CZ292699B6

CZ292699B6 - Povlak pro trubkovnice a z nich vystupující trubky výměníků tepla a způsob jeho výroby

Info

Publication number: CZ292699B6
Application number: CZ19953368A
Authority: CZ
Inventors: Richard Kreiselmaier
Original assignee: Dipl.-Ing. Ernst Kreiselmaier Wasser- Und Metall-C
Priority date: 1994-04-22
Filing date: 1995-04-04
Publication date: 2003-11-12
Also published as: EP0679853A1; FI956189A; MX9600023A; ES2108902T3; PL177572B1; PL312222A1; ZA953198B; FI956189A0; US5820931A; DK0679853T3; RO116028B1; FI106744B; AU2215395A; EP0679853B1; AU681513B2; DE59404431D1; CA2141069A1; WO1995029375A1; CZ336895A3; ATE159585T1

Abstract

Povlak (6, 7) je určen pro trubkovnice (1) a z nich vystupující trubky (2) výměníků tepla, zejména parních kondenzátorů, určené pro vedení chladiva, na bázi vytvrditelných směsí plastů. Trubky (2) mají alespoň ve své vstupní oblasti alespoň jednu vrstvu vytvrditelného povlaku z plastů. Povlak (7) trubek (2) je reaktivně připojen k povlaku (6) trubkovnice (1) a povlak (7) trubek (2) má ve srovnání s povlakem (6) trubkovnice (1) větší elasticitu s prodloužením při přetržení alespoň o 2 % větším, než je prodloužení při přetržení povlaku (6) trubkovnice (1). Plochy určené k povlékání očistí abrazivně působícími prostředky, odstranitelnými zátkami se uzavřou vstupy a výstupy trubek (2), na trubkovnici (1) se nanese alespoň jedna vrstva vytvrditelného povlaku z plastu, povlak se nechá vytvrdit pro umožnění dalšího mechanického opracování, přičemž na povrchu ještě zůstanou reaktivní místa, potom se provede mechanické opracování, odstraní se zátky ze vstupů a výstupů trubek (2) a alespoň do vstupní oblasti trubek (2) se nanese alespoň jedna vrstva vytvrditelného povlaku (7) z plastu. Potom se povlak (7) trubek (2) reaktivně připojí k povlaku (6) trubkovnice (1).ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká povlaku pro trubkovnice a z nich vystupující trubky výměníků tepla, zejména parních kondenzátorů, určené pro vedení chladivá, na bázi vytvrditelných směsí plastů, přičemž trubky pro vedení chladivá mají alespoň ve své vstupní oblasti alespoň jednu vrstvu vytvrditelného povlaku z plastů. Vynález se dále tyká způsobu výroby tohoto povlaku na trubkovnicích a v z nich vystupujících trubkách výměníků tepla, zejména parních kondenzátorů, určených pro vedení chladivá, na bázi vytvrditelných směsí plastů, při němž se plochy určené kpovlékání očistí abrazivně působícími prostředky, odstranitelnými zátkami se uzavřou vstupy a výstupy trubek, na trubkovnici se nanese alespoň jedna vrstva vytvrditelného povlaku z plastu, povlak se nechá vytvrdit pro umožnění dalšího mechanického opracování, přičemž na povrchu ještě zůstanou reaktivní místa, potom se provede mechanické opracování, odstraní se zátky ze vstupů a výstupů trubek a alespoň do vstupní oblasti trubek se nanese alespoň jedna vrstva vytvrditelného povlaku z plastu.

Dosavadní stav techniky

Je známé, že se trubkovnice parních kondenzátorů, které se používají například v zařízeních pro výrobu elektrické energie, povlékají plasty, aby se zabránilo korozi. Trubkovnice a z nich vystupující trubky jsou vystaveny velkému množství vnějších vlivů, zejména mechanickému, chemickému a elektromechanickému namáhání. Mechanická namáhání vznikají v důsledku pevných částic, například písku, které jsou unášeny chladivém. Kromě toho vznikají v důsledku teplotního rozdílu mezi chladicím médiem a kondenzující párou, který může převýšit 100 °C, dilatace v oblasti neválcování trubky na trubkovnici.

