CZ291631B6 - Modulové silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo - Google Patents

Abstract

Izolovan krytov prost°edky jsou tvo°eny soustavou za sebou ve sm ru j zdy elektrick ho vozidla (80) uspo° dan²ch samostatn²ch izolovan²ch kryt (4), z nich ka d² ohrani uje podlouhlou rovnob nost novou dutinu (6), ve kter je uspo° d n d lkov vymezen² ·sek vodiv p sov sou sti (60), maj c ka dou ze sv²ch koncov²ch st (60e) vlo enu ve spojovac m za° zen (62), upraven m na ka d m konci samostatn ho izolovan ho krytu (4), p°i em ka d dv k sob p°ivr cen spojovac za° zen (62) dvou soused c ch samostatn²ch izolovan²ch kryt (4) jsou spolu vz jemn , v m st vlo en²ch koncov²ch st (60e) vodiv²ch p sov²ch sou st (60), propojena prost°ednictv m p°emos uj c ho za° zen (110), pro vytvo°en pr b n ho vodiv ho p sov ho prost°edku.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká modulového silnoproudého vedení pro elektrické vozidlo.

Dosavadní stav techniky

Silnoproudá vedení pro elektrická vozidla, jako je vozidlo popisované v německém patentu číslo 1.011.914, jsou známá tím, že mají podlouhlý izolační kryt, který je na vrchu uzavřen určitým počtem vodivých desek, jež na sebe vyrovnaně navazují v přímém směru a jsou od sebe izolovány. V krytu se nachází elasticky deformovatelná, vodivá pásová součást zhotovovaná z feromagnetického materiálu, kterou magnetické pole generované účinností elektromagnetů vozidla přitahuje tak, aby se část vodivé pásové součásti ohýbala směrem k vodivým deskám za účelem elektrického napájení přinejmenším jedné z nich.

Francouzský patent číslo 1.151.382 popisuje napájecí systém pro napájení elektrického vozidla elektrickým proudem, kdy tento systém obsahuje dutý, podlouhlý izolační kryt, který je na vrchu uzavřen určitým počtem vodivých desek, jež na sebe vyrovnaně navazují ve směru jízdy vozidla a jsou od sebe odděleny izolačními součástmi umístěnými mezi sousedními vodivými deskami. V krytu se nachází elasticky deformovatelná, vodivá pásová součást, jež je vedena ve směru jízdy vozidla a má pásovou část z feromagnetického materiálu, na kterou se umisťuje pásová část zhotovená z materiálu s dobrou elektrickou vodivostí. Magnetické pole generované účinností elektromagnetů umístěných na elektrickém vozidle přitahuje vodivou součást tak, aby se část vodivé pásové součásti ohýbala směrem k vodivým deskám za účelem elektrického napájení přinejmenším jedné z nich.

Silnoproudá vedení popisovaná v uvedených patentech uplatňují vodivou pásovou součást procházející po celé délce vedení, jejíž zhotovování by bylo prakticky nemožné kvůli délce vedení a jejíž umisťování uvnitř dutého krytu by bylo v každém případě krajně obtížné. Navíc tato vedení žádným způsobem neposkytují ochranu dutého krytu proti vnikání vnějších činidel (jako je voda, pára, prach, plyn apod.), která mohou poškozovat vodivou pásovou součást a elektrické dotyky, nebo vytvářet elektrická oblouková spojení mezi vodivou pásovou součástí a vodivými deskami.

Podstata vynálezu

Cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinout modulové silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo mající takové konstrukční řešení, které překonává nedostatky doposud známých vedení a které se skládá z určitého počtu jednotlivých, základních modulů, jež lze připojovat k sobě a v nichž je umístěna pásová součást s určitou délkou. Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí základního modulu, vymezujícího utěsněnou vnitřní dutinu, do níž se umisťuje vodivá pásová součást.

Výše uvedených cílů je dosaženo u modulového silnoproudého vedení pro elektrické vozidlo, sestávajícího ze soustavy za sebou ve směru jízdy elektrického vozidla uspořádaných a elektricky od sebe oddělených alespoň prvních elektricky polarizovaných vedení napájených proudem s první polaritou, z vodivých pásových prostředků vedených ve směru jízdy elektrického vozidla v podstatě po celé délce vedení, z izolovaných krytových prostředků ve kterých jsou umístěny vodivé pásové prostředky, upravené pro možnost elastické změny svého tvaru a obsahující přinejmenším jeden horní vodivý pás, vytvořený z feromagnetického materiálu pro jeho ovlivňo

-1 CZ 291631 B6 vání elektromagnetickým polem generovaným elektromagnety uspořádanými v elektrickém vozidle, za účelem přitahování alespoň jednoho úseku vodivého pásového prostředku do polohy, ve které se vytvoří elektrické spojení mezi prvním elektricky polarizovaným vedením a alespoň jednou elektricky vodivou součástí, podle tohoto vynálezu, jehož podstatou je to, že izolované kiytové prostředky jsou tvořeny soustavou za sebou ve směru jízdy elektrického vozidla uspořádaných samostatných izolovaných krytů, z nichž každý ohraničuje podlouhlou rovnoběžnostěnovou dutinu, ve které je uspořádán délkově vymezený úsek vodivé pásové součásti, mající každou ze svých koncových částí vloženu ve spojovacím zařízení, upraveném na každém konci samostatného izolovaného krytu, přičemž každá dvě k sobě přivrácená spojovací zařízení dvou sousedících samostatných izolovaných krytů jsou spolu vzájemně, v místě vložených koncových částí vodivých pásových součástí, propojena prostřednictvím přemosťujícího zařízení, pro vytvoření průběžného vodivého pásového prostředku.

