CZ306845B6 - Způsob zvyšování výtěžnosti sladovaného ječmene v procesu sladování ječmene - Google Patents
Způsob zvyšování výtěžnosti sladovaného ječmene v procesu sladování ječmene Download PDFInfo
- Publication number
- CZ306845B6 CZ306845B6 CZ2014-810A CZ2014810A CZ306845B6 CZ 306845 B6 CZ306845 B6 CZ 306845B6 CZ 2014810 A CZ2014810 A CZ 2014810A CZ 306845 B6 CZ306845 B6 CZ 306845B6
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- barley
- extract
- water
- germination
- hours
- Prior art date
Links
- 241000209219 Hordeum Species 0.000 title claims abstract description 223
- 235000007340 Hordeum vulgare Nutrition 0.000 title claims abstract description 223
- 238000000034 method Methods 0.000 title claims abstract description 74
- 238000004890 malting Methods 0.000 title claims abstract description 72
- 230000008569 process Effects 0.000 title claims abstract description 57
- GXCLVBGFBYZDAG-UHFFFAOYSA-N N-[2-(1H-indol-3-yl)ethyl]-N-methylprop-2-en-1-amine Chemical compound CN(CCC1=CNC2=C1C=CC=C2)CC=C GXCLVBGFBYZDAG-UHFFFAOYSA-N 0.000 title abstract description 70
- 229940069780 barley extract Drugs 0.000 claims abstract description 43
- 238000002791 soaking Methods 0.000 claims abstract description 41
- 238000007598 dipping method Methods 0.000 claims abstract description 9
- XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N water Substances O XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N 0.000 claims description 151
- 239000000284 extract Substances 0.000 claims description 129
- 230000035784 germination Effects 0.000 claims description 128
- 238000005507 spraying Methods 0.000 description 94
- 235000013339 cereals Nutrition 0.000 description 76
- 238000001035 drying Methods 0.000 description 36
- 239000007921 spray Substances 0.000 description 34
- 239000004464 cereal grain Substances 0.000 description 30
- 239000000523 sample Substances 0.000 description 21
- 238000007654 immersion Methods 0.000 description 19
- 238000012360 testing method Methods 0.000 description 19
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 description 17
- 238000003973 irrigation Methods 0.000 description 14
- 230000002262 irrigation Effects 0.000 description 14
- 238000011084 recovery Methods 0.000 description 10
- 239000000203 mixture Substances 0.000 description 9
- 238000012986 modification Methods 0.000 description 8
- 230000004048 modification Effects 0.000 description 8
- CURLTUGMZLYLDI-UHFFFAOYSA-N Carbon dioxide Chemical compound O=C=O CURLTUGMZLYLDI-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 6
- 229940098396 barley grain Drugs 0.000 description 6
- 238000009423 ventilation Methods 0.000 description 6
- 235000013405 beer Nutrition 0.000 description 5
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 5
- 230000016507 interphase Effects 0.000 description 5
- 238000005516 engineering process Methods 0.000 description 4
- 230000006872 improvement Effects 0.000 description 4
- 239000000463 material Substances 0.000 description 4
- 238000012545 processing Methods 0.000 description 4
- 239000000047 product Substances 0.000 description 4
- 239000013074 reference sample Substances 0.000 description 4
- 230000029058 respiratory gaseous exchange Effects 0.000 description 4
- 102000004190 Enzymes Human genes 0.000 description 3
- 108090000790 Enzymes Proteins 0.000 description 3
- 244000052616 bacterial pathogen Species 0.000 description 3
- 230000015572 biosynthetic process Effects 0.000 description 3
- 229910002092 carbon dioxide Inorganic materials 0.000 description 3
- 239000001569 carbon dioxide Substances 0.000 description 3
- 238000013461 design Methods 0.000 description 3
- 235000013305 food Nutrition 0.000 description 3
- 238000010438 heat treatment Methods 0.000 description 3
- IJGRMHOSHXDMSA-UHFFFAOYSA-N Atomic nitrogen Chemical compound N#N IJGRMHOSHXDMSA-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 235000007319 Avena orientalis Nutrition 0.000 description 2
- 244000075850 Avena orientalis Species 0.000 description 2
- 241000894006 Bacteria Species 0.000 description 2
- 240000008620 Fagopyrum esculentum Species 0.000 description 2
- 235000009419 Fagopyrum esculentum Nutrition 0.000 description 2
- 240000007594 Oryza sativa Species 0.000 description 2
- 235000007164 Oryza sativa Nutrition 0.000 description 2
- 241000209056 Secale Species 0.000 description 2
- 235000007238 Secale cereale Nutrition 0.000 description 2
- 229920002472 Starch Polymers 0.000 description 2
- 241000209140 Triticum Species 0.000 description 2
- 235000021307 Triticum Nutrition 0.000 description 2
- 240000008042 Zea mays Species 0.000 description 2
- 235000005824 Zea mays ssp. parviglumis Nutrition 0.000 description 2
- 235000002017 Zea mays subsp mays Nutrition 0.000 description 2
- 230000009418 agronomic effect Effects 0.000 description 2
- 235000013361 beverage Nutrition 0.000 description 2
- 210000002421 cell wall Anatomy 0.000 description 2
- 235000005822 corn Nutrition 0.000 description 2
- 238000011161 development Methods 0.000 description 2
- 230000018109 developmental process Effects 0.000 description 2
- 238000010790 dilution Methods 0.000 description 2
- 239000012895 dilution Substances 0.000 description 2
- 238000001914 filtration Methods 0.000 description 2
- 229920000728 polyester Polymers 0.000 description 2
- 235000009566 rice Nutrition 0.000 description 2
- 235000015096 spirit Nutrition 0.000 description 2
- 238000010561 standard procedure Methods 0.000 description 2
- 235000019698 starch Nutrition 0.000 description 2
- 239000008107 starch Substances 0.000 description 2
- 241000272194 Ciconiiformes Species 0.000 description 1
- 241001465754 Metazoa Species 0.000 description 1
- 235000019892 Stellar Nutrition 0.000 description 1
- 238000004378 air conditioning Methods 0.000 description 1
- 150000001412 amines Chemical class 0.000 description 1
- 238000009835 boiling Methods 0.000 description 1
- 230000001488 breeding effect Effects 0.000 description 1
- 239000006227 byproduct Substances 0.000 description 1
- 230000015556 catabolic process Effects 0.000 description 1
- 230000008859 change Effects 0.000 description 1
- 239000012141 concentrate Substances 0.000 description 1
- 235000009508 confectionery Nutrition 0.000 description 1
- 238000006731 degradation reaction Methods 0.000 description 1
- 230000000593 degrading effect Effects 0.000 description 1
- 210000002257 embryonic structure Anatomy 0.000 description 1
- 230000007613 environmental effect Effects 0.000 description 1
- 238000001704 evaporation Methods 0.000 description 1
- 238000002474 experimental method Methods 0.000 description 1
- 238000000605 extraction Methods 0.000 description 1
- 239000007789 gas Substances 0.000 description 1
- 238000003306 harvesting Methods 0.000 description 1
- 230000036571 hydration Effects 0.000 description 1
- 238000006703 hydration reaction Methods 0.000 description 1
- 230000000977 initiatory effect Effects 0.000 description 1
- 238000002955 isolation Methods 0.000 description 1
- 230000002045 lasting effect Effects 0.000 description 1
- 210000001161 mammalian embryo Anatomy 0.000 description 1
- 230000002503 metabolic effect Effects 0.000 description 1
- 238000001728 nano-filtration Methods 0.000 description 1
- 229910052757 nitrogen Inorganic materials 0.000 description 1
- 235000015097 nutrients Nutrition 0.000 description 1
- 238000009928 pasteurization Methods 0.000 description 1
- 238000002360 preparation method Methods 0.000 description 1
- 102000004169 proteins and genes Human genes 0.000 description 1
- 108090000623 proteins and genes Proteins 0.000 description 1
- 230000000241 respiratory effect Effects 0.000 description 1
- 238000001223 reverse osmosis Methods 0.000 description 1
- 230000001932 seasonal effect Effects 0.000 description 1
- 238000001338 self-assembly Methods 0.000 description 1
- 230000008961 swelling Effects 0.000 description 1
- 238000003786 synthesis reaction Methods 0.000 description 1
- 238000000108 ultra-filtration Methods 0.000 description 1
- 239000003039 volatile agent Substances 0.000 description 1
- 238000009736 wetting Methods 0.000 description 1
Classifications
-
- A—HUMAN NECESSITIES
- A23—FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
- A23L—FOODS, FOODSTUFFS, OR NON-ALCOHOLIC BEVERAGES, NOT COVERED BY SUBCLASSES A21D OR A23B-A23J; THEIR PREPARATION OR TREATMENT, e.g. COOKING, MODIFICATION OF NUTRITIVE QUALITIES, PHYSICAL TREATMENT; PRESERVATION OF FOODS OR FOODSTUFFS, IN GENERAL
- A23L7/00—Cereal-derived products; Malt products; Preparation or treatment thereof
- A23L7/20—Malt products
- A23L7/25—Fermentation of cereal malt or of cereal by malting
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C12—BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
- C12C—BEER; PREPARATION OF BEER BY FERMENTATION; PREPARATION OF MALT FOR MAKING BEER; PREPARATION OF HOPS FOR MAKING BEER
- C12C1/00—Preparation of malt
- C12C1/02—Pretreatment of grains, e.g. washing, steeping
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C12—BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
- C12C—BEER; PREPARATION OF BEER BY FERMENTATION; PREPARATION OF MALT FOR MAKING BEER; PREPARATION OF HOPS FOR MAKING BEER
- C12C1/00—Preparation of malt
- C12C1/027—Germinating
- C12C1/047—Influencing the germination by chemical or physical means
-
- A—HUMAN NECESSITIES
- A23—FOODS OR FOODSTUFFS; TREATMENT THEREOF, NOT COVERED BY OTHER CLASSES
- A23V—INDEXING SCHEME RELATING TO FOODS, FOODSTUFFS OR NON-ALCOHOLIC BEVERAGES AND LACTIC OR PROPIONIC ACID BACTERIA USED IN FOODSTUFFS OR FOOD PREPARATION
- A23V2002/00—Food compositions, function of food ingredients or processes for food or foodstuffs
Landscapes
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Health & Medical Sciences (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
- Food Science & Technology (AREA)
- Genetics & Genomics (AREA)
- Zoology (AREA)
- General Engineering & Computer Science (AREA)
- General Health & Medical Sciences (AREA)
- Biochemistry (AREA)
- Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
- Wood Science & Technology (AREA)
- Physiology (AREA)
- Biotechnology (AREA)
- Nutrition Science (AREA)
- Polymers & Plastics (AREA)
- Cereal-Derived Products (AREA)
- Distillation Of Fermentation Liquor, Processing Of Alcohols, Vinegar And Beer (AREA)
- Non-Alcoholic Beverages (AREA)
Abstract
Způsob zvyšování výtěžnosti sladovaného ječmene v procesu sladování ječmene obsahuje následující kroky máčení ječmene v jednom nebo více ponořovacích krocích pro získání hydratovaného ječmene, klíčení hydratovaného ječmene a nanášení extraktu z ječmene na klíčící ječmen pro získání naklíčeného ječmene, přičemž extrakt z ječmene se rozprašuje na klíčící ječmen, a pražení klíčícího ječmene pro získání sladovaného ječmene.
Description
Způsob zvyšování výtěžnosti sladovaného ječmene v procesu sladování ječmene
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu zvyšování výtěžnosti procesu sladování s použitím extraktu z obilného zrna, s výhodou extraktu z ječmene.
Dosavadní stav techniky
Sladované obilniny se používají k výrobě řady potravin a nápojů pro lidi i zvířata.
Nejdůležitější z nich je sladovaný ječmen, používaný v pivovarnictví k výrobě piva.
Ročně se sladováním zpracují miliony tun ječmene a jiných obilnin pro použití při výrobě piva, potravin a nápojů.
