CZ290539B6

CZ290539B6 - Způsob výroby poly(diorganosiloxanů), směsi obsahující tyto poly(diorganosiloxany) a jejich pouľití

Info

Publication number: CZ290539B6
Application number: CZ19962684A
Authority: CZ
Inventors: Robert Dr. Friebe; Karl-Heinz Sockel
Original assignee: Ge Bayer Silicones Gmbh & Co. Kg
Priority date: 1995-09-13
Filing date: 1996-09-12
Publication date: 2002-08-14
Also published as: CA2185189A1; ES2169779T3; AU6551696A; CA2185189C; DE59608422D1; EP0763557B1; JP4007632B2; EP0763557A1; ATE210695T1; JPH09110988A; DE19533915A1; CZ268496A3; US5728794A; AU719071B2

Abstract

Zp sob v²roby poly(diorganosiloxan ) s diorganyloxyorganylsilylov²mi nebo triorganyloxysilylov²mi koncov²mi skupinami reakc .alfa., omega-di-hydroxy-poly(diorganosiloxan ) s alkosilany v p° tomnosti nejm n jednoho katalyticky · inn ho esteru kyseliny fosfore n , zes ovateln sm si, obsahuj c poly(diorganosiloxany) s diorganyloxyorganylsilylov²mi nebo triorganyloxysilylov²mi koncov²mi skupinami a jejich pou it .\

Description

Způsob výroby poly(diorganosiloxanů), směsi obsahující tyto poly(diorganosiloxany) a jejich použití

Oblast techniky

Předložený vynález se týká způsobu výroby poly(diorganosiloxanů) s diorganyloxyorganylsilylovými nebo triorganyloxysilylovými koncovými skupinami reakcí a,ú)-dihydroxy-poly(diorganosiloxanů) s nejméně jedním alkoxysilanem v přítomnosti nejméně jednoho katalyticky účinného esteru kyseliny fosforečné, zesíťovatelných směsí, obsahující poly(diorganosiloxany) s diorganyloxyorganylsilylovými nebo triorganyloxysilylovými koncovými skupinami a jejich použití.

Dosavadní stav techniky

K výrobě polymerů, případně přípravků obsahujících tylo polymery podle vynálezu je popsáno několik postupů. Tyto polymery se používají mezi jinými k výrobě jednosložkových silikonových past, dále zvaných RTV-l(Raumtemperatur vulkanisierende 1 Komponenten), které je možné skladovat za vyloučení vlhkosti a vytvrzovat na elastomery za přístupu vzdušné vlhkosti za odštěpení alkoholů.

V literatuře se popisují následující základní způsoby:

1. reakce a,co-dihydroxy-poly(diorganosiloxanu) s alkoxysilany v přítomnosti katalyzátorů a

2. reakce a,co-dihydroxy-poly(diorganosiloxanu) s alkoxysilany se smíšenými funkcemi.

V případě prvního popsaného způsobu jsou známé jako katalyzátory především aminy (EP-A-21 859, EP-A-69 256). aminy ve směsi s Levvisovými kyselinami (EP-A-137 833), amoniumkarbamáty, s výhodou (CH₃)₂NH2OCON(CH₃)2 (DE-PS 3 523 206) a deriváty hydroxylaminu (EP-A-70 786).

V případě těchto popsaných katalyzátorů případně katalyzátorových systémů jsou však potřebné dlouhé reakční doby a vysoké teploty, navíc se musí katalyzátory používat v substanciálních množstvích, přičemž jejich odstranění z polymerů s koncovými alkoxysilanovými skupinami je většinou možné jen obtížně nebo vůbec ne.

Řadu těchto nevýhod je možné odstranit použitím hydroxidů alkalických kovů jako katalyzátorů (DE-OS 4 055 661, EP-A-457 693). Přitom však dochází extremní aktivací alkoxysilanů prostřednictvím hydroxidových případně alkoholátových iontů k nežádoucí vedlejší reakci, která spočívá v reakcích směřujících k odbourání a přestavbě polymerů. V důsledku toho je nutné po proběhnutí požadované ukončující reakce katalyzátor co nejrychleji deaktivovat neutralizací.

Při druhém způsobu jsou použité alkoxysilany se smíšenými funkcemi na rozdíl od triorganyloxy- případně diorganyloxyorganosilanů dostatečně reaktivní, aby bez použití katalyzátorů reagovaly s a,co-dihydroxy-poly(diorganosiloxany). Tak se příkladně popisují ve spisu DE-PS 1247 646 alkoxy-amidosilany, v US 3 296 165 alkoxyacetoxysilany a alkoxyoximosilany v EP-A-98 369. Výroba těchto smíšených alkoxysilanů je však nákladná a odstranění štěpných produktů z polymerů případně odpovídajících hmot RTV-1 je obtížná, případně nemožná.

