CZ293623B6

CZ293623B6 - Termoplastický vícevrstvý kompozit a jeho pojivo

Info

Publication number: CZ293623B6
Application number: CZ2000676A
Authority: CZ
Inventors: Harald Dr. Häger; Guido Dr. Schmitz; Franz-Erich Dr. Baumann; Giselher Dr. Franzmann; Georg Dr. Oenbrink
Original assignee: Degussa Ag
Priority date: 1999-02-27
Filing date: 2000-02-24
Publication date: 2004-06-16
Also published as: CA2299589A1; CN1268432A; US6335101B1; EP1031411A2; CZ2000676A3; EP1031411A3; ATE256552T1; JP2000246854A; DE19908640A1; KR100404031B1; DE50004759D1; EP1031411B1; KR20010006686A; BR0000682A; ES2208158T3; CN1113748C

Abstract

Termoplastický vícevrstvý kompozit obsahuje: I. vrstvu I z polyamidové tvarovací hmoty; II. vrstvu II z polyesterové tvarovací hmoty; mezi nimiž je vrstva pojiva, které obsahuje alespoň 50 % hmotn. směsi následujících složek: a) 20 až 80 % hmotn. polyamidu, vyrobeného z .alfa.) diaminu s 6 až 12 C-atomy a .beta.) k němu v podstatě stechiometrického množství dikarboxylové kyseliny, přičemž dikarboxylová kyselina obsahuje alespoň 5 % mol. dikarboxylové kyseliny s 10 až 36 C-atomy, a b) 80 až 20 % hmotn. polyesteru, vyrobeného ze .alfa.) směsi 30 až 95 % mol. aromatické dikarboxylové kyseliny se 6 až 20 C-atomy a 70 až 5 % mol. téže dikarboxylové kyseliny s 10 až 36 C-atomy jako v polyamidu pojiva, a .beta.) diolu se 2 až 12 C-atomy.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká termoplastického vícevrstvého kompozitu, který obsahuje vrstvu z polyamidové tvarovací hmoty a vrstvu z polyesterové tvarovací hmoty, mezi nimiž je vrstva pojivá. Vynález se dále týká tohoto pojivá.

Dosavadní stav techniky

Polyamid popř. polyester jsou samotné pro četná použití nevhodné. Tak například polyamidy nejsou odolné proti povětmosti, neboť pod světlem stárnou a přijímají vzdušnou vlhkost. To vede ke zbarvení, zhoršení mechanických vlastností jakož i objevování povlaku.

Ačkoliv polyamidy vykazují dobré mechanické vlastnosti, zejména dobrou houževnatost, mají špatnou izolační funkci. Zejména polární látky mohou skrze polyamid snadno migrovat. To je například v případě palivových vedení, ve kterých se dopravuje palivo obsahující alkohol, mimořádně nevýhodné.

Polyestery mají obecně dobrou odolnost proti povětrnosti a vynikající izolační funkci jak proti polárním, tak také proti nepolárním médiím. Jsou však zpravidla citlivé vůči nárazu; zejména vrubová houževnatost polyesterů často není dostatečná. Proto v mnoha případech, ve kteiých by jejich ostatní vlastnosti, jako například jejich vynikající izolační účinek, vysoká teplotní odolnost a pevnost, byly žádoucí, nejsou použitelné.

Bylo by tedy žádoucí, kdyby se podařilo vytvořit pevné spojení mezi polyamidem a polyesterem. Tím by bylo možné například tvarové těleso z polyamidu chránit povlakem polyesteru před světlem a vlhkostí. Stejně tak by bylo možno tvarové těleso z polyesteru chránit povlak z polyamidu před chemickými a mechanickými vlivy. Dále by to poskytlo možnost opatřit palivové vedení, které obvykle sestávají z polyamidu (PA), jako je PA6, PA11 nebo PA12, uzavírací vrstvou proti palivu, zejména proti palivu obsahujícímu alkohol.

