CZ306605B6 - Způsob využití azbestocementového odpadu - Google Patents

Způsob využití azbestocementového odpadu Download PDF

Info

Publication number
CZ306605B6
CZ306605B6 CZ2016-27A CZ201627A CZ306605B6 CZ 306605 B6 CZ306605 B6 CZ 306605B6 CZ 201627 A CZ201627 A CZ 201627A CZ 306605 B6 CZ306605 B6 CZ 306605B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
asbestos
waste
hours
cement
temperature
Prior art date
Application number
CZ2016-27A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ201627A3 (cs
Inventor
Theodor Staněk
Original Assignee
Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. filed Critical Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s.
Priority to CZ2016-27A priority Critical patent/CZ306605B6/cs
Priority to EP16002580.5A priority patent/EP3196178A1/de
Publication of CZ201627A3 publication Critical patent/CZ201627A3/cs
Publication of CZ306605B6 publication Critical patent/CZ306605B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C04CEMENTS; CONCRETE; ARTIFICIAL STONE; CERAMICS; REFRACTORIES
    • C04BLIME, MAGNESIA; SLAG; CEMENTS; COMPOSITIONS THEREOF, e.g. MORTARS, CONCRETE OR LIKE BUILDING MATERIALS; ARTIFICIAL STONE; CERAMICS; REFRACTORIES; TREATMENT OF NATURAL STONE
    • C04B7/00Hydraulic cements
    • C04B7/36Manufacture of hydraulic cements in general
    • C04B7/43Heat treatment, e.g. precalcining, burning, melting; Cooling
    • C04B7/44Burning; Melting
    • C04B7/46Burning; Melting electric
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C04CEMENTS; CONCRETE; ARTIFICIAL STONE; CERAMICS; REFRACTORIES
    • C04BLIME, MAGNESIA; SLAG; CEMENTS; COMPOSITIONS THEREOF, e.g. MORTARS, CONCRETE OR LIKE BUILDING MATERIALS; ARTIFICIAL STONE; CERAMICS; REFRACTORIES; TREATMENT OF NATURAL STONE
    • C04B7/00Hydraulic cements
    • C04B7/24Cements from oil shales, residues or waste other than slag
    • C04B7/246Cements from oil shales, residues or waste other than slag from waste building materials, e.g. waste asbestos-cement products, demolition waste
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P40/00Technologies relating to the processing of minerals
    • Y02P40/10Production of cement, e.g. improving or optimising the production methods; Cement grinding

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Ceramic Engineering (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Structural Engineering (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Processing Of Solid Wastes (AREA)

Abstract

Způsob využití azbestocementového odpadu jeho tepelným zpracováním spočívá v tom, že odpad se vcelku vypálí v šachtové nebo obdobné peci tak, že se nechá po dobu 2 až 4 hodin naběhnout na teplotu 1100 až 1250 .degree.C, na této teplotě se udržuje po dobu 6 až 10 hodin a následně se pomalu nechá v peci ochladit, načež po vychladnutí se výsledný materiál pomele k použití jako pojivo do stavebních hmot.

