CZ297233B6 - Topné zarízení pro usporádání ve vytápeném prostoru pro cestující nebo v kabine ridice vozidla - Google Patents

Abstract

Topné zarízení (10) pro usporádání ve vytápeném prostoru pro cestující nebo v kabine ridice vozidlaobsahuje topné teleso s topným usporádáním, s teplosmenným usporádáním pro ohrev vzduchu proudícíhotopným telesem a s kanálovou oblastí (18) pro vedení vzduchu, kterou je veden vzduch ohrátý teplosmenným usporádáním do výstupní trysky (20) topného telesa. Topné zarízení (10) obsahuje nosic (12) pro umístení topného telesa ve vyhrívaném prostoru. Kanálové oblasti (18) pro vedení vzduchu je prirazeno zvukove izolacní usporádání (48) pro tlumení hluku vznikajících v topném telese.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká topného zařízení pro uspořádání ve vytápěném prostoru pro cestující nebo v kabině řidiče vozidla, obsahující topné těleso s topným uspořádáním, s teplosměnným uspořádáním pro ohřev vzduchu proudícího topným tělesem a s kanálovou oblastí pro vedení vzduchu, kterou je veden vzduch ohřátý teplosměnným uspořádáním do výstupní trysky topného tělesa.

Dosavadní stav techniky

V moderních vozidlech se stále častěji přídavně k možnosti ohřevu prostoru pro cestující odvodem tepla z oblasti hnacího agregátu používají topná zařízení, která slouží například k plnění funkce stálého topení nebo pro ohřev vnitřního prostoru kabiny nákladního automobilu nebo podobně, tedy prostoru, v němž se při provozu vozidla nachází řidič a popřípadě další cestující. Taková topná zařízení, která mohou jako topné uspořádání obsahovat například topný hořák, do něhož se přivádí palivo, odebírají spalovací vzduch příslušnými vedeními zvenčí, tedy z prostoru mimo prostor pro cestující, a spaliny vydávají opět ven. Vzduch, který má být ohřátý, se odebírá vstupním otvorem vzduchu z prostoru pro cestující, ve výměníku tepla se ohřeje, načež se uspořádáním výstupní trysky opět vrací do prostoru pro cestující.

Protože při výrobě automobilů stále rostou především požadavky na komfort, je úkolem vynálezu vytvořit topné zařízení určené k uspořádání ve vyhřívaném prostoru, zejména v prostoru pro cestující vozidla, u něhož se kromě požadovaného účinku spočívajícího ve vyhřívání daného prostoru co nejvíce zamezí vzniku nežádoucích vedlejších vlivů.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje topné zařízení pro uspořádání ve vytápěném prostoru pro cestující nebo v kabině řidiče vozidla, obsahující topné těleso s topným uspořádáním, s teplosměnným uspořádáním pro ohřev vzduchu proudícího topným tělesem a s kanálovou oblastí pro vedení vzduchu, kterou je veden vzduch ohřátý teplosměnným uspořádáním do výstupní trysky topného tělesa, podle vynálezu, jehož podstatou je, že obsahuje nosič pro umístění topného tělesa ve vyhřívaném prostoru, přičemž kanálové oblasti pro vedení vzduchu je přiřazeno zvukově izolační uspořádání pro tlumení hluků vznikajících v topném tělese.

Při proudění média topným zařízením vznikají aerodynamické hluky, přičemž médium proudící topným zařízením, tedy ohřívaný vzduch, může působit jako nosič hluků vytvářených v oblasti hořáku. Uspořádáním zvukově izolačního uspořádání v oblasti vedoucí vzduch se zatížení hlukem ve vytápěném prostoru podstatně zmenší.

Podle výhodného provedení vynálezu může například zvukově izolační uspořádání alespoň částečně ohraničovat kanálovou oblast pro vedení vzduchu. Podle zvlášť výhodného provedení topného zařízení podle vynálezu, vhodného zejména pro často omezené prostorové poměry, je kanálová oblast pro vedení vzduchu alespoň částečně vytvořena se zploštělým průtokovým průřezem, přičemž alespoň jedna široká strana zvukově izolačního uspořádání alespoň částečně ohraničuje kanálovou oblast pro vedení vzduchu.