Chemická namáhání vyplývají z povahy chladicího média, například z jeho obsahu solí nebo kyselých látek. Zejména by zde měl být uveden známý korozivní účinek mořské vody používané pro chlazení nebo účinek silně zatížené říční vody. U elektromechanické nebo galvanické koroze se lze zmínit o té, která vzniká tvorbou galvanických článků na kovových mezních plochách, zejména na přechodech trubkovnice v trubku, a o těch, které jsou velice podporovány elektricky vodivými kapalinami, například mořskou vodou. K tomu přistupují ovlivnění funkčnosti trubkovnice v důsledku usazení nežádoucích látek, tvorby řad atd. na jejím povrchu, které jsou podporovány zejména drsností, která vzniká v důsledku korozivních jevů. To má za následek, že se korozivní jevy a sedimentační jevy urychlují se stářím trubkovnice, protože se stále tvoří ve zvyšující se míře body, kde se může projevit koroze a sedimentace.

Již velmi záhy se proto přešlo k opatřování trubkovnic povlakem z plastových materiálů, aby se zabránilo korozi. Zejména se používaly tlusté povlaky z epoxidové pryskyřice, které se přizpůsobovaly určitými technikami vstupům a výstupům z trubek, například použitím tvarových zátek během nanášení. Tímto způsobem se může povlak trubkovnice nejdříve beze švu přizpůsobit vstupům a výstupům trubek, přičemž se nejčastěji upustilo od povlaku vnitřku nejčastěji přečnívajících nebo v oblasti povlaku končících trubek z materiálu odolného vůči korozi. Avšak ani u těchto řešení se nezabránilo natrvalo zabránit vnikání chladicí vody mikrotrhlinami, a tím nutně vytvoření galvanických článků, s následným zvyšujícím se výskytem korozivních jevů po vytvoření první trhliny. I zahrnutí trubek do povlečené oblasti, přinejmenším v oblasti vstupu a výstupu, přineslo pouze malé zlepšení, neboť extrémní teplotní a mechanická namáhání, panující v této oblasti, vedou k vytvoření vlasových trhlin právě v citlivé oblasti přechodu trubkovnice k trubce. Jestliže je ale na těchto místech spojení trubkovnice a trubky jednou přerušeno, pak se stále více a více narušuje ochranný účinek povlaku.

-1 CZ 292699 B6

Opatření výše uvedeného druhu jŠOu známa například ze spisů GB 1175 157-A, DE 1939 665-U, DE 7 702 562-U, jakož i EP 0 236 388-A.

Podstata vynálezu

S ohledem na výše uvedené problémy je úkolem vynálezu opatřit trubkovnice a s nimi hraničící vstupy a výstupy trubek povlakem, vytvářejícím s oběma celek, který působí dlouhodobě na přechodových místech proti mechanickému namáhání a současně je vhodný k tomu, aby odolával dlouhodobě chemickému namáhání chladicím médiem.

Uvedený úkol splňuje povlak pro trubkovnice a z nich vystupující trubky výměníků tepla, zejména parních kondenzátorů, určené pro vedení chladivá, na bázi vytvrditelných směsí plastů, přičemž trubky pro vedení chladivá mají alespoň ve své vstupní oblasti alespoň jednu vrstvu vytvrditelného povlaku z plastů, podle vynálezu, jehož podstatou je, že povlak trubek je reaktivně připojen k povlaku trubkovnice a povlak trubek má ve srovnání s povlakem trubkovnice větší elasticitu s prodloužením při přetržení alespoň o 2 % větším, než je prodloužení při přetržení povlaku trubkovnice.

