CZ290245B6

CZ290245B6 - Zasklívací panel a způsob jeho přípravy

Info

Publication number: CZ290245B6
Application number: CZ19951088A
Authority: CZ
Inventors: Karel Ing. Vandiest; Robert Ing. Terneu; Michel Ing. Hannotiau; Philippe Dr. Legrand
Original assignee: Glaverbel
Priority date: 1994-04-27
Filing date: 1995-04-27
Publication date: 2002-06-12
Also published as: GB2288818A; GB9508124D0; IL113470A; GB2288818B; ATA72495A; CH689037A5; HUT70709A; ES2115496B1; LU88606A1; ITTO950296A0; ITTO950296A1; FR2719305A1; GB9408359D0; HU9501187D0; HU215405B; CZ108895A3; BE1009514A3; ES2115496A1; FR2719305B1; DE19515015A1

Abstract

Zaskl vac panel, kter² m istotu zabarven v t ne 16 %, m °eno z odrazu na stran povlaku, a sol rn faktor men ne 70 %, p°i em je tvo°en substr tem a pyrol²zou vytvo°en²m povlakem sest vaj c m (A) z jedn absorp n povlakov vrstvy obsahuj c p°inejmen m jeden oxid kovu vybran² ze skupiny zahrnuj c oxidy chromu, kobaltu a eleza, a (B) z ne-absorp n povlakov vrstvy, kter je v kontaktu s vrstvou (A) a kter obsahuje materi l s indexem lomu v rozmez od 1,4 do 3,0. Postup p° pravy tohoto panelu zahrnuje postupn pyrolyzn povl k n substr tu v² e uvedenou vrstvou (A) a (B).\

Description

Vynález se týká zasklívacích panelů neboli tabulí, s čistotou zabarvení větší než 16 %, měřeno z odrazu na straně povlaku, a solárním faktorem menším než 70 %, zejména zasklívacích tabulí opatřených povlakem na substrátu, a způsobu přípravy těchto panelů.

Dosavadní stav techniky

Odrazné transparentní zasklívací panely neboli tabule s kontrolovaným prostupem světla se staly vhodným materiálem pro architekty, které je používají k navržení vnější fasády budov. Estetická kvalita těchto panelů spočívá v tom, že zobrazují v odrazu svoje bezprostřední okolí a vzhledem k tomu, že jsou k dispozici v mnoha barevných odstínech, představují příležitost pro vhodné řešení designu budovy. Tyto panely mají rovněž svoje technické výhody, nebo poskytují obyvatelům budov ochranu proti slunečnímu záření tím, že tyto panely odrážejí a/nebo absorbují toto sluneční záření a eliminují tak účinek oslnění osob vyskytujících se v budově v důsledku intenzivního slunečního svitu a poskytují účinné odstíněni před prudkým oslněním, čímž zlepšují vizuální pohodlí a snižují únavu očí.

Z technického hlediska je nutné, aby tyto zasklívací panely nepropouštěly příliš velký podíl celkově dopadajícího slunečního záření, aby nedocházelo uvnitř těchto budov při slunečném počasí k přehřátí. Prostup celkově dopadajícího slunečního záření je možno vyjádřit tak zvaným „solárním faktorem“. V tomto textu se uvedeným termínem „solární faktor“ míní součet celkové energie přímo propuštěné a energie, která je absorbována a opětně vyzářena na opačné straně od energetického zdroje, jako podíl celkové radiační energie dopadající na sklo s povlakem.

Z estetického hlediska je vhodné opatřit tyto zasklívací panely povlakem, který má v odrazu modré nebo zlaté zabarvení. Všude tam, kde mají budovy relativně velké zasklené plochy a rovněž v případě vysokých budov, poskytuje modré zabarvení v odrazu méně nápadný a nevtíravý vzhled pro pozorovatele. Budovy, které zase mají zlaté zabarvení zasklených ploch, jsou vnímány jako určitý ukazatel bohatosti a kvality.

