CZ297217B6 - Sbernicová stanice - Google Patents

Abstract

Sbernicová stanice (1 az 6) pro výmenu zpráv s jinými sbernicovými stanicemi (1 az 6), pricemz zprávy obsahují oddíl (11) dat a vysílací informaci, která obsahuje informaci (13) o poloze sbernicové stanice (1 az 6) ve vztahu k poradí sbernicových stanic (1 az 6). Sbernicová stanice (1 az 6) obsahuje prostredky, kterými je z vysílací informace zjistitelná informace (13) o poloze vysílající sbernicové stanice (1 az 6). Sbernicová stanice (1 az 6) obsahuje prostredky, kterými je pri príjmu zprávy na základe vlastní informace (13) o poloze a na základe vysílacích informací zjistitelná casová poloha nálezející sbernicové stanici (1 az 6). Sbernicová stanice (1 az 6) obsahuje prostredky, kterými lze v následující casové poloze nálezející sbernicové stanici (1 az 6) vyslat zprávu, která obsahujeprijmutý oddíl (11) dat.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká sběmicové stanice pro výměnu zpráv s jinými sběmicovými stanicemi, přičemž zprávy obsahují oddíl dat a vysílací informaci. Výměna zpráv mezi sběmicovými stanicemi se provádí s výhodou rádiovými signály.

Dosavadní stav techniky

Existují již komunikační systémy, u nichž se zprávy vyměňují rádiovými signály, například komunikační systémy DECT a GSM, u nichž je přenos mezi jednotlivými stanicemi řízen ústřednou.

Podstata vynálezu

Výše uvedené komunikační systémy vylepšuje sběrnicová stanice pro výměnu zpráv s jinými sběmicovými stanicemi, přičemž zprávy obsahuji oddíl dat a vysílací informaci, podle vynálezu, jehož podstatou je, že sběrnicová stanice obsahuje informaci o poloze sběmicové stanice ve vztahu k pořadí sběmicových stanic, že sběrnicová stanice obsahuje prostředky, kterými je z vysílací informace zjistitelná informace o poloze vysílající sběmicové stanice, že sběrnicová stanice obsahuje prostředky, kterými je při příjmu zprávy na základě vlastní informace o poloze a na základě vysílacích informací zjistitelná časová poloha náležející sběmicové stanici, a že sběmicová stanice obsahuje prostředky, kterými lze v následující časové poloze náležející sběmicové stanici vyslat zprávu, která obsahuje přijmutý oddíl dat.

Sběrnicová stanice podle vynálezu, respektive tím vytvořený komunikační systém, má tu výhodu, že prostřednictvím výměny dat dojde k jednoduchému vyladění sběmicových stanic. Proto je možno tolerovat poruchu jednotlivé sběmicové stanice nebo komunikačních spojení mezi sběmicovými stanicemi. Systém může být vytvořen velmi jednoduše, přičemž se mohou jednoduše přidávat další sběmicové stanice nebo se mohou sběmicové stanice ze systému odstraňovat. Sběmicové stanice se naladí samy prostřednictvím vzoru časových poloh, v němž je každé sběmicové stanici přiřazena časová poloha pro vyslání jejích dat.