S časovým sladěním pochodů povlékání trubkovnice s povlékáním v trubkách se dosáhne toho, že vznikne zesítění přes hranice povlaku od povlaku v trubkách k povlaku na trubkovnici, takže se vytvoří chemické spojení, které je odolné vůči velkému zatížení. Současně a dodatečně působí relativně větší pružnost povlaku trubek větší odolnost vůči mechanickému namáhání v oblasti vstupu a výstupu trubek, tj. tam, kde dochází ke galvanické korozi. Přitom se ukázalo, že zvýšení prodloužení při přetržení o2% podle DIN 53152 obecně postačí ke zlepšení spojení povlaků, přičemž se vychází od prodloužení při přetržení povlaku trubkovnice menším než 5 % a prodloužení při přetržení povlaku trubek menším než 10 %, aby se pro trvanlivost povlaku zaručila požadovaná tvrdost, odolnost vůči otěru a pevnost v tlaku. Na druhé straně by prodloužení při přetržení povlaku trubkovnice nemělo být menší než 2 %, aby se zabránilo křehkosti. Zvlášť dobrými se ukázaly být materiály, které mají prodloužení při přetržení podle DIN 53152 2 % až 4 % pro trubkovnici a 4 % až 9 % pro trubky. Výhodné jsou zejména povlaky s prodloužením při přetržení větším než 3 % u trubkovnice a více než 5 % u trubek.

Aby se dosáhlo potřebné tloušťky vrstev pro trvalý několikaletý provoz a současně pro kvalitu s ohledem na vaznost a aby se zaručilo, že nebudou vznikat pórovité a vlasové trhliny, je účelné, když se povlak podle vynálezu nanese ve více vrstvách, přičemž každá vrstva se nanáší na ještě reaktivní, pod ní ležící, vrstvu, aby se dosáhlo chemického zesítění. Výhodné je, když se nanesou jak na trubkovnici, tak i na trubky, dvě nebo tři vrstvy, které mohou být rozdílně zbarvené, aby inspekce, ke které čas od času dochází, mohla přezkoušet ještě zbývající tloušťku vrstvy pomocí zbarvení. Přitom činí minimální tloušťka vrstvy celkové vrstvy pro vnitřní povlak trubek minimálně asi 80 pm a pro trubkovnici minimálně 2000 pm. Bez problémů je možné dosahovat tlouštěk vrstev 20 mm a více, aniž by došlo ke ztrátě pevnosti. To je výhodné zejména tehdy, když se jedná o povlak již silně zkorodované trubkovnice, která vykazuje již velké korozivní jizvy.

Jako výhodné se ukázalo, když se očištěné plochy trubkovnice a trubek před nanášením vlastního povlaku opatří základním nátěrem, který se zpravidla nastříká v méně viskózním stavu a vnikne do prohlubní a jizev způsobených korozí. Tím se dosáhne vyrovnání ploch, lepšího přizpůsobení nerovnostem a celkově lepší vaznosti vlastního povlaku. Je rovněž možné opatřit vlastní povlak na povrchu dodatečným uzavíracím nátěrem, aby se dosáhlo zejména hladšího povrchu, který zabrání ulpění řas, částic nečistot a podobně. Uzavírací nátěr v oblasti trubkovnice je s výhodou nastaven pružnější než povlak trubkovnice, přičemž by se měly zachovat hodnoty prodloužení při přetržení uvedené výše po povlaky trubek. Obecně je účelné nanést dvě vrstvy základního nátěru a dvě uzavírací nátěry. Uzavírací nátěr v oblasti trubky obecně není nutný.

-2CZ 292699 B6

Výhodnými materiály pro povlak podle vynálezu jsou za studená vytvrditelné epoxidové pryskyřice, které se zpracovávají společně s aminovým tvrdidlem. Tyto pryskyřičné hmoty obsahují obvyklá plniva a barviva, prostředky k přimíchání, stabilizátory a kromě jiného obvyklé přísady, aby se bezpečně dosáhlo požadovaných vlastností, zejména zpracovatelnosti a trvanlivosti. Přitom se jedná o běžné směsi syntetických hmot, které mohou být použity i pro jiné účely. Méně rozhodující pro povlak podle vynálezu je druh vytvrditelné syntetické hmoty než její odolnost vůči korozi a pružnost po vytvrzení. Kromě epoxidových pryskyřic mohou být tedy použity i jiné směsi syntetických hmot, vytvrzující se za studená, které odpovídají těmto požadavkům. Pro účely podle vynálezu jsou však výhodné systémy epoxid/amin.