Podstata vynálezu
Podle tohoto vynálezu byl vyvinut způsob zvyšování výtěžnosti sladovaného ječmene v procesu sladování ječmene, obsahující následující kroky:
máčení ječmene v jednom nebo více ponořovacích krocích pro získání hydratovaného ječmene, klíčení hydratovaného ječmene a nanášení extraktu z ječmene na klíčící ječmen pro získání naklíčeného ječmene, přičemž extrakt z ječmene se rozprašuje na klíčící ječmen, a pražení klíčícího ječmene pro získání sladovaného ječmene.
Extrakt z ječmene, který se aplikuje na ječmen při procesu sladování ve stadiu klíčení, se s výhodou získává z namáčecí vody při stejném procesu sladování ve stadiu namáčení.
Extrakt z ječmene se s výhodou vyrábí ponořením ječmene do vody po dobu alespoň od jedné hodiny do zhruba osmnácti hodin.
Hmotnostní poměr vody k ječmeni, používaný k výrobě extraktu z ječmene, činí s výhodou zhruba od 1 : 1 do zhruba 10:1.
Extrakt z ječmene se s výhodou aplikuje na ječmen v období zhruba od 8 hodin do zhruba 72 hodin od zahájení klíčení.
Extrakt z ječmene se s výhodou aplikuje na ječmen v období zhruba od 8 hodin do zhruba 72 hodin od zahájení klíčení.
Extrakt z ječmene se s výhodou aplikuje na ječmen v období zhruba od 4 hodin do zhruba 30 hodin od zahájení klíčení.
Vynález se tedy týká způsobu zvyšování výtěžnosti procesu sladování.
Postup zahrnuje použití extraktu za účelem naklíčení obilného zrna při procesu sladování, konkrétně ve stadiu klíčení.
Autoři vynálezu s překvapením zjistili, že aplikace tohoto extraktu při procesu sladování ve stadiu klíčení vede ke zvýšení výtěžnosti sladu, aniž by to mělo podstatný vliv na kvalitu získaného sladu.
- 1 CZ 306845 B6
Podle některých provedení je extraktem extrakt z ječmene.
Podle jiných provedení je obilným zrnem ječmen. Podle dalších provedení se extrakt nastřikuje na obilné zrno při procesu sladování ve stadiu klíčení.
Podle některých provedení se extrakt z ječmene, který se aplikuje na ječmen při procesu sladování ve stadiu klíčení, získává z namáčecí vody získané při stejném procesu sladování ve stadiu namáčení.
Podle některých provedení se extrakt z ječmene získává ponořením ječmene do vody na nejméně 6 hodin.
Podle jiných provedení se extrakt z ječmene získává ponořením ječmene do vody na nejméně 15 hodin.
Podle některých provedení je poměr vody a ječmene při výrobě extraktu z ječmene menší než 10 : 1.
Podle jiných provedení je poměr vody aječmene při výrobě extraktu z ječmene menší než 3:1.
Podle některých provedení se extrakt z ječmene aplikuje na obilné zrno do 48 hodin od počátku klíčení.
Podle jiných provedení se extrakt z ječmene aplikuje na obilné zrno do 24 hodin od počátku klíčení.
Podle dalších provedení se extrakt z ječmene aplikuje na obilné zrno v době od 4 do 30 hodin od počátku klíčení.
Příklady uskutečnění vynálezu
Výraz extrakt, jak je zde používán, označuje směsi získané z obilovin nebo jejich částí, například z ječmene, pšenice, pohanky, žita, kukuřice, rýže a ovsa, metodami izolace, které jsou zde dále popsány. Extrakt používaný podle tohoto vynálezu je pokud možno extrakt z ječmene.
Lze jej vyrábět ponořením obilných zrn do vody nebo smočením obilných zrn vodou na určitou dobu, například na 1,2, 5, 10, 24 nebo 48 hodin. Jsou-li obilná zrna ponořena ve vodě, obvykle absorbují určité množství vody. Současně je určitý podíl obilných zrn extrahován do vody. Po ponoření na dostatečnou dobu se obilná zrna oddělí od vody a tím se získá extrakt.
Podle některých provedení je extraktem namáčecí voda získaná při procesu sladování ve stadiu namáčení. Podle některých provedení je namáčecí voda použitá jako extrakt táž voda, která byla použita ke sladování konkrétní dávky ječmene. Podle jiných provedení namáčecí voda použitá jako extrakt může být namáčecí voda získaná při namáčení jiné dávky ječmene (nebo jiných obilných zrn).
Namáčecí voda může pocházet z prvního namáčení obilných zrn při sladování. Alternativně může pocházet z druhého, třetího nebo dalšího namáčení.
Podle jiných provedení se extrakt vyrábí záměrným uvedením obilného zrna do kontaktu s vodou po určitou dobu, určitým způsobem a při určitém poměru zrna a vody za účelem extrahování komponent obilného zrna do vody. Obilná zrna mohou být ponořena do vody nebo uvedena do kontaktu s vodou jakýmkoliv jiným způsobem, který je v oboru známý. Při extrakci může být použita teplota prostředí, ale také vyšší nebo nižší teplota. Při výrobě extraktu lze upravit i tlak.
-2CZ 306845 B6
Poměr obilných zrn a vody použitý při výrobě extraktu může být různý.
Podle některých provedení je hmotnostní poměr vody k obilnému zrnu nižší než 100 : 1.
Podle jiných provedení je hmotnostní poměr vody k obilnému zrnu nižší než 50:1. Podle dalších provedení je hmotnostní poměr vody k obilnému zrnu nižší než 25 : 1.
Podle některých konkrétních preferovaných provedení je hmotnostní poměr vody k obilnému zrnu rovný nebo nižší než přibližně 10:1.
Podle jiných preferovaných provedení je hmotnostní poměr vody k obilnému zrnu rovný nebo nižší než přibližně 5:1.
Podle dalších preferovaných provedení je hmotnostní poměr vody k obilnému zrnu rovný nebo nižší než přibližně 3:1.
Podle dalších preferovaných provedení je hmotnostní poměr vody k obilnému zrnu rovný nebo nižší než přibližně 2:1.
Podle dalších preferovaných provedení je hmotnostní poměr vody k obilnému zrnu rovný nebo nižší než přibližně 1,5 : 1.
Podle dalších preferovaných provedení je hmotnostní poměr vody k obilnému zrnu rovný nebo nižší než přibližně 1:1.
Doba, po kterou může být ječmen při výrobě extraktu ponořen ve vodě, může být různá.
Podle některých provedení může být ječmen ponořen ve vodě déle než 1 hodinu.
Podle jiných provedení může být ječmen ponořen ve vodě déle než 4 hodiny.
Podle některých obzvlášť preferovaných provedení může být ječmen ponořen ve vodě déle než 6 hodin.
Podle jiných obzvlášť preferovaných provedení může být ječmen ponořen ve vodě déle než 10 hodin.
Podle dalších obzvlášť preferovaných provedení může být ječmen ponořen ve vodě déle než 15 hodin.
Podle dalších obzvlášť preferovaných provedení může být ječmen ponořen ve vodě déle než 18 hodin.
S vyrobeným extraktem je možno před jeho použitím podle vynálezu manipulovat řadou způsobů.
Podle některých provedení jej lze zahřívat.
Zahřátí lze využít k usmrcení bakterií přítomných v extraktu. Lze je využít i ke koncentrování extraktu.
Například po odpaření poloviny vody z extraktu lze říci, že extrakt je koncentrován na dvojnásobnou sílu. Extrakt je možno koncentrovat i jinými metodami, které jsou v oboru známé.
Existují tři hlavní způsoby zvýšení obsahu komponent extrahovaných z obilných zrn do extraktu.
-3 CZ 306845 B6
První je zvýšení poměru obilného zrna k vodě při výrobě extraktu.
Použitím většího množství obilných zrn se ze zrna do extraktu extrahuje větší množství látek.
Za druhé mohou být obilná zrna ponořena ve vodě po delší dobu.
A konečně, je možno extrakt zahřát za účelem odpaření části vody.
Vzhledem k různosti odrůd ječmene a rozdílným klíčícím zařízením je možno k výrobě ideálního extraktu, poskytujícího maximální užitek v pivovarnictví, použít poněkud odlišné parametry.
Podle některých provedení může být extrakt před použitím podle vynálezu zředěn. Ke snížení koncentrace komponent v extraktu je možno k extraktu přidat vodu.
Podle některých provedení může být extrakt před použitím při procesu sladování ve stadiu klíčení dále zpracován. Tímto dalším zpracování může být například mžiková pasterizace extraktu za účelem usmrcení bakterií v extraktu.
Podle jiných provedení může být extrakt filtrován nebo zbaven pěny. K filtraci lze použít ultrafiltraci, nanofiltraci nebo jiné filtrační postupy, které jsou v oboru známé.
Proces sladování je obecně v oboru dobře známý. Sladovat lze řadu obilovin, mimo jiné ječmen, pšenici, pohanku, žito, kukuřici, rýži a oves. Obiloviny lze sladovat za účelem modifikace struktury jejich zrna, složení a obsahu enzymů. Výsledné slady nacházejí řadu důležitých použití ve výrobě potravin a krmiv. Nejdůležitějším sladovým materiálem je ječmenný slad, který se používá při výrobě piva a lihovin.
Proces sladování a tento vynález budou níže popsány v souvislosti s ječmenem, je však třeba uvědomit si, že vynález lze použít i ke sladování jiných typů obilnin, a že extraktem může být i jiný obilný extrakt, než extrakt z ječmene.
Postup sladování ječmene sestává především ze tří kroků: namáčení, klíčení a sušení. Tyto tři hlavní fáze sladování budou dále podrobněji popsány v samostatných statích. Před namáčením mohou být zrna ječmene podrobena zpracování za účelem selekce a přípravy ke sladování. Konkrétně může být ječmen před namáčením čištěn a po určitou dobu uložen. A jelikož různě velká zrna ječmene absorbují vlhkost různou rychlostí, může být vhodné pracovat s jednotnou velikostí zrna, aby se zvýšila uniformita a kvalita produktu.
Faktory jako obsah proteinů v ječmeni, kvalita vody a nastavení infrastruktury mohou rovněž přispět k variabilitě přijímání vlhkosti. Kromě toho je třeba si uvědomit, že k variabilitě rychlosti příjmu vlhkosti zrny ječmene může přispět řada faktorů od agronomie přes odrůdu ječmene až po infrastrukturu procesu, a tyto faktory třeba je při volbě a třídění zrna zvažovat. Jakmile je vytříděno a připraveno vhodné zrno, provede se jeho máčení.
Máčení znamená ponoření zrna ječmene do vody za účelem zvýšení obsahu vlhkosti v zrnu. Voda použitá k máčení se při běžném sladování obvykle vypouští. Po namočení se zrno ječmene obvykle transportuje do příslušných prostorů pro klíčení (humna).
Klíčení je proces kontrolovaného růstu a modifikace zrna. Modifikace zrna ječmene je v oboru dobře známá a představuje degradaci buněčných stěn škrobového živného pletiva (endospermu), vytvoření rozpustných proteinů a volného aminového dusíku a syntézu potřebných enzymů.
Po dosažení požadovaného stupně modifikace zrn ječmene se zrna suší. Sušením se rozumí kontrolované sušení naklíčeného ječmene.
-4CZ 306845 B6
Po sušení se zrna prosévají, při tom se od zrn oddělí většina klíčků a v některých případech výhonky (akrospiry). Oddělené klíčky, akrospiry a respirace zrn probíhající při sladování představují tzv. ztrátu při sladování. Množství sladovaného ječmene zbylé po sladování a odstranění klíčků, akrospirů a jiných nežádoucích materiálů se označuje jako výtěžek (výtěžnost) sladování.
Tento vynález poskytuje snadno použitelné zdokonalení popsaného procesu, které po zavedení do sladování vede ke zvýšení výtěžnosti standardního procesu sladování. Navíc toto zdokonalení vedoucí ke zvýšení výtěžnosti nezavádí do procesu sladování jiné materiály než součásti ječmene a vodu.
