CZ291102B6 - Způsob montáľe částí kování za podpory montáľních automatů - Google Patents

Abstract

e en se t²k zp sobu mont e st kov n , kter m nejm n dva prvky (18) rohov ho ot en a s prvky rohov ho ot en spojen , na st vaj c rozm ry k° dla p°izp soben spojovac prvky (102, 104, 106, 108), za podpory mont n ch automat na k° dla (12) oken, dve° nebo podobn konstruk n prvky. V prvn mont n f zi se na k° dlo (12) upevn v echny prvky (18) rohov ho ot en , p°i em se pou vaj stavebn stejn prvky (18) rohov ho ot en a v n sleduj c druh mont n f zi se na k° dlo (12) upevn v echny spojovac prvky (102, 104, 106, 108; 202, 204, 206).\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu montáže částí kování, které má nejméně dva prvky rohového otáčení spolu se spojovacími prvky spojenými s prvky rohového otáčení a přizpůsobenými stávajícím rozměrům křídla, na křídla okna, dveří nebo podobně za podpory montážních automatů.

Dosavadní stav techniky

Při kování tohoto druhu se na křídle (resp. na rámu křídla) předpokládá ojniční systém, zpravidla s ručním ovládáním, k volitelnému nařízení různých funkcí kování, zvláště zavírací funkce, otočné funkce a otočné klopné funkce, přičemž prvky rohového otáčení zajišťují, že zástrčkové prvky lze přemístit žádaným způsobem podél více nosníků rámu centrálním ovládacím členem (např. rukojetí). Zástrčkové prvky spolupůsobí s kováním na stranách pevného rámu, zvláště se zavíracími plechy, nebo také s vystavovacími nůžkami v případě otočného klopného kování. Takové systémy kování s prvky rohového otáčení se však používají nejen při otočných klopných kováních, zvláště také při otočných kováních, sklápěcích kováních, vyklápěcích a manžetových kováních, stejně jako posuvných klopných kováních. Odpovídající křídla (resp. rámy křídla) ze dřeva, plastu, ocele, hliníku nebo sdružené systémy vykazují rovněž nejméně jednu drážku obvodového žlábku křídla k umístění prvků rohového otáčení stejně jako spojovací části, tyto prvky spojující, z manžetového úseku azojničního úseku. Rohový úhelník stávajícího prvku rohového otáčení a úseky manžetových kolejnic odkrývají případně stupňovitou drážku obvodového žlábku křídla, takže se získá líbivý vzhled při nepatrném nebezpečí zašpinění.

Pro narážení částí kování za pomoci montážních automatů má rozhodující důležitost, aby doba taktu nebyla delší než doba taktu předchozích stupňů opracování, zejména svařovacího stupně se svařováním plastových nebo hliníkových nosníků rámu křídla a čistícího stupně k zarovnání svarových spojů. Tato doba taktu například trvá přibližně dvě minuty.

Vynález si klade za úkol navrhnout způsob montáže částí kování na křídlo okna, dveří nebo podobně, který při nepatrných stavebních nákladech dovoluje aspoň částečně automatické narážení, zvláště na výrobní a montážní lince křídla.

Podstata vynálezu

Podstatu vynálezu tvoří způsob montáže částí kování, má nejméně dva prvky rohového otáčení a s prvky rohového otáčení spojené, na stávající rozměry křídla přizpůsobené spojovací prvky za podpory montážních automatů na křídla okna, dveří nebo podobně, postup spočívá v tom, že v první montážní fázi se na křídlo upevní všechny prvky rohového otáčení, přičemž se používají stavebně stejné prvky rohového otáčení a v následující druhé montážní fázi se na křídlo upevní všechny spojovací prvky.

Montáž částí kování se tedy rozdělí na dvě montážní fáze, které o sobě mohou být tak krátké, že krátká doba taktu například dvě minuty zadaná předcházejícími výrobními stupni může být bez dalšího dodržena. První montážní fáze se omezuje na narážení prvků rohového otáčení, což se bez dalšího dá docílit montážním automatem poměrně jednoduché výstavby a s poměrně jednoduchým řízením, protože narážení prvků rohového otáčení je značně nezávislé na stávajícím formátu křídla, a při odpovídajícím utvoření prvků rohového otáčení také značně nezávislé na použitém systému kování. Montáž spojovacího prvku závislého na stávajícím formátu křídla a na stávajícím systému kování následuje teprve ve druhé montážní fázi, zvláště ručně nebo

- 1 CZ 291102 B6 částečně automaticky, čímž se zamezí vysokému nákladu na zařízení a řízení plně automatické druhé montážní fáze na základě individuálního přizpůsobení kování. Protože se naráží jen dva, tři nebo čtyři spojovací prvky, může také druhá montážní fáze zůstat v rozmezí předem dané krátké doby taktu. Zvláštní výhodou je, že je tímto způsobem možná rychlá změna formátu křídla a/nebo systému kování při běžící výrobní lince. Protože se používají stavebně stejné prvky rohového otáčení, zjednoduší se nejen výroba a skladování, nýbrž také automatická montáž v první montážní fázi, protože montážní automat nemusí brát ohled na rozdílné prvky rohového otáčení. Prvky rohového otáčení mohou být v montážním automatu uloženy do zásobníku, takže zařízení může pracovat také delší čas bez dodávky jednotlivých součástí.

Ze spisu EP-A-0459841 je známo montovat kolejnici 1 s pomocí montážního automatu na křídlo, přičemž na křídle jsou již předmontována prodloužení 2 stejně jako prvek 3 otáčení.

Je příznivé, když se podle návrhu vynálezu použijí prvky rohového otáčení, které jsou utvořeny zrcadlově symetricky k podélné střední rovině prvků rohového otáčení, kolmé k půlicí rovině úhelníku. V tomto případě není třeba brát vůbec žádný ohled na orientaci rohového úhelníku při montáži nebo uvnitř zásobníku.

Výhodné je také použití prvků rohového otáčení s aspoň jedním blokovacím prvkem, s výhodou po jednom blokovacím prvku na každém ramenu prvku rohového otáčení. Tímto způsobem se dostanou na své místo již při narážení prvků rohového otáčení blokovací prvky, podstatné pro funkci kování, takže mezi jiným spojovací prvky nemusí mít zástrčkové prvky, což jejich narážení na křídlo v druhé montážní fázi podstatně ulehčí. Nadále se nemusí dodržovat předem zadaná poloha zástrčkových prvků (vzhledem k zavíracímu plechu na stranách pevného rámu) při narážení spojovacích prvků.

Aby se na jedné straně zajistilo spolehlivé zablokování s bezpečností proti vytažení a na druhé straně umožnilo seřízení přítlaku křídla mezi jiným také po delším používání, navrhuje se, aby jeden z obou blokovacích prvků byl utvořen jako hlava tvaru houby a druhý blokovací prvek byl s výhodou utvořen volitelně seřiditelně napříč podélné střední roviny.

