CZ302182B6

CZ302182B6 - Bezpecnostní prvek s odrazným opticky promenným plošným vzorem

Info

Publication number: CZ302182B6
Application number: CZ20033304A
Authority: CZ
Inventors: Schilling@Andreas; Robert Tompkin@Wayne
Original assignee: Ovd Kinegram Ag
Priority date: 2001-06-08
Filing date: 2002-05-31
Publication date: 2010-12-01
Also published as: DE10127980C1; PL202328B1; EP1395440B1; EP1395440A1; PL365800A1; TW567152B; JP2004528608A; WO2002100656A1; CZ20033304A3; US20040179266A1

Abstract

Bezpecnostní prvek (1) nalepený na substrátu je proveden s odrazným opticky promenným plošným vzorem (11) uloženým ve vícevrstvém kompozitu (3) z plastu, vizuálne rozpoznatelným z predem stanovených smeru pozorování a vytvoreným z mozaiky plošných prvku (12, 13, 14) s opticky úcinnými strukturami (4). Alespon v cásti plošného vzoru (11) jsou navíc v oblastech nezávislých na mozaice plošných prvku (12, 13, 14) rovnomerne usporádány identické dílcí plochy (15) s opticky úcinnými strukturami (4), které se liší od okolní mozaikové struktury. Težište (16) techto dílcích ploch (15) v techto oblastech tvorí bodový rastr s více než 5 body na jeden milimetr. Dílcí plochy (15) mají nejvetší rozmer menší než 0,2 mm a pomer jejich délky (L) k jejich šírce (B) je alespon tri, tedy platí L/B .>=. 3. V každé této oblasti jsou dílcí plochy (15) v bodovém rastru usporádány navzájem rovnobežne v jednom prednostním smeru (34). Tyto oblasti tvorí skrytou informaci urcenou tímto prednostním smerem (34) a prostým okem nepostrehnutelnou, která je však znázornena v barevné kopii plošného vzoru (11) a rozpoznatelná jako artefakt pouhým okem prostrednictvím šrafování.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká bezpečnostního prvku s odrazným opticky proměnným plošným vzorem uloženým ve vícevrstvovém kompozitu z plastu, vizuálně rozpoznatelným z předem stanovených směrů pozorování a vytvořeným z mozaiky plošných prvků s opticky účinnými strukturami.

Dosavadní stav techniky

Takové difrakční bezpečnostní prvky se používají pro ověřování pravosti dokumentů a vyznačují se opticky proměnným vzorem, který se při natáčení nebo naklápění předem stanoveným způso15 bem pro pozorovatele nápadně mění.

Takové difrakční bezpečnostní prvky jsou známé z mnoha zdrojů, například ze spisů EP 0 105 099 Bl, EP 0 330 738 Bl a EP 0 375 833 Bl. Tyto bezpečnostní prvky se vyznačují brilancí vzorů a pohybovým efektem ve vzoru, jsou uloženy v tenkém laminátu z plastu a ve formě značky se lepší na dokumenty, jako jsou bankovky, cenné papíry, osobní průkazy, pasy, víza, identifikační karty atd. Materiály použitelné na výrobu bezpečnostních prvků jsou souhrnně uvedeny ve spise EP 0 201 323 Bl.

Moderní kopírovací a skenovací zařízení jsou schopná takový dokument zkopírovat zdánlivě barevně věrně. Difrakční bezpečnostní prvky se rovněž zkopírují, přičemž brilance a pohybový efekt se ztratí, takže vzor viditelný u originálu pod jediným předem stanoveným úhlem pohledu se tiskařskými barvami barevné kopírky zobrazí. Takové kopie dokumentů mohou být při špatném osvětlení nebo v důsledku nepozornosti snadno zaměněny s originálem. Známé bezpečnostní prvky maj í nevýhodu v tom, že kopie jako takové nemůže člověk na ulici snadno rozpoznat.

Ze spisu EP 0 490 457 Bl je známé vložit do vizuálně rozpoznatelného obrazce druhý vizuálně nerozpoznatelný obrazec z jemných čárových fragmentů. Obsah druhého obrazce je zakódován ve sklonu čárových fragmentů vůči čárovým fragmentům podkladu. Při kopírování se druhý obrazec objeví nad prvním obrazcem se zčernáním, které je závislé na úhlu sklonu čárových fragmentů. Proto je druhý obrazec závislý na poloze originálu na kopírovacím stroji. Příslušné teoretické úvahy k tomuto tématu jsou uvedeny v publikaci „Optical Document Security“, van Renesse, editor, ISDN číslo 0-89006-982^4, str. 127 - 148.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit vizuálně rozpoznatelný cenově příznivý difrakční bezpečnostní prvek s opticky proměnným plošným vzorem, který bude v kopii vytvořené na barevné kopírce obsahovat druhou skrytou informaci, nezávislou na plošném vzoru.

Uvedený úkol splňuje bezpečnostní prvek s odrazným opticky proměnným plošným vzorem uloženým ve vícevrstvém kompozitu z plastu, vizuálně rozpoznatelným z předem stanovených směrů pozorování a vytvořeným z mozaiky plošných prvků s opticky účinnými strukturami, podle vynálezu, jehož podstatou je, že alespoň v části plošného vzoru jsou navíc v oblastech nezávislých na mozaice plošných prvků rovnoměrně uspořádány identické dílčí plochy s opticky účinnými strukturami, které se liší od okolní mozaikové struktury, přičemž těžiště těchto dílčích ploch v oblastech tvoří bodový rastr s více než 5 body na jeden milimetr, přičemž dílčí plochy mají největší rozměr menší než 0,2 mm a poměr jejich délky L k jejich šířce B je alespoň tři, tedy platí L/B > 3, přičemž v každé oblasti jsou dílčí plochy v bodovém rastru uspořádány navzájem rovnoběžně v jednom přednostním směru, a přičemž oblasti tvoří skrytou informaci určenou

- 1 CZ 302182 B6 tímto přednostním směrem a prostým okem nepostřehnutelnou, kteráje však znázorněna v barevné kopii plošného vzoru a rozpoznatelná jako artefakt pouhým okem prostřednictvím šrafování.

Elementární buňka bodového rastru má s výhodou pravoúhelníkový nebo šestiúhelníkový tvar.

s

Zmíněné oblasti spolu s výhodou sousedí, přičemž sousední oblasti se nezávisle na skryté informaci liší v přednostním směru (34) dílčích ploch.