Podstatou silnoproudého vedení je dále to, že spojovací zařízení je s koncem samostatného izolovaného krytu spojeno kapalinotěsně a je tvořeno alespoň jednou elasticky svůj tvar měnící stěnou, která má ve svislém příčném řezu vlnovcový tvar, přičemž je jednak opatřena kapsou, pro vložení přilehlé koncové části vodivé pásové součásti, a jednak je opatřena obvodovým okrajem, pro spojení s koncem samostatného izolovaného krytu.

Pro silnoproudé vedení podle vynálezu je dále podstatné to, že kapsa má tvar rovnoběžnostěnu, je upravena ve středové oblasti stěny a vystupuje v podobě výčnělku z její vnější plochy, přičemž přemosťující zařízení je, pro propojení sousedících spojovacích zařízení, uspořádáno mezi výčnělky z vnějších ploch stěn a je tvořeno nosnou deskou, k níž je ve směru kolmém na její rovinnou plochu přestavitelně, prostřednictvím svěmého šroubu, uspořádána přítužná deska.

Dále je pro silnoproudé vedení podstatné to, že elektricky vodivá součást je tvořena kovovými deskami, které jsou od sebe vzájemně odizolovány a které jsou neseny každá jedním izolovaným krytem, přičemž každá kovová deska je elektrickým vodičem propojena jednak s třetí částí a jednak s první částí elektrického napájecího zařízení, uspořádaného v dutině kovového pouzdra, upraveného v dutině izolovaného krytu a tvořícího druhé elektricky polarizované vedení, které je odděleno od prvního elektricky polarizovaného vedení, uloženého v dutině.

Za podstatné pro silnoproudé vedení je třeba považovat též to, že části jsou tvořeny plochými prvky, vedenými po celé délce izolovaného krytu a majícími své čelní plochy orientovány v dutině vzájemně proti sobě, a polarizovaná vedení jsou tvořena částmi ve formě plochých prvků, vedených po celé délce izolovaného krytu a majících své čelní plochy orientovány v dutině též vzájemně proti sobě, přičemž každá vodivá pásová součást sestává z pásové středové izolační části, která je na straně přivrácené k částem opatřena feromagnetickým horním vodivým pásem, určeným pro vytvoření elektrického propojení mezi částmi když je vodivá pásová součást zdvižena elektromagnetickými silami elektromagnetů jedoucího elektrického vozidla, a na straně přivrácené k částem opatřena feromagnetickým spodním vodivým pásem, určeným pro vytvoření elektrického propojení mezi částmi, když je vodivá pásová součást v klidové poloze.

V neposlední řadě je pro silnoproudé vedení podstatné též to, že první elektricky polarizované vedení obsahuje vodorovnou první část, uspořádanou ve stejné rovině s vodorovnou třetí částí elektrického napájecího zařízení, přičemž feromagnetický horní vodivý pás má šířku, která je větší než vzdálenost mezi přivrácenými okraji částí, a že druhé elektricky polarizované vedení obsahuje část uspořádanou ve stejné rovině s vodorovnou první částí elektrického napájecího zařízení, přičemž feromagnetický spodní vodivý pás má šířku, která je větší než vzdálenost mezi přivrácenými okraji částí.

Konečně je nutné za podstatu silnoproudého vedení podle tohoto vynálezu považovat to, že první elektricky polarizované vedení je u každého konce izolovaného krytu opatřeno bočním výstupkem, procházejícím kapalinotěsně stěnou izolovaného krytu a opatřeným vně izolovaného krytu

-2CZ 291631 B6 spojovacím vývodem, jenž je elektricky spojen prostřednictvím spojovacích prostředků se spojovacím vývodem sousedícího izolovaného krytu, pro zajištění elektrického propojení prvních elektricky polarizovaných vedení všech izolovaných krytů vedení, ale i to, že je opatřeno zařízením pro kontrolu kapalinotěsnosti izolovaných krytů, obsahujícím jednak kompresor, pro stlačování netečného plynu, který se vede do dutiny alespoň jednoho izolovaného krytu, jednak propojovací trubky, z nichž každá propojuje dutiny dvou sousedících izolovaných krytů, jednak tlakové čidlo, připojené na dutinu alespoň jednoho izolovaného krytu za účelem detekování tlaku, a jednak indikační zařízení, pro generování a vedení poruchového signálu v případě poklesu tlaku pod stanovenou hodnotu.

Přehled obrázků na výkrese

Neomezující příklad výhodného provedení přihlašovaného vynálezu bude popsán v následujícím textu za pomoci odkazů na připojená vyobrazení, na nichž:

obr. 1 znázorňuje podélný průřez úseku silnoproudého vedení pro elektrické vozidlo podle vynálezu;

obr. 2 příčný řez silnoproudého vedení vedený rovinou Π - Π z obr. 1;

obr. 3 příčný řez silnoproudého vedení vedený rovinou ΙΠ - ΙΠ z obr. 1;

obr. 4 příčný řez silnoproudého vedení vedený rovinou IV - IV z obr. 1;

obr. 5 perspektivní pohled na modul, který je v podélném průřezu znázorněn na obr. 1 a který je základním prvkem sestavy silnoproudého vedení;

obr. 6 a obr. 7 podélné průřezy koncové části modulu znázorněného na obr. 5 ve dvou rozdílných provozních polohách;

obr. 8 rozložený perspektivní pohled na detail silnoproudého vedení podle obr. 1;

obr. 9 ve zvětšeném měřítku příčný řez detailu znázorněného na obr. 8;

obr. 10 schematický půdorys silnoproudého vedení podle vynálezu;

obr. 11 rozložený perspektivní pohled na druhý detail silnoproudého vedení podle vynálezu; a obr. 12 bokorys detailu znázorněného na obr. 11.

Příklady provedení vynálezu

Silnoproudé vedení 1 obsahuje určitý počet podlouhlých izolovaných krytů 4, z nichž každý vymezuje vnitřní, podlouhlou, rovnoběžnostěnovou dutinu 6 vedenou v přímém směru podle podélné osy 8.