Prvek rohového otáčení tohoto druhu je utvořen asymetricky k půlicí rovině úhelníku. Pro prvky rohového otáčení tohoto druhu se podle vynálezu doporučuje, aby se prvky rohového otáčení narážely na křídlo vzhledem ke směru oběhu podél plochy obvodového žlábku křídla tak, aby vždy stejné rameno prvku rohového otáčení ukazovalo ve směru oběhu. Prvky rohového otáčení dodávané do montážního automatu ve stejné orientaci (zvláště do zásobníku) se pak při montáži montážním automatem už nemusí otáčet, nýbrž mohou být naráženy stále ve stejné orientaci.

Aby montážní automat mohl provést nejenom uložení prvků rohového otáčení na křídlo, ale také jejich připevnění (přišroubováním) navrhuje se, aby montážní automat měl nejméně jeden šroubovací agregát s automatickým přívodem šroubů.

Principiálně je možné všechny prvky rohového otáčení umístit na křídle současně pomocí odpovídajícího množství montážních hlav. Protože je ale dost času pro sériové narážení prvků rohového otáčení, navrhuje se pro zmenšení přístrojových nákladů, aby se montážní automat na základě odpovídajícího vzájemného pohybu ke křídlu postupně umístil na požadované rohy křídla k následnému upevnění stávajícího prvku kování na křídlo. Takto tedy je nutný jen jeden montážní automat.

V první formě provedení vynálezu se předpokládá, že v první montážní fázi se křídlo pevně upne na nepohyblivý montážní držák a montážní automat se bude pohybovat od jednoho rohu křídla ke druhému. Aby se požadovaný pohyb montážního automatu od jednoho rohu ke druhému zajistil stavebně jednoduchými prostředky při spolehlivé funkci, navrhuje se, aby montážní automat měl jednu montážní hlavu, která je na stranově pojízdném mostu překlenujícím křídlo

-2 CZ 291102 B6 otočně uspořádána kolem osy v podstatě kolmé k rovině křídla, stejně jako je posuvně uspořádána ve směru podél mostu.

Alternativně je zde ale možné, že v první montážní fázi je křídlo pevně upnuto k montážnímu držáku otočnému kolem osy v podstatě kolmé k rovině křídla, a montážní držák pohybuje rozdílnými rohy křídla postupně k montážnímu automatu. S výhodou se přitom předpokládá, že montážní automat má montážní hlavu pohyblivou v radiálním směru a otočnou kolem osy mezi otočným postavením při zásobníku a montážním otočným postavením.

Při tomto řešení se náklad na stavbu a řízení pro montážní automat snižuje, protože automat je prakticky pevně na místě (až na otáčení a radiální posuv vzhledem k pevné ose). Montážní držák přebírá pohyb křídla, k čemuž musí být odpovídajícím způsobem utvořen a v rovině křídla vytvořen posuvně do straně při tvaru křídla odchylném od čtverce.

Dále se navrhuje, aby případná montážní hlava montážního automatu měla držák rohového úhelníku pohyblivý mezi přípravným montážním postavením a montážním postavením, přičemž rohový úhelník v přípravném postavení k montáži je uspořádán v oblasti stávajícího rohu křídla, avšak mimo upínací drážku rohového úhelníku, oproti tomu v montážním postavení je uspořádán uvnitř upínací drážky. Pohyblivý držák rohového úhelníku umožňuje jemné zasunutí rohového úhelníku do upínací drážky, aniž by se musely pohybovat větší konstrukční části jako křídlo nebo montážní automat.

Jednoduchá pohybová mechanika při spolehlivém zasunutí rohového úhelníku do upínací drážky se zajistí tak, že držák je pohyblivý v podstatě ve směru půlící roviny prvku 18 rohového otáčení mezi postavením připraveným k montáži a montážním postavením.

Okamžité fixování stávajícího rohového úhelníku na montážní hlavu se uskuteční prostřednictvím odpovídajícího nástroje k uchopení nebo pomocí vakuové sací hlavy. Zvláště jednoduchá stavba při spolehlivé funkci se však zajistí tím, že případná montážní hlava montážního automatu má magnetický držák pro rohový úhelník.

Dále se navrhuje, aby se spojovací prvky ve druhé montážní fázi ukládaly na křídlo ručně nebo prostřednictvím montážního automatu, případně po předchozím poříznutí na délku, a potom prostřednictvím upevňovacího automatu, zvláště šroubovacího agregátu, se na křídlo upevnily. Bez příliš velkých nákladů na automatizaci může být na základě těchto opatření dodržena krátká doba taktu také ve druhé montážní fázi, neboť stávající pracovní postup se dá rozdělit na část postupu ručně prováděnou (uložení na křídlo případně po přiříznutí na délku) a na automaticky prováděnou část postupu (přišroubování na křídlo). Druhá část postupu je značně nezávislá od stávajícího systému kování, v případě závislosti na rozměru křídla může být rozměr křídla stanoven jednoduchým měřením a použit k řízení polohy šroubovacího agregátu. Ten může být utvořen posuvně rovnoběžně s hranou jemu protilehlého křídla, čímž lze mezi jiným vystačit také s jediným šroubovacím agregátem.

Dále se navrhuje, aby ve druhé montážní fázi v prvním kroku byl na křídlo uložen první spojovací prvek, aby ve druhém kroku byl na křídlo uložen druhý spojovací prvek a první spojovací prvek byl případným šroubovacím agregátem na křídlo samočinně upevněn, aby případně ve třetím kroku byl uložen třetí spojovací prvek a druhý spojovací prvek byl upevněn, aby případně ve čtvrtém kroku byl uložen čtvrtý spojovací prvek a třetí spojovací prvek byl upevněn a aby v posledním kroku byl upevněn předposlední spojovací prvek. Od druhého kroku tedy následuje ukládání příslušného spojovacího prvku časově úsporným způsobem současně se samočinným upevněním spojovacího prvku uloženého v předchozím kroku. To je bez dalšího možné současně, neboť oba tyto spojovací prvky jsou nařízeny na rozdílných okrajích křídla. To je výhodné především při výhodném ručním ukládání spojovacích prvků, neboť pak se montážní osoba a upevňovací automat vzájemně neruší.

-3 CZ 291102 B6

V případě, že se alternativně provádí také ukládání prostřednictvím montážního automatu, může probíhat ukládání a upevňování ve stejném kroku, tj. na stejném okraji křídla. To snižuje stavební náklady.

Zvláště výhodně se přitom předpokládá, že křídlo se mezi kroky vždy otočí o 90°. Tak může šroubovací agregát stejně jako montážní osoba respektive montážní automat zůstat na místě k ukládání příslušných spojovacích prvků, neboť křídlo se mezi kroky otočí.

Při výhodné formě provedení má montážní automat přívodní součástku k volitelnému odebírání příslušného spojovacího prvku ze zásobníkové jednotky. Uložení spojovacích prvků do zásobníku zjednodušuje jejich dosažitelnost. Příznivé při tom je, když zásobníková jednotka má více různých oddílů pro rozdílné spojovací prvky a je vzhledem k odběrové hlavě přívodní jednotky posuvná po oddílech. Spojovací prvky pak mohou být v jednotlivých oddílech uskladněny podle typu nezávisle na pořadí odběru. Příslušný potřebný spojovací prvek se najde odpovídajícím posuvem odběrové hlavy (např. lineární pohyb nebo rotace). Tak se uspoří nákladné programovatelné robotové rameno s poměrně velkým dosahem k individuálnímu výběru spojovacího prvku.