Rovněž je vhodné dosáhnout zlepšení čistoty zabarvení těchto zasklívacích panelů pří jejích pozorování v odrazu, zejména z toho důvodu, aby celková zasklená fasáda budovy vykazovala stejnoměrný vzhled při pozorování z vnějšku. Podle dosavadního stavu techniky bylo zjištěno, že je velíce těžké dosáhnout této čistoty zabarvení současně s nízkým solárním faktorem, což zejména platí v případech, kdy jsou povlaky ukládány pyrolýzou. Obecně má pyrolýza výhodu vtom, že se získá tvrdý povlak, čímž se eliminuje nutnost vytvoření ochranné vrstvy. Tyto povlaky vytvořené pyrolýzou projevují dlouhotrvající odolnost vůči opotřebení a korozí. Předpokládá se, že tyto vlastností se získají zejména proto, že tento postup zahrnuje nanášení povlakového materiálu na substrát, který je horký. Pyrolýza je také obecně levnější než jiné alternativní povlékací postupy, jako je například pokovování rozprašováním, zejména pokud se týče investičních nákladů na zařízení.

Podle dosavadního stavu techniky jsou zasklívací panely, které mají povlaky poskytující ochranu vůči slunečnímu záření, známy.

V tomto směru je možno například uvést, že je známo nanášet na sklo pyrolýzním postupem barevný film na bázi oxidu kovu, jako je například směs oxidů železa, chrómu a kobaltu. Tyto zasklívací panely mají obvykle jantarový vzhled v odrazu ve směru od strany povlaku, přičemž dominantní vlnová délka je v rozmezí od 571 do 575 nm, a rovněž mají malou čistotu zabarvení, která je přibližně 6 až 8 %.

-1 CZ 290245 B6

Podle kanadského patentu CA 1117383 (PPG Industries lne.) je možno odolnost proti otěru těchto povlaků zlepšit vytvořením druhé povlakové vrstvy na bázi oxidu cíničitého o tloušťce v rozmezí od 30 do 80 nm. Tento povlak je možno vytvořit při teplotě v rozmezí od 500 °C do 710 °C. Podle tohoto patentu se zabarvení uvedeného prvního povlaku nanesením druhého povlaku nezmění.

Podstata vynálezu

Cílem uvedeného vynálezu je vytvoření esteticky příjemného a atraktivního zasklívacího panelu, který by bylo možno vytvořit ze substrátu opatřeného pyrolytickým povlakem, a který by měl nízký solární faktor a vysokou čistotu odraženého zabarvení, přičemž tento panel by byl možno vyrábět průmyslově ve velkém měřítku pyrolýzou.

Vynález se týká zasklívacího panel vykazujícího následující charakteristiky:

(i) čistota zabarvení větší než 16 %, měřeno z odrazu na straně povlaku, a (ii) solární faktor menší než 70 %, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořen substrátem a pyrolýzou vytvořeným povlakem sestávajícím:

(A) z jedné absorpční povlakové vrstvy obsahující přinejmenším jeden oxid kovu vybraný ze skupiny zahrnující oxidy chrómu, kobaltu a železa, a (B) ne-absorpční povlakové vrstvy, která je v kontaktu s vrstvou (A) a která obsahuje materiál s indexem lomu n(lambda) v rozmezí od 1,4 do 3,0.

Ve výhodném provedení složení absorpční povlakové vrstvy odpovídá 12 % až 14 % hmotnostním oxidu chromitého Cr₂O₃ a 23 % až 28 % hmotnostním oxidu železitého Fe₂O₃, přičemž zbytek tvoří oxid kobaltnato-kobaltitý Co₃O₄.

Podle dalšího výhodného provedeni je v tomto zasklívacím panelu uvedeným ne-absorpčním materiálem materiál, který má index lomu n(lambda) větší než je hodnota spektrálního absorpčního indexu k(lambda) v celém rozsahu viditelného spektra od 380 nm do 780 nm. Konkrétně je tímto ne-absorpčním materiálem povlakové vrstvy (B) výhodně jeden nebo více materiálů vybraných ze skupiny zahrnující nitrid hlinitý, oxid hlinitý, oxid bismutitý, nitrid křemičitý, oxid cíničitý, oxid titaničitý, oxid zinečnatý, oxid zirkoničitý a oxid křemíku.

