CZ307501B6 - Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podzemní provětrávané předstěny budovy - Google Patents

Abstract

Vynález se týká železobetonové prefabrikované tvarovky (1) podzemní provětrávané předstěny budovy. Tvarovka (1) je z vysokopevnostního betonu a je tvořena základní deskou (13), která je v horní části opatřena kolmými horními opěrnými prvky (14), ve spodní části je opatřena kolmými dolními opěrnými prvky (15) a ve střední části dvěma pomocnými opěrnými prvky (19) pro vytvoření vzduchové dutiny po jejím přiložení k suterénní stěně budovy. Mezi pomocnými opěrnými prvky (19) může být výztužné žebro (20) s menší výškou, než je výška opěrných prvků (19). Na bocích je deska (13) opatřena dvojitým systémem pero-drážka (22, 23) pro spojení jednotlivých tvarovek (1).

Description

Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podzemní provětrávané předstěny budovy

Oblast techniky

Technické řešení se týká podzemní provětrávané předstěny z železobetonových prefabrikátů, určené pro sanaci suterénních stěn budov zatížených vzlínající vodu.

Dosavadní stav techniky

Vzduchové izolační metody - ve smyslu ČSN P 730610 - patří mezi často používané sanační metody určené pro snižování vlhkosti zdivá starších budov, které postrádají funkční hydroizolační obálku spodní stavby. Jedná se o skupinu sanačních opatření, jejichž cílem je maximalizovat odpař vody ve formě difundující vodní páry ze stavební konstrukce, nebo případně z povrchu přilehlého terénu. Výsledkem je snížení vlhkosti stavební konstrukce a zároveň zabránění vzlínání vody zdivém do vyšších poloh. Pro účinné snížení vlhkosti sanované konstrukce je nutné zajistit intenzivní výměnu vzduchu v bezprostřední blízkosti konstrukce tak, aby nedošlo k dosažení relativní vlhkosti přilehlé vrstvy vzduchu φ=100%. Proto jsou všechny vzduchové izolační sanační systémy konstruovány způsobem, který umožňuje účinné proudění vzduchu v dutině vytvořené konstrukčním opatřením. Zároveň je důležité, aby přiváděný vzduch měl co nejnižší relativní vlhkost φ [%]. Vzduch je proto nutné do provětrávané dutiny přivádět zásadně z exteriéru. To ale může být problém v případě, kdy je provětrávaná dutina situována při interiérovém povrchu sanované konstrukce. V zimním období mohou teplotní poměry v provětrávané dutině způsobit nežádoucí kondenzaci na povrchu dělicí konstrukce, vytvářející dutinu. Každý návrh provětrávané dutiny proto musí být posouzen z hlediska stavební tepelné techniky tak, aby technické provedení vyloučilo riziko kondenzace. Z hlediska stavební tepelné techniky je mnohem jednodušším řešením umístění provětrávané dutiny do exteriéru tak, aby byla dutina oddělena od interiéru tepelně izolační obálkou budovy obvodovou stěnou. Aby vzduchové izolační sanační opatření fungovalo s dostatečnou účinností, měl by být povrch sanované konstrukce upraven tak, aby byl difuzně otevřený - umožňující prostup vodní páry. Zároveň by měl mít pokud možno co největší plochu. Proto je výhodné sanované zdivo v prostoru dutiny zbavit původní omítky a zároveň provést proškrábání spár mezi kusovým stavivém tak, aby se maximalizovala plocha odparu.

Mezi současné vzduchové izolační systémy patří provětrávané předstěny, které lze provádět z interiéru i z exteriéru a nad i pod úrovní terénu, dále provětrávané podlahy, větrací kanálky ve zdivu, které jsou ale obvykle málo účinné, provětrávané sokly - typicky skládané systémy typu rošt + obklad a provětrávané štoly. Mezi vzduchové izolační metody se někdy nesprávně řadí i nopové fólie, které však vzhledem k velmi úzké dutině vytvořené mezi nopy a přilehlým zdivém - max. 10 až 20 mm - nemohou zajistit efektivní proudění vzduchu v dutině a neumožňují tak dostatečně intenzivní odpař vody z konstrukce. Jejich přínos tak spočívá především v separaci vlhkého zemního prostředí od stavební konstrukce.

