CZ301633B6 - Zpusob a zarízení k výrobe textilních výrobku a vyrobené textilní výrobky - Google Patents

Abstract

Vlákna (10), pricházejících ve smeru posuvu ve tvaru rouna (O), se vedou mezi rotacními kotouci (11) a smyckovacími prsty (21), kde se za pomoci oddelovacích patek (31) podrobují smyckování prícne ke smeru posuvu rouna, prípadne se soucasne dlouží, a pretvárejí se do pravidelných záhybu ve forme smycek a soucasne se usporádávají navzájem rovnobežne, pricemž rovnobežná vlákna (10) ve forme smycek se pomocí patek (31) zhuštují cástecným blokováním jejich pohybu ve smeru posuvu rouna (O), a soucasne se ukládají prímo na nosnou vrstvu pohyblivou ve smeru posuvu rouna (O) a opatrenou prostredky pro upevnení smycek lepením, bez zarízení na provazování jako jsou jehly nebo vpichovací prvky. Na druhý povrch vrstvy vláken (10) je možno upevnit druhou nosnou vrstvu (102), s možností následného rozríznutí vrstvy vláken (10) delicí lamelou (58), címž vzniknou dva textilní výrobky (70, 80). Zarízení sestává ze sady otácejících se kotoucu (11) uložených na spolecné prícné hrídeli (13) a po svém obvodu opatrených ozubením (15), pricemž úhly (51) zubu smerují k tangente a mezi jednotlivými zuby jsou usporádané smyckovací prsty (21), jejichž konce probíhají v podstate tangenciálne ve vztahu ke kotoucum (11), a v prodloužení každého smyckovacího prstu (21) je dále usporádaná oddelovací patka (31). Výrobek obsahuje podkladovou vrstvu (100), ke které jsou pripojené smycky soubežných vláken (10), aniž by tyto smycky procházely podkladovou vrstvou (100), pricemž smycky jsou prípadne rozstrižené, a pricemž vzdálenost mezi vlákny (10) ve forme smycek je menší než 2,54, výhodne 1,6 nebo nejlépe 0,8 mm.

Description

Způsob a zařízení k výrobě textilních výrobků a vyrobené textilní výrobky

Oblast techniky

Vynález se týká zdokonaleného způsobu výroby textilních výrobků vrstveného typu, vyrobených přímo z vláken. Vynález se dále týká zařízení k provádění tohoto způsobu a výrobků získaných tímto způsobem.

Dosavadní stav techniky

Vrstvené výrobky tzv, typu „nappé-collé” („lapped-bonded”), jsou výrobky vyrobené z textilního rouna, a zejména z rouna již utvořeného z vláken nebo nití, nebo případně z vlákenného rouna, které se postupně skládá pro vytváření záhybů, kde tyto záhyby mohou mít ve směru posuvu rouna tvar smyček. Takto skládané rouno se následně jednoduše upevní přilepením na podkladovou vrstvu. Tak se získá výrobek, kde nitě nebo vlákna neprostupují podkladovou vrstvou, na rozdíl od všívaných výrobků, které vytvářejí řadu smyček prostupujících podkladovou vrstvou.

V současné době existují dvě velké skupiny způsobů určených k výrobě textilních výrobků tohoto typu.

První velká skupina je nejznámějšf a zahrnuje způsoby používající stroje s rameny, v nichž jsou upevněny lamely. Tyto lamely postupně zatlačují vláknité rouno na první opěrnou desku, potom na druhou opěrnou desku, kteráje rovnoběžná s první opěrnou deskou, k postupnému vytváření řady smyček pomocí skládání. Tyto smyčky se následně spojí s podkladovou vrstvou, která je zejména předem potažena lepidlem, jako je polyvinylchloridová pasta, na kterou se ukládají tyto smyčky. Takto vytvořená soustava, vzniklá spojením podkladové vrstvy a smyček, se potom podrobí tepelné úpravě, například pomocí infračerveného záření.

V jiném provedení se mohou smyčky udržovat mezi dvěma podkladovými vrstvami, dokud těmito dvěma vrstvami nepronikne lepidlo tavitelné za tepla, pro impregnování základen těchto smyček.

Ve všech případech, přilepením lepidlem PVC nebo lepidlem tavitelným za tepla, se získá výrobek, který má smyčkový vzhled, podobající se výrobku se všívanými smyčkami, nebo se získá vrstvený výrobek, tvořený smyčkami sevřenými mezi dvěma podkladovými vrstvami, které se mohou následně podélně rozřezávat pro získání výrobků typu sametu.

Další alternativní provedení zahrnuje použití napnutých kabelů, které nahrazují uvedené lamely.

Podle druhé velké skupiny uvedených způsobů se provádí postupné vytváření řady záhybů rotačním způsobem, jímž se nitě nebo vlákna rouna postupně zatlačují do výčnělků uspořádaných na drážkovaném válci. Záhyby se vytvářejí působením skládacího členu, jako je lamela nebo kotouč, které jsou drážkované. Následně se na řadu smyček, získaných skládáním, umístí podkladová vrstva, kteráje zejména předem opatřená povlakem lepidla. Případně se spojená soustava podkladové vrstvy a smyček před svým vyjmutím z drážkovaného kotouče podrobí tepelné úpravě.