V případě zasklívacího panelu podle vynálezu je výhodně substrátem čiré sklo.

Uvedená absorpční povlaková vrstva je v tomto zasklívacím panelu výhodně povlečena přímo na substrátu a ne-absorpční povlaková vrstva je vnější povlakovou vrstvou.

Podle dalšího výhodného provedení je geometrická tloušťka absorpční povlakové vrstvy (A) v rozmezí od 40 nm do 75 nm. Tloušťka ne-absorpční vrstvy (B) je ve výhodném provedeni dostatečná ke změně dominantní vlnové délky tohoto zasklívacího panelu při pozorováni odrazu ze strany povlaku. Konkrétně je možno uvést, že optická tloušťka ne-absorpční vrstvy je výhodně v rozmezí od 69 nm do 300 nm, přičemž podle ještě výhodnějšího provedení je optická tloušťka ne-absorpční vrstvy (B) v rozmezí od 35 nm do 90 nm.

Do rozsahu předmětného vynálezu rovněž náleží postup přípravy zasklívacího panelu vykazujícího následující charakteristiky:

(i) čistota zabarvení větši než 16 %, měřeno z odrazu na straně povlaku, a

-2CZ 290245 B6 (ii) solární faktor menši než 70 %, přičemž podstata tohoto postupu spočívá v tom, že zahrnuje postupné pyrolýzní povlékáni substrátu :

(A) jednou absorpční povlakovou vrstvou obsahující přinejmenším jeden oxid kovu vybraný z oxidů chrómu, kobaltu a železa, a (B) ne-absorpční povlakovou vrstvou, která je v kontaktu s vrstvou (A), tvořenou materiálem s indexem lomu n(lambda) v rozmezí od 1,4 do 3,0.

Ve výhodném provedeni tohoto postupu se každý pyrolytický stupeň povlékáni provádí při teplotě v rozmezí od 550 °C do 750 °C.

Podle dalšího výhodného provedení tohoto postupu podle vynálezu se uvedené povlakové vrstvy (A) a (B) aplikují na substrát ukládáním chemických par.

Tyto povlaky je možno vytvořit na desce skla, která se pohybuje v tunelové peci nebo na pásu skla během jeho tvorby, ve stavu kdy je stále ještě horký. Povlaky je možno vytvořit uvnitř chladicí pece, která je zařazena za zařízením na výrobu skleněného pásu, nebo uvnitř tanku na horním povrchu skleněného pásu, kdy tento pás plave na lázni roztaveného cínu.

Povlakové vrstvy (A) a (B) se ve výhodném provedení podle vynálezu aplikují na substrát metodou ukládání chemických par. Toto ukládání chemických par je zejména výhodné z toho důvodu, že je u tohoto postupu tendence ke vzniku povlaků o pravidelné tloušťce a složení, přičemž stejnoměrnost tohoto produktu je zejména důležitá v případech, kdy se tyto zasklívací panely používají na velkých plochách. Při použití kapalin jako reakčních materiálů je obtížné kontrolovat odpařovací proces, přičemž je při něm obtížné dosáhnout stejnoměrnosti tloušťky povlaku. Kromě toho je pyrolýza podstatně omezena na výrobu oxidových povlaků, jako například povlaků oxidu cíničitého SnO₂ a oxidu titaničitého TiO₂. Dále je velice obtížné vytvořit vícevrstvový povlak, neboť každý ukládaný povlak vyvolává značné ochlazování substrátu. Kromě toho je nutno poznamenat, že ukládání chemických par je ekonomičtější pokud se týče použitých surovin, což vede k menším ztrátám na odpadovém materiálu.

Při vytváření každého povlaku se substrát uvádí do kontaktu v povlékací komoře s plynným médiem obsahujícím jeden nebo více látek v plynném stavu. Do této povlékací komory se přivádí plynné reakční složky prostřednictvím jedné nebo více trysek, jejichž délka je přinejmenším rovná šířce vytvářeného povlaku. Jestliže je použito několika reakčních látek, potom v závislosti na vytvářeném povlaku a reaktivitě použitých látek jsou tyto složky distribuovány buďto ve formě směsi jednou ejekční tryskou v povlékací komoře, nebojsou distribuovány prostřednictvím několika ejekčních trysek.

