CZ240399A3 - Způsob a zařízení k výrobě textilních výrobků a textilní výrobky - Google Patents

Description

Oblast techniky zdokonaleného způsobu výroby zvaného „nappé-collé („lappedz vláken. Vynález se dále týká způsobu a výrobků získaných tímto

Vynalez se tyká textilních výrobků typu bonded), vyrobených přímo zařízení k provádění tohoto způsobem.

Dosavadní stav techniky

Tak zvané výrobky typu „nappé-collé („lappedbonded), jsou výrobky vyrobené z textilního rouna, a zejména z rounajiž utvořeného z vláken nebo nití, ~ nebo případně z vláknitého rouna, které se postupně skládá pro vytváření záhybů, kde tyto záhyby mohou mít ve směru posuvu rouna tvar smyček. Takto skládané rouno se následně jednoduše upevní přilepením na podkladovou vrstvu. Tak se získá výrobek, kde nitě nebo vlákna neprostupují podkladovou vrstvou, na rozdíl smyček způsobů způsoby lamely.

Tyto lamely postupně zatlačují vláknité rouno na první opěrnou desku, potom na druhou opěrnou desku, která je rovnoběžná s první opěrnou deskou,k postupnému vytváření řady od vsivaných výrobku, které vytvářejí řadu prostupujících podkladovou vrstvou.

V současné době existují dvě velké skupiny urcenych k výrobě textilních výrobků tohoto typu.

První velká skupina je nejznámější a zahrnuje používající stroje s rameny, v nichž jsou upevněny • · • ···· ···· smyček pomocí skládání. Tyto smyčky se následně spojí s podkladovou vrstvou, která je zejména předem potažena lepidlem, jako je polyvinylchloridová pasta, na kterou se ukládají tyto smyčky. Takto vytvořená soustava, vzniklá spojením podkladové vrstvy a smyček, se potom podrobí tepelné úpravě, například pomocí infračerveného záření.

V jiném provedení se mohou smyčky udržovat mezi dvěma podkladovými vrstvami, dokud těmito dvěma vrstvami nepronikne lepidlo tavitelné za tepla, pro impregnování základen těchto smyček.

Ve všech případech, přilepením lepidlem PVC nebo lepidlem tavitelným za tepla, se získá výrobek, který má smyčkový vzhled, podobající se výrobku se všívánými smyčkami, nebo se získá vrstvený výrobek, tvořený smyčkami sevřenými mezi dvěma podkladovými vrstvami, které se mohou následně podélně rozřezávat pro získání výrobků typu sametu.

Další alternativní provedení zahrnuje použití napnutých kabelů, které nahrazují uvedené lamely.

Podle druhé velké skupiny uvedených způsobů se provádí postupné vytváření řady záhybů rotačním způsobem, jímž se nitě nebo vlákna rouna postupně zatlačují do výčnělků uspořádaných na drážkovaném válci. Záhyby se vytvářejí působením skládacího členu, jako je lamela nebo kotouč, které jsou drážkované. Následně se na řadu smyček, získaných skládáním, umístí podkladová vrstva, která je zejména předem opatřená povlakem lepidla. Případně se spojená soustava podklsdové vrstvy s smyček před svým vyjmutím z drážkovaného kotouče podrobí tepelné úpravě.

Je vhodné zdůraznit, že všechny uvedené způsoby mají následující nevýhody:

jejich výrobní rychlost je poměrně nízká. Například u popsaného systému s rameny představuje 120 zdvihů za minutu • · · · již poměrně vysokou rychlost, z důvodu složitosti pohybů vytvářených vačkovými prvky;

množství lepidla potřebného ke spojení smyček s podkladovou vrstvou je značné, a proto jsou získané výrobky ještě stále velice drahé;

- vyrobitelný rozsah výrobků typu „nappé-collé („lappedbonded), je poměrně omezený.

Na druhé straně přihlašovatel vyvinul způsob zhotovování textilních výrobků přímo z vláken, který se nazývá „způsob vertikálního uspořádání. Tento způsob je popsán ve zveřejněné patentové přihlášce W091/00382, a umožňuje zhotovování výrobků, jako jsou podlahové a nástěnné krytiny typu kovralu, přímo z vláken, které se pohybují ve tvaru rouna. Popsaný výrobní způsob spočívá v tom, že se tato vlákna nechají podrobit „příčnému zkadeření, spojenému s „dloužením, přičemž se získá nahromadění vláken ve tvaru obloučkovaných „pseudovláken , kde jsou vlákna uspořádána ’ rovnoběžně. Tento krok se obvykle nazývá „(předběžné) zkadeření a nemůže být přirovnáván ke skládání.