Je vhodné zdůraznit, že všechny uvedené způsoby mají následující nevýhody:

- jejich výrobní rychlost je poměrně nízká. Například u popsaného systému s rameny představuje 120 zdvihů za minutu již poměrně vysokou rychlost, z důvodu složitosti pohybů vytvářených vačkovými prvky;

-1CZ 301633 B6

- množství lepidla potřebného ke spojení smyček s podkladovou vrstvou je značné, a proto jsou získané výrobky ještě stále velice drahé;

- vyrobitelný rozsah výrobků typu „nappé-collé” („lapped-bonded”), je poměrně omezený.

Na druhé straně přihlašovatel vyvinul způsob zhotovování textilních výrobků přímo z vláken, kteiý se nazývá „způsob vertikálního uspořádání“. Tento způsob je popsán ve zveřejněné patentové přihlášce WO91/00382, a umožňuje zhotovování výrobků, jako jsou podlahové a nástěnné krytiny typu kovralu, přímo z vláken, které se pohybují ve tvaru rouna. Popsaný výrobní způsob spočívá v tom, že se tato vlákna nechají podrobit „příčnému zkadeření“, spojenému s „dloužeio ním“, přičemž se získá nahromadění vláken ve tvaru oblouěkovaných „pseudovláken“, kde jsou vlákna uspořádána rovnoběžně. Tento krok se obvykle nazývá „ (předběžné) zkadeření“ a nemůže být přirovnáván ke skládání.

V tomto spisu je popsáno, ze příčné zkadeření doprovázené dloužením se provádí u každého jednotlivého vlákna pomocí otočných prvků nebo kotoučů k vytváření smyček, kde tyto prvky jsou uspořádány ve vzájemném rozestupu na příčné ose vzhledem ke směru posuvu rouna, a mezi nimiž jsou uspořádány platiny k vytváření smyček, z toho důvodu je každé vlákno v podstatě přetvořeno alespoň do jedné smyčky. Tak se vytvoří nezkroucené pseudovlákno, získané nahromaděním různých základních vláken dobře rovnoběžně uspořádaných, které má tvar smyčky.

Nahromadění vláken rovnoběžně uspořádaných do tvaru pseudovláken se vytvoří buď otevřeným ouškem jehly, jak je podrobně popsáno ve zveřejněné přihlášce W091/00382 tohoto přihlašovatele, nebo pomocí zářezů vytvořených v převáděcích prvcích, jak je popsáno ve spisu WO96/10667, také tohoto přihlašovatele.

Pseudovlákna se potom přepravují pomocí dopravních prvků tvořených těmito jehlami nebo těmito převáděcími prvky, ve tvaru příčných řad smyček k podkladové vrstvě, s níž se tyto smyčky spojí.

V přihlášce WO91/00382 se toto spojení provádí průchodem jehel napříč této podkladové vrstvy, s cílem lepšího provedení podlahové krytiny typu se v Sívanými smyčkami.

Tento způsob byl ještě zdokonalen Návrhem zlepšení, popsaným v evropském patentu EP 958700 93.2, v němž je spojen způsob popsaný ve zveřejněné přihlášce W091/00382, s pou35 žitím zařízení prodloužení rouna, popsaného ve spisu EP-A 0520911. Kromě toho se navrhuje zdvojení prvků vytvářejících smyčky přidáním kroku nazvaného „obloučkování“ pro snížení sil na hřídelích, kde tyto síly vznikají jako důsledek použití rouna zběžného roubovacího stroje.

V tomto případě existují alespoň dva samostatné soubory prvků: první soubor je určen k prová40 dění kroku obloučkování pomocí zařízení tvořeného vzájemným proniknutím první sady kotoučů k vytváření obloučků a první sady platin k vytváření obloučků, zatímco druhý soubor je určen k provádění dalšího klasického kroku, nazvaného předběžné zkadeření pomocí zařízení tvořeného vzájemným proniknutím druhé sady kotoučů, zvané kotouče k vytváření smyček a druhé sady platin, nazvané platiny k vytváření smyček, přičemž tento druhý soubor je uspořádán za zaríze45 ním k vytváření obloučků ve směru posuvu rouna. Velikost dělení zařízení na obloučkování je násobek velikosti dělení zařízení na předběžné zkadeření.

Výrobky navržené v tomto spisu jsou v podstatě provedeny ve tvaru výrobků se všívanými smyčkami.

V tomto stavu by tento způsob vertikálního uspořádání mohl skutečně dosáhnout průmyslového využití. Ve skutečnosti bylo možné řídit úroveň sil a kroutících momentů, dokonce i v případě velké pracovní šířky, například větší než 4 metry.

-2CZ 301633 B6

Nicméně, i když je tento způsob zcela proveditelný v průmyslovém měřítku, je třeba připustit, že jeho produktivita práce zůstává ještě omezena. Je to v podstatě způsobeno přepravními prvky, které vykonávají střídavé pohyby, a které jsou tvořeny buď jehlami, nebo ještě převáděcími prvky, popsanými ve spisu WO96/10667.

Ve skutečnosti výrobní rychlost, která může být vyjádřena jako výsledek posuvu základní vrstvy najeden zdvih (v mm), na rychlost pohybu jehel (ve zdvizích za minutu), dosahuje velikosti 1,5 až 4,5 m/min., která je zcela přijatelná pro výrobu výrobků se všívanými smyčkami, ale zůstává stále velice nízká v případě výroby srovnatelné s řadou jehel, její z výrobní rychlost může dosáhlo nout 15 m/min.

