CZ303565B6 - Kultivacní puda pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus a zpusob odberu steru odberovými tycinkami - Google Patents

Kultivacní puda pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus a zpusob odberu steru odberovými tycinkami Download PDF

Info

Publication number
CZ303565B6
CZ303565B6 CZ20100297A CZ2010297A CZ303565B6 CZ 303565 B6 CZ303565 B6 CZ 303565B6 CZ 20100297 A CZ20100297 A CZ 20100297A CZ 2010297 A CZ2010297 A CZ 2010297A CZ 303565 B6 CZ303565 B6 CZ 303565B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
concentration
culture medium
bacteria
pectinatus
medium according
Prior art date
Application number
CZ20100297A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2010297A3 (cs
Inventor
Matoulková@Dagmar
Kosar@Karel
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed filed Critical
Priority to CZ20100297A priority Critical patent/CZ303565B6/cs
Priority to EP10168801.8A priority patent/EP2377919B1/en
Priority to US13/085,579 priority patent/US20110256584A1/en
Priority to JP2011090604A priority patent/JP2011224001A/ja
Publication of CZ2010297A3 publication Critical patent/CZ2010297A3/cs
Publication of CZ303565B6 publication Critical patent/CZ303565B6/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C12—BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12N—MICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N1/00—Microorganisms, e.g. protozoa; Compositions thereof; Processes of propagating, maintaining or preserving microorganisms or compositions thereof; Processes of preparing or isolating a composition containing a microorganism; Culture media therefor
    • C12N1/20—Bacteria; Culture media therefor
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C12—BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12Q—MEASURING OR TESTING PROCESSES INVOLVING ENZYMES, NUCLEIC ACIDS OR MICROORGANISMS; COMPOSITIONS OR TEST PAPERS THEREFOR; PROCESSES OF PREPARING SUCH COMPOSITIONS; CONDITION-RESPONSIVE CONTROL IN MICROBIOLOGICAL OR ENZYMOLOGICAL PROCESSES
    • C12Q1/00—Measuring or testing processes involving enzymes, nucleic acids or microorganisms; Compositions therefor; Processes of preparing such compositions
    • C12Q1/02—Measuring or testing processes involving enzymes, nucleic acids or microorganisms; Compositions therefor; Processes of preparing such compositions involving viable microorganisms
    • C12Q1/04—Determining presence or kind of microorganism; Use of selective media for testing antibiotics or bacteriocides; Compositions containing a chemical indicator therefor
    • C12Q1/045—Culture media therefor
    • G—PHYSICS
    • G01—MEASURING; TESTING
    • G01N—INVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N1/00—Sampling; Preparing specimens for investigation
    • G01N1/02—Devices for withdrawing samples
    • G01N2001/028—Sampling from a surface, swabbing, vaporising

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Analytical Chemistry (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Toxicology (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Tropical Medicine & Parasitology (AREA)
  • Virology (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
  • Measuring Or Testing Involving Enzymes Or Micro-Organisms (AREA)
  • Apparatus Associated With Microorganisms And Enzymes (AREA)

Abstract

Rešení se týká kultivacní pudy pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus, zejména ve sterech provedených v pivovarském provozu a/nebo na pivovarském zarízení, která obsahuje kvasnicný extrakt v koncentraci 2 až 15 g/l, pepton v koncentraci 2 až 15 g/l, alespon jeden zdroj energie v koncentraci 1 až 25 g/l, alespon jednu látku snižující redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až 1 g/l, nebo smes látek snižujících redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až 3 g/l, pricemž koncentrace žádné z nich nepresahuje 1 g/l, pufrující složku v koncentraci 1 až 3 g/l, masový extrakt v koncentraci 2 až 15 g/l, zdroj síry a biogenních kovu tvorený smesí MgSO.sub.4.n..7H.sub.2.n.O a MnSO.sub.4.n..4H.sub.2.n.O v celkové koncentraci 0,025 až 0,25 g/l, nebo smesí FeSO.sub.4.n..7H.sub.2.n.O a ZnSO.sub.4.n..7H.sub.2.n.O v celkové koncentraci 0,005 až 0,02 g/l, a izo-.alfa.-kyseliny a/nebo jejich redukované hydrogenované deriváty v koncentraci 10 až 80 mg/l. Rešení se dále týká zpusobu odberu steru odberovými tycinkami s odberovou cástí, jehož podstata spocívá v tom, že pred provedením steru je odberová cást odberové tycinky namocena v roztoku sterilované destilované vody s prídavkem látky snižující redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až 3 g/l, a po provedení steru se odebraný ster umístí do shora uvedené kultivacní pudy.