Zmíněné oblasti jsou s výhodou odděleny volnými plochami prostými dílčích ploch, přičemž io skrytá informace je určena uspořádáním volných ploch, a přičemž v těchto oblastech mají dílčí plochy s výhodou tentýž přednostní směr.

V dílčích plochách jsou s výhodou upraveny odrazné plochy a v plošných prvcích jsou upraveny mikroskopicky jemné, opticky účinné struktury rozptylující nebo ohýbající světlo.

V dílčích plochách jsou s výhodou upraveny mikroskopicky jemné, opticky účinné struktury rozptylující nebo ohýbající světlo a v plošných prvcích jsou upraveny rovné odrazné plochy.

Reliéfními, opticky účinnými strukturami v dílčích plochách a v plošných prvcích jsou mřížkové

2o struktury, přičemž mřížková struktura dílčích ploch se liší od mřížkových struktur plošných prvků alespoň v azimutu a/nebo v prostorové frekvenci.

Mikroskopicky jemnými, opticky účinnými strukturami ohýbajícími světlo jsou s výhodou lineární mřížkové struktury.

Mikroskopicky jemnými, opticky účinnými strukturami ohýbajícími světlo jsou s výhodou struktury ve tvaru křížové mřížky s předem stanovenými prostorovými frekvencemi.

Mřížková struktura v navzájem se dotýkajících plošných čtvercích buněk s délkou strany menší než 100 mikrometrů se s výhodou opakuje, přičemž mřížkovou strukturou vytvořenou v každém plošném Čtverci je mikroskopicky jemný reliéf ze soustředně uspořádaných kruhových drážek. Mřížkové struktury jsou s výhodou vytvořeny jako odrazní Fresnelovy čočky.

Pro úhel dopadu světelných paprsků v rozsahu od 25° do 30° jsou prostorové frekvence mřížkových struktur s výhodou zvoleny z rozsahů 350 až 550 čar najeden milimetr a/nebo 725 až 1025 čar najeden milimetr.

Mikroskopicky jemnými, opticky účinnými strukturami rozptylujícími dopadající světelné paprs40 ky jsou s výhodou matové struktury.

Jedna z oblastí plní funkci oblasti pozadí a ostatní oblasti uspořádané uvnitř této oblasti pozadí mají funkci oblastí značek a mají tvar grafických nebo abecedních značek, přičemž přednostní směr dílčích ploch v oblasti pozadí a přednostní směr dílčích ploch v oblastech značek jsou vůči sobě uspořádány kolmo.

Oblasti pozadí jsou s výhodou uspořádány tak, že přednostní směry dílčích ploch na každé oblasti pozadí vystupují radiálně zjednoho bodu.

Oblasti plní s výhodou funkci oblasti pozadí, přičemž volné plochy uvnitř oblasti pozadí mají funkci oblastí značek a mají tvar grafických nebo abecedních značek.

Plošný podíl dílčích ploch plošného vzoru v oblastech s výhodou nepřekračuje 20 %.

-2 CZ 302182 B6

Výhodou bezpečnostního prvku podle vynálezu je, že tento bezpečnostní prvek obsahuje opticky proměnný plošný vzor, který může být vyroben levně, přičemž tento bezpečnostní prvek podle vynálezu se vůči dosavadnímu stavu techniky vyznačuje především tím, že při kopírování vzniknou šrafování jako artefakty rozeznatelné pouhým okem, které na originálním dokumentu nejsou rozeznatelné. Bezpečnostním prvkem podle vynálezu se tedy dosáhne spolehlivého zabezpečení proti kopírování cenných dokumentů, přičemž na originálním dokumentu není obvykle možno pouhým okem rozeznat, že tento originální dokument je opatřen bezpečnostním zařízením.

io Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje řez opticky proměnným bezpečnostním prvkem, obr. 2 detail plošného vzoru, obr.3 řez optickým snímacím zařízením, obr. 4 elementární buňky, obr. 5 oblasti plošného vzoru, obr. 6 kopii tabulky v plošném vzoru, obr. 7 detail z kopie bezpečnostního prvku a obr. 8 elementární buňky s kruhovými difrakčními mřížkami.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. I je znázorněn opticky proměnný bezpečnostní prvek 1, dále substrát 2, vícevrstvý kompozit 3, mikroskopicky jemná, opticky účinná struktura 4, krycí vrstva 5, transportní laková vrstva 6, ochranná laková vrstva 7, lepivá vrstva 8, přechodová plocha 9 a odrazná plocha 10. Ve znázorněném řezu dokumentem je vícevrstvý kompozit 3 bezpečnostního prvku i spojen se substrátem 2 pomocí lepivě vrstvy 8. Příslušnými dokumenty jsou míněny především průkazy, ban30 kovky, víza, cenné papíry, vstupenky atd., které slouží jako substrát 2 pro bezpečnostní prvek 1, a jejichž pravost je potvrzena nalepeným bezpečnostním prvkem i. Opticky účinné struktury 4, vyrobené mechanicky nebo holograficky, jsou uloženy ve vícevrstvém kompozitu 3 z plastu. Vícevrstvý kompozit 3 například sestává v uvedeném pořadí z čiré, transparentní krycí vrstvy 5. Pod touto krycí vrstvou 5 je uspořádána transparentní laková vrstva 6, do níž je vytvarována opticky účinná struktura 4. Tato opticky účinná struktura 4 je zakryta ochrannou lakovou vrstvou 7 tak, že drážky opticky účinné struktury 4 jsou vyplněny ochrannou lakovou vrstvou 7 a opticky účinná struktura 4 je uspořádána mezi transparentní lakovou vrstvou 6 a ochrannou lakovou vrstvou 7. Mezi substrátem 2 a ochrannou lakovou vrstvou 7 je uspořádána lepivá vrstva 8, určená k pevnému spojení vícevrstvého kompozitu 3 se substrátem 2. Vrstvy 5 a 6, popřípadě vrstvy 7 a

8, mohou být u jiných provedení provedeny vždy z téhož materiálu, takže přechodová vrstva mezi vrstvami 5 a 6, popřípadě mezi vrstvami 7 a 8, odpadá.

