CZ291661B6

CZ291661B6 - Způsob zjišťování průměrného sálání vrstvy paliva

Info

Publication number: CZ291661B6
Application number: CZ19982514A
Authority: CZ
Inventors: Johannes Josef Edmund Martin; Walter Martin
Original assignee: Martin GmbH für Umwelt- und Energietechnik
Priority date: 1997-08-13
Filing date: 1998-08-10
Publication date: 2003-04-16
Also published as: PL327965A1; ATE218688T1; CA2244704C; BR9803742B1; CZ251498A3; JPH11118146A; EP0897086A3; SG63854A1; PT897086E; TW357247B; BR9803742A; NO983679L; NO313215B1; NO983679D0; EP0897086B1; JP3111177B2; ES2176860T3; US5890444A; DE19735139C1; EP0897086A2

Abstract

Zp sob zjiÜ ov n pr m rn ho s l n vrstvy paliva v ploÜn oblasti spalovac ho lo e (24) ve spalovac m za° zen , p°i n m se pou ije infra erven kamera (22) nasm rovan na tuto ploÜnou oblast, kter je vybavena p° sluÜn²m filtrem tak, e pracuje v minimu ruÜiv ho s l n vych zej c ho z plamene (24a), m se toto ruÜiv s l n ji prakticky vylou . Pro eliminov n s l n pohybliv²ch pevn²ch stic, a proto pro m °en teploty spalovac ho lo e (24), se v kr tk²ch asov²ch ·sec ch za sebou prost°ednictv m infra erven kamery (22) po° d sn mky, kter se vyhodnot ve vyhodnocovac m a ° dic m za° zen (23). P°itom se pro v²po et pr m rn hodnoty s l n nebo pr m rn teploty zohledn pouze ty d l plochy ploÜn oblasti rozd len na v ce d l ch ploch, kter nevykazuj dnou zm nu, a jsou proto p°i°azeny spalovac mu lo i (24) pova ovan mu v podstat za klidn , zat mco m n c se v²sledky s l n ostatn ch d l ch ploch se pova uj za s l n pohybuj c ch se stic, nap° klad stic prachu a saz , kter teplotu spalovac ho lo e (24) zkresluj .\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zjišťování průměrného sálání vrstvy paliva a průměrné teploty přiřazené tomuto sálání plošné oblasti spalovacího lože prostřednictvím infračervené kamery nebo termografické kamery ve spalovacích zařízeních a regulace spalovacího procesu alespoň v této pozorované plošné oblasti tohoto spalovacího zařízení.

Dosavadní stav techniky

Známé způsoby tohoto druhu jsou uvedeny ve spisech DE 3 9 04 272 a DE 42 20 149. V praxi vznikly potíže při provádění těchto způsobů, které spočívají vtom, že zjištěné hodnoty sálání, popřípadě teploty, vždy neodpovídají přesným hodnotám teploty spalovacího lože, protože hodnoty sálání plamenů, spalin a částic sazí nacházejících se mezi infračervenou kamerou a spalovacím ložem jsou ovlivňovány. Důsledkem toho je, že regulace spalovacích procesů prováděné na základě těchto regulovaných veličin často neodpovídají potřebným požadavkům.

Úkolem vynálezu je výše uvedený způsob dále vylepšit tak, aby poruchy vzniklé sáláním plamenů, sáláním plynů obsažených ve spalinách a sáláním pevných částic sazí a podobně byly prakticky vyloučeny.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje způsob zjišťování průměrného sálání vrstvy paliva a průměrné teploty přiřazené tomuto sálání plošné oblasti spalovacího lože prostřednictvím infračervené kamery nebo termografické kamery ve spalovacích zařízeních a regulace spalovacího procesu alespoň v této pozorované plošné oblasti tohoto spalovacího zařízení, podle vynálezu, jehož podstatou je, že měření se omezí na vlnový rozsah, který odpovídá minimu rušivých plynů nad spalovacím ložem, že sledovaná plošná oblast se dále rozdělí na plochý rastr s více dílčími plochami, že v časovém úseku, v němž ve sledované plošné oblasti je spalovací lože považováno za nepohyblivé a sálání nebo teplota spalovacího lože za téměř konstantní, se zaznamená více časově za sebou následujících obrazců, že porovnáním těchto obrazců jednoho časového úseku mezi sebou se dílčí plochy se sáláním klidných sálavých médií odliší od dílčích ploch se sáláním pohyblivých sálavých médií, a že pro výpočet průměrného sálání nebo průměrné teploty plošné oblasti se zohlední pouze sálání nebo teplota dílčích ploch sálání klidných sálavých médií.