Především z ekonomických důvodů je výhodnější reakce a,co-dihydroxy-poly(diorganosiloxanů) s alkyloxysilany v přítomnosti vhodných katalyzátorů podle naposledy uvedeného způsobu.

- 1 CZ 290539 B6

Úkolem předloženého vynálezu proto je dát k dispozici způsob reakce a,<»-dihydroxy-poly(diorganosiloxanů) s alkoxysilany, který umožní výrobu poly(diorganosiloxanů) s diorganyloxyorganylsilylovými nebo triorganyloxysilylovými koncovými skupinami po krátké reakční době již při teplotě místnosti.

Podstata vynálezu

Překvapivě bylo nyní nalezeno, že reakce a.Q-dihydroxy-poly(diorganosiloxanů) s alkoxysilany 10 v přítomnosti esterů kyseliny fosforečné vede již při teplotě místnosti v průběhu několika málo ¹ minut k poly(diorganosiloxanům) s koncovými alkoxyskupinami.

i Ačkoliv je z literatury známo, že estery kyseliny fosforečné, stejně jako hydroxidy alkalických kovů vyvolávají odbourávací účinek na poly(diorganosiloxany) (DE-PS 26534991, podařilo se uskutečnit reakci a,w-dihydroxy-poly(diorganosiloxanů) s alkoxysilany na polymery s koncovými diorganyloxyorganylsilylovými nebo triorganyloxysily lovými skupinami, aniž by přitom v průběhu výroby docházelo k nežádoucím reakcím odbourávání polymeru. Neočekávaně bylo zjištěno, že tato reakce již za mírných podmínek při teplotě místnosti vede v krátké reakční době k požadovaným produktům.

Po proběhnutí požadované reakce se mohou estery kyseliny fosforečné podle vynálezu dezaktivovat přídavkem vhodných sloučenin. To je však nutné pouze v těch případech, kdy v důsledku působení esterů kyseliny fosforečné podle vy nálezu dochází k následným reakcím, které poškozuj i produkt.

Předmětem předloženého vynálezu je proto způsob výroby poly(diorganosiloxanů) s koncovými diorganyloxyorganylsilylovými nebo triorganyloxysilylovými koncovými skupinami reakcí s a.co—dihydroxy-poly(diorganosiloxanů) s nejméně jedním alkoxysilanem, přičemž se jako katalyzátor použije nejméně jeden ester kyseliny fosforečné.

Ke způsobu podle vynálezu jsou vhodné všechny známé a,(o-dihydroxy-poly(diorganosiloxany), přičemž organylové zbytky jsou alkylové zbytky Ci až Cjg, s výhodou methylové zbytky. Methylové zbytky mohou být částečně nahraženy vinylovými, fenylovými, alkylovými C_; až Cg nebo halogenalkylovými skupinami. Poly(diorganosiloxany) jsou v podstatě lineární, mohou ale 35 také obsahovat části organosiloxylových jednotek způsobujících rozvětvení. Navíc může být poly(diorganosiloxan) částečně substituován nereaktivními zbytky, jako příkladně trimethylsiloxylovým zbytkem. Ve výhodné formě provedení předloženého vynálezu mají α.ω-dihydroxy-poly(diorganosiloxany) viskozitu mezi 0,1 a 1000 Pas, s výhodou mezi 10 a 500 Pas.

Jako alkoxysilan se ve smyslu vynálezu použije alkoxysilan nebo směs několika alkoxysilanů vzorce I

R_n ²Si(OR^,)₄-n (I) kde znamená

R¹ případně substituovaný alkylový C] až C₆, alkoxyalkylový C₂ až C₈ nebo cykloalifatický C₅až C₇ uhlovodíkový zbytek,

R² případně substituovaný alkylový C] až C]₀, alkenylový C₂ až C₎₀, fenylový nebo substituovaný fenylový zbytek,

N 0,1 nebo 2.