Opticky účinná struktura 4 určuje přechodovou plochu 9 mezi vrstvami 6 a 7. Optická účinnost této přechodové plochy 9 roste s rozdílem indexů lomu materiálů v obou sousedních vrstvách 6 a

2, to znamená v transparentní lakové vrstvě 6 a ochranné lakové vrstvě 7. Pro zvýšení optické účinnosti přechodové plochy 9 je opticky účinná struktura 4 před nanesením ochranné lakové vrstvy 7 potažena kovovou nebo dielektrickou odraznou vrstvou, tenkou ve srovnání s hloubkami drážek. Jiná provedení vícevrstvého kompozitu 3 a materiály použitelné pro transparentní nebo netransparentní bezpečnostní prvky I jsou popsány ve spise EP 0 201 323 Bl, zmíněném v úvo50 du, Opticky účinná struktura 4, znázorněná na obr. 1, je vyobrazena pouze symbolicky jako jednoduchá pravoúhelníková struktura a je vhodná pro všeobecně opticky účinné struktury 4, jako jsou difrakční reliéfní struktury, reliéfní struktury rozptylující světlo nebo odrazné plochy JO

- 3 CZ 302182 B6 (obr. 1). Známými difrakčními reliéfními strukturami jsou lineární nebo kruhové difrakční mřížky a hologramy. Reliéfními strukturami rozptylujícími světlo jsou například matové struktury.

Na obr. 2 je znázorněn v řezu detail bezpečnostního prvku I z obr. 1. Krycí vrstvou 5 (obr. 1) rozpozná pozorovatel z předem stanovených úhlů pozorování vizuálně účinek opticky účinné struktury 4 (obr. 1) plošného vzoru 11. Plošný vzor 11 je mozaikou z mnoha plošných prvků 12, 12, 14, do nichž jsou vytvarovány opticky účinné struktury 4. Pro pozorovatele jsou viditelné vždy pouze difrakčně účinné plošné prvky 12, 13, 14, které světlo dopadající na jejich opticky účinné struktury 4 odchylují do oka pozorovatele. Natáčením nebo naklápěním bezpečnostního prvku 1 kolem jedné z jeho tří os jsou viditelné jiné plošné prvky 12,13, M a mění obrazec rozpoznatelný optickým působením plošného vzoru 11.

Nezávisle na plošných prvcích 12, 13* 14 je v opticky účinných strukturách 4 v alespoň jedné Části plošného vzoru H pravidelně uspořádán větší počet dílčích ploch 15 s vždy jedním těžištěm 16 tak, že tato těžiště 16 tvoří bodový rastr. V dílčích plochách 15 jsou vytvarovány další opticky účinné struktury 4. Rozčlenění plošných prvků 12, j_3, J4 je na obr. 2 znázorněno pouze příkladně a pouze ukazuje nezávislost dílčí plochy 15 na plošném vzoru 11. Ve skutečnosti jsou plošné prvky 12, 13, 14 většinou mnohem větší než dílčí plochy J_5. Dílčí plochy 15 jsou identické a mají podlouhlý tvar, přičemž poměr délky L k šířce B je alespoň tři, tedy platí L/B > 3. Největší rozměr, to znamená délka L, je menší než 0,2 mm, například 0,170 mm. Rozměry jsou tak malé proto, aby dílčí plochy 15 v plošném vzoru 11 nebyly při pozorování ze vzdálenosti 30 cm rozpoznatelné pouhým okem, to znamená, že pozorovatel rozpozná při natáčení a naklánění pouze podklad s obrazci plošného vzoru H, závislými na směru pozorování, vytvořenými plošnými prvky 12, J_3, J4.

Při kopírování digitální barevnou kopírkou se zaregistrují pouze dílčí plochy 15, které jsou orientovány napříč ke směru snímání barevné kopírky. Jsou-li dílčí plochy J_5 uspořádány na plošném vzoru J_L pravidelně, může být každé dílčí ploše J_5 přiřazena elementární buňka 40 bodového rastru pravoůhelníkového nebo šestiúhelníkového tvaru, přičemž těžiště 16 je shodné s průsečíkem úhlopříček elementární buňky 40. Elementární buňka 40 je na obr. 2 znázorněna čárkovaně, protože toto členění je vyobrazeno pouze pro lepší pochopení. Plošná část elementární buňky 40, kterou nezaujímá dílčí plocha 15, obsahuje podíl plošného vzoru ΐ 1, například plošného prvku 12. Každá elementární buňka 40 je obrazovým bodem, nebolí pixelem, informace ukryté v originálním plošném tvaru 11, neviditelné pouhým okem, která je však na barevné kopii zřetelně viditelná.

Výhodou předloženého vynálezu je vysoká řep rod ukováte 1 nost uspořádání dílčích ploch J_5 v plošném vzoru 11 prostřednictvím vytvarování opticky účinných struktur 4 v jedné pracovní operaci do transparentní lakové vrstvy 6 (obr. 1). V bezpečnostním prvku 1 jsou dílčí plochy 15 uspořádány pod krycí vrstvou 5 ajsou proto chráněny před mechanickými a/nebo chemickými zásahy.

Na obr. 3 je schematicky znázorněn řez digitálním optickým snímacím zařízením (skenerem) barevné kopírky. Plocha 18 osvětlená v úzkém pruhu zdrojem 17 bílého světla leží v rovině proložené souřadnicemi xay. Plocha 18 je částí plošného vzoru H (obr. 2), popřípadě dílčí plochy J_5 (obr. 2). Alespoň část světelného paprsku j9 dopadajícího na plochu 18 se v poloprostoru 20 nad plochou 18 odrazí zpět. Je-li plocha 18 odraznou plochou, odrazí se dopadající světlo zejména podle zákona o odrazu jako odražený paprsek 2E Směr dopadajícího světelného paprsku J9 a odraženého paprsku 21 leží v difrakční rovině 22. Tato difrakční rovina 22 protíná poloprostor 20 vytvořený jako polokoule v čárkovaně naznačené velké kružnici aje kolmá k ploše 18. Na ploše 18 je položena difrakční mřížka, jejíž neznázoměný vektor leží v difrakční rovině 22 a je uspořádán ve směru osy y, to znamená ve směru snímání, přičemž tento vektor svírá s osou x azimut Θ o velikosti 90°, popřípadě 270°. Světlo ohnuté na ohybové neboli difrakční mřížce se rozdělí na spektrální barvy a v ohybové neboli difrakční rovině 22 se vychýlí do směrů 22, 24 souměrných vůči odraženému paprsku 24- Prostorová frekvence f a vlnová délka λ odraženého

-4CZ 302182 B6 světla určují difrakční úhel mezi odraženým paprskem 2J. a směry 23, 24. U znázorněného příkladného provedení je směr 23 uspořádán kolmo k ploše J_8. Parametry difrakční mřížky se musí zvolit tak, aby se světelný paprsek 19 pro předem určenou spektrální barvu odrazil do směru 23, to znamená do směru kolmice k ploše 18, a mohl být zaregistrován fotoreceptorem 26.