Vynález proto využívá dvou základních úvah, přičemž jedna základní myšlenka spočívá ve zjištění intenzity sálání alespoň nej častěji se vyskytujících plynů pomocí spektrální analýzy, ve stanovení minima této intenzity sálání plynů a v naladění použitého měřicího zařízení ve formě infračervené kamery nebo termografické kamery na tento vlnový rozsah, aby se vyloučila co největší část rušivého sálání plynů. Druhá základní myšlenka spočívá v tom, že sálání existující mezi spalovacím ložem a měřicím zařízením, vychází například ze sálání pevných částic, zejména sazí nebo jednotlivých plynových komponent, se eliminuje tak, že se zaznamená více obrazců plošné oblasti rozdělené do plošného rastru v krátkých časových odstupech za sebou a přitom se pro vytvoření průměru vyloučí ty dílčí oblasti plošného rastru, které mají větší výchylky. Přitom se vychází z úvahy, že spalovací lože je téměř nepohyblivé, zatímco sálající pevné částice nebo plyny jsou podrobeny silnému pohybu, když se pro základ měření použijí malé časové odstupy. Spalovací lože, které je proto považováno za klidné, nepodléhá rovněž v průběhu krátkých časových odstupů několika desetin sekundy žádným velkým teplotním výchylkám, takže při vzniklých náhodných teplotních výchylkách se může předpokládat, že mezi spalovacím ložem

-1 CZ 291661 B6 a měřicím zařízením vznikají rušivá sálání. Když se tedy pro vyhodnocení sálání vyloučí ty obrazce, které jsou ovlivněny sáláním pohyblivých částic nebo plynů, vznikne prakticky neovlivněná průměrná hodnota pro sálání plošné oblasti, které odpovídá určitá hodnota teploty, která může sloužit jako regulační veličina pro ovlivňování nejrůznějších parametrů, které ovlivňují 5 spalovací proces. Přitom mohou být ovlivněny všechny doposud známé parametry, z nichž jsou dále uvedeny podstatné parametry v neuzavřeném výčtu. Takovými parametry mohou být: celkové množství vzduchu přiváděného do spalovacího procesu, množství primárního vzduchu, rozložení množství u primárního vzduchu, koncentrace kyslíku v primárním vzduchu, teplota primárního spalovacího vzduchu, celkové množství přiváděného paliva, vztažené popřípadě na 10 určité úseky roštu, rychlost prohrabávání celého roštu, rychlost místního prohrabávání roštu atd.

Pro provádění způsobu podle vynálezu je výhodné, když se pomocí mlhavé (Fuzzy) logiky ze zjištěných naměřených hodnot vytvoří regulační veličina pro regulování jednotlivých nebo všech postupů, regulovatelných doposud v přímé nebo nepřímé závislosti na teplotě spalování.

Aby se potlačily skokové regulační postupy, je výhodné, když se podle dalšího provedení vynálezu pro stanovení regulační veličiny vytvoří střední hodnota průměrného Sálání nebo průměrné teploty z několika za sebou následujících časových úseků. Přitom může časový úsek činit 0,1 až 5 sekund.

Jako praktickou a smysluplnou se pro stanovení regulační veličiny ukázala střední hodnota průměrných hodnot z pěti za sebou následujících časových úseků.

Velikost pozorovaná plošné oblasti s výhodou činí alespoň 1 m² a pozorovaná plošná oblast se 25 rozdělí do plošného rastru s alespoň deseti dílčími plochami. Pro roštová topeniště se jako výhodným ukázalo, když plošný rastr odpovídá zónám primárního vzduchu části roštu aktivní pro spalování.

