CZ303261B6

CZ303261B6 - Netkaný kompozit a zpusob jeho výroby

Info

Publication number: CZ303261B6
Application number: CZ20011403A
Authority: CZ
Inventors: Beveridge@Colin; Lanier@Gilbert
Original assignee: Dexter Corporation
Priority date: 1998-10-23
Filing date: 1999-10-21
Publication date: 2012-07-04
Also published as: AR020942A1; HU225371B1; KR20010083901A; CZ20011403A3; ATE274086T1; DE69919581T2; MXPA01003998A; CA2346413C; BR9914659A; EP1141461A1; DE69919581D1; KR100676268B1; HUP0103508A3; AU6353399A; ES2228116T3; HUP0103508A2; AU769205B2; EP1141461B1; WO2000024955A1; JP2002528656A

Abstract

Netkaný kompozit je vhodný pro použití jakožto vložka mezi obkladový materiál a teleso tvarovaného výrobku. Uvedený netkaný kompozit zahrnuje první vláknitou vrstvu ve forme netkané textilie, ke které je pomocí provázání vláken pripojena druhá vláknitá vrstva, a který dále zahrnuje alespon jedno cinidlo pro úpravu textilie vybrané ze skupiny zahrnující silikony, deriváty silikonu a kvartérní amoniové slouceniny, pricemž koncentrace použitých aktivních složek obsažených v cinidle pro úpravu textilií ciní alespon 3 hmotnostní procenta, vztaženo na celkovou hmotnost pevných podílu neupraveného kompozitu. Uvedená druhá vláknitá vrstva je vytvorena z celulózových vláken ve forme buniciny. Rešení se také týká zpusobu výroby uvedeného netkaného kompozitu.

Description

Netkaný kompozit a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Předmětný vynález se týká netkaného kompozitu, způsobu výroby tohoto netkaného kompozitu ajeho použití jakožto mezivrstvy mezi tělesem tvarovaného výrobku a dekorativním obkladovým materiálem neseným uvedeným tělesem.

io

Dosavadní stav techniky

Tvarované výrobky vyrobené z termoplastických polymerů se již radu let používají jako dekorativní nebo výplňové výrobky, jako jsou například panely, v automobilech, ve výrobcích používa15 ných v domácnosti a podobně. Povrch takovýchto panelů a podobných výrobků byl původně tvořen jen vrchní vrstvou samotného polymeru a pro dosažení dekorativního účinku mohl být tento povrch případně texturován. V nedávné době se začal prosazovat trend laminování dekorativního materiálu na vnější povrch uvedených polymemích výrobků za účelem zlepšení shora zmíněného dekorativního účinku. Takovýmito dekorativními materiály mohou být například textilie, netkané materiály nebo dekorativní termoplastické olefinové (TPO) fólie nebo povrchové vrstvy.

Uvedený trend opatřování tvarovaných výrobků dekorativními povrchovými vrstvami je zvlášť intenzivní v oblasti automobilového průmyslu, kdy je snahou výrobců automobilů vyhovět poža25 davkům zákazníků na „luxusnější“ vzhled interiérů vozidel. Výsledkem těchto snah je skutečnost, že tvarované výrobky opatřené dekorativními vrstvami se v současné době běžně používaj í jako výplně dveří, sloupky dveří, části přístrojových desek a podobně. Dále může být mezí uvedenou dekorativní vrstvu a vlastní těleso daného výrobku vložena pěnová vrstva, obvykle na bázi polypropylenu nebo polyurethanu. Tento postup se používá zejména v případech, kdy je žádoucí, aby daný výrobek byl na dotyk měkký.

Při výrobě takovýchto tvarovaných výrobků došlo k posunu a v současné době se dává přednost postupu, kdy je daná dekorativní vrstva nanášena na tvarovaný výrobek během vlastního procesu tvarování, před postupem, kdy je daný dekorativní materiál laminován na tvarovaný výrobek ve zvláštním stupni výrobního procesu. Tento přístup je výhodný z hlediska výrobních nákladů a produktivity celého výrobního procesu. Příklady uvedených tvarovacíeh technik je možné nalézt například ve statích: F. Beckmann a spolupracovníci, „Fabric back injection: from speciál process to mass production“, Proceedings qf VDI Plastics in Automotive Engineering Conference, Mannheim (březen 1998); I. Adcock, „The pressure is on for a new mold“, Auto40 motive & Transportation Interiors, (květen 1997); a v patentu Spojených států amerických US 5 543 094 (Hara a spolupracovníci). Obsah uvedených dokumentů je zahrnut v tomto textu jako odkazový materiál.