Vynález je možno snadno zavést do standardních procesů sladování, aniž by bylo třeba zásadně měnit zařízení nebo složité technologické postupy.
Standardní proces sladování je v oboru dobře známý a je popsán např. v publikacích D. E. Briggs, Malts and Malting (Slady a sladování), Springer (1998); D. E. Briggs, J. S. Hough, R. Stevens a T. W. Young, Malting and Brewing Science (Sladování a výroba piva), sv. 1, Malt and Sweet Wort (Sladování a sladina), Springer Verlag (1981); A. W. MacGregor a R. S. Bhatty, eds., Barley: Chemistry and Technology (Ječmen: chemie a technologie), Američan Association of Cereal Chemists (1996).
Máčení
První hlavní fází sladování je máčení zrn ječmene. Zrna ječmene se ponoří do vody, která se může nebo nemusí provzdušňovat. Namáčení obvykle zahrnuje řadu ponoření do vody. Tato ponoření mohou být oddělena intervaly větrání na vzduchu.
Při namáčení začíná respirace ječmene a dochází k uvolňování tepla a plynů, i když ještě nenastává výrazný růst. Cílem namáčení je zvýšení obsahu vlhkosti v zrnech ječmene z přibližně 10 % (při sklizni) na 40 až 45 %. Správnou hydrataci ječmene na cílové hodnoty vlhkosti je možno mezi jinými prostředky infrastruktury a postupu podpořit modifikaci dob ponoření, dob větrání a teploty namáčecí vody. Po ukončení namáčení je zárodek nabobtnalý vlhkostí a je obvykle viditelný. Právě se začínají objevovat špičky klíčků ječmene. Toto viditelné bobtnání zárodků a objevení klíčků se označuje jako chitting.
Standardní proces máčení ječmene je v oboru dobře známý. Aspekty máčení jsou popsány např. v publikacích D. E. Briggs, Malts and Malting (Slady a sladování), Springer (1998); D. E. Briggs, J. S. Hough, R. Stevens a T. W. Young, Malting and Brewing Science (Sladování a výroba piva), sv. 1, Malt and Sweet Nort (Sladování a sladina), Springer Verlag (1981); A. W. MacGregor a R. S. Bhatty, eds., Barley: Chemistry and Technology (Ječmen: chemie a technologie), Američan Association of Cereal Chemists (1996).
Klíčení
Druhou hlavní fází sladování je klíčení. Klíčení v širším slova smyslu zahrnuje vystavení namočeného ječmene působení vhodných podmínek (teploty, vlhkosti a proudění vzduchu) po dobu dostatečnou k tomu, aby se škrobová složka zrn ječmene (endosperm) rozvolnila a modifikovala degradací buněčných stěn a usnadnil se tak růst zárodků. Růst obvykle začíná pomalu první den klíčení a zrychluje se v průběhu druhého dne. Většina procesů klíčení trvá 4 dny, i když jsou známé i procesy trvající 3 dny, stejně jako procesy, které mohou trvat nejméně 5 dnů nebo déle.
Při klíčení dojde k dokončení uvolnění klíčků (chitting) a kličky vyrostou ven ze zárodků v zrnech. Ze zárodků začnou vyrůstat akrospiry (známé i jako první lístky) v dolní části zrna a rostou pod slupkou k hornímu konci zrna. Růst akrospirů při klíčení je klíčový parametr, který výrobce sladu sleduje. Obvykle se u správně upraveného sladu vyžaduje, aby při dokončení klíčení vykazoval akrospiry o délce 3/4 až 100 % délky zrna. Slady vyžadující nižší stupeň modifi
-5 CZ 306845 B6 kace mohou mít délku 1/2 až 3/4 nebo méně než 100 % délky zrna. Slady vyžadující mimořádně vysoký stupeň modifikace mohou mít tento parametr vyšší než 100 % délky zrna, a mohou dokonce vykazovat akrospiry přesahující zrna o 100 i více procent jejich délky.
Prostory pro klíčení (humna) mají obvykle děrované falešné dno, které umožňuje nepřetržitý přívod vzduchu s kontrolovanou vlhkostí a teplotou a odvod nadbytečné vlhkosti dnem. Jsou vybaveny zařízením k promíchávání nebo obracení zrna zhruba každých 8 hodin za účelem minimalizace teplotních rozdílů mezi horní a dolní vrstvou zrna, čímž se vyloučí prorůstání klíčků. K přívodu čerstvého vzduchu, recirkulaci vzduchu a/nebo přívodu směsi čerstvého a recirkulovaného vzduchu přes sprchové zvlhčovači komory a klimatizační komory a k vedení vzduchu klíčícím zrnem se používají velké ventilátory. Zrno ječmene v průběhu růstu produkuje značné množství tepla a oxidu uhličitého. Je důležité téměř nepřetržitě přivádět zvlhčený vzduch s kontrolovanou teplotou do prostorů pro klíčení, aby byl odváděn oxid uhličitý a teplo produkované respirací zrna a také aby se zpomalily ztráty vlhkosti a zajistila se regulace teploty v těchto prostorech a celkové rychlosti klíčení ječmene.
Promíchávací stroje používané k obracení zrna a zabránění vzájemnému prorůstání klíčků jsou obvykle vybaveny rozstřikovací trubkou zajišťující klíčícímu ječmeni dodávky vody. Jiné způsoby dodávky vody ječmeni jsou také možné. Klíčící ječmen obvykle ztrácí zhruba 1 % vlhkosti za den klíčení. Rozstřikovací trubky lze použít k dávkované dodávce tohoto úbytku vlhkosti a v případě potřeby ke zvýšení obsahu vlhkosti v klíčícím ječmeni.
Dostatečné množství vody k vlhčení klíčícího ječmene je obvykle dávkováno do prostorů pro klíčení při minimálním množství unikajícím dnem prostoru. Klíčící ječmen je připraven akceptovat vodu, jakmile je na povrchu po předchozím namáčení nebo zavodnění už suchý. Obvykle je klíčící ječmen připraven pro první zavodnění 24 hodin po začátku klíčení. V závislosti na počáteční vlhkosti zrna ječmene mimo namáčení a na stupni modifikace nebo specifikaci zákazníka se může zavodnění provádět každých 8 až 12 hodin po prvním zavodnění. Lze použít druhé, třetí čtvrté nebo další zavodnění. Při klíčení se zvýší obsah vlhkosti v ječmeni z přibližně 40 až 45 % na počátku klíčení na přibližně 45 až 50 %. Je třeba si uvědomit, že ve fázi klíčení při procesu sladování lze použít různé podmínky a parametry v závislosti na stavu ječmene, odrůdě výchozího ječmene, požadovaných vlastnostech výsledného sladu a na velikosti, typu nebo jiných fyzikálních vlastnostech a omezeních konkrétního použitého prostoru pro klíčení.
Respirace ječmene, růst klíčků a akrospiry se považují za typické příklady ztrát při sladování. V případě respiračních ztrát ječmen uvolňuje oxid uhličitý jako vedlejší produkt metabolické aktivity, která spotřebovává hmotu zrna. V případě růstu klíčků se vytvářejí klíčky, které spotřebovávají hmotu zrna a následně se po sušení odstraňují. Akrospiry přesahující délku zrna nebo vyrostlé mimo slupku se po sušení rovněž odstraní a tím se také zmenší prodejné množství sladu. I když akrospiry přesahující délku zrna a klíčky mají minimální hmotnost ve zbytku, představují významnou ztrátu při procesu sladování.
Fáze klíčení při procesu sladování je v oboru dobře známá. Některé aspekty klíčení jsou popsány například v publikacích D. E. Briggs, Malts and Malting (Slady a sladováni), Springer (1998); D. E. Briggs, J. S. Hough, R. Stevens a T. W. Young, Malting and Brewing Science (Sladování a výroba piva), sv. 1, Malt and Sweet Wort (Sladování a sladina), Springer Verlag (1981); A. W. MacGregor a R. S. Bhatty, eds., Barley: Chemistry and Technology (Ječmen: chemie a technologie), Američan Association of Cereal Chemists (1996).
Tento vynález přináší zdokonalení procesu za účelem zlepšení výtěžnosti sladu. Proces zahrnuje aplikaci extraktu na klíčící obilná zrna, především na ječmen, ve fázi klíčení při procesu sladování. Extraktem je pokud možno extrakt z ječmene. Optimální koncentrace extraktu a konkrétní doba aplikace extraktu ve fázi klíčení při procesu sladování se může lišit v závislosti na některých faktorech, jako je odrůda sladovaného ječmene, velikost, typ nebo jiné fyzikální atributy a limity konkrétního použitého prostoru pro klíčení, podmínky okolního prostředí, sezónní variace
-6CZ 306845 B6 počasí a hlavní atributy sladování požadované na základě komerčních úvah, jako je mimo jiné stupeň modifikace a míra vzniku enzymu. Kromě toho se může konkrétní typ ječmene použitého k výrobě extraktu lišit v závislosti na požadovaných charakteristikách extraktu.
Ke sladování se používají dva hlavní typy kultivovaného ječmene, a to ječmen dvouřadý a šestiřadý. Kultivovaný ječmen lze dále dělit na ječmen ozimý a jarní. Každý z těchto typů ječmene má několik odrůd, které se ve sladovnictví používají. Sladový ječmen je odrůda ječmene, která je obvykle kultivována a vyvinuta v programu šlechtění ječmene. Vývoj odrůdy ječmene obvykle využívá sbírky zárodků k vyvinutí odrůdových znaků, které jsou nejvhodnější pro požadovanou kvalitu sladu a požadované agronomické charakteristiky. Na vývoji kvalitních odrůd sladového ječmene pracuje privátní sektor, státní instituce, univerzity a národní i mezinárodní organizace.
Různé odrůdy ječmene mají různé charakteristiky. Kromě toho se tyto odrůdy neustále modifikují, v některých případech s ohledem na povahu, především však s ohledem na požadavky na výrobu nových odrůd ječmene s konkrétními požadovanými charakteristikami, jako je mimo jiné lepší agronomická způsobilost, lepši klíčivost a nízký obsah proteinů.
Jelikož se charakteristiky každé odrůdy mohou měnit, může být nutné měnit i parametry sladování v závislosti na požadovaných vlastnostech vyrobeného sladu. Podobně se i některé parametry tohoto vynálezu (konkrétně charakteristiky použitého extraktu a doba dávkování extraktu) mohou měnit za účelem dosažení optimálního vzrůstu výtěžnosti sladu u použité odrůdy a požadovaných vlastností výsledného sladu.
Mezi odrůdy ječmene patří například Sebastian, Moravian, Copeland, Tipple, Metcalfe, Tradition, Scarlett, Barke a Stellar. Tento seznam není vyčerpávající, protože existují stovky odrůd ječmene a další se neustále vytvářejí.
Ve fázi klíčení při procesu sladování lze použít různé typy prostorů pro klíčení. Ty se mohou mezi jinými rozdíly lišit velikostí, hloubkou, způsobem aplikace vody, způsobem zvlhčování a regulací teploty. Tyto odlišné fyzikální charakteristiky mohou ovlivnit extrakt a konkrétní dobu aplikace extraktu ve fázi klíčení při procesu sladování.
Extrakt může být aplikován na klíčící zrna kterýmkoliv v oboru známým způsobem. Podle některých provedení může být extrakt rozstřikován na klíčící zrna. V takových provedeních lze k postřikování klíčících zrn extraktem použít rozstřikovací trubku připojenou k otáčecímu ústrojí.
Extrakt může být na klíčící zrna aplikován kdykoliv v průběhu klíčení při procesu sladování, kdy je to pro zvýšení výtěžnosti sladu užitečné. Některá provedení vyžadují dřívější aplikaci extraktu na klíčící zrna, zatímco jiná provedení mohou vyžadovat pozdější aplikaci. Příčinou těchto rozdílů mohou být fyzikální charakteristiky použitého prostoru pro klíčení i odrůda sladovaného ječmene.