Konkrétněji lze uvést, že každý kryt 4 se zhotovuje jako jediný díl a má vodorovnou, spodní izolační stěnu 10, dvě svislé, boční izolační stěny 11, 12, které jsou kolmé ve vztahu ke stěně 10, a vodorovnou, horní izolační stěnu 15. jež je rovnoběžná ve vztahu k opačně umístěné spodní izolační stěně 10.

-3 CZ 291631 B6

Kryt 4 pokrývá kovové pouzdro 17, které vymezuje vnitřní, podlouhlou rovnoběžnostěnovou dutinu 18, vedenou podle osy 8 a mající spodní stěnu 20 směřující ke stěně 10. dvě podélné svislé stěny 21, 22, jež jsou kolmé ke spodní stěně 20 a tvoří s ní jeden celek, a plochou kovovou horní stěnu 25, dotýkající se a připevněnou k horní izolační stěně 15 pomocí připevňovacích prostředků (nejsou předvedeny).

V kovovém pouzdru 17 se nachází silnoproudé první elektricky polarizované vedení 27 v podobě přímé, kovové, vodivé součásti, která je umístěna v horní části dutiny 18 a je elektricky izolována od sousedících kovových stěn 21. 25. Konkrétněji lze uvést, že vedení 27 má v příčném řezu v podstatě tvar písmene L a obsahuje plochou vodorovnou první část 27a. jež sousedí a je rovnoběžná s plochou izolační stěnou 30, umístěnou pod horní stěnou 25. a plochou svislou druhou část 27c, která je kolmá ve vztahu k první části 27a. s níž vytváří jeden celek, a je nesena na svislé izolační stěně 32 rovnoběžně a vedle svislé stěny 21.

Kovové pouzdro 17 vymezuje silnoproudé druhé elektricky polarizované vedení 23, které je vedeno v podstatě po celé délce izolačního krytu 4.

S odkazem na obr. 2, 3 a 4 lze upozornit na to, že silnoproudé vedení 1 obsahuje určitý počet obdélníkových kovových desek 34. které se nacházejí na vnějšku izolovaných krytů 4.

Konkrétněji lze uvést, že umisťování každé desky 34 do horní izolační stěny 15 se provádí společně s vkládáním pryžové vrstvy 36, přičemž každá deska 34 se připevňuje ke krytu 4 pomocí připevňovacích prostředků (nejsou předvedeny) a přesahuje šířku horní izolační stěny 15 tak, aby koncové části vyčnívaly z izolovaného kiytu 4.

Silnoproudé vedení 1 rovněž obsahuje určitý počet izolačních součástí 37 (obr. 1), které se nacházejí na vnějšku izolačních krytů 4 a umisťují se mezi kovovými deskami 34. Konkrétněji vyjádřeno, každá izolační součást 37 se umisťuje mezi dvěma sousedícími kovovými deskami 34. čímž tyto sousedící kovové desky 34 od sebe elektricky odděluje. Každá kovová deska 34 je propojena s příslušným elektrickým napájecím zařízením 40. které je umístěno uvnitř dutiny 18 a je připojeno k desce 34 prostřednictvím příslušného elektrického vodiče 41. vedeného přes izolační stěnu 30. kovovou horní stěnu 25 (od níž je toto vedení elektricky izolováno), horní izolační stěnu 15 krytu 4 a pryžovou vrstvu 36.

Elektrickým napájecím zařízením 40 je kovová stěna, mající v podstatě tvar písmene C, která dále obsahuje vodorovnou, plochou, první část 45. nesenou na izolační stěně 47, umístěné na kovové spodní stěně 20. svislou druhou část 49, jež směřuje od kovové svislé stěny 21 a ie elektricky izolovaná od této svislé stěny 21 izolační stěnou 50, a vodorovnou, plochou třetí část 51, která je kolmá ve vztahu ke svislé druhé části 49, vytváří s touto svislou druhou částí 49 jeden celek a je v dotyku s izolační stěnou 30.

Ploché části 51 a 45 jsou tudíž rovnoběžné a směřují svými čely k sobě na opačných stranách dutiny 18. Tyto části 51 a 45 různých napájecích zařízení 40 jsou rozmístěny podél osy 8 a po celé délce izolovaného krytu 4 tak, aby příslušně vymezovaly první elektrický sběrač a druhý elektrický sběrač, jejichž účel bude vysvětlen v dalším textu.

Plochá první část 45 (druhý elektrický sběrač) leží v téže rovině jako část 20a silnoproudého druhého elektricky polarizovaného vedení 23 a plochá první část 45 a část 20a jsou od sebe elektricky odděleny, a jejich rovnoběžně směřující okraje 45b a 20b. jsou od sebe odděleny v rozsahu stejné vzdálenosti (vzdálenost h/2) od roviny souměrnosti P, kolmé ke stěnám 10 a 15 izolovaného krytu 4.

Plochá část 51 (první elektrický sběrač) leží v téže rovině jako vodorovná první část 27a silnoproudého prvního elektricky polarizovaného vedení 27 a plochá část 51 a první část 27a jsou od

-4CZ 291631 B6 sebe elektricky odděleny a jejich rovnoběžně směřující okraje 51b a 27b, se nacházejí ve stejné vzdálenosti (vzdálenost d/2) od roviny souměrnosti P.

Elektrické napájecí zařízení 40 rovněž spolupracuje s vodivou pásovou součástí 60, která se nachází uvnitř dutiny 18, prochází po celé délce izolovaného krytu 4, a je-li v klidové poloze (obr. 2), směřuje kolmo křovině souměrnosti P, kolmé ke spodní stěně 20, a je symetrická ve vztahu k řečené rovině souměrnosti P. Vodivá pásová součást 60 má opačné koncové části 60e (obr. 5, 6, 7), které svým tvarem odpovídají nosnému a spojovacímu zařízení 62 (bude podrobněji popsáno v dalším textu) na opačných koncích izolovaného krytu 4.

