CZ306773B6 - Prekurzorové vlákno určené pro přípravu křemíkových vláken, způsob jeho výroby, způsob jeho modifikace a jeho použití - Google Patents

Prekurzorové vlákno určené pro přípravu křemíkových vláken, způsob jeho výroby, způsob jeho modifikace a jeho použití Download PDF

Info

Publication number
CZ306773B6
CZ306773B6 CZ2016-239A CZ2016239A CZ306773B6 CZ 306773 B6 CZ306773 B6 CZ 306773B6 CZ 2016239 A CZ2016239 A CZ 2016239A CZ 306773 B6 CZ306773 B6 CZ 306773B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
solution
spinning
fibers
weight
silicon
Prior art date
Application number
CZ2016-239A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2016239A3 (cs
Inventor
Jana Růžičková
Miroslav Tejkl
Andrea Kudrová
Zdeněk Vosátka
Jan Buk
Original Assignee
Pardam, S.R.O.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Pardam, S.R.O. filed Critical Pardam, S.R.O.
Priority to CZ2016-239A priority Critical patent/CZ306773B6/cs
Publication of CZ2016239A3 publication Critical patent/CZ2016239A3/cs
Publication of CZ306773B6 publication Critical patent/CZ306773B6/cs

Links

Landscapes

  • Inorganic Fibers (AREA)

Abstract

Prekurzorové vlákno určené pro přípravu křemíkových vláken, které obsahuje nosný polymer a má obsah křemíku ve vláknech 60 až 95 % hmotn. v sušině. Dále je popsán způsob jeho přípravy odstředivým nebo elektrostatickým zvlákňováním vodných roztoků nosných polymerů s obsahem roztoku soli kyseliny křemičité. Získané prekurzorové vlákno je následně kalcinováno za účelem odstranění nosného polymeru a vzniku křemíkových vláken, které mohou tvořit vlákenný materiál v široké škále forem od plošných útvarů po objemné vatovité struktury.

