvu.

Podle vynálezu je také výhodné, jestliže povrchová nepropustná vrstva je tvořena polyvinylchloridem a spojovací teplem rozpustný film je pak s výhodou tvořen polyethylenovým filmem s bodem tání okolo 160°C.

Za předpokladu, že povrchová nepropustná vrstva je tvořena polyvinylchloridem, může být spojovací film rovněž tvořen buď polyethylenovým filmem nebo filmem na bázi kopolyamidu s bodem tání od 105 °C do 120°C.

Díky tomuto řešení bylo konstatováno, že po vytvoření trubkového dílce a během jeho využití pro zajištění oprav potrubí, prakticky neexistuje nebezpečí oddělení povrchové nepropustné vrstvy od nosné textilie na vlákenné bázi, vlivem mechanického upevnění spojovacího filmu přišitím.

S výhodou jsou v kompozitní textilii podle vynálezu zpevňovací prvky, tvořené rovnoběžnými prameny skleněných vláken a/nebo osnovní tkaninou a útkem rovněž na bázi skleněných pramenů přičemž spojovací prošití je provedeno tak, aby řetízky byly orientovány ve směru délky výrobku a byly umístěny mezi dvěma následujícími podélnými prameny.

Podle vynálezu je dále výhodné, když nosná textilie má na své vnější straně, situované ve směru k nepropustné vrstvě, textilní rouno prodloužitelné v příčném směru. Toto textilní rouno je s výhodou tvořeno osnovní tkaninou a útkem ze syntetických vláken, zejména polyesterových, umožňujících prodloužení asi o 10% nebo i poněkud větší ve směru útku.

Dále je výhodné, když spojení mezi povrchovou nepropustnou vrstvou a povrchem nosné textilie se získá prostřednictvím jednoho syntetického filmu a vnějšího povrchu nosné textilie nebo případně prostřednictvím dvou syntetických filmů, přičemž jeden je umístěn mezi povrchovou nepropustnou vrstvou a povrchem nosné textilie a druhý uvnitř nosné textilie hned pod povrchovou textilní vrstvou.

Vyrobení trubkového dílce z ploché kompozitní textilie pro umožnění oprav potrubí se provede tak, že oba její postranní okraje se navzájem spojí prošitím.

Je výhodné, když se spojení postranních okrajů pro vytvoření kanálu provede tak, že zóna spojení zahrnuje textilní zpevňovací pásku, v této rovině přišitou po celé délce trubky, která zajišťuje překrytí tohoto prošití z obou stran.

Tento způsob umožní zpevnit oblast spoje nejen při zavedení trubkového dilce dovnitř potrubí, ale rovněž při prováděni polymerizace pryskyřicí pro vytvoření konečného vnitřního pláště potrubí.

Podle prvního způsobu provedení takového spojení je textilní páska, které překrývá spoj, tvořena samotnou nosnou textilií, přičemž spojení mezi oběma okraji této struktury je provedeno přišitím v klidu vzhledem k jednomu z okrajů, jehož volná část po přišití překrývá druhý okraj o několik centimetrů šířky.

Podle dalšího způsobu je spoj proveden přídavnou textilní páskou, tvořenou tuhou a vláknitou tkaninou, přičemž nosná textilie je umístěna okraji k sobě a prošitím, zajišťujícím spojení uzavírající zpevňovací pásku v její středové části.

A konečně podle výhodného způsobu provedení se uloží nad oblast spoje zpevňovací prvek ve tvaru pásky, připevněné k nepropustné vrstvě a s výhodou tvořené běžně utkanou stuhou, tj. takovou, jejíž útek je nepřetržitý a tvoří obrubu podél okrajů, přčemž je tato stuha s výhodou z aramidových vláken a je uzavřena mezi dvěma filmy které po stranách přečnívají obrubu a které umožňují spojení tepelným lepením s nepropustnou vrstvou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález a výhody, které tento vynález přináší, vyplynou nejlépe z uvedených příkladů provedení a připojených výkresů, kde je na obr. 1 schematicky a v perspektivě nakreslena kompozitní textilie, vyrobená podle vynálezu; na obr.2 je rovněž schematický pohled, znázorňující způsob, kterým se takovému materiálu dá tvar trubky pro provedení opravy potrubí; obr.3 a 4 jsou příslušné perspektivní pohledy v příčném řezu podle osy YY zpevňovacího prvku zóny spojení kompozitní textilie, když je dána do tvaru trubky; obr.5a a 5b představují schematicky dva konkrétní příklady komplexních materiálů podle vynálezu, umožňujících trubkové struktury; obr. 6 a 7 zobrazují provedení jedné trubkové struktury, vycházející z kompozitní textilie podle vynálezu; obr. 8 a 9 ukazují jiný tvar provedení trubkové struktury vycházející z kompozitní textilie podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Jak je vidět z připojených vyobrazení a zejména z obr.l, kompozitní textilie podle vynálezu se skládá v podstatě ze základní nosné textilie 1, na jedné straně pokryté nepropustnou povrchovou vrstvou 2..