Opatřeními uvedenými v závislých patentových nárocích jsou umožněna další výhodná provedení a vylepšení sběmicové stanice podle nezávislého patentového nároku. Uspořádáním směrového ukazatele je možno zajistit, aby nezávisle na tom, kde poprvé vznikne zpráva v komunikačním systému, byla tato zpráva rozeslána všem sběrnicovým stanicím. Sběmicové stanice jsou přitom vytvořeny tak, aby mohly zprávy z datového zdroje předávat dál. Dále mohou být sběmicové stanice vytvořeny tak, aby opakování jejich zprávy mohlo být monitorováno jinými sběmicovými stanicemi. Tím je možno, zejména pro sběmicové stanice, které obsahují jen málo komunikačních spojení, zajistit, že zpráva spolehlivě dosáhne každé sběmicové stanice komunikačního systému.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje komunikační systém se šesti sběmicovými stanicemi, obr. 2 formát zpráv vyměňovaných mezi sběmicovými stanicemi, obr. 3 až 5 různé sledy časových poloh, obr. 6 komunikační systém, v němž jsou kromě sběmicových stanic uspořádány ještě datové zdroje a datové spotřebiče, obr. 7 formát zpráva datového zdroje a obr. 8 schematické vytvoření sběmicové stanice, datového zdroje nebo datového spotřebiče.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn komunikační systém sestávající ze šesti sběmicových stanic 1 až 6. Sběrnicové stanice 1 až 6 jsou navzájem spojeny komunikačními spojeními M. Komunikačními spojeními 14 je myšlena zejména výměna dat mezi sběmicovými stanicemi 1 až 6 rádiovým spojením. Na základě prostorového uspořádání sběmicových stanic 1 až 6 přitom rádiový signál nemůže dosáhnout všech sběmicových stanic 1 až 6, nýbrž pouze určitých sousedních sběmicových stanic 1 až 6. Tato skutečnost má být vyjádřena komunikačními spojeními 14, která navzájem spojují jen jednotlivé sběmicové stanice 1 až 6. Sběmicová stanice 1 je komunikačními spojeními 14 spojena se sběmicovými stanicemi 4 a 5. Sběmicová stanice 2 je komunikačními spojeními 14 spojena se sběmicovými stanicemi 3 a 6 Sběmicová stanice 3 je komunikačními spojeními 14 spojena se sběmicovými stanicemi 2, 5 a 6. Sběmicová stanice 4 je komunikačními spojeními 14 spojena se sběmicovými stanicemi 1, 5 a 6. Sběmicová stanice 5 je komunikačními spojeními 14 spojena se sběmicovými stanicemi 1, 3, 4 a 6. Sběmicová stanice 6 je komunikačními spojeními 14 spojena se sběmicovými stanicemi 2, 3,4 a 5.

Čísla zde přiřazená sběmícovým stanicím 1 až 6 jsou v těchto sběmicových stanicích 1 až 6 uložena v paměti a mají význam pro výměnu dat. Přitom nejvyšší číslo sběmicové stanice je v komunikačním systému propůjčeno sběmicové stanici s největším počtem komunikačních spojení 14. V příkladu podle obr. 1 mají sběmicové stanice 5 a 6 vždy čtyři komunikační spojení 14, sběmicové stanice 3 a 4 vždy tři komunikační spojení 14 a sběmicové stanice 2 a 1 vždy dvě komunikační spojení 14 s jinými sběmicovými stanicemi. Přiřazení každého čísla sběmícovým stanicím 1 až 6 je provedeno jednoduše. Každá sběmicová stanice by měla mít alespoň dvě komunikační spojení 14 s jinými sběmicovými stanicemi. Tímto opatřením se zaručí, že při poruše jednoho komunikačního spojení 14 nebo při poruše jedné ze sběmicových stanic 1 až 6 bude ještě existovat alespoň jedno komunikační spojení 14 s jednou fungující sběmicovou stanicí. Při současné poruše více sběmicových stanic i až 6 a/nebo více komunikačních spojení 14 však může nastat případ, že jednotlivé sběmicové stanice již nemohou komunikovat s ostatními sběrnicovými stanicemi. Při vyslání jedné zprávy přitom každá sběmicová stanice současně vysílá na všech komunikačních spojeních 14, která k této sběmicové stanici náleží. Zpráva vyslaná sběmicovou stanicí 1 proto současně dojde do sběmicových stanic 4 a 5. Zpráva vyslaná sběmicovou stanicí 6 současně dojde do sběmicových stanic 2, 3, 4 a 5. Sběmicová stanice s vyšším číslem proto dosáhne při vyslání jedné zprávy současně podstatně většího počtu sběmicových stanic. Proto je žádoucí, aby zprávy byly vysílány pokud možno ze sběmicové stanice s vyšším číslem.

Na obr. 2 je schematicky znázorněno vytvoření zprávy, která může být vyslána ze sběmicových stanic 1 až 6. Zpráva obsahuje oddíl 11 dat, který představuje vlastní využitelnou informací. Tento oddíl 11 dat obsahuje informace, které mají být vyměněny prostřednictvím sběmicových stanic 1 až 6. Dále je ve zprávě obsažena ještě informace 13 o poloze a směrový ukazatel 12, které jsou zde příkladě uvedeny na začátku zprávy. V úvahu však rovněž připadá i jiné uspořádání těchto informací. Prostřednictvím informace 13 o poloze je možno určit vysílající sběmicovou stanici 1 až 6. Tato informace 13 o poloze může spočívat například v čísle přiřazeném jednotlivým sběmícovým stanicím 1 až 6 na obr. 1. Je však možný jakýkoli jiný druh vysílací informace, který umožní určit identitu vysílající sběmicové stanice.