Směsi syntetických hmot, používané pro trubkovnice a zejména pro trubky, obsahujíc s výhodou podíl práškovitého polytetrafluorethylenu (PTFE) v množství minimálně 5 % hmotn., aby se dosáhlo požadovaných hodnot pružnosti a pevnosti. Ukázalo se, že přídavek PTFE v rozmezí 5 až 20 % hmotn., zejména pak asi 10 % hmotn., zřetelně zlepšuje trvanlivost povlaku v oblasti vstupu a výstupu trubek. Přísada PTFE, například Hostaflonu (R) firmy Hoechst, by měla mít zrnitost < 50 pm, zejména v rozmezí 10 pm až 30 pm. Tvoří matrici, která plní, stabilizuje a vyvolává zlepšení pružnosti a zejména slouží i k tomu, aby se nastavila požadovaná pružnost.

Pro zvýšení odolnosti především povlaku trubkovnice je výhodný obsah > 30 % hmotn. minerálních přísad ve směsi.

Pro další zlepšení odolnosti povlaku podle vynálezu v oblasti přechodu od trubky k trubkovnici může být výhodné, když se v oblasti přechodu k trubkovnici vloží do povlaku objímka z plastu, která vyvolá další stabilizační účinek.

U povlaků podle vynálezu se ukázalo, že se s ohledem na jejich mechanické namáhání musí splnit určitá kritéria. Tak by naposledy dosažená tvrdost povlaku měla mít hodnotu minimálně asi 75 podle DIN 53153 (Barcolovy hodnoty), s výhodou pak nejméně 80. Pro povlak trubkovnice je výhodná hodnota minimálně asi 95.

Vaznost povlaku na podkladu by měla být minimálně asi 4 N/mm² podle DIN/ISO 4624, s výhodou pak minimálně asi 5 N/mm². Podle vynálezu se dosáhne vazností větších než 10 N/mm² pro povlak trubkovnice a větší než 5 N/mm² pro povlak trubek a základní nátěr.

Podstatnou pro trvanlivost povlaků podle vynálezu je jejich odolnost vůči tlaku a otěru. S ohledem na odolnost vůči tlaku se má dosáhnout hodnoty vyšší než 50 N/mm² pro povlak trubek a hodnoty vyšší než 100 N/mm² pro povlak trubkovnice, při odolnosti vůči otěru podle DIN 53233 (případ A) větší než 40 mg, popřípadě větší než 55 mg.

Vynález se dále týká nanášení výše popsaného povlaku, při kterém se nejdříve plochy, které se mají povlékat, očistí pomocí abrazivně působícího prostředku, vstupy a výstupy trubek se uzavřou odstranitelnou zátkou, na trubkovnici se nanese alespoň jedna vrstva vytvrditelného povlaku z plastu, povlak se nechá vytvrdit, takže se může dále mechanicky opracovávat, avšak na povrchu zůstanou ještě reaktivní místa, načež se povrch mechanicky opracuje. Potom se zátky odstraní ze vstupů a výstupů trubek a minimálně jedna vrstva vytvrditelného povlaku z plastu se nanese minimálně do oblasti vstupu trubek za vytvoření reaktivní sloučeniny, která reaguje s povlakem trubkovnice, přičemž se směsi plastů zvolí tak, aby povlak trubek ve srovnání s povlakem trubkovnice měl větší pružnost s prodloužením při přetržení větším minimálně o 2 %, vztaženo na prodloužení při přetržení povlaku trubkovnice podle DIN 53152.