Při narážení spojovacích částí se stává, že stejné spojovací části narážejí na křídlo v rozdílné orientaci. To například platí pro spojovací prvky ve tvaru tzv. dodatečného zablokování, které se narážejí jak na vertikální nosník po stranách otočné osy, tak se zaměněnými konci na spodní horizontální nosník. Aby se toto umožnilo bez otočení zásobníku nebo křídla, navrhuje se, aby přívodní jednotka byla utvořena k volitelnému otočení spojovací části odebrané ze zásobníku ve smyslu záměny obou konců spojovací části.

K tomu se navrhuje, aby montážní automat měl robotové rameno se dvěma otočnými osami a výhodně s měnitelnou délkou ramene. Volný konec robotového ramene může být utvořen jako držák, přednostně magnetický držák, pro spojovací prvky k odběru ze zásobníkové jednotky a k ukládání na křídlo. Robotové rameno tak slouží jako přívodní jednotka a také jako ukládací jednotka.

Vynález se týká také systému kování, zvláště otočného klopného systému kování nebo otočného systému kování pro okna, dveře nebo podobně, zahrnující stavebně stejné prvky rohového otáčení na nejméně dvou rozích křídla a s prvky rohového otáčení spojené spojovacími úseky, zvláště k provedení způsobu podle jednoho z předchozích nároků.

Ke stavbě a funkci přednostně použitého systému kování v souvislosti s postupem v předcházejícím popsaným se výslovně poukazuje na SRN patentové přihlášky, podané ve stejném dni jako předložená přihláška, s názvy Částečně automaticky narazitelný systém kování pro okna, dveře nebo podobně resp. Otočné klopné kování pro okna, dveře nebo podobně, jejichž obsah se k obsahu předložené přihlášky přičítá.

Vynález bude v dalším vysvětlen na výhodných příkladech provedení na výkresech.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je silně zjednodušený pohled shora na narážecí sekci prvků rohového otáčení linky pro montáž a výrobu křídla na začátku montážní fáze.

Na obr. 2 je zvětšený částečný řez zařízení pro upínání křídla v uspořádání podle obr. 1 (řez II-II na obr. 1).

-4 CZ 291102 B6

Na obr. 3 je pohled odpovídající obr. 1 během narážení prvního prvku rohového otáčení.

Na obr. 4 je zjednodušený detailní řez podle čáry IV-IV v uspořádání dle obr. 3.

Na obr. 5 je pohled odpovídající obr. 1 a 3 během narážení druhého prvku rohového otáčení.

Na obr. 6 je zjednodušený zvětšený pohled montážní hlavy v uspořádání dle obr. 1, 3 a 5.

Na obr. 7 a 8 jsou výřezové pohledy odpovídající obr. 1, 3 a 5, avšak během narážení třetího prvku rohového otáčení (obr. 7) resp. čtvrtého prvku rohového otáčení (obr. 8).

Na obr. 9 je druhá forma provedení dle vynálezu náražecí sekce prvků rohového otáčení uvnitř linky pro montáž a výrobu křídla na začátku montážní fáze.

Na obr. 10 je uspořádání podle obr. 9 během narážení prvního prvku rohového otáčení.

Na obr. 11 je uspořádání podle obr. 9 a 10, avšak během narážení druhého prvku rohového otáčení.

Na obr. 12 a 13 je pohled shora na otočný montážní držák v otevřeném stavu (obr. 12) resp. v zavřeném stavu k upevnění křídla (obr. 13).

Na obr. 14 je pohled shora na částečně automatickou sekci narážení spojovacích prvků připojující se k narážecí sekci prvků rohového otáčení podle předchozích obrázků během prvního kroku postupu.

Na obr. 15 až 17 je uspořádání podle obr. 14 během následujícího druhého resp. třetího resp. čtvrtého kroku.

Na obr. 18 je pohled shora na plně automatickou narážecí sekci spojovacích prvků při příjezdu křídla obměněnou oproti narážecí sekci, spoj ovacích prvků podle obr. 14 až 17.

Na obr. 19, 20 a 21 je uspořádání podle obr. 18 během prvního, druhého a třetího kroku.

Příklady provedení vynálezu

Křídla, resp. rámy křídel oken nebo dveří se dnes částečně automaticky nebo plně automaticky vyrábějí zodpovídajících rámových profilů. Často se přitom postupuje ve způsobu taktů, přičemž například v prvním stupni jsou plastové nebo hliníkové nosníky rámu křídla svařovány a v následujícím čisticím stupni jsou svarové spoje zarovnávány. Doba taktu je například 2 minuty.

Podle vynálezu jde o to, umožnit aby za výrobní linkou bezprostředně následovala narážecí linka, která pracuje ve stejném časovém taktu. Přitom by měly být náklady na přístroje a řízení pro montážní linku přes různorodost formátů křídle a systémů kování udrženy co možná malé, aby se také střední firmy nadále mohly účastnit výroby křídel a montáže kování.

Obr. 1 ukazuje narážecí sekci 10 prvku 18 rohového otáčení linky pro montáž a výrobu křídla 12, která navazuje na výrobní sekce křídla 12. Lze poznat dva rámy křídla 12, u kterých je obvyklým způsobem přerušovanou čarou symbolizován předpokládaný způsob narážení (zde otočné klopné s napravo ležící otočnou osou a na obr. 1 dole ležící klopnou osou). Po schematicky naznačené pojížděcí dráze 14 se rámy křídla 12 v taktu přepravují a po narážení předpokládaného rohového

-5CZ 291102 B6 ložiska (obr. 1, 3, 5, 7 a 8) jsou dále přepravovány neznázoměným způsobem. Narážecí lišta 16 zajišťuje zachování orientace rámu křídla během transportu mezi sekcemi.

V narážecí sekci 10 prvků 18 rohového otáčení následuje automatické narážení prvků 18 rohového otáčení, přičemž nezávisle na formátu rámu křídla 12 a systému kování jsou používány stále stejné prvky 18 rohového otáčení. Podle obr. 3, 5, 7 a 8 jsou prvky 18 rohového otáčení naráženy na postupně následující rohy 20a až 20d křídla 12. Přitom jsou prvky 18 rohového otáčení přiváděny stále ve stejné prostorové orientaci k montážní hlavě 22 montážního automatu 24. Montážní hlava 22 montuje prvky 18 rohového otáčení, aniž by je otáčela kolem osy úhlu 18a (viz obr. 6), na stávající rohy 20a až 20d křídla 12. Z toho vyplývá, že prvky 18 rohového otáčení jsou vždy stejně orientovány vzhledem na směr oběhu podél plochy 26 obvodového žlábku křídla 12, tj. vždy stejné rameno prvku 18 rohového otáčení ukazuje ve směru oběhu.