Kromě toho, ze známých důvodů půdorysné plochy textilního zařízení způsobené použitím jehel nebo dokonce převáděcích prvků mezi kotouči k vytváření smyček, je obtížné, aby se velikost hustoty tkaniny či hustota vláken pro tak zvané vertikální uspořádání udrželo pod jednou deseti15 nou palce, ledaže by bylo možné vyrobit velice přesné, a tedy i velice drahé prvky, což by zabránilo možnosti levnějšího zhotovování výrobků tímto způsobem tak zvaného vertikálního uspořádání.

Na druhou stranu je třeba uvést trend vkusu zákazníků pro výrobky s jemnou hustotou vláken. U těchto výrobků je posuv na jeden zdvih nejmenší, a z toho důvodu je také nejnižší i produktivita práce. Proto je třeba stanovit hranici zájmu o způsob, u něhož by hodnoty velice malé hustoty byly snadno uskutečnitelné, bez nutnosti omezování výrobní rychlosti.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je navrhnout vyřešení existujících omezení, zejména, co se týká produktivity práce, ve způsobu zvaném způsob vertikálního uspořádání, popsaného ve spisech WO91/003 82 a WO96/10667.

Cílem tohoto vynálezu je zejména umožnit zhotovení výrobků zvaných „nappés-collés” („lapped-bonded“), které umožní vytvořit vzhled, blížící se známému stavu techniky, a současně umožní dosazení vysoké produktivity práce zavedením tohoto způsobu.

Cílem tohoto vynálezu je umožnit doplňujícím způsobem zhotovení výrobků zvaných „nappéscollés“ („lapped-bonded“), s jemnou velikostí dělení pletacího stroje, to znamená s vytvořením hustoty smyček nižší než jedna desetina palce.

Kromě toho je cílem tohoto vynálezu umožnit zhotovení nových výrobků, které nebylo možno zhotovit s použitím způsobu popsaného ve starších zveřejněných spisech tohoto přihlašovatele, a zejména ve spisech W091/00382 a WO96/10667.

Způsob výroby textilních výrobků, typu vyráběného z vláken přicházejících ve směru posuvu ve tvaru rouna, kdy vlákna rouna jsou podrobována postupnému ohýbání za účelem formování záhybů, které mohou mít ve směru posuvu rouna tvar smyček, přičemž smyčky rouna jsou připevněny k substrátu lepením, kde způsob obsahuje krok zvaný předběžné smyčkování, v němž se jednotlivá vlákna rouna podrobují smyčkování příčně ke směru posuvu rouna, případně se současně dlouží, a přetvářejí se do pravidelných záhybů ve formě smyček a současně se uspořádávají navzájem rovnoběžně, přičemž smyčky se připevňují k nosné vrstvě posuvné ve směru posuvu rouna a opatřené prostředky pro upevnění smyček, spočívá v tom, ze rovnoběžná vlákna ve formě smyček se následně zhušťují částečným blokováním jejich pohybu ve směru posuvu rouna, a současně se ukládají přímo na nosnou vrstvu, bez zařízení na provazování jako jsou jehly nebo vpichovací prvky.

-3CZ 301633 B6

Zhuštění vláken se dosahuje po přechodném kroku, který následuje po spuštění způsobu a během kterého se vlákna ve formě smyček, získaná v předběžného smyčkování, blokují a hromadí náhodným způsobem ve formě zarážky nebo zátky, která zvyšuje svou velikost a z do doby kdy nahromaděná vlákna kontaktují nosnou vrstvu, připevní se k ní a pohybují se s nosnou vrstvou, přičemž zhuštění se tvoří postupným hromaděním a ukládáním vláken na nosnou vrstvu za zátkou, a přičemž vlákna jsou ukládána v podstatě kolmo na nosnou vrstvu.

Ukládání vláken ve formě smyček se provádí pomocí oddělovacích prvků umožňujících vedení těchto vláken a z k nosné vrstvě za jejich současného přidržování,

Nosnou vrstvou je první podkladová vrstva, která tvoří povrchovou vrstvu textilního výrobku.

Nosná vrstva může být mezilehlým prvkem, jako je tkaný nebo netkaný textilní pás, kartáč nebo jiná velcro páska, přičemž mezilehlý prvek drzí smyčky vláken, zatímco volné konce mezi leh lé] 5 ho prvku se spojují s první podkladovou vrstvou.

Smyčky vláken se připojují k první podkladové vrstvě pomocí lepidla o vískozitě, která umožňuje unášení smyček podkladovou vrstvou za současného vytvoření účinného spojení.

Smyčky vláken se připojují k podkladové vrstvě pomocí prvního kontaktního zařízení, jako je vyhřívací pec, kalandr, buben nebo vyhřívací lamela, k dosazení soudržnosti smyček s podkladovou vrstvou natavením.

Rychlost posuvu podkladové vrstvy je rovnoměrná nebo probíhá v rázech.

Na vrstvu z vláken ve formě smyček připevněných k podkladové vrstvě se pokládá druhá podkladová vrstva a připevní se k povrchu vrstvy z vláken, přičemž se vytvoří textilní výrobek se sendvičovou strukturou, kde podkladové vrstvy svírají z obou stran vrstvu z vláken.

Po vytvoření sendvičové struktury se pro získání dvou textilních výrobků typu sametu sendvičová struktura rozřízne na dva díly.

Do smyček zhuštěných vláken se před položením podkladové vrstvy zavede práškový materiál, jako je bentonit, křída nebo písek, případně doprovázený zpevňujícími prvky, jako jsou trubice nebo kabely, k vytvoření technických textilií se strukturou vrstveného typu.