Aby mohlo být dosaženo co nejúčinnějšího tlumení zvuku, navrhuje se, aby zvukově izolační uspořádání obsahovalo ohebný zvukově izolační materiál, zejména plstěný materiál, například

- 1 CZ 297233 B6 plsť ze skleněných vláken s pojivém z umělé pryskyřice, rounový materiál, vlákenné rohože, pěněnou hmotu nebo podobně.

Podstatný příspěvek jak pro tlumení zvuku, tak i pro vedení ohřátého vzduchu ve směru k uspořádání výstupní trysky, může poskytovat element pro vedení vzduchu, který je opatřen větším počtem otvorů. Zejména tehdy, když se použije výše uvedený ohebný zvukově izolační materiál, který má často poměrně malou tvarovou stabilitu, může být výhodné, když je tento ohebný zvukově izolační materiál uspořádán na straně elementu pro vedení vzduchu odvrácené od kanálové oblasti pro vedení vzduchu.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se u výše uvedeného topného zařízení dosáhne podstatného zvýšení komfortu tehdy, když se v oblasti uspořádání výstupní trysky uspořádá difuzorové zařízení. Takové difuzorové zařízení má za následek, že vystupující ohřátý vzduch nevystupuje ve formě poměrně silně zaostřeného proudu nasměrovaného do malé prostorové oblasti. Spíše zde dochází ke zvíření a rozšíření proudu vzduchu s tím výsledkem, že dojde k rychlejšímu rovnoměrnému rozvádění ohřátého vzduchu ve vyhřívaném prostoru.

Podle dalšího provedení vynálezu může být difuzorové zařízení upraveno v okrajové oblasti výstupní trysky. Uspořádání takového difuzorového zařízení v okrajové oblasti výstupní trysky je možno jednoduchým způsobem dosáhnout tím, že difuzorové zařízení je alespoň částečně tvořeno zvlněnou okrajovou oblastí uspořádání výstupní trysky.

Podle alternativního provedení vynálezu, použitelného samozřejmě ve spojení s výše uvedenými skupinami znaků, může difuzorové zařízení obsahovat alespoň jeden difuzorový element uspořádaný v oblasti výstupního otvoru uspořádání výstupní trysky. Takové difuzorové elementy umístěné v oblasti výstupního otvoru mohou být v podstatě zcela obtékány vystupujícím vzduchem a způsobují proto velmi účinné vytváření turbulence, a proto rozvádění vystupujícího ohřátého vzduchu ve vyhřívaném prostoru.

Zde může být například výhodné, když je alespoň jeden difuzorový element vytvořen ve tvaru kužele.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu, které může být samozřejmě použito i ve spojení s výše uvedenými provedeními, se u výše uvedeného topného zařízení dosáhne požadovaného zlepšení komfortu tím, že je uspořádán alespoň jeden vedlejší vstupní otvor vzduchu, kterým může okolní vzduch vnikat do kanálové oblasti pro vedení vzduchu.

Okolní vzduch, to znamená vzduch nacházející se ve vyhřívaném prostoru v blízkosti topného zařízení, má všeobecně podstatně nižší teplotu než vzduch ohřátý v topném zařízení v oblasti teplosměnného uspořádání. Uspořádáním takového vedlejšího vstupního otvoru vzduchu se již před vstupem ohřátého vzduchu dosáhne promícháním se vzduchem menší teploty, s tím výsledkem, že se zamezí místnímu přehřátí ve vyhřívaném prostoru blízko oblasti, do níž vystupuje ohřátý vzduch z topného zařízení.

Zde může být dále výhodné, když alespoň jeden vedlejší vstupní otvor vzduchu je uspořádán v oblasti uspořádání výstupní trysky.