Kompozity z polyamidu a polyesteru jsou v principu již známy. V EP-A 0 336 806 se popisuje koextruze PA 12 a polybutylentereftalátu (PBT) na dvouvrstvou trubku. V DE-PS 38 27 092 se popisuje vícevrstvá trubka, která má zevnitř ven vrstvy z polyamidu, polyvinylalkoholu, polyamidu a polyesteru. Odborníkovi je ovšem známo, že většina polymerů, také polyamidy a polyester, nejsou navzájem kompatibilní, pročež se při výrobě polymemích laminátů nedosáhne adheze mezi laminátovými vrstvami. Pevné spojení mezi jednotlivými polymemími vrstvami je však při obvyklých technických použitích bezpodmínečně nutné.

Zdá se být nesnadně spojit polyesterovou a polyamidovou vrstvu prostřednictvím pojivá, sestávajícího ze směsi polyamidu a polyesteru. Avšak takovéto směsi, které se vyrábějí například tavením a mícháním v extrudéru, jsou velmi křehké. Příslušné pokusy a koextruzí s polyamidem a polyesterem vykazují buď adhezi k polyamidu nebo k polyesteru, nikdy však k oběma polymerům zároveň.

EP-A 0 509 211 popisuje termoplastické vícevrstvé kompozity, u kteiých je vrstva z polyamidové tvarovací hmoty a vrstva z polyesterové tvarovací hmoty spojena prostřednictvím pojivá, které obsahuje směs polyamidu a polyesteru. Protože zde vyvstávají výše uvedené problémy, je ve výhodném provedení v pojivu alespoň část obsahu polyamidu a obsahu polyesteru přítomna jako blokový kopolymer polyamidu a polyesteru. Výroba takovýchto blokových

-1 CZ 293623 B6 kopolymerů však není zcela jednoduchá a vyžaduje přídavek pomocných látek nebo katalyzátorů, které jsou při následném použití vícevrstvého kompozitu v potravinářském sektoru nemyslitelné.

Kromě toho je nezbytná přesná kontrola koncových skupin, neboť blokové kopolymery se vyrábějí spojováním vhodných koncových skupin a proto musí být zajištěno, aby byly vhodné koncové skupiny přítomny v dostatečné koncentraci, protože komerčně dostupné produkty nejsou uzpůsobeny těmto požadavkům, musí se vyrábět zvláštní typy, které se následně přeměňují na blokový polymer, výroba takovýchto pojiv je tedy spojena s nepřiměřeně vysokými náklady. To platí v ještě zvýšené míře pro blokové kopolyesteramidy, které se podle způsobu popsaného v EP-A 0 837 088 používají jako pojivá ve vícevrstvých kompozitech polyamid-polyester.

Podstata vynálezu

Úkol vynálezu spočívá vtom, poskytnout cenově příznivé, snadno vyrobitelné, avšak přesto účinné pojivo pro vícevrstvý kompozit z polyamidové a polyesterové vrstvy. U tohoto vícevrstvého kompozitu by měla zůstat zachována adheze vrstev i ve styku s reagenciemi, jako např. s palivy nebo rozpouštědly, jakož i při vyšší teplotě.

Tento úkol je vyřešen termoplastickým vícevrstvým kompozitem, který obsahuje následující vrstvy:

I. vrstvu I z polyamidové tvarovací hmoty;

II. vrstvu II z polyesterové tvarovací hmoty;

mezi nimiž je vrstva pojivá, které obsahuje alespoň 50 % hmotn., s výhodou alespoň 70 % hmotn. a zvláště výhodně alespoň 90 % hmotn. směsi následujících složek:

a) 20 až 80 % hmotn., s výhodou 30 až 70 % hmotn. a zvláště výhodně 40 až 60 % hmotn. polyamidu, vyrobeného z

a) diaminu s 6 až 12 C-atomy a

β) k němu v podstatě stechiometrického množství dikarboxylové kyseliny, přičemž dikarboxylová kyselina obsahuje alespoň 5 % mol., s výhodou 15 mol., a zvláště výhodně alespoň 25 % mol. dikarboxylové kyseliny s 10 až 36 C-atomy, a

b) 80 až 20 % hmotn., s výhodou 70 až 30 % hmotn. a zvláště výhodně 60 až 40 % hmotn. polyesteru, vyrobeného ze

a) směsi 30 až 95 % mol., s výhodou 50 až 93 % mol. a zvláště výhodně 70 až 90 % mol., aromatické dikarboxylové kyseliny se 6 až 20 C-atomy a 70 až 5 % mol., s výhodou 50 až 7 % mol. a zvláště výhodně 30 až 10 % mol. téže dikarboxylové kyseliny s 10 až 36 Catomy jako v polyamidu pojivá, a

β) diolu se 2 až 12 C-atomy.