-2CZ 290539 B6

Zvlášť sýhodné jsou alkoxysilany tetraethoxysilan, tetramethoxysilan, methyltrimethoxysilan, methyltriethoxysilan, vinyltriethoxysilan, vinyltriizopropoxysilan a/nebo vinyltrimethoxysilan. Vhodné jsou rovněž alkoxysilany substituované na alkylové skupině, jako příkladně

X-CH₂-CH₂-CH2-Si(OR')3 (Π) kde

X = HS-, H₂N- R₂N- H₂NCH_;CH₂NH-, Cl a další substituenty.

Některé z těchto sloučenin, příkladně aminoalkylalkoxysilany reagují s α,ω-dihydroxy-poly(diorganosiloxany) již bez katalyzátorů podle vynálezu, avšak přítomnost katalyzátorů podle vynálezu může zkrátit reakční dobu případně snížit reakční teploty, což přináší výhody při dalším zpracování produktů.

Při způsobu podle vynálezu se mohou použít také částečně hydrolyzované alkoxysilany.

S výhodou se a,co-dihydroxy-poly(diorganosiloxany) a alkoxysilany použijí v nejméně molárním poměru, vztaženo na obsah SiOH.

Jak katalyzátory ve smyslu vynálezu se s výhodou použije nejméně jeden ester kyseliny ortofosforečné následujícího vzorce III

O=P(OR³)₃__m(OH)_m (III), kde znamená m - 0, 1, 2 nebo 3, s výhodou m = 1,

R^? = může znamenat případně substituované, rozvětvené nebo lineární alkylové zbytky Ci až

C₃₀, alkenylové nebo alkoxyalkylové zbytky C2 až C₃o, cykloalkylové zbytky C5 až C₁₄nebo arylové zbytky nebo zbytky triorganyloxysilylové nebo diorganylalkoxysilylové, které mohou být v molekule stejné nebo rozdílné.

a/nebo nejméně jeden ester kyseliny polyfosforečné.

Vedle esterů kyseliny ortofosforečné a/nebo esterů kyseliny polyfosforečné se může použít kyselina ortofosforečná.

Ve výhodné formě předloženého vynálezu jsou estery kyseliny fosforečné estery kyseliny ortofosforečné s nejméně jedním případně substituovaným lineárním nebo rozvětveným alkylovým zbytkem R³ s C₄ až C₃o.

Zvlášť vhodnými estery kyseliny fosforečné jsou primární a sekundární estery kyseliny ortofosforečné jako dibutylfosfát, di-(2-ethylhexyl)-fosfát, dihexadecylfosfát, diizononylfosfát, mono-izodecylfosfát, mono-(2-ethylhexyl)-fosfát a di-(trimethylsilyl)-fosfát a terciární estery, jako tris—(trimethylsilyl—fosfát, tributylfosfát a trioktylfosfát, které se mohou použít samostatně nebo ve směsi.

Mohou se rovněž použít estery kyseliny polyfosforečné, nebo směsi několika esterů kyseliny polyfosforečné a/nebo esterů kyseliny orthofosforečné. Použitelné jsou rovněž kyselé nebo neutrální soli esterů kyseliny orthofosforečné a polyfosforečné, jako příkladně soli alkalických kovů.

- j CZ 290539 B6

Množství esterů kyseliny fosforečné je závislé na použitém a,ro-dihydroxy-poly(diorganosiloxanu) a alkoxysilanu. S výhodou se použijí v koncentraci 0,1 až 5 %, výhodně 0.5 až 2 %, vztaženo na veškerou směs.

Ve výhodné formě provedení předloženého vynálezu se po vyrobení polymerů ukončených alkoxylovými skupinami dezaktivují kyselé estery kyseliny fosforečné vhodnými sloučeninami, aby se zabránilo nežádoucímu odbourávání polymerů.

Dezaktivace se může provádět pomocí neutralizace, tvorbou komplexů nebo jinými reakcemi.

K dezaktivaci esterů kyseliny fosforečné jsou vhodné všechny silné a slabé báze jako hydroxidy alkalických kovů a jejich silanoláty a alkoholáty, tetraalkylamoniumhydroxidy a aminy. Příklady jsou hydroxid sodný, methanolát draselný, tetramethylamoniumhydroxid, triethylamin a hexamethyldisilazan. Vhodné jsou dále kovové oxidy, sírany, křemičitany, uhličitany a hydrouhličitany. S výhodou se použijí srážené a/nebo mleté křídy.

Způsob podle vynálezu se provádí v závislosti na požadovaném stupni ukončení řetězce a na reaktivitě použitého alkoxysilanu, s výhodou při teplotách mezi 0 a 100 °C, výhodně 15 až 60 °C, obzvláště výhodně 18 až 40 °C, mimořádně výhodně při teplotě místnosti. Reakční doba přitom činí nejméně 3 minuty, s výhodou 5 až 30 minut.