Description

Oblast techniky
Vynález se týká kultivační půdy pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus, zejména ve stěrech provedených v pivovarském provozu a/nebo na pivovarském zařízení, která obsahuje kvasničný extrakt v koncentraci 2 až 15 g/1, pepton v koncentraci 2 až 15 g/l, látku ze skupiny io glukóza, fruktóza, kyselina mléčná v koncentraci 1 až 25 g/1, alespoň jednu látku snižující redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až 1 g/1, nebo směs látek snižujících redoxpotenciál v koncentraci
0,25 až 3 g/1, přičemž koncentrace žádné z nich nepřesahuje 1 g/l, a pufrující složku v koncentraci 1 až 3 g/1.
Vvnález se dále týká způsobu odběru stěrů odběrovými tyčinkami s odběrovou částí.
Dosavadní stav techniky
V důsledku úprav technologií pro stáčení piva, při kterých se snižuje obsah kyslíku v pivu až pod hranici l mg/l, rostoucí produkce některých druhů piv, které jsou ze své podstaty náchylnější k bakteriální kontaminaci, jako například piv méně chmelených, nízkoalkoholických, nealkoholických či nepasterováných, a používání průtokové pasterizace či studené sterilizace piva, hrozí v současné době zvýšené riziko kontaminace piva anaerobními mikroorganizmy. Tyto mikro25 organizmy se vyskytují převážně jako sekundární, tedy post-pasterizační kontaminanty, a tzv. „kazí“ pivo, když během svého životního cyklu produkují řadu chemických sloučenin (kyselinu propionovou, kyselinu octovou, sirovodík atd.), které negativně ovlivňují organoleptické vlastnosti piva, zvyšují jeho kyselost, a způsobují charakteristický masivní zákal a nepříjemný zápach. V krajním případě může dojít v důsledku nahromadění většího množství plynu vyprodukovaného těmito mikroorganizmy dokonce k explozi láhve.
Z tohoto hlediska patří k nej významnějším anaerobním mikroorganizmům bakterie rodu Pectinatus, přičemž se odhaduje, že se v současné době podílí na více než 30 % případů zkažení baleného piva. Tyto bakterie jsou tolerantní vůči alkoholu až do 4,5 % (w/v), vůěi sníženému pH až do hodnoty 3,7 i vůěi hořkým chmelovým látkám, a i přesto, že se jedná o striktně anaerobní bakterie, jsou schopné přežívat po nějakou dobu v aerosolu - viz. např. Helander I. M., Haikara A„ Sadovskaya I., Vinogradov E„ Saíkinoja-Salonne M. S. (2004): „Lipopolysaccharides of anaerobic beer spoilage bacteria of the genus Pectinatus - lipopolysaccharides of a gram-positive genus“; FEMS Microbiol. Rev. 28: 543 až 552.
Přítomnost bakterií rodu Pectinatus v pivu a/nebo v pivovarském provozu či zařízení je však jen velmi těžko zjistitelná, nebo vzhledem ke specifickým růstovým požadavkům těchto bakterií nelze pro jejich identifikaci použít konvenční membránovou filtraci. Dle článků Haikara A. (1984): „Detection of Pectinatus contaminants in beer.“ J. Am. Soc, Brew. Chem. 43 (1): 43 až
46, a Haikara A. (1985): „Detection of anaerobic, gram-negative bacteria in beer.“ Monats.
Brauwiss. 6: 239 až 243 nelze bakterie rodu Pectinatus identifikovat ani při použití membránové filtrace, u kteréje použita předredukovaná kultivační půda, a která probíhá v atmosféře CO2.
Ze stejných důvodů nelze použít ani kultivaci na běžných kultivačních půdách na Petriho mis50 kách, ačkoliv řada státních i mezinárodních institucí tento postup doporučuje. Např. Evropská pivovarská konvence doporučuje použití neselektivních předredukovaných ztužených kultivačních půd typu MRS, NBB, PYF, Raka-Ray, SDA a UBA, či selektivní tekuté kultivační půdy SMMP, viz např. Analytic Microbiologica - EBC, 2005.
Nevýhodou použití neselektivních kultivačních půd výše uvedených typů je, že tyto půdy nezabraň ují růstu dalších druhů mikroorganizmů vyskytujících se ve zkaženém pivu a/nebo v pivovarském prostřední a/nebo zařízení, přičemž tyto mikroorganizmy (kvasinky, koliformní bakterie, bakterie mléčného kvašení, apod.) na kultivační půdě bakteriím rodu Pectinatus konkurují, potla5 čují jejich kultivaci a případně je inhibují produkty svého metabolizmu, změnou pH, apod.
V důsledku toho není použití neselektivních kultivačních půd pro kultivaci a následnou identifikaci bakterií rodu Pectinatus dostatečně průkazné, a tedy ani vhodné pro použití v běžné pivovarské praxi.
io Použití těchto kultivačních půd je navíc doporučeno ve ztužené predred ukované formě pro membránovou filtraci a kultivaci v anaerobních podmínkách, v důsledku čehož mohou spolehlivě fungovat pouze v případě, že je daná laboratoř vybavena anaerobním boxem s kontrolovanou atmosférou N? a Η2μ který však není běžným vybavením pivovarských provozů.
Některé z těchto nevýhod částečně odstraňuje použití tekuté selektivní kultivační půdy typu SMMP. Při tom sice dochází díky obsahu látek snižujících redoxpotenciál a antibiotik (např. aktinon) k inhibici růstu kvasinek, avšak stanovení přítomnosti bakterií rodu Pectinatus vyžaduje sledování vyšetřovaného piva, tvorby zákalu v něm a změny zbarvení kultivační půdy po dobu 14 dní. To je doba, která je pro použití v pivovarském prostřední naprosto nevhodná. Tato kultivační půda je navíc primárně určena pouze pro kultivaci a identifikaci bakterií přímo ve zkaženém pivu, a není vhodná pro kultivaci bakterií rodu Pectinatus ze stěrů provedených na pivovarském zařízení a/nebo v pivovarském prostoru.
V článku Lee S. Y., Moore S. E., Mabee M. S.: „Selective-differential medium for isolation and differentiation of Pectinatus from other brewery microorganisrns“. Appl, Environ. Microbiol. 2:
386 až 387, 1981 je pro kultivaci a následnou identifikaci bakterií rodu Pectinatus navrženo použití tzv. LL-agaru, u kterého se přítomnost těchto bakterií projevuje černým zabarvením v důsledku chemické reakce bakteriemi vytvářeného sirovodíku s octanem olovnatým přítomným v kultivační půdě. Nevýhodou použití tohoto kultivačního média je nutnost použití tzv. Leeho zkumavek s dvojitou stěnou, které nejsou běžně dostupné, a s tím související vysoké pořizovací i provozní náklady. Kromě toho je tento způsob kultivace a identifikace bakterií rodu Pectinatus časově poměrně náročný na přípravu (obvykle 5 až 6 dní), a neumožňuje detekci těchto bakterií pri jejich nízkém počtu ve vzorku.