Zařízení k provádění způsobu sestává ze sady otáčejících se kotoučů uložených na společné příčné hřídeli a po svém obvodu opatřených ozubením, přičemž úhly zubů směřují k tangentě a mezi jednotlivými zuby jsou uspořádané smyčkovací prsty, jejichž konce probíhají v podstatě tangenciálně ve vztahu ke kotoučům, je charakteristické tím, že v prodloužení každého smyčkovacího prstu je dále uspořádaná oddělovací patka.

Výrobek získaný pomocí způsobu výroby podle nároků nebo zařízení obsahuje podkladovou vrstvu, ke které jsou připojené smyčky souběžných vláken, aniž by tyto smyčky procházely pod45 kládovou vrstvou, přičemž smyčky jsou případně rozstřižené, a přičemž vzdálenost mezi vlákny ve formě smyček je menší než 2,54 mm, výhodně 1,6 mm nebo nejlépe 0,8 mm.

Smyčky vláken jsou připojené k podkladové vrstvě natavením nebo pomocí lepidla,

Výrobek může obsahovat druhou podkladovou vrstvu, uspořádanou na straně vrstvy z vláken ve formě smyček protilehlé ke straně připojené k první podkladové vrstvě, pro vytvoření sendvičové struktury.

-4CZ 301633 B6

Sendvičová struktura se dvěma podkladovými vrstvami případně obsahuje práškový materiál, jakoje bentonit, zavedený do smyček vláken mezi oběma podkladovými vrstvami.

Jak již bylo uvedeno, příčné smyčkování spojené s dloužením se provádí u každého jednotlivého vlákna pomocí otočných prvků nebo kotoučů k vytváření smyček, kde tyto prvky jsou uspořádány ve vzájemném rozestupu na příčné ose vzhledem ke směru posuvu rouna, a mezi nimi jsou uspořádány platiny k vytváření smyček. Tak se umožní, že každé vlákno je zpracováno alespoň v jednom kroku předběžného smyčkování, a umožní se dosazení rovnoběžného uspořádání základních vláken.

io

Smyčky zhuštěných vláken, která jsou obzvláště rovnoběžně uspořádána, se přivádějí přímo na nosnou vrstvu, bez pomoci zařízení pro provazování, jako jsou jehly nebo vpichovací prvky.

Zhuštění smyčkovaných vláken se provede tak, že získaná první smyčkovaná vlákna se blokují a hromadí ve formě zarážky, tvořené náhodným nahromaděním smyček za sebou, přičemž další vytvářené smyčky jdoucí postupně za sebou se zhušťují proti zarážce a polohují v podstatě kolmo na nosnou vrstvu.

Polohování zhuštěných smyček se provádí v podstatě vertikálně pomocí oddělovacích prvků, které umožňují vedení materiálu a z k nosné vrstvě, za jejich současného přidržování.

Nosnou vrstvou může být přímo podkladová vrstva konečného vyráběného výrobku, tvořená vláknitou rohoží, opatřenou na rubu plastovou fólií, typu PVC, atd.

Případně místo toho, aby byl přímo uložen na podkladovou vrstvu konečného výrobku, může být zhuštěný materiál uchopen vloženým prvkem, jakoje pás ve tvaru ručně vázaného koberce, kartáč nebo podložka tzv., velcro, jejichž úlohou je udržovat uspořádání smyček, zatímco volný konec materiálu se spojuje s podkladovou vrstvou,

Toto spojování se provádí lepidlem, jehož viskozita je určena tak, aby umožnila unášení jednotlivých vláken tohoto materiálu podkladovou vrstvou pro vytvoření účinného lepeného spojení.

Obecně vzato se mohou použít pastovitá lepidla, pryskyřice (akrylové, izokyanátové, styren butadienové, fenolové, atd.), termoplasty ve formě plastů tavitelných za tepla, fólie, nebo prášku (polyestery, polypropyleny, EVA, PVC, atd.), pěny (PVC, akrylové, atd.), nebo se může provádět přímé lepení natavením vertikálně uspořádaných vláken na podkladovou vrstvu. Použité prostředky k přivádění potřebného tepla k tomuto účelu jsou zejména vyhřívací pec s infračervenými paprsky, kalandr nebo vyhřívací buben nebo dále vyhřívací lamely, mající tvar plochých kovových destiček, opatřených elektrickými odporovými prvky nebo kanálky pro průchod teplo40 podkladového média.

Rychlost posuvu podkladové vrstvy může být buď rovnoměrná, nebo může probíhat v rázech, tak, aby tímto způsobem bylo možno získat prvotřídní zhuštění textilního materiálu na podkladové vrstvě.

Přehled obrázku na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, kde na obr. 1 je schematicky znázorněno zařízení pro vertikální uspořádání použité k provádění tohoto způsobu, na obr. 2 jsou znázorněny postupné kroky přípravy textilního materiálu, vertikálního uspořádání vláken tvořících tento materiál, jejich rovnoběžného uspořádání a rovněž jejich zhuštění, na obr. 3 je znázorněno zařízení umožňující výrobu textilního výrobku ve formě výrobku „nappé-collé“ („lapped-bonded“), typu vrstveného výrobku, podle prvního provedení způsobu podle vynálezu a na obr. 4 je zná zorněno

-5CZ 301633 B6 zařízení umožňující výrobu textilního výrobku obsahujícího bentonitový prášek.