Způsob podle vynálezu je vhodný rovněž pro přezkoušení náležitého provozu roštu. Za tím 30 účelem se u hodnot sálání nebo teploty jednotlivých dílčích ploch, silně odlišných od průměrné hodnoty jednoho časového úseku, tyto hodnoty sálání nebo teploty příslušných dílčích ploch pozorují ve více časových úsecích a příslušné obrazce dílčích ploch se navzájem porovnají z hlediska odchylek. Když tedy jedna určitá dílčí plocha vykazuje ve více časových úsecích stále hodnotu velmi odlišnou od průměrné hodnoty, tedy například příliš vysokou teplotu, je možno 35 usuzovat na mechanickou poruchu, a tudíž na špatně rozložený přívod vzduchu, který s tím souvisí. Když je naproti tomu v jedné dílčí oblasti teplota stále příliš nízká, je možno usoudit, že došlo k ucpání, a tudíž k příliš malému přívodu primárního vzduchu.

Použitá infračervená kamera nebo termografická kamera se pomocí filtrů upraví tak, že pracuje 40 ve vlnovém rozsahu od 3,5 do 4 pm. V tomto vlnovém rozsahu je intenzita emisí plynů vyskytujících se obvykle ve spalovacím prostoru minimální. Přitom se u plynů jedná o oxid uhličitý CO₂, oxid uhelnatý CO a vodní páru. Saze, které nelze vždy vyloučit, mají sice v tomto vlnovém rozsahu nižší hodnotu než v menším vlnovém rozsahu, avšak představují značný zdroj poruch, které se vyloučí pomocí opatření objasněných v úvodu. Vyhodnocovací zařízení zařazené za 45 kamerou a opatřené mlhavým regulačním systémem je nastaveno tak, že vzniklé signály z měření se zamlží, vyhodnotí a potom opět odmlží. Jako výsledek vznikne relativně kvalitní informace o obrazci, která se velmi blíží skutečnému stavu povrchu spalovacího lože. V softwaru se stanoví prahová hodnota, pod kterou se infračervený obrazec definuje jako již nevyhodnotitelný. Nad touto prahovou hodnotou se dále předávají získané informace o sálání nebo teplotě bez dalšího 50 vyhodnocení kvality obrazce. Vyhodnocením obrazce se při horší kvalitě obrazce, například po dobu více než dvou minut, vypnou regulační obvody kamery a potom se opět aktivují. Tím se má zabránit tomu, aby v důsledku horších obrazců neprobíhala regulace, která neodpovídá skutečným poměrům. K tomu může dojít například tehdy, když nadměrná tvorba sazí, které tvoří

-2 CZ 291661 B6 prakticky nepropustnou vrstvu mezi spalovacím ložem a infračervenou kamerou, nepřipustí problikávání touto vrstvou a v důsledku chybějících okének použitelné vyhodnocení obrazců. Takové stavy mají pouze krátké trvání a kromě toho je možno tyto stavy vyloučit použitím více infračervených kamer, které jsou nasměrovány na spalovací lože pod různými úhly.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje svislý řez schematicky vyobrazeným spalovacím zařízením se zařízeními k provádění způsobu podle vynálezu, obr. 2 diagram sálání různých plynů, obr. 3 až 5 schematicky sled obrazců a jejich vyhodnocení a obr. 6 regulační schéma pro spalovací zařízení.

Příklady provedení vynálezu

Spalovací zařízení, znázorněné na obr. 1, obsahuje rošt 1, podávači zařízení 2, topeniště 3 s připojeným plynovým průduchem 4 a horní vratný prostor 5, v němž jsou spaliny vedeny do dalšího plynového průduchu 6, vedoucího dolů, u něhož proudí dále do obvyklých agregátů, zařazených za spalovacím zařízením, zejména do vyvíječe páry a do čisticích zařízení spalin.

Rošt 1 obsahuje jednotlivé roštové stupně 2, které jsou opět vytvořeny u jednotlivých vedle sebe uspořádaných roštových tyčí. Každý druhý roštový stupeň 7 roštu 1, vytvořeného jako vratně posuvný rošt 1, je spojen s pohonem 8, který umožňuje nastavení rychlosti prohrabávání. Pod roštem 1 jsou upraveny jak v podélném směru, tak i v příčném směru, dělené komory spodního vzduchu, které jsou přiřazeny zónám 9.1 až 9.5 primárního vzduchu, které jsou samostatně napájeny primárním vzduchem jednotlivými potrubími 10.1 až 10,5. Na konci roštu 1 padá vypálená struska pomocí válce 25 do padací šachty 11, do níž padají popřípadě i těžké pevné podíly, odloučené ze spalin v dolním vratném prostoru 12.