Hlavním problémem při takovýchto jednostupňových procesech je, že kvůli teplotám a tlakům, které se při těchto procesech používají, může stlačením daného dekorativního materiálu dojít kjeho degradaci (například může dojít k vyhlazení textilie a ztrátě přirozené jemnosti povrchu této textilie) nebo může dojít k prosáknutí termoplastického polymeru, z něhož je zhotoveno těleso daného výrobku, na povrch uvedené dekorativní vrstvy. Pokud tento výrobek zahrnuje rovněž pěnovou vrstvu, může při uvedeném tvarovacím procesu dojít také k degradaci této vrstvy.

Hara a spolupracovníci ve výše uvedeném patentu navrhli, že tyto nežádoucí účinky je možné snížit nebo zcela vyloučit použitím netkaných mezivrstev mezi termoplastickým výrobkem a dekorativní vrstvou, kterou v tomto případě byla tkanina. Avšak použití netkaných mezivrstev, vyrobených propícháním jehlou nebo procesem spinbonding, tak, jak bylo popsáno ve výše uve55 děném patentu Hary a spolupracovníků, stále ještě nemusí dostatečně ochránit daný dekorativní

- 1 CZ 303261 B6 materiál, a to kvůli vlastní nerovnoměrnosti netkaných textilií vyráběných těmito způsoby. Povaha povrchu těchto netkaných materiálů může rovněž vytvářet nerovnoměrná proudová pole uvnitř struktury termoplastického polymeru, ze kterého je tvarováno vlastní těleso výrobku, a dále může být povrchová struktura vlastní těmto netkaným materiálům patrná i na povrchu dané dekorativní vrstvy.

Podstata vynálezu

Prvním aspektem předmětného vynálezu je netkaný kompozit, který je vhodný pro použití jakožto vložka mezi obkladový materiál a těleso tvarovaného výrobku, přičemž uvedený netkaný kompozit zahrnuje první vláknitou vrstvu ve formě netkané textilie, ke kteréje pomocí provázání vláken připojena druhá vláknitá vrstva a který dále zahrnuje alespoň jedno činidlo pro úpravu textilie vybrané ze skupiny zahrnující silikony, deriváty silikonů a kvartémí amoniové sloučeniny, přičemž koncentrace použitých aktivních složek obsažených v činidle pro úpravu textilií činí alespoň 3 hmotnostní procenta, vztaženo na celkovou hmotnost pevných podílů neupraveného kompozitu, který je charakteristický tím, že uvedená druhá vláknitá vrstva je vytvořena z celulózových vláken ve formě buničiny.

Dalším aspektem předmětného vynálezu je způsob výroby netkaného kompozitu, podle předmětného vynálezu, který zahrnuje následující stupně: (a) provázáni vrstvy celulózových vláken vodním paprskem s vrstvou tvořenou netkanou textilií; a (b) úpravu struktury vzniklé ve stupni (a) alespoň jedním činidlem pro úpravu textilie vybraným ze skupiny zahrnující silikony, deriváty silikonů a kvartémí amoniové sloučeniny, přičemž koncentrace použitých aktivních složek obsažených v činidle pro úpravu textilií činí alespoň 3 hmotnostní procenta, vztaženo na celkovou hmotnost pevných podílů neupraveného kompozitu.

Dále s tímto vynálezem souvisí výrobek zahrnující tvarované těleso, dekorativní obkladový materiál a netkaný kompozit podle prvního aspektu předmětného vynálezu nebo netkaný materiál vyrobený způsobem podle předcházejícího aspektu předmětného vynálezu, který je umístěn mezi uvedeným tvarovaným tělesem a uvedeným dekorativním obkladovým materiálem.

Netkaný kompozit podle tohoto vynálezu se používá jako mezivrstva mezi (i) dekorativním povrchem nebo obkladovým materiálem (např. tkaninou nebo fólií) a, v případě že je použita, pěnovou vrstvou a (ii) termoplastickým polymemím tělesem tvarovaného výrobku. Uvedená dekorativní tkanina, fólie nebo obkladový materiál a, v případě, zeje použita, pěnová vrstva se vkládají do dané formy před nástřikem termoplastického polymeru a jsou tak nalaminovány na těleso daného výrobku během procesu tvarování.

Bylo zjištěno, že problémy s nerovnoměrností, která je vlastní netkaným materiálům, které se dosud používají jakožto mezi vrstvy, mohou být uspokojivě překonány způsobem, při kterém se celulózová a/nebo jiná vlákna zaplétají do netkaného materiálu, přičemž tento proces je takové povahy, že při něm dojde k vyrovnání uvedených nerovnoměrností.