Příklady provedení vynálezu

Podle klasického způsobu je vlákenné rouno uspořádáno pri poloze vláken a při hmotnost i vláken, jak bylo popsáno v dřívější přihlášce přihlašovatele, a přivádí se do úrovně zařízení pro vertikální uspořádání, znázorněného na obr. 1.

io Toto zařízení je v podstatě tvořeno sadou kotoučů, na zvaných „kotouče k vytváření smyček“ a označených vztahovou značkou ii a uložených na společné příčné ose 13, a poháněných nepřetržitým rotačním pohybem s obvodovou rychlostí zejména stejnou, jako je rychlost posuvu rouna 0. Kotouče ϋ jsou na svém obvodu opatřeny zuby 15, které mají vhodný úhel vzhledem k tangenciálnímu uspořádání, a které umožňují unášení přiváděného rouna 0. Mezi jednotlivými i5 kotouči J_L jsou umístěny platiny 2J k vytváření smyček, jejichž konce jsou uspořádány v podstatě tangenciálně vzhledem ke kotoučům JT.. Toto zařízení umožňuje provádět krok na zvaný „ krok předběžného zkadeření (smyčkování)“, který spočívá v příčném zkadeření každého vlákna, spojeném dloužením vlákna, pro správné rovnoběžné uspořádání vláken.

Pro lepší pochopení způsobu, tvořícího základ tohoto vynálezu, bude vhodné provést odkaz na jednotlivé obr. 2a až 2e, které znázorňují postupné kroky přípravy textilního materiálu, určené k výrobě výrobků typu „nappé-collé“ („lapped-bonded“).

Obr. 2a znázorňuje první krok, v němž rouno 0, sestavené z jednotlivých vláken 10, se právě zavádíme i kotouče JT a platiny 21 k vytváření smyček z vláken. Jednotlivá vlákna 10 rouna se podrobují již popsanému kroku předběžného smyčkování, které probíhá příčně ke směru podávání rouna, případně spojenému s dloužením vláken, pro jejich správné rovnoběžné uspořádání. Následně se rovnoběžně uspořádaná vlákna JO přivádějí ke koncům platin 2J k vytváření smyček.

Na základě způsobu podle tohoto vynálezu a na základě skutečnosti, ze zařízení neobsahuje žádné provozovací prvky, jako jsou jehly nebo vpichovací prvky, které jsou vystaveny střídavým pohybům, není zde žádné rozměrové omezení, a proto mohou být absorbované síly významně větší. To také znamená, ze síly vyvozené hřídelem, mohou být větší, což umožňuje větší pracovní rozsah v orientování vláken na vstupu rouna.

Na obr. 2b je znázorněno, že (po spuštění způsobu) první vytvořené smyčky z vláken 10, která jsou stále tažena otáčejícími se kotouči JJ. k vytváření smyček, jsou blokovány vlivem oddělovacích patek 31, proti nimž se smyčky vláken náhodně nahromadí, takže vytvářejí zarážku nebo „ zátku“ 20. V tom případě se vlákna silně ohnou, a mohou být na svém konci uspořádána dokonce kvazi horizontálně.

Na obr. 2c je znázorněno, že tato zarážka nebo „zátka“ 20 má snahu se rozpínat dolů, směrem k první podkladové vrstvě 100.

Na obr. 2d je znázorněno, že zátka 20 vytvořená nahromaděním prvních vláken rovnoběžně uspořádaných a zakřivených do obloučků nakonec dosáhne objemu, který přijde přirozeným způsobem do styku s první podkladovou vrstvou 100, uspořádanou právě pod platinami 21 k vytváření smyček. V tomto případě další smyčky vláken JO přicházející přímo z kroku předběž50 ného zkadeření, se stlačují v kroku, nazvaném „krok zhušťování“, v tomto případě vertikálně, proti překážce vytvořené „zátkou“ 20.

Na obr. 2e je znázorněno, že „zátka“ 20 je unášena první podkladovou vrstvou 100, za pomoci otáčení kotoučů JT a tlaku vyvozeného rovnoběžně uspořádanými smyčkami vláken 10, které

-6CZ 301633 B6 dále přicházejí od platin 21 k vytváření smyček. Tato fáze ukazuje, že se smyčky vláken JO následně pravidelně ukládají na první podkladovou vrstvu 100, aniž by se dále hromadily ve tvaru „zátky“ V tomto případě se smyčky vláken 10 ukládají v podstatě vertikálně.

Podle obzvláště výhodného pří kladu provedení jsou oddělovací patky 31 uspořádány tak, že mají tvar, kteiý obzvláště usnadní tento krok. Oddělovací patky 31 jsou uspořádány tak, že mohou vytvářet nálevku 44, mezi uvedenými patkami 31 a první podkladovou vrstvou 100, která stále postupuje.

ίο V tomto posledním kroku nemají oddělovací patky 31 již funkci oddělování vláken 10 od platin 21 k vytváření smyček, ale spíše funkci na podporu spojování těchto smyček vláken JO a první podkladové vrstvy 100. Kromě toho zaoblená část oddělovacích patek 31 umožní vedení zhuštěných smyček vláken k první podkladové vrstvě 100, zatímco jejich šikmá část, umístěná v odstupu od podkladové vrstvy 100, poněkud níž, než je výška smyčky, vytváří tlak na smyčky vláken

10 a přitlačuje je k podkladové vrstvě 100.