Pro způsob podle vynálezu je důležité, aby povrchy, které se mají povlékat, byly důkladně očištěny pomocí abraziva, aby se vytvořil pevný jednotný podklad. Uzavření vstupů a výstupů trubek odstranitelnými zátkami, které je samo o sobě známé, má dva důvody: za prvé se má zabránit

-3 CZ 292699 B6 vnikání hmoty pro povlak trubkovnice do vstupů trubek, za druhé povlak trubkovnice se přizpůsobuje průběhu trubek a vytvoří se příslušné profilování, k čemuž se používají příslušně tvarované zátky. Tímto způsobem se průběh trubek vytvoří tak, aby byl přizpůsobený prudění a aby se zaručilo bezproblémové nanesení povlaku na trubkovnici. Přitom může být výhodné, zejména u starších trubkovnic, když se trubky na vstupu a výstupu příslušně roztáhnou trnem, aby se zaručil hladký přechod uložení vložek trubek do povlaku trubkovnice (DE 7 702 562-U). Tím se dosáhne zejména toho, že přechod trubkovnice/trubky se nekryje s přechodem povlaku trubkovnice/povlaku trubek, což zvýší životnost povlaku.

Čištění ploch, které se mají opatřit povlakem, se děje s výhodou otryskáváním abrazivním prostředkem, například otryskáváním pískem. V následujícím kroku se vstupy trubek uzavřou k tomu určenými zátkami. Potom se s výhodou nanese základní nátěr, zejména základní nátěr s hmotou povlaku, pomocí níž se dosahuje pružnosti povlaku určeného pro trubky. Vzhledem k tomu, že je výhodné, když se základní nátěr nanáší stříkáním, měly by příslušné směsi syntetických hmot mít odpovídající viskozitu, ato i s ohledem na schopnost vniknout do korozivních jizev v povrchu kovu. Tloušťka vrstvy by měla být minimálně asi 80 pm. Doba schnutí je u epoxidových pryskyřic asi 8 hodin až několik dní při 20 °C, přičemž se zjistilo, že se během tohoto časového období může ještě vytvořit reaktivní spojení pro následujíc vrstvu. Pro nanášení je ale také možné zvolit nanášení válečkem.

Na základní nátěr se nanáší jedna až tři vrstvy hmoty plastu, určené pro trubkovnici, zejména pomocí tmelení, aby se zajistilo vniknutí do prohlubní, odstranily se dutiny a zabránilo se vytvoření pórů a bublin. Přitom se ukázalo, že je výhodné nanášet více vrstev po sobě, aby se dosáhlo požadovaných tlouštěk 20 mm a více. Doba schnutí až do dalšího zpracování je u epoxidových pryskyřic asi 24 hodin až 4 dny. Po vytvrzení se povrch mechanicky uhladí, zejména pomocí zpracování abrazivními materiály. Uhlazování je výhodné proto, že se jím dosáhne jednotnějšího povrchu, kteiý klade menší odpor chladivu, které se dostává do styku s trubkovnicí, a nabízí méně výchozích bodů pro mechanickou erozivní korozi a zarůstání, například řasami. U nánosu je nutné zjistit, zda se jednotlivé vrstvy navzájem spojily.

Na natřený povlak se s výhodou nanáší uzavírací nátěr, obvykle ve dvou vrstvách. Jako materiál k tomu slouží směs syntetických hmot na bázi pod ním ležícího povlaku, která byla nastavena tak, aby byla pružná, a která zde byla výše popsána pro povlak trubek. Tloušťky vrstev činí u každé jednotlivé vrstvy minimálně 40 pm, vcelku minimálně asi 80 pm, doby schnutí u systému epoxid/amin 6 hodin až do dosažení nelepivosti. Nanesení uzavíracího nátěru přináší výhody zejména tehdy, když se stříká nebo když se použije váleček, rozpíjením se hmoty plastu přináší další uhlazení povrchu, který tím nabízí méně výchozích bodů pro poškození korozí a zarůstání. S výhodou se nanesení uzavíracího nátěru provádí teprve tehdy, když jsou trubky opatřeny povlakem, přičemž se alespoň poslední nanesená vrstva povlaku trubek rozkládá na vrstvě trubkovnice beze švu.

Celou vrstvuje při teplotě vytvrzování 20 °C možné zatěžovat mechanicky nebo chemicky asi po 7 dnech.