Aby se zajistilo to, že do proudu ohřátého vzduchu bude sice vstupovat okolní vzduch, avšak vzduch ohřátý ještě před dosažením uspořádání výstupní trysky nebude z topného zařízení vystupovat v jiných oblastech, může být alespoň jednomu vedlejšímu vstupnímu otvoru vzduchu přiřazeno stínící ústrojí, kterým se odstíní tento alespoň jeden vedlejší vstupní otvor vzduchu od výstupu ohřátého vzduchu proudícího v kanálové oblasti pro vedení vzduchu.

-2CZ 297233 B6

Aby bylo možno při použití ve vozidle co nejúčinněji využít prostor pro cestující, může topné zařízení podle vynálezu obsahovat nosné zařízení pro umístění topného zařízení v sedadle nebo pod sedadlem.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladných provedeních podle přiložených výkresů, na nichž obr. I znázorňuje v perspektivním pohledu topné zařízení podle vynálezu s nosičem ve formě skříně, obr. 2 v perspektivním pohledu v rozloženém stavu podstatné komponenty topného zařízení podle vynálezu, obr. 3 v perspektivním pohledu výhodné příkladné provedení topného zařízení podle vynálezu s difuzorovým zařízením, obr. 4 topné zařízení z obr. 3 při pohledu z jiné perspektivy, obr. 5 v perspektivním pohledu další příkladné provedení topného zařízení podle vynálezu s difuzorovým zařízením, obr. 6 v perspektivním pohledu další příkladné provedení topného zařízení podle vynálezu s vedlejšími vstupními otvory vzduchu a obr. 7 topné zařízení z obr. 6 při pohledu z jiné perspektivy.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno topné zařízení 10 podle vynálezu. Toto topné zařízení 10 obsahuje nosič 12 ve tvaru skříně, který je tvarován tak, aby mohl být umístěn například pod sedadlem řidiče nebo spolujezdce vozidla, například nákladního automobilu, to znamená, aby tam mohl být pevně připojen. Nosič 12 může rovněž tvořit i část sedadla samotného a může být vytvořen například jako sedací skříň. Je rovněž možné umístění nosiče 12 v jiných oblastech prostoru pro cestující nebo řidičovy kabiny. Topné zařízení 10 obsahuje topný hořák 14, který může být běžně známého provedení, a plamenec nebo podobně, uspořádaný například v tělese 16 topného hořáku 14. Vzduch ohřátý topným hořákem 14 proudí kanálovou oblastí 18 pro vedení vzduchu, která bude podrobněji popsána dále, k výstupní trysce 20, z níž vstupuje do vnitřního prostoru kabiny pro cestující.

Na obr. 2 je znázorněn topný hořák 14 v rozloženém stavu s komponentami určenými pro vydávání ohřátého vzduchu. V koncové oblasti tělesa 16, které má podlouhlý tvar, je upraven vstupní otvor 22 vzduchu. Tímto vstupním otvorem 22 vzduchu vstupuje do vyhřívaného prostoru vzduch, aby, například dopravován prostřednictvím neznázoměného dmychadla, proudil do teplosměnné oblasti, která je uspořádána uvnitř tělesa 16 topného hořáku 14. Vzduch proudící teplosměnnou oblastí opouští tuto teplosměnnou oblast dalším otvorem 24, z něhož vstupuje do kanálové oblasti 18 pro vedení vzduchu.

Je nutno nejprve uvést, že na dolní straně tělesa 16 topného hořáku 14 je upraveno připojovací hrdlo 26 pro připojení palivového potrubí. Dále jsou zde upravena dvě další připojovací hrdla 28, 30. K oběma těmto připojovacím hrdlům 28, 30 se připojí přívodní potrubí pro vedení spalovacího vzduchu, popřípadě potrubí pro odvádění spalin. Přívodním potrubím spalovacího vzduchu je přiváděn spalovací vzduch zvenčí. Potrubím pro odvádění spalin jsou spaliny odváděny ven. Do

-3CZ 297233 B6 tělesa 16 dále ústí elektrické spojovací vedení 32, pomocí něhož jsou ovládány různé funkce topného hořáku 14, jako například již zmíněné dmychadlo.