Směs obsažená vpojivu sestává ze vzájemně částečně kompatibilních složek, přičemž buď polyamid nebo polyester tvoří spojitou fázi a druhá složka je v ní disperzně rozdělena nebo je přítomna vzájemně se prostupující struktura, ve které jsou obě fáze spojité. Částečná kompatibilita se projevuje jednak na snímcích rastrovacím elektronovým mikroskopem, jednak dobrými mechanickými vlastnostmi směsí. Na rozdíl od obvyklých fyzikálních směsí polyamidu a polyesteru vykazuje pojivo podle vynálezu velmi dobrou adhezi jak k polyamidovým tvarovým hmotám, tak také k polyesterovým tvarovým hmotám. Této dobré adheze je dosaženo nezávisle na tom, zda v pojivu představuje spojitou fázi polyamid nebo polyester.

Dále budou blíže popsány jednotlivé složky vícevrstvého kompozitu.

Jako polyamidy vrstvy I přicházejí v úvahu v první řadě alifatické homo- a kopolykondenzáty, například PA 46, PA 66, PA 612, PA 810, PA 1010, PA 1012, PA 1212, PA 6, PA , PA 8, PA 9, PA 10, PA 11 a PA 12 (značení polyamidů odpovídá mezinárodní normě, přičemž první

-2CZ 293623 B6 číslice udává (udávají) počet C-atomů výchozího diaminu a poslední číslice udává (udávají) počet C-atomů dikarboxylové kyseliny. Je-li uvedena jediná číslice, znamená to, že se vychází z α,β-aminokyseliny popř. z od ní odvozeného laktamu; pokud jde o další, odkazuje se na M.

Domininghaus, Die Kunststoffe und ihre Eigenschaften, str. 272 a další, VDI-Verlag, 1976).

Pokud se používají kopolyamidy, mohou obsahovat jako kyselinu např. kyselinu adipovou, sebakovou, korkovou, izoftalovou, tereftalovou, naftalen-2,6-dikarboxylovou atd., jako diamin např. bis(4-aminocyklohexyl)metan, trimethylhexametlendiamin, hexametylendiamin nebo podobné. Jako složky kopolyamidu mohou být zabudovány rovněž laktamy jako kaprolaktam, laurolaktam popř. aminokyseliny jako ω-aminoundekanová kyselina.

Výroba těchto polyamidů je známa (např. D. B. Jacobs, J. Zimmermann, Polymerization Processes, s. 424—467, Intescience Publishers, New York, 1977; DE-AS 21 52 194).

Dále jsou jako polyamidy vhodné také směsné alifaticko/aromatické polykondenzáty, jak jsou popsány např. v US 2 071 250,2 071 251, 2 130 523, 2 130 984,2 241 322,2 312 966,2 512 606 a 3 393 210, a také v Kirk-Othmer, Encyklopedia of Chemical Technology, 3.vyd., sv. 18, str. 328 a další a 435 a další, Wiley and Sons, 1982. Další vhodné polyamidy jsou poly(eteresteramid) popř. poly(eteramid); takovéto produkty jsou popsány např. v DE-OS 25 23 991, 27 12 987 a 30 06 961.