Do topeniště 3 jsou nasměrovány řady trysek 13, 14, 15 sekundárního vzduchu, sloužících pro přívod takzvaného sekundárního vzduchu pro regulované spalování hořlavých plynů a pevných podílů, nacházejících se ve vznosu. Tyto trysky 13, 14 a 15 sekundárního vzduchu jsou regulovatelné odděleně, protože po celém topeništi 3 panují různé podmínky.

Podávači zařízení 2 obsahuje dávkovači trychtýř 16, násypku 17, podávači stůl 18 a jeden nebo více podávačích pístů 19. uspořádaných vedle sebe, a popřípadě regulovatelných nezávisle na sobě, které posunují odpad padající z násypky 17 za podávači hranu 20 podávacího stolu 18 do topeniště 3 na rošt 1.

Ve stropě 21, který uzavírá horní vratný prostor 5, je instalována infračervená kamera 22, která je spojena s vyhodnocovacím a řídicím zařízením 23, které slouží k vyhodnocování přijmutých obrazců, k vytvoření regulační veličiny a k vydávání řídicích povelů pro různá zařízení spalovacího zařízení sloužící pro ovlivňování procesu spalování.

Infračervená kamera 22 slouží pro zjišťování sálání vycházejícího ze spalovacího lože 24 nacházejícího se na roštu 1, popřípadě pro zjišťování teploty spalovacího lože 24, která je přiřazena sálání spalovacího lože 24. Přitom jsou poruchy způsobené plamenem 24a. popřípadě

-3 CZ 291661 B6 plynnými a pevnými složkami obsaženými ve spalinách, prakticky vyloučeny, jak bude dále ještě podrobněji objasněno.

Palivo nasypané na roštu 1 a tvořící spalovací lože 24 se předběžně suší zónou 9.1 primárního vzduchu a sáláním existujícím v topeništi 3 se ohřeje a zapálí. V oblasti zón 9.2 a 9.3 primárního vzduchu existuje hlavní požářiště, zatímco v oblasti zón 9.4 a 9.5 primárního vzduchu se tvořící se struska vypaluje a potom postupuje do padací šachty _1_1. Plyny stoupající ze spalovacího lože 24 obsahují ještě hořlavé složky, které se úplně spálí přívodem sekundárního vzduchu tryskami 13 až 15 sekundárního vzduchu. Regulace množství paliva, množství primárního vzduchu do jednotlivých zón 9.1 až 9.5 primárního vzduchu a jejich složení z hlediska obsahu kyslíku se provádí v závislosti na vyhoření, které je závislé na výhřevnosti paliva, a u odpadu podléhá velkým výchylkám, přičemž pro zjišťování potřebné regulační veličiny se použije sálání vycházející ze spalovacího lože 24 a s nim spojená teplota, která se zjišťuje pomocí infračervené kamery 22. vyhodnocovacím a řídicím zařízením 23 se vyhodnotí a dále předá do příslušných regulačních zařízení.

Různá regulační zařízení jsou na obr. 1 naznačena schematicky, přičemž je zde naznačeno regulační zařízení 29 pro ovlivňování rychlosti pohybu roštu 1, regulační zařízení 30 pro ovlivňování frekvence otáčení válce 25, regulační zařízení 31 pro ovlivňování rychlosti pohybu roštu 1 z hlediska různých drah, regulační zařízení 32 pro spínací a vypínací frekvenci, respektive pro rychlost pohybu podávačích pístů 19. regulační zařízení 33 pro nastavování množství primárního vzduchu, regulační zařízení 34 pro nastavení složení primárního vzduchu z hlediska obsahu kyslíku a regulační zařízení 35 pro nastavení předehřívání primárního vzduchu.

Podle obr. 1 až 6 bude nyní blíže popsán způsob podle vynálezu.