V tomto spisu je popsáno, že příčné zkadeření doprovázené dloužením se provádí u každého jednotlivého vlákna pomocí otočných prvků nebo kotoučů k vytváření smyček, kde tyto prvky jsou uspořádány ve vzájemném rozestupu na příčné ose vzhledem ke směru posuvu rouna, a mezi nimiž jsou uspořádány platiny k vytváření smyček. Z toho důvodu je každé vlákno v podstatě přetvořeno alespoň do jedné smyčky. Tak se vytvoří nežkroucené pseudoviákno, získané nahromaděním různých základních vláken dobře rovnoběžně uspořádaných, které má tvar smyčky.

Nahromadění vláken rovnoběžně uspořádaných do tvaru pseudovláken se vytvoří buď otevřeným ouškem jehly, jak je podrobně popsáno ve zveřejněné přihlášce W091/00382 tohoto • · přihlašovatele nebo pomoci zářezů vytvořených v převáděcích prvcích, jak je popsáno ve spisu W096/10667, také tohoto přihlašovatele.

Pseudovlákna se potom přepravuji pomocí dopravních prvků tvořených těmito jehlami nebo těmito převáděcími prvky, ve tvaru příčných řad smyček, k podkladové vrstvě, s níž se tyto smyčky spojí.

V přihlášce W091/00382 se toto provádí s cílem všívanými spojeni vrstvy, podkladové krytiny typu se průchodem jehel napříč této lepšího provedení podlahové smyčkami.

Tento způsob byl ještě zdokonalen návrhem zlepšení, popsaným v evropském patentu EP 95870093.2, v němž je spojen způsob popsaný ve zveřejněné přihlášce W091/00382, s použitím zařízeni pro dloužení rouna, popsaného ve spisu EP-A-0520911. Kromě toho se navrhuje zdvojení prvků vytvářejících smyčky přidáním kroku nazvaného „obloučkování pro snížení sil na hřídelích, kde tyto síly vznikájí jako důsledek—použití rouna z běžného rounovacího stroje.

V tomto případě existují alespoň dva samostatné soubory prvků: první soubor je určen k provádění kroku obloučkování pomocí zařízení tvořeného vzájemným proniknutím první sady kotoučů k vytváření obloučků a první sady platin k vytváření obloučků, zatímco druhý soubor je určen k provádění dalšího klasického kroku, nazvaného předběžné zkadeření pomocí zařízení tvořeného vzájemným proniknutím urane sady kotuuc;u, z.vané kotouče k vyt varem smyček a druhé sady platin, nazvané platiny k vytváření smyček, přičemž tento druhý soubor je uspořádán za zařízením k vytváření obloučků ve směru posuvu rouna. Velikost dělení zařízení na obloučkování je násobek velikosti dělení zařízení na předběžné zkadeření.

• 0

Výrobky navržené v tomto spisu jsou v podstatě provedeny ve tvaru výrobků se všívanými smyčkami.

V tomto stavu by tento způsob vertikálního uspořádání mohl skutečně dosáhnout průmyslového využití. Ve skutečnosti bylo možné řídit úroveň sil a kroutících momentů, dokonce i v případě velké pracovní šířky, například větší než 4 metry.

Nicméně, i když je tento způsob zcela proveditelný v průmyslovém měřítku, je třeba připustit, že jeho produktivita práce zůstává ještě omezena. Je to v podstatě způsobeno přepravními prvky, které vykonávají střídavé pohyby, a které jsou tvořeny buď jehlami nebo ještě převáděcími prvky, popsanými ve spisu WO96/10667.

Ve skutečnosti výrobní rychlost, která může být vyjádřena jako výsledek posuvu základní vrstvy na jeden zdvih (v mm), na rychlost pohybu jehel (ve zdvizích za minutu), dosahuje velikosti 1,5 až 4,5 m/min., která je zcela přijatelná pro výrobu výrobků se všívanými smyčkami, ale zůstává stále velice nízká v případě výroby srovnatelné s řadou jehel, jejíž výrobní rychlost může dosáhnout 15 m/min.

Kromě toho, ze známých důvodů půdorysné plochy strojního zařízení způsobené použitím jehel nebo dokonce převáděcích prvků mezi kotouči k vytváření smyček, je obtížné, aby se velikost dělení zařízení pro tak zvané vertikální uspořádání udrželo pod jednou desetinou palce, to znamená pod 2,54 mm, ledaže by bylo možné vyrobit velice přesné, a tedy i velice drahé prvky, což by zabránilo možnosti levnějšího zhotovování výrobků tímto způsobem tak zvaného vertikálního uspořádání.