Napětí vláken v okamžiku jejich zhušťování oddělovacími patkami 31 je nižší než napětí v rounu vystavenému kroku předběžného zkadeření, což umožňuje snadné unášení smyček z rovnoběžně uspořádaných vláken J_0 společně s první podkladovou vrstvou 100. Ve skutečnosti, jestliže je napětí vláken vyvozené na konci platin 21 k vytváření smyček během kroku předběžného zkadeření nižší, než je reakční tlak vyvozený dorazem nebo ,,zátkou“ 20 v nálevce 41 vytvořené oddělovacími patkami 31 a podkladovou vrstvou 100, vlákna JO se začnou hromadit mezi kotouči JJ. a platinami 21 k vytváření smyček, až ke vstupu rouna. Z toho důvodu by neprobíhalo automatické unášení materiálu první podkladovou vrstvou 100.

Toto napětí v podstatě závisí na orientaci vláken JO v rounu na vstupu do zařízení pro vertikální uspořádání.

Přítomnost tohoto napětí ve vláknech umožňuje, že tato soustava působí jako „zpětná klapka“, přičemž zabraňuje nahromadění vláken na platinách k vytváření smyček.

Je vhodné poznamenat, že i když je to uvedeno v předchozích zveřejněných přihláškách přihlašovatele, nedochází ke skutečné tvorbě vláken, ale přesto se získají smyčky z vláken, která jsou perfektně uspořádána rovnoběžně, kromě toho je hustota vláken ze smyček nastavitelná změnou poměru rychlosti posuvu podkladové vrstvy k hnací rychlosti kotoučů.

Pro zhotovení výrobků typu „nappé-collé“ („lapped-bonded“) je výhodné, když se první podkladová vrstva 100 předem potáhne lepidlem, jehož hustota bude zvolena taková, aby umožnila unášení smyček vláken JO společně s podkladovou vrstvou 100, přičemž se současně vytváří účinné lepené spojení.

Případně je možné opatřit lepidlo aktivačním členem tak, aby nastala reakce v okamžiku uložení vláken na podkladovou vrstvu 100. Může se uvazovat o při kladech takových lepidel, jako jsou pastovitá lepidla, akrylová lepidla nebo podobně. Zařízení a způsoby pro aktivaci se mohou vyb45 rat mezi kontaktními zařízeními nebo způsoby, jako jsou kalandry, vyhřívací lamely apod., zařízení a způsoby pracující s horkým vzduchem, jako jsou trouby, pulzační vzduchová zařízení, atd., případně zařízení a způsoby pracující na principu energie záření, infračervených paprsků apod.

Obr. 3 představuje jeden typ výhodného provedení zařízení k provádění způsobu podle vynálezu k výrobě vrstveného textilního výrobku typu, „nappé-collé“ („lapped-bonded“).

Na tomto obr. 3 je znázorněn kotouč JI, na němž je umístěna platina 21. k vytváření smyček, v jejímž prodloužení je uspořádána oddělovací patka 31- Vhodně orientované vlákenné rouno Oje

-7CZ 301633 B6 taženo řadou kotoučů Π..

Předběžné smyčkování a zhuštění materiálu a jeho připojení přímo k podkladové vrstvě, která se posouvá, se provádí způsobem popsaným podle obr. 2a až 2e.

Podle příkladu provedení na obr. 3 se pastovité lepidlo ukládá pomocí první stěrky 51. pro spojení smyček vláken, přicházejících z kroků předběžného smyčkování a zhuštění, s první podkladovou vrstvou 100. Následně se získaný textilní výrobek podrobí tepelné úpravě pomocí prvních vyhřívacích destiček 54, pro gelovatění pastovitého lepidla. Na tento výrobek, tvořený první io podkladovou vrstvou 100 spojenou s vrstvou vláken ve formě smyček, se následně ukládá (na stranu smyček protilehlou ke straně spojené s první podkladovou vrstvou) druhá podkladová vrstva 102. rovněž potažená pastovitým lepidlem pomocí druhé stěrky 52, pro vytvoření vrstveného výrobku 60. Následně se tento vrstvený výrobek 60 znovu podrobí tepelné úpravě pomocí druhých vyhřívacích destiček 56, pro gelovatění pastovitého lepidla na druhé podkladové vrstvě j02. Nakonec dělicí lamela 58 rozřízne vrstvený výrobek 60 na dva díly pro získání dvou výrobků 70 a 80 typu sametu.

Tento vynález umožňuje vyrobení celých sérií výrobků, což nebylo možné použitím způsobů a zařízení popsaných ve starších přihláškách přihlašovatele.

Díky způsobu podle tohoto vynálezu se mohou vyrábět tři velké skupiny textilních výrobků.

První velká skupina zahrnuje podlahové a nástěnné krytiny nebo potahy na automobily. Zejména je možné zhotovovat výrobky mající vzhled výrobku se všívanými smyčkami nebo vzhled same25 tu. Měřítkem hustoty výsledného textilního výrobku je míra, která se vyjadřuje v mm a jejíž hodnota se rovná násobku jednoho palce číslem, které vyjadřuje reciprokou hodnotu počtu vláken na jeden palec délky textilního výrobku. Pro uvedené výrobky jsou nejběžnější hustoty vláken ve formě smyček 1,98 až 3,97 mm. V tomto případě se používají lepidla pastovitá. PVC nebo akrylová, zatímco podkladové vrstvy mohou být tkané textilie, netkané textilie nebo dále skleněné rohože (v případě specifických požadavků na krytiny).

Také je možné zhotovovat homogenní výrobky vzhledu sametu, o nízké hustotě smyček, jehlovaného vertikálního typu, u nichž jsou hustoty vláken ze smyček 1,6 a z 1,98 mm.