Pro odstranění výše uvedených nevýhod konvenčních technik bylo v odborné literatuře a v patentových spisech, např. v JP 2004121259, JP 2005006556 či US 5 869 642 dále navrženo několik metod pro identifikaci bakterií rodu Pectinatus, kteréjsou založeny na detekci specifických oblastí DNA těchto bakterií. Tyto metody jsou však časově i finančně velmi náročné, neboť ke svému provádění vyžadují nejen odborný personál, který ovládá složité molekulární techniky, ale také specifické laboratorní vybavení. Samotné identifikaci přitom obvykle předchází kultivace a izolace bakterií, případně i další kroky, v důsledku Čehož může celý proces trvat až několik dní. Výstupy těchto metod navíc nejsou ve většině případů jednoznačné, takže může dojít k falešné pozitivní/negativní identifikaci. Díky tomu jsou i tyto metody nevhodné pro použití v běžném pivovarském provozu.
Vzhledem k výše popsaným nevýhodám se pro identifikaci bakterií rodu Pectinatus v pivu a/nebo v pivovarském provozu a/nebo zařízení v současné době používá tzv. „forcing tesť*. Při tomto testu se odebraný vzorek inokuluje do piva obohaceného o látky podporující růst bakterií rodu Pectinatus, a uzavřené lahve se i n ku bují při teplotě 28 až 30 °C. Přitom se po dobu 1 až
6 týdnů od i noku láce sleduje tvorba zákalu, která je průvodním jevem přítomnosti bakterií rodu
Pectinatus. Nevýhody tohoto postupu jsou nasnadě. Patří k nim zejména dlouhá doba potřebná pro kultivaci a identifikaci, pracnost tohoto postupu, kdy je nutné jednotlivé obohacující složky přidávat do piva sterilně, a vzhledem k velikosti pivních lahví také zvýšené nároky na objem biologických inkubátorů.
Z článku Lee SY, SMMP - a medium for selective isolation of Megasphaera and Pectinatus from the bewery. J. Am. Soc. Brew. Chem. 1994, 52(3), 115 až 119 je dále známo složení specifické kultivační půdy umožňující kultivaci a následnou detekci bakterií rodu Megasphaera and Pectinatus. Nevýhodou této kultivační půdy je, že díky jejímu chemickému složení je možněji použít pouze pro detekci těchto bakterií ve vzorcích piva a nikoliv např. ve sterech provedených na pivovarském provozu a/nebo zařízení. Další nevýhodou je, že trvá poměmě dlouhou dobu nejméně 2 až 3 dny od zaočkování, než dojde k takové kultivaci těchto bakterií, která umožňuje jejich identifikaci. Díky tomu se tato kultivační půda nehodí pro praktické využití v pivovarském provozu.
Cílem vynálezu tak je navrhnout kultivační půdu pro kultivaci a následnou identifikaci bakterií rodu Pectinatus, která by byla použitelná v běžném pivovarském provozu bez nutnosti pořizování speciálního laboratorního vybavení, a jejíž využití by maximálně zkrátilo dobu potřebnou pro identifikaci těchto bakterií. Využití této kultivační půdy by současně nemělo být omezeno pouze na identifikaci bakterií rodu Pectinatus v kontaminovaném pivu, ale mělo by umožnit jejich identifikaci i ve sterech odebraných v pivovarském provozu a/nebo z pivovarského zařízení.
Podstata vynálezu
Cíle vynálezu je dosaženo kultivační půdou pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus, zejména ve sterech provedených v pivovarském provozu a/nebo na pivovarském zařízení, která obsahuje kvasniěný extrakt v koncentraci 2 až 15 g/1, pepton v koncentraci 2 až 15 g/l, látku ze skupiny glukóza, fruktóza, kyselina mléčná v koncentraci 1 až 25 g/l, alespoň jednu látku snižuj í25 cí redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až 1 g/1, nebo směs látek snižujících redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až 3 g/1, přičemž koncentrace žádné z nich nepřesahuje 1 g/1, a pufrující složku v koncentraci 1 až 3 g/1, jejíž podstata spočívá v tom, že dále obsahuje masový extrakt v koncentraci 2 až 15 g/1, zdroj síry a biogenních kovů tvořený směsí MgSO4-7H2O a MnSO4‘4H2O v celkové koncentraci 0,025 až 0,25 g/1, nebo směsi FeSO4*7H2O a ZnSO4‘7H2O v celkové koncentraci 0,005 až 0,02 g/1, a izo-a-kyseliny a/nebo jejich redukované hydrogenované deriváty v koncentraci 10 až 80mg/l. Toto složeni kultivační půdy umožňuje kultivaci a následnou identifikaci bakterií rodu Pectinatus i ve vzorcích, které neobsahují izomerované chmelové kyseliny, tedy například ve sterech provedených v pivovarském provozu nebo na pivovarském zařízení, apod. Ιζο-α-kyseliny přitom svou přítomností stimulují kultivaci bakterií rodu Pecti35 natus a současně úplně nebo alespoň částečně inhibují kultivaci konkurenčních mikroorganizmů. Bakterie rodu Pectinatus pak lze sledovat a identifikovat již po 24 hodinách od zaočkování, a to pouze při použití běžného mikroskopu.
Nejvhodnější koncentrace izo-a-kyselin a/nebo jejich redukovaných hydrogenovaných derivátů přitom byla během experimentů stanovena na 50 mg/1.
Při použití kultivační půdy podle vynálezu jako odběrové nebo transportní obsahuje tato kultivační půda dále 0,05 až 0,3 % hmotnostních agaru, který omezuje její okysličování během manipulace a transportu.
Jako redukované hydrogenované deriváty izo-a-kyselin obsahuje kultivační půda podle vynálezu tetrahydro ιζο-α-kyseliny a/nebo dihydroizo-a-kyseliny a/nebo hexahydroizo-a-kyseliny.
Aby bylo při použití kultivační půdy podle vynálezu dosaženo co nej lepších výsledků, je dále výhodném pokud je v kombinaci s ní současně použít způsob odběru stěrů odběrovými tyčinkami s odběrovou částí podle vynálezu. Jeho podstata přitom spočívá v tom, že před provedením steru je odběrová část odběrové tyčinky namočena v roztoku sterilované destilované vody s přídavkem látky snižující redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až 3 g/1, a odebraný stěr se umístí do kultivační půdy podle vynálezu.
- 3 CZ 303565 B6
Jako látku snižující redoxpotenciál přitom lze použít cystein hydrochlorid, thioglykolát sodný nebo kyselinu askorbovou v koncentraci 0,25 až 1 g/l, případně směs alespoň dvou těchto látek, přičemž koncentrace žádné z nich nepřesahuje hodnotu 1 g/l.
Přehled obrázků na výkresech