Provětrávaná předstěna je vzduchová izolační metoda, jejímž principem je vytvoření plošné provětrávané dutiny u převážné části povrchu sanované svislé nosné konstrukce, obvykle zdivá. Provětrávaná předstěna se liší od provětrávané štoly tím, že je zřizována celoplošně u suterénní stěny, zatímco štola je pouze liniovým prvkem s podstatně menší výškou dutiny a instaluje se podél základových pasů u nepodsklepených budov, nikoliv u suterénních stěn - takové řešení je uvedeno např. v užitném vzoru CZ 25990 (U1). Provětrávaná předstěna může být situována buď na interiérové, nebo exteriérové straně sanované obvodové stěny budovy. V případě interiérového provedení může být předstěna realizována jak v nadzemní, tak i v podzemní části budovy, v případě exteriérového provedení se obvykle jedná o podzemní konstrukci. Protože se tento vynález týká výhradně sanace podzemních částí budov, bude dále pojednáno pouze o konstrukčních řešeních situovaných v suterénních prostorách. Vnitřní interiérové předstěny

- 1 CZ 307501 B6 mohou být realizovány prakticky zjakýchkoliv běžných typů svislých nenosných konstrukcí příček, jako jsou např. sádrokartovové roštové příčky nebo příčky zděné z kusového staviva na maltu z keramických prvků nebo pórobetonových tvárnic. Vnitřní předstěna je i přes svou nižší účinnost oproti vnějším předstěnám vzhledem k nižší ceně mnohem častěji využívaným sanačním opatřením, neboť při její realizaci není nutné provádět nákladné zemní práce. Takové řešení uvádí např. patent FR 2461073 (A I), jehož podstatou je provětrávaná pohledová deska pro vodorovné i svislé konstrukce s dekorativní povrchovou úpravou - patent jmenovitě uvádí např. keramický obklad. Deska má dle popisu v patentu sloužit hlavně pro překrytí povrchů vykazujících „kondenzaci vody“, problematika vzlínající vody není nikde v patentu zmíněna funkčně se tedy jedná o zcela jiné technické řešení než to, které je uvedeno v tomto vynálezu. Předstěna v patentu FR 2461073 (Al) je určena primárně na vnitřní povrchy v budovách (patent jmenovitě uvádí např. koupelny), čímž se významně odlišuje od tohoto vynálezu, kde je předstěna navržena výhradně pro použití na vnější straně sanované konstrukce. Patent FR 2461073 (Al) navíc uvádí i možnost použití na dřevěné stropní konstrukce, což je zcela jiná oblast použití. Deska je připevněna k podlaze nebo stěně kotevními prvky ve speciálních prohlubních na okrajích desky a má celkově zcela odlišné tvarové řešení od tohoto vynálezu kazetový tvar, žebra v obou směrech. Obdobné řešení je uvedeno i v patentu EP 2708673 a částečně také v patentu CZ 305962 (B6), kde se ale v obou případech jedná výhradně o vnitřní předstěny, situované pouze v interiéru. Principiálně příbuzným řešením tohoto vynálezu je dále konstrukce popsána v užitném vzoru CN 204551506 (U) - pro vytvoření předstěny je zde ale na rozdíl od tohoto vynálezu použito zdivo v kombinaci s kovovými deskami - neobsahuje tedy beton. Součástí užitného vzoru CN 204551506 (U) je i technické řešení kotevních prvků předstěny, tzn. stěna je kotvena. Opět se jedná o primárně vnitřní předstěnu, patent zmiňuje i problematiku dekorativního provedení povrchu s ohledem na požadavky v interiéru. Další patenty uvádějí systémy, kdy je přímo na stěnu aplikována vodonepropustná vrstva - nejedná se tedy o provětrávaný systém, jako např. patent DE 2518629 (A I), jehož podstatou jsou desky bez provětrávané dutiny, které jsou na doraz přišroubovány ke stěně. Dále ještě existuje mnoho patentů na téma provětrávaných předstěn použitých jako součást provětrávaných fasád nadzemních částí budov. Všechna výše uvedená technická řešení jsou tak odlišná od řešení předstěny podle tohoto vynálezu.