Při některých výhodných provedeních způsobu podle předmětného vynálezu se síť celulózových vláken zaplétá mokrou cestou do základního neboli podkladového materiálu, který zahrnuje nebo se v podstatě skládá z netkané textilie, která může být vytvořena například propícháním vhodného materiálu jehlou, procesem spinbonding nebo může být sama o sobě spletena mokrou cestou (často může být tato síť spletena za tepla). V tomto stádiu je uvedený netkaný/celulózový síťový kompozit (který je rovněž možné označit termínem komplex nebo laminát) pevnější než původní netkaný materiál, avšak má menší tažnost a je více anízotropní, což znamená, že poměr jeho pevnosti v tahu v příčném směru (CD) kjeho pevnosti v tahu v podélném směru (MD) je menší. Tento poměr, kdy je pevnost v tahu v příčném směru (CD) vyjádřena v procentech pevnosti v tahu v podélném směru (MD) se označuje anglickým výrazem grain. Čím vyšší je grain daného materiálu, tím více je tento materiál izotropní. Snížení tažností a zvýšení anizotropie, které je

-2CZ 303261 B6 výsledkem procesu zaplétání za mokra, je příčinou zhoršení tvarovacích vlastností uvedeného netkaného materiálu, protože tento materiál se nemůže moc roztahovat a nemůže se sám přizpůsobit složitému tvaru dané formy.

Nicméně současně bylo zjištěno, že úpravou shora popsaného netkaného komplexu činidlem pro úpravu textilií, zejména činidlem vybraným ze skupiny zahrnující činidla, která se běžně používají pro konečné hydrofilní úpravy textilií nebo jako změkčovadla, jako jsou silikony, které se běžně používají jako změkčovadla, je možné obnovit nebo z velké části obnovit vlastnosti původního netkaného materiálu, takže po této úpravě dojde ke zvýšení tažnosti a izotropie na takovou ío úroveň, že tvarovací vlastnosti takto upraveného materiálu je možné označit za dobré.

Upravený, zejména silikonem upravený, netkaný materiál podle předmětného vynálezu je charakteristický několika výhodami:

uvedená celulózová nebo jiná „druhá“ vrstva může „vyplněním“ struktury netkaného základního materiálu, poskytnout vynikající ochranu proti proniknutí polymeru a může snížit nebo eliminovat defekty způsobené protlačením polymeru;

uvedená celulózová nebo jiná „druhá“ vrstva může sloužit jako tepelná bariéra, takže vrchní dekorativní tkanina, fólie nebo jiný obkladový materiál a, v případě že je použita, pěnová vrstva jsou méně ovlivněny teplem z tvarovacího procesu;

vpravení celulózových a/nebo jiných vláken do netkaného základního materiálu může snížit „paměťový efekt“ tak, že netkaný komplex podle předmětného vynálezu vykazuje po skončení tvarování malou nebo vůbec žádnou tendenci ke smršťování nebo k regresi na jeho původní rozměry a tvar;

uvedená celulózová nebo jiná „druhá“ vrstva může rovněž poskytnout vynikající laminační povrch, takže je možné pomocí dekorativní vrstvy vytvářet velmi jemné povrchy, přičemž nedochá30 zí k přenesení povrchové struktury původního netkaného materiálu do této dekorativní vrstvy;

uvedené silikonové nebo jiné činidlo pro úpravu textilií může tím, že zvyšuje tažnost a umožňuje vzájemné klouzání vláken po sobě, zlepšit tvarovací vlastnosti;

uvedené silikonové nebo jiné činidlo pro úpravu textilií může sloužit jako lubrikační činidlo pro zlepšení toku termoplastického polymeru tím, že snižuje povrchové tření a střihové namáhání polymeru, ke kterému může dojít například v místě nástřiku. Tato skutečnost může umožnit tvarování větších dílů než bylo možné v případě dosud používaných materiálů.

První vláknitá vrstva, kterou je také možné považovat za základní vrstvu nebo podkladový materiál, je obecně tvořena vlákny ze syntetického polymeru (nebo ze směsi syntetických polymerů). Vhodná netkaná síť pro použití podle předmětného vynálezu může být vyrobena například z mykané textilie z polyesterových vláken (např. z polyethylentereftalátových vláken), polyamidových vláken (např. z poly(hexamethylenadipamid)ových vláken nebo polykaproamidových vláken nebo nylonových vláken) nebo z polyolefinových vláken (výhodně z polypropylenových vláken), která může být vytvořena propícháním jehlou nebo spletením za mokra; nebo je podle předmětného vynálezu možné použít síť vytvořenou procesem spinbonding například z kteréhokoli ze shora uvedených polymerů. Při jiném provedení předmětného vynálezu může být uvedená základní vrstva vytvořena z netkaného materiálu, který se vyrábí mokrou cestou například ze sho50 ra uvedených polymerů. Samozřejmě je možné podle předmětného vynálezu použít i směsi různých vláken. Ve výhodném provedení má netkaná síť podle tohoto vynálezu plošnou hmotnost (gramáž) v rozmezí od 20 do 150 gramů/m².