Výkres ukazuje na obr. 1 snímek kultivační půdy 24 hodin po zaočkování stěru obsahujícího mj. bakterie rodu Pectinatus provedeného z pivovarského zařízení, a na obr. 2 snímek kultivační půdy podle vynálezu 24 hodin po zaočkování stejného stěru z pivovarského zařízení.
Příklady provedení vynálezu
Kultivační půda podle vynálezu svým složením stimuluje kultivaci anaerobních bakterií rodu Pectinatus a současně inhibuje kultivaci konkurenčních mikroorganizmů. Při současném zaočkování bakterií rodu Pectinatus a bakterií mléčného kvašení (k čemuž v praxi běžně dochází), tak lze již po 24 hodinách sledovat prostřednictvím běžného mikroskopu typické protáhlé buňky bakterií rodu Pectinatus s charakteristickým hadovitým pohybem, a podle těchto projevů je bezpečně identifikovat. Bakterie mléčného kvašení jsou přitom složením kultivační půdy podle vynálezu zcela nebo alespoň částečně inhibovány, takže kultivaci ani identifikaci bakterií rodu Pectinatus nijak nebrání. Kultivační půda podle vynálezu je přitom dle potřeby použitelná jako odběrová, transportní i jako diagnostická. Její složení je obecně uvedeno v Tabulce l; její pH se přitom pohybuje v rozmezí 5,5 až 5,9.
Tabulka 1
Složka kultivační pudy podle vynálezu
a Zdroj uhlíku, dusíku, aminokyselin a vitamínu MRS
b Zdroj síry a biogenních kovů
c Pufrující složka
d Složka snižující redoxpotenciál
e tzo-a-kyseliny a/nebo jejich deriváty
Kultivační půda podle vynálezu může být snadno a levně připravena smícháním jednotlivých složek a až e uvedených v Tabulce 1 v požadovaném poměru. Avšak vzhledem k tomu, že složky a, b a c jsou již ve vhodné koncentraci obsažené ve stávající a komerčně dostupné neselektivní kultivační půdě typu MRS, je alespoň v některých případech výhodnější, když se tato neselektivní kultivační půda použije jako základ kultivační půdy podle vynálezu, ke kterému se pouze dodají zbývající složky d a e. Neselektivní kultivační půda typu MRS sice kromě složek a, b a c obsahuje také další složky, jako např. povrchově aktivní látku - polyoxyethylen (20) sorbitan monooleát (označovaný komerčně jako Tween 80 nebo Polysorbate 80) v koncentraci 1 g/l, a selektivní složky sloužící zároveň jako zdroj energie pro některé mikroorganizmy - směs citrátu amonného v koncentraci 2 g/l a CH3COONa v koncentraci 5 g/l, avšak jejich přítomnost nijak neovlivňuje požadovaný účinek připravované kultivační půdy podle vynálezu, ani nebrání kultivaci Či identifikaci bakterií rodu Pectinatus. Tyto složky nemusí být pri jiných postupech přípravy kultivační půdy podle vynálezu použity ani nahrazeny jinými látkami se stejnou nebo podobnou funkcí.
-4 CZ 303565 B6
Složka a - zdroj uhlíku, dusíku, aminokyselin a vitamínů, je tvořena buď jednou vhodnou látkou, nebo častěji směsí dvou či více různých látek. V případě použití neselektivní kultivační půdy typu MRS jako základu kultivační půdy podle vynálezu se jedná o směs peptonu v koncentraci 10 g/1, masového extraktu v koncentraci 10 g/1, kvasničného extraktu v koncentraci 5 g/1 a glukó5 zy v koncentraci 20 g/1. Pokud je však kultivační půda podle vynálezu připravována smícháním jednotlivých složek, lze použít peptony, masové extrakty a kvasničné extrakty v libovolné koncentraci v rozmezí 2 až 15 g/1, případně jiné látky se stejnou nebo podobnou funkcí, přičemž např. pepton může být plnohodnotné nahrazen tryptonem, enzymatickým hydrolyzátem kaseínu, apod. Glukóza přitom může být použita v libovolné koncentraci 1 až 25 g/1, případně může být to nahrazena fruktózou, kyselinou mléčnou apod., atd.
Složka b - zdroj síry a biogenních kovů, je tvořena buď jednou vhodnou látkou, nebo častěji směsí dvou, případně i více různých látek. V případě použití neselektivní kultivační půdy typu MRS se jedná o směs MgSO4-7H2O v koncentraci 0,2 g/1 a MgSO4-4H2O v koncentraci 0,05 g/L is Pokud je kultivační půda podle vynálezu připravována smícháním jednotlivých složek, lze použít stejné látky v koncentraci v rozmezí 0,025 až 0,25 g/I, případně jiné látky se stejnou nebo podobnou funkcí, např. FeSO4-7H2O a ZnSO4-7H2O v koncentraci v rozmezí 0,005 až 0,02 g/1 apod., nebo směs dvou ěi více vhodných látek.
Složka c - pufrující složka, je obvykle tvořena jednou látkou. V případě použití neselektivní kultivační půdy typu MRS se jedná o K2HPO4 v koncentraci 2 g/1. Pokud je však kultivační půda podle vynálezu připravována smícháním jednotlivých složek, lze použít Κ2ΗΡΟ4 v koncentraci v rozmezí 1 až 3 g/1, případně jinou látku se stejnou nebo podobnou funkcí, např. Na2HPO4, apod., nebo směs dvou či více vhodných látek.
Složka d - složka snižující redoxpotenciál, svou přítomností v kultivační půdě podle vynálezu snižuje její redoxpotenciál, a tím umožňuje kultivaci striktně anaerobních mikroorganismů, jako jsou bakterie rodu Pectinatus. Jedná se přitom buď o jednu látku, nejčastěji cystein hydrochlorid, kyselinu askorbovou nebo thioglykolát sodný, jejíž koncentrace v kultivační půdě podle vynálezu se pohybuje v rozmezí 0,25 až 1 g/1, případně o směs těchto látek, jejíž koncentrace v kultivační půdě podle vynálezu se pohybuje od 0,25 g/1 do 3 g/1, přičemž koncentrace žádné z látek nepřesahuje hodnotu 1 g/1. Kromě uvedených látek lze v dalších variantách k tomuto účelu použít také jiné látky se stejnými nebo podobnými účinky, případně směs takových látek.
Složka e - izo-<x-kyseliny a/nebo jejich deriváty, svou přítomností dále stimuluje kultivaci bakterií rodu Pectinatus a současně úplně nebo částečně inhibuje kultivaci konkurenčních mikroorganizmů. Do této skupiny patří izo-a-kyseliny (jedná se o směs izomerů trans- a cis-) a jejich redukované hydrogenované deriváty, případně jejich směsi. Jako nej výhodnější se jeví použití tetrahydroizo-a-kyselin, avšak kromě nich lze se stejnými výsledky použít také dihydroizo-a40 kyseliny, nebo hexahydroizo-a-kyseliny, směsi těchto redukovaných dehydrogenovaných derivátů ίζο-α-kyselin, nebo libovolné směsi izo-a-kyselin a jejich redukovaných hydrogenovaných derivátů. Koncentrace této složky v kultivační půdě podle vynálezu se pohybuje v rozmezí 10 až 80 mg/1, přičemž s výhodou dosahuje 50 mg/1.