Description

Oblast techniky
Vynález se týká prekurzorových vláken určených pro přípravu křemíkových vláken, způsobu jejich výroby, dále také způsobu jejich modifikace za vzniku nanovláken a/nebo submikronových vláken amorfního oxidu křemičitého.
Dosavadní stav techniky
Obliba křemíku jako materiálu pro různá odvětví lidské činnosti je dána jeho schopností interakce s jinými skupinami, funguje např. jako donor nebo akceptor protonu, dále je schopen dipól— dipólových interakcí, interakcí indukovaných dipólů a interakcí založených na disperzních silách (Reich, 2007). Nanovlákna a submikronová vlákna mají obrovský měrný povrch, který dává tomuto materiálu velký prostor k již zmíněným interakcím. Tato vlákna lze tedy s výhodou využít jako nosiče katalyzátorů nebo bateriové separátory. Díky vysoké chemické stabilitě a tepelné odolnosti je lze použít i pro filtraci v extrémních podmínkách. V kombinaci s polymemími materiály mohou sloužit i jako speciální zdravotnické prostředky, membrány, senzory, extraktivní sorbenty a chromatografické materiály s vysokou adsorpční kapacitou (Keyur, 2008; Shao, 2002; Sawicka, 2006).
V současné době je asi nejběžnějším postupem přípravy nanovláken SiO2 elektrostatické zvlákňování. Zvlákňovat lze sol-gel (Freyer, 2014; He, 2013; Saha, 2013; Shao, 2002; Shao, 2003; Wen, 2010; Wang, 2012; Yamaguchi, 2008), a to buď s přídavkem nosného polymeru (Liu, 2008; Roh, 2008; Wen, 2010) nebo bez něj (Choi, 2003), nebo polymemí roztok s obsahem částic na bázi křemíku (Chen L.-J., 2009; Ji, 2008; Wu, 2014). Výroba SiO2 vláken ale může být provedena i odstředivým zvlákňováním sol-gelu ve směsi s nosným polymerem (Ren, 2014). Z popsaných směsných vláken lze připravit vlákna čistě z SiO2 následnou kalcinací, při které za vysokých teplot dojde k odstranění nosného polymeru.
Existují i další metody přípravy křemíkových vláken jako např. syntéza (Jin, 2008; Wang, 2008; Xiao, 2008), self-assembly technika (Lai, 2015) či nanášení křemíku na povrch nanovláken následnou povrchovou úpravou předem připravených polymemích vláken (Jia, 2015; Patel, 2009), ty jsou ale z komerčního hlediska zdlouhavé, složité a málo efektivní.
Podle Newsomea a kol. (Newsome, 2014) výše uvedená sol-gel technika zahrnuje hydrolýzu kovového alkoxidu, jako např. tetraethylorthosilikát (TEOS) a, přestože sol-gel může být zvlákněn i samostatně, je obvykle směšován s polymerem proto, aby bylo dosaženo dostatečného stupně zapletení molekulárních řetězců, které zabrání rozbití polymerního proudu v průběhu elektrostatického zvlákňování. Důležitým poznatkem je, že popsaný sol-gel, ať už ve směsi nebo samostatně, může být zvlákněn pouze v určité fázi, a to ani před a ani po sol-gel reakci, přičemž velkou nevýhodou tohoto postupuje přesná kontrola výše uvedené dynamické reakce zvlákňovaného roztoku, a tedy i chemických a fyzikálních vlastností výsledného produktu (Newsome, 2014). Použití TEOS ve zvlákňovacím sol-gel roztoku zpravidla vyžaduje použití etanolu jako rozpouštědla, což do značné míry omezuje průmyslové využití tohoto zvlákňovacího systému.
Z tohoto hlediska se jako mnohem zajímavější jeví možnost zvlákňování částic ve směsi s nosným polymerem. Nosným polymerem může být třeba polyvinylalkohol (PVA) (Jin, 2009; Kanehata, 2007), polyetylenoxid (PEO) (Sharma, 2010), polyakrylonitril (PAN) (Ji, 2008; Jung, 2009), polymetylmetakrylát (PMMA) (Chen Y., 2009), polyvinylbutyral (PVB) (Chen L.-J., 2009), polyetylenterefitalát (PET) (Ma, 2012), polyvinylidenfluorid (PVDF) (Chinnapan, 2011; Choi, 2003; Rambaud, 2009) a často požívaný je také polyvinylpyrolidon (PVP) (Newsome,
- 1 CZ 306773 B6
2014; Roh, 2008; Wang, 2012; Wu, 2014; Zhao, 2008). Problémem tohoto postupuje potřeba homogenní disperze anorganických částic, které je často možné dosáhnout jen vhodným rozpouštědlem, což často omezuje výběr nosného polymeru na polymery rozpustné ve vodě či alkoholu (Chen L.-J., 2009). Alkoholické roztoky jsou hořlavé, během zvlákňování je třeba odpařit velké množství alkoholu, v případě elektrostatického zvlákňování, při kterém může snadno dojít k výboji, to přináší nemalá rizika.
Roztok kyseliny křemičité není klasifikován jako nebezpečná látka, což je jeho výhodou oproti TEOS. Vodorozpustné nosné polymery lze úspěšně nahradit i vodou nerozpustnými nosnými polymery, které je ale často třeba rozpouštět v toxických rozpouštědlech, což opět komplikuje případnou průmyslovou výrobu.
Zvlákňováním vodorozpustných polymerů s koloidními částicemi křemíku se zabývá hned několik autorů (Jin, 2009; Kanehata, 2007; Sharma, 2010). Kanehata a kol. (Kanehata, 2007), kteří pracovali s různými velikostmi koloidních částic SiO2 zvlákněnými spolu s vodným roztokem PVA. Maximální obsah křemíku ve vyrobených vláknech byl 57 % hmotn. Zvlákňovací roztok byl připraven dispergací nanočástic křemíku ve vodě a tvorbou směsi s 10% vodným roztokem PVA. Dispergace hotových částic oproti použití koloidních roztoků přináší hned několik nevýhod. Především jde o procesní krok navíc, který proto, aby nedošlo k nárůstu viskozity, musí zahrnovat homogenizaci a odplyňování, mezi částicemi snadno vznikají aglomeráty a kontrola kvality dispergace je velmi složitá. Také manipulace s nanočásticemi v suchém stavu je velmi problematická a v případě průmyslové výroby jen obtížně realizovatelná. Jin a kol. (Jin, 2009) vytvořil speciální PVA vlákna s korálkovou strukturou, která jsou zajímavá z hlediska fotoelektrických vlastností. Tyto materiály obsahují až Tl % částic křemíku ve vláknech. Je třeba podotknout, že tento postup přípravy není určen k přípravě křemíkových vláken, vzhledem ke korálkové struktuře vlákna ani nejsou použitelná jako prekurzor pro přípravu čistě křemíkových vláken, protože po odstranění nosného polymeru při kalcinaci by se vlákna rozpadla. Sharma a kol. ve své práci nepřekročil koncentraci 25 % hmotn. koloidních částic SiO2 v PEO vláknech.
Patentové spisy týkající se produkce nanovláken a submikronových vláken z SiO2 v drtivé většině řeší různé postupy přípravy těchto vláken elektrostatickým zvlákňováním roztoků s obsahem TEOS (US 20110049769, US 2015224468, US 2015240411, CN 104056612, US 20120171488, CN 102652903, CN 102674370, CN 101603245, CN 103882624, CN 102826760) nebo tvorbou křemíkové vrstvy na povrchu vláken z karboxymethylcelulózy nebo alginátu (WO 2011112364), či jiných polymerů (CN 104111246, CN 103981634) nebo uhlíkových vláken (RU 2012121044, RU 2516409). Pro tvorbu SiO2 nanovláken lze využít i koaxiální zvlákňování, ve spisu CN 103102067 autoři použili jako nosný polymer PVP. Za zmínku stojí i technika přípravy křemíkových nano a mikrovláken elektrolýzou SiO2 z roztavených solí (RU 2427526) nebo výroba nanovláken z karbidu křemíku z monokrystalů křemíku, a to při velmi vysokých teplotách (RU 2006117961, RU 2328444, RU 2393112), či produkce vláken z amorfního oxidu křemíku reakcí chrysotilu ve vodném roztoku obsahujícím činidlo řízené uvolňující protony a činidlo komplexující kationty (US 6692715, US 2003044339), ale půjde zřejmě o náročné postupy. Karbidu křemíku se věnují i spisy US 2015211152 a WO 2009038767. CN 102502660 k tvorbě vláken SiO2 využívá templátovou syntézu, která ale není průmyslově využitelnou metodou tvorby nanovláken.
SiO2 nanovlákna lze podle spisu CN 102791259 kombinovat s jinými materiály ve formě kompozitu vhodného pro zdravotnické materiály s hemostatickým účinkem a jejich přídavek může významně zlepšit mechanické vlastnosti anorganických povlaků (CN 104177877) nebo zubních kompozitu (CN 103319832). Křemíková nanovlákna mohou být součástí bioaktivních materiálů (CN 102826760) a mohou sloužit i k extrakci chemikálií z organismu (US 2015126712).