Na obr. 1 je znázorněna infračervená kamera 22 a její nasměrování na spalovací lože 24. Nejprve se podle obr. 2 zkoumá, jak je sálání plynů a pevných částic vyskytujících se v topeništi 3 výrazné. Podle obr. 2 se zjistí, že minimum infračerveného sálání pro plyny oxid uhličitý CO₂, oxid uhelnatý CO a vodní páru H₂O, vyskytující se v důsledku sušicí a spalovací reakce paliva ve vysokých koncentracích, existuje ve vlnovém rozsahu od 3,5 do 4 pm. Koncentrace těchto plynů je zjišťována měřicími čidly 26, 27 a 28. Proto je infračervená kamera 22 vybavena filtrem pro selekci vlnových délek, který pracuje v minimu těchto rušivých plynů, tedy v rozsahu od 3,5 do 4 pm. Z obr. 2 je rovněž patrné, že intenzita sálání, respektive intenzita emisí pevných částic (sazí), plamene 24a v topeništi 3 z počáteční vysoké hodnoty klesne, přičemž je dosaženo relativně nízké hodnoty již od vlnové délky 3,5 pm a tato hodnota potom zůstane přibližně konstantní, takže rušivé sálání vycházející z pevných částic, respektive sazí, nemůže být odpovídajícím filtrem eliminováno.

Zde se použije podstatná základní myšlenka řešení podle vynálezu, která bude objasněna v souvislosti s obr. 3 až 5.

Na obr. 3 je znázorněna plošná oblast sledovaná infračervenou kamerou 22. která je podle plošného rastru dále rozdělena na 25 dílčích ploch. Přitom tmavé dílčí plochy představují plochy, které mají podstatně vyšší intenzitu sálání, a tudíž i vyšší teplotu, než světlé dílčí plochy. Je to způsobeno tím, že povrch spalovacího lože 24 je relativně chladný oproti plynné atmosféře nacházející se nad ním. Při pohledu na obr. 4 lze zjistit, že zde mají vyšší intenzitu sálání, respektive teplotu, jiné dílčí plochy. Obr. 4 představuje snímek, který byl pořízen o několik desetin sekundy později, a proto zachycuje ty změny, ke kterým může docházet v průběhu tohoto krátkého časového úseku. Když se nyní zjistí, že u obr. 4 existuje jiné rozložení sálání, respektive teploty, než u obr. 3, mohou tyto odchylky vyvolat pouze taková sálavá média, která mohou jak svou teplotu, tak i svou polohu, měnit v průběhu krátké doby. K nim není možno s jistotou počítat spalovací lože 24, neboť v průběhu zlomku sekundy nemůže dojít u spalovacího lože 24

-4CZ 291661 B6 k žádné znatelné změně polohy a rovněž k žádné drastické změně teploty. Porovnají-li se nyní obr. 3 a 4, zjistí se, že podle obr. 5, který znázorňuje vyhodnocení tohoto porovnání, jsou tmavě vyznačeny ty dílčí plochy, které měly buď u snímku podle obr. 3, nebo podle obr. 4 podstatně vyšší sálání, a proto i podstatně teplotu. Světlá políčka zbylá na obr. 5 tedy odpovídají dílčím plochám snímku pozorované plošné oblasti, které i po určité době zůstaly nezměněné. Z toho je možno usoudit, že se jedná o snímek sálání, respektive měření teploty, které pochází z média, nepodléhajícího žádným skokovým změnám, a proto může být považováno za skutečné sálání spalovacího lože 24. V praxi se například pro vytvoření regulační veličiny, která je vyslána vyhodnocovacím a řídicím zařízením 23 do různých regulačních zařízení, zaznamená sedm obrazců v průběhu 3,5 sekundy a z nich se vytvoří střední hodnota odpovídající porovnání znázorněnému na obr. 3 až 5. Pět takových středních hodnot se potom sdruží do regulační veličiny. V daném příkladě to znamená, že každých 17,5 sekundy se vytvoří nová regulační veličina. Je samozřejmě možné přizpůsobit časové úseky, vjejichž průběhu se provádějí jednotlivé snímky, příslušným poměrům, takže je možno pracovat i s podstatně kratšími časovými úseky. Dílčí plocha, která je pozorována infračervenou kamerou 22, odpovídá v praxi té ploše, která pojímá alespoň dvě až patnáct dílčích větrných zón. V praxi je plocha oblasti dílčí větrné zóny přibližně v rozsahu od 2 do 4 m^{1 2}, přičemž tato plocha se potom dále dělí teprve podle zón 9.1 až 9.5 primárního vzduchu skutečně existujících a pozorovaných infračervenou kamerou 22, a potom se každý segment obrazce, odpovídající jedné ze zón 9.1 až 9.5 primárního vzduchu, pro vyhodnocení dále rozdělí na asi 25 dílčích ploch, ve smyslu objasnění provedených podle obr. 3 až 5. Toto rozdělení a uvedené časové úseky se ukázaly pro vždy dva za sebou následující snímky v souvislosti se spalovacím zařízením s vratně posuvným roštem 1 pro zjišťování teploty spalovacího lože 24 jako dostatečné.