Nosná textilie je tvořena komplexem obsahujícím alespoň jednu vlákennou vrstvu na bázi střížových vláken náhodně vůči sobě orientovaných a to podstatně v rovině této vrstvy, připojené k výztužným prvkům určeným k tomu, aby jí udělily příslušné mechanické vlastnosti a to jak v podélném tak v příčném směru.

Jako vláken tvořících vrstvu nebo vrstvy, ze kterých komplex sestává, použijí se všechny typy známých vláken, jako jsou vlákna skleněná, obecně chemická, případně smíšená. Jinak může vlákenná vrstva být tvořena spojením několika různých vrstev, takových jako například skleněnou vrstvou jehlovanou s vlákennou vrstvou polyesterovou, polypropylénovou. . .

Zpevňovací prvky, připojené k této vrstvě mohou být tvořeny buď rovnoběžnými prameny skleněných vláken a/nebo osnovní tkaninou a útkem rovněž na bázi skleněných pramenů.

Spojení prvků vlákenných vrstev a vyztužovacích prvků se docílí známou technikou prošití/propletení (technika Malimo). Toto spojení je provedeno takovým způsobem, aby byly řetízky orientovány v podélném směru výrobku, což vyztužuje komplex ve směru podélném a přednostně v úrovni zóny obsažené mezi dvěma po sobě jdoucími podélnými prameny, čímž se lze vyhnout nadměrné tloušťce výrobku.

Na jedné straně zmíněné nosné textilie 1 je připojena nepropustná povrchová vrstva 2./ tvořená filmem termoplastické látky.

Tato termoplastická látka je podle vynálezu předem vyrobena, film může být na bázi polyvinylchloridu, ale přednostně na bázi polyethylenu, zejména polyethylenu nízké hustoty.

Připojení tohoto filmu 2. je provedeno pomocí nosné textilie 1 ne kalandrováním na výstupu vytlačovací trysky jako v evropském patentu 0542639, nýbrž prostřednictvím přídavného syntetického filmu 3 na bázi termoplastické látky, který je předem připevněn na základní nosnou textilii 1 jakmile je vyroben a který je na ní udržován spojovacím šitím 4..

Připojení povrchové nepropustné vrstvy 2. k vlákenné nosné textilii 1 opatřené spojovacím filmem 2 je docíleno nanesením tohoto filmu při takové teplotě, že když se nanese nepropustný film 2. na nosnou textilii 1, například při kalandrování, vyvolá se spojení povrchové vrstvy 2 s předehřátým filmem 2·

Film 2r nanesený na nosnou textilii 1 a umožňující zajistit připojení, může být stejné podstaty jako nepropustná povrchová vrstva 2, s výhodou bude na bázi termoplastické látky, která má spodní hranici tání látky tvořící tuto povrchovou vrstvu.

V případě, že povrchová vrstva 2 je tvořena polyethylenovým filmem, pak spojovací film 3. může být buď rovněž tvořen polyethylenovým filmem nebo být tvořen filmem na bázi copolyamidu, který má bod tání asi 120°C.

Z takto vytvořené kompozitní textilie se vyrobí trouba spojením obou protilehlých okrajů 5,6, trouba, jejíž rozměry jsou uzpůsobeny funkci průměru potrubí, které má být rekonstruováno. Spojení protilehlých okrajů 5,6 je provedeno šitím 7, prostřednictvím nitě typu aramidu, umožňující získat velice velikou odolnost.