Podle některých provedení může být extrakt aplikován do 72 hodin po zahájení klíčení. Podle jiných provedení může být extrakt aplikován do 48 hodin po začátku klíčení. Podle dalších provedení může být extrakt aplikován do 40 hodin po začátku klíčení. Podle dalších provedení může být extrakt aplikován do 32 hodin po začátku klíčení. Podle dalších provedení může být extrakt aplikován do 28 hodin po začátku klíčení.
Podle některých konkrétních preferovaných provedení může být extrakt aplikován do 24 hodin po začátku klíčení. Podle jiných preferovaných provedení může být extrakt aplikován do 20 hodin po začátku klíčení. Podle dalších preferovaných provedení může být extrakt aplikován v době od 4 do 30 hodin po začátku klíčení. Podle dalších preferovaných provedení může být extrakt aplikován v době od 4 do 24 hodin po začátku klíčení. Podle dalších preferovaných provedení může být extrakt aplikován v době od 8 do 20 hodin po začátku klíčení.
-7 CZ 306845 B6
Podle dalších provedení může být extrakt aplikován na klíčící zrno v době, kdy by normálně došlo k prvnímu, druhému nebo třetímu zavodnění. To znamená, že je možno na klíčící zrno aplikovat extrakt místo vody.
Podle některých preferovaných provedení může být extrakt aplikován nejméně v době prvního zavodnění. K prvnímu zavodnění obvykle dochází 24 hodin po začátku fáze klíčení, přesná doba prvního zavodnění se však může lišit v závislosti na řadě faktorů, jako je odrůda ječmene nebo intenzita klíčení. Podle dalších provedení může být extrakt aplikován na klíčící zrno při každém zavodnění.
Dalším aspektem tohoto vynálezu je použití extraktu ve fázi klíčení při procesu sladování. Extrakty jsou popsány výše.
Sušení
Třetí hlavní fází při sladování je sušení. Při sušení se naklíčený ječmen (zelený slad) zahřívá v sušárně za účelem snížení obsahu vlhkosti a zastavení dalšího růstu. Sušení obvykle sestává ze tří fází: předsušení, mezifáze a vlastní sušení. Zelený slad se obvykle přepravuje do sušárny ihned po naklíčení. Většina komerčních sušáren má děrované falešné dno umožňující proudění vzduchu zeleným sladem. Sušárny jsou obvykle vybaveny ústrojím sloužícím k minimalizaci výšky vrstvy zeleného sladu, aby bylo sušení efektivní, a mohou využívat zařízení k promíchávání, obracení nebo vyrovnávání vrstvy zeleného sladu. Sušení je v podstatě proces řízeného odstraňování vody ze zeleného sladu.
První fází sušení je fáze předsušení. V této fázi se zelený slad, obsahující na konci klíčení kolem 45 % vlhkosti, podrobí působení mírně zvýšené teploty za průtoku velkého množství vzduchu. Obvykle se v této fázi udržuje teplota vrstvy přibližně 60 °C a obsah vlhkosti v zrnu se sníží z počáteční hodnoty na zhruba 20 až 25 %. Na počátku této fáze pokračuje klíčení, protože zrno ještě obsahuje značné množství vlhkosti, ale růst a modifikace se zpomaluje a zastavuje, jakmile jsou klíčky předsušeny, tedy spolu s odstraněním veškeré povrchové vlhkosti a usnadněním odstraňování vlhkosti z oblasti zárodku v zrnu.
Ve druhé fázi sušení, v mezifázi, se obsah vlhkosti v zrnu sníží z přibližně 20 až 25 % na přibližně 12 až 15 % a zrno je na omak suché. V této fázi se obvykle zvýší teplota a sníží průtok vzduchu.
Ve třetí fázi sušení, při vlastním sušení, se teplota zvýší na maximální hodnotu pro tento proces, sušárnu nebo požadovaný výsledný slad. V této fázi se obvykle určí barva produktu a vůně vyrobeného sladu, uvolní se nežádoucí těkavé látky a obsah vlhkosti v hotovém produktu se sníží na pro potraviny mikrobiologicky bezpečnou úroveň kolem 4 %. Vlastní sušení představuje zahřátí sladu na přibližně 85 °C po dobu 2 až 4 hodiny. Použité teploty a doby se však liší v širokém rozsahu jak mezi výrobci, tak mezi výrobními zařízeními. Proces sušení je v oboru dobře známý. Některé aspekty sušení jsou popsány např. v publikacích D. E. Briggs, Malts and Malting (Slady a sladování), Springer (1998); D. E. Briggs, J. S. Hough, R. Stevens a T. W. Young, Malting and Brewing Science (Sladování a výroba piva), sv. 1, Malt and Sweet Wort (Sladování a sladina), Springer Verlag (1981); A. W. MacGregor a R. S. Bhatty, eds., Barley: Chemistry and Technology (Ječmen: chemie a technologie), Američan Association of Cereal Chemists (1996).
Tento vynález popisuje způsob zvýšení výtěžnosti sladu při výrobě ječmenného sladu pro pivovarnictví. Použití extraktu, pokud možno extraktu z ječmene, ve fázi klíčení při procesu sladování může zvýšit výtěžnost sladu v porovnání se srovnatelným standardním postupem sladování bez použití tohoto vynálezu.
Výhody vynálezu jsou ilustrovány na níže uvedených příkladech. Příklady ukazují, že využití tohoto vynálezu při výrobě ječmenného sladu pro výrobu piva, lihovin nebo jiných potravinář
-8CZ 306845 B6 ských produktů a nápojů může vést ke zvýšení výtěžnosti sladu až o 1 %, nebo dokonce více. Tento zvýšený výtěžek sladu může pro výrobce znamenat značné finanční přínosy. Navíc zavedení vynálezu do standardních postupů sladování nevyžaduje podstatné kapitálové náklady. Vynález popisuje nákladově efektivní a snadno použitelné zdokonalení, které překvapivě zvyšuje výtěžnost sladu při zachování požadovaných charakteristik kvality.
Příklady uskutečnění vynálezu
Vynález je ilustrován následujícími příklady. Má se za to, že příklady žádným způsobem neomezují rozsah vynálezu.
Příklad 1
K. testování 16 vzorků čtyř různých odrůd ječmene (odrůdy Sebastian, Tipple, Prestige a Bellini) s využitím různých extraktů byl použit systém mikrosladování společnosti Joe White. Tento systém mikrosladování umožňuje namáčení, naklíčení a sušení vzorků v jedné jednotce a zajišťuje jednotné podmínky sladování každé dávky. Každý vzorek byl umístěn v jednom oddílu systému mikrosladování. Vzorek 0,5 kg ječmene byl ke sladování umístěn do každého oddílu mikrosladovací jednotky. Tabulka 1 uvádí experimentální podmínky použité v tomto příkladu.
Tabulka 1
Oddil/vzorek | Odrůda ječmene | Postřik použitý při klíčeni |
1 | Sebastian | Referenční (voda) |
2 | Sebastian | Sebastian 100% postřik |
3 | Sebastian | Referenční (voda) |
4 | Sebastian | Sebastian 50% postřik |
5 | Tipple | Referenční (voda) |
6 | Tipple | Tipple 100% postřik |
7 | Tipple | Referenční (voda) |
8 | Tipple | Tipple 50% postřik |
9 | Prestige | Referenční (voda) |
10 | Prestige | Prestige 100% postřik |
11 | Prestige | Referenční (voda) |
12 | Prestige | Prestige 50% postřik |
13 | Bellini | Referenční (voda) |
14 | Bellini | Bellini 100% postřik |
15 | Bellini | Referenční (voda) |
16 | Bellini | Bellini 50% postřik |
U všech vzorků ječmene byly použity tři cykly namáčení ponořením. První namáčení ječmene trvalo 6 hodin při teplotě 15 °C. Po ponoření byl ječmen podroben větrání na vzduchu po 12 hodin při teplotě 15 °C. Druhé namáčení trvalo 5 hodin a po něm následovalo větrání na vzduchu po 10 hodin při 15 °C. Třetí namáčení trvalo 2 hodiny při 15 °C. Po ukončení namáčení začalo klíčení, které trvalo 5 dnů. Klíčící ječmen byl podroben působení zvlhčeného vzduchu při teplotě 15 °C. Ječmen v každém oddílu byl první den postřikován vodou nebo extraktem z ječmene po 15 hodin. Jelikož cílová hodnota vlhkosti na konci klíčení byla 43 až 44 %, 2. až 5. den nebyl ječmen v žádném oddílu postřikován. Následující tabulka 2 uvádí obsah vlhkosti v ječmeni v každém oddílu na konci 1. až 5. dne a množství vody nebo extraktu nastřikovaného na ječmen první den po 15 hodin.
-9CZ 306845 B6
Tabulka 2
Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
4J tn | dP | oP | OP | CÍP | dP | oP | oP | θΡ | dP | dP | dP | oP | oP | dP | oP | oP | |
LO | o Λί | Γ | σ> | X | X | PO | r—1 | X | ST | CO | X | X | 00 | X | X | τ—1 | X |
c | Λ | kb | kb | kw | kw | kw | v | kw | kw | •k | kw | •k | k | kb | |||
Φ | ι—1 | X | ST | X | X | X | ST | PO | ST | X | X | LO | sr | co | PO | PO | CX1 |
Q | > | «ŠT | ST | sr | sr | sr | ST | sr | sr | sr | s* | sr | sr | sr | sr | sr | |
Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
st | dP | dP | dP | dP | dP | dp | dP | dP | dP | dP | dP | oP | dp | dP | oP | dP | |
ko | cn | X | ΟΊ | X | o | X | 00 | 00 | σ> | co | co | X | X | o | X | X | |
d | x: | kb | kw | kb | k> | »w | kb | kb | kw | kw | kb | k. | kw. | ||||
0) | i—1 | X | X | X | X | sr | ST | X | X | X | X | X | X | ST | sr | X | |
u | > | sr | sr | sr | sr | sr | sr | sr | ST | sr | ST | sr | sr | sr | sr | sr | sT |
Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
st | o\« | dP | oP | oP | dP | dp | dP | oP | oP | dP | oP | oP | oP | oP | oP | oP | |
CO | ko | X | O | o | X | X | X | ST | σ> | σι | r- | X | X | 00 | r- | o | X |
c | X | k. | kb | kw | kb | kw | kb | kw | kb | kw | kw | <k | kw | kw | kb | kb | |
Φ | r—I | X | kD | Γ | sr | X | X | X | X | kO | k0 | k0 | sT | sr | X | ST | |
ω | > | sr | ST | sr | ST | sr | ST | SF | ST | sr | sr | ST | ST | sr | sr | sr | sr |
Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
st | cX> | dP | oP | oP | dP | oP | oP | dp | dP | oP | oP | oP | oP | oP | oP | oP | |
X | ko | ST | O | X | r- | O | X | sr | X | X | co | Γ- | r- | sr | o | co | X |
C | X | s. | k. | kw | kw | kb | kb | k. | k. | kw | k. | kw | kw | kw | kb | k | |
Φ | i—1 | X | X | X | X | X | X | m | X | X | X | X | X | sr | sr | sr | sr |
ω | > | sr | sr | sr | sr | •3* | sr | sr | sr | ST | SF | ST | ST | sT | sT | sr | sr |
•H | rH | i—1 | r—| | i—1 | r-H | i—1 | 1—1 | 1—i | r—j | 1------1 | i—1 | f—1 | 1—i | i—1 | i—! | i—1 | |
X | £ | e | £ | e | £ | £ | £ | £ | £ | £ | £ | £ | £ | £ | £ | £ | |
to 0 | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | |
CU | X | x | X | X | ST | sr | ST | X | X | PO | X | sr | sr | sr | sr | ||
st | oP | dP | dP | oP | oP | oP | q\O | dP | oP | oP | dP | dP | oP | oP | dP | dP | |
1----i | 0 | X | X | r- | r- | o | o | σ> | cr> | X | X | 0Ί | ΟΊ | X | X | o | O |
c | X | kw | h. | kb | kw | kw | kb | kb | kb | kb | kw | v | kb | k. | kb | ||
Φ | l------1 | co | X | co | X | Csl | X | r-H | F“l | X | PO | CXI | X | r~Í | γ~4 | X | OJ |
Q | > | sr | sr | sr | M· | sr | sr | sr | sr | sr | ST | ST | st | sr | sr | sr | sT |
Oddíl | ϊ—i | X | PO | sr | X | kD | r- | 00 | ΟΊ | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 |
- 10CZ 306845 B6
Všechny extrakty z ječmene použité jako postřiky (uvedené v tabulce 1) byly získány z odrůd Sebastian, Tipple, Prestige a Bellini. Každý extrakt byl připraven ponořením 1 kg konkrétní odrůdy ječmene do 10 1 vody. Ječmen zůstal ponořený po 6 hodin. Extrakty byly použity buď nezředěné, nebo zředěné vodou na 50 %. Například extrakt vyrobený z ječmene odrůdy Sebastian, pokud nebyl před použitím jako postřik při klíčení zředěn, je označen jako Sebastian 100% postřik. Pokud byl tento extrakt zředěn vodou na 50 %, je označen jako 50% postřik.