Přípravě nanovláken z vodního skla se věnuje patentový spis US 8647557 (také uveden jako KR 20120082857 a KR 20120076997), jehož autoři při přípravě zvlákňovacího roztoku použili vodní sklo, ke kterému přidali propanol, hexan, trimethylchlorosilan, aby vytvořili hydrofobní
-2CZ 306773 B6 gel. Nosným polymerem této směsi byl PMMA, případně PAN v dimethylformamidu, 40% obsah křemíku ve vláknech není vysoký. PAN nanovlákna dopovaná SiO2 nanočásticemi se také vyskytují ve spisech CN 103311523 a CN 103305965. CN 103467896 zase popisuje PTFE nanovlákna dopovaná malým množstvím SiO2 prášku. Výše uvedená kompozitní nanovlákna zvlákněná z nevodných rozpouštědel vyžadují použití toxických látek, které komplikují případnou průmyslovou výrobu těchto vláken.
Vodný roztok byl použit podle patentového spisu označeného číslem K.R 20130075466, který popisuje přípravu PVA nanovláken s obsahem germania a křemíku, ale obsah SiO2 činil pouze 5 %. PVA nanovlákna s obsahem nanočástic křemíku popisuje spis CN 103022442, nanočástice se připravují vysokoteplotní presintrací a vyvinutý materiál slouží jako prekurzor pro výrobu uhličito-křemičitého kompozitu.
Podstata vynálezu
Nevýhody a nedostatky dosavadního stavu techniky překonávají prekurzorová vlákna určená pro přípravu křemíkových vláken, jejichž podstatou je, že obsah křemíku ve vláknech je 60 až 95 % hmotn., s výhodou 65 až 95 % hmotn. v sušině, výhodněji 75 až 95 % hmotn. v sušině. Dále obsahují alespoň jeden nosný polymer, který je s výhodou vybraný ze skupiny zahrnující polyvinylalkohol, kyselinu polyakrylovou, polyethylenoxid, polyvinylpyrolidon. Prekurzorová vlákna podle vynálezu s výhodou obsahují jeden nosný polymer.
Termínem nosný polymer se rozumí polymer, který lze zvláknit elektrostaticky nebo odstředivým zvlákňováním a který je rozpustný ve vodném roztoku soli kyseliny křemičité.
Průměr prekurzorových vláken podle vynálezu je v rozsahu 50 až 5000 nm, s výhodou 50 až 3000 nm, výhodněji 100 až 3000 nm.
Z hlediska průmyslové výroby je použití vodných roztoků mnohem praktičtější a také šetrnější vůči životnímu prostředí kvůli nízké toxicitě a malému riziku vzniku požáru během zvlákňováni.
Proto způsob výroby prekurzorových vláken podle vynálezu probíhá ve vodném prostředí. Podstata tohoto způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že se připraví zvlákňovací roztok obsahující vodný roztok soli kyseliny křemičité obecného vzorce M2SiO3 x nH2O, kde M je vybrán ze skupiny obsahující kterýkoliv z iontů alkalických kovů, s výhodou Na+, K+ nebo Li+, n je celé číslo v rozsahu od 1 do 8, s výhodou n je 2, a alespoň jeden ve vodném roztoku rozpustný nosný polymer, načež se zvlákní elektrostaticky nebo odstředivým zvlákňováním. Zvlákňovací roztok se připraví pouhým smísením vodného roztoku nosného polymeru, vodného roztoku soli kyseliny křemičité, s výhodou i pomocné látky. Pomocná látka je účinná pro dosažení vyššího výkonu zvlákňovacího procesu. Mezi zvlákňovacími roztoky pro elektrostatické zvlákňováni a odstředivé zvlákňováni je nepatrný rozdíl ve složení daný potřebou zpracovávat viskóznější roztoky v případě odstředivého zvlákňováni. Výhodou připravených koloidních zvlákňovacích roztoků Si02 je jejich značná stabilita.
Roztok kyseliny křemičité je levný a netoxický materiál. Zpracování této suroviny do nanovláken, ať už technologií elektrostatického zvlákňováni nebo technologií odstředivého zvlákňováni ve směsi s netoxickými vodorozpustnými polymery, umožňuje masovou produkci křemíkových nanovláken s minimálním dopadem na životní prostředí. Díky tomu, že se nepoužívá koncentrovaný ethanol jako rozpouštědlo, výroba nemusí řešit rizika spojená s hořlavostí tohoto rozpouštědla a jeho par.
Další již zmíněnou výhodou popsaného způsobu je vysoký obsah křemíku v prekurzorových vláknech, který snižuje množství nosného polymeru v prekurzorových vláknech, které je nutné
-3CZ 306773 B6 odstranit v procesu kalcinace. Zvyšuje se tak výtěžnost a rychlost tohoto procesu a snižují se tak náklady.
Prekurzorová vlákna připravená elektrostatickým zvlákňováním jsou ve formě plošných textilií, výsledná nanovlákna mají průměr vláken v desítkách až stovkách nanometrů. Prekurzorová vlákna vyrobená odstředivým zvlákňováním mohou být také připravena jako membrána nebo jako objemné vlákenné struktury připomínající vatu, průměr těchto vláken se obvykle pohybuje v rozmezí stovek nanometrů až jednotek mikrometrů. Výsledná křemíková vlákna si po kalcinaci uchovávají strukturu, jakou měla prekurzorová vlákna před kalcinaci, ale dochází u nich k mírné redukci průměru vláken a nárůstu pórovitosti, která odpovídá množství nosného polymeru, který je kalcinaci odstraněn. Prekurzorová a křemíková vlákna podle vynálezu tedy tvoří vlákenný materiál, který může být ve formě vrstvy nebo objemové vaty.
Možnost zpracovávat zvlákňovací roztoky s obsahem kyseliny křemičité dvěma různými technologiemi přináší také možnost volby mezi různými vlákennými strukturami. Od objemných struktur (objemové vaty) získaných odstředivým zvlákňováním po struktury plošné (vrstvy). Plošné struktury lze připravit jak odstředivým zvlákňováním, tak i zvlákňováním elektrostatickým. Materiály vyrobené uvedenými technologiemi se vzájemně liší také průměrem vláken, což dává možnost volby konkrétních parametrů podle specifických potřeb cílového produktu. Případná kombinace materiálů získaných těmito různými technologiemi ještě rozšiřuje širokou škálu vlastností, jichž je možné dosáhnout.
Podle výhodného provedení vynálezu je molekulová hmotnost nosného polymeru v rozmezí 2xl03 až 5xl06 g/mol, s výhodou 2xl04 až 1,1x106 g/mol, výhodněji 2 xlO5 až Ι,ΙχΙΟ6 g/mol, přičemž nosný polymer je vybraný ze skupiny zahrnující polyvinylalkohol, kyselinu polyakrylovou, polyethylenoxid, polyvinylpyrolidon. Molekulová hmotnost polyvinylalkoholu je s výhodou v rozsahu 2 x 104 až 1,5 x 105 g/mol.
Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je sůl kyseliny křemičité ve zvlákňovacím roztoku ve formě koloidních částic nebo nanočástic. Její hmotnostní poměr vůči nosnému polymeru ve zvlákňovacím roztoku je v rozsahu 60/40 až 95/5. K tvorbě prekurzorového vlákna dochází při teplotě 15 °C až 35 °C, s výhodou 20 °C až 30 °C Zvlákňovací roztok může dále obsahovat alespoň jednu pomocnou látku vybranou ze skupiny zahrnující etanol, n-butanol, izopropylalkohol, kyselinu mravenčí, kyselinu octovou, kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu mléčnou, kyselinu šťavelovou. Obsah pomocné látky ve zvlákňovacím roztoku je s výhodou v rozsahu 2 až 10% hmotn.
Podle dalšího provedení vynálezu se prekurzorová vlákna definovaná výše modifikují pomocí kalcinace při teplotě 300 až 1400 °C, s výhodou 450 až 700 °C; po dobu 30 až 240 minut, s výhodou 60 až 180 minut; přičemž rychlost ohřevu je 0,5 až 20 °C/min, s výhodou 1 až 10 °C/min., načež vzniknou křemíková vlákna s obsahem křemíku 100 % hmotn..
Křemíková vlákna podle vynálezu jsou tedy vyrobená z prekurzorových vláken vyrobených způsobem, jak je definován výše, načež se prekurzorová vlákna podle vynálezu modifikují kalcinaci způsobem podle vynálezu, jak je definován výše. Průměr křemíkových vláken podle vynálezu je v případě elektrostaticky zvlákněných vláken v rozsahu 30 až 1000 nm, s výhodou 30 až 200 nm, výhodněji 30 až 150 nm, a v případě odstředivě zvlákněných vláken v rozsahu 100 až 4000 nm, s výhodou 200 až 2000 nm, výhodněji 200 až 800 nm.