Vodivá pásová součást 60 obsahuje středovou izolační část 63, která je vymezena pružným pásem z pružného izolačního materiálu, nesoucí vodivé části na svých opačných stranách.

Konkrétněji lze uvést, že izolační část 63 nese pružný horní vodivý pás 65, který je zhotoven z feromagnetického materiálu a je umístěn na izolační části 63, s nímž tvoří jeden celek. Pás 65 směřuje svou plochou k horní stěně 25 a má šířku L větší, než je vzdálenost d mezi proti sobě postavenými okraji 51b a 27b.

Vodivá pásová součást 60 rovněž obsahuje spodní vodivou část, vymezenou spodním vodivým pásem 67, který svou plochou směřuje ke spodní stěně 20 a vytváří jeden celek spolu se středovou izolační částí 63.

Spodní vodivý pás 67 má šířku L větší, než je vzdálenost h mezi proti sobě postavenými okraji 45b a 20b.

Na obou opačných koncových částech je každý izolovaný kryt 4 příslušně vybaven nosným a spojovacím zařízením 62. přičemž každé takové nosné a spojovací zařízení 62 má schopnost nést koncovou část 60e vodivé pásové součásti 60 a současně umožňovat v podstatě příčný pohyb koncové části 60e tak, jak to bude vysvětleno v dalším textu.

Každé spojovací zařízení 62 obsahuje obdélníkovou, elasticky deformovatelnou stěnu 100 podobající se varhánkám, která má v pněném řezu vlnitý tvar, a má elastický obvodový okraj 102, jenž je upraven tak, aby se mohl trvale připevnit, například pomocí lepidla, k obvodovým koncovým okrajům 4' podlouhlého izolovaného krytu 4.

Spojovací zařízení 62 takto uzavírá příslušný koncový otvor izolovaného krytu 4, čímž znemožňuje vstup jakýchkoli vnějších činidel do dutin 6 a 18.

Koncová část 60e vodivé pásové součásti 60 je vymezena obdélníkovým zakončením 65e pružného horního vodivého pásu 65, jehož obdélníkové zakončení 65e vyčnívá z konců středové izolační části 63 a spodního vodivého pásu 67 a je užší než horní vodivý pás 65.

Koncová část 60e vyčnívá z kovového pouzdra 17 (obr. 6, 7) a nachází se uvnitř kapsy 105 vymezené dutým rovnoběžnostěnovým výčnělkem, vyčnívajícím vnějším směrem ve vztahu k izolovanému krytu 4 ze stěny 100 a otevřeným na té straně, která směřuje k dutinám 6 a 18.

Kapsa 105 je umístěna přibližně ve středové části stěny 100, takže první, určitý počet článků vlnitých částí 100a se nachází mezi kapsou 105 a spodní izolační stěnou 10, a druhý, určitý počet článků vlnitých částí 100b se nachází mezi kapsou 105 a horní izolační stěnou 15. Nosné a spojovací zařízení 62 rovněž slouží pro připojování vodivých pásových součástí 60 různých izolačních krytů 4, a pro tento účel (obr. 7) se koncové části izolačních krytů 4 umisťují tak, aby směřovaly k sobě, přičemž kapsy 105 se vyrovnávají a zaujímají takovou polohu, by jejich koncové části směřovaly k sobě. Každá kapsa 105 (a příslušné obdélníkové zakončení 65e nacházející se v ní) se připojuje ke kapse 105 (a příslušnému obdélníkovému zakončení 65e nacházejícímu se v ní)

-5CZ 291631 B6 dalšího izolovaného krytu 4 prostřednictvím přemosťujícího zařízení 110, pro vymezování přinejmenším zábrany příčně k podélné ose 8.

Konkrétněji lze uvést, že přemosťující zařízení 110 (viz obr. 8,9) obsahuje obdélníkovou nosnou desku 115, mající dvě obdélníkové bočnice 117 na dlouhých stranách desky 115 a obdélníkovou přítužnou desku 120. která je umístěna tak, aby byla rovnoběžná a svou plochou směřovala k desce 115, přičemž její dlouhé okraje se nacházejí mezi obdélníkovými bočnicemi 117. Nosná deska 115 má rovněž středovou díru 122. pro umístění závitového dříku 123a svěmého šroubu 123, který se šroubuje do závitového otvoru 125 vytvořeného v přítužné desce 120. Kapsy 105 se bez potíží umisťují mezi desky 115 a 120 a zašroubováním svěmého šroubu 123 do závitového otvoru 125 se desky 115 a 120 přitahují směrem k sobě, v důsledku čehož svírají kapsy 105 mezi sebou a spojují tak vzájemně obdélníková zakončení 65e, nacházející se v těchto kapsách 105.

V provozních podmínkách se silnoproudé vedení 1 sestavuje přesně vyrovnaným řazením určitého počtu izolovaných krytů 4 postupně za sebou ve směru dráhy pohybu elektrického vozidla 80, kdy každá dvojice sousedních koncových částí 60e se spojuje mechanicky s použitím zmiňovaného přemosťujícího zařízení 110, výsledkem čehož je vytvoření souvislé vodivé pásové součásti 60 probíhající po celé délce modulového silnoproudého vedení 1 a vymezené vodivými pásovými součástmi 60 jednotlivých spojených izolovaných krytů 4, přičemž elektricky polarizovaná vedení 27 a 23 jednoho izolovaného krytu 4 se elektricky připojují k odpovídajícím elektrickým polarizovaným vedením 27 a 23 navazujícího izolovaného krytu 4 prostřednictvím vnějších spojovacích kabelů 140 (předvedených na obr. 10).