Description

Způsob využití azbestocementového odpadu
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu využití nebezpečného azbestocementového odpadu jeho tepelným zpracováním.
Dosavadní stav techniky
Azbest (osinek) je minerál ze skupiny silikátů. V přírodě se vyskytuje ve dvou hlavních formách jako chrysotil (skupina serpentinu) a amfibol (amosit, grunerit, tremolit, krokydolit, anthofylit, aktinolit, riebeckit a cummingtonit). Společnou vlastností všech azbestových minerálů je jejich vláknitá struktura, při níž délka vlákna mnohonásobně převyšuje průřez. Vlákna mají tendenci se stále štěpit po délce. Látkami obsahujícími azbest označujeme látky, přípravky, meziprodukty, výrobky a odpady obsahující více nežli 0,1 % hmotn. azbestu.
Četnost a závažnost onemocnění vyvolaných azbestem je dána poměrem průměru azbestových vláken k jejich délce, typem vláken a jejich schopností ukládat se ve tkáních. Závadná vlákna azbestu mají průměr < 3 pm, délku > 5 pm a poměr délky a průměru >3:1.
Azbest byl zařazen mezi nebezpečné chemické látky do skupin:
• karcinogenní, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat rakovinu, resp. zvýšit četnost výskytu rakoviny, • mutagenní, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat genetická poškození nebo zvýšit četnost jejich výskytu.
Azbest byl široce využíván pro svoje výborné technologické vlastnosti, jako jsou nehořlavost, odolnost vůči kyselinám i zásadám, pevnost a ohebnost. Z důvodu vysoké tepelné odolnosti byla azbestová vlákna používána jako izolační materiál, brzdové obložení, těsnicí vložky, ohnivzdorné textilie, těsnicí pásky, azbestové nitě a materiál pro zpevnění trubek. Nejširší využití měl ve stavebnictví. Velké množství azbestu je stále obsaženo ve starších stavbách a obecně lze konstatovat, že azbestové materiály se nalézají ve větší nebo menší míře v každém objektu postaveném v České republice před rokem 1990. Azbestový odpad se průběžně likviduje formou nákladného skládkování. Navíc jsou tyto skládky potenciálním nebezpečím pro budoucí generace.
Jsou známy postupy, jak snížit toto nebezpečí. Ve spisu DE 4 124 620 se navrhuje smísení azbestové drti s dalším nebezpečným odpadem a vytvoření vodní suspenze s přidáním cementu. Ze suspenze se pak vytvoří betonové bloky vhodné k trvalému bezpečnému skládkování.
V US 5 006 490 se azbestová drť smíchá s AI a Mg v práškové formě, nechá se proběhnout exotermická reakce, při níž se vytvoří prostorové útvary - bloky nebo trubky k dalšímu použití.
Způsob tepelné likvidace obecně minerálních vláken je popsán v DE 4 330 551. Látky obsahující azbest nebo jiná minerální vlákna se pomelou, homogenizují a podle jejího složení se do směsi přidá vhodný materiál, jako vápenec, křída, sádrovec apod. Směs se vypálí v cementářské peci při teplotě od 1250 do 1450 °C a po vychladnutí se zpracuje na vlákna, izolační matrace apod. Nevýhodou tohoto způsobuje, že zahrnuje technologický krok mletí, při kterém do okolí nevyhnutelně unikají částice azbestu, přičemž teploty vypalování vyžadují zapojení cementářské pece.
Vynález si klade za úkol navrhnout tepelný způsob přeměny azbestocementových výrobků, jako jsou střešní prvky: šablony, vlnovky, hřebenáče, tvarovky, větrací prvky, podstřešní desky, inte riérové a exteriérové velkoplošné desky, tlakové a kanalizační roury a tvarovky, květinové truhlíky a zahradní doplňky, a to při eliminaci uvedených nevýhod známých řešení.
Podstata vynálezu