Vysoký obsah křemíku v prekurzorových vláknech činí způsob výroby křemíkových vláken efektivnějším.
Prekurzorová vlákna nebo křemíková vlákna podle vynálezu je možné použít v chemii, při filtraci, v energetice nebo medicíně.
-4CZ 306773 B6
S výhodou se vlákna podle vynálezu mohou použít při výrobě filtrů, krytů ran, nosičů léčiv. Dále se mohou díky velkému měrnému povrchu a značné porozitě použít jako sorbenty např. pro sorpci vody nebo nosiče katalyzátorů, např. platiny.
Objasnění výkresů
Obr. 1 - SEM PVA nanovláken s 65% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování a) před kalcinací a b) po kalcinaci.
Obr. 2 - SEM prekurzorových PVA nanovláken s 65% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech a přídavkem ethanolu do zvlákňovacího roztoku činícím 10 % hmotn. ve výsledném zvlákňovacím roztoku, vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování.
Obr. 3 - SEM prekurzorových PVA nanovláken s 65 % hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech a přídavkem kyseliny octové do zvlákňovacího roztoku činícím 10% hmotn. ve výsledném zvlákňovacím roztoku, vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování.
Obr. 4 - SEM prekurzorových PVA nanovláken s 65 % hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech a přídavkem kyseliny mravenčí do zvlákňovacího roztoku činícím 10 % hmotn. ve výsledném zvlákňovacím roztoku, vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování.
Obr. 5 - SEM PVA nanovláken s 82% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování a přídavkem kyseliny octové činícím 10 % hmotn. ve výsledném zvlákňovacím roztoku a) před kalcinací a b) po kalcinaci.
Obr. 6 - SEM PEO nanovláken s 67% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování a) před kalcinací a b) po kalcinaci.
Obr. 7 - SEM PEO nanovláken s 92% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování a) před kalcinací a b) po kalcinaci.
Obr. 8 - SEM prekurzorových PAA nanovláken s 60% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech a přídavkem kyseliny octové do zvlákňovacího roztoku činícím 2 % hmotn. ve výsledném zvlákňovacím roztoku, vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování.
Obr. 9 - SEM prekurzorových PVA submikronových vláken se 76% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech a přídavkem kyseliny octové do zvlákňovacího roztoku činícím 10% hmotn. ve výsledném zvlákňovacím roztoku, vyrobených technologií odstředivého zvlákňování.
Obr. 10 - SEM prekurzorových PVA submikronových vláken se 76% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech a přídavkem kyseliny mravenčí do zvlákňovacího roztoku činícím 10 % hmotn. ve výsledném zvlákňovacím roztoku, vyrobených technologií odstředivého zvlákňování.
Obr. 11 - SEM PEO submikronových vláken s 60% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií odstředivého zvlákňování a) před kalcinací a b) po kalcinaci.
Obr. 12 - SEM PEO prekurzorových submikronových vláken s 90% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií odstředivého zvlákňování.
Obr. 13 - SEM prekurzorových PAA submikronových vláken s 60% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech a přídavkem kyseliny mravenčí do zvlákňovacího roztoku činícím 2 % hmotn. ve výsledném zvlákňovacím roztoku, vyrobených technologií odstředivého zvlákňování.
Obr. 14 - SEM PVA nanovláken s 60% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování z lithné soli kyseliny křemičité a) před kalcinací a b) po kalcinaci.
Obr. 15 - SEM PVA nanovláken vláken s 60% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování z draselné soli kyseliny křemičité a) před kalcinací a b) po kalcinaci.
-5 CZ 306773 B6
Obr. 16 - SEM PVA submikronových vláken s 60% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií odstředivého zvlákňování z lithné soli kyseliny křemičité a) před kalcinací a b) po kalcinaci.
Obr. 17 - SEM PVA submikronových vláken s 60% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií odstředivého zvlákňování z draselné soli kyseliny křemičité a) před kalcinací a b) po kalcinaci.
Obr. 18 - SEM prekurzorových PVA nanovláken s 82% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií elektrostatického zvlákňování.
Obr. 19 - SEM PVA submikronových vláken s 60% hmotnostním obsahem SiO2 ve vláknech vyrobených technologií odstředivého zvlákňování a) před kalcinaci, b) po kalcinaci při 500 °C, c) po kalcinaci při 700 °C.
Příklady proudění vynálezu
Příklad 1
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (16% roztok, Sloviol®, Novácké chemické závody) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:1. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kVJ: 81,9
Proud [mAJ: 0,03 až 0,07
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20 až 28
Vlhkost [% RH] 25 až 35
Rychlost posunu textilie [mm/min] 40 až 100
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,7
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 50 až 200 nm a obsah křemíku 65 % hmotn. Výrobnost procesu na laboratorním zařízení byla 0,101 g prekurzorových vláken za 10 min. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 1. Průměr vláken po kalcinaci se pohybuje v rozsahu 30 až 150 nm.
Příklad 2
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (16% roztok, Sloviol®, Novácké chemické závody) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:1. Do roztoku byl přidán etanol, který byl ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupen v množství 10 % hmotn. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
-6CZ 306773 B6
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kV]: 81,9
Proud [mAJ: 0,03 až 0,07
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20 až 28
Vlhkost [% RH] 25 až 35
Rychlost posunu textilie [mm/min] 40 až 100
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,7
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 100 až 250 nm a obsah křemíku 65 % hmotn. Výrobnost procesu na laboratorním zařízení byla 0,484 g vláken za 10 min. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla l°C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 2. Přídavek ethanolu zvýšil výrobnost procesu téměř pětinásobně oproti výkonu procesu roztoku bez pomocné látky uvedené v příkladu 1.
Příklad 3
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (16% roztok, Sloviol®, Novácké chemické závody) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:1. Do roztoku byla přidána 75 % kyselina octová, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 10 % hmotn. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kV]: 81,9
Proud [mA]: 0,03 až 0,07
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20 až 28
Vlhkost [% RH] 25 až 35
Rychlost posunu textilie [mm/min] 40 až 100
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,7
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 50 až 200 nm a obsah křemíku 65 % hmotn. Výrobnost procesu na laboratorním zařízení byla 0,697 g vláken za 10 min. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 3. Přídavek kyseliny octové zvýšil výrobnost procesu téměř sedminásobné oproti výkonu procesu roztoku bez pomocné látky uvedené v příkladu 1.
Příklad 4
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (16% roztok, Sloviol®, Novácké chemické závody) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:1. Do roztoku byla přidána 98% kyselina mravenčí, která
-7 CZ 306773 B6 byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 10 % hmotn. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kV]: 81,9
Proud [mAJ: 0,03 až 0,07