A nakonec se takto mohou zhotovovat sametové výrobky malé výsky, ale velké hustoty, typu aksamitu, pro hustoty vláken ze smyček nižší než 1,6 mm. V tomto případě se s výhodou používají termoplastová lepidla.

S výhodou bylo zjištěno, ze zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, neobsahuje žádné citlivé prvky, jako jsou jehly nebo vpichovací prvky, které vykonávají střídavé pohyby. Z toho důvodu se mohou používat hrubá přírodní vlákna.

Tyto různé výrobky představují důležité ekonomické výhody a zajímavé funkční aspekty, jako je nízká citlivost na vlhkost, snadná údržba, atd.

Druhá velká skupina zahrnuje nábytkové tkaniny, jako jsou sady potahů na sedačky, tapety atd, V tomto případě jsou hustoty vláken ze smyček zejména malé, od 0,8 mm, a použitá vlákna jsou zejména velice jemná. Je dokonce možné použitím mikrovláken.

so Zejména pro získání vzhledu jemné hlazené kůže se používá lepidlo, které má vlastnost, že expanduje, až vyplní celý prostor mezi dvěma podkladovými vrstvami výrobku vrstveného typu, jako je lepidlo typu pěnového PVC, akrylu nebo polyuretanu, pro zachycení vláken. Vzhledu jemné hlazené kůže se jednoduše dosáhne rozříznutím a následným jemným smirkováním.

-8CZ 301633 B6

Třetí velká skupina se týká technických textilií, majících strukturu vrstveného typu, a které se proto nerozřezávají. Z těchto textilií se mohou uvést geotextilie, které se mohou použít jako drenážní struktury nebo jako struktury obsahující prášek typu bentonitu. Také se mohou uvést panelové struktury, jejichž tuhost je zajištěna vrstveným uspořádáním, a kde je prostor mezi dvěma podkladovými vrstvami vyplněn pryskyřicí nebo pěnou.

Pro lepší objasnění této poslední skupiny výrobků se s odkazem na obr. 4 může přesněji popsat kompozitní výrobek geotextilie s použitím jílového prachu, typu bentonitu. Podle pří kladu výhodného provedení uvedeného na obr. 4, se podle vynálezu provádí krok předběžného zkade10 ření pomocí kotoučů 11, mezi nimiž jsou umístěny platiny 21 k vytváření smyček, a v jejichž prodloužení jsou uspořádány oddělovací pat y 3L Do tohoto zařízení se přivádí rouno 0, které je v tomto případě vytvořeno z vláken vyššího číslování přízí (titru), například vyššího než 80 dtex, popřípadě ze směsi jemných vláken, majících například číslování přízí (titr) od 17 dtex, z důvodu usnadnění mykání rouna. Rouno 0 se přivádíme z i radu kotoučů 1_1 a platin 21 k vytváření smy15 ček k provedení kroků předběžného zkadeření a zhuštění, jak bylo podrobněji popsáno podle obr. 2.

První podkladová vrstva 104 se přivádí až k místu oddělování vláken jejich potlačováním na vyhřívací lamelu 61. Podkladová vrstva 104 zejména sestává z vláken, jejichž tavící teplota je vyšší než tavící teplota vláken tvořících smyčky, přicházejících z kroků předběžného zkadeření a zhuštění. Tato vyhřívací lamela 61 umožňuje dosazení teploty, která je vyšší než taviči teplota smyček, které při svém dotyku přilnou přímo k podkladové vrstvě 104. pro zhotovení výrobku 60.

Následně se na výrobek 60, vytvořený spojením podkladové vrstvy 104 se smyčkami, ukládá bentonitový prášek pomocí běžného ukládacíbo prostředku 63.

Vytvořená soustava se následně dopravuje na vibrační stůl 65. za účelem podpory pronikání bentonitového prášku do výrobku 60, pro získání co nejrovnoměmějšího jeho rozdělení ve výrobku 60. Je to umožněno zejména vlivem vyššího Číslování přízí (titru) u vláken ve smyčkách a jejich velké houževnatosti, což zabrání jejich praskání tlakem prášku. Výška smyček se dále volí jako funkce hmotnosti ukládaného prášku, pro získání prostoru v horní části výrobku, která neobsahuje prášek, proto, aby se na výrobek mohla uložit druhá podkladová vrstva 105 pomocí druhé vyhřívací lamely 67.

Takto se získá vrstvená struktura, v níž je udržován rovnoměrným způsobem bentonitový prášek.

Tyto výrobky se obvykle používají ve spojení s geomembránami pro zajištění nepropustnosti. Ve skutečnosti, v případě přítomnosti tekutiny, bentonit nabobtná a vstřebá tuto tekutinu, a tím zajis40 tí samočinné utěsnění trhliny.

Claims (16)

1. Způsob výroby textilních výrobků, typu vyráběného z vláken přicházejících ve směru posuvu ve tvaru rouna, kdy vlákna rouna jsou podrobována postupnému ohýbání za účelem for50 mování záhybů, které mohou mít ve směru posuvu rouna tvar smyček, přičemž smyčky rouna jsou připevněny k substrátu lepením, kde způsob obsahuje krok zvaný předběžné smyčkování, v němž se jednotlivá vlákna (10) rouna (O) podrobují smyčkování příčně ke směru posuvu rouna, případně se současně dlouží, a přetvářejí se do pravidelných záhybů ve formě smyček a současně se uspořádávají navzájem rovnoběžně, přičemž smyčky se připevňují k nosné vrstvě posuvné ve

-9CZ 301633 B6 směru posuvu rouna a opatřené prostředky pro upevnění smyček, vyznačující se tím, že rovnoběžná vlákna (10) ve formě smyček se následně zhušťují Částečným blokováním jejich pohybu ve směru posuvu rouna (O), a současně se ukládají přímo na nosnou vrstvu, bez zařízení na provazování jako jsou jehly nebo vpíchovací prvky.