Konkrétněji lze uvést, že na koncových částech (nejsou předvedeny) prvního elektricky polarizovaného vedení 27 se nacházejí příslušné boční výstupky 141 (obr. 2), které jsou vedeny příčně ve vztahu k podélné ose 8 a skrze stěny 32 a 21 kovového pouzdra 17 a boční izolační stěnu 11 izolovaného krytu 4. Každý výstupek 141 je elektricky izolován s ohledem na svislou stěnu 21. prochází kapalinotěsným způsobem skrze boční izolační stěnu 11 a na vnějším konci izolovaného krytu 4 vymezuje spojovací vývod 142, ze kterého vychází spojovací kabel 140, jehož volný konec je upraven do podoby připojovacího prvku 145a. Připojovací prvek 145a se mechanicky a elektricky připojuje ke konci elektrického spojovacího kabelu 140 vedeného z prvního elektricky polarizovaného vedení 27 dalšího izolovaného krytu 4 a výhodně obsahuje (obr. 11, 12) válcovitou část a plochou část 147a s dvojicí průchozích děr 148, pro umisťování šroubů 149, jež se šroubují do příslušných závitových otvorů 150 v tvarově odpovídající ploché části 147b připojovacího prvku 145b, s cílem vytvoření elektrického a mechanického dotyku mezi plochými částmi 147a a 147b a výsledného elektrického propojení silnoproudých prvních elektricky polarizovaných vedení 27 na sebe navazujících izolovaných kiytů 4.

Kovové pouzdro 17. které vymezuje silnoproudé druhé elektricky polarizované vedení 23. má na každém konci podobný kovový, boční výstupek 155. jenž prochází kapalinotěsným způsobem skrze izolovaný kryt 4 a jehož jeden konec, nacházející se vně izolovaného krytu 4, je připojen ke spojovacímu kabelu 160, který je na volném konci vybaven kotvicím zařízením, podobajícím se připojovacím prvkům 145a. 145b. Spojování koncových částí spojovacích kabelů 160 propojuje silnoproudá druhá elektricky polarizovaná vedení 23 navazujících izolovaných krytů 4.

Modulové silnoproudé vedení 1 rovněž obsahuje zařízení 180 (znázorněné schematicky na obr. 10), které slouží pro kontrolu utěsnění izolovaných krytů 4 silnoproudého vedení 1 proti vnikání kapalin, a které obsahuje kompresor 182 stlačeného plynu, pro plnění rovnoběžnostěnové dutiny 6 prvního izolovaného krytu 4 netečným plynem (například dusíkem). Silnoproudé vedení 1 rovněž obsahuje určitý počet propojovacích trubek 185. jejichž opačné koncové části jsou vyvedeny do příslušných vnitřních dutin 6 navazujících izolovaných krytů 4, čímž se vytváří souvislé propojení těchto dutin 6, umožňující rozvádění stlačeného netečného plynu po celé délce modulového silnoproudého vedení L Zařízení 180 rovněž obsahuje tlakové čidlo 190. které je připojeno k jednomu z izolovaných krytů 4 silnoproudého vedení 1 a které provádí

-6CZ 291631 B6 detekování úrovně tlaku uvnitř dutiny 6 příslušného izolovaného krytu 4, na němž je toto čidlo 190 umístěno, s možností vyslání varovného signálu do poruchového indikačního zařízení 192 tehdy, když měřený tlak klesne pod prahovou hodnotu. S použitím konkrétnějšího vyjadřování to znamená, že jsou-li izolované kryty 4 silnoproudého vedení 1 kapalinotěsné, neklesá měřený tlak nad prahovou hodnotou, zatímco v případě unikání plynu z přinejmenším jednoho z izolovaných krytů 4 (například v důsledku proražení izolovaného krytu 4 nebo elastické stěny 100) tlak uvnitř silnoproudého vedení 1 klesá a dostává se pod prahovou hodnotu, po čemž následuje uvedení poruchového indikačního zařízení 192 do činnosti.

Čistě z informačních důvodů lze uvést, že silnoproudé vedení 1 se může pokládat mezi kolejnicemi (nejsou předvedeny) kolejové dráhy (není předvedena) tak, že izolované kryty 4 se umisťují uvnitř rovnoběžnostěnového sedla ve štěrku (není předveden). Kovové desky 34 takto položeného silnoproudého vedení 1 směřují vzhůru a nacházejí se v podstatě ve stejné rovině s kolejnicemi (nejsou předvedeny). Silnoproudé druhé elektricky polarizované vedení 23 se bez problémů připojuje k nulovému elektrickému potenciálu, zatímco silnoproudé první elektricky polarizované vedení 27 se připojuje ke kladnému elektrickému potenciálu napájecího zdroje.

Silnoproudé vedení 1 se používá v souvislosti s provozem elektrického vozidla 80, jako je například elektrické vozidlo 80 (které je schematicky znázorněno na obr. 1) pohybující se po kolejové dráze (není předvedena). Silnoproudé vedení 1 se rovněž může pokládat na silnici (není předvedena), kdy izolované kryty 4 se umisťují uvnitř rovnoběžnostěnového sedla, vytvořeném v silničním svršku (není předveden), a v takovém případě se silnoproudé vedení 1 používá v souvislosti s provozem kolového, silničního elektrického vozidla (není předvedeno) pohybujícího se po silnici (není předvedena).

Elektrické vozidlo 80 má středovou část vymezenou podlahou 82, která svou plochou směřuje ke kovovým deskám 34 a je s těmito deskami 34 rovnoběžná, a má zabudovanou dvojici elektromagnetů 84 (nebo trvalých magnetů), pro generování magnetického pole směrovaného od podlahy 82 k izolovaným krytům 4.