Druhá vláknitá vrstva může být nanesena na základní vrstvu mokrou nebo vzdušnou cestou. Tato druhá vrstva může být na povrch první netkané vrstvy deponována ve formě předem vyrobené

-3CZ 303261 B6 vrstvy, avšak rovněž muže přicházet v úvahu vytváření druhé vrstvy na povrchu uvedené netkané vrstvy in šitu, a to např. deponováním vláken rozptýlených v suspenzi. Vhodné druhé vrstvy podle tohoto vynálezu je možné vytvářet z kaší, které jsou tvořeny celulózovými vlákny, jako jsou dřevěná vlákna, nebo rostlinnými vlákny, jako jsou např. konopná vlákna, sisalová vlákna nebo jutová vlákna, přičemž výhodně se používají dřevěná vlákna. Avšak uvedená druhá vrstva může obsahovat nebo být složena ze syntetických vláken, zejména z takových vláken, která mají dobrou tepelnou stabilitu, jako jsou např. polyaramidová vlákna (jako jsou vlákna dostupná pod obchodními názvy Kevlar nebo Nomex); polyamidová vlákna, jakojsou poly( hexamethy lenad i pamid)ová vlákna nebo kaproamidová vlákna (například nylonová vlákna); nebo viskózová vlákio na. Samozřejmě je možné podle předmětného vynálezu použít i směsi různých vláken. Ve výhodném provedení má uvedená druhá vrstva podle tohoto vynálezu plošnou hmotnost (gramáž) v rozmezí od 20 do 70 gramů/m².

Vlastnosti vláken, jako je délka vlákna a číslo denier, jsou obecně voleny tak, aby byla získána síť o dobré rovnoměrnosti. Při vytváření první vrstvy podle tohoto vynálezu se obvykle mohou použít vlákna o délce od 10 do 150 milimetrů, například vlákna dlouhá od 20 do 130 milimetrů. Délka vláken v druhé vrstvě podle tohoto vynálezu může být obvykle až 25 milimetrů, například 2 až 5 milimetrů v případě použití kaší z celulózových vláken a 3 až 25 milimetrů v případě použití syntetických vláken. Hodnoty čísel denier jednotlivých vláken jsou výhodně nízké, obvykle

0,5 až 6 denierů (0,56 až 6,67 dtex) v případě vláken tvořících první vrstvu a obvykle 0,1 až 3 deniery (0,11 až 3,33 dtex) v případě vláken tvořících druhou vrstvu.

Před vlastním přiložením druhé vláknité vrstvy může být uvedená netkaná síť, která slouží jako první vláknitá vrstva, případně příčně roztažena nebo napnuta až o 300 procent její původní šířky (přičemž pro větší příčné roztažení může být zapotřebí použít postup, zahrnující zahřívání roztahované textilie), obvykleji o 5 až 150 procent její původní Šířky a výhodně o 15 az 80 procent její původní šířky. Podle povahy použitých vláken je možné případně stabilizovat roztažený stav zahříváním uvedené textilie na teplotu 150 až 260 °C po dobu až 10 sekund.

K již zmíněnému zaplétání vláken mokrou cestou může docházet obvyklými způsoby, jako je například způsob, kdy jsou proudy kapaliny namířeny proti horní síti nebo vrstvě (normálně označované jako druhá vrstva), která je navrstvena na uvedenou spodní textilii nebo vrstvu (normálně označovanou jako první, netkaná vrstva). Tak je zaplétání mokrou cestou obvykle možné provádět procházením přiložených vrstev, které jsou naneseny na děravém pásu tak, že druhá vrstva směruje nahoru, při rychlosti linky od 5 do 50 metrů/minutu, pod jedním nebo více potrubími, které jsou opatřeny sériemi nebo řadami otvorů, které směřují proudy kapaliny proti uvedené druhé vláknité vrstvě. Těmito proudy jsou obvykle sloupcovité proudy vody, jejichž rychlost je výhodně 40 metrů/sekundu nebo vyšší, přičemž tyto proudy vznikají výhodně při tlaku uvnitř potrubí alespoň 100 kilopascalů. Uvedené otvory mohou mít obvykle průměr přibližně 0,05 až

0,25 milimetru, přičemž vzdálenost jednotlivých otvorů je výhodně 0,25 až 1,5 milimetr. Tento typ procesu byl popsán ve zveřejněné přihlášce britského patentu číslo GB 2 220 010 (Nozaki a spolupracovníci, který byl převeden na společnost Ubi-Charm Corporation), ve zveřejněné přihlášce evropského patentu EP 557 678 (Homonoff a spolupracovníci, který byl převeden na společnost Dexter Corporation) a v patentu Spojených států amerických US 5 009 747 (Viazmensky a spolupracovníci, který byl převeden na společnost Dexter Corporation), jejichž obsah je zahrnut do tohoto textu jako odkazový materiál.

Jak bylo popsáno ve zveřejněné přihlášce evropského patentu EP 557 678, celkovou energii dodávanou proudy kapaliny je možné vypočítat podle vzorce;

E = 0,125.YPG/bS kde

Y je počet otvorů na palec (inch) šířky potrubí,

-4CZ 303261 B6

P je přetlak kapaliny v potrubí v psig,

G je objemový průtok jedním otvorem v ft³/minutu,

S je rychlost síťového materiálu pod proudy kapaliny ve stopách/minutu a b je plošná hmotnost vyrobené tkaniny v uncích/yard².