Na druhou stranu je třeba uvést trend vkusu zákazníků pro výrobky s jemným dělením. U těchto výrobků je posuv na jeden zdvih nejmenší, a z toho důvodu je také nejnižší i • · · ·

produktivita práce. Proto je třeba stanovit hranici zájmu o způsob, u něhož by hodnoty velice malého děleni byly snadno uskutečnitelné, bez nutnosti omezováni výrobní rychlosti.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je navrhnout vyřešení existujících omezení, zejména, co se týká produktivity práce, ve způsobu zvaném způsob vertikálního uspořádání, popsaného ve spisech W091/00382 a WO96/10667.

Cílem tohoto vynálezu je zejména umožnit zhotovení výrobků zvaných „nappés-collés („lapped-bonded), které umožní vytvořit vzhled, blížící se známému stavu techniky, a současně umožní dosažení vysoké produktivity práce zavedením tohoto způsobu.

Cílem tohoto vynálezu je umožnit doplňujícím způsobem zhotovení výrobků zvaných „nappés-collés („lapped-bonded), s jemnou velikostí dělení, to znamená s vytvořením velikosti dělení nižší než jedna desetina palce, to znamená pod 2,54 mm.

Kromě toho je cílem tohoto vynálezu umožnit zhotovení nových výrobků, které nebylo možno zhotovit s použitím způsobu popsaného ve starších zveřejněných spisech tohoto přihlašovatele, a zejména ve spisech W091/00382 a WO96/10667.

Vynález se týká způsobu výroby textilních výrobků typu

Π O 5ΛΙΛΛ O — Π ζΛ 1 1 / Ί /-X /Ί _ χ-χ V» z-1 XX /-1 \ ff i »_> \ ff _1_ J f

Vláken priChaZcjiCICn směru posuvu ve tvaru rouna, kde tento způsob obsahuje alespoň jeden krok nazvaný předběžné zkadeření, v němž jsou jednotlivá vlákna vystavena příčnému zkadeření ve směru posuvu, které je případně spojeno s příčným dloužením.

·«··

Jak již bylo uvedeno, příčné zkadeření spojené s příčným dloužením, se provádí u každého jednotlivého vlákna pomocí otočných prvků nebo kotoučů k vytváření smyček, kde tyto prvky jsou uspořádány ve vzájemném rozestupu na příčné ose vzhledem ke směru posuvu rouna, a mezi nimiž jsou uspořádány platiny k vytváření smyček. Tak se umožní, že každé vlákno je zpracováno alespoň v jednom kroku předběžného zkadeření, a umožní se dosažení rovnoběžného uspořádání základních vláken.

Podstatou tohoto způsobu je, že se provádí zhuštění materiálu ve tvaru smyček vytvořených z vláken, která jsou obzvláště dobře rovnoběžně uspořádána, přičemž toto zhuštění se provádí přímo na nosné vrstvě, bez pomoci přepravních prvků, jako jsou jehly nebo převáděcí prvky.

Tohoto zhuštění se dosáhne po prvním přechodném kroku, který je spojen se spuštěním výrobní linky, během něhož jednotlivé smyčky, získané v kroku předběžného zkadeření Vláken, Vytvářejí’ náhodným způsobem zarážku. Toto zhuštění se projevuje postupným nahromaděním smyček, vytvořených z rovnoběžně uspořádaných vláken.

Polohování postupně uspořádaných vláken se provádí v podstatě vertikálně pomocí oddělovacích prvků, které umožňují vedení materiálu až k nosné vrstvě, za jejich současného přidržování.

Nosnou vrstvou může být přímo podkladová vrstva konečného vyráběného výrobku, a proto je tvořena vláknitou rohoží, opatřenou na rubu plastovou fólií, typu PVC, atd.

Případně místo toho, aby byl přímo uložen na podkladovou vrstvu konečného výrobku, může být zhuštěný materiál uchopen vloženým prvkem, jako je pás ve tvaru ručně vázaného koberce, kartáč nebo podložka tzv. „velcro ® , jejichž úlohou je udržovat obloučkové uspořádání smyček,

zatímco volný konec materiálu se spojuje s podkladovou vrstvou.

Toto spojování s podkladovou vrstvou se provádí lepidlem, jehož viskozita je určena tak, aby umožnila unášení jednotlivých vláken tohoto materiálu podkladovou vrstvou pro vytvoření účinného lepeného spojení.