Polyamidová tvarovací hmota vrstvy I může obsahovat buď jeden z těchto polyamidů nebo jejich směs. Dále může obsahovat až 40 % hmotn. jiných termoplastů, pokud nenarušují adhezi, zejména kaučuky propůjčující houževnatost, jako například kopolymery etylen/propylen nebo etylen/propylen/dien (EP-A 0 295 076), polypentylen, polyoktylen, statistické popř. blokově vytvořené kopolymery z alkenylaromatických sloučenin s alifatickými olefiny nebo dieny (EPA0261 748), nebo kaučuky jádro/slupka s pružně elastickým jádrem z (metyl)akrylátového, butadienového nebo styren/butadienového kaučuku s teplotou skleného přechodu T_g< -10 °C, přičemž jádro může být zesíťováno a slupka může být vytvořena ze styrenu a/nebo metylmetakrylátu a/nebo dalších nenasycených monomerů (DE-OSS 21 44 528, 37 28 685).

K polyamidové tvarovací hmotě vrstvy I mohou být přidány pro polyamidy obvyklé pomocné látky a přísady, jako například zhášedla, stabilizátory, změkčovadla, zpracovací pomocné látky, plnidla, zejména pro zlepšení elektrické vodivosti, výztužná vlákna, pigmenty nebo podobně. Množství uvedených prostředků se musí dávkovat tak, aby nebyly závažně zhoršeny požadované vlastnosti.

Jako polyester vrstvy II přicházejí v úvahu lineárně vytvořené, termoplastické polyestery. Mohou být vyrobeny polykondenzací diolů s dikarboxylovými kyselinami popř. jejich deriváty tvořícími polyestery, například s dimetylestery. Vhodné dioly mají vzorec HO-R-OH, přičemž R je dvojvazný, rozvětvený nebo nerozvětvený alifatický a/nebo cykloalifatický zbytek se 2 až 12, s výhodou 2 až 8, C-atomy. Vhodné dikarboxylové kyseliny mají vzorec HOOC-R'-COOH, kde R' představuje dvojvazný aromatický zbytek se 6 až 20, s výhodou 6 až 12, C-atomy.

Jako příklady diolů je možno uvést ethylenglykol, trimetylenglykol, tetrametylenglykol, hexametylenglykol, neopentylglykol a cyklohexandimetanol. Dioly mohou být použity jednotlivě nebo jako směs diolů.

Až 25 % mol. uvedených diolů může být nahrazeno polyalkylenglykolem následujícího obecného vzorce,

HO--R“O“-H

X

-3 CZ 293623 B6 kde R” představuje dvouvazný zbytek se 2 až 4 C-atomy a x může mít hodnotu 2 až 50.

Jako aromatické dikarboxylové kyseliny přicházejí v úvahu např. kyselina tereftalová, izoftalová,

1,4-; 1,5-; 2,6- popř. 2,7-nafitalendikarboxylová, difenová a difenyleter-4,4'-dikarboxylové. Až % mol. těchto dikarboxylových kyselin může být nahrazeno alifatickými nebo cykloalifatickými dikarboxylovými kyselinami jako např. kyselinou jantarovou, adipovou, sebakovou, dodekanovou nebo cyklohexan-l,4-dikarboxylovou.

ío Příklady vhodných polyesterů jsou polyetylentereftalát, polypropylentereftalát, polybutylentereftalát, polyetylen-2,6-naftalát, polypropylen-2,6-naftalát a polybutylen-2,6-naftalát.

Výroba těchto polyesterů patří ke stavu techniky (DE-OS 24 07 155, 24 07 156; Ullmannova Encyklopaedie der technischen Chemie, 4. vyd., sv. 19, str. 65 a dále, Verlag Chemie, Weinheim 15 1980).

Polyesterová tvarovací hmota vrstvy II může obsahovat jeden z těchto polyesterů nebo směs několika těchto polyesterů. Dále může obsahovat až 40 % hmotn. jiných termoplastů, pokud nenarušují adhezi, zejména houževnatost propůjčující kaučuky, jak jsou již uvedeny výše pro 20 polyamid. Dále může polyesterová tvarovací hmota obsahovat pro polyester obvyklé pomocné látky a přísady, jako například zhášedla, stabilizátory, změkčovadla, zpracovací pomocné látky, plnidla, zejména pro zlepšení elektrické vodivosti, výztužná vlákna, pigmenty nebo podobně. Množství uvedených prostředků se musí dávkovat tak, aby nebyly závažně zhoršeny požadované vlastnosti.