Odchýlí-li se vektor difrakční mřížky od azimutu θ = 90°, popřípadě 270°, a/nebo odražené světlo nedospěje do fotoreceptoru 26, zobrazí se plocha J_8 barevnou kopírkou v důsledku světla rozptýleného na opticky účinné struktuře 4 (obr. 1) v tmavě Šedém tónu. Má-li difrakční mřížka velmi vysokou hustotu čar (> 2500 čar/mm), nemůže se její první řád vyzářit do poloprostoru 20, io protože difrakční mřížka se chová jako barevné zrcadlo, a v barevné kopírce se zaregistruje jako černý, protože do fotoreceptoru 26 nedopadne žádné světlo. Má-li plocha 18 matovou strukturu, rozptýlí se dopadající světelný paprsek 19 bílého světla bez spektrálního rozdělení do celého poloprostoru 20 a je barevnou kopírkou podle intenzity zaregistrován jako bílý nebo šedý. Na rozdíl od izotropní matové struktury odchyluje anizotropní matová struktura dopadající světelný ts paprsek 19 s výhodou do předem stanoveného prostorového úhlového rozsahu. Anizotropní matová struktura umožňuje reprodukci hodnot šedé. Absorbuje-li plocha J_8 dopadající světelný paprsek 19, neodrazí se do poloprostoru 20 žádné světlo. Úhel dopadu světelných paprsků 19 na plochu 18 má hodnotu v rozsahu od 25° do 30°, kteráje typická pro výrobce barevných kopírek.

Moderní barevné kopírky s digitálním snímáním, dále uváděné pouze jako barevné kopírky, mají rozlišení alespoň 12 bodů/mm (= 300 dpi) v každé kartézské souřadnici xay. Zdroj 17 bílého světla vysílá světelné paprsky 19 rovnoběžně s difrakční rovinou 22 šikmo na plochu j_8 a osvětluje tuto plochu J_8 v úzkém pruhu uspořádaném ve směru osy x. Veškeré světlo, které se odráží ve směru 23, dospěje do jednoho z mnoha fotodetektorů 25 fotoreceptoru 26. Na obr. 3 je foto25 receptor 26 znázorněn schematicky v řezu. Ve směru osy x se rozkládá ozářený úzký pruh a fotoreceptor 26 po celé šířce podložky pro kopírovaný substrát 2 (obr. 1), například listu o formátu A4 nebo A3. Pro každou ze tří základních barev je uspořádáno alespoň 12 fotodetektorů 25 na jeden milimetr. Pro digitální snímání se zdroj Γ7 bílého světla a fotoreceptor 26 pohybují v krocích podél osy y. Při každém kroku se bodově fotodetektory 25 sejme jeden obraz úzkého so pruhu osvětleného na ploše J_8, registrovaný ve fotoreceptoru 26 na světlo citlivých površích 27 fotodetektorů 25. Při čtení tohoto obrazu se fotodetektory 25 registrují hodnoty intenzity světelných paprsků 19 odchýlených do směru 23.

V důsledku konečného rozlišení ve fotoreceptoru 26 závisí registrovaný signál na uspořádání dílčích ploch 15 relativně vůči směru snímání v barevné kopírce. Jedno možné provedení barevné kopírky potlačí signál jednotlivého fotodetektorů 25 tehdy, když sousední fotodetektory 25 registrují silně odlišnou hodnotu intenzity, a to tím, že odlišný signál se přizpůsobí sousedním hodnotám. Tím se potlačí rušivé signály. Tento způsob se provádí pro každou základní barvu nezávisle na obou dalších základních barvách. Podobné porovnávání intenzit ve směru osy y se neprovádí.

Šířka B dílčí plochy ]_5 (obr. 2) určuje, až do jakého rozlišení barevné kopírky je dále popsaný ochranný efekt účinný. Když je například šířka B = 0,04 mm, popřípadě 0,02 mm, je ochranný účinek u barevné kopírky dán rozlišením až do 24 bodů/mm (=600 dpi), popřípadě do 48 bodů/mm (=1200 dpi), protože signál dílčí plochy 15 se při snímání napříč k podélnému rozložení potlačí, protože pouze jeden jednotlivý fotodetektor 25 vytvoří signál pro tuto dílčí plochu

J_5. Je-li naproti tomu dílčí plocha 15 uspořádána svým podélným rozložením rovnoběžně s osou x, barevná kopírka tuto dílčí plochu 15 zaznamená, protože už při nízkém rozlišení 12 bodů/mm alespoň dva vedle sebe uspořádané fotodetektory 25 registrují signál této dílčí plochy J_5.

Na obr. 4a až 4c jsou schematicky znázorněny elementární buňky 40 s dílčími plochami 15 v nich uspořádanými. Část plochy elementárních buněk 40, která není obsazená dílčí plochou 15, je částí plošných prvků 12, 13, J4 (obr. 2). Plošný podíl, který zaujímá dílčí plocha J_5 v elementární buňce 40 je s výhodou menší než 20 procent, protože jinak by byla jasnost plochy plošného prvku 12 znatelně zeslabena. Například se z výše zmíněných opticky účinných struktur sestaví pět kombinací, jimiž mohou být vybaveny plošné prvky 12 a dílčí plochy J_5,

- 5 CZ 302182 B6

V příkladu a jsou drážky difrakční mřížky plošného prvku 12 a drážky difrakční mřížky dílčích ploch J_5 uspořádány vůči sobě kolmo, přičemž uspořádání drážek v dílčí ploše j_5 je stále rovnoběžné s osou x, nezávisle na uspořádání dílčí plochy J_5 v elementární buňce 40. Kdyby byly (v neznázorněném příkladu 4a. 1) drážky difrakční mřížky uspořádány v plošném prvku 12 rovnoběžně s drážkami v dílčí ploše J_5, lišily by se difrakční mřížky svou prostorovou frekvencí f.

V příkladu b je dílčí plocha 15 opatřena odraznou plochou 10 (obr. 1), zatímco plošný prvek J_2 obsahuje křížovou mřížku jako opticky účinnou strukturu (obr. I). Křížová mřížka je určena dvěma prostorovými frekvencemi fl, 12, přičemž tyto prostorové frekvence fl, ť2 jsou ve speciálních příkladech stejné.