Sběmícovým stanicím i až 6 je přiřazeno určité pořadí, které je na obr. 1 dáno čísly 1 až 6. Informace 13 o poloze umožňuje určení polohy vysílající sběmicové stanice v poměru vůči jiným sběmícovým stanicím 1 až 6 komunikačního systému, znázorněného na obr. 1. Pořadí sběmicových stanic 1 až 6, znázorněných na obr. 1, může být například 1, 2, 3, 4, 5 a 6 nebo 6, 5, 4, 3, 2, 1. Navíc k informaci 13 o poloze je zde proto uspořádán ještě směrový ukazatel 12,

-2CZ 297217 B6 kterým se uvede, zda pořadí proběhne v prvním směru 1 až 6 (vzestupná trasa) nebo ve druhém směru, opačném k prvnímu směru, 6 až 1 (sestupná trasa).

Ve sběmicových stanicích 1 až 6 jsou proto v paměti uloženy informace o pořadí sběmicových stanic 1 až 6 a informace, která umožňuje, aby jednotlivé sběmicové stanice 1 až 6 mohly samy zjistit svoji polohu v tomto pořadí. Ve zprávách jsou obsaženy informace, podle nichž je možno určit, ze které sběmicové stanice uvnitř pořadí je zpráva vyslána a ve kterém směru má tato zpráva uvedeným pořadím proběhnout. Na základě informací obsažených ve sběmicových stanicích 1 až 6 samotných a na základě informací obsažených ve zprávách sběmicové stanice 1 až 6 koordinují výměnu dat.

Na obr. 3 je znázorněn časový rámec pro výměnu dat, který je vyvolán sběmicovou stanicí 6. Za tím účelem je znázorněna časová osa, v níž jsou vyznačeny časové polohy přiřazené sběmicovým stanicím J až 6. Nejprve se vychází z toho, že žádná ze sběmicových stanic 1 až 6 zprávy nevysílá. Potom sběmicová stanice 6 vyšle v první časové poloze zprávu, která je znázorněna na obr. 2. Tato zpráva tedy obsahuje oddíl 11 dat, který má být přiveden do všech sběmicových stanic. Dále je zde uspořádán směrový ukazatel 12, který zde ukazuje sestupný směr, protože pořadí má proběhnout v sestupném směru od sběmicové stanice 6 až ke sběmicové stanici L Zpráva dále obsahuje informaci 13 o poloze, která zde kvůli zjednodušení sestává pouze z čísla 6. Tato zpráva je vyslána sběmicovou stanicí 6 odpovídajícím rádiovým signálem a prostřednictvím komunikačních spojení 14 dosáhne v podstatě současně sběmicových stanic 2, 3, 4 a 5. Rozdíly dob průchodu rádiového signálu jsou zde zanedbatelné, protože se vychází z toho, že sběmicové stanice 1 až 6 nemají od sebe velký odstup. Na základě takto obdržených informací vypočítá každá sběmicová stanice 2, 3, 4 a 5 vzor časových poloh, který je znázorněn na obr. 3. Délka každé časové polohy vznikne na délce zprávy vyslané sběmicovou stanicí 6. Na základě informace 13 o poloze všechny sběmicové stanice, které přijmuly zprávy, vědí, že za zprávou sběmicové stanice 6 nyní existuje časová poloha pro sběmicovou stanici 5, že po časové poloze sběmicové stanice 5 existuje časová poloha pro sběmicovou stanici 4, a že potom existuje časová poloha pro sběmicovou stanici 3, potom časová poloha pro shěmicovou stanici 2 a potom časová poloha pro sběmicovou stanici L Všechny sběmicové stanice 1 až 6 jsou provedeny tak, že přijmuté zprávy vždy v časové poloze, která je pro ně upravena, rovněž vyšlou. Přitom se použije stejný oddíl 11 dat jako u původní zprávy sběmicové stanice 6. Informace 13 o poloze se přizpůsobí podle vysílající sběmicové stanice, to znamená, že sběmicová stanice 5 vyšle jako informaci 13 o poloze číslo 5, sběmicová stanice 4 číslo 4 atd. Dále se pro příklad, znázorněný na obr. 3, nezmění směrový ukazatel 12, takže i zde všechny sběmicové stanice 1 až 6 používají směrový ukazatel 12 ukazující v sestupném směru.