Po 5 dnech klíčení byly vzorky ve všech oddílech sušeny standardním postupem.
Výtěžnost sladu byla měřena z hmotnosti 1000 zrn pro každý vzorek ve všech 16 oddílech. Tabulka 3 uvádí hmotnosti 1000 zrn pro každý vzorek.
Tabulka 3
Oddíl/ vzorek | Odrůda ječmene | Postřik použitý při klíčení | Výtěžnost sladu z hmotnosti 1000 zrn |
1 | Sebastian | Referenční (voda) | 35, 4 |
2 | Sebastian | Sebastian 100% postřik | 35,1 |
3 | Sebastian | Referenční (voda) | 35, 1 |
4 | Sebastian | Sebastian 50% postřik | 35, 9 |
5 | Tipple | Referenční (voda) | 40,5 |
6 | Tipple | Tipple 100% postřik | 41,1 |
7 | Tipple | Referenční (voda) | 41,4 |
8 | Tipple | Tipple 50% postřik | 40, 9 |
9 | Prestige | Referenční (voda) | 39,7 |
10 | Prestige | Prestige 100% postřik | 39,4 |
11 | Prestige | Referenční (voda) | 38, 9 |
12 | Prestige | Prestige 50% postřik | 40, 0 |
13 | Bellini | Referenční (voda) | 41,1 |
14 | Bellini | Bellini 100% postřik | 41,3 |
15 | Bellini | Referenční (voda) | 41,5 |
16 | Bellini | Bellini 50% postřik | 41,5 |
Přihlašovatelé se domnívají, že extrakt použitý v tomto příkladu nevykazuje konzistentní výsledky kvůli příliš vysokému zředění. Vysoké zředění mohlo být způsobeno poměrně velkým poměrem vody k ječmeni při výrobě extraktu (10 : 1 podle hmot.) a/nebo poměrně krátkou dobou ponoření ječmene ve vodě při výrobě extraktu (6 hodin).
Příklad 2
Stejně jako v příkladu 1 byl ke sladování vzorků ječmene použit mikrosladovací systém společnosti Joe White. Do každého z 8 oddílů mikrosladovací jednotky byl umístěn 1 kg ječmene. Tabulka 4 uvádí experimentální podmínky použité v tomto příkladu.
- 11 CZ 306845 B6
Tabulka 4
Oddíl/vzorek | Odrůda ječmene | Postřik použitý při klíčeni |
1 | Prestige | Referenční (voda) |
2 | Prestige | Referenční (voda) |
3 | Prestige | Prestige 100% postřik |
4 | Prestige | Sebastian 100% postřik |
5 | Sebastian | Referenční (voda) |
6 | Sebastian | Referenční (voda) |
7 | Sebastian | Prestige 100% postřik |
8 | Sebastian | Sebastian 100% postřik |
Byl použit cyklus tři máčení ponořením. Nejdříve byl ječmen ponořen ve vodě 6 hodin při 15 °C a větrán 12 hodin při 15 °C. Pak byl ječmen ponořen ve vodě 5 hodin při 15 °C a větrán 10 hodin při 15 °C. Poslední ponoření ječmene trvalo 2 hodiny při 15 °C. Po máčení byl ječmen klíčen 5 dnů při 15 °C na cílový obsah vlhkosti 43 až 44 % na konci klíčení. Následující tabulka 5 uvádí obsah vlhkosti v ječmeni v každém oddílu na konci 1., 2., 3., 4. a 5. dne a množství vody nebo 10 čistého extraktu nastříkaného na ječmen po 12 hodinách 1. dne.
- 12CZ 306845 B6
Tabulka 5
•H | |||||||||
>C4 | |||||||||
4-> | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
m | |||||||||
lp | o | ||||||||
C | cu | ||||||||
Φ Q | 4-J W | o\o | dP | o\° | o\o | Ó\o | o\o | o\o | dP |
O λ: x: | LP | i—1 | LíO | σχ | 00 | CO | <—1 | ||
•k. | ta. | k. | *k | »k | ta. | ||||
00 | kO | lp | kO | LP | LO | LO | lO | ||
> | ’χΓ | XT | •xT | •xT | •^r | ||||
•H | |||||||||
+-> | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
cn | |||||||||
o | |||||||||
c | cu | ||||||||
(D Q | -P « | o\° | í*o | o\o | o\o | o\° | o\° | o\o | o\o |
0 v· | CM | Γ | 00 | CN | CO | M1 | r-1 | lO | |
Vlhl | K | tak | *k | «u | ta. | ||||
00 | LP | iP | lo | IP | LP | L0 | LP | ||
xr | xr | xr | xr | xr | xr | ||||
•H | |||||||||
>P | |||||||||
-μ | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | ||
CO | |||||||||
CO | o | ||||||||
Den | cu | ||||||||
+J w | o\° | cA° | o\° | o\O | o\o | d° | d° | o\° | |
0 | LO | <0 | r— | kO | co | iP | |||
x: | tak | *k | *» | v | ta. | ta. | ta. | w | |
00 | lo | LO | LO | LO | LO | LO | LO | ||
> | *xF | ^r | |||||||
♦Η | |||||||||
>p | |||||||||
+J | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
CO | |||||||||
CM | 0 | ||||||||
Den | cu | ||||||||
P W | o\o | dP | d® | dP | o\° | o\° | cAP | dP | |
O | CO | r* | kD | r—í | CO | 03 | LO | O | |
*. | K. | «k | tak | k_ | ta. | tak | |||
r~ | to | LP | LO | ip | LP | LP | LO | ||
> | *=T | ||||||||
λ: | |||||||||
•H | 1—1 | 1-----1 | <—1 | 1—i | 1—i | <—1 | <—i | r-i | |
g | g | g | g | g | g | g | g | ||
+J | |||||||||
ω | o | o | o | o | o | o | o | O | |
o | LT) | ip | LP | LP | LP | LP | LP | ip | |
cu | |||||||||
Φ Q | |||||||||
4-1 co | d° | dp | o\° | O\O | dP | d° | d° | dP | |
o | σ> | LP | LO | LO | 00 | r- | co | CM | |
x: | tak | tak | tak | tak | tak | tak | tak | •k | |
m | n | m | xr | co | xr | ΤΓ | |||
> | xr | -χΓ | xr | ||||||
H | |||||||||
Ή | |||||||||
TS | τ—1 | CM | <n | LP | LO | r- | 00 | ||
T5 | |||||||||
O |
- 13 CZ 306845 B6
Extrakty z ječmene použité jako postřiky (uvedené v tabulce 4) byly získány z odrůd Prestige a Sebastian. Extrakt z ječmene odrůdy Prestige byl připraven ponořením 500 g ječmene do 1 1 vody. Ječmen zůstal ponořený 20 hodin a bylo zajištěno větrání. Počáteční teplota směsi byla 18 °C, po 20 hodinách byla 13,5 °C. Extrakt z ječmene odrůdy Sebastian byl připraven stejným způsobem až na to, že počáteční teplota směsi byla 18 °C, po 20 hodinách byla 15,9 °C. Extrakt nebyl koncentrován ani zředěn, proto je označen jako 100% postřik.
Po 5 dnech klíčení byl ječmen ve všech oddílech sušen. V průběhu předsušení byl zelený slad zahříván 15 hodin při 55 °C. V mezifázi byla teplota v průběhu 8 hodin postupně zvyšována z 55 °C na 85 °C. Při vlastním sušení byl ječmen zahříván na 85 °C po 3 hodiny.
Výtěžnost sladu byla měřena z hmotnosti 1000 zrn pro každý z 8 vzorků. Tabulka 6 uvádí zjištěné hodnoty výtěžnosti.
Tabulka 6
Oddíl/ vzorek | Odrůda j ečmene | Postřik použitý při klíčení | Výtěžnost sladu z hmotnosti 1000 zrn |
1 | Prestige | Referenční (voda) | 39, 4 |
2 | Prestige | Referenční (voda) | 40, 3 |
3 | Prestige | Prestige 100% postřik | 40, 4 |
4 | Prestige | Sebastian 100% postřik | 41,1 |
5 | Sebastian | Referenční (voda) | 35,7 |
6 | Sebastian | Referenční (voda) | 35,6 |
7 | Sebastian | Prestige 100% postřik | 35,8 |
8 | Sebastian | Sebastian 100% postřik | 36, 4 |
Následující tabulka 7 uvádí procentuální nárůst výtěžnosti sladu pro každý vzorek ve srovnání s průměrným výtěžkem dvou kontrolních vzorků (referenčních vzorků) vyrobených ze stejné odrůdy ječmene.
Tabulka 7
Odrůda ječmene | Postřik použitý při klíčení | Výtěžnost sladu z hmotnosti 1000 zrn | Procentuální nárůst výtěžnosti ve srovnání s referenčním vzorkem |
Prestige | Referenční (voda) | 39,85 (prům.) | ~~ |
Prestige | Prestige 100% postřik | 40,4 | 1,4 % |
Prestige | Sebastian 100% postřik | 41,1 | 3,1 % |
Sebastian | Referenční (voda) | 35,65 (prům.) | |
Sebastian | Prestige 100% postřik | 35,8 | 0,4 % |
Sebastian | Sebastian 100% postřik | 36, 4 | 2,1 % |
- 14CZ 306845 B6
Jak je zřejmé z Tabulky 7, všechny experimentální vzorky vykázaly nárůst výtěžnosti sladu. Výrazný nárůst výtěžnosti vykázaly především vzorky, u nichž byl použit postřik Sebastian.
Příklad 3
Stejně jako v příkladech 1 a 2 byl pro vzorky ječmene použit mikrosladovací systém společnosti Joe White. V tomto příkladu však bylo máčení provedeno v komerční výrobní sladovací lince a klíčení a sušení bylo provedeno v mikrosladovacím systému společnosti Joe White. Z výrobních sladovacích linek byly odebrány 4 kg ječmene Sebastian a 4 kg ječmene Azurel.
kg ječmene Sebastian byly rozděleny na vzorky po 1 kg a vneseny do oddílů 1 až 4. 4 kg ječmene Azurel byly rozděleny na vzorky po 1 kg a vneseny do oddílů 5 až 8. Tabulka 8 uvádí experimentální podmínky použité v tomto přikladu.
Tabulka 8
Oddíl/vzorek | Odrůda ječmene | Postřik použitý při klíčeni |
1 | Sebastian | Referenční (voda) |
2 | Sebastian | Prestige 100% postřik |
3 | Sebastian | Sebastian 100% postřik |
4 | Sebastian | Azurel 100% postřik |
5 | Azurel | Referenční (voda) |
6 | Azurel | Prestige 100% postřik |
7 | Azurel | Sebastian 100% postřik |
8 | Azurel | Azurel 100% postřik |
Ječmen byl klíčen 5 dní při 15 °C s cílovým obsahem vlhkosti na konci klíčení 43 až 44 %. Následující tabulka 9 uvádí obsah vlhkosti v ječmeni v každém oddílu na konci 1., 2., 3., 4. a 5. dne a množství vody nebo extraktu nastříkaného na ječmen na konci každého z těchto dnů. Ječmen byl postřikován vodou nebo extraktem z ječmene po 16 hodinách a poté opět po 35 hodinách klíčení.