Obecně vzato se mohou použít pastovitá lepidla, pryskyřice (akrylové, izokyanátové, styren butadienové, fenolové, atd.), termoplasty ve formě plastů tavitelných ta tepla, fólie, nebo prášku (polyestery, polypropyleny, EVA, PVC, atd.), pěny (PVC, akrylové, atd.), nebo se může provádět přímé lepení natavením vertikálně uspořádaných vláken na podkladovou vrstvu. Použité prostředky k přivádění potřebného tepla k tomuto účelu jsou zejména vyhřívací p,ec s infračervenými paprsky, kalandr nebo vyhřívací buben nebo dále vyhřívací lamely, mající tvar plochých destiček, opatřených elektrickými odporovými prvky kanálky pro průchod teplopódkladového média.

kovových nebo

Rychlost posuvu podkladové vrstvy může být buď rovnoměrná, nebo může probíhat v rázech, tak, aby tímto způsobem bylo možno získat prvotřídní zhuštění textilního materiálu na podkladové vrstvě.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresu kde na obr.l je schematicky znázorněno zařízení pro vertikální uspořádání použité k provádění tohoto způsobu, na obr.2 jsou znázorněny postupné kroky přípravy textilního materiálu, vertikálního uspořádání vláken tvořících tento materiál, jejich rovnoběžného uspořádání a rovněž jejich zhuštění, na obr.3 je znázorněno zařízení umožňující výrobu textilního výrobku ve formě výrobku „nappé-collé („lapped-bonded), typu vrstveného výrobku, podle prvního provedení způsobu podle vynálezu a na obr.4 je znázorněno zařízení umožňující výrobu textilního výrobku obsahujícího bentonitový prášek, podle druhého provedení způsobu podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Podle klasického způsobu je vláknité rouno uspořádáno v podmínkách polohy vláken uprostřed rouna a hmotnosti vláken, jak bylo popsáno v dřívější přihlášce přihlašovatele a přivádí se do úrovně zařízení pro vertikální uspořádání, znázorněné na obr.l.

Toto zařízení je v podstatě tvořeno sadou kotoučů, nazvaných „kotouče k vytváření smyček- Označených vztahovou značkou 11 a uložených na společné příčné ose 13, a poháněných nepřetržitým rotačním pohybem s obvodovou rychlostí zejména stejnou, jako je rychlost posuvu rouna 0. Kotouče 11 jsou na svém obvodu opatřeny zuby 15, které mají vhodný úhel vzhledem k tangenciálnímu uspořádání, a které umožňují unášení přiváděného rouna 0. Mezi jednotlivými kotouči 11 jsou umístěny platiny 21 k vytváření smyček, jejichž konce jsou uspořádány v podstatě tangenciálně τ τ C7 Vt Ί z*\iyi Lz^- Iz* x“'. i i 1 1 ¹ P x-s 4- χ->, x-\ 4 χ-χ. 4 x^. 235. 25 . -4 x^ <x< * X. 2í 4— Ί — 1 — v iw <x\-z mu x x ♦ XULU £ai±ÓClll U.1ÍÍLJ Z, 11 U. J tč pi_ LJ V CtL-iti L. RJ-LJK nazvaný „krok předběžného zkadeření, který spočívá v příčném zkadeření každého vlákna, spojeném s jeho dloužením, pro jejich správné rovnoběžné uspořádání.

Pro lepší pochopení způsobu, tvořícího základ tohoto vynálezu, bude vhodné provést odkaz na jednotlivé obr. 2a až

9 0 0 ·· ·· • 0 0 0 9 0 0 9 0

0099 0090

- 10 2e, které znázorňují postupné kroky přípravy textilního materiálu, určené k výrobě určených výrobků typu „nappécollé („lapped-bonded).

Zejména obr. 2a znázorňuje první krok, v němž rouno 0, sestavené z jednotlivých vláken 10, se právě zavádí mezi kotouče 11 a platiny 21 k vytváření smyček. Vlákna 10 se jednotlivě podrobují již popsanému kroku předběžného zkadeření, který odpovídá příčnému zkadeřeni jednotlivých vláken, případně spojeného s dloužením. Následně se rovnoběžně uspořádaná vlákna 10 přivádějí ke koncům platin 21 k vytváření smyček.

Na základě způsobu podle tohoto vynálezu a na základě skutečnosti, že zařízení neobsahuje žádné přepravní prvky, jako jsou jehly nebo převáděcí prvky, které jsou vystaveny střídavým pohybům, není zde žádné rozměrové omezení, a proto mohou být absorbované síly významně větší. To také znamená, že síly vyvozené hřídelem, mohou být větší, což umožňuje větší pracovní rozsahv orientování vláken na vstupu rouna.