Toto spojení J může být provedeno spojením okrajů, buď jak je nakresleno na obr. 2 a 9, nebo jak je znázorněno na obr. 6 a 7.

Při použití způsobu zobrazeného na obr. 6 a 7, se získá zpevnění na úrovni zóny spojení, aniž by se dodal další zpevňovací prvek. Aby toho bylo dosaženo, jak to vyplývá z obr.6, provede se šití 7 takovým způsobem, aby připevnilo jen jednu část postranních okrajů pruhu kompozitní textilie předem vyrobené, v tomto případě okraj 6 a aby druhá část, okraj 5 byla umístěna volně vůči tomuto okraji 6.

Při tomto postupu a jak to vyplývá z obr. 7, po šití volná zóna 20 umístěná mezi šitím 7 a okrajem 5 se bočně přehne nad druhým okrajem 6 a tak znovu překryje zmíněný okraj o několik centimetrů délky.

V příkladu provedení zobrazeném na obr. 2,8 a 9 jsou oba okraje 5,6 kompozitní textilie 1 umístěny vedle sebe při realizaci šitím 7.

v tomto způsobu provedení se uskuteční zpevnění zóny spoje J přiložením tuhé a ohebné tkaniny 21, například na bázi polyesterových vláken, skleněných vláken nebo aramidových vláken. Sítí je provedeno takovým způsobem, aby připevnilo jednu část obou okrajů 5,6 struktury nosné tkaniny 1 a aby bylo umístěné volně vzhledem k obrubě tkaniny, což po spojení umožní mít zónu spoje J překrytou z obou stran.

Zpevnění může být rovněž získáno použitím vlákenné netkané pásky místo tkaniny.

Šířka zpevňovací pásky bude funkcí průměru trubky která se má vyrobit. Pro běžná potrubí se velmi dobře hodí celková šířka deseti centimetrů, umožňující mít pět centimetrů překrytí z obou stran zóny spoje.

Jakmile je trubka utvořena, připevní se tedy nad šití 7 zpevňovací páska 8 připevněná k povrchu nepropustné vrstvy .

Podle výhodného příkladu provedení podle vynálezu, je tato zpevňovací vrstva nakreslená na obr. 3 a 4 tvořená tkanou stuhou 9 uzavřenou mezi dvěma filmy 10,11, přičemž tyto filmy jsou postranně mezi sebou svařeny a zóny svaření 12,13 přesahují okraje stuhy 9.. Tento zpevňovací prvek je připojen tepelným lepením na povrch nepropustné vrstvy 2.

Obr. 5a a 5b znázorňují dva konkrétní typy příkladů provedení kompozitní textilie podle vynálezu, uzpůsobené zejména pro opravu potrubí technikou obracení naruby.

V příkladu provedení nakresleném na obr. 5a, je nosná textilie 1 tvořena vrstvením čtyř vrstev textilního materiálu a to první skleněnou vrstvou 14 o hmotnosti 650 g/m², druhou - netkaným jádrem 15, tvořeným rounem na bázi polypropylenových vláken o hmotnosti 250 g/m², třetí vrstvou 16 na bázi skleněných vláken o hmotnosti 650 g/m² překrytou čtvrtou vrstvou 17 osnovní tkaniny a útku na bázi skleněných pramenů o 2400 tex, hmotnosti 800 g/m² a obsahující 1, 8 pramenů/centimetr ve směru útku a 1,6 pramenů/centimetr ve směru osnovy.

Použití prostřední vrstvy z polypropylenových vláken v komplexu podporuje impregnaci pryskyřicí.

V příkladu provedení podle vynálezu, zobrazeném na obr.5b, je nosná vlákenná struktura 1 tvořena vrstvením pěti vrstev textilního materiálu a to skleněné vrstvy 14 o hmotnosti 650 g/m², netkaného jádra 15, tvořeného rounem na bázi polypropylenových vláken o hmotnosti 250 g/m², osnovní tkaniny a útku 16 na bázi skleněných pramenů o 1200 tex, hmotnosti 610 g/m² a obsahující 2,8 pramenů/centimetr ve směru útku a 2,2 pramenů/centimetr ve směru osnovy, vrstva 17 rovněž o hmotnosti 650 g/m² překrývá tkaninu textilní vrstvy 18 z polyesteru o hmotnosti 75 g/m² a vyrobenu z vláken majících titr od 1100 tex, přičemž hustota v osnově je jedno vlákno na centimetr a hustota v útku je šest vláken na centimetr, tato tkanina vykazuje prodlužitelnost v tahu ve směru útku asi 12%.