- 15 CZ 306845 B6
Tabulka 9
Den 5 | Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
Vlhkost | 42,5 % | 42,5 % | 42,2 % | 42,3 % | 42,5 % | 43,2 % | 42,9% | 42,3 % | |
Den 4 | Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
Vlhkost | 43,2 % | 42,6 % | o\° sr C\’ sr | 42,0 % | 42,6% | o\o r—4 CO sr | o\o CO CO ST | 42,6 % | |
Den 3 j | Postřik | 20 ml vody | 1 | 1 | 20 ml extraktu | 1 | 1 | 1 | 1 |
Vlhkost | 42,0 % | % 1 | 43, 1 % | 42,2 % | 43,0 % | 43,3 % | 43,2 % | 43,2 % | |
Den 2 | Postřik | 25 ml vody | 50 ml extraktu | 50 ml extraktu | 1 | 50 ml vody | 30 ml extraktu | 50 ml extraktu | 20 ml extraktu |
Vlhkost | 42,3 % | 41,3 % | 41,5 % | 43,1 % | o¥> Οι—1 sr | 42,0 % | 41,5 % | 42,6 % | |
Den 1 | Postřik | 50 ml vody | 25 ml extraktu | 35 ml extraktu | 35 ml extraktu | 25 ml vody | 35 ml extraktu | 35 ml extraktu | 25 ml extraktu |
Vlhkost | % 1 'Cfr | 42,0 % | 41,3 % | 41,4 % | 42,2 % | 41,1 % | 41,4 % | % 6 'τ& | |
Oddíl | Ή | OJ | sr | LD | r- | CO |
- 16CZ 306845 B6
Extrakty z ječmene použité jako postřiky (uvedené v tabulce 8) byly získány z odrůd ječmene
Prestige, Azurel a Sebastian. Extrakt z ječmene odrůdy Prestige byl připraven ponořením 500 g ječmene do 1 1 vody. Ječmen zůstal ponořený 20 hodin a bylo zajištěno větrání. Počáteční teplota směsi byla 18 °C, po 20 hodinách byla 13,5 °C. Extrakt z ječmene odrůdy Sebastian byl připra5 ven stejným způsobem až na to, že počáteční teplota směsi byla 18 °C, po 20 hodinách byla 15,9 °C. Extrakt z ječmene Azurel byl připraven stejným způsobem až na to, že počáteční teplota směsi byla 18 °C a konečná teplota směsi po 20 hodinách byla 12,9 °C. Žádný extrakt nebyl koncentrován ani zředěn, proto jsou extrakty označeny jako 100% postřik.
Po 5 dnech klíčení byl ječmen ve všech oddílech sušen. V průběhu předsušení byl zelený slad 15 hodin zahříván při 55 °C. V mezifázi byla teplota v průběhu 8 hodin postupně zvyšována z 55 °C na 85 °C. Při vlastním sušení byl ječmen zahříván na 85 °C po 3 hodiny.
Výtěžnost sladu byla měřena z hmotnosti 1000 zrn pro každý z 8 vzorků. Tabulka 10 uvádí zís15 kané výtěžky.
Tabulka 10
Oddíl/ vzorek | Odrůda ječmene | Postřik použitý při klíčení | Výtěžnost sladu z hmotnosti 1000 zrn |
1 | Sebastian | Referenční (voda) | 36,1 |
2 | Sebastian | Prestige 100% postřik | 36,7 |
3 | Sebastian | Sebastian 100% postřik | 36,3 |
4 | Sebastian | Azurel 100% postřik | 36,5 |
5 | Azurel | Referenční (voda) | 36, 0 |
6 | Azurel | Prestige 100% postřik | 36,0 |
7 | Azurel | Sebastian 100% postřik | 36, 3 |
8 | Azurel | Azurel 100% postřik | 36, 1 |
Následující tabulka 11 uvádí procentuální zvýšení výtěžnosti každého experimentálního vzorku ve srovnání s kontrolními (referenčními) vzorky.
Tabulka 11
Odrůda j ečmene | Postřik použitý při klíčení | Výtěžnost sladu z hmotnosti 1000 zrn | Procentuální nárůst výtěžnosti ve srovnání s referenčním vzorkem |
Sebastian | Referenční (voda) | 36,1 | — |
Sebastian | Prestige 100% postřik | 36,7 | 1,7 % |
Sebastian | Sebastian 100% postřik | 36,3 | 0,6 % |
Sebastian | Azurel 100% postřik | 36, 5 | 1,1 % |
Azurel | Referenční (voda) | 36, 0 | — |
Azurel | Prestige 100% postřik | 36,0 | 0 % |
Azurel | Sebastian 100% postřik | 36, 3 | 0,8 % |
Azurel | Azurel 100% postřik | 36,1 | 0,3 % |
- 17CZ 306845 B6
Příklad 4
Stejně jako v příkladech 1 a 2 byl pro sladování vzorků ječmene použit mikrosladovací systém společnosti Joe White. Vzorek 0,5 kg ječmene byl vnesen do každého z 12 oddílů mikrosladovací jednotky. Tabulka 12 uvádí experimentální podmínky použité v tomto přikladu.
Tabulka 12
Oddíl/vzorek | Odrůda ječmene | Postřik použitý při klíčeni |
1 | Sebastian | Referenční (voda) |
2 | Sebastian | Referenční (voda) |
3 | Sebastian | Sebastian, postřik 1 |
4 | Sebastian | Sebastian, postřik 1 |
5 | Sebastian | Sebastian, postřik 2 |
6 | Sebastian | Sebastian, postřik 2 |
7 | Esterel | Referenční (voda) |
8 | Esterel | Referenční (voda) |
9 | E S t C1? Θ1. | Esterel, postřik 1 |
10 | Esterel | Esterel, postřik 1 |
11 | Esterel | Esterel, postřik 2 |
12 | Esterel | Esterel, postřik 2 |
Byl použit cyklus dvou máčení ponořením. Nejdříve byl ječmen ponořen ve vodě po 9 hodin při 15 °C a větrán 19 hodin při 15 °C. Pak byl ječmen ponořen ve vodě po 3 hodiny při 15 °C. Po máčení byl ječmen klíčen 5 dnů při 15 °C na cílový obsah vlhkosti 45 % na konci klíčení. Následující tabulka 13 uvádí obsah vlhkosti v ječmeni v každém oddílu na konci 1., 2., 3., 4. a 5. dne a množství vody nebo extraktu nastříkaného na ječmen 1. den. Celkem bylo 1. den na ječmen nastříkáno 100 ml vody nebo extraktu. Toto množství bylo rozděleno na dvě stejné dávky po 50 ml. První dávka byla nastříkána po 12 hodinách klíčení a druhá dávka byla nastříkána po 16 hodinách klíčení.
- 18CZ 306845 B6
Tabulka 13
Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
j-> « | o\o | d° | ο\θ | o\o | o\o | o\o | d° | o\o | o\° | o\o | o\° | o\° | |
LO | o | <T\ | sr | ΐ—1 | i—1 | sr | 00 | CM | LQ | LQ | Ol | uo | |
c | κ | K | K. | •k | K | *k | v | ·. | <* | K. | |||
Φ | t—1 | CO | 00 | CO | o- | 00 | 00 | 00 | ID | <o | U3 | r- | |
Q | > | ST | sr | sr | sr | ST | sr | sr | sr | sr | sr | sr | sr |
Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
st | o\° | d° | d° | o\° | o\° | o\o | o\o | d° | o\° | d° | o\° | o\o | |
sr | ko | sr | LO | r- | Γ | Γ' | U0 | O | Γ | 00 | O | O | OJ |
c | 45 | kk | Ok. | *» | Ok. | «kk | *k | •k | *> | ||||
(D | 1—1 | σο | σ> | Γ- | r~- | 00 | 03 | t | <0 | r- | r~- | Γ' | r- |
n | > | sr | sr | sT | sr | sr | sr | sr | sr | sr | sr | sr | |
Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
s t | o\o | o\o | o\° | d° | o\° | d° | oP | o\° | o\° | o\o | d° | o\o | |
CO | ko | sr | sr | 00 | CD | C\1 | 00 | U0 | OJ | OJ | sr | O | O |
α | 45 | K. | •k | *. | K. | *k | •k | »k | »k | *k | •k | ||
<1) | i—1 | οί | 03 | co | r- | 00 | co | 143 | r- | r- | <£> | [-· | 00 |
ω | > | sr | sr | sr | sr | sr | sr | sr | sr | sr | sr | sr | |
Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
st | o\° | o\° | o\0 | o\o | o\o | o\o | o\° | o\° | o\o | o\o | d° | o¥> | |
OJ | o 4<í | CM | LQ | o*· | CM | Cs] | σ> | SJ* | ΟΊ | M0 | O | CO | |
c | 45 | % | K | kk | Ok. | •k | k. | K. | *» | ||||
<υ | »—1 | CO | 00 | 3D | 00 | 00 | r* | <£> | kD | kO | <43 | >4) | »43 |
CJ | > | sr | sr | sr | sr | sr | sr | ST | sr | sr | sr | sr | |
ik | 1—1 | r—i | i—1 | r—í | r~i | rd | ,—{ | l—1 | r—1 | i—1 | r—1 | 1—i | |
>(4 | e | 6 | £ | E | E | E | E | E | E | E | E | E | |
+J | O | O | O | O | O | o | O | O | O | O | O | O | |
0 | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | o | |
cu | r-H | r—1 | t—< | r“4 | t—1 | rH | tH | «—1 | t—1 | τ—1 | j—1 | i—1 | |
+-> m | o\o | d° | o\o | d° | d° | o\o | o\° | o\° | d° | o\° | d° | o\O | |
rH | 0 λ: | cd | O | σο | O | σο | θ' | 03 | CO | O | O | Ol | 143 |
(4 | 45 | •k. | <k | •k, | <k. | «k. | k* | *k | K | Ok | |||
OJ | 1—1 | o | t—1 | o | r~H | o | o | 03 | σι | O | 03 | CD | 03 |
Q | > | sr | sr | ST | sr | sr | ST | 00 | 00 | sr | 00 | 00 | 00 |
Oddíl | r~1 | OJ | co | sr | LQ | 10 | r- | 00 | 00 | 10 | 11 | 12 |
- 19CZ 306845 B6
Extrakty z ječmene použité jako postřiky (uvedené v tabulce 12) byly získány z odrůd Sebastian a Esterel. Z každé odrůdy byly vyrobeny dva různé extrakty (Sebastian, postřik 1, Sebastian, postřik 2 a Esterel, postřik 1 a Esterel, postřik 2).
Každý postřik 1 byl připraven následujícím způsobem až na to, že byla použita jiná odrůda ječmene (Sebastian nebo Esterel): 1 kg ječmene byl vnesen do 1,4 litru vody a ponechán při 15 °C po 20 hodin. Každý postřik 2 byl připraven následujícím způsobem až na to, že byla použita jiná odrůda ječmene (Sebastian nebo Esterel): 1 kg ječmene byl vnesen do 1,8 litru vody a ponechán při 25 °C po 20 hodin. Postřiky 1 a 2 pak byly aplikovány na klíčící ječmen podle v tabulky 10 v množstvích a po dobu podle tabulky 11.
Po 5 dnech klíčení byl ječmen v každém oddílu standardním postupem sušen.
Výtěžnost sladu byla měřena z hmotnosti 1000 zrn pro každý z 12 vzorků. Tabulka 14 uvádí zjištěné hodnoty výtěžnosti.