Kanálová oblast 18 pro vedení vzduchuje všeobecně vytvořena ve skříni 34 pro vedení vzduchu, znázorněné na obr. 2. Dolní skořepina 36 skříně 34 pro vedení vzduchu je nasazena na horní stranu tělesa 16 topného hořáku 14 a v jedné své koncové oblasti je opatřena otvorem 24 pro vstup ohřátého vzduchu vystupujícího z teplosměnné oblasti. Horní skořepina 38 skříně 34 pro vedení vzduchu odpovídá svým vnějším obvodovým obrysem dolní skořepině 36 a může být s touto dolní skořepinou 36 pevně spojena pro vytvoření skříně 34 pro vedení vzduchu, která je, s výjimkou oblasti výstupní trysky 20, směrem ven v podstatě těsně uzavřena. Skříň 34 pro vedení vzduchu má zploštěné provedení, to znamená, že mezi otvorem 24 a výstupním otvorem 40 výstupní trysky 20 tvoří zploštělý průtokový průřez.

Aby vzduch vstupující otvorem 24 do skříně 34 pro vedení vzduchu byl lépe veden ve směru k výstupní trysce 20, jsou v dráze proudění mezi otvorem 24 a výstupním otvorem 40 výstupní trysky 20 uspořádány například dva zakřivené elementy 42, 43 pro vedení vzduchu. Dále je ve skříni 34 pro vedení vzduchu upraven krycí element 44. Tento krycí element 44 je v podstatě nasazen na dolní skořepinu 36 a společně s touto dolní skořepinou 36 v podstatě ohraničuje kanálovou oblast 18 pro vedení vzduchu mezi otvorem 24 a výstupním otvorem 40 výstupní trysky 20. Je zejména vidět, že v důsledku zploštělého tvaru skříně 34 pro vedení vzduchu je krycím elementem 44 ohraničena kanálová oblast 18 pro vedení vzduchu v podstatě na jedné z širokých stran vzniklých tímto zploštěním, totiž na obr. 2 na horní straně, přičemž směrem dolů je ohraničení tvořeno dolní skořepinou 36.

Krycí element 44, vytvořený například tvářením plechového materiálu, je po celém svém povrchu opatřen větším počtem otvorů 46. Provedením tohoto krycího elementu 44 s větším počtem otvorů 46 se vytvoří zvukově izolační funkce pro vzduch proudící mezi otvorem 24 a výstupním otvorem 40. Tento vzduch vystupující z oblasti topného hořáku 14 může působit jako nosič hluku, což může být zejména v důsledku skutečnosti, že topné zařízení 10 podle vynálezu je určeno pro vestavění do vnitřního prostoru vozidla určeného pro přepravu cestujících nebo do jiného prostoru, který má být vyhříván, pro cestující nacházející se v tomto prostoru velmi nepříjemné. Provedením zvukově izolačního uspořádání 48, které obsahuje krycí element 44, se přenášení zvuku směrem ven podstatně sníží.

Zvukově izolační funkce pomocí absorpce zvuku se může dále zlepšit tím, že v prostoru mezi krycím elementem 44 a horní skořepinou 38 se umístí materiál absorbující zvuk. Tímto materiálem může být jakýkoli materiál absorbující zvuk, například rounový materiál, plstěný materiál, vlákenné rohože, pěněná hmota nebo podobně, který tento prostor může vyplnit, a který je vhodný až do teplot 150 °C, které v tomto prostoru při provozu vznikají. Spoluprací tohoto zvukově izolačního materiálu s krycím elementem 44 vznikne zvukově izolační uspořádání 48, které má vynikající charakteristiku tlumení zvuku. Krycí element 44 má přitom kromě již své uvedené zvukově izolační funkce za úkol i to, aby při použití zvukově izolačního materiálu s malou tvarovou stabilitou, popřípadě nedeformovaného zvukově izolačního materiálu, zajistil to, aby kanálová oblast 18 pro vedení vzduchu zůstala volná pro průchod ohřátého vzduchu.