Vnější předstěny situované směrem do horninového prostředí musí být realizovány jako konstrukce s dostatečnou tuhostí z hlediska zatížení od tlaku přilehlé zeminy. Zároveň musí být provedeny z trvanlivých materiálů, neboť jsou po celou dobu své životnosti vystaveny působení vody a vlhkosti obsažené v okolním horninovém prostředí. V kombinaci s nutností provedení zemních prací se tak jedná vždy o finančně náročnější konstrukce, než jsou vnitřní předstěny. Významnou výhodou vnějších provětrávaných předstěn oproti vnitřním předstěnám je ale přerušení kapilárního transportu vody ze zemního prostředí do suterénní stěny. Díky tomu je sanační efekt vnější konstrukce podstatně výraznější, dochází k významnému snížení vlhkosti sanované suterénní stěny s tím spojeným pozitivním dopadem na její stavebně-fyzikální vlastnosti, jako je zvýšení pevnosti v tlaku, snížení tepelné vodivosti, omezení biokoroze a zpomalení degradace pojivových složek. Dalšími významnými výhodami použití vnější předstěny oproti vnitřním předstěnám je nezmenšení podlahové plochy v suterénu a snadnější provádění nasávacích a výdechových otvorů - není třeba provrtávat sanovanou stěnu. Vnější provětrávané stěny bývají v současnosti realizovány nejčastěji na bázi zdivá - obvykle z betonových tvárnic prolévaných betonem nebo z vápenopískových cihel, pouze výjimečně z monolitického železobetonu, pro který je typická vysoká technologická náročnost. V případě zděné předstěny je bez provedení vnější povlakové hydroizolace její trvanlivost velmi omezená díky přímému kontaktu s vodou a vlhkostí v horninovém prostředí. V případě realizace hydroizolační obálky kolem předstěny zase neúměrně narůstá cena za konstrukci jako celek. Další nevýhodou zděné konstrukce předstěny je vysoké riziko deformace zdivá vlivem dlouhodobého působení zemního tlaku, protože stěna není přitížena žádným dalším svislým zatížením, které by mělo pozitivní dopad na směr výslednice vnitřních sil a zajistilo tak dostatečnou stabilitu stěny i v dlouhodobém horizontu. V případě opření konstrukce zděné stěny do suterénní stěny je potom klíčová ohybová tuhost zdivá, která je, jak známo, velmi omezená, a

-2CZ 307501 B6 to i v případě prolévaných tvárnic. Z hlediska tuhosti a stability je podstatně lepším řešením stěna z monolitického železobetonu, která je ale zase finančně nejnáročnější variantou - nutnost rozsáhlých výkopových prací, komplikované bednění ve stísněném prostoru, technologické pauzy, řešení pracovních spár. Vhodnou alternativou k výše popsaným současným konstrukčním řešením vnějších provětrávaných předstěn by tak mohla být konstrukce realizovaná z trvanlivých železobetonových prefabrikátů podle tohoto vynálezu.

Nevýhodami stávajících vnějších podzemních provětrávaných předstěn na bázi zdivá jsou tedy především nízká trvanlivost, riziko deformací, vysoká pracnost, a to i u staveb na bázi monolitického železobetonu, vysoká pořizovací cena, extrémní pracnost atd.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky jsou do značné míry odstraněny železobetonovou prefabrikovanou tvarovkou podzemní provětrávané předstěny budovy podle tohoto vynálezu. Jeho podstatou je to, že tvarovka je z vysokopevnostního betonu a je tvořena základní deskou, která je v horní části opatřena kolmými horními opěrnými prvky, ve spodní části je opatřena kolmými dolními opěrnými prvky a ve střední části dvěma pomocnými opěrnými prvky pro vytvoření vzduchové dutiny po jejím přiložení k suterénní stěně budovy.

Horní opěrný prvek s výhodou obsahuje závitové otvory pro osazení šroubových úchytů pro manipulaci s tvarovkou, přičemž svislé části horního opěrného prvku mají větší tloušťku, než svislé části dolního opěrného prvku. Pomocné opěrné prvky jsou ve výhodném provedení v polovině výšky tvarovky. Mezi pomocnými opěrnými prvky může být výztužné žebro s menší výškou, než je výška opěrných prvků. Spodní opěrný prvek může být opatřen průchozím otvorem pro odtok vody.

Železobetonová prefabrikovaná tvarovka je ve výhodném provedení na bocích desky opatřena dvojitým systémem pero-drážka pro vzájemné spojení jednotlivých tvarovek do jednoho celku, přičemž pero i drážka mají s výhodou lichoběžníkový tvar. V horní části je tvarovka s výhodou opatřena úchytem pro krycí plech.