Tabulka 14
Oddíl/ | Odrůda | Postřik použitý při | Výtěžnost sladu |
vzorek | ječmene | klíčení | z hmotnosti 1000 zrn |
1 | Sebastian | Referenční (voda) | 36,7 |
2 | Sebastian | Referenční (voda) | 36, 5 |
3 | Sebastian | Sebastian, postřik. 1 | 37,3 |
4 | Sebastian | Sebastian, postřik 1 | 37,3 |
5 | Sebastian | Sebastian, postřik 2 | 37,1 |
6 | Sebastian | Sebastian, postřik 2 | 36, 9 |
7 | Esterel | Referenční (voda) | 34,3 |
8 | Esterel | Referenční (voda) | 34,8 |
9 | Esterel | Esterel, postřik 1 | 34,4 |
10 | Esterel | Esterel, postřik 1 | 35,1 |
11 | Esterel | Esterel, postřik 2 | 34,7 |
12 | Esterel | Esterel, postřik 2 | 34,8 |
Následující tabulka 15 uvádí průměrné hodnoty pro každý duplikovaný vzorek a procentuální zvýšení výtěžnosti dosažené pomocí extraktů z ječmene.
Tabulka 15
Odrůda ječmene | Postřik použitý při klíčení | Průměrná výtěžnost sladu z hmotnosti 1000 zrn | Procentuální nárůst výtěžnosti ve srovnání s referenčním vzorkem |
Sebastian | Referenční (voda) | 36, 6 | — |
Sebastian | Sebastian, postřik 1 | 37,3 | 1,9% |
Sebastian | Sebastian, postřik 2 | 37,0 | 1,1 % |
Esterel | Referenční (voda) | 34,6 | — |
Esterel | Esterel, postřik 1 | 34,8 | 0,6 % |
Esterel | Esterel, postřik 2 | 34,8 | 0,6 % |
-20CZ 306845 B6
Jak je vidět z tabulky 15, výtěžnost sladu u experimentálních vzorků se ve srovnání s referenčními vzorky zvýšila. Větší nárůst výtěžnosti vykázaly zejména vzorky, u nichž byl použit postřik Sebastian.
Příklad 5
Tento příklad byl proveden za účelem vyhodnocení ideálního načasování dávkování extraktu z ječmene při klíčení v procesu sladování. Stejně jako v příkladech 1 až 4 byl pro analyzování vzorků ječmene použit mikrosladovací systém společnosti Joe White. Do každého ze 4 oddílů mikrosladovací jednotky byl umístěn 1 kg ječmene. Tabulka 16 uvádí experimentální podmínky použité v tomto příkladu.
Tabulka 16
Oddíl/ vzorek | Odrůda j ečmene | Postřik použitý při klíčení | Načasování dávkování vody nebo postřiku extraktem při klíčení |
1 | Scarlett | Referenční (voda) | Jednou po 8 hodinách klíčení |
2 | Scarlett | Referenční (voda) | Jednou po 24 hodinách klíčení |
3 | Scarlett | Scarlett, postřik | Jednou po 8 hodinách klíčení |
4 | Scarlett | Scarlett, postřik | Jednou po 24 hodinách klíčení |
Byl použit cyklus tří máčení ponořením. Nejdříve byl ječmen ponořen ve vodě 6 hodin při 15 °C a větrán 12 hodin při 15 °C. Pak byl ječmen ponořen ve vodě 5 hodin při 15 °C a větrán 10 hodin při 15 °C. Poslední ponoření ječmene trvalo 2 hodiny při 15 °C. Po máčení byl ječmen klíčen 5 dnů při 15 °C na cílový obsah vlhkosti 45 % na konci klíčení. Následující tabulka 17 uvádí obsah vlhkosti v ječmeni v každém oddílu na konci 1., 2., 3., 4. a 5. dne a množství vody nebo čistého extraktu nastříkaného na ječmen po 8 hodinách (1. den) nebo po 24 hodinách (2. den) klíčení.
-21 CZ 306845 B6
Den 5 | Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 |
Vlhkost | 49, 0 % | 47,4 % | % 8 '8fr | O\o 00 K kO sr | |
Den 4 | Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 |
Vlhkost | % 8 '6fr | 48,7 % | o\o 00 vr | o\o σ> rsr | |
Den 3 | Postřik | 1 | 1 | 1 | 1 |
Vlhkost | % 6 ‘ Lh | 47,2 % | 48,0 % | 45, 9 % | |
Den 2 | Postřik | 1 | 100 ml | 1 | 100 ml |
Vlhkost | o\o kD in ^r | 39,2 % | O\o LO) r-4 | O\O m v CN sr | |
Den 1 | Postřik | lui 001 | 1 | T™ 001 | |
Vlhkost | o\° kO ^r | 43,8 % | 44,3 % | 44,8 % 1 | |
Oddil | i—1 | CN | 00 | sr |
-22CZ 306845 B6
Extrakt zječmene použitý jako postřik (uvedený v tabulce 16) byl získán z odrůdy ječmene Scarlett. Extrakt zječmene Scarlett byl vyroben ponořením 1 kg ječmene Scarlett do 1,4 1 vody. Ječmen zůstal ponořený 24 hodin a bylo zajištěno větrání při 15 °C.
Po 5 dnech klíčení byl ječmen ve všech oddílech sušen. V průběhu předsušení byl zelený slad 15 hodin zahříván při 55 °C. V mezifázi byla teplota v průběhu 8 hodin postupně zvyšována z 55 °C na 85 °C. Při vlastním sušení byl ječmen zahříván na 85 °C po 3 hodiny.
Výtěžnost sladu byla měřena z hmotnosti 1000 zrn pro každý ze 4 vzorků. Tabulka 18 uvádí zjišío těné hodnoty výtěžnosti.
Tabulka 18
Oddíl/ vzorek | Odrůda ječmene | Postřik použitý při klíčení | Výtěžnost sladu z hmotnosti 1000 zrn |
1 | Scarlett | Referenční (voda), po 8 hodinách klíčení | 33, 0 |
2 | Scarlett | Referenční (voda), po 24 hodinách klíčení | 33,0 |
3 | Scarlett | Scarlett, postřik, po 8 hodinách klíčení | 33,8 |
4 | Scarlett | Scarlett, postřik, po 24 hodinách klíčení | 33,0 |
Jak je vidět z tabulky 18, jestliže se aplikuje postřik Scarlett na klíčící ječmen po 24 hodinách klíčení, nedojde ke zvýšení výtěžnosti sladování ve srovnání s referenčním vzorkem. Jestliže se však aplikuje postřik Scarlett po 8 hodinách klíčení, dojde ke zvýšení výtěžnosti o 2,4 %. Toto výrazné zvýšení výtěžnosti o 2,4 % je překvapující a mohlo by představovat značnou komerční výhodu pro sladovny vyrábějící slad k výrobě piva.
Příklad 6
Byly provedeny čtyři testy podle metody, při níž se měnily koncentrace extraktu, načasování a 25 počet dávek extraktu. Vzorky máčeného sladu byly získány z komerční sladovny Cargill, Incorporateďs Spiritwood, Severní Dakota, USA. Vzorky byly získány z téže komerční šarže přibližně po jednom dni standardního klíčení, ale před prvním běžným postřikováním (máčením). Konkrétně byly vzorky ječmene použité v tomto příkladu získány po 25, 2 6, 24 a 22 hodinách standardního klíčení pro testy 1, 2, 3 a 4.
Každý vzorek pak byl podroben čtyřdennímu klíčení a sušení v mikrosladovacím systému vlastní konstrukce. Tento vlastní mikrosladovací systém z hlediska provozních podmínek simuloval standardní sladovací systém. Klíčení ve vlastním mikrosladovacím systému probíhalo přibližně 3 dny. V prvních dvou dnech klíčení v mikrosladovacím systému vlastní konstrukce byl materiál 35 vystaven vlhkému vzduchu při teplotě 13 až 14 °C (56 až 57 °F). Ve třetím dnu klíčení v mikrosladovacím systému vlastní konstrukce byla teplota zvýšena na 18 °C (65 °F). První zavodnění (vodou nebo čistým extraktem) při klíčení bylo provedeno, jakmile byl klíčící ječmen přepraven do vlastního mikrosladovacího systému (z komerčního prostoru pro klíčení). Druhé zavodnění bylo provedeno v testech 2, 3 a 4. Doby zavodnění jsou uvedeny níže v tabulce 19.
K sušení ječmene ve vlastním mikrosladovacím systému byl použit čtyřstupňový cyklus. První stupeň představovalo zahřívání při 60 °C (140 °F) po 13,5 hodiny. Ve druhém stupni sušení byl zelený slad zahříván při 74 °C (165 °F) po 5 hodin. Ve třetím stupni sušení byl zelený slad za
-23 CZ 306845 B6 hříván při 85 °C (185 °F) po 5 hodin. Poslední stupeň sušení trval 0,5 hodiny a zelený slad byl při něm temperován na 21 °C (70 °F). V posledním stupni sušení byl použit zvýšený průtok vzduchu.
V tomto příkladu byl každý extrakt z ječmene vyroben následovně: Byla zachycena namáčecí voda z každého ze dvou komerčních sladovacích procesů (jeden s ječmenem odrůdy Metcalfe, druhý s ječmenem odrůdy MV69) po 8 hodinách prvního ponoření. Pak byl každý vzorek namáčecí vody odpařen varem na 1/10 původního objemu (90 % objemu bylo vyvařeno). Získané koncentrované extrakty z ječmene pak byly rekonstituovány vodou upravenou pomocí reverzní osmózy (RO voda) na extrakty určené k použití v tomto příkladu. Tyto extrakty byly rekonstituovány na koncentrace 100 %, 10 % a 1 % (v porovnání s původním objemem). Například pro 100% koncentraci byl přidán dostatek RO vody, aby byl objem extraktu stejný jako objem původně odstraněný ve stadiu namáčení. Pro 10% koncentraci byl přidán dostatek RO vody, aby byl objem extraktu desetinásobkem původně při namáčení získaného objemu. Pro 1% koncentraci byl přidán dostatek RO vody, aby byl objem extraktu stonásobkem původně při namáčení získaného objemu.
Následující tabulka 19 uvádí experimentální parametry čtyř testů provedených v tomto příkladu.
Tabulka 19
Test | Zdroj extraktu | Odrůda ječmene | Doba zpracování |
1 | Metcalfe - první ponoření po 8 hodinách | Metcalfe | po 25 hodinách klíčení |
2 | Metcalfe - první ponoření po 8 hodinách | Metcalfe | po 26 a 48 hodinách klíčení |
3 | MV69 - první ponoření po 8 hodinách | Metcalfe | po 24 a 48 hodinách klíčení |
4 | MV69 - první ponoření po 8 hodinách | Metcalfe | po 22 a 48 hodinách klíčení |
Další tabulka 20 uvádí hodnoty výtěžnosti z hmotnosti 1000 zrn pro každý ze čtyř testů a pro každý konkrétní extrakt. Pro každý test byly provedeny dva kontrolní pokusy. Kontrolní vzorky odkazují k testům, při nichž byla na ječmen ve výše uvedených dobách nastřikována voda místo extraktu z ječmene.
Tabulka 20
Test | Kontrola 1 | Kontrola 2 | 1% extrakt | 10% extrakt | 100% extrakt |
1 | 37,12 | 38,41 | 38,71 | 38,81 | 38,96 |
2 | 34,45 | 34,49 | 33,13 | 35,15 | 35, 01 |
3 | 39,76 | 39, 74 | - | 40, 14 | 39, 74 |
4 | 33,29 | 32,64 | - | 33,42 | 32,22 |
Výše uvedená tabulka ukazuje, že testy, při nichž byl extrakt vyroben ze stejné odrůdy ječmene jako sladovaný ječmen (testy 1 a 2), vykázaly zvýšenou výtěžnost, zejména pak v případě použití koncentrovanějších extraktů.
-24CZ 306845 B6
Příklad 7
Bylo provedeno pět testů postupem, při němž se měnily odrůdy ječmene použité k výrobě extraktu a doby dávkování extraktu. Vzorky máčeného sladu byly získány z komerční sladovny Cargill, Incorporateďs Spiritwood, Severní Dakota, USA. Vzorky byly získány z různých komerčních namáčených šarží a přibližně po jednom dni standardního klíčení, ale před prvním běžným postřikováním (máčením). Konkrétně byly vzorky ječmene použité v tomto příkladu získány po 21, 21, 20, 20 a 24 hodinách standardního klíčení pro testy 1, 2, 3, 4 a 5. Každý vzorek pak prodělal 4 dny klíčení a sušení v mikrosladovacím systému vlastní konstrukce za podmínek podobných podmínkám podle příkladu 6.