Základní výstavba prvku 18 rohového otáčení vyplývá z obr. 6. Lze poznat rohový úhelník 28, který na své vnitřní straně nese C profil 29 odpovídajícího úhelníkového tvaru. V tomto profilu je posuvně uložen nerozeznatelný člen pro přenos síly, zvláště ve tvaru dvou plechových pérových proužků, který slouží k otočení. K. tomu je na jeho obou koncích právě připevněn ojniční spojovací prvek 30, s právě jednou spojovací částí 30a na volném konci spojovací části. Po naražení prvku 18 rohového otáčení v sekci 10 následuje v narážecí sekci spojovacích prvků 30, která bude ještě později popsána, spojení příslušného ojničního úseku spojovacího prvku 30 se spojovací částí 30a a spojení odpovídajícího úseku manžetových kolejnic-spojovacího prvku 30 s volným koncem příslušného ramene rohového úhelníku 28.

Jako spojovací prvek 30 členu pro přenos síly a spojovací části 30a slouží právě čep, který na obr. 6 nahoře ležícím horizontálním rameni rohového úhelníku 28 je utvořen hlavou 32 tvaru houby vyčnívající přes rohový úhelník 28 a u druhého ramene excentrickým čepem 34· Hlava 32 tvaru houby spolupůsobí s zavíracím plechem na stranách pevného rámu o průřezu tvaru C resp. s odpovídající částí na spodní straně vystavovacího ramene, což zajišťuje spolehlivou soudržnost těchto částí, zvláště pro bezpečnost proti vytažení resp. vloupání. Excentrický čep 34 umožňuje nařízení žádaného přítlaku křídla 12. K doplnění se poukazuje na již v předchozím zmíněnou německou patentovou přihlášku podanou ve stejném dni jako předložená přihláška s názvem Částečně automaticky narazitelný systém kování pro okna, dveře nebo podobně.

Při montáži prvku 18 rohového otáčení putuje montážní hlava 22 podle obr. 1 až 8 kolem rámu křídla 12 drženého pevně na místě. Odpovídající montážní držák 36 pro rám křídla 12 může být proto proveden jako jednoduchý montážní stůl. Spojovací část 30a na obr. 1 na spodním okraji montážního držáku 36 zajišťuje žádanou prostorovou orientaci ramene křídla 12. Výška spojovací části 36a odpovídá v podstatě tloušťce a přesahu 38 křídla 12, naznačeného na obr. 2 a obíhajícího kolem rámu křídla 12, aby se nesrazil s montážní hlavou 22 a právě naráženým prvkem 18 rohového otáčení.

Upevnění rámu křídla 12 na vrchní plochu 36b stolu montážního držáku 36 se může stát podobným způsobem, jako např. vakuovou sací hlavou. Na obr. 1 a 2 je naznačeno jednoduché mechanické upínací zařízení 40 křídla 12. Lze poznat narážecí šoupátko 42 pohyblivé kolmo k vrchní straně 36b, na které je přitlačitelný svou vnitřní stranou nosník 12a rámu křídla 12 probíhající shora dolů. K tomu slouží válcová jednotka pístní tyče 44, jejíž válec 44a se nachází uvnitř vybrání 46 montážního držáku 36 a je otočitelný kolem osy 44b rovnoběžné s podélným směrem nosníku 12a pomocí páky 47 dosahující na válec 44a. Upínací hlava 44c na volném konci pístní tyče 44d válcové jednotky pístní tyče 44 tlačí v otočném postavení válcové jednotky pístní tyče 44 naznačeném na obr. 2 proti přesahu 38 křídla 12 a tím proti narážecímu šoupátku 42. Mohou se předpokládat dvě nebo více (na obr. 1 tři) upínací zařízení 40 tohoto druhu.

Aby se při přísunu resp. odsunu rámu křídla 12 mohlo křídlo 12 na vrchní ploše 36b bez dalšího posunovat, posune se k jednomu z narážecích šoupátek 42 znasazovací polohy naznačené na

-6CZ 291102 B6 obr. 2 dolů do uvolňovací polohy atomu se odpovídajícím způsobem otočí dolů také válcová jednotka pístní tyče 44 (pohybové šipky A a B).

Pro požadované vedení pohybu montážní hlavy 22 má montážní automat 24 most 48 přesahující rám křídla 12, který je pojízdný na podélném vedení (symbolizovaném dvěma postranními kolejnicemi 50) ve směru napříč mostu 48 (šipka C na obr. 2 a 4). Na spodní straně mostu 48 je montážní hlava 22 jak otočná kolem otočné osy D kolmé k rovině rámu křídla 12. tak pojízdná ve směru podél mostu 48 (šipka E na obr. 1 a 3).

Na obr. 1 je naznačena výchozí poloha 22a montážní hlavy 22 tečkovanou a Čárkovanou obrysovou čarou a také přijímací poloha zásobníku 52 pro prvky 18 rohového otáčení na levém konci obr. 1, rovněž tečkovanou a čárkovanou obrysovou čarou. Obr. 3, 5, 7 a 8 ukazují narážecí polohu 22c až 22q na čtyřech rozích 20a až 20d křídla 12.

Úloha montážní hlavy 22 spočívá v přijetí právě jednoho prvku 18 rohového otáčení, jeho umístění na stávající roh rámu křídla 12 a v následujícím upevnění na křídlo 12. K. tomu má montážní hlava podle obr. 4 a 6 desku 54 hlavy 22, na jejíž od mostu 48 odkloněné spodní straně jsou umístěny pohyblivý držák 54 pro příslušný prvek 18 rohového otáčení, dva narážecí magnety M pro prvek 18 rohového otáčení stejně jako dva šroubovací agregáty 58 s automatickým přívodem šroubů. Narážecí magnety M mohou podle okolností odpadnout, když se hlava 60 pohyblivého držáku 56 odpovídajícím způsobem zvětší ke spolehlivému okamžitému upevnění odpovídajícího prvku 18 rohového otáčení. Podle okolností mohou být magnetické držáky M provedeny také pohyblivě vzhledem k pohyblivému držáku 56. Důvod pro pohyblivé provedení alespoň pohyblivého držáku 56 je ten, že pak je možné zhruba nastavit montážní hlavu 54 proti rámu křídla 12 s pomocí mostu 48 (postavení připravené k montáži podle obr. 4), ve které se prvek 18 rohového otáčení nachází bezprostředně před obvyklou stupňovitou drážkou 61 k přijmutí rohového úhelníku 28 (= obvodová drážka žlábku k přijetí ojničního kování). Z tohoto postavení připraveného k montáži se pak prvek 18 rohového otáčení pohybuje odpovídajícím pohybem hlavy 60 držáku 56 ve směru osy úhlu 18a (šipka F), až se prvek 18 rohového otáčení nachází uvnitř přijímací drážky 61.

K. tomu může být pohyblivý držák 56 opět proveden jako válcová jednotka pístní tyče 56a, přičemž se hlava 60 pohyblivého držáku 56, nachází na volném konci pístní tyče 56a. Ta dosahuje přesně na vnější roh úhlu rohového úhelníku 28 prvku 18 rohového otáčení a je k tomu provedena v odpovídajícím úhelníkovém tvaru. K okamžitému uchopení prvku 18 rohového otáčení může být hlava 60 opět provedena magneticky. Jsou však myslitelné také jiné způsoby upevnění, jako např. mechanická upevnění, k čemuž je rohový úhelník 28 v oblasti rohu opatřen odpovídajícími výčnělky nebo vybráními, do kterých mechanické upevňovací prvky okamžitě zasáhnou.