Sada vrstev je spojena šitím/pletenim 4 (technika

Malimo) ve směru její délky. Šití jsou provedena aramidovým vláknem majícím titr od 1270 dtex, a to úměrně k šití, asi

1,6 cm.

V prvním příkladu provedení, nakresleném na obr. 5a, nosná textilie i je překryta jediným filmem 3 určeným k tomu, aby sloužil jako spojovací prvek s nepropustnou vrstvou 2, zatímco v příkladu provedení nakresleném na obr. 5b se použijí dva filmy 2 pro zajištění přilepení, přičemž jeden je umístěn na textilní vrstvě 18 a spojen s nosnou textilií 1, druhý je umístěn na vnějším povrchu nosné textilie 1. Tyto spojovací filmy jsou s výhodou tvořeny filmem na bázi kopolyamidu a zejména na bázi kopolyamidu/polyethylenu a mají tloušťku 50 mikronů a bod lepení asi 105’C.

Po vyrobení těchto komplexů se uskuteční spojení s povrchovou nepropustnou vrstvou 2 tvořenou polyethylenovým filmem o tloušťce 300 mikronů. Toto spojení se získá tak, že se ohřívá film nebo filmy 3 a současně se na ně aplikuje nepropustný film 2.

Vytvoření trubkovitého tvaru se provede pomocí šití 7 aramidovým vláknem 1270 dtex.

Také lze postupovat tak, že po vyrobení trubky se položí na skleněnou vrstvu 14 z obou stran zóny 5 spoje J vlákenná páska 21 o šířce deseti centimetrů, která je tvořena skleněnou vrstvou o hmotnosti 650 g/m² připojenou na tkaninu, přičemž tato zpevňovací páska je připevněna šitím 4 a přesahuje bočními okraji z obou stran zónu spoje J.

Když je trubka takto vytvořena, položí se na zónu spoje zpevňovací pásku 8 tak, jak je nakresleno na obr. 3a 4.

Tato tkaná stuha 9 má šířku deset centimetrů a je tvořena tkaninou, mající šířku osmi centimetrů a obsahující v osnově 4 vlákna o 68 tex na cm a jako útek jedno aramidové vlákno mající titr 1270 dtex. Hustota tkaní je okolo tří útkových nití na centimetr, přičemž vazba je plátnová vazba. Tato tkaná stuha 9 je uzavřena mezi dvěma polyethylénovými filmy 10,11 bočně mezi sebou svařenými. Tato páska se přivaří na povrch trubky tepelným svařováním.

Trubky vyrobené podle vynálezu jsou zejména vhodné pro opravy vedení a po uložení na místo a polymerizaci pryskyřice umožňují získat plášť dokonale stejnoměrný bez nebezpečí, že by došlo k rozlepení mezi nepropustným filmem a vlákennou strukturou.

Claims (14)

1. PATENTOVÉ NÁROKY j

   Γ S 9 I [

   1. Kompozitní textilie pro opravy potrubí, která lestává^ i___{_}___ z nosné textilie (1), obsahující alespoň jednu vlákennou vrstvu tvořenou střižovými, vůči sobě náhodně orientovanými vlákny a to podstatně v rovině vrstvy, spojenou se zpevňovacími prvky udělujícími jí příslušné mechanické vlastnosti v podélném a příčném směru, přičemž spojení mezi různými prvky tvořícími textilní výztuž je provedeno prošitím/propletením a sloupek oček je uspořádán ve směru délky kompozitní textilie, která dále sestává z nepropustné povrchové vrstvy (2) pokrývající jeden z povrchů nosné textilie, vyznačující se tím, že spojení mezi nepropustnou povrchovou vrstvou (2) a povrchem nosné textilie (1) je provedeno lepením prostřednictvím alespoň jednoho syntetického filmu (3) na bázi termoplastické látky, přičemž tento filmuje udržován na nosné textilii (1) prošitím (4) s touto nosnou textilií (1) a je nanášen během aplikace nepropustné povrchové vrstvy (2) při takové teplotě, aby byl k ní těsně připojen.
2. 2. Kompozitní textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že film (3), připojený na nosnou textilii (1), je stejné podstaty jako nepropustná povrchová vrstva (2).
3. 3. Kompozitní textilie podle nároku 1, vyznačující se tím, že film (3), připojený na nosnou textilii (1), je na bázi termoplastické látky, která má horní bod tání stejný jako látka tvořící nepropustnou povrchovou vrstvu (2).
4. 4. Kompozitní textilie podle nároku 3, vyznačují cí se tím, že spojovací, teplem rozpustný film (3), je tvořen polyethylenovým filmem s bodem tání okolo