Je nutno poukázat na skutečnost, že zvukově izolační uspořádání 48 může samozřejmě obsahovat deformovaný zvukově izolační materiál, který je zdeformován ve směru ke kanálové oblasti 18 pro vedení vzduchu do tvaru odpovídajícího tvaru krycího elementu 44, znázorněného na obr. 2, a přizpůsoben tvaru horní skořepiny 38, přičemž tento zvukově izolační materiál potom současně plní i funkci ohraničení kanálové oblasti 18 pro vedení vzduchu na jedné z jeho širokých stran, která je u znázorněného provedení tvořena krycím elementem 44.

Podstatnou výhodou výše popsaného topného zařízení 10 podle vynálezu je, že při kompaktní konstrukční velikosti zejména v důsledku zploštělého tvaru kanálové oblasti 18 pro vedení vzdu

-4CZ 297233 B6 chu, respektive skříně 34 pro vedení vzduchu, se integrovaným vytvořením zvukově izolačního uspořádání 48 dosáhne na straně skříně 34 pro vedení vzduchu, odvrácené od topného hořáku 14, funkce tlumení zvuku, která podstatně zvyšuje komfort osob nacházejících se v prostoru pro cestující.

Obr. 3 a 4 znázorňují další provedení topného zařízení 10 podle vynálezu, které může samozřejmě obsahovat i skupiny znaků přispívající k tlumení zvuku, které byly výše popsány podle obr. 1 a 2.

Problémem těchto topných zařízení 10 je, že dráha proudění vzduchu mezi teplosměnnou oblastí uspořádanou v bezprostřední blízkosti topného hořáku 14 a výstupního otvoru 40 výstupní trysky 20 je poměrně krátká. To znamená, že ohřátý vzduch vystupující z výstupní trysky 20 bude mít relativně vysokou teplotu. Proudí-li tento vzduch v přesně nasměrovaném proudu do poměrně malé objemové oblasti ohřívaného prostoru, může to znamenat vznik nepříjemného pocitu u osob nacházejících se v tomto prostoru. Je-li například takové topné zařízení 10 uspořádáno pod sedadlem řidiče a umístěno tak, aby vzduch proudil do zadní oblasti, může to způsobit to, že osoby sedící vzadu, zejména osoba sedící přímo za sedadlem řidiče, mohou pociťovat nepříjemně vysoké teploty. Aby se této skutečnosti zabránilo, je podle dalšího výhodného provedení topného zařízení 10 podle vynálezu, znázorněného na obr. 3 a 4, v oblasti výstupní trysky 20 uspořádáno difuzorové zařízení 50.

Ve variantě provedení znázorněné na obr. 3 a 4 má toto difuzorové zařízení 50 tvarovanou okrajovou oblast 52 skříně 34 pro vedení vzduchu v oblasti výstupní trysky 20. To znamená, že přizpůsobení zploštělému nebo podlouhlému výstupnímu otvoru 40 je na obou dlouhých stranách nebo dlouhých okrajích dosaženo nikoli hladkým tvarem, nýbrž například zvlněným tvarem okrajové oblasti 52. Výsledkem toho je, že ve vzduchu vystupujícím z tohoto výstupního otvoru 40 dochází ke vzniku vírů a turbulencí. V důsledku toho se zamezí vytváření vzniku přesně nasměrovaného proudu vzduchu a v oblasti výstupního otvoru 40 vznikne difuzorový výstup vzduchu. Je nutno poukázat ještě na to, že obrys okrajové oblasti 52 může mít samozřejmě nejrůznější tvar. Vlnitý tvar, znázorněný na obr. 3 a 4, vznikne vytvořením většího počtu vytvarovaných částí 54 přibližně ve tvaru polovičního kužele. V úvahu zde samozřejmě připadá i klikatý tvar nebo jakýkoli jiný tvar, který vede k vytváření vírů v proudění.