Uvedený úkol řeší způsob využití azbestocementového odpadu jeho tepelným zpracováním spočívající v tom, že odpad se vcelku vypálí v šachtové nebo obdobné peci tak, že se nechá po dobu 2 až 4 hodin naběhnout na teplotu 1100 až 1250 °C, na této teplotě se udržuje po dobu 6 až 10 hodin a následně se pomalu nechá v peci ochladit. Po vychladnutí se výsledný materiál pomele k použití jako pojivo do stavebních hmot.
K odpadu se před vypálením může přidávat čistý kusový vápenec, tak aby tvořil 10 až 80 % hmotn. vsázky.
Azbestocementový odpad se do pece s výhodou zaváží s vápencem ve střídavých vrstvách.
Podle literárních údajů dochází k tepelné degradaci chrysotilu a jeho přeměně na jiné bezpečné fáze při 650 až 800 °C. U amfibolových azbestu je tato teplota vyšší a pohybuje se mezi 900 až 1100 °C.
Azbestocementové výrobky mají příhodné chemické složení, které se podobá portlandskému slinku pro výrobu cementu, pouze s nízkou hodnotou sycení vápnem. Chemické složení je ale v podstatě totožné jako složení hydraulického vápna (tab. 1). Navíc materiál obsahuje velké množství nezhydratovaných fází portlandského cementu - kalcium silikáty alit a bělit.
Tabulka 1: Příklad chemické analýzy vzorku střešní krytiny - etemitu
Složka Obsah složky v % hmotn.
Ztráta žíháním 18,05
S1O2 19,72
SO3 celkový 0,69
CaO 47,36
TiO2 0,30
p2o5 0,16
Na2O 0,16
K2O 0,39
MgO 4,21
MnO 2,60
Fe2O3 2,49
ai2o3 3,72
cr 0,029
Hydraulické maltoviny jsou charakterizovány následujícími základními chemickými parametry:
Sycení vápnem - SLP = 100*CaO/(2,8*SiO2 + 1,18*A12O3 + 0,65*Fe2O3)
Silikátový modul - Ms = SiO2/(Al2O3 + Fe2O3)
Aluminátový modul - Ma = AI2O3/ Fe2O3
Hydraulický modul - HM = CaO/(SiO2 + A12O3 + Fe2O3) _ 9 _
V tabulce 2 jsou uvedeny vypočtené základní parametry pro příklad chemického složení etemitu z tabulky 1.
Tabulka 2: Základní chemické parametry vypočtené z chemické analýzy vzorku etemitu
Modul Hodnota
SLP 77,4
Ms 3,18
Ma 1,49
HM 1,83
Hydraulická vápna se dělí podle hodnoty hydraulického modulu na:
1. Slabě hydraulické vápno - HM = 6 až 9
2. Středně hydraulické vápno - HM = 3 až 6
3. Silně hydraulické vápno - HM = 1,7 až 3
Z tohoto pohledu výpalem dochází k degradaci nebezpečného azbestu a vzniku silně hydraulického vápna.
V šachtových nebo tunelových pecích lze tento materiál pálit bez jakékoli úpravy drcením nebo mletím a tím se minimalizuje manipulace s nebezpečným odpadem. Pokud je odpad zabalen do hořlavých přepravních obalů, je odvoz do pece podobný odvozu na skládku.
Při tepelné přeměně při teplotě nad 110 °C dojde k degradaci všech typů azbestu a jejich přeměně na neškodné fáze, zůstane zachována většina nezhydratovaných cementových fází alitu a belitu a dojde k vytvoření dalšího jemně zrnitého belitu a to reakcí ostatních složek v pevné fázi, zejména Ca(OH)2, CaCO3, SiO2 a pojivových C-S-H gelů, případně za účasti slínkové taveniny, která v těchto podmínkách při zvýšeném obsahu Fe lokálně vzniká.
Vzhledem k tomu, že azbestocementové výrobky jsou převážně plošného charakteru, je lépe při výpalu v šachtových pecích pro zlepšení tahových podmínek přidávat kusový vápenec určený pro výpal vápna. Materiál se přitom vrství a jednotlivé vrstvy plošných azbestocementových výrobků se prokládají vrstvami kusového vápence v poměru dle volby výrobce.
Tím vzniknou hydraulické maltoviny s volitelným obsahem volného vápna vytvořeného přeměnou vápence, a to podle požadavků, jaké výrobce klade na vlastnosti a využití finálního produktu - hydraulického vápna.