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20 až 28
Vlhkost [% RH] 25 až 35
Rychlost posunu textilie [mm/min] 40 až 100
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,7
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 50 až 250 nm a obsah křemíku 65 % hmotn. Výrobnost procesu na laboratorním zařízení byla 0,583 g vláken za 10 min. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 4. Přídavek kyseliny octové zvýšil výrobnost procesu téměř šestinásobné oproti výkonu procesu roztoku bez pomocné látky uvedené v příkladu 1.
Příklad 5
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (20% roztok, Poval 1888, Kuraray) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:3,2. Do roztoku byla přidána 75% kyselina octová, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 10 % hmotn. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kV]: 81,9
Proud [mA]: 0,03 až 0,07
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20 až 28
Vlhkost [% RH] 25 až 35
Rychlost posunu textilie [mm/min] 40 až 100
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,7
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 50 až 150 nm a obsah křemíku 82 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 5. Průměr vláken po kalcinaci se pohybuje v rozsahu 30 až 120 nm.
Příklad 6
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PEO (5% roztok, Mw 400.000 g/mol, Scientific Polymer Products) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné
-8CZ 306773 B6 soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 3:1. Do takto připraveného roztoku byl přidán etanol, který byl ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupen v množství 10 % hmotn. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kVJ: 45
Proud [mA]: 0,03
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20
Vlhkost [% RH] 42
Rychlost posunu textilie [mm/min] 70
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,5
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 100 až 300 nm a obsah křemíku 67 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 6. Průměr vláken po kalcinaci se pohybuje v rozsahu 70 až 200 nm.
Příklad 7
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PEO (5% roztok, Mw 900.000 g/mol, Scientifíc Polymer Products) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:2. Do takto připraveného roztoku byl přidán etanol, který byl ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupen v množství 10 % hmotn. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kV]: 45
Proud [mA]: 0,03
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20
Vlhkost [% RH] 42
Rychlost posunu textilie [mm/min] 70
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,5
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 200 až 800 nm a obsah křemíku 92 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 7. Průměr vláken po kalcinaci se pohybuje v rozsahu 150 až 600 nm.
Příklad 8
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PAA (25% roztok, Mw 250 000 g/mol, Scientifíc Polymer Products) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:1,5. Do takto připraveného roztoku byla přidána
-9CZ 306773 B6 kyselina octová, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 2 % hmotn. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kVJ: 45
Proud [mA]: 0,03
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20
Vlhkost [% RH] 42
Rychlost posunu textilie [mm/min] 70
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,5
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 100 až 300 nm a obsah křemíku 60 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 8.
Příklad 9
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (20% roztok, Poval 1888, Kuraray) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:3,2. Do roztoku byla přidána 75% kyselina octová, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 10 % hmotn. Odstředivé zvlákňování probíhalo na prototypu velkokapacitního laboratorního zařízení pro odstředivé zvlákňování, při teplotě 20,2 °C a vlhkosti 26,8%RH. Rychlost otáčení spinerety byla 8000 ot/min.
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 300 až 800 nm a obsah křemíku 76 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 9.
Příklad 10
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (20% roztok, Poval 1888, Kuraray) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:3,2. Do roztoku byla přidána 98% kyselina mravenčí, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 10 % hmotn. Odstředivé zvlákňování probíhalo na prototypu velkokapacitního laboratorního zařízení pro odstředivé zvlákňování, při teplotě 20,2 °C vlhkosti 26,8%RH. Rychlost otáčení spinerety byla 8000 ot/min.
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 300 až 1000 nm a obsah křemíku 76 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 10.
Příklad 11
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PEO (5% roztok, Mw 400 000 g/mol, Scientific Polymer Products) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 3:1. Do roztoku byl přidán ethanol, který byl ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupen v množství 10 % hmotn. Odstředivé zvlákňování pro
- 10CZ 306773 B6 bíhalo na prototypu velkokapacitního laboratorního zařízení pro odstředivé zvlákňování, při teplotě 32 °C a vlhkosti 22%RH. Rychlost otáčení spinerety byla 4000 ot/min.
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 1000 až 5000 nm a obsah křemíku 60 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímek vyrobeného vzorkuje na Obr. 11. Průměr vláken po kalcinaci se pohybuje v rozsahu 800 až 3000 nm.
Příklad 12
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PEO (5% roztok, Mw 900 000 g/mol, Scientific Polymer Products) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 2:3. Do roztoku byl přidán ethanol, který byl ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupen v množství 10% hmotn. Odstředivé zvlákňování probíhalo na prototypu velkokapacitního laboratorního zařízení pro odstředivé zvlákňování, při teplotě 22 °C a vlhkosti 54%RH. Rychlost otáčení spinerety byla 4000 ot/min.
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 1000 až 5000 nm a obsah křemíku 90 hmotn. %. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 70 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímek vyrobeného vzorkuje na Obr. 12.
Příklad 13
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PAA (25% roztok, Mw 1 080 000 g/mol, Acros Organics) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:1,5. Do takto připraveného roztoku byla přidána kyselina octová, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 2 % hmotn. Odstředivé zvlákňování probíhalo na prototypu velkokapacitního laboratorního zařízení pro odstředivé zvlákňování, při teplotě 32 °C a vlhkosti 22%RH. Rychlost otáčení spinerety byla 8000 ot/min.
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 100 až 1000 nm a obsah křemíku 60 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímek vyrobeného vzorkuje na Obr. 13.
Příklad 14
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (16% roztok, Sloviol®, Novácké chemické závody) a předem připraveného 30% vodného roztoku lithné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:1. Do roztoku byla přidána 98% kyselina mravenčí, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 2 % hmotn. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
-11 CZ 306773 B6
Napětí [kV]: 81,9
Proud [mA]: 0,03 až 0,07
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20 až 28