Metody a přístroje k vytváření těchto povlaků jsou z dosavadního stavu techniky běžně známé, přičemž jsou popisované například ve francouzském patentu č. 2 348 166 (BFG Glassgroup) nebo ve francouzské patentové přihlášce č. 2 648 453 AI (Glaverbel). Pomocí těchto metod a zařízení je možno dosáhnout vytvoření zejména silných povlaků s výhodnými optickými vlastnostmi.

Při vytváření povlaků oxidu cíničitého SnO₂ nebo oxidu titaničitého TiO₂ se používá dvou následně zařazených trysek. Reakční činidlo, které obsahuje uvedený kov (to znamená cín nebo titan) a které je přiváděno do první trysky, je ve formě tetrachloridu, přičemž tato látka je při teplotě okolí kapalná a při tomto postupu se při zvýšené teplotě odpaří účinkem proudu bezvodého nosného plynu. Toto odpaření, je usnadněno atomizaci reakčních složek v nosném plynu. Oxid se vytvoří tak, že se molekuly tetrachloridu přivedou do kontaktu s vodní parou zaváděnou do druhé trysky. Tato vodná páraje přehřátá a nastřikuje se do nosného plynu. Oxid

-3CZ 290245 B6 cíničitý SnO₂ je možno připravit za použití podílů tetrachloridu cíničitého SnCl₄ a vody, jako je podrobně uváděno v patentu Velké Británie č. 2026454 (Glaverbel).

Povlaky oxidu křemičitého SiO₂ nebo oxidů křemíku SiO_x je možno ukládat za použití silanu S1H4 a kyslíku, přičemž se použije postupu podle patentů Velké Británie č. 2234264 a 2247691.

Uvedený substrát je ve výhodném provedení ve formě pásu sklovitého materiálu, jako je například sklo nebo některé jiné další pevné materiály. Vzhledem k podílu dopadajícího slunečního záření, které je absorbováno tímto zasklívacím panelem, zejména v prostředí, ve kterém je tento panel vystaven silnému a dlouhotrvajícímu působení slunečního záření, dochází u těchto materiálů k tepelnému účinku na panel, což může způsobit, že je zapotřebí tento skleněný substrát v následující fázi podrobit vytvrzovacímu procesu. Ovšem odolnost těchto povlaků umožňuje umisťování těchto zasklívacích panelů povlečenou stranou orientovanou směrem k vnějšímu okolí, čímž se snižuje tepelný účinek. Kromě toho je třeba uvést, že selektivita těchto zasklívacích panelů podle uvedeného vynálezu omezuje absorpci energie u tohoto panelu pří dané světelné propustnosti, což zmírňuje potřebu vytvrzovat sklo.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je uvedeným substrátem čiré sklo, i když v rozsahu vynálezu je rovněž i použití barevných skel jako substrátu.

Podle vynálezu působí jednotlivé vrstvy povlečeného zasklívacího panelu navzájem příznivým způsobem, čímž se dosáhne cíle uvedeného vynálezu. Konkrétní dosahované vlastnosti je možno získat změnou výběru látek tvořících každou povlakovou vrstvu a tloušťkou těchto vrstev.

Ve výhodném provedení podle vynálezu odpovídá složení absorpční povlakové vrstvy 12 % až 14 % hmotnostním oxidu chromitého Cr₂O₃ a 23 % až 28 % hmotnostním oxidu železitého Fe₂O₃, přičemž zbytek tvoří oxid kobaltnato-kobaltitý Co₃O₄. Kombinací oxidů chrómu, kobaltu a železa se dosáhne zejména výhody v tom, že se získá povlaková vrstva, která má dobré absorpční vlastnosti a trvanlivost.

Obecně je možno uvést, že tato absorpční vrstva je takového složení a takové tloušťky, aby bylo dosaženo hodnoty:

T_L------ « 1,0 1-R_l kde T_L představuje faktor propustnosti viditelného světla a R_L představuje odrazivost viditelného světla.