U varianty provedení znázorněné na obr. 5 obsahuje difuzorové zařízení 50 větší počet difuzorových elementů 56 uspořádaných v řadě podél výstupního otvoru 40 podlouhlého tvaru. Každý z těchto difuzorových elementů 56 má přibližně tvar kužele a svým špičatým koncem je nasměrován do směru ke kanálové oblasti 18 pro vedení vzduchu. Aby tyto difuzorové elementy 56 mohly být uspořádány ve výstupním otvoru 40, tedy v odstupu od okrajové oblasti 52 obklopující výstupní otvor 40, je například každý z těchto difuzorových elementů 56 nesen ve skříni 34 pro vedení vzduchu dvěma žebry 58, 60. Rovněž uspořádání těchto difuzorových elementů 56 zajišťuje zviřování vystupujícího vzduchu s tím výsledkem, že vzduch je přímo za výstupem z výstupního otvoru 40 rozváděn do vyhřívaného prostoru.

Je nutno poukázat ještě na skutečnost, že je možné i uspořádání difuzorových elementů 56, znázorněných na obr. 5, v kombinaci se strukturovanou okrajovou oblastí 52, která tedy není hladká, jak je znázorněno na obr. 3 a 4.

Na obr. 6 a 7 je znázorněno další provedení topného zařízení 10 podle vynálezu. Je vidět, že ve skříni 34 pro vedení vzduchu blízko okrajové oblasti 52 obklopující výstupní otvor 40 a výstupní trysku 20 je podél jedné z dlouhých stran uspořádána řada vedlejších vstupních otvorů 62 vzduchu. Tyto vedlejší vstupní otvory 62 vzduchu jsou ve směru do vnitřku skříně 34 pro vedení vzduchu, tedy v podstatě ve směru proti proudění, zakryty vždy krycími částmi 64 ve tvaru poklopu, vytvořenými na skříni 34 pro vedení vzduchu nebo na ni nasazenými. Výsledkem toho je, že vzduch vstupující těmito vedlejšími vstupními otvory 62 vzduchu z okolí skříně 34 pro

-5CZ 297233 B6 vedení vzduchu se pohybuje přímo s proudem vzduchu procházejícím skříní 34 pro vedení vzduchu ve směru k výstupnímu otvoru 40 výstupní trysky 20.

Tyto krycí části 64 dále brání výstupu ohřátého vzduchu ze skříně 34 pro vedení vzduchu vedlejšími vstupními otvory 62 vzduchu. Na základě skutečnosti, že ohřátý vzduch proudí skříní 34 pro vedení vzduchu, popřípadě kanálovou oblastí 18 pro vedení vzduchu, určitou rychlostí, a má proto určitý dynamický tlak, je statický tlak v proudícím vzduchu vůči okolí nižší. Na základě tohoto tlakového spádu, to znamená statického podtlaku existujícího uvnitř skříně 34 pro vedení vzduchu, vstupuje vzduch z okolí skříně 34 pro vedení vzduchu vedlejšími vstupními otvory 62 vzduchu do úseku kanálové oblasti 18 pro vedení vzduchu ležící přímo před výstupním otvorem 40, kde se směšuje s ohřátým vzduchem. Tím je tedy zajištěno předběžné ochlazování ohřátého vzduchu vystupujícího s velmi vysokou teplotou, takže se rovněž zabrání vzniku místního přehřátí v poměrně malé objemové oblasti.

Dále je nutno poukázat na to, že krycí části 64 bránící výstupu vzduchu z vedlejších vstupních otvorů 62 vzduchu, které jsou, jak je vidět především na obr. 7, uspořádány na okrajové oblasti 52 velmi blízko sebe, tvoří na způsob provedení, popsaného podle obr. 3 a 4, difuzorové zařízení 50, které slouží nejen pro zviřování ohřátého vzduchu vystupujícího z kanálové oblasti 18 pro vedení vzduchu, nýbrž slouží i pro jeho rychlejší a lepší promíchávání s neohřátým vzduchem vystupujícím z vedlejších vstupních otvorů 62 vzduchu.

Je rovněž nutno poukázat na skutečnost, že v úvahu samozřejmě připadá i kombinace s difuzorovými elementy 56, znázorněnými například na obr. 5. Dále je nutno ještě jednou poukázat na to, že u všech provedení podle vynálezu může být samozřejmě v oblasti skříně 34 pro vedení vzduchu použito zvukové izolačního uspořádání 48, popsaného podle obr. 2.