První zavodnění (vodou nebo čistým extraktem) při klíčení bylo provedeno, jakmile byl klíčící ječmen přepraven do vlastního mikrosladovacího systému (z komerčního prostoru pro klíčení). Všechny vzorky prodělaly i druhé zavodnění. Doby zavodnění jsou uvedeny v následující tabulce
21. Extrakty použité v tomto příkladu byly vyrobeny stejným způsobem jako extrakty popsané v příkladu 6 až na to, že všechny extrakty použité v tomto příkladu byly rekonstituovány na 100 %.
Následující tabulka 21 uvádí experimentální parametry pěti testů provedených v tomto příkladu.
Tabulka 21
Test | Zdroj extraktu | Odrůda ječmene | Doba zpracování |
1 | Metcalfe - první ponořeni po 11 hodinách | Metcalfe | po 21 a 45 hodinách klíčení |
2 | Metcalfe - první ponoření po 11 hodinách | Tradition | po 21 a 48 hodinách klíčení |
3 | Metcalfe - první ponoření po 11 hodinách | Tradition | po 20 a 48 hodinách klíčení |
4 | Tradition - první ponoření po 11 hodinách | Tradition | po 20 a 48 hodinách klíčení |
5 | Tradition - první ponoření po 11 hodinách | Lacey | po 24 a 48 hodinách klíčení |
V každém testu byly otestovány dva kontrolní vzorky a tři experimentální vzorky. Kontrolní vzorky byly postřikovány vodou, experimentální vzorky byly postřikovány extraktem z ječmene.
V každém testu byly zjištěny průměrné hmotnosti 1000 zrn u dvou kontrolních vzorků a tří experimentálních vzorků. Následující tabulka 22 uvádí hodnoty výtěžnosti.
-25 CZ 306845 B6
Tabulka 22
Test | Kontrolní průměrná výtěžnost | Experimentální průměrná výtěžnost | Procentuální zvýšení výtěžnosti |
1 | 36,718 | 37,063 | 0,9 % |
2 | 32,768 | 33,257 | 1,5 % |
3 | 30,871 | 31,387 | 1,7 % |
4 | 31,180 | 31,566 | 1,2 % |
5 | 31,734 | 32,115 | 1,2 % |
Jak je zřejmé z výše uvedené tabulky 22, všechny vzorky vyrobené s použitím extraktu vykázaly podstatné zvýšení výtěžnosti. Při použití v provozním měřítku může takové zvýšení výtěžnosti znamenat pro výrobce značný ekonomický prospěch.
Claims (7)
1. Způsob zvyšování výtěžnosti sladovaného ječmene v procesu sladování ječmene, obsahující následující kroky:
máčení ječmene v jednom nebo více ponořovacích krocích pro získání hydratovaného ječmene, klíčení hydratovaného ječmene a nanášení extraktu z ječmene na klíčící ječmen pro získání naklíčeného ječmene, přičemž extrakt zječmene se rozprašuje na klíčící ječmen, a pražení klíčícího ječmene pro získání sladovaného ječmene.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se extrakt z ječmene, který se aplikuje na ječmen při procesu sladování ve stadiu klíčení, získává z namáčecí vody při stejném procesu sladování ve stadiu namáčení.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se extrakt z ječmene vyrábí ponořením ječmene do vody po dobu alespoň od jedné hodiny do zhruba osmnácti hodin.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že hmotnostní poměr vody k ječmeni, používaný k výrobě extraktu zječmene, činí zhruba od 1 : 1 do zhruba 10:1.
5. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že extrakt z ječmene se aplikuje na ječmen v období zhruba od 8 hodin do zhruba 72 hodin od zahájení klíčení.
6. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že extrakt z ječmene se aplikuje na ječmen v období zhruba od 8 hodin do zhruba 72 hodin od zahájení klíčení.
7. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že extrakt z ječmene se aplikuje na ječmen v období zhruba od 4 hodin do zhruba 30 hodin od zahájení klíčení.
Applications Claiming Priority (1)
Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
---|---|---|---|
US201261637580P | 2012-04-24 | 2012-04-24 |
Publications (2)
Publication Number | Publication Date |
---|---|
CZ2014810A3 CZ2014810A3 (cs) | 2015-02-25 |
CZ306845B6 true CZ306845B6 (cs) | 2017-08-09 |
Family
ID=49483790
Family Applications (1)
Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
---|---|---|---|
CZ2014-810A CZ306845B6 (cs) | 2012-04-24 | 2013-04-19 | Způsob zvyšování výtěžnosti sladovaného ječmene v procesu sladování ječmene |
Country Status (7)
Country | Link |
---|---|
US (1) | US20150079230A1 (cs) |
EP (1) | EP2841554A4 (cs) |
CN (1) | CN104508109A (cs) |
CA (1) | CA2871639A1 (cs) |
CZ (1) | CZ306845B6 (cs) |
RU (1) | RU2644345C2 (cs) |
WO (1) | WO2013163041A1 (cs) |
Families Citing this family (3)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
EP3030088B1 (en) | 2013-08-07 | 2019-09-25 | Cargill, Incorporated | Processes for making sprouted whole grains and products comprising sprouted whole grains |
DK3478813T3 (da) * | 2016-07-01 | 2020-10-12 | Carlsberg Breweries As | Raffinerede kornsortbaserede drikkevarer |
BR112020013341A2 (pt) | 2017-12-28 | 2020-12-01 | Carlsberg A/S | método para produção de um extrato de um cereal e método para processar o referido extrato em bebida |
Citations (3)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
GB954973A (en) * | 1959-01-30 | 1964-04-08 | Hightown Malting Company Ltd | Improvements relating to drum malting |
WO2008135222A1 (en) * | 2007-05-04 | 2008-11-13 | Centre National De La Recherche Scientifique | Malt house process and equipment with steep water recycle |
WO2011127372A1 (en) * | 2010-04-09 | 2011-10-13 | Cargill, Incorporated | Method for improving yield in malting process |
Family Cites Families (9)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
NL110840C (cs) * | 1958-03-08 | |||
DE1947383A1 (de) * | 1969-09-19 | 1971-03-25 | Rolf Schultz | Verfahren und Anlage zur kontinuierlichen Herstellung von Malz |
US3730846A (en) * | 1970-08-21 | 1973-05-01 | Rheinstahl Wanheim Gmbh | Apparatus for malting grain |
GB1316226A (en) * | 1971-07-07 | 1973-05-09 | Forsch Die Gaerungsindustrie E | Method for shortening the continuous and non-continuous malting production of grain |
FI94875C (fi) * | 1993-01-15 | 1995-11-03 | Panimolaboratorio Bryggerilabo | Menetelmä elintarvikekäyttöön tarkoitetun teollisesti idätettävän siemenmateriaalin käsittelemiseksi |
FR2734278B1 (fr) * | 1995-05-16 | 1997-11-14 | Kronenbourg Brasseries | Procede de maltage d'orge a faible taux de ndma |
US6613371B2 (en) * | 1997-07-23 | 2003-09-02 | Cargill, Incorporated | Method for malting seeds |
CN101892135B (zh) * | 2010-07-15 | 2013-04-17 | 大连工业大学 | 一种促进麦类发芽的方法 |
BR112014006880A2 (pt) * | 2011-09-23 | 2017-04-04 | Diversey Inc | métodos para descontaminar grãos de cereais com dióxido de cloro |
-
2013
- 2013-04-19 EP EP13781277.2A patent/EP2841554A4/en not_active Withdrawn
- 2013-04-19 CN CN201380021715.9A patent/CN104508109A/zh active Pending
- 2013-04-19 WO PCT/US2013/037443 patent/WO2013163041A1/en active Application Filing
- 2013-04-19 US US14/395,515 patent/US20150079230A1/en not_active Abandoned
- 2013-04-19 RU RU2014147050A patent/RU2644345C2/ru not_active IP Right Cessation
- 2013-04-19 CZ CZ2014-810A patent/CZ306845B6/cs not_active IP Right Cessation
- 2013-04-19 CA CA2871639A patent/CA2871639A1/en not_active Abandoned
Patent Citations (3)
Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
---|---|---|---|---|
GB954973A (en) * | 1959-01-30 | 1964-04-08 | Hightown Malting Company Ltd | Improvements relating to drum malting |
WO2008135222A1 (en) * | 2007-05-04 | 2008-11-13 | Centre National De La Recherche Scientifique | Malt house process and equipment with steep water recycle |
WO2011127372A1 (en) * | 2010-04-09 | 2011-10-13 | Cargill, Incorporated | Method for improving yield in malting process |
Also Published As
Publication number | Publication date |
---|---|
US20150079230A1 (en) | 2015-03-19 |
RU2014147050A (ru) | 2016-06-10 |
WO2013163041A1 (en) | 2013-10-31 |
CA2871639A1 (en) | 2013-10-31 |
EP2841554A1 (en) | 2015-03-04 |
EP2841554A4 (en) | 2016-04-13 |
CZ2014810A3 (cs) | 2015-02-25 |
CN104508109A (zh) | 2015-04-08 |
RU2644345C2 (ru) | 2018-02-08 |
Similar Documents
Publication | Publication Date | Title |
---|---|---|
FI109964B (fi) | Menetelmä ja laite viljajyvien käsittelemiseksi | |
CN106554869B (zh) | 一种啤酒大麦的制麦工艺 | |
Deme et al. | Evaluation of malting potential of different barley varieties | |
Siadat et al. | Effects of halo and phytohormone seed priming on germination and seedling growth of maize under different duration of accelerated ageing treatment | |
US20130202759A1 (en) | Method for improving yield in malting process | |
CZ306845B6 (cs) | Způsob zvyšování výtěžnosti sladovaného ječmene v procesu sladování ječmene | |
CN105027737A (zh) | 一种高发芽率芹菜种子快速催芽处理方法 | |
CN105993280A (zh) | 一种紫甘蓝种子催芽方法 | |
US10798954B2 (en) | Removal of phytate | |
Mahajan et al. | Study of Seed Dormancy in Colocynth (Citrullus c olocynthis L.) with After-Ripening of Fruits, Seed Extraction Procedures and Period of Seed Storage | |
CN103976289B (zh) | 一种发芽糙米生产优化工艺 | |
KR20100095676A (ko) | 발아맥류와 버섯건조물을 주성분으로 하는 발효물의 제조방법 | |
Kendall | Barley and malt | |
JP6777570B2 (ja) | 食味の改善された発芽玄米の製造方法 | |
Kiseleva et al. | Technological assessment of the suitability of domestic raw materials for beer production as an important link in the country’s food security | |
RU2674607C1 (ru) | Способ производства ферментированного солода | |
Yousof et al. | Screening os some Egyptians barley cultivars for sprouted green fodder yield under hydroponic system | |
Maiti et al. | A review on sorghum (Sorghum bicolor L.) seeds and seedling establishment | |
NL2021026B1 (en) | Process for malting of grain, malt obtained therewith and use thereof | |
CN101321862B (zh) | 增强酶的产生 | |
RU2392831C1 (ru) | Способ получения крупы и муки из проращенного ячменя | |
CN106212031A (zh) | 一种提高水果黄瓜发芽率的育苗方法 | |
CN111728142A (zh) | 富硒胚芽米的制备方法 | |
Munteanu et al. | INFLUENCE HYBRIDS AND FERTILISATION ON THE PRODUCTION OF GRAIN SORGHUM GRAINS (SORGHUM B. VAR. EUSORGHUM) IN THE EXPERIMENTAL FIELD FROM RĂCĂŞDIA CARAS–SEVERIN | |
CN109363083A (zh) | 一种荞麦发芽米的制作方法 |
Legal Events
Date | Code | Title | Description |
---|---|---|---|
MM4A | Patent lapsed due to non-payment of fee |
Effective date: 20200419 |