V případě, že je zařízení vybaveno více než jedním potrubím a/nebo v případě, že materiál prochází pod potrubím více než jednou, je celkové množství energie E, spotřebované při úpravě uvedené textilie, součtem jednotlivých hodnot energií pro každý průchod materiálu pod jednotlivými potrubími. V obvyklých případech je celkové množství dodané energie v rozmezí 0,07 HPhr/lb io (koňských sil za hodinu/tibru) do 0,4 HPhr/lb. Obvykle však je celkové množství dodané energie menší než 0,3 HPhr/lb, např. v rozmezí od 0,1 do 0,25 HPhr/lb.

Protože jednotlivé prvky (tj. textilie nebo vrstvy) komplexu podle předmětného vynálezu se vzájemně splétají mokrou cestou, není již třeba používat jiný způsob vzájemného upevnění těchto is prvků ksobě (avšak to neznamená, že by toto dodatečné upevňování bylo předem vyloučeno).

Shora popsaný základní postup splétání jednotlivých vrstev mokrou cestou je samozřejmě možné snadno přizpůsobit pro jiná uspořádání daného procesu. Tak například je možné nechat dopadat proudy kapalíny na obě strany kompozitu podle předmětného vynálezu. Takovéto uspořádání je vhodné pokud uvedený kompozit obsahuje třetí vrstvu, která přiléhá k té straně první, základní vrstvy, která je vzdálenější od uvedené druhé vrstvy. V takovýchto „sendvičových“ konstrukcích může mít uvedená třetí vrstva podobný charakter jako druhá vrstva nebo může být zcela odlišná, a to v závislosti na požadovaných celkových vlastnostech výsledného kompozitu.

Některé nebo všechny uvedené vrstvy nebo textilie mohou být složeny z jediné vrstvy nebo mohou být tvořeny několika dílčími vrstvami.

Podle předmětného vynálezu se kompozit, který byl spleten mokrou cestou, upravuje, obvykle po jeho usušení, činidlem pro úpravu textilií (přičemž toto činidlo může být hydrofilní). Vhodná činidla pro tento účel mohou být vybrána ze skupiny zahrnující silikony a deriváty silikonů (orga30 nosilikony), jejichž skupina zahrnuje siloxanové polymery, jako jsou například poly(dimethylsiloxany) (PDMS) nebo poly(monomethylsiloxan); siloxanové kopolymery (přičemž tento pojem zahrnuje roubované kopolymery a blokové kopolymery), jako jsou například pólyether-polysiloxanové kopolymery (dimethikonové kopolyoly), jako je PDMS-(polyalkylenoxidový) kopolymer, ve kterém alkylenoxidem je ethylenoxid, propylenoxid nebo jejich směs; a organofunkční siloxany, jako jsou například siloxany obsahující aminoskupiny. Silikony ajejich deriváty, které se používaj í jako činidla pro úpravu textilií, jsou známé (viz. například publikace: J.C, Salamone (editor), Polymeric Materials Encyclopedia, CRC Press (1996), svazek 1, str. 215 a následující a svazek 10, str. 7706 a následující). Silikony pro použití pří úpravě tkanin byly popsány také ve zveřejněné mezinárodní přihlášce WO 97/04173, str. 8, řádek 18 až str. 9, řádek 15. Takováto činidla jsou komerčně dostupná a jako příklad je možné uvést produkt OSI Nuwet 300 nebo Dow Corning 2-8676 (což je emulze methylaminopropylsiloxanu s koncovými hydroxylovými skupinami o koncentraci aktivní složky 20 procent) nebo produkt Dow Corning 108 (což je aminoethylaminopropyldimethylsiloxan).

Skupina dalších činidel, která jsou vhodná pro úpravu textilií, zahrnuje kvartémí amoniové sloučeniny, jako jsou například tetraalkylamonium halogenidy, imidazolinové kvartémí soli, amidoaminové kvartémí soli a kvartémí soli obsahující esterovou skupinu. Kvartémí amoniové soli ajejich použití pro změkčování tkanin je známé (viz. například publikace: Kirk-Othmer, Encyclopedia of Chemical Technology, 4. vydání, svazek 20, Wiley-Interscience (1996), str. 739 a následující). Kvartémí amoniové sloučeniny pro použití při úpravě tkanin byly popsány také ve zveřejněné mezinárodní přihlášce WO 97/04173, str. 3, řádek 22 až str. 5, řádek 29. Příkladem tohoto typu činidla je produkt dostupný pod obchodním názvem Varisoft 3960 (což je vodná kompozice methyI-l-oleylamidoethyl-2-oleylimidazoliniummethyl sul fátu o koncentraci aktivní

-5CZ 303261 B6 složky 90 procent). Pro použití podle předmětného vynálezu přicházejí rovněž v úvahu další činidla, jako jsou například neionogenní substituované stearamidy.

