CZ290034B6

CZ290034B6 - Dvoudílná příchytná soustava

Info

Publication number: CZ290034B6
Application number: CZ19952005A
Authority: CZ
Inventors: Daniel Boville; Bernard Houte
Original assignee: A. Raymond & Cei
Priority date: 1994-08-05
Filing date: 1995-08-04
Publication date: 2002-05-15
Also published as: EP0697532B1; DE4427723A1; ES2112588T3; CZ9502005A3; US5605424A; JPH0861340A; EP0697532A1; DE4427723C2

Abstract

Dvoud ln p° chytn soustava se skl d ze zakotvovac ho d lu (1), spojiteln ho s nosnou deskou (2), a p° chytn ho t lesa (4) z tvrd a pru n um l hmoty, nasaditeln ho na zakotvovac d l (1). Zakotvovac d l (1) p°itom sest v z pom rn m kk ho plastu a je opat°en v ce navz jem paraleln mi vruby (3), kter vedou od nosn desky (2) p°ibli n kolmo. P° chytn t leso (4) je opat°eno sv rn²mi st nami (5), nasaditeln²mi na zakotvovac d l (1), na kter²ch je nad sebou vytvo°eno v ce °ad lamel (9) s ostr²mi hranami. Tyto jsou p°i nasazen p° chytn ho t lesa (4) na zakotvovac d l (1) k° eny s vruby (3) zakotvovac ho d lu (1) a vryty alespo ste n do v² n lk (3') vrub (3).\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká dvoudílné příchytné soustavy, sestávající ze zakotvovacího dílu spojeného s nosnou deskou a příchytného tělesa, nasaditelného na zakotvovací díl, z tvrdé a pružné umělé hmoty, které je opatřeno svěmými stěnami, nasaditelnými na zakotvovací díl.

Dosavadní stav techniky

Takovéto příchytné soustavy jsou známé zDE 34 06 934 Cl. Zakotvovací díl přitom sestává z takzvaného svorníku se závitem, na který je nasazeno maticové příchytné těleso svými hladkými, pružně poddajnými svěmými stěnami. Hrany závitu se přitom zařezávají do stěn a v konečné poloze se těsně vryjí do stěn, takže vznikne více či méně pevné tvarové spojení, které může být opět lehce uvolněno vytočením matky.

Tento připevňovací princip může sloužit například k připevnění úchytek kabelu, mříží chladiče nebo také jiných stavebních nebo funkčních prvků ve výrobě motorových vozidel, které jsou vstřikováním odlity v jednom kuse se svěmým základním tělem, které je určeno k připevnění na zakotvovací díl.

Upevnění zakotvovacího dílu, jako např. T-čepu nebo svorníku se závitem na nosič z plastického materiálu je samozřejmě technicky možné. Když se však hledá řešení, které spočívá v odlití tohoto držného prvku s nosičem v jedné pracovní operaci vstřikováním, potom se musí použít relativně komplikovaných a drahých vstřikovacích strojů, jejichž výkon je menší než výkon jednoduchých licích forem, které dovolují vytvarování v jedné rovině, nebo se musí použít licích forem, umožňujících nastříknutí zakotvovacího dílu.

Jiné řešení spočívá v tom, že se nosič odlije bez zakotvovacího dílu a ten se na něj připevní ve druhé pracovní operaci, např. lepením, nebo svařením třením pod tlakem pomocí rotačního dotyku. Toto druhé řešení má zjevně tu nevýhodu, že zakotvovací díly musí být vyráběny zvlášť a jejich namontování vyžaduje zvláštní prostředky a další čas, což způsobí další nezanedbatelné náklady.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit výše uvedené příchytné těleso s příslušným zakotvovacím dílem tak, aby obě mohla být za příznivých nákladů odlita vstřikováním a bez problémů vyjmuta z formy. Další úkol vynálezu spočívá v takovém vytvoření spolupůsobících zakotvovacích prostředků, aby byly současně vytvořeny velké držné síly.

Tyto úkoly jsou jednoduchým způsobem řešeny tím, že zakotvovací díl je z poměrně měkké umělé hmoty a je opatřen více navzájem rovnoběžnými vruby, které vedou kolmo k nosné desce, a že na svěmých stěnách příchytného tělesa jsou vytvořeny lamely s ostrými hranami tak, že při nasazení na zakotvovací díl se kříží s vruby a alespoň částečně se vryjí do výčnělků vrubů. Tím se současně dosáhne také enormního zvýšení držných sil.

V závislých nárocích jsou potom nabídnuty dvě možnosti pro realizaci nového zakotvovacího principu, které mají své výhody vždy podle místních podmínek a účelu použití.

Podle jednoho výhodného provedení je zakotvovací díl vytvořen jako desková stojina, asvěmé stěny příchytného tělesa probíhají navzájem rovnoběžně, na jednom svém konci jsou spojeny příčnou stěnou a na svém protějším konci vykazují přes celou výšku otvor pro zavedení deskové stojiny, přičemž svěmé stěny jsou v horní oblasti otvoru navzájem spojeny příčníkem, přičemž s výhodou jsou svěmé stěny na straně otvoru opatřeny šikmými, ven nasměrovanými zaváděcími stěnami, přičemž hrany lamel jsou v oblasti otvoru vykloněny ven všechny stejným způsobem, přičemž dále s výhodou je rozteč mezi navzájem protilehlými hranami lamel menší než tloušťka deskové stojiny, měřená na výčnělcích vrubů, a větší než tloušťka deskové stojiny, měřená v prohlubni vrubu, a přičemž konečně s výhodou je na příčníku mezi svěmými stěnami vytvořen pružící jistící výčnělek, směřující šikmo dolů, který je upraven pro zasunutí do vybrání deskové stojiny v zakotvené pozici.