Po nanesení povlaku trubkovnice na základní nátěr a mechanickém opracování se při dalším kroku odstraní zátky ze vstupů trubek. Potom se do trubek, minimálně do oblasti jejich vstupu, s výhodou ale po celé jejich délce, nanese na očištěný povrch povlak trubek, s výhodou ve více vrstvách. Pro nanášení se jako výhodné ukázalo nastříkání, přičemž se začalo pracovat pomocí, pro tento účel vhodné, do stran tryskající trysky od konce odvráceného od trubkovnice a nanášelo se směrem k trubkovnici. Alternativně se povlak může nanášet i pomocí kartáče válečku napojeného povlékací hmotou, přičemž kartáček rotuje a hmota se vrhá proti stěně trubky. Směsi syntetických hmot, které jsou ktomu vhodné, jsou nastaveny na stříkací viskozitu, přičemž se současně dbá na co největší schopnost vnikání a okamžitou vaznost bez slzení. I zde se s výho

-4CZ 292699 B6 dou nanáší na povrch kovu vícé vrstev, nejdříve v jedné nebo ve dvou vrstvách základní nátěr, který se u epoxidových pryskyřic vytvrzuje 9 hodin až 8 dní, a na něj se nanese v jedné nebo více vrstvách vlastní povlak s dobou vytvrzování 6 hodin až 4 dny. Další zpracování není u povlaku trubek bezpodmínečně nutné. Jak bylo výše popsáno, nanáší se poslední vrstva povlaku trubek současně i na povlak trubkovnice, kde slouží jako uzavírací nátěr.

Jednotlivé vrstvy povlaku trubek a uzavíracího nátěru se nanáší v tloušťce vrstvy minimálně asi 40 pm, přičemž celková tloušťka suché vrstvy by pro trvalou ochranu proti korozi měla činit minimálně asi 80 pm. Při nanášení více vrstev je důležité dbát na časový průběh: jak přechod k povlaku trubkovnice, tak i individuální vrstvy povlaku trubek musí být nanášeny v takovém časovém rozmezí, aby došlo k chemickému zesítění s vrstvou, ležící právě pod nanášenou vrstvou.

Rovněž povlak trubek je možné po asi 7 dnech chemicky a mechanicky zatěžovat. Uvedené doby se vztahují na systémy epoxidová piyskyřice/aminové tvrdidlo a 20 °C.

Povlak v trubkách by měl, aby nebyl průchozí, mít vrstvy, kde přechází vrstva do vrstvy, takže vznikne pozvolné zploštění povlaku. Přitom je výhodné, aby vnější vrstva přecházela dále dovnitř trubky a na holý povrch kovu, takže spodní vrstva se úplně zakryje nad ní ležící vrstvou. Vnější vrstva může ale být zevně uložena dále než pod ní ležící vrstva.

U všech povlaků je výhodné, když se jednotlivé vrstvy různě obarví, aby se mohl kontrolovat stav povlaku a jeho tloušťka. U základní šedé barvy a na ní střídavě uspořádaných červených a bílých vrstev celkového povlaku je bez dalšího možné opticky kontrolovat pomocí zbarvení zbývající tloušťku vrstvy a například zjistit, kdy se dosáhne předposlední a poslední vrstvy. Tímto způsobem je umožněno využít plně životnosti povlaku, jakož i provádět cílené opravy především na místech postižených korozí nebo erozí, které se proti svému okolí vyznačují rozdílným zbarvením.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže vysvětlen pomocí přiložených výkresů, na nichž obr. la, lb, lc znázorňují řez trubkou trubkovnice v nezkorodovaném a zkorodovaném stavu s povlakem ve třech variantách, obr. 2 povlak trubkovnice a připojené trubky podle vynálezu s uspořádání vrstev, jakož i, ve zvětšeném měřítku, detaily A a B.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. la je znázorněn výřez trubkovnice 1 s trubkou 2 pro vedení chladivá. V oblasti vstupu trubky 2 je přečnívající část trubky 2 vyhnuta do stran, popřípadě roztažena trnem. V horní části obr. lb a lc má trubkovnice 1 intaktní hladký povrch 4, jaký se bez zvláštní ochrany vyskytuje prakticky tehdy, když je trubkovnice nová. V dolní polovině každého obr. la, lb a lc je povrch trubkovnice 1 značně poškozen korozí, a to zejména v oblasti vstupu trubky 2, přičemž hluboké korozivní jizvy vznikly galvanickou korozí.