Vlhkost [% RH] 25 až 35
Rychlost posunu textilie [mm/min] 40 až 100
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,7
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 50 až 200 nm a obsah křemíku 65 % hmotn. Výrobnost procesu na laboratorním zařízení byla 0,101 g prekurzorových vláken za 10 min. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 14. Průměr vláken po kalcinaci se pohybuje v rozsahu 30 až 150 nm.
Příklad 15
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (16% roztok, Sloviol®, Novácké chemické závody) a předem připraveného 30% vodného roztoku draselné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:1. Do roztoku byla přidána 98% kyselina mravenčí, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 2 % hmotn. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kV]: 81,9
Proud [mA]: 0,03 až 0,07
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20 až 28
Vlhkost [% RH] 25 až 35
Rychlost posunu textilie [mm/min] 40 až 100
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,7
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 50 až 200 nm a obsah křemíku 65 % hmotn. Výrobnost procesu na laboratorním zařízení byla 0,101 g prekurzorových vláken za 10 min. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 14. Průměr vláken po kalcinaci se pohybuje v rozsahu 30 až 150 nm.
Příklad 16
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (20% roztok, Poval 1388, Kuraray) a předem připraveného 30% vodného roztoku lithné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:3. Do roztoku byla přidána 75% kyselina octová, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 2 % hmotn. Odstředivé zvlákňování probíhalo na prototypu velkokapacitního laboratorního zařízení pro odstředivé zvlákňování, při teplotě 20,2 °C a vlhkosti 26,8%RH. Rychlost otáčení spinerety byla 9000 ot/min.
-12CZ 306773 B6
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 300 až 800 nm a obsah křemíku 66 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 16. Průměr vláken po kalcinaci se pohybuje v rozsahu 200 až 600 nm.
Příklad 17
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (20% roztok, Poval 1310 88, Kuraray) a předem připraveného 30% vodného roztoku draselné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:3. Do roztoku byla přidána 98% kyselina octová, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 2 % hmotn. Odstředivé zvlákňování probíhalo na prototypu velkokapacitního laboratorního zařízení pro odstředivé zvlákňování, při teplotě 20,2 °C a vlhkosti 26,8%RH. Rychlost otáčení spinerety byla 9000 ot/min.
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 300 až 800 nm a obsah křemíku 66 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 17. Průměr vláken po kalcinaci se pohybuje v rozsahu 200 až 600 nm.
Příklad 18
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (20% roztok, Poval 1825 88, Kuraray) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:3,2. Elektrostatické zvlákňování probíhalo na laboratorním zařízení NS Lab.
Podmínky elektrostatického zvlákňování:
Napětí [kVJ: 81,9
Proud [mAJ: 0,03 až 0,07
Vzdálenost elektrod [cm]: 18 až 24
Teplota [°C] 20 až 28
Vlhkost [% RH] 25 až 35
Rychlost posunu textilie [mm/min] 40 až 100
Rychlost otáčení zvi. elektrody [ot./min] 2,7
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 200 až 800 nm a obsah křemíku 82 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 18.
Příklad 19
Zvlákňovací roztok byl namíchán z předem připraveného roztoku PVA (18% roztok, Poval 1340 88, Kuraray) a předem připraveného 30% vodného roztoku sodné soli kyseliny křemičité v hmotnostním poměru 1:1. Do roztoku byla přidána 98% kyselina mravenčí, která byla ve výsledném zvlákňovacím roztoku zastoupena v množství 2 % hmotn. Odstředivé zvlákňování probíhalo na prototypu velkokapacitního laboratorního zařízení pro odstředivé zvlákňování, při teplotě 26 °C a vlhkosti 25%RH. Rychlost otáčení spinerety byla 8500 ot/min.
- 13 CZ 306773 B6
Vyrobená prekurzorová nanovlákna mají průměr vláken v rozsahu 300 až 1000 nm a obsah křemíku 63 % hmotn. Kalcinace probíhala ve vsádkové peci v prvním případě při teplotě 500 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min a v druhém případě při teplotě 700 °C po dobu 2 hodin, přičemž rychlost ohřevu byla 1 °C/min. SEM snímky vyrobeného vzorku jsou na Obr. 19.
Odkazy
Freyer, A.; Savage, N.O. Electrospun Silica Nanofiber Mats. The Science and Function ofNanomaterials: From Synthesis to Application. January 1, 2014, 139-150. DOI: 10.1021/bk-20ΜΙ 183.ch008
He, H.; Wang, J,; Li, X.; Zhang, X.; Weng, W.; Han, G. Materials Letters 2013, 94, 100.
Chen, L.-J.; Liao, J.-D.; Lin, S.-J.; Chuang, Y.-J.; Fu, Y.-S. Polymer 2009, 50, 3516.
Chen, YZhang, Z.; Yu, J.; Guo, Z. J. Polym. Sci. B Polym. Phys. 2009, 47, 1211. Chinnappan, A.; Kang, H.-C; Kim, H. Energy 2011, 36, 755.
Choi, S. S.; Lee, S. G.; Im, S. S.; Kim, S. H.; Joo, Y. L. J. Mater. Sci. Lett. 2003, 22, 891.
Ji, L; Saquing, C; Khan, S. A.; Zhang, X. Nanotechnology 2008, 19, 085605.
Jia, C; Song, J.; Jin, Y.; Rojas, OJ. J. Appl. Polym. Sci. 2015,132, 42562.
Jin, Z.; Wang, X.; Cui, X. Microporous and Mesoporous Materials 2008, 108, 183.
Jin, Y.; Yang, D.; Kang, D.; Jiang, X. Langmuir 2010, 26(2), 1186.
Jung, H.-R.; Ju, D.-H.; Lee, W.-J.; Zhang, X.; Kotek, R. Electrochimica Acta 2009, 54, 3630.
Kanehata, M.; Ding, B.; Shiratori, S. Nanotechnology 2007, 18, 315602.
Keyur, D.; Kit, K.; Li, J. J.; Zivanovic, S. Biomacromolecules 2008, 9, 1000.
Lai, N.-C; Liou, S.-C; Huang, W.-C; Shen, Y.-T.; Chi, C.-C; Chu, M.-W.; Yang, C.-M. NPG Asia Materials 2015, 7, el81, 1.
Lim, J.; Moon, J. H.; Yi, G.; Heo, C; Yang, S. Langmuir 2006, 22, 3445.
Liu, Y.; Sagi, S.; Chandrasekar, R.; Zhang, L.; Hedin, N.E.; Fong, H. J. Nanosci. Nanotechnol. 2008, 8, 1528.
Ma, Q.; Mao, B.; Cebe, P. J Therm Anal Calorim 2012, 109, 1245.
Newsome, T.E.; Olesik, S.V. J. Appl. Polym. Sci. 2014, 131, 40966.
Patel, P.A.; Eckart, J.; Advincula, M.C.; Goldberg, A.J.; Mather, P.T. Polymer 50 (2009) 12141222
Rambaud, F.; Valle, K.; Thibaud, S.; Julian-Lopez, B. Sanchez, C. Adv. Funět. Mater. 2009, 19, 2896.
Reich, E.; Schibli, A. High-Performance Thin-Layer Chromatography for the Analysis of Medicinal Plants; Thieme Medical Publishers: New York, NY, 2007; Chapter 2, p 22.
Ren, L; Ozisik, R.; Kotha , S.P. Joumal of Colloid and Interface Science 2014, 425, 136.
Roh, S. H.; Lee, Y. A.; Lee, J. W.; Kim, S. I. J. Nanosci. Nanotechnol. 2008, 8, 5147.
Saha, J.; De, G. Chem. Commun., 2013, 49, 6322.
Sawicka, K. M.; Gouma, P. J. Nanopart. Res. 2006, 8, 769.
Shao, C; Kim, H.-Y.; Gong, J.; Lee, D.-R. Nanotechnology 2002, 13, 635.
Shao, C; Kim, H.-Y.; Gong, J.; Bing, D.; Lee, D.-R.; Park, S.-J. Materials Letters 2003, 57, 1579.
Sharma, N.; McKeown, S. J.; Ma, X.; Pochan, D. J.; Cloutier, S. G. ACS Nano 2010, 4, 5551.
Wang, W.; Wang, J.; Sun, P.; Yuan, Z.; Ding, D; Chen, T. Materials Letters 2008, 62, 711.
Wang, X.; Zhu, J.; Yin, L; Liu, S.; Zhang, X.; Ao, Y.; Chen H. J. of Biomed. Mat. Research Part A 2012, 100A, 12,3511.
Wen, S.; Liu, L; Zhang, L.; Chen, Q.; Zhang, L; Fong, H. Mater. Lett. 2010, 64, 1517.
Wu, C; Yuan, W.; Al-Deyab, S.-S.; Zhang, K.-Q. Appl. Surface Science 2014, 313, 389.
- 14CZ 306773 B6
Xiao, Q.; Wang, J.; Zhou, H.; Sun, P.; Yuan, Z.; Li, B.; Ding, D.; Chen, T. Microporous and Mesoporous Materials 2008, 109, 233.
Yamaguchi, T.; Sakai, S.; Kawakami, K. J. Sol-Gel Sci. Technol. 2008, 48, 350. Zhao, Y.;
Wang, H.; Lu, X.; Li, X.; Yang, Y.; Wang, C. Materials Letters 2008, 62, 143.