V době, kdy silnoproudé vedení 1 není ve spojení s elektrickým vozidlem 80, je vodivá pásová součást 60 v klidové poloze (obr. 2), v níž je v podstatě bez tvarových změn a je rovnoběžná se spodní stěnou 20. Konkrétněji to znamená, že spodní vodivý pás 67 leží v klidové poloze na části 20a silnoproudého druhého polarizovaného vedení 23 a na plochých prvních částech 45 jednotlivých elektrických napájecích zařízení 40, v důsledku čehož se vytváří elektrické spojení mezi plochými prvními částmi 45 a spodní stěnou 20, a tudíž mezi všemi napájecími zařízeními 40 (a deskami 34) a silnoproudým druhým polarizovaným vedením 23.

Když je vodivá pásová součást 60 v klidové poloze, jsou všechny kovové desky 34 připojeny k nulovému elektrickému potenciálu. Na základě toho je vedení 1 vnitřně izolováno, protože všechny vnější součásti (desky 34) jsou za této situace připojeny k nulovému elektrickému potenciálu a elektricky aktivní součásti (první elektricky polarizované vedení 27) se nacházejí uvnitř izolačních krytů 4 (vysoký stupeň izolace silnoproudého vedení 1) a uvnitř kovových pouzder 17 (vysoký stupeň krycí ochrany silnoproudého vedení 1). V klidové poloze je silnoproudé první polarizované vedení 27 (připojené ke kladnému elektrickému potenciálu) ve skutečnosti elektricky izolováno od všech ostatních kovových součástí silnoproudého vedení 1 a nachází se uvnitř kovového pouzdra 17. Konkrétně lze uvést, že první elektricky polarizované vedení 27 je elektricky izolováno a mechanicky odděleno od třetí části 51 (první sběrač).

Když se elektrické vozidlo 80 připojuje k silnoproudému vedení 1 a elektromagnety 84 jsou účinné, dochází ke generování magnetické síly přitahování, na základě vzájemného působení magnetického pole elektromagnetů 84 a feromagnetického horního vodivého pásu 65, v důsledku čehož se vodivá pásová součást 60 přitahuje v podobě oblouku nahoru směrem kelektromagnetům 84. Na obr. 1, 3 a 4 je jasně vidět, jak na úsek 60a vodivé pásové součásti 60 působí

-7CZ 291631 B6 magnetická síla přitahování, což se projevuje tažením obou řečených dílů směrem nahoru v podobě oblouku k horní stěně 25. Konkrétněji lze uvést, že úsek 60a, nacházející se pod elektromagnety 84 (a tudíž vystavený značné síle přitahování) se přemisťuje do aktivní polohy, v níž se tento úsek 60a návazně vyrovnává s izolační stěnou 30 (obr. 1 a 4) a s horním vodivým 5 pásem 65 dotýkajícím se vodorovné první části 27a prvního elektricky polarizovaného vedení 27 a přinejmenším s jednou třetí části 51 (prvním sběračem). Takto se prostřednictvím horního vodivého pásu 65 vytváří elektrické propojení mezi prvním elektricky polarizovaným vedením 27 a prvním sběračem, a tím i mezi prvním elektricky polarizovaným vedením 27 a kovovou deskou 34. V souvislosti s provedením, nakresleným na obr. 1, je možno uvést, že tvar to a konstrukční uspořádání elektromagnetů 84 se přizpůsobuje tomu, aby se horní vodivý pás 65 dotýkal třetích částí 51 dvou sousedních napájecích zařízení 40, takže dvě sousední (momentálně elektrickým proudem napájené) kovové desky 34 jsou připojeny k silnoproudému prvnímu elektricky polarizovanému vedení 27 s kladnou elektrickou polaritou.

Elektrické vozidlo 80 má přinejmenším jeden první sběrač 87 (obr. 1), který je umístěn pod podlahou 82 v blízkosti elektromagnetů 84 a který spolupracuje s napájenými kovovými deskami 34 při dodávání elektrického proudu s kladnou elektrickou polaritou, využívaného pro pohon elektrického vozidla 80.

Části vodivé pásové součásti 60 navazující na úsek 60a se svažují s ohledem na řečený úsek 60a a klesají účinkem působení gravitace směrem dolů ke spodní izolační stěně 10. Šikmo klesající úseky 601 jsou vzdáleny a fyzicky odděleny od třetí části 51 prvního sběrače a první části 45 druhého sběrače (obr. 3) a jsou rovněž vzdáleny a fyzicky odděleny od prvního elektricky polarizovaného vedení 27 a druhého elektricky polarizovaného vedení 23 (obr. 3).

.

Šikmo klesající úseky 601 končí v místě, kde vodivá pásová součást 60 zaujímá polohu spočinutí na spodní stěně 20 druhého elektricky polarizovaného vedení 23 a na první části 45 druhého sběrače elektrického napájecího zařízení 40, takže všechny kovové desky 34 silnoproudého vedení 1, do nichž není za této situace přiváděn elektrický proud skladnou polaritou, jsou 30 připojeny ke druhému elektricky polarizovanému vedení 23.

Elektrické vozidlo 80 také obsahuje přinejmenším druhý sběrač 88 (obr. 1), který je v popisovaném provedení umístěno pod podlahou 82 vozidla 80 za nebo před elektromagnety 84 a který je souosý s dráhou pohybu elektrického vozidla 80. Druhý sběrač 88 je tvarově upraven pro 35 spolupráci s kovovou deskou 34 připojenou ke druhému elektricky polarizovanému vedení 23 a dodává elektrický proud se zápornou elektrickou polaritou, který je nezbytný pro pohon elektrického vozidla 80. Druhý sběrač 88 může být alternativně upraven pro styk s vnějším silnoproudým vedením se zápornou polaritou v podobě přímého elektrického vodiče (není předveden), který je veden rovnoběžně s kovovými deskami 34 a dodává elektrický proud se 40 zápornou polaritou, jenž je nezbytný pro pohon elektrického vozidla 80.