V příkladu c jsou křížové mřížky v dílčích plochách 15 a v plošném prvku 12 natočeny vůči sobě v azimutu o 45°. Aby se odražené světlo odchýlilo do směru 23 (obr. 3) kolmice k ploše J_8 (obr. 3), to znamená k plošnému prvku 12, popřípadě k dílčí ploše 15, musí se pro reliéfní struktury ohýbající světlo zvolit prostorové frekvence f podle rovnice sin(8 = 0°) - sin(a) = k*X»f přičemž o, je úhel dopadu světelných paprsků 19 (obr. 3), δ 0° je difrakčním úhlem světla s vlnovou délkou λ, odraženého do směru 23 (obr. 3) kolmého k ploše J_8 (obr. 3) a k označuje difrakční uspořádání. Pro úhel a dopadu v rozsahu od 25° do 30° a pri k - 1 leží rozsah prostorových frekvencí f mezi 725 čar/mm a 1025 čar/mm. Při k = 2 leží upotřebitelné prostorové frekvence f mezi 350 čar/mm a 550 čar/mm, aby odražené světlo dospělo do fotoreceptoru 26 (obr. 3). Meze těchto rozsahů jsou předem stanoveny citlivostí fotoreceptoru 26 na barvy. Aby se vyrovnaly případné nerovnosti plošného vzoru H, je výhodné prostorovou frekvencí f modulovat, přičemž prostorová frekvence f se s výhodou periodicky mění v jedné periodě od 0,2 mm do 0,6 mm se zdvihem 5 čar.

Méně kritickými, pokud se týká poměrů při osvětlení v barevné kopírce, jsou příklady 4d a 4e.

V příkladu 4d je plošný prvek 12 odraznou plochou a dílčí plocha 15 má matovou strukturu,

U příkladu 4e je kruhová plocha 41. opatřena odraznou plochou a plošný prvek 12 je opatřen matovou strukturou.

Dílčí plochy 15 podélného tvaru jsou citlivé, pokud jde o směr snímání, protože v důsledku malé šířky B dílčích ploch 15 již pri odchylce směru snímání o velikosti několika úhlových stupňů od ideálního směru může být účinná délka dílčích ploch 15 příliš krátká.

Pro speciální efekty může mít dílčí plocha 15 jako na obr. 4d tvar kříže nebo může být nahrazena kruhovou plochou 41 (obr. 4e). Barevná kopírka registruje tvar kříže při snímání rovnoběžně s oběma rameny tohoto kříže, například pod úhlem 45° a 135° vůči směru x, zatímco kruhová plocha 41 je registrována nezávisle na uspořádání plošného vzoru 11 (obr. 2). Protože v závislosti na směru snímání má vzniknout různé vyobrazení, nesmí být samozřejmě všechny elementární buňky 40 opatřeny dílčími plochami J_5 ve tvaru kříže (obr. 4d) nebo kruhu (obr. 4e).

Pokud je zapotřebí alespoň určité závislosti obrazu vzniklého při snímání na směru snímání, musely by se místo kruhových dílčích ploch 41 podle obr. 4e použít například eliptické dílčí plochy, které by potom měly odpovídající asymetrii, aby se tak dosáhlo toho, že dílčí plochy 41 by byly při snímání v předem stanoveném směru viditelné, avšak v jiném směru neviditelné. Odpovídajícím způsobem by se i z hlediska dílčích ploch L5 ve tvaru kříže na obr. 4d mohlo asymetrie dosáhnout například tím, že by se použily zdeformované kříže, nebo kříže, jejichž ramena se neprotínají v podstatě kolmo.

-6CZ 302182 B6

Obr. 5 znázorňuje detail plošného vzoru JJ. v prvním kvadrantu systému souřadnic x/y. Nezávisle na mozaice plošného prvku J2 (obr. 2), plošného prvku J3 (obr. 2) a plošného prvku J4 (obr. 2) je část plošného vzoru JJ. rozdělena na oblasti 28 až 33. Tyto oblasti 28 až 33 jsou dále rozděleny na navzájem se dotýkající elementární buňky 40, takže těžiště J6 (obr. 2) dílčích ploch JJ tvoří pravidelný bodový rastr s periodami a a b ve směrech osxay. Podle jiného provedení jsou periody stejné, to znamená že platí a - b, přičemž délka period a, b dosahuje alespoň délky L dílčích ploch JJ nebojí přesahuje. Bodový rastr má však v každém případě rozlišení alespoň 8 bodů na jeden milimetr. V každé oblasti 28 až 33 jsou dílčí plochy JJ uspořádány navzájem rovnoběžně v jednom přednostním směru 34- Nejsou-li oblasti 28 až 33 odděleny volnými plochami 35, liší io se každá z oblastí 28 až 33 od sousedních oblastí 28 až 33 svým přednostním směrem 34· V první oblasti 28 má směrový úhel φ sevřený mezi přednostním směrem 34 a osou x hodnotu φ = 0°.

V sousední druhé oblasti 29 má směrový úhel φ hodnotu φ = 90°. Volné plochy 35 uspořádané uvnitř oblastí 28 až 33 neobsahují žádné dílčí plochy JJ. Rozdělení plošného vzoru JJ na oblasti 28 až 33, popřípadě na oblasti 28 až 33 a volné plochy 35, je určeno skrytou informací.

Na obr, 5 jsou znázorněny některé elementární buňky 40 s okraji znázorněnými tečkovanými čarami. Aby nebylo možné rozpoznat uspořádání dílčích ploch J5 pouhým okem, jsou periody tak malé, že najeden milimetr připadá alespoň osm elementárních buněk 40. U jiného provedení mají dílčí plochy JJ v alespoň jedné z oblastí 28 až 33 kolmo k přednostnímu směru 34 menší odstup, přičemž periody a a b jsou kratší než délka dílčích ploch 15.

Jak již bylo výše uvedeno, je fotoreceptor 26 (obr. 3) rozdělen na konečný počet fotodetektorů 25 (obr. 3), Napříč ke směru snímání je obraz plochy 18 (obr. 3) zjištěný fotodetektory 25 rozčleněn na jednotlivé pixely. Jsou-li dílčí plochy 15 uspořádány v podstatě rovnoběžně se směrem snímá25 ní, nebudou v důsledku svého malého příčného rozměru, to znamená šířky B, registrovány. Naproti tomu při uspořádání dílčích ploch JJ v podstatě kolmo ke směru snímání fotoreceptory 26 dílčí plochy 15 zaznamenají. Podle provedení barevné kopírky se na kopii objeví místo obrazu uspořádaných dílčích ploch JJ čárkovaná čára nebo plná čára, která je artefaktem barevné kopírky.