V první montážní fázi, ve které jsou všechny prvky 18 rohového otáčení automaticky naráženy, vyplývá montáž z obr. 1, 3, 5, 7 a 8. Ve výchozím postavení 22a montážní hlavy 22 na obr. 1 nastává přivádění ramene křídla 12 do polohy nad upínacími zařízeními 40 (například s pomocí neznázoměného posunovacího ramene). Upínací zařízení 40 vstupují potom popsaným způsobem v činnost, ve které šoupátka 42 na obr. 2 jedou nahoru, stejně jako upínací hlavy 44c s následujícím vysunutím pístových tyčí 44d k upnutí odpovídajícího rámu 12a křídla 12.

Současně se montážní hlava 22 pohybuje do odběrové polohy ze zásobníku 22c podle obr. 1 k odběru prvku 18 rohového otáčení. Následovně se najede první roh 20a křídla podle obr. 3, až prvek 18 rohového otáčení dosáhne postavení, připraveného k montáži dle obr. 4. Potom se prvek 18 rohového otáčení s pomocí pohyblivého držáku 56 zasune do drážky 61, přičemž nenaznačené snímače místa zajišťují stále přesnou polohu prvku 18 rohového otáčení. Potom vstoupí v činnost oba šroubovací agregáty 58 k odpovídajícímu přišroubování prvku 18 rohového otáčení do dna drážky 61.

-7CZ 291102 B6

Pak jede montážní hlava 22 opět do svého odběrového postavení ze zásobníku k odběru dalšího prvku 18 rohového otáčení. Pak najede montážní hlava 22 na další roh 22b křídla 12 k montáži prvku 18 rohového otáčení podle obr. 5.

Stejným způsobem se pak upevní prvky 18 rohového otáčení na rohy 20c a 20d křídla 12, podle obr. 7 a 8.

Pak se upínací zařízení 40 opět uvolní a rám křídla 12. okovaný prvky 18 rohového otáčení se odsune dále, aby se nakovaly zbývající části kování, totiž spojovací prvky 30 (jsou to rovněž podélné části).

V provedení vynálezu představeném na obr. 9 až 13 se zase používá jen montážní automat 24' s jedinou montážní hlavou 22', avšak v tomto případě se nepohybuje od rohu rámu k rohu rámu křídla 12, nýbrž opačně se rám po krocích otáčí, aby proti montážnímu automatu 24' vždy ležel žádaný roh rámu. Jinak je výstavba v podstatě stejná, takže se poukazuje na popis na obr. 1 až 9. Stavební prvky, jejichž funkce odpovídá prvkům na obr. 1 až 9, jsou označeny stejnými čísly, avšak s čárkou.

Montážní hlava 22' má v základě stejnou výstavbu jako montážní hlava 22. Také zde se předpokládá pohyblivý montážní držák 56', jehož hlava 60' zasahující na vnější rohy prvků 1.8 rohového otáčení, zvláště magnetická hlava 60', je pohyblivá kolem osy úhlu 18a prvků 18 rohového otáčení mezi postavením připraveném k montáži a montážním postavením, v daném případě ještě do odběrového postavení ze zásobníku na druhé straně montážního postavení, takže podle okolností může odpadnout naznačená válcová jednotka pístní tyče 80 k volitelnému radiálnímu posuvu montážní hlavy 22' (šipka G na obr. 9). Potom stačí naznačené otočné uložení montážní hlavy kolem otočné osy H kolmé k rovině křídla 12.

Na obr. 9 je naznačen odsun rámu křídla 12’ okovaného již třemi prvky 18 rohového otáčení stejně jako přísun jednoho ještě neokovaného rámu křídla 12.

Jakmile rám křídla 12 dosáhl oblast montážního automatu 24', je umístěn takovým způsobem, že jeho rok 12a křídla 12 leží přesně proti montážní hlavě 22' otočené nahoru, takže se potom může narážet první prvek 18 rohového otáčení podle způsobu popsaného v prvním příkladu provedení. Osa úhlu 12aa rohu 12a křídla 12 se nyní shoduje s podélným směrem montážní hlavy 22', které je totožné s šipkou G na obr. 9 resp. s radiálním paprskem otočné osy H hlavou 60'. Aby se neomezoval otočný pohyb ramene křídla 12, může být pohyblivý držák 56 pohyblivý také do nenaznačeného zpětného postavení na druhé straně postavení připraveného k montáži ve směru k otočné ose H, ve kterém se hlava 60' spolu s právě přijmutým prvkem 18 rohového otáčení může pootočit také kolem prvků 18 otáčení v zásobníku 52'. V případě použití válcové jednotky pístní tyče 80 může být tento zpětný pohyb převzat jednotkou 80.

Podle obr. 9 a 10 může být otáčení ramene křídla 12 ze vzpřímené polohy dle obr. 9 do sklopné polohy podle obr. 10 podepřeno tím, že se pohyblivé narážecí lišty 82, 84 zjejich na obr. 9 naznačené polohy v jedné ose s předchozí pevně umístěnou narážecí lištou 16' právě o přibližně 45° otočí kolem otočného bodu P mezi oběma lištami 82, 84 nahoru k uložení na odpovídající nosník rámu křídla 12. Současně se do vnitřní strany rohu 12a rámu křídla 12 zasahující, odpovídajícím způsobem úhelníkově zašpičatěná upínací hlava 86 posune dolů (šipka O) ve směru osy úhlu 12aa na obr. 10. Tímto způsobem dostane rám křídla 12 žádanou orientaci a upevnění.

Po narážení prvního prvku 18 rohového otáčení následuje otočení rámu křídla 12 takovým způsobem, že následující roh 12b křídla 12 leží proti montážní hlavě 22', k čemuž se použije pohyblivý montážní držák na obr. 9 až 11 blíže nenaznačený. Přesné umístění a upevnění ve

-8CZ 291102 B6 stávající narážecí poloze je potom převzato opět oběma pohyblivými narážecími lištami 82, 84, které se v mezidobí pohybují zpět do své výchozí polohy a pak opět zpět do své montážní polohy podle obr. 10 (šipka R). Upínací hlava 86 zajišťuje potřebné upevnění rámu.

Na obr. 12 a 13 je naznačeno možné provedení montážního držáku 36' otočného kolem osy S, přičemž osa S zde je stejná jako úhlopřičný řezový bod transportovaného ramene křídla 12Montážní držák 36 vykazuje čtyři upínací páky 88a, 88b, 88c a 88d, které jsou vždy v páru otočně uloženy na diametrálně protilehlých rozích pravoúhlého pokládacího stolu 90 montážního držáku. Jejich volné konce jsou právě vybaveny upínací hlavou 92 k přiložení na právě jeden ze čtyř rámových nosníků rámu křídla 12 v oblasti jejich podélného středu (viz obr. 13). Upínací páky 88a a 88c dosahující na oba delší nosníky (vertikální nosníky) rámu křídla 12 mohou být provedeny také trochu delší.