Obrazce odpovídající obr. 3 až 5 se uloží do paměti ve více časových úsecích a navzájem se porovnají, přičemž nejde jen o to zjišťovat teplotu spalovacího lože 24, která je představována světlými dílčími plochami na obr. 3 až 5, nýbrž tímto způsobem je možno rovněž zjistit, zda existují jakékoli abnormální změny. Mají-li například v delším časovém úseku stále stejné dílčí plochy oproti střední teplotě spalovacího lože 24 na pozorované části roštu 1 příliš vysokou nebo příliš nízkou teplotu, je možno usoudit na poruchu mechaniky roštu 1 nebo přívodu vzduchu.

Za sebou následující regulační veličiny, vytvořené ve vyhodnocovacím a regulačním zařízení 23, slouží k ovlivňování jednotlivých regulačních zařízení 29 až 35, jak je schematicky znázorněno na obr. 6. Podle obr. 6 je možno vyhodnocovacím a regulačním zařízením 23 ovlivňovat regulační zařízení 29 pro regulaci rychlosti pohybu roštu 1 až regulační zařízení 35 pro regulaci teploty v předehřívači primárního vzduchu, jak již bylo výše uvedeno.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob zjišťování průměrného sálání vrstvy paliva a průměrné teploty přiřazené tomuto sálání plošné oblasti spalovacího lože (24) prostřednictvím infračervené kamery nebo termografické kamery (22) ve spalovacích zařízeních a regulace spalovacího procesu alespoň v této pozorované plošné oblasti tohoto spalovacího zařízení, vyznačující se tím,že měření se omezí na vlnový rozsah, který odpovídá minimu rušivých plynů nad spalovacím ložem (24), že sledovaná plošná oblast se dále rozdělí na plochý rastr s více dílčími plochami, že v časovém úseku, v němž ve sledované plošné oblasti je spalovací lože (24) považováno za nepohyblivé a sálání nebo teplota spalovacího lože (24) za téměř konstantní, se zaznamená více časově za sebou následujících obrazců, že porovnáním těchto obrazců jednoho časového úseku mezi sebou se dílčí plochy se sáláním klidných sálavých médií odliší od dílčích ploch se sáláním

-5 CZ 291661 B6 pohyblivých sálavých médií, a že pro výpočet průměrného sálání nebo průměrné teploty plošné oblasti se zohlední pouze sálání nebo teplota dílčích ploch sálání klidných sálavých médií.
2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že prostřednictvím mlhavé logiky se ze zjištěných naměřených hodnot vytvoří regulační veličina pro regulaci jednotlivých nebo všech postupů regulovatelných doposud v přímé nebo nepřímé závislosti na teplotě spalování.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že pro určení regulační veličiny se vytvoří střední hodnota průměrného sálání nebo průměrné teploty z několika za sebou následujících časových úseků.
4. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že jeden časový úsek činí 0,1 až 5 sekund.
5. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že pro určení regulační veličiny se vytvoří střední hodnota průměrných hodnot z pěti za sebou následujících časových úseků.
6. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že velikost pozorované plošné oblasti je alespoň 1 m² a pozorovaná plošná oblast se dále rozdělí na plošný rastr s alespoň deseti dílčími plochami.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím,žeu roštového topeniště odpovídá plošný rastr zónám (9.1 až 9.5) primárního vzduchu části roštu (1) aktivní pro spalování.
8. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že při hodnotách sálání nebo teploty jednotlivých dílčích ploch, silně odlišných od průměrné hodnoty jednoho časového úseku, se tyto hodnoty sálání nebo teploty příslušných dílčích ploch pozorují ve více časových úsecích a příslušné obrazce dílčích ploch se navzájem porovnají z hlediska odchylek.
9. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že měření sálání se provádí ve spektrálním rozsahu od 3,5 do 4 pm.

4 výkresy

-6CZ 291661 B6