Poté, co sběmicová stanice 6 vyslala svoji zprávu, vyšle sběmicová stanice 5 v nejbližší časové poloze odpovídající zprávu s informací 13 o poloze sběmicové stanice 5, se směrovým ukazatelem 12 v sestupném směru a s původním oddílem 11 dat. Tato zpráva sběmicové stanice 5 je přijmuta rovněž sběmicovou stanicí 1, takže nyní všechny sběmicové stanice 1 až 6 již obdržely oddíl 11 dat původně vyslaný sběmicovou stanicí 6. Všechna další opakování tohoto oddílu 11 dat v časových polohách pro sběmicové stanice 4, 3, 2 a 1 proto u znázorněného případu nemají smysl, protože informace jsou již rozvedeny po celé síti sběmicových stanic 1 až 6. Jednotlivé sběmicové stanice 1 až 6 nebo komunikační spojení 14 však mohou mít poruchu. V tomto případě se však vícenásobným opakováním jedné a téže zprávy zajistí, aby zpráva dosáhla všech bezporuchových sběmicových stanic. Za prvé je například možné, že komunikační spojení 14 mezi sběmicovými stanicemi 1 a 5 je rušeno. V tomto případě by zpráva vyslaná sběmicovou stanicí 6 nemohla přes sběmicovou stanici 5 dorazit do sběmicové stanice L Protože však sběmicová stanice 1 má ještě další komunikační spojení 14 se sběmicovou stanicí 4 a sběmicová stanice 4 v odpovídajícím vzoru časových poloh zprávu ještě jednou zopakuje, obdrží sběmicová stanice 1 prostřednictvím komunikačního spojení 14 se sběmicovou stanicí 4 zprávu původně vyslanou sběmicovou stanicí 6. Totéž platí pro případ poruchy sběmicové stanice 5. Po vyslání zprávy ze sběmicové stanice 6 by potom v časové poloze 5 nemohla být zpráva sběmicovou

-3CZ 297217 B6 stanicí 5 zopakována, takže sběmicová stanice 1 by zprávu sběmicové stanice 6 prostřednictvím sběrnicové stanice 5 neobdržela. Proto v tomto případě obdrží sběmicová stanice 1 zprávu opět prostřednictvím sběmicové stanice 4. Takto vytvořený komunikační systém je proto schopen při poruše jednotlivých sběmicových stanic 1 až 6 nebo jednotlivých komunikačních spojení 14 zaručit, že zprávy jsou rozvedeny v celém komunikačním systému.

Na obr. 4 je opět na časové ose, na níž jsou znázorněny jednotlivé časové polohy přiřazené sběmicovým stanicím 1 až 6, znázorněno, jak se zpráva v komunikačním systému rozvádí, když se vychází ze sběmicové stanice 5. Když všechna komunikační spojení 14 a všechny sběmicové stanice 1 až 6 pracují bez poruchy, postačí, když sběmicová stanice 5 vyšle zprávu, která obsahuje informaci 13 o poloze, která udává, že zpráva byla vyslána ze sběmicové stanice 5 a obsahuje směrový ukazatel 12 v sestupném směru. Vysláním této zprávy by potom v prvním kroku tuto zprávu obdržely sběmicové stanice 1, 3, 4 a 6 a vypočítaly by vzor časových poloh odpovídající obr. 3. V příslušné časové poloze by potom byla zpráva zopakována sběmicovou stanicí 3 a tak by dospěla i do sběmicové stanice 2. Sběmicová stanice 6 by však zprávu nezopakovala, protože pro ni již neexistuje žádná časová poloha. Při poruše sběmicové stanice 3 by proto nemohlo být zamčeno, aby zpráva dosáhla rovněž sběmicové stanice 2. Proto je zde provedeno takové opatření, že všechny sběmicové stanice, které nepředstavují nejvyšší sběmicovou stanici 6, opatří zprávy nejprve směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru, který ukazuje pořadí od nejnižšího čísla 1 k nejvyššímu číslu 6. Sběmicová stanice 5 proto vyšle zprávu se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru a s informací 13 o poloze o hodnotě 5. Touto zprávou je definována časová poloha 5 na časové ose na obr. 4, která potom definuje pro všechny následující sběmicové stanice délku časové polohy a na základě pořadí relativní polohu časových poloh. Zpráva by potom byla zopakována sběmicovou stanicí 6, která však používá směrového ukazatele 12 v sestupném směru. Počínaje touto zprávou pořadí dalších časových poloh potom odpovídá pořadí časových poloh, které již bylo na obrázku popsáno. Každá sběmicová stanice, nehledě na nejvyšší sběmicovou stanici 6, začne rozvádění zpráv ve sběmicovém systému nejprve se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru.