Při výpalu pouze azbestocementových výrobků vznikne hydraulická maltovina s minimálním nebo žádným obsahem volného vápna.
Příklady uskutečnění vynálezu
Příklad 1
K přípravě hydraulického pojivá bylo použito 5 kg znečištěné, netříděné etemitové krytiny, včetně mechů, příměsi hlíny apod. Pomocí RTG difrakční analýzy bylo zjištěno, že materiál je tvořen zejména portlanditem (Ca(OH)2), kalcitem (CaCO3) a zbytky nezhydratovaných slínkových minerálů (identifikován byl zejména β—C2S (Ca2SiO4)). Jako azbestový minerál je obsažen ve vý
- 3 CZ 306605 B6 znamném množství pouze chryzotil (Mg3Si2O5(OH)4). V malém množství byl identifikován křemen (SiO2), markazit (FeS2) a jílové minerály.
Vzorek byl vypálen v elektrické superkantalové peci postupem simulujícím výpal v šachtové peci - náběh 3 hodiny na teplotu 1100 °C, výdrž 8 hodin při této teplotě a pomalé chlazení v peci na teplotu kolem 200 °C. Po výpalu je patrné, že vzorek je pevný bez známek rozpadu, i když přešel pomalých chlazením přes kritickou teplotu kolem 500 °C, kdy dochází k transformaci β—C2S na modifikaci γ, která způsobuje rozpad slinku a je hydraulicky neaktivní.
Po výpalu byl vzorek pomlet a stanoveno kvantitativní fázové složení metodou RTG difrakce, které je uvedeno v tabulce 3.
Tabulka 3: Fázové složení vypáleného eternitu stanovené RTG difrakční analýzou v % hmotn.
Fáze Obsah v % hmotn.
0-C2S 57,2
Y“C2S 1,4
C3S 4,1
C3A 4,3
C4AF 15,5
Vol. CaO 0,0
Vol. MgO (periklas) 4,6
Křemen SiO2 0,7
Bredigit a'-C2S 3,9
Akermanit Ca2MgSi2O7 6,2
Maghemit Fe2O3 1,1
Pyrit FeS2 1,0
Ze vzorku vypáleného eternitu, do kterého byl přidán vhodný regulátor tuhnutí, bylo mletím na měrný povrch 418 m2/kg připraveno hydraulické pojivo pro technologické zkoušky.
Podle normy EN 196-3 byla stanovena objemová stálost a doba tuhnutí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.
Podle normy EN 196-1 byly z normové malty připraveny trámečky 4 x 4 x 16 cm pro testování pevností v tlaku a v tahu za ohybu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 5.
Tabulka 4: Tuhnutí a objemová stálost podle EN 196-3
Vzorek Počátek tuhnutí (hod:min) Celková doba tuhnutí (hod:min) Objemová stálost (mm)
Pojivo z vypáleného eternitu 1:40 2:30 0,0
Tabulka 5: Pevnosti v tahu za ohybu a v tlaku podle EN 196-1 v MPa
Vzorek 7 dní 28 dní
Ohyb Tlak Ohyb Tlak
Pojivo z vypáleného eternitu 0,2 0,8 1,9 3,4
Příklad 2
K přípravě hydraulického pojivá byly použity 3 kg azbestocementových obkladových desek. Pomocí RTG difrakční analýzy bylo zjištěno, že materiál je tvořen zejména portlanditem (Ca(OH)2), kalcitem (CaCO3) a zbytky nezhydratovaných slínkových minerálů (identifikován byl zejména 3-C2S (Ca2SiO4)). Jako azbestové minerály byly identifikovány chrysotil (Mg3(Si2O5)(OH)4), riebeckit (Na2Fe5(Si8O22)(OH,F)2) a amozit Fe7SÍ8O22(OH)2.
Vzorek byl vypálen v elektrické superkantalové peci postupem simulujícím výpal v šachtové peci - náběh 3 hodiny na teplotu 1200 °C, výdrž 8 hodin při této teplotě a pomalé chlazení v peci na teplotu kolem 200 °C. Po výpalu je patrné, že vzorek je pevný bez známek rozpadu, i když přešel pomalých chlazením přes kritickou teplotu kolem 500 °C, kdy dochází k transformaci P-C2S na modifikaci γ, která způsobuje rozpad slinku a je hydraulicky neaktivní.
Po výpalu byl vzorek pomlet a stanoveno kvantitativní fázové složení metodou RTG difrakce, které je uvedeno v tabulce 6.
Tabulka 6: Fázové složení vypáleného vzorku azbestocementových obkladů stanovené RTG difrakční analýzou v % hmotn.
Fáze Obsah v % hmotn.
p-c2s 69,0
y-C2S 0,6
C3S 3,6