Na obr.2b je znázorněno, že vlákna 10, která jsou stále tažena otáčejícími se kotouči 11 k vytváření smyček, jsou následně blokována vlivem oddělovacích patek 31, proti nimž se jednotlivá vlákna začínají hromadit, takže vytvářejí zarážku nebo „zátku 20. V tom případě se vlákna silně ohnou, a mohou být na svém konci uspořádána dokonce kvazi horizontálně.

Na obr. 2c je znázorněno, že tato zarážka nebo „zátka 20 má snahu se rozpínat dolů, směrem k podkladové vrstvě 100.

Na obr. 2d je znázorněno, že zátka 20 vytvořená nahromaděním vláken rovnoběžně uspořádaných a zakřivených do obloučku nakonec dosáhne objemu, který přijde přirozeným způsobem do styku s podkladovou vrstvou 100, uspořádanou právě pod platinami 21 k vytváření smyček. V tomto případě ···*

- 11 vlákna 10 přicházející přímo z kroku předběžného zkadeření, se stlačují v kroku, nazvaném „krok zhušťování, v tomto případě vertikálně, proti překážce vytvořené „zátkou 20.

Na obr. 2e je znázorněno, že „zátka 20 je unášena podkladovou vrstvou 100, za pomoci otáčení kotoučů 11 a tlaku vyvozeného rovnoběžně uspořádanými vlákny 10, která dále přicházejí od platin 21 k vytváření smyček. Tato fáze ukazuje, že se vlákna 10 následně pravidelně ukládají na podkladovou vrstvu 100, aniž by se dále hromadila ve tvaru „zátky. V tomto případě se vlákna 10 ukládají v podstatě vertikálně.

Podle obzvláště výhodného příkladu provedení jsou oddělovací patky 31 uspořádány tak, že mají tvar, který obzvláště usnadní tento krok. Oddělovací patky 31 jsou uspořádány tak, že mohou vytvářet nálevku 41, mezi uvedenými patkami 31 a podkladovou vrstvou 100, která stále postupuje.

V tomto posledním kroku nemají oddělovací patky 31 již —funkci oddělování- vláken 10 od pl a t i. n 21 k vy tváření smyček, ale spíše funkci na podporu spojování těchto vláken 10 a podkladové vrstvy 100. Kromě toho zaoblená část oddělovacích patek 31 umožni vedení zhuštěných vláken k podkladové vrstvě 100, zatímco jejich šikmá část, umístěná v odstupu od podkladové vrstvy 100, poněkud níž, než je výška smyčky, vytváří tlak na rovnoběžně uspořádaná vlákna 10 a přitlačuje je k podkladové vrstvě 100.

Napětí uprostřed vláken v okamžiku jejich zhušťování oddělovacími patkami 31 je nižší než napětí v materiálu vystavenému kroku předběžného zkadeření, což umožňuje snadné unášení rovnoběžně uspořádaných vláken 10 společně s podkladovou vrstvou 100. Ve skutečnosti, jestliže je napětí vláken vyvozené na konci platin 21 k vytváření smyček během kroku předběžného zkadeření nižší, než je reakční tlak * «·♦♦ *· ♦ · • ···· · · »

9 9 9 9 999

9 9 9 9 9 9

99 9 9 9 9 9 9 1 vyvozený dorazem nebo „zátkou 20 v nálevce 41 vytvořené oddělovacími patkami 31 a podkladovou vrstvou 100, vlákna 10 se začnou hromadit mezi kotouči 11 a platinami 21 k vytváření smyček, až ke vstupu rouna. Z toho důvodu by neprobíhalo automatické unášení materiálu podkladovou vrstvou 100.

Toto napětí v podstatě závisí na orientaci vláken 10 v rounu na vstupu do zařízení pro vertikální uspořádání.

Přítomnost tohoto napětí ve vláknech umožňuje, že tato soustava působí jako „zpětná klapka, přičemž zabraňuje nahromadění vláken na platinách k vytváření smyček.

Je vhodné poznamenat, že i když je to uvedeno v předchozích zveřejněných nedochází ke skutečné tvorbě přihláškách přihlašovatele, vláken nebo pseudovláken, ale přesto se získají vlákna, která jsou perfektně uspořádána rovnoběžně. Kromě toho je hustota smyček nastavitelná změnou poměru rychlosti posuvu podkladové vrstvy k hnací rychlosti kotoučů.

----------------p_ro zhotovená výrobků typu „nappé-collé („lappedbonded) je výhodné, když se podkladová vrstva 100 předem potáhne lepidlem, jehož hustota bude zvolena taková, aby umožnila unášení vláken 10 společně s podkladovou vrstvou 100, přičemž současně vytváří účinné lepené spojení.