Tato skutečnost je na obr. 5 znázorněna pro ten případ, že zpráva vyslaná sběmicovou stanicí X není rozvedena po celém sběmicovém systému. Vysláním zprávy s informací 13 o poloze, která poukazuje na sběmicovou stanici 1, se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru a s oddílem 11 dat je definována první časová poloha 1, která potom platí jako vztažná Časová poloha pro všechny následující sběmicové stanice. V následujících časových polohách 2 a 3 se nevyšlou žádné zprávy, protože sběmicová stanice 1 má komunikační spojení 14 jen se sběmicovými stanicemi 4 a 5. Přesto tyto sběmicové stanice 4 a 5 vyčkávají, dokud se neobjeví časové polohy pro ně upravené, aby potom mohly zprávy zopakovat. V časové poloze 4 a v časové poloze 5 potom sběmicové stanice 4 a 5 vyšlou zprávy s příslušnými informacemi 13 o poloze a se směrovými ukazateli 12 ve vzestupném směru. Jakmile potom sběmicová stanice 6 vysílá ve své časové poloze, odpovídá další pořadí na obr. 5 vysílacímu pořadí, které již bylo popsáno podle obr. 3. Od tohoto okamžiku je potom rovněž zajištěno, že zpráva se rozvede v celém komunikačním systému, pokud nemá poruchu více než jedno komunikační spojení 14 nebo více než jedna sběmicová stanice 1 až 6.

Porucha sběmicové stanice 1 až 6 může spočívat například v tom, že v příslušné časové poloze, která je sběmicové stanici 1 až 6 přiřazena, dojde k vysokofrekvenčnímu rušení. Když v jedné z časových poloh 5 až 1 na obr. 3 dojde k vysokofrekvenčnímu rušení, je přesto stále zaručeno, že zpráva bude rozvedena v celém komunikačním systému. Když v průběhu časové polohy 5 dojde k vysokofrekvenčnímu rušení, bude například zpráva přesto ještě zopakována, protože sběmicová stanice 4 již v časové poloze 6 obdržela, a může ji proto v jí přiřazené časové poloze zopakovat. Problém by však mohl nastat tehdy, když v pořadí, které je popsáno na obr. 5, dojde k vysokofrekvenčnímu rušení v první časové poloze 1. Proto je provedeno takové opatření, že všechny sběmicové stanice, které vyšlou zprávu se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru, monitorují, zda na základě zprávy jimi vyslané vyšlou ostatní sběmicové stanice zprávy,

-4CZ 297217 B6 které obsahují stejný oddíl 11 dat. Když k tomu v průběhu předem stanovené doby nedojde, vyšlou sběmicové stanice zprávy znovu. Sběmicová stanice 1 proto vyčkává, zda v průběhu časových poloh 2, 3, 4, 5 nebo 6 se zopakuje zpráva, která obsahuje oddíl 11 dat odpovídající zprávě jí původně vyslané. Když tomu tak není, zopakuje sběmicová stanice f tuto zprávu, a to buď po pevně předem stanovené době, nebo po určité prodlevě, která se vypočítá na základě jiných přijmutých zpráv. Proto může být provedeno takové opatření, že všechny sběmicové stanice, které vyslaly zprávu se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru, monitorují komunikační systém z toho hlediska, zda je zpráva zopakována časově synchronně v příslušné datové poloze s odpovídajícím oddílem 11 dat.