Začerůěné části v oblasti povrchu 4 trubkovnice 1 představují povlak 6 se směsí syntetických hmot, vytvrditelných za studená, která se hodí pro tento účel. Povlak 6 přechází do povlaku 7 trubek 2. Korozivní jizva 5 je zcela vyplněna povlakem 6. Vzhledem k tomu, že povlékací hmota je sama o sobě chemicky inertní, je trubkovnice 1, stejně jako trubka 2, chráněna proti narážející chladicí vodě. Tím se prakticky zamezí vzniku galvanické koroze.

-5CZ 292699 B6

Obr. lb a lc znázorňují běžné varianty nátrubku 3 trubky 2 s lícujícím ukončením (obr. lb) a přesahem bez rozšíření trnem (obr. lc), přičemž ve všech případech (obr. la až lc) je nátrubek 3 úplně integrován do povlaku 6, 7.

Obr. 2 znázorňuje povlak podle vynálezu vytvořený z vrstev. Podrobnosti povlaku trubky a povlaku trubkovnice vyplývají z výřezů A a B.

Trubkovnice 1 sama má pod vlastním povlakem 6 základní nátěr 8, který také vyplňuje malé nerovnosti. Uhlazený povrch povlaku 6 je dále chráněn uzavíracím nátěrem, vrstvou 9, který probíhá dovnitř do trubky 2 a uvnitř povlaku 7 tvoří vnější vrstvu.

Stěna trubky 2 se nejdříve opatří základním nátěrem, vrstvou 11, který je nanesen na očištěný povrch kovu. Na tento základní nátěr se nanese vlastní povlak 7 trubky 2, který je připraven tak, že je vůči povlaku 6 trubkovnice J pružný. Ve znázorněném případě není trubka 2 opatřena povlakem 7 po celé své délce, nýbrž jen v oblasti svého vstupu, přičemž povlak 7 probíhá celkově kónicky (detail B), to znamená, že na sobě ležící vrstvy zasahují vždy dále do trubky 2, než vrstvy ležící níže. Poslední vrstva povlaku 7 tvoří uzavírací nátěr, vrstvu 9 povlaku 6 trubkovnice

1. Zakřivený výběh, znázorněný v detailu A, povlaku 7 trubky 2, který rovněž obsahuje základní nátěr, vrstvu 11 a uzavírací nátěr, vrstvu 9, je předem určen obrysem zátky uspořádané při povlékání trubkovnice L která se před povlékáním trubky 2 odstraní.

Celková tloušťka všech vrstev je v oblasti trubkovnice 1 > 2000 pm a v oblasti v trubkách 2 > 80 pm, bez potíží je možné dosáhnout větší tloušťky vrstev.

Pro povlékání podle vynálezu je výhodné zejména použití epoxidových pryskyřic, které jsou zpracovány s aminem jako tvrdící přísadou. Přitom se jedná o běžné komerční systémy, které mohou být připraveny bez rozpouštědla, λ/hodnými produkty jsou například epoxidy na bázi glycidyletherů a epoxidy odvozené od bis-fenolu A, které se vytvrzují s běžným modifikovaným polyaminem. Epoxidovém složky jako vytvrzující složky obsahují běžné přísady, které řídí zpracovatelnost, chemickou stálost, stálost při skladování a odolnost.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Povlak pro trubkovnice a z nich vystupující trubky výměníků tepla, zejména parních kondenzátorů, určené pro vedení chladivá, na bázi vytvrditelných směsí plastů, přičemž trubky (2) pro vedení chladivá mají alespoň ve své vstupní oblasti alespoň jednu vrstvu vytvrditelného povlaku z plastů, vyznačující se tím, že povlak (7) trubek (2) je reaktivně připojen k povlaku (6) trubkovnice (1) a povlak (7) trubek (2) má ve srovnání s povlakem (6) trubkovnice (1) větší elasticitu sprodloužením při přetržení alespoň o2% větším, než je prodloužení při přetržení povlaku (6) trubkovnice (1).
2. Povlak podle nároku 1,vyznačující se tím,že prodloužení při přetržení povlaku (6) trubkovnice (1) činí 2 až 4 % a prodloužení při přetržení povlaku (7) trubky (2) činí 4 až 9 %.
3. Povlak podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že prodloužení při přetržení povlaku (6) trubkovnice (1) je alespoň 3 % a prodloužení při přetržení povlaku (7) trubky (2) je alespoň 5 %.