Geometrická tloušťka absorpční povlakové vrstvy je výhodně v rozmezí od 40 do 75 nm.

Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je tloušťka ne-absorpční vrstvy (B) dostatečná ke změně dominantní vlnové délky tohoto zasklívacího panelu při sledování odrazu od povlečené strany. Podle uvedeného vynálezu je výhodné, aby optická tloušťka povlakové vrstvy, která představuje geometrickou tloušťku násobenou indexem lomu této povlakové vrstvy, byla v rozmezí od 69 nm do 300 nm. Tloušťka této ne-absorpční vrstvy (B) by měla být optimalizována tak, aby byly zajištěny tyto požadované vlastnosti. Podle uvedeného vynálezu bylo například zjištěno, že jestliže je ne-absorpční vrstva vytvořena z oxidu cíničitého SnO₂získá se modré provedení jestliže je optická tloušťka povlaku v rozmezí od 120 do 150 nm. Zlaté provedení se dosáhne při použití oxidu titaničitého TiO₂ jako povlakového materiálu, přičemž optická tloušťkaje v tomto případě asi 100 nm. Všeobecně je možno uvést, že zlaté provedení se dosáhne při optické tloušťce přinejmenším 80 nm, zatímco tmavě modré provedení se dosáhne při optické tloušťce přinejmenším 110 nm.

-4CZ 290245 B6

Geometrická tloušťka této ne-absorpční vrstvy je ve výhodném provedení v rozmezí od 35 do 90 nm.

Tato ne-absorpční povlaková vrstva obsahuje materiál, jehož index lomu n(lambda) je v rozmezí od 1,4 do 3,0 v celém spektru viditelného světla (to znamená od 380 do 780 nm). Tímto termínem „ne-absorpční materiál“ se míní v tomto popisu materiály, které mají „index lomu“ n(lambda) větší, ve výhodném provedení podstatně větší, než je hodnota „spektrálního absorpčního indexu“ k(lambda) v celém spektru viditelného světla (to znamená od 380 do 780 nm). Zejména je možno uvést, že podle uvedeného vynálezu bylo zjištěno jako výhodné zvolit materiál, u kterého je index lomu n(lambda) větší než desetinásobek spektrálního absorpčního indexu k.(lambda) v celém rozsahu vlnových délek od 380 do 780 nm. Podle nejvýhodnějšího provedení se tento materiál ne-absorpční povlakové vrstvy zvolí ze skupiny zahrnující nitrid hlinitý, oxid hlinitý, oxid bismutitý, nitrid křemičitý, oxid cíničitý, oxid titaničitý (jak rutil, tak anatas), oxid zinečnatý, oxid zirkoničitý a oxid křemíku.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že v případě materiálu této ne-absorpční povlakové vrstvy na bázi oxidu nebo nitridu kovu není podstatné pro tento kov a kyslík nebo dusík, aby byly přítomny v uvedených stechiometrických poměrech.

Obecně je možno uvést, že tato ne-absorpční vrstva je z takového materiálu a o takové tloušťce, aby bylo dosaženo hodnoty :

T_L

-----=1,0

1-Rl

Definice indexu lomu a spektrálního absorpčního indexu je možno nalézt v publikaci Intemational Lighting Vocabulary, publikované Intemational Commision on Illumination (CIE), 1987, str. 127,138 a 139.

V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty indexu lomu n(lambda) a spektrálního absorpčního indexu k(lambda) celé řady vhodných a nevhodných ne-absorpčních materiálů v rozmezí od 380 nm do 780 nm.

Tabulka I

Materiál	n(lambda = 380-780 nm)	k(lambda= 380-780 nm)
TiO₂ ^r	2,9-2,3	0*
Bi₂O₃	2,92-2,48	0,1-0*
TiO₂	2,64-2,31	0*
^#Fe₂O₃ ]
Cr₂O₃	2,44-2,8	0,63-0,1
CO₃O₄ J
ZnO	2,3-2,02	0,08 - 0,001
Si₃N₄	2,08-2,01	0*
SnO₂	1,94-1,85	0*
A1₂O₃	1,79-1,76	0*
SiO₂	1,47-1,45	0*
A1N	= 2,0	0*
ZrO₂	= 2,1	0*
SiO_x	1,7	0*

-5CZ 290245 B6

Poznámka : r - forma rutilu a- formaanatasu

0* znamená méně než 10’³ # znamená, že tento materiál byl nevhodný pro použití jako ne-absorpční povlaková vrstva. Jedná se o absorpční materiál.