K přijetí rámu křídla 12 k okování prvky 18 rohového otáčení se upínací ramena 88a až 88d podle obr. 12 odpovídajícně otočí zpět, aby rám křídla 12 mohl být posunut na pokládacím stole 90 nenaznačeným šoupátkem (směr šipky W). Následovně se upínací ramena 88a až 88d otočí dolů na otočné ose S až k přiložení rámu křídla 12 na postranní nosník resp. na vnější okraj přesahu křídla 12.

Takto upnutý rám křídla 12 se pak může žádaným způsobem umístit odpovídajícím otočením pokládacího stolu 90, přičemž je stůl 90 přídavně pohyblivě proveden o určitý úsek ve směru transportu U (dvojitá šipka V na obr. 13), aby se dala nařídit žádaná orientace stávajícího rohu (půlící osa úhelníku je radiálně orientovaná vzhledem k ose H na obr. 10).

Po provedeném naražení prvku 18 rohového otáčení se upínací ramena 88a až 88d znovu otočí zpátky k odpovídajícímu uvolnění a dalšímu transportu okovaného rámu křídla 12.

Přísun prvků 18 rohového otáčení se děje v příkladech provedení popsaných v předchozím právě v zásobníku 52 resp. 52', ve kterých jsou tyto konstrukční části jeden ve druhém uspořádány krabicově, tj. se shodnou osou úhlu 18a. Je také myslitelný jiný způsob přívodu, totiž uvnitř zásobníku, kde prvky 18 rohového otáčení leží jeden na druhém, a tedy spolu lícují.

Šroubovací agregáty 58, 58' mohou přídavně převzít funkci počátečního upevnění, kdy se svými šrouby nepatrně zasáhnou do odpovídajících šroubových otvorů prvku 18 rohového otáčení již při jeho odběru. V obou případech provedení může být také držák 56 resp. 56' na montážní hlavě 22 resp. 22' uspořádán na pevném místě, přičemž se docílí posuvný pohyb mezi stávajícími polohami odpovídajícím současným posunem mostu 48 a montážní hlavy 24 resp. odpovídající činností válcové jednotky pístních tyčí 80.

Po narážení prvku 18 rohového otáčení následuje v narážecí sekci spojovacích prvků 100 podle obr. 14 až 17 narážení zbývajících částí kování, totiž spojovacích prvků 30 (dlouhé části). Tyto zahrnují právě ojniční úsek a úsek manžetových kolejnic, které se nejméně na jednom konci spojí s jedním již namontovaným prvkem 18 rohového otáčení (úsek manžetových kolejnic s rohovým úhelníkem 28 a ojniční úsek se spojovací částí 30a). Spojovací prvek 102 označený také jako převodová kolejnice na zavírací straně se spojí na obou koncích se stávajícím prvkem 18 rohového otáčení a k tomu má převod 102a (obr. 14), do kterého lze zasunout nenaznačenou obslužnou rukojeť. Spojovací prvek 104 označený také jako vrchní kolejnice na vrchním nosníku rámu křídla 12 spojuje zase dva prvky 18 rohového otáčení a je vybaven vystavovacími nůžkami 104a osobě známými a v dalším neznázoměnými (viz obr. 15). S vystavovacím ramenem vystavovacích nůžek 104a spolupůsobí hlava 32 tvaru houby vrchního prvku 18 rohového otáčení na straně otočného ložiska.

-9CZ 291102 B6

Nejméně u větších formátů křídla 12 se mohou předpokládat ještě další spojovací prvky 106 (obr. 16) a 108 (obr. 17) označené též jako přídavné blokovací kolejnice, které jsou jen na svých obou koncích spojeny s prvkem 18 rohového otáčení. Spojovací prvek 106 probíhá od vrchního prvku 18 rohového otáčení po straně směrem dolů podél odpovídajícího vertikálního nosníku rámu křídla 12, spojovací prvek 108 probíhá tomu odpovídajícím způsobem od spodního prvku 18 rohového otáčení podél spodního horizontálního nosníku rámu. Oba spojovací prvky 106.108 nesou na svých koncích zástrčkový prvek 106a resp. 108a, aby se zajistilo u velkých formátů rámu křídla 12 spolehlivého zavíracího zablokování a ochrana proti vloupání. Oba jiné spojovací prvky 102 a 104 oproti tomu nenesou zástrčkový prvek, neboť odpovídající zástrčkové prvky prvku 18 rohového otáčení jsou k funkci a pro bezpečnost proti vloupání přinejmenším plně dostačující.

Ukládání příslušných spojovacích prvků 102 až 108 následuje po krocích s pomocí osoby 110 symbolizované na výkresech. Ta připravuje právě požadované spojovací prvky se zřetelem na případné změny formátu křídla 12 nebo změny systému kování během směny. Takové změny jsou podle vynálezu bez dalšího možné v krátké době, osoba 110 vyhledává také vhodné spojovací prvky, případně provádí také požadované délkové přizpůsobení spojovacích prvků.

Připevnění přišroubováním však následuje automaticky s pomocí nejméně jednoho šroubovacího agregátu 112 naznačeného na obrázcích. Šroubovací agregát 112 je opatřen automatickým přívodem šroubů. Protože doba taktu je dostatečná pro postupné přišroubování, předpokládá se pro zmenšení přístrojových nákladů jediný šroubovací agregát 112, který je proveden rovnoběžně posuvně s hranou jemu protilehlého křídla 12 (šipka X). Odpovídající vodící kolejnice 114 jsou naznačeny na obr. 14. Nenaznačenými senzoiy formátu křídla 12 (např. řadou světelných závor) může být stávající délka rámu samostatně zjištěna atomu odpovídajícím způsobem nařízen šroubový agregát 112.

V prvním kroku naznačeném na obr. 14 pokládá osoba 110 spojovací prvek 102 na křídlo 12 (tj. na vertikální nosník 112a vzdálený prvku 18 rohového otáčení). Na základě zalícování do stupňovité obvodové drážky žlábku křídla 12 nevzniká nebezpečí, že přiložený, ale ještě nepřišroubovaný spojovací prvek 102 vypadne.

Pak se křídlo 12 otočí o 90° proti směru hodinových ručiček na obr. 14 do polohy podle obr. 15. Nyní nastává přišroubování spojovacího prvku 102 šroubovacím agregátem 112, který postupně najíždí do předpokládané šroubovací polohy a tam šrouby zašroubuje do spojovacího prvku 102 a dna drážky. Současně osoba 110 položí připravenou spojovací část 104 na vrchní horizontální nosník 116b a vystavovací nůžky 104a.

Pak se křídlo opět otočí o 90° proti směru hodinových ručiček do polohy podle obr. 16. Nyní šroubovací agregát 112 upevní spojovací prvek 104 na vrchním horizontálním nosníku 116b rámu křídla ]2. U některých typů křídla 12, zvláště křídel 12 malých formátů, je tímto narážecí práce skončena. Jinak se v kroku podle obr. 16 osobou 110 ještě přídavně uloží spojovací prvek 106 na vertikální nosník 116c na straně otočného ložiska.