Další složkou kultivační půdy podle vynálezu, která je však využita pouze v některých jejích variantách, je agar. Jeho přítomnost v kultivační půdě podle vynálezu omezuje její prokysličování během manipulace či transportu, a tím se podílí na vytvoření podmínek vhodných pro existenci anaerobních mikroorganizmů. Kultivační půda podle vynálezu, která je určena výhradně pro přímé použití v laboratoři vsak nemusí agar vůbec obsahovat.
K ověření účinnosti kultivační půdy podle vynálezu byla provedena řada srovnávacích experimentů, při kterých byla použita neselektivní kultivační půda typu MRS a několik variant kultivační půdy podle vynálezu vytvořených kombinací neselektivní kultivační půdy typu MRS a složek d a e v různých koncentracích. Konkrétní složení testovaných kultivačních půd je uvedeno v tabulce 2.
-5CZ 303565 B6
Tabulka 2
Množství složek kultivační půdy v 1000 ml destilované vody u. O) o o 10,0 g CD O in 20,0 g o> o T— 2,0 g 5,0 g Ol CM o’ 0,05 g 2,0 g 0,5 g 0,5 g 50 mg 0,1-0,2%
Ul 10,0 g oj o o T-· 5,0 g 20,0 g co o co o cm’ 5,0 g 0,2 g 0,05 g O) o cm 0,25 g i 0,25 g Ol ε S 0,1-0,2 %
□ 10,0 g OJ O o oj o m 20,0 g co o 09 O CM 5,0 g o CM O 0,05 g oj o cm 0,25 g OJ to CM o 35 mg 0,1-0,2 %
O OJ o o oj o o* 5,0 g 20,0 g 1,0 g OJ O cm’ co o to’ CD CM o’ Ol to o o Ol o cm 0,25 g 0,25 g 10 mg 0,1-0,2%
CD 10,0 g co o o co o to oj o οϊ 1,0 g OJ o CM* Ol o to 0,2 g 0.05 g OJ o cm 1 0,25 g CD tn CM o 1 0,1-0,2%
A (MRS) co o o V“ 10,0 g co o to co o o CM cn o Ol o cm’ Ol o to' 0,2 g 0,05 g Ol o cm 1 1 <
Látka Pepton Masový extrakt Kvasničný extrakt i Glukóza Tween 80 3olyoxyethylen(20) sorbitan monooleát) Citrát amonný ra 2 O O o ω I O O I *» o ÍZ) OJ Z O X ΤΓ v O co c Z o Ο- χ CN Cystein hydrochlorid l 1 Thioglykolát sodný >, φ a 0 O N δ k- Ό >% x: 5 ra 1- Agar
Složka CD o υ Ό ra
Nejprve byl sledován vliv různé koncentrace složek d a e v kultivační půdě podle vynálezu na kultivaci nej běžnějších kmenů bakterií rodu Pectinatus.
Příklad 1
Složky kultivační půdy ve variantách A až F dle Tabulky 2 byly rozmíchány v 1000 ml destilo5 váné vody a výsledný roztok byl po 10 ml rozlit do bakteriologických zkumavek, které byly následně sterilizovány v autoklávu při teplotě 121 °C po dobu 15 minut. Po vychladnutí bylo do všech variant kultivační půdy v bakteriologických zkumavkách zaočkováno 0,1 ml husté suspenze tří sbírkových kmenů bakterií rodu Pectinatus, konkrétně Pectinatus frisingensis DSM 20465,
Pectinatus frisingensis CCM 6217 a Pectinatus sp. RIBM 2-86. Po 24 hodinách inkubace při io teplotě 28 °C byla vyhodnocena tvorba zákalu a sedimentu, a provedena mikroskopie každé varianty kultivační půdy A až F.
U kultivační půdy ve variantě A (MRS) nebyl pozorován žádný zákal. Při mikroskopii byla jen náhodně sledována přítomnost velmi malého počtu bakterií rodu Pectinatus.
U kultivační půdy ve variantě B byl pozorován silný zákal, který je průvodním jevem přítomnosti bakterií rodu Pectinatus. Při mikroskopii byla potvrzena dobrá kultivace těchto bakterií, které byly bez dalšího snadno a bezpečně identifikovatelné na základě svého typického hadovitého tvaru a pohybu.
U kultivační půdy ve variantách C až F byl také pozorován silný zákal. Mikroskopie potvrdila velmi dobrou kultivaci bakterií rodu Pectinatus, které byly snadno a bezpečně identifikovatelné na základě svého typického hadovitého varu a pohybu.
Následně byl sledován vliv různé koncentrace složek d a e v kultivační půdě podle vynálezu na kultivaci nejběžnějších kmenů bakterií mléčného kvašení.
Příklad 2
Varianty kultivační půdy A až F byly připraveny stejným způsobem jako v příkladu 1. Do všech variant kultivační půdy bylo zaočkováno 0,1 ml husté suspenze 25 sbírkových kmenů nejběžnějších bakterií mléčného kvašení. V daném případě se jednalo o kmeny bakterií rodu Lectobacillus ze sbírky VÚPS. Po 24 hodinách inkubace při teplotě 28 °C byla vyhodnocena tvorba zákalu a sedimentu, a provedena mikroskopie každé varianty kultivační půdy A až F.
U kultivační půdy ve variantě A (MRS) byl pozorován silný zákal, který je průvodním jevem přítomnosti bakterií mléčného kvašení. Při mikroskopii pak byla potvrzena velmi dobrá kultivace všech kmenů bakterií mléčného kvašení.
U kultivační půdy ve variantě B byl také pozorován silný zákal. Při mikroskopii byla potvrzena dobrá kultivace všech kmenů bakterií mléčného kvašení.
U kultivační půdy ve variantě C byl pozorován silný zákal v 19 zkumavkách. Při mikroskopii pak 45 byla potvrzena kultivace 19 kmenů bakterií mléčného kvašení. Ve srovnání s kultivační půdou ve variantě A a B bylo tedy složením kultivační půdy podle vynálezu inhibováno 6 kmenů bakterií mléčného kvašení.
U kultivační půdy ve variantě D byl pozorován silný zákal v 10 zkumavkách. Při mikroskopii pak 50 byla potvrzena kultivace pouze 10 kmenů bakterií mléčného kvašení. Ve srovnání s kultivačními půdami ve variantě A a B bylo tedy složením kultivační půdy podle vynálezu inhibováno kmenů bakterií mléčného kvašení.
- 7 CZ 303565 B6
U kultivační půdy ve variantě E a F nebyl pozorován žádný zákal. Při mikroskopii nebyla potvrzena kultivace žádného ze zaočkovaných kmenů bakterií mléčného kvašení. Všech 25 kmenů bakterií mléčného kvašení tedy bylo složením kultivační půdy podle vynálezu inhibováno.
Dále byl sledován vliv různé koncentrace složek d a e v kultivační půdě podle vynálezu na paralelní kultivaci bakterií rodu Pectinatus a bakterií mléčného kvašení, a na možnosti identifikace bakterií rodu Pectinatus při mikroskopii, io Příklad 3
Varianty kultivační půdy A až F byly připraveny stejným způsobem jako v příkladu 1. Do všech variant kultivační půdy bylo zaočkováno 0,1 ml husté suspenze bakterií rodu Pectinatus sp. RIBM 2-86 dle příkladu 1, a současně 0,1 ml husté suspenze 25 sbírkových kmenů bakterií ís mléčného kvašení uvedených v příkladu 2. Po 24 hodinách inkubace při teplotě 28 °C byla vyhodnocena tvorba zákalu a sedimentu, a provedena mikroskopie každé varianty kultivační půdy A až F.
U kultivační půdy ve variantě A (MRS) byl pozorován silný zákal Při mikroskopii pak byla