Předloženým vynálezem se vytvoří topné zařízení, které může být vestavěno do vyhřívaného prostoru, například do prostoru vozidla určeného pro cestující, a které na základě skutečnosti, že zajišťuje podstatné snížení vydávaní hluku, a na základě skutečnosti, že zabraňuje přehřátí v místní oblasti sousedící s topným zařízením, zajišťuje podstatné zvýšení komfortu.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Topné zařízení (10) pro uspořádání ve vytápěném prostoru pro cestující nebo v kabině řidiče vozidla, obsahující topné těleso s topným uspořádáním, s teplosměnným uspořádáním pro ohřev vzduchu proudícího topným tělesem a s kanálovou oblastí (18) pro vedení vzduchu, kterou je veden vzduch ohřátý teplosměnným uspořádáním do výstupní trysky (20) topného tělesa, vyznačující se tím, že obsahuje nosič (12) pro umístění topného tělesa ve vyhřívaném prostoru, přičemž kanálové oblasti (18) pro vedení vzduchu je přiřazeno zvukově izolační uspořádání (48) pro tlumení hluků vznikajících v topném tělese.
2. 2. Topné zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že zvukově izolační uspořádání (48) alespoň částečně ohraničuje kanálovou oblast (18) pro vedení vzduchu.
3. 3. Topné zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že kanálová oblast (18) pro vedení vzduchuje alespoň částečně vytvořena se zploštělým průtokovým průřezem, přičemž na alespoň jedné široké straně zvukově izolační uspořádání (48) alespoň částečně ohraničuje kanálovou oblast (18) pro vedení vzduchu.

   -6CZ 297233 B6
4. 4. Topné zařízení podle jednoho z nároků laž3, vyznačující se tím, že zvukově izolační uspořádání (48) obsahuje ohebný zvukově izolační materiál, s výhodou plstěný materiál, rounový materiál, vlákenné rohože, pěněnou hmotu nebo podobně.
5. 5. Topné zařízení podle jednoho z nároků laž4, vyznačující se tím, že zvukově izolační uspořádání (48) obsahuje element (44) pro vedení vzduchu opatřený otvory (46).
6. 6. Topné zařízení podle nároku 4 a nároku 5, vyznačující se tím, že ohebný zvukově izolační materiál je uspořádán na straně elementu (44) pro vedení vzduchu odvrácené od kanálové oblasti (18) pro vedení vzduchu.
7. 7. Topné zařízení podle jednoho z nároků laž6, vyznačující se tím, že v oblasti výstupní trysky (20) je upraveno difuzorové zařízení (50).
8. 8. Topné zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že difuzorové zařízení (50) je upraveno na okrajové oblasti (52) výstupní trysky (20).
9. 9. Topné zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že difuzorové zařízení (50) je alespoň částečně tvořeno výstupní okrajovou oblastí (52) výstupní trysky (20), s výhodou vlnovitě tvarovanou.
10. 10. Topné zařízení podle jednoho z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že difuzorové zařízení (50) obsahuje alespoň jeden difuzorový element (56) uspořádaný v oblasti výstupního otvoru (40) výstupní trysky (20).
11. 11. Topné zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že alespoň jeden difuzorový element (56) je vytvořen ve tvaru kužele.
12. 12. Topné zařízení podle jednoho z nároků lažll, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jeden vedlejší vstupní otvor (62) vzduchu pro vstup okolního vzduchu do kanálové oblasti (18) pro vedení vzduchu.
13. 13. Topné zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že alespoň jeden vedlejší vstupní otvor (62) vzduchuje upraven v oblasti výstupní trysky (20).
14. 14. Topné zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že obsahuje krycí část (64), která odstiňuje alespoň jeden vedlejší vstupní otvor (62) vzduchu od výstupu ohřátého vzduchu proudícího v kanálové oblasti (18) pro vedení vzduchu.
15. 15. Topné zařízení podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že nosič (12) je vytvořen pro umístění topného tělesa v sedadle nebo pod sedadlem vozidla.
16. 16. Topné zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že nosič (12) tvoří část sedadla vozidla.