C3A 1,8
C4AF 15,3
Vol. CaO 0,1
Vol. MgO (periklas) 6,7
Křemen SiO2 3,0
Ze vzorku vypáleného etemitu, do kterého byl přidán vhodný regulátor tuhnutí, bylo mletím na měrný povrch 474 m2/kg připraveno hydraulické pojivo pro technologické zkoušky.
Podle normy EN 196-3 byla stanovena objemová stálost a doba tuhnutí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 7.
Podle normy EN 196-1 byly z normové malty připraveny trámečky 4 x 4 x 16 cm pro testování pevností v tlaku a v tahu za ohybu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 8.
Tabulka 7: Tuhnutí a objemová stálost podle EN 196-3
Vzorek Počátek tuhnutí (hod:min) Celková doba tuhnutí (hod:min) Objemová stálost (mm)
Pojivo z vypálených azbestocementových desek 0:20 1:00 0,0
Tabulka 8: Pevnosti v tahu za ohybu a v tlaku podle EN 196-1 v MPa
Vzorek 7 dní 28 dní
Ohyb Tlak Ohyb Tlak
Pojivo z vypálených azbestocementových desek 0,8 1,9 3,1 10,0
Příklad 3
K. přípravě hydraulického pojivá bylo použito 2,5 kg znečištěné, netříděné etemitové krytiny z příkladu 1 a 1,5 kg čistého vápence. Vzorek byl vypálen v elektrické superkantalové peci postu15 pem simulujícím výpal v šachtové peci - náběh 3 hodiny na teplotu 1200 °C, výdrž 8 hodin při této teplotě a pomalé chlazení v peci na teplotu kolem 200 °C.
Po výpalu byl vzorek pomlet a stanoveno kvantitativní fázové složení metodou RTG difrakce, které je uvedeno v tabulce 9.
Tabulka 9: Fázové složení vypáleného směsného vzorku vápence a etemitu v poměru 1 : 3 stanovené RTG difrakční analýzou v % hmotn.
Fáze Obsah v % hmotn.
p-c2s 40,1
Y-C2S 1,0
C3S 2,9
C3A 3,0
C4AF 10,9
Vol. CaO 29,9
Vol. MgO (periklas) 3,2
Křemen SiO2 0,5
Bred ig it a'-C2S 2,7
Akermanit Ca2MgSi2O7 4,3
Maghemit Fe2O3 0,8
Pyrit FeS2 0,7
Ze vzorku vypáleného etemitu, do kterého byl přidán vhodný regulátor tuhnutí, bylo mletím na měrný povrch 425 m2/kg připraveno hydraulické pojivo pro technologické zkoušky.
-6CZ 306605 B6
Podle normy ΕΝ 196-3 bylo provedeno stanovení objemové stálosti a doby tuhnutí. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 10.
Podle normy EN 196-1 byly z normové malty připraveny trámečky 4 x 4 x 16 cm pro testování pevností v tlaku a v tahu za ohybu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 11.
Tabulka 10: Tuhnutí a objemová stálost podle EN 196-3
Vzorek Počátek tuhnutí (hod:min) Celková doba tuhnutí (hod:min) Objemová stálost (mm)
Pojivo z vypáleného eternitu a vápence 4:20 38:00 3,0
Tabulka 11: Pevnosti v tahu za ohybu a v tlaku podle EN 196-1 v MPa
Vzorek 7 dní 28 dní
Ohyb Tlak Ohyb Tlak
Pojivo z vypáleného eternitu a vápence - - 0,4 2,4
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (3)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob využití azbestocementového odpadu jeho tepelným zpracováním, vyznačující se t í m , že odpad se vcelku vypálí v šachtové nebo obdobné peci tak, že se nechá po dobu 2 až 4 hodin naběhnout na teplotu 1100 až 1250 °C; na této teplotě se udržuje po dobu 6 až 10 hodin a následně se pomalu nechá v peci ochladit; načež po vychladnutí se výsledný materiál pomele k použití jako pojivo do stavebních hmot.
  2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, žek odpadu se před vypálením přidá čistý kusový vápenec tak, aby tvořil 10 až 80 % hmotn. vsázky.
  3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že azbestocementový odpad se do pece zaváží s vápencem ve střídavých vrstvách.
CZ2016-27A 2016-01-22 2016-01-22 Způsob využití azbestocementového odpadu CZ306605B6 (cs)