Uvedená činidla pro úpravu textilií mohou zahrnovat směs vhodných sloučenin.

V obvyklém případě se uvedené činidlo pro úpravu textilií aplikuje ve formě vodné kompozice, například ve formě vodného roztoku nebo emulze. Uvedené činidlo pro úpravu textilií může být aplikováno například přímo během výrobního procesu „klocováním“ nebo „klížením“. Množství aktivních složek daného činidla pro úpravu textilií, které se aplikuje na netkaný kompozit podle předmětného vynálezu, je výhodně od 3 do 7 hmotnostních procent, výhodněji od 3,5 do 6,5 hmotnostního procenta a nejvýhodněji od 4 do 5,5 hmotnostního procenta, vztaženo na hmotnost pevných podílů neupraveného kompozitu. Tak například produkt Nuwet 300 může být pro 100 procentní zachycení aplikován v koncentraci například 80 mililitrů/litr. Po aplikaci uvedeného činidla pro úpravu textilií je kompozit podle předmětného vynálezu obvykle usušen.

Netkaný kompozit podle předmětného vynálezu může být použit jako mezivrstva nebo ochranný podklad dekorativních prvků, jako jsou textilie, fólie nebo termoplastické olefinové (TPO) povrchové vrstvy, při nízkotlakém vstřikovacím tvarování (LPÍM) nebo tlakovém tvarování takových výrobků, jako jsou součástky používané v automobilech, jejichž příkladem jsou vnitřní výplně dveří, části přístrojových desek a sloupky dveří.

Pro spojení uvedené netkané mezivrstvy s uvedeným dekorativním obkladovým materiálem (nebo s vloženou pěnovou vrstvou, v případě jejího použití) je možné použít adhezní laminaci nebo plamenovou laminaci. Aby bylo dosaženo jemnosti výsledného povrchu, je ve výhodném provedení předmětného vynálezu uvedená druhá vrstva (vyrobená např. z celulózových vláken) umístěna tak, že přiléhá k dekorativnímu obkladovému materiálu (nebo pěnové vrstvě).

Příklady provedeni vynálezu

Vynález bude dále ilustrován v následujících příkladech. V těchto příkladech byla, tak jako i jinde v tomto textu, měřena plošná hmotnost (gramáž) podle standardu ISO 536 s použitím vzorku o velikosti 203 mm² (8 in²). Pevnost v tahu a tažnost při přetržení byla měřena podle standardu ISO 1924-1.

Příklad 1

Mykaná netkaná textilie vyrobená z polyesteru byla lehce spojena propícháním jehlou a pri plošné hmotnosti 80 gramů/m² byla v napínacím rámu příčně roztažena na 125 procent její původní šířky, tepelně stabilizována a následně zapletena za mokra do jednovrstvé, za mokra nanesené celulózové tkaniny, jejíž vlákna měla nominální délku 2 milimetry a jejíž plošná hmotnost byla 39 gramů/m². Takto připravený komplex byl upraven 4,1 procenta silikonu, konkrétně produktem OSI Nuwet 300 Hydrophilic Finish, což je silikon-polyetherový kopolymer modifikovaný aminoskupinami.

Splétání mokrou cestou bylo provedeno tak, že základní netkaná textilie procházela spolu s uvedenou celulózovou sítí, která na ní byla navrstvena, pod deseti potrubími umístěnými za sebou, přičemž tlak v těchto potrubích se zvyšoval od 3 do 6 megapascalů. Každé z těchto potrubí bylo opatřeno rozstřikovací hlavicí obsahující dvě řady šachovnicově uspořádaných trysek o průměru 0,09 milimetru, jejichž vzdálenost byla 1 milimetr, které směřovaly sloupcovité proudy vody na homí povrch uvedené celulózové textilie. Přiložená textilie byly neseny na tkané tkanině pohybující se rychlostí přibližně 40 metrů/minutu, přičemž touto rychlostí procházela uvedená tkanina sérií vakuových boxů, z nichž každý byl v zákrytu s příslušným potrubím, čímž docházelo k průběžnému odstraňování vody. Po skončení splétání mokrou cestou byl výsledný netkaný kompozit

-6CZ 303261 B6 usušen. Poté byl tento kompozit při obvykle používaném tlaku impregnován silikonovým činidlem pro úpravu textilií a znovu usušen.