2o potvrzena velmi dobrá kultivace všech kmenů bakterií mléčného kvašení. Bakterie rodu Pectinatus nebyly vůbec pozorovány.
U kultivační půdy ve variantě B byl pozorován silný zákal. Při mikroskopii byla potvrzena dobrá kultivace všech kmenů bakterií mléčného kvašení, přičemž náhodně bylo možné sledovat také bakterie rodu Pectinatus.
U kultivační půdy ve variantě C až F byl také pozorován silný zákal. Při mikroskopii byly zcela zřetelně pozorovány typické buňky s hadovitým tvarem i pohybem, což jsou charakteristické znaky bakterii rodu Pectinatus, na základě nichž lze tyto bakterie zcela bezpečně identifikovat. II kultivační půdy variant C a D sice došlo současně i ke kultivaci některých kmenů bakterií mléčného kvašení, ale jejich přítomnost nebránila bezpečně identifikaci bakterií rodu Pectinatus. U variant E a F již bakterie rodu Pectinatus ve vzorku zcela převládaly.
V dalších experimentech byly používány pouze varianty kultivační půdy podle vynálezu C až F, přičemž byla testována možnost jejich použití pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus přímo ve vzorku zkaženého piva.
Příklad 4
Kultivační půda podle vynálezu ve variantách C až F byla připravena a sterilizována stejně jako v příkladu 1. Vzhledem k tomu, že kultivace a následná identifikace bakterií rodu Pectinatus probíhala v laboratoři, neobsahovala kultivační půda podle vynálezu v žádné z variant agar.
4? Ode dna nádoby s pivem infikovaným bakteriemi rodu Pectinatus a dalšími mikroorganismy bylo odebráno 0,1 ml piva a pipetováno do každé ze zkumavek s 10 ml příslušné varianty kultivační půdy. Po 24 hodinách kultivace při teplotě 28 až 30 °C byla provedena mikroskopie, při které byly bakterie rodu Pectinatus bezpečně identifikovány na základě přítomnosti buněk s typickým hadovitým tvarem a pohybem ve všech variantách kultivační půdy podle vynálezu. Tím byla potvrzena možnost využití kultivační půdy podle vynálezu ke kultivaci a následné identifikaci bakterií rodu Pectinatus přímo v kontaminovaném pivu.
U variant C až F kultivační půdy podle vynálezu a u varianty kultivační půdy B byla dále testována možnost kultivace a následné identifikace bakterií rodu Pectinatus ve stěrech provedených
-8CZ 303565 B6 přímo v pivovarském zařízení, ve kterém byla existence bakterií rodu Pectinatus předem potvrzena metodami známými ze stavu techniky.
Příklad 5
Kultivační půda podle vynálezu ve variantách C až F a kultivační půda ve variantě B, byly připraveny a sterilizovány stejně jako v příkladu 1. Stery provedené v pivovarském prostředí byly po odběru zaočkovány do všech variant kultivační půdy a transportovány do laboratoře. Po 24 hodinách kultivace pri teplotě 28 až 30 °C byla provedena mikroskopie.
V kultivační půdě ve variantě B byly přítomny různé mikroorganismy typické pro pivovarské prostředí, zejména kvasinky a další bakterie kulového nebo protáhlého tvaru. Některé z pohyblivých bakterií protáhlého tvaru přitom bylo možno považovat z bakterie rodu Pectinatus, ale jejich identifikace nebyla dostatečně spolehlivá, neboť tyto bakterie nevykazovaly typický hado15 vitý pohyb.
Na obr. 1 je pro názornost uvedena fotografie z mikroskopu při 630 násobném zvětšení.
V kultivační půdě podle vynálezu ve variantách C až F však již jasně převažovaly typické bakte20 ríe s hadovitým tvarem a pohybem, které bylo možné zcela bezpečně identifikovat jako bakterie rodu Pectinatus. Většina ostatních mikroorganizmů přitom byla inhíbována, nebo svou přítomností nebránila identifikaci.
Na obr. 2 je pro názornost uvedena fotografie z mikroskopu při 630 násobném zvětšení získaná při mikroskopii kultivační půdy podle vynálezu ve variantě F.
Z provedených experimentů vyplývá, že kultivační půda podle vynálezu, která obsahuje základní složky jako zdroj uhlíku, zdroj dusíku, zdroj aminokyselin, zdroj vitamínů, zdroj síry, zdroj biogenních kovů a pufrující složku doplněné o malé množství specifických složek, jako látky snižu30 jící redoxpotenciál (v daném případě směs 0,25 g cystein hydrochlorídu a 0,25 g thioglykolátu sodného) a redukovaného dehydrogenovaného derivátu izo-ct-kyselin (v daném případě 10 mg tetrahydroizo-a-kyselin), je využitelná pro identifikaci bakterií rodu Pectinatus jak při přímém zaočkování čisté kultury těchto bakterií, tak i při zaočkování kultury obsahující směs různých rodů bakterií získaných ze zkaženého piva nebo ze stěrů provedených v pivovarském prostředí a/nebo na pivovarském zařízení. Identifikace bakterií rodu Pectinatus při použití kultivační půdy podle vynálezu přitom může probíhat již po pouhých 24 hodinách od zaočkování, takže je několikanásobně rychlejší než dosud používané techniky. Tento postup navíc nevyžaduje pořízení speciálního laboratorního zařízení, neboť bakterie rodu Pectinatus lze spolehlivě identifikovat při mikroskopii kultivační půdy podle vynálezu běžným optickým mikroskopem.
V dalších variantách může kultivační půda podle vynálezu obsahovat další pomocné složky, které však nejsou pro její funkci podstatné. Jedná se např. o zdroje solí, jako např. NaCl, KC1, apod. v koncentraci 1 až 3 g/l acidobazické indikátory, jako např. chlorfenolová červeň v koncentraci 0,05 až 0,1 g/l, oxidačně-redukční indikátory, jako např. methylenová modř, resazurin, apod.
v koncentraci 0,001 až 0,003 g/l, atd.
Pro dosažení co nej lepších výsledků při identifikaci bakterií rodu Pectinatus je dále výhodné, pokud se stery prováděné v pivovarském provozu a/nebo zařízení, případně i jinde, provádí odběrovými tyčinkami, jejichž odběrová část se před provedením stěru navlhčí ve sterilní destilované vodě s přídavkem látky snižující redoxpotenciál v koncentraci v rozmezí 0,25 až 1 g/l, případně směsi několika stopových látek v koncentraci 0,25 až 3 g/l, přičemž koncentrace žádné z těchto látek nepřesahuje hodnotu 1 g/l. Látkou snižující redoxpotenciál je přitom s výhodou cystein hydrochlorid, avšak použitelné jsou i jiné látky se stejným účinkem, například thioglykolát sodný, kyselina askorbová, atd. případně směs takových látek. Takto odebraný ster se ihned po ode55 brání umístí do kultivační půdy podle vynálezu.