Podstatou vynálezu je vnější provětrávaná předstěna tvořená sestavou železobetonových prefabrikovaných tvarovek, které jsou osazovány jedna vedle druhé k sanované suterénní stěně a tím vytváření vzduchovou dutinu, umožňující odpař vody ze sanované konstrukce. Tvarovky jsou vytvořeny z vysokopevnostního betonu s drátkovou výztuží - drátkobeton, což umožňuje značně subtilní rozměry prefabrikátu, zejména jeho tloušťky. Díky použití vysokopevnostního betonuje zároveň zajištěna i vysoká trvanlivost prvku v trvalém kontaktu s vlhkým horninovým prostředím, neboť vysokopevnostní beton má speciální uzavřenou mikrostrukturu, která znemožňuje transport vody v kapalné fázi a je tedy vodonepropustná. Díky tomu není třeba tvarovky nijak chránit proti účinkům vody obsažené v okolní zemině - není třeba budovat žádnou přídavnou hydroizolační obálku tak, jak je tomu u zděných předstěn.

Tvarovka má ve své finální poloze průřezový tvar přibližného písmene „E“, převažujícím rozměrem je výška prefabrikátu - tvarovky jsou pokládány ve svislé poloze. Tvarovka je tvořena základní deskou, ze které jsou v horní a spodní části vytaženy kolmé opěrné prvky průřezového tvaru „U“ tak, aby byla po přiložení tvarovky k suterénní stěně vytvořena vzduchová dutina mezi deskou tvarovky a sanovanou stěnou. Kromě horního a spodního opěrného prvku je tvarovka vybavena ještě dalšími dvěma pomocnými opěrnými prvky - deskami lichoběžníkového tvaru, situovanými v polovině výšky prefabrikátu. Díky tomu je zmenšena vzdálenost podpor desky ve svislém směru a desková část tvarovky tak dokáže i při své malé tloušťce přenášet zemní tlak od přilehlé horniny. Pro zajištění liniové podpory desky uprostřed výšky prefabrikátu navazuje na podpůrné lichoběžníkové desky výztužné žebro. Uprostřed spodního opěrného prvku průřezového tvaru „U“ je situován malý otvor - vybrání - sloužící pro odtok vody, která by

-3 CZ 307501 B6 případně mohla zatéct do prostoru dutiny. Tvarovka je dále na bocích desky vybavena dvojitým systémem pero-drážka, který slouží pro zajištění rovnoměrného sedání jednotlivých tvarovek tak, aby předstěna sedala rovnoměrně jako jeden celek. Pero i drážka mají lichoběžníkový tvar, přičemž drážka je s rezervou o něco větší než pero tak, aby bylo možné sousední tvarovky do sebe pohodlně zacvaknout. Ve svislých žebrech horního opěrného prvku tvaru „U“ jsou situovány závitové otvory pro osazení šroubových úchytů sloužících pro manipulaci s prefabrikátem - rozměry tvarovky totiž neumožňují ruční manipulaci díky její příliš velké hmotnosti. To je způsobeno požadavkem na maximální rychlost provádění a zároveň jednoduchost konstrukčního řešení, kdy výška tvarovky je uzpůsobena výšce provětrávané předstěny. Kvůli přítomnosti šroubového úchytu jsou svislé části horního opěrného prvku tvaru „U“ provedeny ve větší tloušťce, než svislé prvky dolního opěrného prvku.

Systém tvarovek je doplněn speciálně tvarovaným krycím plechem, který překrývá horní část tvarovky a slouží tak jako ochrana proti průniku srážkové prosakující vody do prostoru dutiny. Krycí plech je situován blízko pod povrchem terénu a je proveden v šikmém spádu tak, aby po něm prosakující voda stékala do přilehlého násypového tělesa. Ve své horní částí je plech tvarován do svislé polohy a je přikotven k obvodové stěně sanovaného objektu. V případě specifických estetických požadavků může být na plech nalepena požadovaná povrchová úprava soklu - např. keramicky obklad lepený do tmelu. Průniku srážkové vody do prostoru dutiny může být dále zabráněno i vhodnou povrchovou úpravou soklového chodníku, situovaného bezprostředně nad krycím plechem.