Plošný vzor JJ. je například uspořádán tak, že směr snímání je shodný se směrem osy y. V první oblasti 28 jsou dílčí plochy 15 uspořádány kolmo ke směru snímání, to znamená rovnoběžně se směrem osy x. Na barevné kopii bezpečnostního prvku (obr. 1) sejmutého ve směru osy y vzniknou navíc k obrazu plošného vzoru JJ. i čáry nebo čárové fragmenty spojující dílčí plochy JJ, které pozorovatel na barevné kopii rozpozná jako jemné šrafování rovnoběžné se směrem osy x první oblasti 28. V druhé oblasti 29 je přednostní směr 34 dílčích ploch JJ rovnoběžný se směrem snímání, takže barevná kopírka dílčí plochy J5 neregistruje. Na barevné kopii nejsou kromě obrazu plošného vzoru JJ. ani dílčí plochy JJ rozpoznatelné ani druhá oblast 29 není šrafována.

V normální pozorovací vzdálenosti způsobuje šrafování v první oblasti 28 šedý, respektive barevný kontrast vůči reprodukci druhé oblasti 29. Provede-li se naproti tomu snímání bezpečnostního prvku 1 ve směru osy x, je druhá oblast 29 na kopii Šrafována rovnoběžně se směrem y a první oblast 28 šrafována není. Mezní čáry 36 mezi oblastmi 28 až 33 a volnou plochou 35 nejsou na obr. 5 z důvodu přehlednosti znázorněny. Na barevné kopii nejsou volné plochy 35 nezávisle na směru snímání šrafovány nikdy.

Jak je znázorněno na pravé straně obr. 5, jsou oblasti 29 a 33 se směrovými úhly φ = 90° a 0° odděleny alespoň jednou další oblastí 30 až 32, aby se v těchto dalších oblastech 30 a 32 směrový úhel φ měnil v mezistupních. Toto uspořádání má tu výhodu, že při libovolném uspořádání originálu je skrytá informace na kopii viditelná, protože alespoň jedna z oblastí 30 až 32 je uspořádá50 na téměř rovnoběžně s osvětlenými pruhy na ploše J8 (obr. 3) a na kopii se objeví šrafování. Aby byly na kopii viditelné skryté informace nápadné, mají oblasti 28 až 33 a případné volné plochy 35 minimální rozměry alespoň dvou elementárních buněk 40. Místo mezistupňů jsou použitelné i elementární buňky 40 s dílčími plochami JJ ve tvaru kříže (obr. 4d) nebo s kruhovými plochami 4J_(obr. 4e).

-7CZ 302182 Β6

Na obr. 6 má provedení bezpečnostního prvku 1 uvnitř plošného vzoru 11 oblasti 37 pozadí a oblasti 38 značek. Oblast 37 pozadí má například tvar tabulky 39, na níž oblasti 38 značek tvoří skrytou informaci. Na oblasti 37 pozadí jsou dílčí plochy 15 (obr. 1) uspořádány rovnoběžně se směrem osy x, takže na barevné kopii je plocha oblasti 37 pozadí šrafována. V oblastech 38 značek jsou dílčí plochy 15 pootočeny o 90°, takže zde na kopii žádné šrafování nevznikne. Oblasti 38 značek se na barevné kopii liší svými nešrafovanými plochami od oblasti 37 pozadí tak, že skrytá informace je zřetelně viditelná pouhým okem.

Podle prvního příkladného provedení je opticky účinnou strukturou 4 (obr. 1) na plošném prvku 12 difrakční mřížka. Dílčí plochy L5 mají jako opticky účinné struktury 4 odrazné plochy W (obr. 1). Barevná kopie obsahuje jako pozadí vzor zaregistrovaný barevnou kopírkou závislý na orientaci předlohy, to znamená substrátu 2 s plošným vzorem 11 bezpečnostního prvku 1. Při snímání předlohy v podstatě kolmo k přednostnímu směru 34 (obr. 5) se na oblasti 37 pozadí objeví přídavně černé šrafování a oblasti 38 značek se liší od oblasti 37 pozadí tím, že v nich chybí Šrafování. Ve znázorněném příkladném provedení tvoří oblasti 38 značek informaci „VOID“ (neplatné). Je-li předloha pootočena o 90°, bude tato předloha snímána na oblasti 37 pozadí v podstatě rovnoběžně s přednostním směrem 34 (obr. 5), takže dílčí plochy 15 v oblastech 38 značek budou zaregistrovány. Na barevné kopii je informace viditelná černě vyšrafovanými oblastmi 38 značek. Plošný prvek 12 způsobí vytvoření barevného pozadí tehdy, když je azimut Θ (obr. 3) difrakční mřížky rovnoběžný se směrem snímání. Při jiné orientaci je pozadí v důsledku světelných paprsků 19 (obr. 3) rozptýlených na difrakčních reliéfních strukturách tmavě Šedé. Výraz „v podstatě kolmo k přednostnímu směru 34, popřípadě ke směru snímání, nebo rovnoběžně s ním“ říká to, že v závislosti na šířce B dílčích ploch 15, na prostorové frekvenci f a na azimutu θ je barevnou kopírkou tolerována odchylka přibližně ± 10° od uvedeného směru.

U jiných příkladných provedení jsou oblast 37 pozadí a oblasti 38 značek tabulky 39 vytvořeny z elementárních buněk 40 (obr. 5) jednoho z typů znázorněných na obr. 4a až 4e. Na oblastí 37 pozadí je směrový úhel φ = 0° (obr. 5), jak je znázorněno na obr. 4a až 4c, v mezilehlé oblasti 31 je směrový úhel φ = 45° (obr. 5) a v oblasti 38 značek je směrový úhel φ = 90°. Reprodukci elementárních buněk 40 s jednoduchými lineárními difrakčními mřížkami na barevné kopii v závislosti na směru snímání barevné kopírky znázorňuje jednoduše dále uvedená tabulka 1. Směr snímání je uveden v úhlových stupních vztažených ke směru osy y. Pro zjišťování optického působení se předpokládá, že ve směru snímání o velikosti 0° jsou drážky ohybových struktur ve všech dílčích oblastech 15 tabulky 39 uspořádány rovnoběžně s přednostním směrem 34 oblasti 37 pozadí. Jsou popsána například i optická působení mezilehlých oblastí 31· Na obr. 4a. 1 má rozptýlené světlo z plošného prvku 12 a z dílčích ploch 15, registrované barevnou kopírkou při směru snímání o velikosti 90°, prakticky stejnou intenzitu, takže na kopii je skrytá informace viditelná pouze ve směru snímání o velikosti 0°.