Další možnost postupu při poruše spočívá v tom, že sběmicové stanice, které vyslaly zprávu se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru, tuto zprávu zopakují v časové poloze, která by vyplynula ze zprávy s příslušným směrovým ukazatelem 12 v sestupném směru. V příkladu podle obr. 5 by mohla být například sběmicová stanice 5 provedena tak, že poté, co v první časové poloze přiřazené sběmicové stanici 5 vyslala zprávu se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru, nutně v časově následující časové poloze pro sběmicovou stanici 5 pro zprávu se směrovým ukazatelem 12 v sestupném směru, zopakuje zprávu se směrovým ukazatelem 12 v sestupném směru. To by se uskutečnilo nezávisle na tom, zda sběmicová stanice 6 v časové poloze 6 jí přiřazené vyslala zprávu. Komunikační systém může být proveden rovněž tak, že všechny sběmicové stanice, které mají jen malý počet komunikačních spojení 14, například podle obr. 1 sběmicová stanice 1 a 2, přezkoumají, zda se v komunikačním systému objevily zprávy s odpovídajícím oddílem 11 dat, a jiné sběmicové stanice, které jsou spojeny s větším počtem dalších sběmicových stanic, zprávu ve vzestupném směru (to znamená zprávy se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru) nutně zopakují i v sestupném směru (to znamená zprávy se směrovým ukazatelem 12 v sestupném směru). V komunikačním systému podle obr. 1 by například sběmicové stanice 1 a 2 vždy kontrolovaly, zda se zprávy opakují, a toto opakování popřípadě provedly se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru, když žádná další sběmicová stanice tuto zprávu nezopakovala. Sběmicové stanice 3 až 5 zopakují zprávy nejprve se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru a v pozdější časové poloze, která je však vždy příslušným způsobem synchronizována, se zpráva ještě jednou zopakuje se směrovým ukazatelem 12 v sestupném směru. Tyto sběmicové stanice 3 až 5 však nemonitorují skutečnost, zdaje zpráva zopakována jinými sběmicovými stanicemi. Sběmicová stanice 6 zde zaujímá vždy zvláštní postavení, a to takové, že na základě zpráv se směrovým ukazatelem 12 ve vzestupném směru vysílá jen jednou, totiž zprávu se směrovým ukazatelem 12 v sestupném směru.

Dále jsou provedena opatření, která umožňují rozlišení, když se v komunikačním systému vedou současně alespoň dvě zprávy. V tomto případě může dojít k překrývajícímu se rádiovému přenosu, při němž se potom jednotlivé rádiové signály vzájemně mší. Pro zabránění této situace vypočítají sběmicové stanice 1 až 6 ke každé zprávě, kterou přijmou, zbytkovou dobu průchodu této zprávy. To odpovídá průběhu vzoru časových poloh proloženého zprávami. Když se do sběmicové stanice přivedou dvě zprávy, tato sběmicová stanice nejprve zpracuje pouze zprávu s kratší zbytkovou dobou průchodu a další zprávu nejprve přechodně, nikoli natrvalo, uloží v paměti. Tím se zajistí, že zpráva s kratší zbytkovou dobou průchodu se zpracuje přednostně.

Navíc ke sběmicovým stanicím 1 až 6 mohou být uspořádány datové zdroje 21 a datové spotřebiče 22, jak je znázorněno na obr. 6. Komunikační systém, znázorněný na obr. 6, sestává opět ze sběmicových stanic 1 až 6, které jsou navzájem spojeny stejným způsobem, jako u komunikačního systému na obr. 1. Dále jsou však zde znázorněny ještě dva datové zdroje 21 a datový spotřebič 22, kterou jsou z důvodů zabezpečení přenosu spojeny alespoň vždy dvěma komunikačními spojeními 14 s různými sběmicovými stanicemi 1_ až 6. Datovým zdrojem 21 je zařízení, které je vhodné k vysílání rádiového signálu.