Priority Applications (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2016-27A CZ306605B6 (cs) 2016-01-22 2016-01-22 Způsob využití azbestocementového odpadu
EP16002580.5A EP3196178A1 (de) 2016-01-22 2016-12-05 Verfahren zur verwertung von asbestzementabfall

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ2016-27A CZ306605B6 (cs) 2016-01-22 2016-01-22 Způsob využití azbestocementového odpadu

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ201627A3 CZ201627A3 (cs) 2017-03-22
CZ306605B6 true CZ306605B6 (cs) 2017-03-22

Family

ID=57569855

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2016-27A CZ306605B6 (cs) 2016-01-22 2016-01-22 Způsob využití azbestocementového odpadu

Country Status (2)

Country Link
EP (1) EP3196178A1 (cs)
CZ (1) CZ306605B6 (cs)

Citations (8)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPH02307836A (ja) * 1989-05-22 1990-12-21 Sumitomo Metal Ind Ltd アスベスト材の再繊維化法
DE4035358A1 (de) * 1990-11-07 1992-05-21 Johannes Dieter Verfahren zur umweltschonenden, gefahrlosen entsorgung von asbesthaltigen massen sowie vorrichtung zur durchfuehrung des verfahrens
DE4330551A1 (de) * 1993-09-09 1995-03-16 Werner Prof Dr Rammensee Verfahren zur umweltschonenden Entsorgung von Mineralfasern und mineralfaserhaltigen Stoffen und deren Überführung in Wertstoffe
CZ17294A3 (en) * 1992-05-29 1995-07-12 Sorg Gmbh & Co Kg Furnace for vitrification of waste, particularly of dusts and asbestos from combustion devices
CZ160995A3 (en) * 1994-06-25 1996-01-17 Inst Baustoff Und Umwltschutzt Process of treatment and environment acceptable utilization of asbestos-cement articles
CZ403497A3 (cs) * 1995-06-16 1998-07-15 Gérard Debailleul Způsob zpracování odpadů s obsahem azbestu a zařízení k jeho provádění
JP2008132477A (ja) * 2006-10-23 2008-06-12 Sumitomo Osaka Cement Co Ltd アスベスト含有廃材の処理方法
JP2008272566A (ja) * 2006-11-29 2008-11-13 Clay Baan Gijutsu Kenkyusho:Kk アスベスト含有資源の無害化熱処理方法,アスベスト含有成形物資源の無害化熱処理方法,アスベスト無害化熱処理物を用いた水硬性組成物。

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5006490A (en) 1986-08-28 1991-04-09 Georgia Tech Research Corporation Method for the formation of refractory products from and disposal of asbestos
DE4124620A1 (de) 1991-07-25 1993-01-28 Intec Gmbh Oschersleben Projek Verfahren zur entsorgung von sondermuell
DE4312102A1 (de) * 1993-04-08 1994-10-13 Witega Angewandte Werkstoff Forschung Gemeinnuetzige Gmbh Adlershof Verfahren zur Entsorgung von Asbestzement-Bauelementen im Hinblick auf eine Wertstoffrückgewinnung
IT1400796B1 (it) * 2010-06-24 2013-07-02 Zetadi S R L Miscela di calcestruzzo comprendente cemento-amianto inertizzato termicamente