Pro správnou funkci celého systému musí být dutina vytvořená prefabrikovanými tvarovkami provětrávána. Provětrávání dutiny je třeba zajistit instalací nasávacích a odvětrávacích otvorů, které budou účinně přivádět/odvádět vnější vzduch do/z prostoru dutiny. Provětrávání je možné realizovat přívodním/odvodním větracím potrubím, situovaným ve svislé drážce ve zdivu. Pro zajištění dostatečné účinnosti provětrávání je doporučeno osadit na vnější vyústění nasávacích otvorů axiální ventilátor malého výkonu. Pro zvýšení účinnosti sanačního opatření je dále doporučeno provést proškrábání spár sanovaného zdivá do hloubky 20 až 30 mm - tím dojde ke zvětšení plochy odparu vodní páry z povrchu zdivá

Tvarovky budou osazovány do připraveného výkopu pomocí zvedacího prostředku. Na dně výkopu musí být provedena vrstva zhutněného štěrkového polštáře, zamezující nadměrnému sedání prvku a zároveň sloužící jako drenážní vrstva, zabraňující průsaku podpovrchové vody do prostoru dutiny. Z tohoto hlediska je jednoznačně doporučeno instalovat do vrstvy zhutněného štěrkového polštáře drenážní potrubí. Po osazení tvarovky do požadované polohy musí být zafixována poloha tvarovky tak, aby bylo zabráněno jejímu odklonu od suterénní stěny během montážního stádia, před zasypáním výkopu. To může být zajištěno buď téměř okamžitým přihrnutím části zeminy k tvarovce, nebo její dočasnou fixací pomocí šikmé vzpěry, která je během následného zasypávání výkopu odstraněna. Ve výsledném stavu je tvarovka fixována ve své poloze zemním tlakem - je obklopena horninou, žádné kotvení proto není potřeba. Absence kotvení je výhodná z hlediska urychlení provádění a zároveň umožňuje instalaci systému u historicky cenných památkově chráněných budov, neboť nedochází k žádnému porušení původní historické konstrukce. Vzhledem k tomu, že celá předstěna je situována zcela pod úrovní terénu - není tedy po dokončení viditelná - a dále vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o zcela neinvazivní sanační metodu, která nenarušuje sanovanou konstrukci, je vynález vhodný i pro instalaci u památkově chráněných budov.

Stěna s tvarovek vytváří spojitou provětrávanou vzduchovou dutinu umožňující intenzivní difúzi vodní páry z přilehlé vlhké suterénní stěny. Tvarovky nejsou žádným způsobem přikotveny k sanované suterénní stěně a ve své poloze jsou po dokončení předstěny zajištěny pouze zemním tlakem přilehlého horninového prostředí. Dvojitý systémem pero - drážka zajišťuje, aby nedocházelo k nerovnoměrnému sedání jednotlivých tvarovek. Speciálně tvarovaný krycí plech překrývá horní část tvarovky a slouží tak jako ochrana proti průniku srážkové vody do prostoru

-4CT 307501 B6 dutiny a zároveň je proveden v šikmém spádu tak, aby po něm prosakující voda stékala do přilehlého násypového tělesa.

Objasnění výkresů

Vynález bude blíže objasněn pomocí na konkrétním příkladu provedení s pomocí přiložených výkresů, kde na obr. 1 je v řezu uvedeno příkladné provedení osazení provětrávané předstěny u suterénní stěny sanované budovy. Na obr. 2 je znázorněn prefabrikát pro realizaci předstěny ve 10 třech zobrazeních - obr. 2a pohled z boku, obr. 2b pohled směrem od sanované stěny a obr. 2c axonometrické zobrazení - pohled do dutiny vytvořené prvkem.

Příklady uskutečnění vynálezu

Na obr. 1 je v příkladném provedení znázorněno provedení vnější provětrávané předstěny vytvořené železobetonovým prefabrikátem - tvarovkou 1 u suterénní stěny 2 sanované budovy. Prefabrikovaná tvarovka 1 vytváří vzduchovou dutinu 3 sloužící pro odpař vody z přilehlého povrchu sanované suterénní stěny 2. Tvarovky 1 jsou osazeny na vrstvu zhutněného štěrkového 20 polštáře 4, která zamezuje nadměrnému sedání tvarovek 1 a zároveň slouží jako drenážní vrstva, ve které je pro účinný odvod vody osazeno drenážní potrubí 5. Ve výsledném stavuje tvarovka 1 fixována ve své poloze zemním tlakem přilehlého násypového tělesa 6. Systém tvarovek 1 je doplněn speciálně tvarovaným krycím plechem 7, který překrývá horní část tvarovky 1 a slouží tak jako ochrana proti průniku srážkové vody do prostoru dutiny 3. Krycí plech 7 je situován 25 bezprostředně pod povrchem terénu 8, a je proveden v šikmém spádu tak, aby po něm prosakující voda stékala do přilehlého násypového tělesa 6. Ve své horní části je plech 7 tvarován do svislé polohy 9 a je přikotven k obvodové stěně sanovaného objektu 10. Průniku srážkové vody do prostoru dutiny 3 může být dále zabráněno i vhodnou povrchovou úpravou soklového chodníku 11, situovaného bezprostředně nad krycím plechem 7. Provětrávaná předstěna z tvarovek 1 30 účinně brání vzlínání vody do vyšších poloh zdivá objektu K), neboť voda, která vzlíná do konstrukce suterénní stěny 2 z podloží 12, difunduje v podobě vodní páry do prostoru provětrávané dutiny 3.