Předmětem předloženého vynálezu jsou zesíťovatelné směsi, které obsahují polydiorganosiloxany s koncovými diorganyloxyorganylsilylovými nebo triorganyloxysilylovými koncovými skupinami vyrobené a dezaktivované způsobem podle vynálezu, katalyzátory a případně plniva, změkčovadla a další aditiva

Plniva ve smyslu vynálezu jsou příkladně zpevňující plniva, jako příkladně pyrogenní kyselina křemičitá a saze, částečně zpevňující plniva jako příkladně srážená křída a srážená kyselina křemičitá, nezpevňující plniva jako příkladně mletá přírodní křída, křemenná moučka, ve vodě nerozpustné kovové křemičitany, uhličitany, oxidy a sírany, přičemž použitá plniva se mhou také povrchově modifikovat.

Změkčovadla ve smyslu vynálezu jsou příkladně polydimethylsiloxany s koncovými trimethylsiloxylovými skupinami a viskozitou 0,1 až 5 Pas.

Katalyzátory ve smyslu vynálezu jsou vhodné všechny obvyklé katalyzátory používané podle stavu techniky pro polysiloxanové hmoty zesíťované kondenzací. Obzvláště výhodné jsou organické sloučeniny titanu a cínu. Obzvláště výhodné sloučeniny cínu jsou příkladně diorganocíndikarboxyláty jako dibutylcíndilaurát a dioktylcínmaleát a roztoky diorganocínoxidů v esterech kyseliny křemičité. Výhodnými sloučeninami titanu jsou příkladně alkyltitanáty, jako tetraizopropyltitanát, tetrabutyltitanát a chelatizované sloučeniny titanu, jako diizobutylbis(ethylacetát)titanát.

Další aditiva ve smyslu vynálezu jsou příkladně prostředky ke zvýšení přilnavosti, pigmenty a fungicidy. Jako prostředky ke zvýšení přilnavosti jsou výhodné organofunkční silany vzorců:

X-CH₂-CH2-CH₂-Si(OR')3 kde X = -NH-CH₂-CH₂-NH₂, -O-CH₂-CH—CH,

Z O Z

-O-C(O}-C(CH3)=CH2, -SH, -OH, -Cl, přičemž

R¹ má výše uvedený význam.

K výrobě zesíťovatelné směsi podle vynálezu se a,o>-dihydroxy-poly(diorganosiloxany) s prodlouženým řetězcem homogenně promíchají s dodatečnými potřebnými složkami.

Výroba hmot RTV se může provádět ve všech míchacích agregátech obvyklých podle stavu techniky jako příkladně planetové mísiče, dissolvery, motýlkové mísiče nebo kontinuálně pracující šnekové mísiče.

Předmětem předloženého vynálezu je také použití poly(diorganosiloxanů) s koncovými diorganyloxyorganylsilylovými nebo triorganyloxysilylovými koncovými skupinami vyrobených způsobem podle vynálezu k výrobě hmot RTV.

Následující příklady slouží k vysvětlení vynálezu aniž by jej omezovaly .

Příklady provedení vynálezu

Výroba poly(diorganosiloxanů) s koncovými alkoxylovými skupinami.

K přezkoumání ukončení řetězce se reakční produkty podle příkladů vyšetřovaly následovně:

1. měření viskozity rotačním viskozimetrem Haake a

2. testem zesíťování.

K testu zesíťování ad 2 se smísí 2,0 hmotnostních dílů zkoušené směsi s 0,1 hmotnostním dílem tetraizopropyltitanátu. Pokud se po přídavku titanátu pozoruje rychlý vzestup viskozity a silné gelovatění směsi, pak je to možné považovat za důkaz úplného zreagování SiOH skupin použitého oc,m-dihydroxy-poly(diorganosiloxanu). Pokud se takové chování nezjistí a materiál vytvrdí účinkem vzdušné vlhkosti na elastomer, je možné usuzovat na ukončení řetězce.

Obecný postup výroby a posuzování hmot RTV-1.

Výroba hmot RTV-1 se provádí v 1 1 planetovém nosiči způsobem uvedeným v následujících příkladech. Po ukončení výroby se hmoty plní do plastových kartuší. Z uzavřených kartuší se materiál odebírá pro příslušné další zkoušky.