Patent Citations (8)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPH02307836A (ja) * 1989-05-22 1990-12-21 Sumitomo Metal Ind Ltd アスベスト材の再繊維化法
DE4035358A1 (de) * 1990-11-07 1992-05-21 Johannes Dieter Verfahren zur umweltschonenden, gefahrlosen entsorgung von asbesthaltigen massen sowie vorrichtung zur durchfuehrung des verfahrens
CZ17294A3 (en) * 1992-05-29 1995-07-12 Sorg Gmbh & Co Kg Furnace for vitrification of waste, particularly of dusts and asbestos from combustion devices
DE4330551A1 (de) * 1993-09-09 1995-03-16 Werner Prof Dr Rammensee Verfahren zur umweltschonenden Entsorgung von Mineralfasern und mineralfaserhaltigen Stoffen und deren Überführung in Wertstoffe
CZ160995A3 (en) * 1994-06-25 1996-01-17 Inst Baustoff Und Umwltschutzt Process of treatment and environment acceptable utilization of asbestos-cement articles
CZ403497A3 (cs) * 1995-06-16 1998-07-15 Gérard Debailleul Způsob zpracování odpadů s obsahem azbestu a zařízení k jeho provádění
JP2008132477A (ja) * 2006-10-23 2008-06-12 Sumitomo Osaka Cement Co Ltd アスベスト含有廃材の処理方法
JP2008272566A (ja) * 2006-11-29 2008-11-13 Clay Baan Gijutsu Kenkyusho:Kk アスベスト含有資源の無害化熱処理方法,アスベスト含有成形物資源の無害化熱処理方法,アスベスト無害化熱処理物を用いた水硬性組成物。

Also Published As

Publication number Publication date
CZ201627A3 (cs) 2017-03-22
EP3196178A1 (de) 2017-07-26

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Zain et al. Review on various types of geopolymer materials with the environmental impact assessment
Steiner et al. Effectiveness of ceramic tile polishing residues as supplementary cementitious materials for cement mortars
Soriano et al. Effect of pozzolans on the hydration process of Portland cement cured at low temperatures
KR20140100446A (ko) 화재 방지 모르타르
Labrincha et al. From NORM by-products to building materials
CZ292875B6 (cs) Geopolymerní pojivo na bázi popílků
Durgun et al. Effect of high temperature on polypropylene fiber-reinforced mortars containing colemanite wastes
Kusiorowski et al. The potential use of cement–asbestos waste in the ceramic masses destined for sintered wall clay brick manufacture
Kusiorowski et al. Influence of the type of pre-calcined asbestos containing wastes on the properties of sintered ceramics
US7097706B2 (en) Non-heating clay composites for building materials
Gualtieri Recycling asbestos-containing material (ACM) from construction and demolition waste (CDW)
Detphan et al. Improving drying shrinkage and strength development of alkali-activated high-calcium fly ash using commercial-grade calcium sulfate as expansive additive.
Mittri et al. Utilisation of heat-treated ornamental stone processing waste as an addition to concretes to improve compressive strength and reduce chloride ion penetration
Nikhade et al. Parametric study of concrete by using SCBA, metakaolin, rice husk ash in concrete–A review
JP4694065B2 (ja) 石綿の処理方法
Jogl et al. Residual properties of fiber-reinforced refractory composites with a fireclay filler
CZ306605B6 (cs) Způsob využití azbestocementového odpadu
US5569153A (en) Method of immobilizing toxic waste materials and resultant products
Mezhov et al. Mortars prepared with mechanochemical treated asbestos-containing waste
Jocius et al. The mechanism of disintegration of cement concrete at high temperatures
EP3517514A1 (en) Method of processing plasterboards
JP5023300B2 (ja) 無機質系廃材の処理方法
Nuruddin et al. Utilization of EAFD in concrete composite
Staněk et al. Hydraulic Binder from Hazardous Waste
EP2027943A1 (en) Industrial process for the direct temperature induced recrystallization of asbestos and/or mineral fibres containing waste products using a tunnel kiln and recycling