Tvarovací hmota vrstvy I má zpravidla spojitou polyamidovou fázi a tvarovací hmota vrstva II má spojitou polyesterovou fázi.

Pojivo obsahuje polyamid, kteiý je dobře kompatibilní s polyamidem vrstvy I a umožňuje tak 30 dobrou adhezi. Zároveň obsahuje polyester, který je dobře kompatibilní s polyesterem vrstvy II.

Navíc jsou překvapivě polyamid a polyester pojivá prostřednictvím společného monomeru alespoň částečně kompatibilní.

Polyamid pojivá je dobře kompatibilní s polyamidem vrstvy I zpravidla tehdy, když oba 35 polyamidy mají alespoň jeden monomemí stavební kámen, tedy dikarboxylovou kyselinu nebo diamin, společný. Velmi často však také stačí, když oba mají vzájemně příslušné monomemí stavební kameny se stejným počtem C-atomů nebo se stejnou délkou. Vhodné polyamidové kombinace jsou buď odborníkovi známé, nebo mohou být snadno stanoveny prostřednictvím jednoduchých rutinních pokusů, např. pomocí lisovaných destiček.

Polyamid pojivá obsahuje monomemí stavební kámen, kteiý se odvozuje od diaminu se 6 až

C-atomy. Vhodné diaminy jsou například hexametylendiamin, trimetylhexametylendiamin, oktametylendiamin, nonametylendiamin, dekametylendiamin a dodekametylendiamin. Z příslušných stavebních kamenů z dikarboxylové kyseliny se odvozuje alespoň 5 % mol. od dikarboxy45 lové kyseliny s 10 až 36 C-atomy, jako například kyselina 1,10-dekandiová, 1,11-undekandiová, 1,12-dodekandiová, dimemí mastné kyseliny nebo kyseliny naftalen-2,6-dikarboxylová. Zbývající stavební kameny z dikarboxylových kyselin, pokud jsou přítomny, se odvozují od libovolných jiných dikarboxylových kyselin, jako od kyseliny adipové, korkové, tereftalové nebo izoftalové. Kromě toho může polyamid v ojedinělých případech obsahovat zapolymerované 50 určité množství laktamu, jako např. kaprolaktamu nebo laurolaktamu, popř. aminokarboxylové kyseliny jako např. kyseliny aminoundekanové, přičemž však je třeba dbát na to, že se tím nesmí příliš silně snížit bod tání, a že se nesmí snížit kompatibilnost jednotlivých složek.

Diaminy a dikarboxylové kyseliny se k výrobě tohoto polyamidu používají v množstvích, která 55 jsou v podstatě stechiometricky ekvivalentní. To znamená, že se používají v podstatě ekvi-4CZ 293623 B6 molámích množstvích, přičemž vzniklá vysokomolekulámí polyamid, z něhož vyrobená směs se může koextrudovat. Může však být požadován malý přebytek diaminu nebo dikarboxylové kyseliny jako regulátoru molekulové hmotnosti. Je-li třeba, může se však při polykondenzaci místo nebo přidávat také monofunkční regulátor, jako např. kyselina stearová, kyselina benzoová nebo stearylamin.

Polyester pojivá se vyrábí známými způsoby s z diolu (diolů) a karboxylové kyseliny (kyselin) nebo jejich derivátů tvořících ester. Jako aromatická dikarboxylová kyselina se 6 až 20 C-atomy a jako diol mohou být použity stejné sloučeniny jaké jsou uvedeny u polyesteru vrstvy Π. Polyester pojivá je s polyesterem vrstvy Π zpravidla dobře kompatibilní tehdy, když mají oba polyestery alespoň jeden monomemí stavební kámen, tedy dikarboxylovou kyselinu nebo diol, společný, nebo když jsou příslušné monomemí stavební kameny alespoň podobné. Vhodné kombinace polyesteru jsou buď odborníkovi známé, nebo mohou být snadno stanoveny jednoduchými pokusy s lisovanými destičkami.