-6CZ 292699 B6
4; Povlak podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že sestává z několika vrstev, z nichž každá je reaktivně připojena k předcházející vrstvě.
5. Povlak podle nároku 4, vyznačující se tím, že jednotlivé vrstvy mají různé zabarvení.
6. Povlak podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že tloušťka vrstvy je alespoň 80 pm v trubkách (2) a alespoň 2000 pm na trubkovnici (1).
7. Povlak podle jednoho z předcházejících nároků, vy zn a č uj í c í se tí m , že je na bázi systému epoxidové pryskyřice a aminového tvrdidla.
8. Povlak podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že směsi plastů obsahují plniva a barviva, ředidla a/nebo stabilizátory.
9. Povlak podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že směs plastů pro povlékání trubek (2) obsahuje polytetrafluorethylen ve formě prášku, s výhodou o zrnitosti > 50 pm a v množství 5 až 20 % hmotn.
10. Povlak podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím,že obsahuje vrstvu (11) základní nátěrové barvy a/nebo vrstvu (9) uzavíracího nátěru.
11. Povlak podle nároků 2 nebo 3 a 10, vyznačující se t í m , že vrstva (9) uzavíracího nátěru je vrstvou plastu s vlastnostmi povlaku (7) trubek (2).
12. Způsob výroby povlaku na trubkovnicích a v z nich vystupujících trubkách výměníků tepla, zejména parních kondenzátorů, určených pro vedení chladivá, na bázi vytvrditelných směsí plastů, při němž se plochy určené k povlékání očistí abrazivně působícími prostředky, odstranitelnými zátkami se uzavřou vstupy a výstupy trubek, na trubkovnici se nanese alespoň jedna vrstva vytvrditelného povlaku z plastu, povlak se nechá vytvrdit pro umožnění dalšího mechanického opracování, přičemž na povrchu ještě zůstanou reaktivní místa, potom se provede mechanické opracování, odstraní se zátky ze vstupů a výstupů trubek a alespoň do vstupní oblasti trubek se nanese alespoň jedna vrstva vytvrditelného povlaku z plastu, vyznačující se t í m, že povlak trubek se reaktivně připojí k povlaku trubkovnice.
13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že plochy určené kpovlékání se čistí otryskáváním abrazivním prostředkem.
14. Způsob podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se t í m , že povlak se na trubkovnice nanese špachtlí, načež se provede rovinné broušení.
15. Způsob podle jednoho z nároků 12 až 14, vyznačující se tím, že, na rozdíl od povlékání trubkovnice, se povlak trubek nanese vystříkáním trubek nebo pomocí válečků, počínaje na konci odvráceném od trubkovnice.
16. Způsob podle jednoho z nároků 12 až 15, vyznačující se tím, že plochy určené k povlékání se před povlékáním opatří základním nátěrem vystříkáním nebo pomocí válečků a/nebo na povlak se nanese uzavírací nátěr.
17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že jako základní nátěr, povlak a/nebo uzavírací nátěr se nanese vždy více vrstev.

-7CZ 292699 B6
18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že vrstvy jsou různě zbarvené.
19. Způsob podle jednoho z nároků 16 až 18, vyznačující se tím, že jako uzavírací 5 nátěr se použije vrstva plastu s vlastnostmi povlaku trubky pro chladivo.