Případně je možné opatřit lepidlo aktivačním členem tak, aby nastala reakce v okamžiku uložení vláken na podkladovou vrstvu 100. Může se uvažovat o příkladech takových lepidel, jako jsou pastovitá lepidla, akrylová lepidla nebo podobné. Zanzem a zpusooy pro aKtivaci se mohou vybrat mezi kontaktními zařízeními nebo způsoby, jako jsou kalandry, vyhřívací lamely apod. , zařízení a způsoby pracující s horkým vzduchem, jako jsou trouby, pulzační vzduchová zařízení, atd., případně zařízení a způsoby

99·9 ·· «9 ·· ·· • 9 9 9 9 9 9 * · 9 9 • · 9 9 99 9 9 9 9 • 9 9 9 99 9 9 999 ···

999 9999 · 9

999 99 99 99 99 9«)

- 13 pracující na principu energie záření, infračervených paprsků a pod.

Obr. 3 představuje jeden typ výhodného provedení zařízení k provádění způsobu podle vynálezu k výrobě textilního výrobku ve formě výrobku „nappé-collé („lappedbonded), typu vrstveného výrobku.

Na tomto obr. 3 je znázorněn kotouč 11, na němž je umístěna platina 21 k vytváření smyček, v jejímž prodloužení je uspořádána oddělovací patka 31. Vhodně orientované vláknité rouno 0 je taženo řadou kotoučů 11.

Způsob předběžného zkadeření a zhuštění materiálu přímo na podkladové vrstvě, která se posouvá, se provádí způsobem popsaným podle obr. 2a až 2e.

Podle příkladu provedení na obr.3 se pastovité lepidlo ukládá pomocí první stěrky 51 pro spojení smyček vytvořených z vláken, přicházejících z kroku předběžného zkadeření a zhuštění, s první podkladovou vrstvou 100. Následně se získaný výrobek podrobí tepelné úpravě pomocí prvních vyhřívacích destiček 54, pro gelovatění pastovitého lepidla. Na tento výrobek, tvořený první podkladovou vrstvou 100 se spojenými smyčkami, se následně ukládá druhá podkladová vrstva 102, rovněž potažená pastovitým lepidlem pomocí druhé stěrky 52, pro vytvoření vrstveného výrobku 60. Následně se tento vrstvený výrobek 60 znovu podrobí tepelné úpravě pomocí druhých vyhřívacích destiček 56, pro gelovatění pastovitého lepidla na druhé podkladové vrstvě 102. Nakonec dělící lamela rozřízne vrstveny vyroDeK t>u na čiva dlřy pro zrSKam dvou výrobků typu sametu 70 a 80.

Tento vynález umožňuje vyrobení celých sérií výrobků, což nebylo možné použitím způsobů a zařízení popsaných ve starších přihláškách přihlašovatele.

Díky způsobu podle tohoto vynálezu se mohou vyrábět tři velké skupiny textilních výrobků.

První velká skupina zahrnuje podlahové a nástěnné krytiny nebo potahy na automobily. Zejména je možné zhotovovat výrobky mající vzhled výrobku se všívánými smyčkami nebo vzhled sametu, pro něž jsou nejběžnější velikosti dělení 5/64 až 5/32. V tomto případě se používají lepidla pastovitá, PVC nebo akrylová, zatímco podkladové vrstvy mohou být tkané textilie, netkané textilie nebo dále skleněné rohože (v případě specifických požadavků na krytiny).

Také je možné zhotovovat homogenní výrobky vzhledu sametu, o nízké hustotě, jehlovaného vertikálního typu, u nichž jsou velikosti dělení 1/16 až 5/64.

A nakonec se takto mohou zhotovovat sametové výrobky malé výšky, ale velké hustoty, typu aksamitu, pro velikosti dělení nižší než 1/16. V tomto případě se s výhodou používají termoplastová lepidla.

S výhodou bylo zjištěno, že zařízení k provádění způsobu podle vynálezu, neobsahuje žádné citlivé prvky, jako jsou jehly nebo převáděcí prvky, které vykonávají střídavé pohyby. Z toho důvodu se mohou používat hrubá přírodní vlákna.

Tyto různé výrobky představují důležité ekonomické výhody a zajímavé funkční aspekty, jako je nízká citlivost na vlhkost, snadná údržba, atd.

Druhá velká skupina zahrnuje nábytkové tkaniny, jako jsou sady potahů na sedačky, tapety atd. V tomto případě jsou velikosti dělení zejména malé, od 1/32, a použitá vlákna jsou zejména velice jemná. Je dokonce možné použiti mikrovláken.