Na obr. 2 je v příkladném provedení zobrazena železobetonová tvarovka 1, která je základem 35 systému vnější provětrávané předstěny. Tvarovka 1 je tvořena základní deskou 13, ze které jsou v horní a spodní části vytaženy kolmé opěrné prvky průřezového tvaru „U“ 14, 15 tak, aby byla po přiložení tvarovky 1 k suterénní stěně vytvořena vzduchová dutina. Horní opěrný prvek 14 průřezového tvaru „U“ obsahuje závitové otvory 16 pro osazení šroubových úchytů sloužících pro manipulaci s tvarovkou f. Kvůli přítomnosti závitového otvoru 16 jsou svislé části 17 40 horního opěrného prvku 14 provedeny ve větší tloušťce, než svislé části 18 dolního opěrného prvku 15. Kromě horního opěrného prvku 14 a dolního opěrného prvku 15 je tvarovka 1 vybavena ještě dalšími dvěma pomocnými opěrnými prvky 19 - deskami lichoběžníkového tvaru, situovanými v polovině výšky tvarovky L Díky tomu je zmenšena vzdálenost podpor desky 13 ve svislém směru a tvarovka 1 tak dokáže i při své malé tloušťce přenášet zemní tlak od 45 přilehlé horniny. Pro zajištění liniové podpory desky 13 uprostřed výšky tvarovky 1 navazuje na podpůrné lichoběžníkové desky 13 výztužné žebro 20. Uprostřed dolního opěrného prvku 15 je situován malý otvor 21 sloužící pro odtok vody, která by případně mohla zatéct do prostoru dutiny. Tvarovka 1 je dále na bocích desky 13 vybavena dvojitým systémem pero-drážka 22, 23, který slouží pro zajištění rovnoměrného sedání jednotlivých tvarovek f. Pero 22 i drážka 23 mají 50 lichoběžníkový tvar, přičemž drážka 23 je o něco větší než pero 22 tak, aby bylo možné sousední tvarovky 1 do sebe pohodlně „zacvaknout“.

Průmyslová využitelnost

Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podzemní provětrávané předstěny budovy, podle tohoto vynálezu je využitelná ve stavebnictví, v oblasti rekonstrukcí pozemních staveb.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Železobetonová prefabrikovaná tvarovka (1) podzemní provětrávané předstěny budovy, vyznačující se tím, že je z vysokopevnostního betonu a je tvořena základní deskou (13), kteráje v horní části opatřena kolmými horními opěrnými prvky (14), ve spodní části je opatřena kolmými dolními opěrnými prvky (15) a ve střední části dvěma pomocnými opěrnými prvky (19) pro vytvoření vzduchové dutiny po jejím přiložení k suterénní stěně budovy.
2. 2. Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podle nároku 1, vyznačující se tím, že horní opěrný prvek (14) obsahuje závitové otvory (16) pro osazení šroubových úchytů pro manipulaci s tvarovkou (I), přičemž svislé části (17) horního opěrného prvku (14) mají větší tloušťku, než svislé části (18) dolního opěrného prvku (15).
3. 3. Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podle nároku 2, vyznačující se tím, že pomocné opěrné prvky (19) jsou v polovině výšky tvarovky (1).
4. 4. Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že mezi pomocnými opěrnými prvky (19) je výztužné žebro (20) s menší výškou, než je výška opěrných prvků (19).
5. 5. Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že dolní opěrný prvek (15) je opatřen průchozím otvorem (21) pro odtok vody.
6. 6. Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že je na bocích desky (13) opatřena dvojitým systémem pero-drážka (22, 23) pro spojení jednotlivých tvarovek (1).
7. 7. Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podle nároku 6, vyznačující se tím, že pero (22) i drážka (23) mají lichoběžníkový tvar.
8. 8. Železobetonová prefabrikovaná tvarovka podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že v horní části je opatřena úchytem na krycí plech (7).