2. Způsob výroby podle nároku 1, vyznačující se tím, že zhuštění vláken (10) se dosahuje po přechodném kroku, který následuje po spuštění způsobu a během kterého se vlákna (10) ve formě smyček, získaná z předběžného smyčkování, blokují a hromadí náhodným způsobem ve formě zarážky nebo zátky (20), která zvyšuje svou velikost až do doby kdy nahromaděná io vlákna (10) kontaktují nosnou vrstvu, připevní se k ní a pohybují se s nosnou vrstvou, přičemž zhuštění se tvoří postupným hromaděním a ukládáním vláken (10) na nosnou vrstvu za zátkou (20), a přičemž vlákna (10) jsou ukládána v podstatě kolmo na nosnou vrstvu.

3. Způsob výroby podle nároku 2, vyznačující se tím, že ukládání vláken (10) ve

15 formě smyček se provádí pomocí oddělovacích prvků umožňujících vedení těchto vláken (10) až k nosné vrstvě za jejich současného přidržování.

4. Způsob výroby podle nároků laž3, vyznačující se tím, že nosnou vrstvou je první podkladová vrstva (100), která tvoří povrchovou vrstvu textilního výrobku.

5. Způsob výroby podle nároků laž 3, vyznačující se tím, že nosná vrstva je mezilehlým prvkem, jako je tkaný nebo netkaný textilní pás, kartáč nebo jiná velqro páska, přičemž mezilehlý prvek drží smyčky vláken (10), zatímco volné konce mezilehlého prvku se spojují s podkladovou vrstvou (100).

6. Způsob výroby podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že smyčky vláken (10) se připojují k podkladové vrstvě (100) pomocí lepidla o viskozitě, která umožňuje unášení smyček podkladovou vrstvou (100) za současného vytvoření účinného spojení.

30

7. Způsob výroby podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že smyčky vláken (10) se připojují k podkladové vrstvě (100) pomocí prvního kontaktního zařízení (54), jako je vyhřívací pec, kalandr, buben nebo vyhřívací lamela, k dosažení soudržnosti smyček s podkladovou vrstvou (100) natavením.

35

8. Způsob výroby podle nároku 6, vyznačující se tím, že rychlost posuvu podkladové vrstvy (100) je rovnoměrná nebo probíhá v rázech.

9. Způsob výroby podle nároků laž8, vyznačující se tím, že na vrstvu z vláken (10) ve formě smyček připevněných k podkladové vrstvě (100) se pokládá druhá podkladová

40 vrstva (102) a připevní se k povrchu vrstvy z vláken (10), přičemž se vytvoří textilní výrobek se sendvičovou strukturou, kde podkladové vrstvy (100) a (102) svírají z obou stran vrstvu z vláken (10).

10. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se tím, že po vytvoření sendvičové

45 struktury se pro získání dvou textilních výrobků (70, 80) typu sametu sendvičová struktura rozřízne na dva díly.

11. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se tím, že do smyček zhuštěných vláken (10) se před položením podkladové vrstvy (102) zavede práškový materiál, jako je bento50 nit, křída nebo písek, případně doprovázený zpevňujícími prvky, jako jsou trubice nebo kabely, k vytvoření technických textilií se strukturou vrstveného typu.

-10CZ 301633 B6

12. Zařízení k provádění způsobu podle kteréhokoliv z předchozích nároků, sestávající ze sady otáčejících se kotoučů (11) uložených na společné příčné hřídeli (13) a po svém obvodu opatřených ozubením (15), přičemž úhly (51) zubů směřují k tangentě a mezi jednotlivými zuby jsou uspořádané smyčkovací prsty (21), jejichž konce probíhají v podstatě tangenciálně ve vztahu ke

5 kotoučům (11), vyznačující se tím, že v prodloužení každého smyčkovacího prstu (21) je dále uspořádaná oddělovací patka (31).

13. Výrobek získaný pomocí způsobu výroby podle nároků 1 až 11 nebo zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že obsahuje podkladovou vrstvu (100), ke které jsou připoio jené smyčky souběžných vláken (10), aniž by tyto smyčky procházely podkladovou vrstvou (100), přičemž smyčky jsou případně rozstřižené, a přičemž vzdálenost mezí vlákny (10) ve formě smyček je menší než 2,54, výhodně 1,6 nebo nejlépe 0,8 mm.

14. Výrobek podle nároku 13, vyznačující se tím, že smyčky vláken (10) jsou při15 pojené k podkladové vrstvě (100) natavením nebo pomocí lepidla.

15. Výrobek podle nároků 13a 14, vyznačující se tím, že obsahuje druhou podkladovou vrstvu (102), uspořádanou na straně vrstvy z vláken (10) ve formě smyček protilehlé ke straně připojené k podkladové vrstvě (100), pro vytvoření sendvičové struktuiy.

16. Výrobek podle nároku 15, vyznačující se tím, že sendvičová struktura se dvěma podkladovými vrstvami (100) a (102) obsahuje práškový materiál, jako je bentonit, zavedený do smyček vláken (10) mezi oběma podkladovými vrstvami (100) a (102).