Po dalším otočení proti směru hodinových ručiček o 90° do polohy křídla 12 podle obr. 17 následuje přišroubování spojovacího prvku 104 šroubovacím agregátem 112 a případně uložení spojovacího prvku 108 osobou 110 na spodní horizontální nosník 116d. V posledním případě se ještě v posledním kroku po dalším 90° otočení křídla 12 našroubuje spojovací prvek 108 šroubovacím agregátem 112.

K provedení 90° otočného pohybu křídla 12 se opět může použít odpovídajícím způsobem pohyblivý montážní držák, například montážní držák 36' podle obr. 12 a 13. Aby se zamezila srážka rohů křídla 12 během otáčení s vedoucí lištou 16 resp. šroubovacím agregátem 112 spolu s kolejnicemi 114, může montážní držák 36' být proveden odpovídajícím způsobem posuvný do

-10CZ 291102 B6 strany resp. úhlopříčně (směr šipky V na obr. 13). Po otočení o 90° následuje pak zpětný pohyb v úhlopříčném směru.

Alternativní výstavba narážecí jednotky spojovacích prvků je na obr. 18 až 21 opět zjednodušeně znázorněna a označena obecně jako jednotka 200. Její stavební prvky s podstatně stejnými funkcemi jsou opatřeny stejnými čísly, právě zvětšenými o číslo 100.

Narážení a připevňování spojovacích prvků (dlouhé části) postupuje nyní plně automaticky vždy v jednom kroku na stejném nosníku rámu křídla 12. Rám křídla 12 se však nadále po každém kroku otočí o 90°. Přívod spojovacích prvků 202 (převodová kolejnice), 204 (vrchní kolejnice), a 206 (přídavné blokování) postupuje přes zásobníkovou jednotku 280, která je zde provedena svíce oddíly 280a,280b a 280c k přijetí odpovídajících typů spojovacích prvků 202, 209, 206. Proti montážnímu automatu 282 ve tvaru dvou dvouosých robotových ramen je zásobníková jednotka 280 volitelně stranově pojízdná sem a tam (směrová šipka Al), aby se tak právě potřebný spojovací prvek 202, 204, 206 dostal do dosahu stávajících robotových ramen 284 resp. 286. Jsou také myslitelné jiné formy zásobníkového prvku 280 a jiné způsoby pohybu, jako např. otočný zásobník se sektorovými oddíly.

Obě robotová ramena 284, 286 sestávají právě zpěvné nepohyblivé základní části 284a resp. 286a. z vrchního ramene probíhajícího kolmo k horizontální ose A2 resp. A3 a kolem osy A2 resp. A3 volitelně otočného, spodního ramene 284c resp. 286c na příslušném vrchním rameni volitelně otočném kolem jeho podélné osy A4 resp. A5 stejně jako držáku 284d resp. 386d na příslušném spodním rameni 284c, 286c volitelně vysouvatelném a zatahovatelném ve směru podél ramene (A4 resp. A5). Možné směry pohybu jsou na obr. 18 naznačeny malými směrovými šipkami. Držák 284d resp. 286d má magnetickou hlavu 288, aby se tak mohl uchytit příslušný spojovací prvek 202, 204, 208. Namísto magnetů (stálého magnetu nebo elektromagnetu), může být také použit jiný způsob okamžitého upevnění, jako např. podtlak nebo mechanické uchycení.

Podle okolností se vystačí s jediným robotovým ramenem. Nejméně při narážení na velkoformátové rámy křídla 12 je ale zdaleka příznivější použít dvě robotová ramena, jak je znázorněno, která pak podle obr. 8 a 9 společně uchopí příslušně dlouhý spojovací prvek 202 (= převodová kolejnice) a společně otočí kolem shodných os A2 a A3 o přibližně 180° a konečně posunem obou držáků 284d a 286d jej zasunou do příslušné drážky žlábku křídla 12 (šipky B1 aB2 na obr. 19).

Okamžité upevnění rámu křídla 12 požadované při tomto kroku nastává podobným způsobem jako při formách provedení popsaných dříve. Na obr. 18 až 21 se k tomu právě předpokládají dvě upínací zařízení 240 s podobnou výstavbou jako na obr. 2. Opěrné ložisko je ale tady vytvořeno vodicí lištou 236. Dále mohou být obě upínací zařízení 240 utvořena přídavně také stranově posuvně k přizpůsobení na rozdílné délky rámu, jak je naznačeno dvojitými směrovými šipkami B3aB4.

Otočení křídla 12 mezi zpracovacími kroky vždy o 90° (např. proti směru hodinových ručiček - pohybová šipka B5 na obr. 19) může být například provedeno montážním držákem 36' podle obr. 12 a 13.

K přišroubování přiložených spojovacích prvků 202 až 206 se opět předpokládá nejméně jeden šroubovací agregát odpovídající šroubovacímu agregátu 112 na obr. 14 až 17 s posunem do strany podél vodicí kolejnice 214 (zde rovnoběžně s vodicí lištou 236). Ve znázorněném příkladu provedení se předpokládají dva šroubovací agregáty 212a a 212b, aby se mohla dodržet krátká doba taktu např. 2 minuty, ačkoliv současně také robotová ramena 284 a 286 jsou činná na stejném nosníku rámu křídla 12.

-11 CZ 291102 B6

Průběh montáže vyplývá z obr. 18 - 21. Odběr a pokládání spojovacích prvků 202 (převodové kolejnice) nastává s pomocí obou robotových ramen 284, 286, jak již dříve vysvětleno. Po zasazení spojovacích prvků 202 do drážky žlábku křídla 12 vstupují v činnost oba šroubovací agregáty 212a, 212b.

Pak se rám křídla 12 po uvolnění obou upínacích zařízení 240 otočí o 90° a v této poloze se znovu upne (obr. 20). Mezitím jedno z obou robotových ramen, například na obrázcích levé robotové rameno 284, odebralo (čárkovaně naznačená poloha 284') z odpovídajícím způsobem do strany posunutého zásobníkového prvku 280 spojovací prvek 204 (vrchní kolejnice s vystavovací nůžkovou jednotkou) a pak se pootočilo o 90° kolem osy A2 (protaženou čarou naznačená poloha 284). Pak otočí spodní rameno 284c držák 284d spolu se spojovacím prvkem 204 o 180° kolem otočné osy A4, aby se zaměnily oba konce prvku 204 (vystavovací nůžková jednotka musí při této orientaci rámu křídla 12 ležet nalevo).

Konečně se otočí robotové rameno 284 o dalších 90° kolem osy A2, takže spojovací prvek 204 leží bezprostředně před drážkou žlábku křídla 12 (čárkovaná poloha 284 na obr. 20). Potom držák 284d vyjede tak daleko, až spojovací prvek 204 drážku vyplní. Nyní vstoupí v činnost oba šroubovací agregáty 212a, 212b, na obr. 20 pro jednoduchost neznázoměná.