• ·

- 15 Zejména pro získání vzhledu jemné hlazené kůže se používá lepidlo, které má vlastnost, že expanduje, až vyplní celý prostor mezi dvěma podkladovými vrstvami výrobku vrstveného typu, jako je lepidlo typu pěnového PVC, akrylu nebo polyuretanu, pro zachycení vláken. Vzhledu jemné hlazené kůže se jednoduše dosáhne rozříznutím a následným jemným smirkováním.

Třetí velká skupina se týká technických textilií, majících strukturu vrstveného typu, a které se proto nerozřezávají. Z těchto textilií se mohou uvést geotextilie, které se mohou použít jako drenážní struktury nebo jako struktury obsahující prášek typu bentonitu. Také se mohou uvést panelové struktury, jejichž tuhost je zajištěna vrstveným uspořádáním, a kde je prostor mezi dvěma podkladovými vrstvami vyplněn pryskyřicí nebo pěnou.

Pro lepší objasnění této poslední skupiny výrobků se s odkazem na obr.4 může přesněji popsat kompozitní výrobek geotextilie s použitím jílového prachu, typu bentonitu.Podle příkladu výhodného provedení uvedeného na obr.4, se podle vynálezu provádí krok předběžného zkadeření pomocí kotoučů 11, mezi nimiž jsou umístěny platiny 21 k vytváření smyček, a v jejichž prodloužení jsou uspořádány oddělovací patky 31. Do tohoto zařízení se přivádí rouno 0, které je v tomto případě vytvořeno z vláken vyššího číslování přízí (titru), například vyššího než 80 dtex, popřípadě ze směsi jemných vláken, majících například číslování přízí (titr) od 17 dtex, ro.nr o ? CM 1 1Ί kotoučů 11 a platin 21 k vytváření smyček předběžného zkadeření a zhuštění, jak bylo podle obr. 2.

Podkladová vrstva 104 se přivádí až nrivorK τυϊωτι Vařiví Jí X- V IX VX-lí J. J_ <_X vx u k provedení kroku podrobněji popsáno k místu oddělování vláken jejich přitlačováním na vyhřívací lamelu 61.

• ·

- 16 Podkladová vrstva 104 zejména sestává z vláken, jejichž taviči teplota je vyšší než tavící teplota vláken tvořících smyčky, přicházejících z kroků předběžného zkadeření a zhuštění. Tato vyhřívací lamela 61 umožňuje dosažení teploty, která je vyšší než tavící teplota smyček, které při svém dotyku přilnou přímo k podkladové vrstvě 104, pro zhotovení výrobku 60.

Následně se na výrobek 60, vytvořený spojením podkladové vrstvy 104 se smyčkami, ukládá bentonitový prášek pomocí běžného ukládacího prostředku 63.

Vytvořená soustava se následně dopravuje na vibrační stůl 65, za účelem podpory pronikání bentonitového prášku do výrobku 60, pro získání co nejrovnoměrnějšího jeho rozdělení ve výrobku 60. Je to umožněno zejména vlivem vyššího číslování přízí (titru) u vláken ve smyčkách a jejich velké houževnatosti, což zabrání jejich praskání tlakem prášku. Výška smyček se dále volí jako funkce hmotnosti ukládaného prášku, pro získání prostoru v horní části výrobku, která neobsahuje prášek, proto, aby se na výrobek mohla uložit druhá podkladová vrstva 105 pomocí druhé vyhřívací lamely 67.

Takto se získá vrstvená struktura, v níž je udržován rovnoměrným způsobem bentonitový prášek.

Tyto výrobky se obvykle používají ve spojení s geomembránami pro zajištění nepropustnosti. Ve skutečnosti, v případě přítomnosti tekutiny, bentonit nabobtná a vstřebá tuto tekutinu, a tím zajistí samočinné utěsnění trhliny.

Claims (12)