   160°C.
5. 5. Kompozitní textilie podle nároku 3, vyznačující se tím, že spojovací film (3) je tvořen filmem na bázi kopolyamidu s bodem tání od 105 °C do 120C.
6. 6. Kompozitní textilie podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že zpevňovací prvky jsou tvořeny rovnoběžnými prameny skleněných vláken a/nebo osnovní tkaninou a útkem rovněž na bázi skleněných pramenů, přičemž spojovací prošití je provedeno tak, aby řetízky byly orientovány ve směru délky výrobku a byly umístěny mezi dvěma následujícími podélnými prameny.
7. 7. Kompozitní textilie podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že nosná textilie (1) má na své vnější straně, situované ve směru k nepropustné vrstvě (2), textilní vrstvu (18) prodloužitelnou v příčném směru.
8. 8. Kompozitní textilie podle nároku 7, vyznačující se tím, že textilní rouno je tvořeno osnovní tkaninou a útkem ze syntetických vláken, zejména polyesterových, umožňujících prodloužení asi o 10 % nebo větší ve směru útku.
9. 9. Kompozitní textilie podle nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že spojení mezi povrchovou

   nepropustnou vrstvou (2) a povrchem nosné textilie (1) se získá prostřednictvím jednoho syntetického filmu (3) a vnějšího povrchu nosné textilie (D- 10. Kompozitní textilie podle nároků 1 až 8 v y znač u - jící se tím , že spojení mezi povrchovou

   nepropustnou vrstvou (2) a povrchem nosné textilie (1) se získá prostřednictvím dvou syntetických filmů (3) na bázi termoplastické látky, přičemž jeden je umístěn mezi povrchovou nepropustnou vrstvou (2) a povrchem nosné textilie (1) a druhý uvnitř nosné textilie (1) hned pod povrchovou textilní vrstvou (18).
10. 11. Trubkový dílec vyrobený z kompozitní textilie podle nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že oba její postranní okraje (5,6) jsou navzájem spojeny prošitím (7), přičemž zpevňovací element ve tvaru pásky (8) je uložen nad zónou spojení a připevněn k nepropustné vrstvě (2).
11. 12. Trubkový dílec podle nároku 11, vyznačující se tím, že zpevňovací prvek ve tvaru pásky (8) je tvořen tkanou stuhou, jejíž útek je nepřetržitý a tvoří obrubu podél okrajů, přčemž je tato páska (8) uzavřena mezi dvěma filmy (10,11) které po stranách přečnívají obrubu a které umožňují spojení tepelným lepením s nepropustnou vrstvou (2).
12. 13. Trubkový dílec podle nároku 11 a 12, vyznačující se tím, že zóna spojení J zahrnuje textilní zpevňovací pásku (21), v této rovině přišitou po celé délce trubky, která zajišťuje překrytí prošití (7) z obou stran.
13. 14. Trubkový dílec podle nároku 13, vyznačující se tím, že textilní zpevňovací páska (21), je tvořena samotnou nosnou textilií, přičemž spojení mezi oběma okraji této struktury je provedeno přišitím (7) volně vzhledem k jednomu z okrajů (5), jehož volná část (20) překrývá po přišití druhý okraj (6) o několik centimetrů šířky.
14. 15. Trubkový dílec podle nároku 13, vyznačující se tím, že zpevňovací páska (21), je tvořena tuhou a vláknitou tkaninou, přičemž nosná textilie (1) má oba okraje (5,6) těsně u sebe a prošití (7) zajišťuje připevnění uzavřené zpevňovací pásky (21) v její středové části.