Byla měřena pevnost v tahu jak v podélném, tak v příčném směru. Pro porovnání byl testován 5 rovněž neupravený komplex a uvedený netkaný materiál propíchaný jehlou. Výsledky testů jsou shrnuty v následující tabulce:

Vlastnosti	Jehlou propíchaný netkaný materiál	Mokrou cestou spletený netkaný materiál propíchaný jehlou a vrstva z celulosových vláken	Komplex upravený silikonem
Pevnost v tahu v podélném směru (MD) za sucha, Newton/metr	3,130	6,257	3,596
Pevnost v tahu v příčném směru (CD) za sucha, Newton/metr	2,750	4,030	3,061
Grain za sucha, procento	87,9	64,4	85,1
Tažnost při přetržení v podélném směru (MD), procento	59	39	48,3
Tažnost při přetržení v příčném směru (CD), procento	100	72	90,5

io Jak je patrné ze zjištěných výsledků, byl neupravený komplex pevnější, ale měl menší tažnost než samotný netkaný materiál. Avšak úprava silikonem v podstatě obnovila u uvedeného komplexu vlastnosti původního netkaného materiálu.

Příklad 2

Byly použity stejné materiály jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že mykaná netkaná textilie vyrobená z polyesteru, která byla lehce spojena propícháním jehlou, měla plošnou hmotnost 120 gramů/m². Pří použití stejného množství přidávaného silikonového činidla (tj. 4,1 procenta) byly získány následující výsledky:

Vlastnosti	Jehlou propíchaný netkaný materiál	Mokrou cestou spletený netkaný materiál propíchaný jehlou a vrstva z celulosových vláken	Komplex upravený silikonem
Pevnost v tahu v podélném směru (MD) za sucha, Newton/metr	3,628	7,970	6,998
Pevnost v tahu v příčném směru (CD) za sucha, Newton/metr	2,459	4,911	4,036
Grain za sucha, procento	67,8	61,6	57,7
Tažnost při přetržení v podélném směru (MD), procento	76, 6	46,1	74
Tažnost při přetržení v příčném směru (CD), procento	126	105,9	128,4

Byly získány podobné výsledky jako v příkladu 1, avšak snížení pevnosti po úpravě silikonem bylo mnohem menší.

Příklad 3

Byly použity stejné materiály jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že byla použita mykaná netkaná io textilie z polyesterových vláken o délce 38 milimetrů a čísle denier 1,6 dtex, která byla vázána spletením mokrou cestou, a jejíž plošná hmotnost byla 45 gramů/m². Při použití stejného množství přidávaného silikonového činidla (tj. 4,1 procenta) byly získány následující výsledky:

Vlastnosti	1 Netkaný materiál spletený mokrou cestou (materiál z procesu spinbonding)	Mokrou cestou spletený netkaný materiál z procesu spinbonding a vrstva z celulosových vláken	Komplex upravený silikonem
Pevnost v tahu v podélném směru (MD) za sucha, Newton/metr	2,896	4,198	2,379
Pevnost v tahu v příčném směru (CD) za sucha, Newton/metr	523	1,158	520
Grain za sucha, procento	18,1	27,6	21,9
Tažnost při přetržení v podélném směru (MD) , procento	27,9	23	30,9
Tažnost při přetržení v příčném směru (CD), procento	164,5	80,7	110,5

-8CZ 303261 B6

Při použití netkaného prekurzoru z procesu spinlacing bylo dosaženo podobných účinků, jako v případě materiálu propíchaného jehlou.

Příklad 4

Základní síť z polypropylenového netkaného materiálu z procesu spinlaying o plošné hmotnosti 28 gramů/m² byla zapletena mokrou cestou do celulózové textilie, nanesené za mokra, o plošné io hmotnosti 60 gramů/m² (která byla tvořena třemi dílčími vrstvami, z nichž každá měla plošnou hmotnost 20 gramů/m²). Takto připravený komplex byl upraven 4,1 procenta silikonového činidla (OS1 Nuwet 300). Výsledky provedených měření jsou uvedeny v následující tabulce:

Vlastnosti	Netkaný materiál z procesu spinlaying	Mokrou cestou spletený netkaný materiál z procesu spinlaying a vrstva z celulosových vláken	Komplex upravený silikonem
Pevnost v tahu v podélném směru (MD) za sucha, Newton/metr	1,619	2,438	1,797
Pevnost v tahu v příčném, směru (CD) za sucha, Newton/metr	901	1, 618	911
Grain za sucha, procento	55,7	66,4	50,7
Tažnost při přetržení v podélném směru (MD) , procento	86,2	43,6	59, 6
Tažnost při přetrženi v příčném směru (CD), procento	129,6	75,4	106,9

I v tomto případě byly získány podobné výsledky. Tato konstrukce je zvlášť vhodná v případech, kdy vkládaný netkaný komplex má mít malou hmotnost

Příklad 5

Tento příklad je totožný s příkladem 1 s tím, že byla použita různá množství přidávaného silikonu.