Schopnost zesíťování polysiloxanových hmot se ověřuje na skelněné desce, na kterou se nanesou pasty ve tloušťce vrstvy 2 mm na ploše 40 krát 60 mm. Po 24 hodinách se zkouší vytvrzení materiálu až k povrchu skla.

Ke zjištění mechanických vlastností vulkanizátu se pasty vytahují do 2 mm silných plátků a po 14-denním vytvrzení při teplotě 23 °C a 50% vzdušné vlhkosti se zkouší podle DIN53 504. Tvrdost se zjišťuje po 14 dnech podle DIN 53 505.

Příklad 1

V planetovém mísiči se smísí 100 hmotnostních dílů polydimethylsiloxanu s koncovými skupinami Si(CH3)2OH-, který má viskozitu 50 při 25 °C s 1,0 hmotnostních dílů methyltrimethoxysilanu a přidá se 0,72 hmotnostních dílů di-2-ethylhexylfosfátu. Viskozita směsi po výrobě činí 49,3 Pas. Po intervalu 11 minut se provádí test zesíťování. Nepozoruje se žádné gelovatění. Přidá se 0,23 hmotnostních dílů triethylaminu a po 2,5 hodinách se opět zjišťuje viskozita, která činí 49,3 Pas. Z výsledků je možné usuzovat na provedené ukončení řetězce.

-5 CZ 290539 B6

Příklad 2

Postupuje se analogicky jako v příkladu 1, přičemž se jako katalyzátor použije 0,4 hmotnostních dílů dibutylfosfátu. Počáteční viskozita byla naměřena 52,1 Pas. Po intervalu 12 minut byl test zesíťování negativní, to znamená nebylo pozorováno žádné gelovatění. Po neutralizaci triethylaminem bylo po 69 minutách zjištěno 60,4 Pas a po dalších 2 dnech 58,6 Pas. Výsledky potvrzují úspěšné ukončení řetězce, aniž by docházelo k nežádoucímu odbourání polymeru (pokles viskozity !).

Příklad 3

Postupuje se analogicky jako v příkladu 1 a jako alkoxysilan se použije 1,1 hmotnostních dílů vinyltrimethoxysilanu a jako katalyzátor 0,72 hmotnostních dílů di—2—ethy lhexylfosfátu. Počáteční viskozita byla naměřena 51,1 Pas. Po intervalu 8 minut byl test zesíťování negativní. Po neutralizaci 0,36 hmotnostními díly hexamethyldisilazanu byla po 1 dni zjištěna viskozita 51,1 Pas.

Příklad 4

Postupuje se analogicky jako v příkladu 1 a použije se 1,4 hmotnostních dílů vinyltriethoxysilanu a 0,72 hmotnostních dílů di-2-ethylhexylfosfátu. Po intervalu 9 minut byl test zesíťování negativní, to znamená nebylo pozorováno žádné gelovatění. Následně se neutralizuje 0,36 hmotnostními díly hexamethyldisilazanu.

Srovnávací příklad 5

Postupuje se analogicky jako v příkladu 1, avšak nepřidá se katalyzátor. Při testu na zesíťování směs silně gelovatí, z čehož lze usuzovat na neuskutečněné ukončení řetězce. Pokus ukazuje, že bez použití katalyzátorů podle vynálezu alkoxysilan nereaguje s a,<n-dihydroxy-poly(diorganosiloxanem).

Srovnávací příklad 6

Postupuje se analogicky jako v příkladu 1, neprovádí se ale neutralizace katalyzátoru. Test zesíťování nevykázal po intervalu 11 minut žádné gelovatění. Počáteční viskozita byla naměřena 49,3 Pas. Po jedné hodině činí viskozita 0,2 Pas. Pokus ukazuje, že bez neutralizace di-2-ethylhexylfosfátu dochází k intenzivnímu odbourávání polymeru. Materiál se již nevytvrdí a není vhodný k výrobě hmot RTV-1.

Příklady 7 až 9

Příklady mají ukázat, že s pomocí způsobu podle vynálezu je možné vyrábět hmoty RTV-1 způsobem vjedné reakční nádobě.