Podle zejména výhodného provedení je materiál ne-absorpční povlakové vrstvy tvořen oxidem titaničitým a/nebo oxidem cíničitým. V případě, že ne-absorpční povlaková vrstva tvoří vnější vrstvu, potom použití oxidu cíničitého je výhodné jestliže je požadována vyšší odolnost vůči opotřebení, jako je tomu v případech, kdy je panel situován s povlakovou stranou směrem do vnějšího prostředí.

U panelů podle uvedeného vynálezu není obvykle přítomna žádná další povlaková vrstva. Ve výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je absorpční povlaková vrstva nanesena přímo na substrátu (to znamená, že tvoři první povlakovou vrstvu) a ne-absorpční povlaková vrstva představuje vnější povlakovou vrstvu (to znamená druhou povlakovou vrstvu). Podle jiného provedení může být situování absorpční povlakové vrstvy a ne-absorpční povlakové vrstvy obrácené. Na substrát je možno v případě potřeby aplikovat i třetí povlakovou vrstvu, přičemž tato třetí povlaková vrstva se aplikuje na druhou povlakovou vrstvu. Například v situací, kdy tato třetí povlaková vrstva má složení a tloušťku podobnou jako uvedená první vrstva, se získá zasklívací panel, který má podobné optické vlastnosti při pohledu z obou stran.

Pro tyto panely je vhodné, aby propouštěly vhodný podíl viditelného světla, čímž se dosáhne jednak přirozeného osvětlení vnitřního prostoru budovy a jednak mohou obyvatelé této budovy vidět ven. Tato transmise (neboli propustnost) viditelného světla může být vyjádřena „činitelem prostupnosti“ neboli propuštěným podílem dopadajícího světla na povlečený substrát. Ve výhodném provedení je tento činitel prostupnosti u panelů podle uvedeného vynálezu v rozmezí od 30 % do 65 %.

Ve výhodném provedení má tento panel střední hodnotu propustnosti ultrafialového záření, to znamená ve spektru ultrafialového záření (v rozmezí od 280 nm do 380 nm), menší nebo rovnou 30%, nejvýhodněji menší nebo rovnou 15%, což může být výhodné z hlediska zmenšení poškození na světlo citlivých materiálů vyskytujících se uvnitř budovy.

Z estetických důvodů se dává přednost provedení, kdy dominantní vlnová délka v odrazu z povlakové strany je v rozmezí od 470 nm do 490 nm (modré provedení) nebo v rozmezí od 575 nm do 596 nm (zlaté provedení). Odraz viditelného světla z této strany je ve výhodném provedení v rozmezí od 3 % do 33 %.

Kromě toho je třeba uvést, že čistota odraženého zabarvení je větší než 16 %, ve výhodném provedení podle vynálezu větší než 50 %. Tato čistota zabarvení je definována podle lineární škály, kde definovaný zdroj bílého světla má čistotu nula a čisté zabarvení má čistotu 100%. Termínem „čistota zabarvení“, kteiý byl použit v tomto textu, se míní excitační čistota změřená pomocí světelného zdroje C a definované v publikaci Intemational Lighting Vocabulary, publikované Intemational Commision of Illumination (CIE), 1987, str. 87 a 89. Tato „čistota zabarvení“ se měří ze strany povlaku na panelu. V případě, že je tento panel použit například v budovách, potom strana s povlakem na tomto panelu může být orientována do vnějšího prostoru, přičemž toto uspořádání je možné proto, že se k vytvoření povlakových vrstev používá pyrolýzy. V případě slunečních desek podle dosavadního stavu techniky nebylo možno se stejnými výrobními postupy a se stejnými náklady dosáhnout čistoty odraženého zabarveni tak vysokého jako bylo dosaženo u panelů podle uvedeného vynálezu.