V tabulce 1 je výrazem „barevné“ míněna barva předem určená prostorovou frekvencí f. V příkladu 4a. 1 musí barvy oblasti 37 pozadí a dílčích ploch 15 navíc kontrastovat.

-8CZ 302182 B6

Tabulka 1: Reprodukce elementárních buněk 40 na barevné kopii

	Šrafování
Příklad	Směr snímání	Plošný prvek 12	Pozadí 37	Mezilehlá oblast 3 1	Oblast 38 značek
obr. 4a	0°	tmavěšedý	barevné	žádné	žádné
	45°	tmavěšedý	žádné	tmavěšedé	žádné
	90°	barevný	žádné	žádné	tmavěšedé
obr. 4a.1	0°	1. barva	2. barva	žádné	žádné
	45°	tmavěšedý	žádné	tmavěšedé	žádné
	90°	tmavěšedý	žádné	žádné	tmavěšedé
obr. 4b	0°	barevný	černé	žádné	žádné
	45°	tmavěšedý	žádné	černé	žádné
	90°	barevný	žádné	žádné	černé
obr. 4c	0°	tmavěšedý	barevné	žádné	žádné
	45°	barevný	žádné	barevné	žádné
	90°	tmavěšedý	žádné	žádné	barevné
	135°	barevný	žádné	žádné	žádné
obr.4d	0°	černý	bílé	žádné	žádné
	45°	Černý	žádné	bílé	žádné
	90°	černý	žádné	žádné	bílé
	135°	černý	žádné	bílé	žádné
obr. 4e	0°	bílý	černé	žádné	žádné
	45°	bílý	žádné	černé	žádné
	90°	bílý	žádné	žádné	černé

Rovněž jsou použitelné i jiné kombinace opticky účinných struktur 4 v plošných prvcích 12 až 14 (obr. 2) a na dílčích plochách 15, než jaké jsou znázorněny na obr. 4a až 4e. Důležité je pouze to, aby na barevné kopii bylo šrafování rozpoznatelné od pozadí plošných prvků 12 až 14 (obr. 2).

Na obr. 7 jsou tabulka 39 uspořádány na plošném vzoru jj. tak, že při libovolné orientaci bezpečio nostního prvku 1 v barevné kopírce se pri kopírování čitelně reprodukuje alespoň jedna z tabulek se skrytou informací. U tohoto provedení směřují přednostní směry 34 dílčích ploch 15 (obr. 2) na každé oblasti 37 pozadí (obr. 6), znázorněné na obr. 7 čárkovaně, radiálně pryč ze společného bodu. Elementární buňky 40 každé tabulky 39 jsou nasměrovány na příslušný přednostní směr 34.

Na obr. 8 je znázorněn detail jedné elementární buňky 40 a část její dílčí plochy 15 podle jiného provedení bezpečnostního prvku 1. Dílčí plochy J5. a/nebo plošné prvky L2 až J_4 (obr. 2) oblastí

-9CZ 302182 B6 až 33 (obr. 5), oblasti 37 pozadí a oblasti 38 značek (obr. 6) jsou opatřeny kruhovou reliéfní strukturou ohýbající světlo. Elementární buňky 40 a/nebo dílčí plochy 15 jsou rozděleny na plošné čtverce 42. Každý plošný čtverec 42, jejíž kruhové drážky jsou uspořádány soustředně a jsou položeny s předem stanovenou prostorovou frekvencí f, přičemž vrcholy plošných čtverců 42 jsou vyplněny odpovídajícími kruhovými segmenty drážek. Kruhová frekvence f elementárních buněk 40 a prostorová frekvence ť dílčích ploch 15 se liší, aby na barevné kopii byl mezi šrafováním a pozadím barevný kontrast. Plošné čtverce 42 mají délku h strany o hodnotě v rozsahu od 20 pm do 100 pm. Dílčí plochy J5 mají malou šířku B, takže délka h se v dílčích oblastech L5 s výhodou nachází u dolního konce výše uvedeného rozsahu pro délku h a v elementární buňce 40 spíše u horního konce tohoto rozsahu pro délku h. Plošné čtverce 42 elementárních buněk 40 a dílčích ploch 15 však mohou mít stejnou velikost, přičemž s výhodou je jako míra pro velikost délky h zvolena šířka B dílčích ploch 15. Plošná oblast 43, znázorněná na obr. 8 čárkovaně, je osvětlena světelnými paprsky Γ9 (obr. 3). Tato plošná oblast 43 putuje pro snímání po plošném vzoru 11 v krocích ve směru osy y.

Nezávisle na orientaci osvětlené plošné oblasti 43 se dopadající světelné paprsky 19 v segmentech 44 kruhové difrakční mřížky ohýbají do směru k fotoreceptoru 26 (obr. 3), když prostorová frekvence f difrakční mřížky leží ve výše popsaném rozsahu. Segment 44 je v plošném čtverci 42 radiálně ohraničen dvěma vektory, kterými jsou poloměry kruhové difrakční mřížky. Protože difrakční rovina 22 (obr. 3) je rovnoběžná se směrem snímání, se zvětšujícím se úhlem mezi vektorem difrakční mřížky a difrakční rovinou 22 se zvětšuje účinný odstup drážek, takže barva světla odraženého ze segmentů 44 není jednotná a oproti radiálnímu ohraničení segmentů 44 vzniknou barevné lemy. Na kopii nejsou segmenty 44 a ostatní plošné části osvětleného plošného čtverce 42 rozlišeny. Reprodukce odraženého světla se provádí ve smíšené barvě, jejíž hlavní část je založena na vlnové délce λ stanovené prostorovou frekvencí f.

Místo kruhové difrakční mřížky s ekvidistantními žlábky jsou u jiných provedení jako opticky účinné struktury 4 (obr. 1) použitelné i reliéfní struktury Fresnelových Čoček. Jejich zaostřovací vlastnosti jsou optimalizovány tak, aby se do fotoreceptoru 26 (obr. 3) odrazilo co nejvíce bílého světla.

Použití takových kruhových difrakčních mřížek pro elementární buňky 40 a/nebo pro dílčí plochy 15, popřípadě kruhové plochy 41 (obr. 4e), má tu výhodu, že na kopii se pozadí tabulky 39, nezávisle na směru snímání, a při odpovídajícím uspořádání i šrafování vytvořené dílčími plochami 15. objeví vždy ve smíšené barvě.