V příštím kroku se rám křídla 12 zase otočí o 90° a je způsobem udaným na obr. 21 okamžitě upevněn pro narážení spojovacího prvku 206 (přídavné blokování na nosníku rámu křídla 12 na straně prvku 18 rohového otáčení). To může být například provedeno robotovým ramenem 286 na obrázcích pravým, které takto již může vstoupit v činnost, dříve než druhé robotové rameno 284 skončilo svou narážecí práci podle obr. 20. Robotové rameno 286 tedy uchopí spojovací prvek 206, a provede pak stejný otočný pohyb o 180° kolem jeho osy A5, jak se to stalo podle obr. 20 se spojovacím prvkem 204. aby se zástrčkový prvek 206a dostal na prvku 18 rohového otáčení na vzdálený (levý) konec spojovacího prvku 206 (v protikladu ke spojovacímu prvku 206 v zásobníkové jednotce). Pak se spojovací prvek 206 robotovým ramenem 286 zasune do obvodové drážky žlábku křídla 12 a pomocí obou šroubovacích agregátů 212a a 212b se přišroubuje. Poslední šroubovací postup ukazuje obr. 21.

Na obr. 21 je dále naznačeno narážení dalšího spojovacího prvku 206' naznačeného přerušovanou obrysovou čarou na spodní horizontální nosník rámu křídla 12. Narážení probíhá po otočení křídla proti směru hodinových ručiček o 90° odpovídajícím způsobem, takže je možno se zřeknout znázornění na výkresech. Lze poznat, že zde není třeba otočení kolem osy A5, neboť orientace ramene v zásobníku 280 je již přizpůsobena.

Křídlo 12 se třemi prvky 18 rohového otáčení 18 stejně jako spojovacími prvky 202.204 a 206 je tím kompletně opatřené požadovanými částmi kování. Musí být jenom spojeno s pevným rámem rovněž opatřeným částmi kování, což následuje v dalším neznázoměném montážním stupni, nebo případně na předpokládaném místě použití.

Na základě použití dvou robotových ramen 284, 286 a dvou šroubovacích agregátů 212a, 212b lze bez dalšího dodržet krátkou dobu taktu například 2 minuty. Na základě pohyblivosti zásobníkové jednotky 280 se zjednodušuje výstavba robotových ramen 284, 286.

Popsané montážní sekce se vyznačují rychlou a snadnou přizpůsobivostí na rozdílné velikosti rámů a systémy kování při nepatrné době taktu například dvě minuty odpovídající době taktu předchozích výrobních fází křídla 12, přičemž je náklad na automatizaci poměrně nepatrný.

Claims (11)

1. Způsob montáže částí kování, přičemž kování má nejméně dva prvky (18) rohového otáčení a s prvky rohového otáčení spojené, na stávající rozměry křídla přizpůsobené, spojovací prvky (102, 104, 106, 108), za podpory montážních automatů na křídla (12) oken, dveří nebo podobné, konstrukční prvky, vyznačující se tím, že v první montážní fázi se na křídlo (12) upevní všechny prvky (18) rohového otáčení, přičemž se používají stavebně stejné prvky (18) rohového otáčení a v následující druhé montážní fázi se na křídlo (12) upevní všechny spojovací prvky (102, 104, 106, 108, 202, 204, 206).

2. Způsob podle nároku / vyznačující se tím, že prvky (18) rohového otáčení se k montážnímu automatu (24) přivádějí v zásobníku (52).

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že v první montážní fázi se křídlo (12) upne na nepohyblivý montážní držák (36) a montážní automat (24) se pohybuje od jednoho rohu křídla (12) k druhému rohu křídla (12).

4. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že v první montážní fázi se křídlo (12) upne na montážním držáku (36') otočném kolem osy (S) v podstatě kolmé k rovině křídla (12) a přednostně se upne na montážním držáku (36') ve směru dvojité šipky (V) k tomuto směru kolmému a sem a tam posuvnému, přičemž montážní držák (36') postupně posouvá různé rohy křídla (12) k montážnímu automatu (24).

5. Způsob podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že prvek (18) rohového otáčení se v postavení připraveném k montáži nařídí v oblasti příslušného rohu křídla (12), avšak vně přijímací drážky (61) pro rohový úhelník (28), oproti tomu v montážním postavení je uvnitř přijímací drážky (61) pro rohový úhelník (28).

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že rohový úhelník (28) se pohybuje v podstatě ve směru osy (18a) úhlu prvku (18) rohového otáčení mezi postavením připraveným k montáži a montážním postavením.

7. Způsob podle nároku / vyznačující se tím, že křídlo (12) se pevně upne na montážním držáku (36) a montážním automatem (24) se nejprve vyjme prvek (18) rohového otáčení ze zásobníku (52) upraveného na montážním automatu (24), montážní automat (24) pak najede k prvnímu rohu (20a) křídla (12) a tam umístí prvek (18) rohového otáčení, který se pak přišroubuje na obou ramenech prvku (18) rohového otáčení šroubovacím agregátem (58) integrovaným v montážním automatu (24) s automatickým přívodem šroubů na křídlo (2), montážní automat (24) pak ze zásobníku (52) odebere druhý prvek (18) rohového otáčení a najede k sousednímu rohu (20b) křídla (12) a tam umístí druhý prvek (18) rohového otáčení, který se opět přišroubuje šroubovacím agregátem (58), montážní automat (24) pak odebere třetí prvek (18) rohového otáčení a v stejném směru otáčení kolem křídla (12) najede k dalšímu rohu (20c) křídla (12) a tam umístí třetí prvek (18) rohového otáčení, který se opět šroubovacím agregátem (58) přišroubuje a montážní automat (24) pak zajede zpět do své výchozí polohy (22a) a křídlo (12) se na montážním držáku (36) uvolní a dále transportuje k dalšímu montážnímu místu pro montáž spojovacích prvků (102, 104, 106, 108).

- 13 CZ 291102 B6

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že místo montážního automatu (24) se od jednoho rohu křídla (12) k druhému rohu křídla (12) postupně pohybuje montážní držák (36), takže příslušné rohy křídla (12) se dostávají do polohy proti montážnímu automatu (24') k upevnění prvku (18) rohového otáčení.

9. Způsob podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že ve druhé montážní fázi se ručně nebo s pomocí montážního automatu (282) spojovací prvky (102, 104, 106, 108; 202, 204, 206) přiloží na křídlo (12), případně po předchozím přiříznutí na délku, a potom se prostřednictvím upevňovacího automatu, zvláště šroubovacího agregátu (112; 212) na křídlo (12) upevní.

10. Způsob podle jednoho z předchozích nároků, v y z n a č u j í c í se t í m , že ve druhé fázi v prvním kroku se na křídlo (12) uloží první spojovací prvek (102), ve druhém kroku se na křídlo (12) přiloží druhý spojovací prvek (104) a první spojovací prvek (102) se případným šroubovacím agregátem (112) samostatně na křídlo (12) upevní, případně ve třetím kroku se přiloží třetí spojovací prvek (106) a druhý spojovací prvek (104) se upevní, případně ve čtvrtém kroku se přiloží čtvrtý spojovací prvek (108) a třetí spojovací prvek (106) se upevní a v posledním kroku se předposlední spojovací prvek (108) upevní.

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že se křídlo (12) mezi kroky otočí právě o 90°.