U zasklívacích panelů podle uvedeného vynálezu je solární faktor menší než 70 %, ve výhodném provedení menší než 60 %, v případě, že jsou tyto panely podle vynálezu situovány s povlečenou

-6CZ 290245 B6

I stranou orientovanou směrem do vnějšího prostoru, to znamená směrem k energetickému zdroji.

Obecně je možno uvést, že tato orientace vede k dosažení lepšího solárního faktoru v porovnáni _f s orientací panelu s povlečenou stranou orientovanou směrem od energetického zdroje.

Tyto panely podle uvedeného vynálezu je možno instalovat jednotlivě nebo vytvářet vícečlenné zasklívací sestavy. Panely podle uvedeného vynálezu je možno rovněž vhodně použít v laminovaných skleněných strukturách.

Příklady provedení vynálezu

Zasklívací panely, postup jejích přípravy a jejích vlastnosti budou v dalším blíže vysvětleny s pomocí konkrétních příkladů, které jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah vynálezu.

Příklad 1

Podle tohoto provedení byl substrát tvořený 4milimetrovou deskou čirého sodno-vápenatého skla opatřen povlakem aplikovaným pyrolýzou, přičemž se postupovalo následujícím způsobem. Při tomto postupu bylo použito zařízení se dvěma následně zařazenými tryskami. Reakční činidlo, které obsahovalo směs acetylacetonátů chrómu, kobaltu a železa a které bylo odpařeno v proudu bezvodého plynného dusíku při teplotě asi 600 °C, bylo přivedeno do první trysky. Odpaření bylo usnadněno atomizací těchto reakčních složek v tomto nosném plynu. Vodní pára byla přivedena do druhé trysky. Tato vodní pára byla přehřátá na teplotu asi 600 °C, přičemž byla rovněž přivedena do nosného plynu, který byl ohřát vzduchem na teplotu asi 600 °C. Průtočné množství plynu (to znamená nosný plyn plus reakční činidlo) v každé trysce bylo 1 m³/cm šířky substrátu/hodinu při dané provozní teplotě.

Tento proces vytvářeni povlaku probíhal tak dlouho, dokud geometrická tloušťka povlaku, který se vytvořil na substrátu, nedosahovala 68 nm. Tento první povlak byl potom analyzován, přičemž bylo zjištěno, že má následující složení (v % hmotnostních):

Fe2O3 26

Co3O4 61

Cr2O3 13

Tento substrát byl potom podroben vytvoření druhého povlaku. Reakční činidlo v tomto případě tvořil chlorid cíničitý, který byl odpařen v proudu bezvodého plynného dusíku při teplotě asi 600 °C, a tento proud byl přiveden do první trysky. Vodná pára byla přivedena do druhé trysky. Tato vodní pára byla přehřátá na teplotu asi 600 °C, přičemž byla rovněž nastřikována do nosného plynu, který byl ohřát vzduchem na teplotu asi 600 °C. Průtočné množství plynu (to znamená nosný plyn plus reakční činidlo) bylo 1 m³/cm šířky substrátu/hodinu při dané provozní teplotě.

Tento proces vytváření druhého povlaku probíhal tak dlouho, dokud geometrická tloušťka povlaku oxidu cíničitého vytvořená na substrátu a uložená na absorpční povlakové vrstvě, nedosahovala 66 nm.

Tento zasklívací panel popisovaný výše měl intenzivní modré zabarvení při odrazu ze strany povlaku. Tento panel byl analyzován na různé vlastnosti, přičemž byly zjištěny následující hodnoty:

dominantní vlnová délka v odrazu čistota zabarvení solární faktor (Fs) UV propustnost

475 nm 62% 53% 15%

Příklady 2 a 3

Podle těchto příkladů bylo použito stejného postupu jako v přikladu 1, přičemž byly připraveny povlečené zasklívací panely, které měly následující charakteristiky:

	Příklad
2	3
První povlakový materiál	TiO₂*	TiO₂*
Tloušťka prvního povlaku (nm)	41,0	85,0
Druhý povlakový materiál	FCC¹	FCC¹
Tloušťka druhého povlaku (nm)	46,5	45,0
Zabarvení (v odrazu)	zlaté	modré
Dominantní vlnová délka (nm)	578	484
Čistota zabarvení (%)	28,0	20,1
Solární faktor (%)	49,0	50,8
UV propustnost (%)	23,0	25,8

Poznámky:

* oxid titaničitý ve formě anatasu byl získán pyrolýzou TÍCI4 + H₂O při teplotě nad 600 °C ¹ směs Fe₂O3, CO3O4 a Cr₂O3 stejná jako byla použita v příkladu 1.