-9CZ 303261 B6

Vlastnosti	Mokrou cestou spletený komplex jehlou propíchaného netkaného materiálu a celulosové textilie upravený silikonem
Množství silikonu 4,1 procenta	Množství silikonu 5 procent	Množství silikonu 6 procent
Pevnost v tahu v podélném směru (MD) za sucha, Newton/metr	3,596	4,031	3,871
Pevnost v tahu v příčném směru (CD) za sucha, Newton/metr	3,061	2,675	2,632
Grain za sucha, procento	85,1	66,4	68
Tažnost při přetržení v podélném směru (MD), procento	48,3	49,4	48,7
Tažnost při přetržení v příčném směru (CD), procento	90,5	96,3	95,8

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Netkaný kompozit, který je vhodný pro použití jakožto vložka mezi obkladový materiál io a těleso tvarovaného výrobku, přičemž uvedený netkaný kompozit zahrnuje první vláknitou vrstvu ve formě netkané textilie, ke které je pomocí provázání vláken připojena druhá vláknitá vrstva a který dále zahrnuje alespoň jedno činidlo pro úpravu textilie vybrané ze skupiny zahrnující silikony, deriváty silikonů a kvartérní amoniové sloučeniny, přičemž koncentrace použitých aktivních složek obsažených v činidle pro úpravu textilií činí alespoň 3 hmotnostní procenta, is vztaženo na celkovou hmotnost pevných podílů neupraveného kompozitu, vyznačující se tím, že uvedená druhá vláknitá vrstva je vytvořena z celulózových vláken ve formě buníčiny.
2. Netkaný kompozit podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená netkaná texti20 lie zahrnuje vlákna ze syntetického polymeru nebo ze směsi syntetických polymerů nebo zahrnuje směs takových vláken, jako jsou například polyesterová vlákna, polyolefinová vlákna nebo polyamidová vlákna, nebo směs dvou nebo více takovýchto vláken.
3. Netkaný kompozit podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že uvedená 25 netkaná textilie se vytváří mykáním s následným zpevněním pomocí vpichování nebo pomocí provázání vláken vodním paprskem.
4. Netkaný kompozit podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že uvedenou netkanou textilií je rouno vyrobené pod tryskou.
5. Netkaný kompozit podle kteréhokoli z nároků laž4, vyznačující se tím, že plošná hmotnost uvedené netkané textilie je od 20 do 150 gramů/m².

-10CZ 303261 B6
6. Netkaný kompozit podle kteréhokoli z nároků l až 5, vyznačující se tím, že druhá vláknitá vrstva rovněž obsahuje syntetická vlákna.
7. Netkaný kompozit podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že

5 celu lóžový mi vlákny jsou dřevěná vlákna, rostlinná vlákna nebo jejich směs.
8. Netkaný kompozit podle nároku 7, vyznačující se tím, že zahrnuje jakožto rostlinná vlákna konopná vlákna, jutová vlákna, sisalová vlákna nebo jejich směs.

io
9. Netkaný kompozit podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že druhá vláknitá vrstva je vytvořena procesem zahrnujícím ukládání vláken pomocí vzduchu nebo ukládání vláken za mokra.
10. Netkaný kompozit podle kteréhokoli z nároků laž9, vyznačující se tím, že i5 plošná hmotnost druhé vláknité vrstvy je od 20 do 70 gramů/m².
11. Netkaný kompozit podle kteréhokoli z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že uvedeným činidlem pro úpravu textilií je siloxanový polymer, siloxanový kopolymer, siloxan obsahující organické funkční skupiny nebo směs dvou nebo více z uvedených látek.
12. Netkaný kompozit podle kteréhókoli z nároků lažll, vyznačující se tím, že obsah aktivní složky obsažené v uvedeném činidle pro úpravu textilií se pohybuje v rozmezí od 3 do 7 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost pevných podílů neupraveného kompozit.
13. Netkaný kompozit podle kteréhokoli z nároků lažll, vyznačující se tím, že jakožto silikon zahrnuje 3 až 7 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost suchých vláken, silikonového činidla pro úpravu textilií.

30
14. Netkaný kompozit podle nároku 13, vyznačující se tím, že jakožto silikon zahrnuje 3,5 až 6,5 hmotnostního procenta, vztaženo na celkovou hmotnost suchých vláken, silikonového činidla pro úpravu textilií.
15. Netkaný kompozit podle nároku 14, vyznačující se tím, že jakožto silikon zahr35 nuje 4 až 5,5 hmotnostního procenta, vztaženo na celkovou hmotnost suchých vláken, silikonového činidla pro úpravu textilií.
16. Způsob výroby netkaného kompozitu definovaného v nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

(a) provázání vrstvy celulózových vláken vodním paprskem s vrstvou tvořenou netkanou textilií; a (b) úpravu struktury vzniklé ve stupni (a) alespoň jedním činidlem pro úpravu textilie vybraným

45 ze skupiny zahrnující silikony, deriváty silikonů a kvartémí amoniové sloučeniny, přičemž koncentrace použitých aktivních složek obsažených v činidle pro úpravu textilií činí alespoň 3 hmotnostní procenta, vztaženo na celkovou hmotnost pevných podílů neupraveného kompozitu.