Pojivo může kromě polyamidu a polyesteru obsahovat také kaučuk propůjčující houževnatost a/nebo pomocné látky popř. přísady, jak jsou výše objasněny jako možné složky vrstev I a Π.

V případě vícevrstvého kompozitu se podle jednoho provedení jedná o trubku, plnicí nástavec nebo zásobník, zejména pro vedení a skladování kapalin nebo plynů. Takováto trubka může být provedena v přímém nebo vlnovcovém tvaru, nebo jenom v dílčích úsecích vlnitá. Vlnovcové trubky patří do stavu techniky (např. US 5 460 771), takže další vysvětlování je k tomu zbytečné. Důležité oblasti použití jsou palivová potrubí, plnicí nástavce nádrží, potrubí par (tj. palivová potrubí, plnicí nástavce nádrží, potrubí par (tj. potrubí par paliva, například potrubí odvětrání), potrubí v čerpacích stanicích, potrubí chladicí kapaliny, potrubí klimatizačních zařízení nebo palivové nádrže.

Vícevrstvý kompozit podle vynálezu může být vytvořen jako plošný kompozit, například jako fólie, třeba jako obalová fólie pro potraviny, jako kompozitní těleso s krycí vrstvou pro zlepšení odolnosti proti UV záření nebo jako extrudovaná vícevrstvá deska.

Při použití vícevrstvého kompozitu podle vynálezu pro vedení nebo skladování hořlavých kapalin, plynů nebo prachů, jako například paliv nebo par paliv, se doporučuje vytvořit jednu z vrstev kompozitu nebo přídavnou vnitřní vrstvu elektricky vodivou. To je možno realizovat promísením s elektrovodivou přísadou jakýmikoliv známými způsoby podle stavu techniky. Jako vodivá přísada mohou být použity například vodivé saze, kovové šupiny, kovový prášek, metalizované skleněné kuličky, metalizovaná skelná vlákna, kovová vlákna (například z nerezové oceli), metalizované whiskery, uhlíková vlákna (také metalizovaná), vnitřně vodivé polymery nebo grafitové fibrily. Mohou být použity také směsi různých vodivých přísad.

Ve výhodném případě se nachází elektricky vodivá vrstva v přímém styku s dopravovaným nebo skladovaným médiem a má povrchový odpor maximálně 10⁹ Ωαη.

V případě vytvoření vícevrstvého kompozitu jako trubky může být tato trubka ještě oplášťována přídavnou elastomemí vrstvou. Pro oplášťování se hodí jak síťovatelné kaučukové hmoty, tak také termoplastické elastomery. Oplášťování může být na trubku naneseno jak za použití přídavného pojivá, tak také bez něho, například prostřednictvím extruze příčnou vstřikovací hlavou, nebo tím, že se přes hotovou extrudovanou vícevrstvou trubku nasunuje předem zhotovená elastomemí hadice.

Výroba vícevrstvého kompozitu se může provádět jedno nebo vícestupňové, například jednostupňovým způsobem prostřednictvím vícesložkového vstřikování, koextruzí nebo koextruzí s vyfukováním, nebo vícestupňovým způsobem, popsaným například v US 5 554 425.

-5CZ 293623 B6

Vícevrstvý kompozit může v nejjednodušším provedení sestávat z vrstvy I, pojivá a vrstvy II; za použití přídavných vrstev se však mohou vyskytovat také například následující konfigurace vrstev:

Kaučuk/vrstva I/pojivo/vrstva Π;

Vrstva I/pojivo/vrstva II/elektricky vodivá vrstva II;

Vrstva I/pojivo/vrstva II/vrstva I;

Vrstva I/pojivo/vrstva II/pojivo/elektricky vodivě upravená vrstva I;

Kaučuk/vrstva I/pojivo/vrstva II/pojivo/vrstva I/elektricky vodivě upravená vrstva I;

Vrstva II/pojivo/vrstva I/elektricky vodivá vrstva I.

Příklady provedení vynálezu

Dále bude vynález vysvětlen na příkladech.