Claims (15)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Prekurzorové vlákno určené pro přípravu křemíkového vlákna, vyznačující se tím, že obsah křemíku ve vlákně je 60 až 95 % hmotn. v sušině, přičemž dále obsahuje alespoň jeden nosný polymer.
  2. 2. Prekurzorové vlákno podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsah křemíku ve vlákně je s výhodou 65 až 95 % hmotn. v sušině, výhodněji 75 až 95 % hmotn. v sušině.
  3. 3. Prekurzorové vlákno podle nároku 1 nebo nároku 2, vyznačující se tím, že průměr vlákna je v rozsahu 50 až 5000 nm, s výhodou 50 až 3000 nm, výhodněji 100 až 3000 nm.
  4. 4. Prekurzorové vlákno podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že nosný polymer je vybraný ze skupiny zahrnující polyvinylalkohol, kyselinu polyakrylovou, polyethylenoxid, polyvinylpyrolidon.
  5. 5. Způsob výroby prekurzorového vlákna definovaných v kterémkoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se připraví zvlákňovací roztok obsahující vodný roztok soli kyseliny křemičité obecného vzorce M2S1O3 x nH2O, kde M je vybrán ze skupiny obsahující kterýkoliv z iontů alkalických kovů, s výhodou Na+, K+ nebo Li+, n je celé číslo v rozsahu od 1 do 8, s výhodou n je 2, a alespoň jeden ve vodném roztoku rozpustný nosný polymer, načež se zvlákňovací roztok zvlákní elektrostaticky nebo odstředivým zvlákňováním.
  6. 6. Způsob výroby podle nároku 5, vy z n a č uj í c í se t í m , že nosný polymer je vybraný ze skupiny zahrnující polyvinylalkohol, kyselinu polyakrylovou, polyethylenoxid, polyvinylpyrolidon, přičemž jeho molekulová hmotnost je v rozmezí 2xl03 až 5xl06 g/mol, s výhodou 2 xlO4 až 1,1 xlO6 g/mol, výhodněji 2 x 105 až 1,1 xlO6 g/mol.
  7. 7. Způsob výroby podle kteréhokoliv z nároků 5a 6, vyznačující se tím, že ve zvlákňovacím roztoku je hmotnostní poměr soli kyseliny křemičité vůči nosnému polymeru v rozsahu 60/40 až 95/5.
  8. 8. Způsob výroby podle kteréhokoliv z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že zvlákňování probíhá při teplotě 15 °C až 35 °C, s výhodou 20 °C až 30 °C.
  9. 9. Způsob výroby podle kteréhokoliv z nároků 5 až 8, vyznačující se tím, že zvlákňovací roztok dále obsahuje alespoň jednu pomocnou látku vybranou ze skupiny zahrnující etanol, izopropylalkohol, n-butanol, kyselinu mravenčí, kyselinu octovou, kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu mléčnou, kyselinu šťavelovou.
  10. 10. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se tím, že obsah pomocné látky ve zvlákňovacím roztoku je v rozsahu 2 až 10 % hmotn..
  11. 11. Způsob výroby podle kteréhokoliv z nároků 5 až 10, vyznačující se tím, že ve zvlákňovacím roztoku je sůl kyseliny křemičité ve formě koloidních částic nebo nanočástic.
    - 15 CZ 306773 B6
  12. 12. Způsob modifikace prekurzorového vlákna definovaného podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že prekurzorové vlákno je kalcinováno při teplotě 300 až 1400 °C, s výhodou 450 až 700 °C; po dobu 30 až 240 minut, s výhodou 60 až 180 minut; přičemž rychlost ohřevu je 0,5 až 20 °C/min, s výhodou 1 až 10 °C/min., za vzniku křemíkového
    5 vlákna s obsahem křemíku 100 % hmotn.
  13. 13. Použití prekurzorového vlákna podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4 nebo křemíkového vlákna vyrobeného způsobem definovaným v nároku 12 jako materiálu v chemii, filtraci, energetice nebo medicíně.
    o
  14. 14. Použití vlákna podle nároku 13 jako sorbentu nebo katalyzátoru.
  15. 15. Použití vlákna podle nároku 13 jako materiálu k výrobě filtru, krytu ran nebo nosiče léčiv.
    7 výkresů
CZ2016-239A 2016-04-26 2016-04-26 Prekurzorové vlákno určené pro přípravu křemíkových vláken, způsob jeho výroby, způsob jeho modifikace a jeho použití CZ306773B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2016-239A CZ306773B6 (cs) 2016-04-26 2016-04-26 Prekurzorové vlákno určené pro přípravu křemíkových vláken, způsob jeho výroby, způsob jeho modifikace a jeho použití