Tak, jak se elektrické vozidla 80 pohybuje po dané dráze, navazující úseky vodivé pásové součásti 60 postupně mění svůj tvar a úseky 60a, které sledují pohyb elektrického vozidla 80, se plynule přemisťují v jednotlivých izolovaných krytech 4 vytvářejících součást souvislého modu45 lového silnoproudého vedení 1, takže tyto obloukové úseky 60a vodivé pásové součásti 60 mají podobu vlny, jež se pohybuje ve vedení 1 od jednoho konce každého izolovaného krytu 4 k jeho druhému konci a po dosažení koncové části jednoho izolovaného krytu 4 přechází na koncovou část následujícího izolovaného krytu 4.

Přemosťující zařízení 110 vytváří pevné propojení opačných koncových částí 60e vodivé pásové součásti 60 v postupně navazujících izolovaných krytech 4 modulárního silnoproudého vedení 1, a proto v momentu, kdy obloukový úsek 60a vodivé pásové součásti 60 dospěje do koncové části izolovaného krytu 4, se koncová část vodivé pásové součásti 60 dalšího izolovaného krytu 4

-8CZ 291631 B6 automaticky zdvíhá vzhůru a obloukový úsek 60a plynule postupuje v podobě vlny v navazujících izolovaných krytech 4.

Zvláštní konstrukční řešení nosného a spojovacího zařízení 62 umožňuje pohyb zadní koncové části 60e. Konkrétněji vyjádřeno to znamená, že je-li koncová část 60e v klidové poloze (obr. 7) jsou koncové části 60e nacházející se v sousedních izolovaných krytech 4 vodorovné spolu se spodním vodivým pásem 67, přemosťující plochou první části 45 a spodní stěnou 20, takže vlnité části 100a a 100b jsou beze změn. To znamená, že pohyb koncové části 60e směrem vzhůru způsobuje příslušné natahování a stlačování vlnité části 100a a vlnité části 100b ve směru, který je kolmý ve vztahu k podélné ose 8, přičemž vlnité části 100a (natažené) vyvíjejí dolů působící, tažnou sílu, která účinkuje na koncovou část 60e a napomáhá při vracení této koncové části 60e do její původní polohy po ukončení působení magnetické síly přitahování. Poté, co koncová část 60e opět zaujme nejnižší, klidovou polohu, části 100a a 100b rovněž zaujímají svou původní polohu, která nevykazuje tvarové změny.

V souladu s přihlašovaným vynálezem se navazující izolované kryty 4 spojují tak, aby vytvářely modulové silnoproudé vedení 1, tzn. vedení vymezené určitým počtem vodivých pásových součástí 60 s určitou délkou, kdy spojování navazujících izolovaných krytů 4 je přímé a účinné a zajišťuje mechanickou návaznost vodivých pásových součástí 60 modulového silnoproudého vedení 1, přičemž je znemožněno pronikání plynu, vody, prachu nebo jakýchkoli dalších vnějších činidel do dutin 6 a 18, které jsou takto úplně vzduchotěsné.

Navíc platí, že modulové silnoproudé vedení 1 je konstrukčně řešeno tak, aby všechny vnější vodivé součásti (kovové desky 34) byly normálně připojeny k nulovému elektrickému potenciálu (k silnoproudému druhému elektricky polarizovanému vedení 23) tehdy, když silnoproudé vedení 1 není v elektrickém spojení s elektrickým vozidlem 80. Kovové desky 34 jsou připojeny k silnoproudému prvnímu elektricky polarizovanému vedení 27 (tzn. k napájecímu vedení, připojenému ke kladnému elektrickému potenciálu) pouze tehdy, když silnoproudé vedení 1 je v elektrickém spojení s elektrickým vozidlem 80, a co je rovněž důležité, momentálně elektricky napájené kovové desky 34 se nacházejí pod elektrickým vozidlem 80 a tudíž nejsou přístupné.

Na základě uvedených detailů je silnoproudé vedení 1 skutečně velmi bezpečné (nemá žádné součásti, které by byly trvale pod elektrickým proudem) a může se dokonce umisťovat i v takových místech, do nichž mají přístup uživatelé a obsluha vozidla.

Claims (15)

1. Modulové silnoproudé vedení pro elektrické vozidlo, sestávající ze soustavy za sebou ve směru jízdy elektrického vozidla (80) uspořádaných a elektricky od sebe oddělených alespoň prvních elektricky polarizovaných vedení (27) napájených proudem s první polaritou, z vodivých pásových prostředků vedených ve směru jízdy elektrického vozidla (80) v podstatě po celé délce vedení (1), z izolovaných krytových prostředků ve kterých jsou umístěny vodivé pásové prostředky, upravené pro možnost elastické změny svého tvaru a obsahující přinejmenším jeden horní vodivý pás (65), vytvořený z feromagnetického materiálu pro jeho ovlivňování elektromagnetickým polem generovaným elektromagnety (84) uspořádanými v elektrickém vozidle (80), za účelem přitahování alespoň jednoho úseku (60a) vodivého pásového prostředku do polohy, ve které se vytvoří elektrické spojení mezi prvním elektricky polarizovaným vedením (27) a alespoň jednou elektricky vodivou součástí, vyznačující se tím, že izolované krytové prostředky jsou tvořeny soustavou za sebou ve směru jízdy elektrického vozidla (80)

-9CZ 291631 B6 uspořádaných samostatných izolovaných krytů (4), z nichž každý ohraničuje podlouhlou rovnoběžnostěnovou dutinu (6), ve které je uspořádán délkově vymezený úsek vodivé pásové součásti (60), mající každou ze svých koncových částí (60e) vloženu ve spojovacím zařízení (62), upraveném na každém konci samostatného izolovaného krytu (4), přičemž každá dvě k sobě přivrácená spojovací zařízení (62) dvou sousedících samostatných izolovaných krytů (4) jsou spolu vzájemně, v místě vložených koncových částí (60e) vodivých pásových součástí (60), propojena prostřednictvím přemosťujícího zařízení (110), pro vytvoření průběžného vodivého pásového prostředku.