U dalších provedení bezpečnostního prvku 1 zaujímají plochu dílčích ploch J5, místo kruhové difrakční mřížky odrazné plochy nebo matové struktury.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Bezpečnostní prvek (1) s odrazným opticky proměnným plošným vzorem (11) uloženým ve vícevrstvém kompozitu (3) z plastu, vizuálně rozpoznatelným z předem stanovených směrů pozorování a vytvořeným z mozaiky plošných prvků (12, 13, 14) s opticky účinnými strukturami (4), vyznačující se tím, že alespoň v části plošného vzoru (11) jsou navíc v oblastech (28 až 33, 37, 38) nezávislých na mozaice plošných prvků (12, 13, 14) rovnoměrně uspořádány identické dílčí plochy (15) s opticky účinnými strukturami (4), které se liší od okolní mozaikové struktury, přičemž těžiště (16) těchto dílčích ploch (15) v oblastech (28 až 33, 37, 38) tvoří bodový rastr s více než 5 body najeden milimetr, přičemž dílčí plochy (15) mají největší rozměr menší než 0,2 mm a poměr jejich délky (L) k jejich šířce (B) je alespoň tri, tedy platí L/B > 3, přičemž v každé oblasti (28 až 33, 37, 38) jsou dílčí plochy (15) v bodovém rastru uspořádány

- 10CZ 302182 B6 navzájem rovnoběžně v jednom přednostním směru (34), a přičemž oblasti (28 až 33, 37, 38) tvoří skrytou informaci určenou tímto přednostním směrem (34) a prostým okem nepostřehnutelnou, která je však znázorněna v barevné kopii plošného vzoru (11) a rozpoznatelná jako artefakt pouhým okem prostřednictvím šrafování.
2. Bezpečnostní prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že elementární buňka (40) bodového rastru má pravoúhelníkový nebo šestiúhelníkový tvar.
3. Bezpečnostní prvek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že oblasti (28 až io 33, 37, 38) spolu sousedí, přičemž sousední oblasti (28 až 33, 37, 38) se nezávisle na skryté informaci liší v přednostním směru (34) dílčích ploch (15).
4. Bezpečnostní prvek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že oblasti (28 až 33, 37, 38) jsou odděleny volnými plochami (35) prostými dílčích ploch (15), přičemž skrytá i? informace je určena uspořádáním volných ploch (35), a přičemž v těchto oblastech (28 až 33, 37, 38) mají dílčí plochy (15) tentýž přednostní směr (34).
5. Bezpečnostní prvek podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že v dílčích plochách (15) jsou upraveny odrazné plochy (10) a v plošných prvcích (12, 13, 14) jsou io upraveny mikroskopicky jemné, opticky účinné struktury (4) rozptylující nebo ohýbající světlo.
6. Bezpečnostní prvek podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že v dílčích plochách (15) jsou upraveny mikroskopicky jemné, opticky účinné struktury (4) rozptylující nebo ohýbající světlo a v plošných prvcích (12, 13, 14) jsou upraveny rovné odrazné

25 plochy (10).
7. Bezpečnostní prvek podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že reliéfními, opticky účinnými strukturami (4) v dílčích plochách (15) a v plošných prvcích (12, 13, 14) jsou mřížkové struktury, přičemž mřížková struktura dílčích ploch (15) se liší od mřížkových

30 struktur plošných prvků (12, 13, 14) alespoň v azimutu (Θ) a/nebo v prostorové frekvenci (f).
8. Bezpečnostní prvek podle jednoho z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že mikroskopicky jemnými, opticky účinnými strukturami (4) ohýbajícími světlo jsou lineární mřížkové struktury.
9. Bezpečnostní prvek podle jednoho z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že mikroskopicky jemnými, opticky účinnými strukturami ohýbajícími světlo jsou struktury ve tvaru křížové mřížky s předem stanovenými prostorovými frekvencemi (fl, f2).

40
10. Bezpečnostní prvek podle nároku 5 nebo 7, vyznačující se tím, že mřížková struktura v navzájem se dotýkajících plošných čtvercích (42) buněk (40) s délkou (h) strany menší než 100 mikrometrů se opakuje, přičemž mřížkovou strukturou vytvořenou v každém plošném čtverci (42) je mikroskopicky jemný reliéf ze soustředně uspořádaných kruhových drážek.
11. Bezpečnostní prvek podle nároku 10, vyznačující se tím, že mřížkové struktury jsou vytvořeny jako odrazné Fresnelovy čočky.
12. Bezpečnostní prvek podle jednoho z nároků 8 až 10, vyznačující se tím, že pro

50 úhel (a) dopadu světelných paprsků (19) v rozsahu od 25° do 30° jsou prostorové frekvence (f, fl, f2) mřížkových struktur zvoleny z rozsahů 350 až 550 čar najeden milimetr a/nebo 725 až 1025 čar najeden milimetr.

- 11 CZ 302182 B6
13. Bezpečnostní prvek podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že mikroskopicky jemnými, opticky účinnými strukturami (4) rozptylujícími dopadající světelné paprsky (19) jsou matové struktury.

5
14. Bezpečnostní prvek podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že jedna z oblastí (28 až 33) plní funkci oblasti (37) pozadí a ostatní oblasti (28 až 33) uspořádané uvnitř této oblasti (37) pozadí mají funkci oblastí (38) značek a mají tvar grafických nebo abecedních značek, přičemž přednostní směr (34) dílčích ploch (15) v oblasti (37) pozadí a přednostní směr (34) dílčích ploch (15) v oblastech (38) značek jsou vůči sobě uspořádány kolmo.
15. Bezpečnostní prvek podle nároku 14, vyznačující se tím, že oblasti (37) pozadí jsou uspořádány tak, že přednostní směiy (34) dílčích ploch (15) na každé oblasti (37) pozadí vystupují radiálně z jednoho bodu.

15
16. Bezpečnostní prvek podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že oblasti (28 až 33) plní funkci oblasti (37) pozadí, přičemž volné plochy (35) uvnitř oblasti (37) pozadí mají funkcí oblastí (38) značek a mají tvar grafických nebo abecedních značek.
17. Bezpečnostní prvek podle jednoho z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že
20 plošný podíl dílčích ploch (15) plošného vzoru (11) v oblastech (28 až 33, 37, 38) nepřekračuje 20 %.