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2016-239A CZ306773B6 (cs) 2016-04-26 2016-04-26 Prekurzorové vlákno určené pro přípravu křemíkových vláken, způsob jeho výroby, způsob jeho modifikace a jeho použití

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2016239A3 CZ2016239A3 (cs) 2017-06-28
CZ306773B6 true CZ306773B6 (cs) 2017-06-28

Family

ID=59249223

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2016-239A CZ306773B6 (cs) 2016-04-26 2016-04-26 Prekurzorové vlákno určené pro přípravu křemíkových vláken, způsob jeho výroby, způsob jeho modifikace a jeho použití

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ306773B6 (cs)

Citations (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CN101343781A (zh) * 2008-08-05 2009-01-14 青岛大学 一种阻燃聚乙烯醇/SiO2复合纤维的制备方法
CZ2008277A3 (cs) * 2008-05-06 2009-11-18 Elmarco S.R.O. Zpusob výroby anorganických nanovláken elektrostatickým zvláknováním
CN102674370A (zh) * 2012-04-25 2012-09-19 浙江大学 一种制备二氧化硅纳米纤维的方法
CN103102067A (zh) * 2011-11-11 2013-05-15 北京化工大学 一种同轴静电纺丝制备表面粗糙二氧化硅纤维的方法
CZ2012549A3 (cs) * 2012-08-14 2013-06-19 Technická univerzita v Liberci Nanovlákenná struktura s imobilizovaným organickým agens a zpusob její výroby
CN104018295A (zh) * 2014-05-19 2014-09-03 苏州大学张家港工业技术研究院 一种红外-可见光兼容隐身复合纤维膜及其制备方法
CZ2015618A3 (cs) * 2015-09-11 2016-12-21 Univerzita Pardubice Způsob přípravy submikronových vláken amorfního oxidu křemičitého, a submikronová vlákna amorfního oxidu křemičitého připravená tímto způsobem

Patent Citations (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ2008277A3 (cs) * 2008-05-06 2009-11-18 Elmarco S.R.O. Zpusob výroby anorganických nanovláken elektrostatickým zvláknováním
CN101343781A (zh) * 2008-08-05 2009-01-14 青岛大学 一种阻燃聚乙烯醇/SiO2复合纤维的制备方法
CN103102067A (zh) * 2011-11-11 2013-05-15 北京化工大学 一种同轴静电纺丝制备表面粗糙二氧化硅纤维的方法
CN102674370A (zh) * 2012-04-25 2012-09-19 浙江大学 一种制备二氧化硅纳米纤维的方法
CZ2012549A3 (cs) * 2012-08-14 2013-06-19 Technická univerzita v Liberci Nanovlákenná struktura s imobilizovaným organickým agens a zpusob její výroby
CN104018295A (zh) * 2014-05-19 2014-09-03 苏州大学张家港工业技术研究院 一种红外-可见光兼容隐身复合纤维膜及其制备方法
CZ2015618A3 (cs) * 2015-09-11 2016-12-21 Univerzita Pardubice Způsob přípravy submikronových vláken amorfního oxidu křemičitého, a submikronová vlákna amorfního oxidu křemičitého připravená tímto způsobem

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2016239A3 (cs) 2017-06-28

Similar Documents

Publication Publication Date Title
WO2017186201A1 (en) Precursor fibers intended for preparation of silica fibers, method of manufacture thereof, method of modification thereof, use of silica fibers
Stojanovska et al. A review on non-electro nanofibre spinning techniques
CN106362601B (zh) 一种具有抗菌功能的纳米纤维膜过滤材料及其制备方法
CN103590132B (zh) 一种多孔结构静电纺丝纳米纤维的制备方法
Tijing et al. 1.16 Electrospinning for membrane fabrication: strategies and applications
JP7270993B2 (ja) 構造制御可能なイオン交換式ナノファイバー骨格三次元分離材及びその製造方法
CN103263856B (zh) 一种膜蒸馏用静电纺丝疏水纳米纤维多孔膜的制备方法
KR100666477B1 (ko) 산화티타늄 나노로드 및 그의 제조방법
CN105396466B (zh) 一种纤维素纳米纤维-氧化石墨烯杂化的复合超滤膜及其制备方法
CN104689724B (zh) 一种有机无机复合纳米纤维膜过滤材料及其制备方法
Song et al. Silver ions/ovalbumin films layer-by-layer self-assembled polyacrylonitrile nanofibrous mats and their antibacterial activity
CN106835304B (zh) 一种静电纺丝-电动喷涂装置及其应用
CN104014196B (zh) 一种高吸附纳米纤维复合过滤材料及其制备方法
CN112774457B (zh) 一种聚合物微滤膜及其制备方法和用途
KR102772522B1 (ko) 조성물 형성 방법 및 이로부터 형성된 조성물
Chen et al. Advanced functional nanofibers: strategies to improve performance and expand functions
CN102817178A (zh) 提高聚乙烯醇纳米纤维膜热稳定性和力学性能的方法
CN111155237A (zh) 一种具有抗菌功能的复合纺丝熔喷无纺布及其制备方法与应用
CN106400305A (zh) 一种大孔静电纺纳米纤维膜的制备方法
CN103451850A (zh) 荷正电陶瓷微纳米纤维膜的制备方法
JP5987514B2 (ja) 2相共連続型シリカ構造体及びその製造方法
Yang et al. Preparation of multifunctional AgNPs/PAN nanofiber membrane for air filtration by one-step process
CN1837435A (zh) 一种复合型纳米级蚕丝纤维制品及其制备方法
CN102134787A (zh) 蜂窝状排列的聚合物纳米纤维材料制备方法
Kang et al. Characterization and antibacterial properties of Ag NPs doped nylon 6 tree-like nanofiber membrane prepared by one-step electrospinning