Do planetového mísiče se předloží 55,0 hmotnostních dílů polydimethylsiloxanu s koncovými skupinami Si(CH₃)₂OH- o viskozitě 80 Pas při teplotě 25 °C 29,0 hmotnostních dílů polydimethylsiloxanu s koncovými skupinami -OSi(CH₃)₃- a viskozitě 100 mPas při teplotě 25 °C. Následně se přidá alkoxysilan a katalyzátor v množství uvedeném v tabulce 1 a po intervalu 10 minut se provede test na zesíťování. U žádného z provedených pokusů se nepozoruje

-6CZ 290539 B6 gelovatění. z čehož se dá usuzovat na úspěšné ukončení řetězce. Nakonec se neutralizuje přídavkem aminu uvedeného v tabulce 1. Dále se přidá 9.5 hmotnostních dílů hydrofobní kyseliny křemičité s povrchem 150m²/g podle BET a 0,75 hmotnostních dílů tetraizopropyltitanátu. Takto vyrobené hmoty se použijí k dalším zkouškám.

Pasta se v průběhu 24 hodin vytvrdí dokonale na elastomer. Další zkoušky se provádí uvedenými metodami a výsledky jsou uvedeny v Tabulce 1.

Tabulka 1

Výsledky zkoušek příkladů 7 až 9 ve hmotnostních dílech)

Příklad	7.	8.	9.
Vinyltrimethoxysilan	2,5	2,5	2,5
D i—2—et hy lhexylfosfát	0,36	-	-
Mono-2-ethylhexylfosfát	-	0,3	0,5
Triethylamin	0,11	-	-
Hexamethyldisilazan	-	0,23	0,38
Zkouška podle DIN 53505 Tvrdost (Shore A)	16	16	15
Zkouška podle DIN 53504 Pevnost v tahu (MPa)	1,25	1,75	1,76
Tažnost (%)	685	704	811
Tahové napětí (MPa) při 100 % protažení	0,26	0,22	0,20

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Způsob výroby poly(diorganosiloxanů) s diorganyloxyorganylsilylovými nebo triorganyloxysilylovými koncovými skupinami reakcí a,cu-dihydroxy-poly(diorganosiloxanů) s nejméně jedním alkoxysilanem, vyznačující se t í m , že se jako katalyzátor použije nejméně jeden ester kyseliny fosforečné a že se reakce provádí při teplotě 0 až 100 °C v průběhu 5 až 30 minut.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že použité a,o-dihydroxy-poly(diorganosiloxany) mají viskozitu mezi 0,1 a 1000 Pas.

3. Způsob podle některého z nároků 1 až 2, v y z n a č u j í c í se t í m , že jako alkoxysi lany se použijí methyltrimethoxysilan, methyltriethoxysilan, vinyltriethoxysilan, vinyltriizopropoxysilan, vinyltrimethoxysilan, tetraethoxysilan a/nebo tetramethoxysilan. ⁴

4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že jako katalyzátor se použije nejméně jeden ester kyseliny ortofosforečné obecného vzorce III

O=P(OR³)_{3 m}(OH)_m (III), kde

0, 1, nebo 2 a

R = případně substituované, rozvětvené nebo lineární alkylové zbytky C| až C30, alkenylové nebo alkoxyalkylové zbytky C₂ až C30, cykloalkylové zbytky C5 až C14 nebo arylové zbytky nebo zbytky triorganyloxysilylové nebo diorganylalkoxysilylové, které mohou být v molekule stejné nebo rozdílné, a/nebo nejméně jeden ester kyseliny polyfosforečné.

5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že jako estery kyseliny ortofosforečné se použijí dibutylfosfát, di-(2-ethylhexylj-fosfát, dihexadecylfosfát, diizononylfosfát, mono-izodecylfosfát, mono-(2-ethylhexyl)-fosfát a di—(trimethylsilyí)—fosfát a tris—(trimethylsilyí)—fosfát, a nebo terciární estery.

6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5, v y z n a č u j í c í se t í m , že se estery kyseliny fosforečné použijí v množství 0.1 až 5 % hmotnostních, vztaženo na veškerou směs.

7. Způsob podle některého z nároků 1 až 6, vy z n a č uj í c í se t í m , že se ester kyseliny fosforečné po proběhnutí požadované reakce a před nástupem následných reakcí, které poškozují produkt, dezaktivuje.

8. Zesíťovatelné směsi, vyznačující se t í m , že obsahují polysiloxany s diorganyloxy organylsilylovými nebo triorganyloxysilylovými koncovými skupinami, získané podle některého z nároků 1 až 7, kataly zátory a případně plniva, změkčovadla nebo jiná aditiva.

9. Použití poly(diorganosiloxanů) získaných podle některého z nároků 1 až 7 s triorganyloxysilylovými případně diorganyloxyorganylsilylovými koncovými skupinami k výrobě hmot vulkanizovatelných při teplotě místnosti (RTV-1 hmoty).