Při pokusech byly použity následující složky:

Polyamid vrstvy I:

PA 1: VESTAMID L 2140, PA 12 s relativní viskozitou η_Γβ] 2,1

PA 2: VESTAMID L 2124, PA 12 s obsahem změkčovadla s relativní viskozitou η_Γβ12,1

Polyamid pojivá:

PA 3: VESTAMIDDI6, PA 612 (monomemí báze hexametylendiamin a kyselina 1,12— dodekandiová) od Degussa-Huls AG, D-45764 Marl, s relativní viskozitou r|_rei 1,6

PA 4: VESTAMID D 22, PA 612 od Degussa Huls AG s η_Γε12,1

Polyester vrstvy II:

PES 1: VESTODUR 1000, homopolybutylentereftalát od Degussa Huls AG s viskozitou roztoku J, měřeno ve směsi fenol/dichlorbenzol (1:1) 107 cm³/g

PES 2: VESTODUR 2000, homopolybutylentereftalát od Degussa Huls AG s viskozitou roztoku J 145 cm³/g

Polyester pojivá:

PES 3: Kopolymer kyseliny tereftalové (85% mol.) a 1,12-dodekanové (15% mol.), a 1,4butandiolu, viskozita roztoku 180 cm³/g

PES 4: Kopolyester kyseliny tereftalové (85 % mol.) a 1,12-dodekandiové (15 % mol.), a 1,4— butandiolu, viskozita roztoku J 120 cm³/g

Pojivo (pro lepší srovnatelnost vždy 1:1 objemově):

HV1 (ne podle vynálezu):

43,8 hmotn. dílu PA1 a 56,2 hmotn. dílu PES 1 bylo taveno, a mícháno na dvoušnekovém hnětači ZE 2533D firmy Berstorff při 280 °C a 200 ot/min a při prosazení 10 kg/h, vytlačováno a granulováno.

Snímky pořízené rastrovací elektronovou mikroskopií ukazují, že směs vykazuje spojitou PBTfázi a disperzní PA 12—fázi.

HV2 (ne podle vynálezu):

Jako HV 1, jen stím rozdílem, že směs byla tavena a míchána při 270 °C. Také zde směs vykazuje spojitou PBT-fázi a disperzní PA 12-fázi.

-6CZ 293623 B6

HV 3 (podle vynálezu):

9,18 kg PA a 10,81 kg PES 3 bylo taveno, mícháno, vytlačováno a granulováno na dvoušnekovém hnětači ZE 2533D firmy Berstoff při 290 °C ot/min a při prosazení 10 kg/h.

Snímky pořízené rastrovací elektronovou mikroskopií ukazují, že směs vykazuje spojitou polyamidovou fázi a disperzní polyesterovou fázi.

HV 4 (podle vynálezu):

Jako HV 3, ale s tím rozdílem, že byly použity PA 4 a PES 4. Snímky pořízené rastrovací elektronovou mikroskopií ukazují, že směs vykazuje spojitou polyesterovou fázi a disperzní polyamidovou fázi.

HV 5 (podle vynálezu):

Jako HV 3, ale s tím rozdílem, že byl použit PA 4 místo PA 3. Také zde směs vykazuje spojitou polyesterovou fázi a disperzní polyamidovou fázi.

Pro výrobu polymemích kompozitů byl použit páskový vytlačovací nástroj pro koextruzi, s výstupní šířkou 30 mm, přičemž spojování různých vrstev nastávalo v nástroji krátce před výstupem taveniny z nástroje. Nástroj byl přitom napájen ze tří extrudérů Storck 25. Po výstupu z nástroje byl třívrstvý kompozit ukládán na chladicí válec a odtahován (způsob Chill-Roll, vytlačování na chlazený válec).