Datovým zdrojem 21 může být například sonda, která při ovládání vyšle zprávu, která je znázorněna na obr. 7. Tato zpráva, znázorněná na obr. 7, obsahuje oddíl 11 dat, který odpovídá

-5CZ 297217 B6 oddílu 11 dat, znázorněnému na obr. 2. Tento oddíl 11 dat se potom dále použije sběmicovými stanicemi 1 až 6 i pro zprávy podle obr. 2 vyměněné mezi sběmicovými stanicemi 1 až 6. Na začátku má zpráva cílový blok 23. Tímto cílovým blokem 23 je udána sběmicová stanice ]_ až 6, pro kterou je zpráva určena. Přitom datové zdroje 21 stále udávají adresu nejvyšší sběmicové 5 stanice, která je pro ně dosažitelná. Tímto opatřením se dosáhne toho, že datovým zdrojem 21 se pro další předávání zpráv uvede do činnosti vždy jen jedna sběmicová stanice, a že tato sběmicová stanice má v řetězci pro další předávání co nejvyšší možnou polohu. Datové zdroje 21 přitom monitorují, zda sběmicové stanice 1 až 6 vyslaly zprávy, které obsahují oddíl 11 dat. Když nenastane odpovídající opakování zprávy, zkusí sběmicové stanice předat svoji zprávu do sběmiío cové stanice znovu. Přitom se pokusí, buď přímo po prvním nepotvrzeném přenosu, nebo až po dalších nepotvrzených přenosech, dosáhnout sběmicové stanice s menší polohou v pořadí. Datové zdroje 21, znázorněné na obr. 6, se například pokusí nejprve poslat zprávu do sběmicové stanice 5. Pokud sběmicová stanice 5 tuto zprávu nezopakuje, pokusí se datové zdroje 21 buď znovu dosáhnout sběmicové stanice 5, nebo se pokusí dosáhnout sběmicových stanic 1 nebo 3. 15 Před vysláním zprávy datové zdroje 21 ještě přezkouší, zda v komunikačním systému nejsou právě vysílány zprávy, protože současné vysílání zpráv by způsobilo poruchy. Když datový zdroj 21 před vysíláním zjistí, že v komunikačním systému jsou již vedeny nějaké zprávy, zkusí svoji zprávu vyslat ještě jednou později.

Na obr. 6 je dále ještě znázorněn datový spotřebič 22. Rovněž tento datový spotřebič 22 by měl být proveden tak, že bude mít alespoň dvě komunikační spojení 14, to znamená alespoň dvě rádiová spojení se dvěma různými sběmicovými stanicemi 2 a 6. Datovým spotřebičem 22 může být rádiový přijímač, který je ovládán oddílem 11 dat. Přitom se například může jednat o elektronku, která se ovládacím signálem může zapnout nebo vypnout. Tento datový spotřebič 22 je 25 přitom vytvořen jednoduše jako pasivní stanice, to znamená, že je vytvořen jen pro příjem zpráv a nemůže žádné zprávy vytvářet ani vysílat.

Na obr. 8 je znázorněn příklad provedení sběmicové stanice ]_. Tato sběmicová stanice 1 obsahuje rádiový vysílač/přijímač 30, který je vytvořen pro výměnu rádiových zpráv mezi sběmicovými 30 stanicemi 1 až 6, datovými zdroji 21 a datovými spotřebiči 22. Sběmicová stanice 1 dále obsahuje paměť 31, v níž se mohou uložit informace potřebné pro komunikaci, protože tyto informace mohou sestávat například z jednoho nebo více oddílů 11 dat, směrových ukazatelů 12 a informací 13 o poloze. Dále je v paměti 31 uložena informace o poloze, která náleží sběmicové stanici 1Řídicí jednotkou 32 v průběhu komunikace může být například mikroprocesor, který je vytvořen 35 pro zpracování odpovídajícího programu, uloženého například v paměti 31.

Tímto mikroprocesorem je možno vytvářet všechny ovládací signály pro rádiový vysílač/přijímač 30 potřebné pro komunikaci. Podobně je vytvořen rovněž datový zdroj 21 nebo datový spotřebič 22, přičemž datový spotřebič 22 obsahuje pouze rádiový přijímač 30.