Claims (8)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    5 1. Kultivační půda pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus, zejména ve sterech provedených v pivovarském provozu a/nebo na pivovarském zařízení, která obsahuje kvasniěný extrakt v koncentraci 2 až 15 g/1, pepton v koncentraci 2 až 15 g/1, látku ze skupiny glukóza, fruktóza, kyselina mléčná v koncentraci 1 až 25 g/1, alespoň jednu látku snižující redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až 1 g/1, nebo směs látek snižujících redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až io 3 g/1, přičemž koncentrace žádné žních nepřesahuje 1 g/1, a pufrující složku v koncentraci 1 až 3 g/1, vyznačující se tím, že dále obsahuje masový extrakt v koncentraci 2 až 15 g/l, zdroj síry a biogenních kovů tvořený směsí MgSO4’7H2O a MnSO4-4H2O v celkové koncentraci 0,025 až 0,25 g/1 nebo směsí FeSO4-7H2O a ZnSO4*7H2O v celkové koncentraci 0,005 až 0,02 g/l, a izo-a-kyseliny a/nebo jejich redukované hydrogenované deriváty v koncentraci 10 až 80 mg/l.
  2. 2. Kultivační půda podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje izo-a-kyseliny a/nebo jejich redukované hydrogenované deriváty v koncentraci 50 mg/1.
  3. 3. Kultivační půda podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že dále obsahuje
    20 0,05 až 0,3 % hmotnostních agaru.
  4. 4. Kultivační půda podle libovolného z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že jako redukované hydrogenované deriváty izo-a-kyselin obsahuje tetrahydroizo-a-kyseliny.
    25
  5. 5. Kultivační půda podle libovolného z nároků laž4, vyznačující se tím, že jako redukované hydrogenované deriváty izo-a-kyselin obsahuje dihydroizo-a-kyseliny.
  6. 6. Kultivační půda podle libovolného z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že jako redukované hydrogenované deriváty izo-a-kyselin obsahuje hexahydroizo-a-kyseliny.
  7. 7. Způsob odběru stěrů odběrovými tyčinkami sodběrovou částí, vyznačující se tím, že před provedením steru je odběrová část odběrové tyčinky namočena v roztoku sterilované destilované vody s přídavkem látky snižující redoxpotenciál v koncentraci 0,25 až 3 g/1, a po provedení stěru se odebraný stěr umístí do kultivační půdy podle libovolného z nároků 1 až 6.
  8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že složkou snižující redoxpotenciál je látka ze skupiny cystein hydrochlorid, thioglykolát sodný, kyselina askorbová v koncentraci 0,25 až 1 g/l, nebo směs alespoň dvou těchto látek, přičemž koncentrace žádné z nich nepřesahuje hodnotu 1 g/1.
CZ20100297A 2010-04-16 2010-04-16 Kultivacní puda pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus a zpusob odberu steru odberovými tycinkami CZ303565B6 (cs)