2. Silnoproudé vedení podle nároku 1, vyznačující se tím, že spojovací zařízení (62) je s koncem samostatného izolovaného krytu (4) spojeno kapalinotěsně.

3. Silnoproudé vedení podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že spojovací zařízení (62) je tvořeno alespoň jednou elasticky svůj tvar měnící stěnou (100).

4. Silnoproudé vedení podle nároku 3, vyznačující se tím, že stěna (100) má ve svislém příčném řezu vlnovcový tvar, přičemž je jednak opatřena kapsou (105), pro vložení přilehlé koncové části (60e) vodivé pásové součásti (60), a jednak je opatřena obvodovým okrajem (102), pro spojení s koncem samostatného izolovaného krytu (4).

5. Silnoproudé vedení podle nároku 4, vyznaču j ící se tím , že kapsa (105) má tvar rovnoběžnostěnu a vystupuje v podobě výčnělku z vnější plochy stěny (100).

6. Silnoproudé vedení podle nároku 4 nebo 5, vy zn ač u j í c í se tí m, že kapsa (105) je upravena ve středové oblasti stěny (100).

7. Silnoproudé vedení podle nároků 1 a 5, vyznačující se tím,že přemosťující zařízení (110) je, pro propojení sousedících spojovacích zařízení (62), uspořádáno mezi výčnělky z vnějších ploch stěn (100).

8. Silnoproudé vedení podle nároků la 5, vyznačující se tím,že přemosťující zařízení (110) je tvořeno nosnou deskou (115), k níž je ve směru kolmém na její rovinnou plochu přestavitelně, prostřednictvím svěmého šroubu (123), uspořádána přítužná deska (120).

9. Silnoproudé vedení podle nároku 1, vyznačující se tím, že elektricky vodivá součást je tvořena kovovými deskami (34), které jsou od sebe vzájemně odizolovány a které jsou neseny každá jedním izolovaným krytem (4).

10. Silnoproudé vedení podle nároku 9, vyznačující se tím, že každá kovová deska (34) je elektrickým vodičem (41) propojena jednak s třetí částí (51) a jednak s první částí (45) elektrického napájecího zařízení (40), uspořádaného v dutině (18) kovového pouzdra (17), upraveného v dutině (6) izolovaného krytu (4) a tvořícího druhé elektricky polarizované vedení (23), které je odděleno od prvního elektricky polarizovaného vedení (27), uloženého v dutině (18).

11. Silnoproudé vedení podle nároku 10, vyznačující se tím, že části (45, 51) jsou tvořeny plochými prvky, vedenými po celé délce izolovaného krytu (4) a majícími své čelní plochy orientovány v dutině (18) vzájemně proti sobě, a polarizovaná vedení (23, 27) jsou tvořena částmi (20a, 27a) ve formě plochých prvků, vedených po celé délce izolovaného krytu (4) a majících své čelní plochy orientovány v dutině (18) též vzájemně proti sobě, přičemž každá vodivá pásová součást (60) sestává z pásové středové izolační části (63), která je na straně přivrácené k částem (27a, 51) opatřena feromagnetickým horním vodivým pásem (65), určeným pro vytvoření elektrického propojení mezi částmi (27a, 51) když je vodivá pásová součást (60)

- 10CZ 291631 B6 zdvižena elektromagnetickými silami elektromagnetů (84) jedoucího elektrického vozidla (80), a na straně přivrácené k částem (20a, 45) opatřena feromagnetickým spodním vodivým pásem (67), určeným pro vytvoření elektrického propojení mezi částmi (20a, 45) když je vodivá pásová součást (60) v klidové poloze.

12. Silnoproudé vedení podle nároku 11, vyznačující se tím, že první elektricky polarizované vedení (27) obsahuje vodorovnou první část (27a) uspořádanou ve stejné rovině s vodorovnou třetí částí (51) elektrického napájecího zařízení (40), přičemž feromagnetický horní vodivý pás (65) má šířku (L), která je větší než vzdálenost (d) mezi přivrácenými okraji io (27b, 51b) částí (27a, 51).

13. Silnoproudé vedení podle nároků 10 a 11, vy zn ač uj í c í se t í m , že druhé elektricky polarizované vedení (23) obsahuje část (20a) uspořádanou ve stejné rovině s vodorovnou první částí (45) elektrického napájecího zařízení (40), přičemž feromagnetický spodní vodivý pás (67)

15 má šířku (L), která je větší než vzdálenost (h) mezi přivrácenými okraji (20b, 45b) částí (20a,

45).

14. Silnoproudé vedení podle nároků lalO až 12, vyznačující se tím, že první elektricky polarizované vedení (27) je u každého konce izolovaného kytu (4) opatřeno bočním

20 výstupkem (141), procházejícím kapalinotěsně stěnou izolovaného krytu (4) a opatřeným vně izolovaného krytu (4) spojovacím vývodem (142), jenž je elektricky spojen prostřednictvím spojovacích prostředků se spojovacím vývodem (142) sousedícího izolovaného krytu (4), pro zajištění elektrického propojení prvních elektricky polarizovaných vedení (27) všech izolovaných krytů (4) vedení (1).

15. Silnoproudé vedení podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že je opatřeno zařízením (180) pro kontrolu kapalinotěsnosti izolovaných krytů (4), obsahujícím jednak kompresor (182), pro stlačování netečného plynu, který se vede do dutiny (6) alespoň jednoho izolovaného krytu (4), jednak propojovací trubky (185), z nichž každá propojuje

30 dutiny (6) dvou sousedících izolovaných krytů (4), jednak tlakové čidlo (190), připojené na dutinu (6) alespoň jednoho izolovaného krytu (4) za účelem detekování tlaku, a jednak indikační zařízení (192), pro generování a vedení poruchového signálu v případě poklesu tlaku pod stanovenou hodnotu.