1. - 17 PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby textilních výrobků typu „nappés-collés („lapped-bonded), z vláken přicházejících ve směru posuvu ve tvaru rouna, kde se tímto způsobem provádí alespoň jeden krok nazvaný předběžné zkadeření, v němž se jednotlivá vlákna vystavují příčnému zkadeření ve směru posuvu, které je případně spojeno s příčným dloužením, vyznačuj ící se t í m, že se dále provádí zhušťování materiálu ve tvaru smyček vytvořených z rovnoběžně uspořádaných vláken, přičemž toto zhušťování se provádí přímo na nosné vrstvě, bez pomoci přepravních prvků, jako jsou jehly nebo převáděči prvky.
2. 2. Způsob výroby podle nároku 1, vyznačující se tím, že tohoto zhuštění se dosáhne po prvním přechodném kroku, který je spojen se spuštěním výrobní linky, během něhož jednotlivé smyčky,· získanév kroku-------předběžného.....· zkadeření vláken, vytvářejí náhodným způsobem zarážku, přičemž se tohoto zhuštění dosáhne postupným nahromaděním smyček, které se polohují vertikálně na nosné vrstvě.
3. 3. Způsob výroby podle nároku 2,vyznačující se tím, že polohování postupně uspořádaných smyček se provádí pomocí oddělovacích prvků, umožňujících vedení materiálu až k nosné vrstvě, za jeho současného přidržování.
4. 4. Způsob výroby podle nároků 1 až 3, vyznačuj ící se t í m, že nosnou vrstvou je podkladová vrstva konečného výrobku.

   - 18
5. 5. Způsob výroby podle nároků 1 až 3, vyznačuj ící se t í m, že nosnou vrstvou je vložený prvek, jako je pás ve tvaru ručně vázaného koberce, kartáč nebo podložka tzv. „velcro ®, jejichž úlohou je udržovat obloučkové uspořádání smyček, zatímco volný konec materiálu se spojuje s podkladovou vrstvou.
6. 6. Způsob výroby podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se t í m, že spojování smyček s podkladovou vrstvou se provádí lepidlem, jehož viskozita je určena tak, aby umožnila unášení jednotlivých vláken tohoto materiálu podkladovou vrstvou pro vytvoření účinného lepeného spojení.
7. 7. Způsob výroby podle nároku 4 nebó 5, vyznačující se t í m, že spojování smyček s podkladovou vrstvou se provádí pomocí vyhřívacích prostředků, jako je vyhřívací pec, kalandr, buben nebo lamela, pro získání lepení natavením vláken na podkladovou vrstvu.
8. 8. Způsob výroby podle nároků 1 až 7, vyznačuj ící se t í m, že rychlost posuvu podkladové vrstvy je rovnoměrná nebo probíhá v rázech.
9. 9. Způsob výroby podle nároků 1 až 8, vyznačuj ící se t í m, že na výrobek, tvořený první podkladovou vrstvou se spojenými smyčkami, se následně ukládá druhá podkladová vrstva, pro vytvoření vrstveného výrobku.
10. 10. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se t í m, že vrstvený výrobek se rozřízne pro získání dvou výrobků typu sametu.

    - 19
11. 11. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se t í m, še do vrstvené struktury, tvořené dvěma podkladovými vrstvami a doplněné případně pevnými prvky, jako jsou trubky nebo kabely, se zavede práškový materiál, jako je

    -< bentonit, křída nebo písek.
12. 12. Zařízení k provádění způsobu podle nároků 1 až 11, sestávající ze sady kotoučů (11) uložených na společné příčné ose (13) a poháněných nepřetržitým rotačním pohybem, a na svém obvodu opatřených zuby 15, které mají úhel vzhledem k tangenciálnímu uspořádání, přičemž mezi jednotlivými kotouči (11) jsou umístěny platiny (21) k vytváření smyček,

    jejichž konce jsou uspořádány tangenciálně vzhledem ke kotoučům (11), vyznačuj ící s e tím, že v prodloužení každé platiny (21) k uspořádána oddělovací patka (31). vytváření smyček, je 13. Výrobek vyrobený způsobem podle nároků 1 až 11, nebo zařízením podle nároku 12, vyzná č u j i c í s e tím, že se skládá z první podkladové vrstvy (100), k níž

    jsou připojeny smyčky z rovnoměrně uspořádaných vláken, bez procházeni těchto smyček touto první podkladovou vrstvou (100), přičemž tyto smyčky jsou případně následně rozříznuty.

    14. Výrobek podle nároku 13, vyznačuj í c í s e t í m, že smyčky jsou připojeny k podkladové vrstvě (100) T-l —1 +— -^1 iiCi l_U . v^nilu pOiuOCi ±cpiu±a · 15. Výrobek podle nároku -13 nebo 14, vyzná č u j í c i s e tím, že na soustavě první podkladové vrstvy (100)

    spojené se smyčkami je uspořádána druhá podkladová vrstva (102) pro vytvoření vrstvené struktury.

    - 20 16. Výrobek podle nároku 15, vyznačující se tím, že ve vrstvené struktuře sestávající ze dvou podkladových vrstev (100, 102) je obsažen práškový materiál, jako je bentonit, uložený mezi těmito dvěma podkladovými vrstvami (100, 102).

    obr. 1 ρ/τ

    0££00/86d3713d