Priority Applications (4)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20100297A CZ303565B6 (cs) 2010-04-16 2010-04-16 Kultivacní puda pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus a zpusob odberu steru odberovými tycinkami
EP10168801.8A EP2377919B1 (en) 2010-04-16 2010-07-08 Method for identification of bacteria of the genus Pectinatus and culture medium therefor
US13/085,579 US20110256584A1 (en) 2010-04-16 2011-04-13 Culture medium for cultivation and identification of bacteria of genus pectinatus and method for taking swab samples
JP2011090604A JP2011224001A (ja) 2010-04-16 2011-04-15 ペクチネータス（Ｐｅｃｔｉｎａｔｕｓ）属菌の培養及び識別のための培地並びに綿棒サンプルの採取方法

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20100297A CZ303565B6 (cs) 2010-04-16 2010-04-16 Kultivacní puda pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus a zpusob odberu steru odberovými tycinkami

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2010297A3 CZ2010297A3 (cs) 2011-10-26
CZ303565B6 true CZ303565B6 (cs) 2012-12-12

Family

ID=42617437

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20100297A CZ303565B6 (cs) 2010-04-16 2010-04-16 Kultivacní puda pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus a zpusob odberu steru odberovými tycinkami

Country Status (4)

Country Link
US (1) US20110256584A1 (cs)
EP (1) EP2377919B1 (cs)
JP (1) JP2011224001A (cs)
CZ (1) CZ303565B6 (cs)

Families Citing this family (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JP5781720B2 (ja) 2008-12-15 2015-09-24 ルネサスエレクトロニクス株式会社 半導体装置及び半導体装置の製造方法
US8563265B2 (en) 2011-04-21 2013-10-22 Mocon, Inc. Analytical instrument and method for evaluating microbial contamination of an object
FR2997091B1 (fr) * 2012-10-22 2016-05-06 Fond Mediterranee Infection Utilisation d'un compose antioxydant pour la culture de bacteries sensibles a la tension en oxygene
FR3020069B1 (fr) * 2014-04-16 2018-01-12 Universite D'aix-Marseille Procede et milieu liquide de transport et conservation de bacteries
EP3280821B1 (en) 2015-04-07 2023-12-06 Polyskope Labs Detection of one or more pathogens
JP7294855B2 (ja) * 2019-04-04 2023-06-20 アサヒビール株式会社 ペクチネイタス属菌を検出可能な培地、ビール混濁性有害菌の検出方法

Family Cites Families (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
AU7639196A (en) 1995-11-28 1997-06-19 Asahi Breweries, Ltd. Detection of bacterium belonging to the genus pectinatus
JP2004121259A (ja) 1995-11-28 2004-04-22 Asahi Breweries Ltd ペクチネータス属菌の検出
FI103056B (fi) * 1996-08-16 1999-04-15 Orion Yhtymae Oy Menetelmä ja testipakkaus näytteenottopinnan esikäsittelemiseksi
JP2005006556A (ja) 2003-06-19 2005-01-13 Asahi Breweries Ltd ビール有害菌の検出方法
CA2544488A1 (en) * 2006-05-01 2007-11-01 Chemisch Biochemisch Onderzoekscn Use of hop polyphenols in beer
EP2055766A1 (en) * 2007-10-29 2009-05-06 Inbev S.A. Process for bittering a fermented beverage with hops

Non-Patent Citations (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Title
Haakensen M et al. Broth and agar hop-gradient plates used to evaluate the beer-spoilage potential of Lactobacillus and Pediococcus isolates. Int. J. Food Microbiol., 2009, 130, 56û60. *
Lee SY et al. Pectinatus, a new genus of the family Bacteroidaceae. Int. J. Syst. Bacteriol., 1978, 28(4), 582-594. *
Lee SY et al. Selective-differential medium for isolation and differentiation of Pectinatus from other brewery microorganisms. Appl. Environ. Microbiol., 1981, 41(2), 386-387. *
Lee SY. SMMP - a medium for selective isolation of Megasphaera and Pectinatus from the brewery. J. Am. Soc. Brew. Chem., 1994, 52(3), 115-119. *
Matoulkova D. Striktne anaerobni bakterie v pivu a pivovarskÚm provozu. Kvasny prumysl, 2008, 54, 338-343. *

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2010297A3 (cs) 2011-10-26
US20110256584A1 (en) 2011-10-20
EP2377919B1 (en) 2015-03-25
JP2011224001A (ja) 2011-11-10
EP2377919A1 (en) 2011-10-19

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Parveen et al. Evaluation of growth based rapid microbiological methods for sterility testing of vaccines and other biological products
Domig et al. Methods used for the isolation, enumeration, characterisation and identification of Enterococcus spp.: 1. Media for isolation and enumeration
CZ303565B6 (cs) Kultivacní puda pro kultivaci a identifikaci bakterií rodu Pectinatus a zpusob odberu steru odberovými tycinkami
Zuehlke et al. Impact of sulfur dioxide and temperature on culturability and viability of Brettanomyces bruxellensis in wine
EP2789692B1 (en) Method for measuring cells, and reagent for cell measurement
CA2376053A1 (en) Selective media for recovery and enumeration of campylobacters
Henry et al. Inhibition of Xanthomonas fragariae, causative agent of angular leaf spot of strawberry, through iron deprivation
CN101970682A (zh) 检测和/或鉴别艰难梭状芽孢杆菌的方法
CN111088181B (zh) 短双歧杆菌菌株bk55及在抑制艰难梭菌中的应用
US20200270670A1 (en) Culture medium for selectively isolating bacteria of genus clostridium
Beleneva et al. Characterization of communities of heterotrophic bacteria associated with healthy and diseased corals in Nha Trang Bay (Vietnam)
US6037140A (en) Selective media for the culture and isolation of gram bacteria, antibiotic composition
US20130330757A1 (en) Cultivation Plate System And Method For The Improved Detection Of Microorganisms Which Contaminate Food Products
Wonglumsom et al. Enrichment media for isolation of Campylobacter jejuni from inoculated ground beef and chicken skin under normal atmosphere
Bhattarai et al. Prevalence of Thermophilic Campylobacter Isolated from Water Used in Slaughter House of Kathmandu and Ruphendehi District, Nepal
Campbell Microbiological methods in brewing analysis
RU2820701C1 (ru) Питательная среда для культивирования сульфатредуцирующих бактерий рода Desulfovibrio spp. и способ ее получения
EP4130234A1 (en) Medium for bacillus cereus group detection
RU2756201C1 (ru) Накопительная питательная среда для транспортировки биоматериала и объектов окружающей среды, контаминированных посторонней микрофлорой, подлежащих исследованию на бруцеллез
RU2715329C1 (ru) Питательная среда для выделения и идентификации неферментирующих бактерий
RU2460801C1 (ru) Способ выявления санитарно-показательных бактерий и стартовых культур в мясных продуктах
FI95812C (fi) Selektiivinen sienialusta
JP6847628B2 (ja) カンジダ鑑別用発色培地
Joseph ENUMERATION AND IDENTIFICATION OF BACTERIA FROM GRAPE JUICE
Strecker The sensitivity of brewing micro-organisms to silver