Claims

1. Zasklívací panel vykazující následující charakteristiky:

(i) čistota zabarvení větší než 16 %, měřeno z odrazu na straně povlaku, a (ii) solární faktor menší než 70 %, vyznačující se tím, že je tvořen substrátem a pyrolýzou vytvořeným povlakem sestávajícím:

(A) z jedné absorpční povlakové vrstvy obsahující přinejmenším jeden oxid kovu vybraný ze skupiny zahrnující oxidy chrómu, kobaltu a železa, a (B) ne-absorpční povlakové vrstvy, která jev kontaktu s vrstvou (A) a která obsahuje materiál s indexem lomu n(lambda) v rozmezí od 1,4 do 3,0.

2. Zasklívací panel podle nároku 1, vyznačující se tím, že složení absorpční povlakové vrstvy odpovídá 12 % až 14 % hmotnostním oxidu chromitého Cr₂O3 a 23 % až 28 % hmotnostním oxidu železitého Fe₂O₃, přičemž zbytek tvoři oxid kobaltnato-kobaltitý CO3O4.

-8CZ 290245 B6 f

3. Zasklívací panel podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že ne-absorpčním materiálem je materiál, který má index lomu n(lambda) větší než je hodnota spektrálního ₍ absorpčního indexu k(lambda) v celém rozsahu viditelného spektra od 380 nm do 780 nm.

4. Zasklívací panel podle nároku 3, vyznačující se tím, že ne-absorpčním materiálem povlakové vrstvy (B) je jeden nebo více materiálů vybraných ze skupiny zahrnující nitrid hlinitý, oxid hlinitý, oxid bismutitý, nitrid křemičitý, oxid cíničitý, oxid titaničitý, oxid zinečnatý, oxid zirkoničitý a oxid křemíku.

5. Zasklívací panel podle nároku 1,vyznačující se t í m, že substrátem je čiré sklo.

6. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že absorpční povlaková vrstva je povlečena přímo na substrátu a ne-absorpční povlaková vrstva je vnější povlakovou vrstvou.

7. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že geometrická tloušťka absorpční povlakové vrstvy (A) je v rozmezí od 40 nm do 75 nm.

8. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že tloušťka ne-absorpční vrstvy (B) je dostatečná ke změně dominantní vlnové délky tohoto zasklívacího panelu při pozorování odrazu ze strany povlaku.

9. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že optická tloušťka ne-absorpční vrstvy je v rozmezí od 69 nm do 300 nm.

10. Zasklívací panel podle některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že optická tloušťka ne-absorpční vrstvy (B) je v rozmezí od 35 nm do 90 nm.

11. Způsob přípravy zasklívacího panelu vykazujícího následující charakteristiky:

(i) čistota zabarvení větší než 16 %, měřeno z odrazu na straně povlaku, a (ii) solární faktor menší než 70 %, vyznačující se tím, že zahrnuje postupné pyrolýzní povlékání substrátu:

(A) jednou absorpční povlakovou vrstvou obsahující přinejmenším jeden oxid kovu vybraný z oxidů chrómu, kobaltu a železa, a (B) ne-absorpční povlakovou vrstvou, která jev kontaktu s vrstvou (A), tvořenou materiálem s indexem lomu n(lambda) v rozmezí od 1,4 do 3,0.

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že každý pyrolytický stupeň povlékání se provádí při teplotě v rozmezí od 550 °C do 750 °C.

13. Způsob podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že se uvedené povlakové vrstvy (A) a (B) aplikují na substrát ukládáním chemických par.