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce; v ní uvedené známky adheze znamenají:

žádná adheze nepatrná adheze mírná adheze; oddělitelné s malou námahou dobrá adheze, oddělitelné jen s velkou námahou a popřípadě za pomocí nástrojů neoddělitelné, ani po 30 minutách v lipoxolu při 160 °C

Tabulka: Výroba třívrstvých pásků

příklad	vrstva I	pojivo	vrstva II	adheze
				rozhraní vrstva I/pojivo	rozhraní vrstva II/pojivo
1*)	PA 1	HV 1	PES 1	0	4
2*)	PA 2	HV 2	PES 2	0	4
3	PA 2	HV 3	PES 2	4	4
4	PA 2	HV 4	PES 2	4	4
5	PA 2	HV 5	PES 2	4	4
6	PA 1	HV 5	PES 1	4	4

*) ne podle vynálezu

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Termoplastický vícevrstvý kompozit, kteiý obsahuje následující vrstvy:

I. vrstvu I z polyamidové tvarovací hmoty;

II. vrstvu II z polyesterové tvarovací hmoty;

mezi nimiž je vrstva pojivá, které obsahuje alespoň 50 % hmotn. směsi následujících složek:

10 a) 20 až 80 % hmotn. polyamidu, vyrobeného z

a) diaminu s 6 až 12 C-atomy a

β) k němu v podstatě stechiometrického množství dikarboxylové kyseliny, přičemž dikarboxylová kyselina obsahuje alespoň 5 % mol. dikarboxylové kyseliny s 10 až 36 C-atomy, a

15 b) 80 až 20 % hmotn. polyesteru, vyrobeného ze

a) směsi 30 až 95 % mol. aromatické dikarboxylové kyseliny se 6 až 20 C-atomy a 70 až 5 % mol. téže dikarboxylové kyseliny s 10 až 36 C-atomy jako v polyamidu pojivá, a

β) diolu se
2 až 12 C-atomy.

20 2. Vícevrstvý kompozit podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje více než jednu vrstvu I a/nebo více než jednu vrstvu II.
3. Vícevrstvý kompozit podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na vnější vrstvu dále navazuje kaučuková vrstva.
4. Vícevrstvý kompozit podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že jedna z vrstev je elektricky vodivě upravena.
5. Vícevrstvý kompozit podle některého z nároků 1 až 3,vyznačuj ící se tím, že na

30 vnitřní vrstvu navazuje ještě přídavná elektricky vodivá vrstva.
6. Vícevrstvý kompozit podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že je vytvořen jako trubka.

35
7. Vícevrstvý kompozit podle nároku 6, vyznačující se tím, že je zcela nebo v dílčích oblastech zvlněný.
8. Vícevrstvý kompozit podle některého z nároků 1 až 5,vyznačující se tím, že je vytvořen jako duté těleso.
9. Vícevrstvý kompozit podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že je vytvořen jako palivové potrubí, potrubí brzdové kapaliny, potrubí chladicí kapaliny, potrubí hydraulické kapaliny, potrubí čerpací stanice, potrubí klimatizačního zařízení nebo potrubí par.

45
10. Vícevrstvý kompozit podle některého z nároků 1 až 5 nebo 8, vyznačující se tím, že je vytvořen jako nádrž, zejména palivová nádrž, nebo jako plnicí nástavec, zejména jako tankovací plnicí nástavec.
11. Vícevrstvý kompozit podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že je 50 vytvořen jako fólie nebo vícevrstvá deska.

-8CZ 293623 B6
12. Pojivo obsahující alespoň 50 % hmotn. směsi následujících složek:

a) 20 až 80 % hmotn. polyamidu, vyrobeného z

a) diaminu s 6 až 12 C-atomy a

5 β) k němu v podstatě stechiometrického množství dikarboxylové kyseliny, přičemž dikar- boxylová kyselina obsahuje alespoň 5 % mol. dikarboxylové kyseliny s 10 až 36 C-atomy, a

b) 80 až 20 % hmotn. polyesteru, vyrobeného ze

a) směsi 30 až 95 % mol. aromatické dikarboxylové kyseliny se 6 až 20 C-atomy a 70 až ío 5 % mol. téže dikarboxylové kyseliny s 10 až 36 C-atomy jako v polyamidu pojivá, a

β) diolu se 2 až 12 C-atomy.