Claims (9)

1. Sběmicová stanice (1 až 6) pro výměnu zpráv s jinými sběmicovými stanicemi (1 až 6), přičemž zprávy obsahují oddíl (11) dat a vysílací informaci, vyznačující se tím, že sběmicová stanice (1 až 6) obsahuje informaci (13) o poloze sběmicové stanice (1 až 6) ve vztahu k pořadí sběmicových stanic (1 až 6), že sběmicová stanice (1 až 6) obsahuje prostředky, 50 kterými je z vysílací informace zjistitelná informace (13) o poloze vysílající sběmicové stanice (1 až 6), že sběmicová stanice (1 až 6) obsahuje prostředky, kterými je při příjmu zprávy na základě vlastní informace (13) o poloze a na základě vysílacích informací zjistitelná časová poloha náležející sběmicové stanici (1 až 6), a že sběmicová stanice (1 až 6) obsahuje

-6CZ 297217 B6 prostředky, kterými lze v následující časové poloze náležející sběmicové stanici (1 až 6) vyslat zprávu, která obsahuje přijmutý oddíl (11) dat.

2. Sběmicová stanice podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve zprávě je obsažen

5 směrový ukazatel (12), který udává, že pořadí proběhne v prvním směru (směrový ukazatel ve vzestupném směru) nebo v druhém směru (směrový ukazatel v sestupném směru), který je opačný k prvnímu směru.

3. Sběmicová stanice podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, ío že sběmicová stanice je vytvořena pro příjem zpráv s oddílem (11) dat datového zdroje (21), a že sběmicová stanice obsahuje prostředky, kterými lze při příjmu zprávy z datového zdroje (21) vyslat zprávu s oddílem dat do dalších sběmicových stanic (1 až 6).

4. Sběmicová stanice podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím,

15 že sběmicová stanice (1 až 6) použije při vyslání zprávy směrový ukazatel (12) přijmuté zprávy, že sběmicová stanice (1 až 6) obsahuje prostředky, kterými lze v závislosti na směrovém ukazateli (12) po vyslání zprávy přezkoumat, zda další sběmicová stanice (1 až 6) zopakovala oddíl dat ve zprávě vyslaný sběmicovou stanicí (1 až 6), a že sběmicová stanice (1 až 6) obsahuje prostředky, kterými lze zprávu vyslat znovu, když žádná další sběmicová stanice oddíl 20 dat vyslaný sběmicovou stanicí nezopakovala.

5. Sběmicová stanice podle nároku 4, vyznačující se tím, že směrovým ukazatelem (12) je monitorováno opakování oddílu (11) dat v prvním směru (směrový ukazatel ve vzestupném směru), a že směrovým ukazatelem (12) není monitorováno opakování oddílu dat ?5 v druhém směru (směrový ukazatel v sestupném směru).

6. Sběmicová stanice podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že sběmicová stanice obsahuje prostředky, kterými lze při příjmu zprávy z datového zdroje (21) vyslat zprávu se směrovým ukazatelem (12) v prvním směru (vzestupném směru).

7. Sběmicová stanice podle nároků laž3, vyznačující se tím, že sběmicová stanice (1 až 6) obsahuje prostředky, kterými lze při příjmu zprávy z jiné sběmicové stanice (1 až 6) nebo z datového zdroje (21) s oddílem (11) dat vyslat zprávu se směrovým ukazatelem (12) ve druhém směru (směrový ukazatel v sestupném směru) a s oddílem (11) dat přijmuté zprávy.

8. Sběmicová stanice podle nároků laž3, vyznačující se tím, že sběmicová stanice obsahuje prostředky, kterými lze při příjmu zprávy z jiné sběmicové stanice (1 až 6) nebo z datového zdroje (21) s oddílem (11) dat vyslat první zprávu se stejným oddílem dat a se směrovým ukazatelem (12) v prvním směru (směrový ukazatel ve vzestupném směru) a v

40 následující časové poloze druhou zprávu s oddílem (11) dat přijmuté zprávy a se směrovým ukazatelem (12) ve druhém směru (směrový ukazatel v sestupném směru).

9. Sběmicová stanice podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že sběmicová stanice (1 až 6) obsahuje prostředky, kterými lze při příjmu první zprávy a při

45 časově následujícím příjmu druhé zprávy, předtím, než sběmicová stanice (1 až 6) vyšle zprávu, která obsahuje přijmutý oddíl (11) dat první zprávy, na základě vysílací informace o délce oddílu dat a směrového ukazatele (12) vypočítat zbývající zbytkovou dobu průchodu první a druhé zprávy a dále zpracovat jen zprávu s kratší zbytkovou dobou průchodu.