Tak může být zakotvovací díl vytvořen jako desková stojina, na níž je ze strany nasazeno příchytné těleso s dvěma paralelními svěmými stěnami a bezpečně zajištěno ve své zakotvené pozici.

Podle druhého výhodného vytvoření je zakotvovací díl vytvořen jako čep, jehož plocha pláště je opatřena více vruby rovnoběžnými s osou na dvou diametrálně protilehlých oblastech vrubů o obvodu 1/4 kruhu a že příchytné těleso je vytvořeno jako válcovité pouzdro, na jehož vnitřní stěně je vždy přes dvě čtvrtkruhové oblasti lamel vytvořeno nad sebou více lamel s ostrými hranami, vyčnívajících radiálně dovnitř, přičemž vnitřní průměr mezi vnitřními stěnami válcovitého pouzdra je v oblasti mezi lamelami větší než vnější průměr čepu, měřený na výčnělcích vrubů, a přičemž vnitřní průměr mezi navzájem protilehlými hranami lamel je menší než vnější průměr čepu, měřený na výčnělcích vrubů, přičemž s výhodou jsou na ploše pláště čepu vždy na jednom konci oblasti vrubů vytvořeny zarážky, které jsou uspořádány vždy po 180° a přitom vyčnívají přes výčnělky vrubů tak daleko, že vzájemná vnější vzdálenost jejich výčnělků je stejná nebo nepatrně menší než vnitřní průměr mezi vnitřními stěnami válcovitého pouzdra v oblasti mezi lamelami, zároveň však větší než vnější průměr čepu.

Zakotvovací díl může být tedy také vytvořen jako čep s vruby a nasazovací díl odpovídajícím způsobem jako pouzdro, přičemž nasazovací díl je nejdříve nasazen ve směru osy na čep a potom se pootočením o čtvrtinu obvodu kruhu zaryjí lamely do vrubů.

Přehled obrázků na výkresech

Dříve uvedené příklady provedení vynálezu by měly být blíže objasněny na základě následně přiložených výkresů. Znázorňují:

obr. 1 zakotvovací díl ve tvaru deskové stojiny v bokorysu, obr. 2 nárys této deskové stojiny, obr. 3 půdorys této deskové stojiny, obr. 4 příslušné příchytné těleso v bokorysu, obr. 5 stejné příchytné těleso v nárysu s pohledem na vstupní otvor, obr. 6 stejné příchytné těleso v půdorysu, obr. Ί příchytné těleso podle obrázků 4 až 6 před nasazením na deskovou stojinu podle obrázků 1 až 3,

-2CZ 290034 B6

obr. 8	příchytné těleso po nasazení na deskovou stojinu v řezu,
obr. 9	stejná montážní situace v nárysu,
obr. 10	stejná montážní situace v půdorysu,
obr. 11	zakotvovací díl ve tvaru vroubkovaného čepu v nárysu,
obr. 12	vroubkovaný čep v půdorysu,
obr. 13	příslušné příchytné těleso ve tvaru válcovitého pouzdra v osovém řezu,
obr. 14	příchytné pouzdro v radiálním řezu,
obr. 15	příchytné pouzdro před nasazením na vroubkovaný čep,
obr. 16	příchytné pouzdro po nasazení na vroubkovaný čep v osovém řezu,
obr. 17	příchytné pouzdro, nasazené na čep, před zakotvením v radiálním řezu a
obr. 18	příchytné pouzdro, nasazené na čep, po zakotvení v radiálním řezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 až 3 je zobrazen zakotvovací díl ve tvaru deskové stojiny 1, která je do jednoho kusu spojena kolmo s nosnou deskou 2 a je vstřikováním odlita z poměrně měkké termoplastické umělé hmoty. Desková stojina 1 je na obou stranách opatřena více navzájem rovnoběžnými vruby 3, které jsou na svých výčnělcích 3' ztupeny a vyčnívají kolmo k nosné desce 2. Na horní hraně 15 deskové stojiny 1 je vytvořeno vybrání 13.

Na obr. 4 až 6 je zobrazeno příslušné příchytné těleso 4, které je vyrobeno z tvrdé a pružné umělé hmoty a může být nějak integrováno do držného nebo příchytného tělesa. Pro nasazení na výše uvedenou deskovou stojinu 1 má příchytné těleso 4 základnu ve tvaru U se dvěma rovnoběžnými svěmými stěnami 5, které jsou na jednom svém konci spojeny příčnou stěnou 6 a na svém opačném konci vykazují po celé své výšce otvor 7 pro zavedení deskové stojiny L Svěmé stěny 5 jsou přitom pro vyztužení v horní části otvoru 7 navzájem spojeny příčníkem 8.

Na svěmých stěnách 5 je na jejich vnitřních stranách vytvořeno nad sebou více lamel 9 s ostrými hranami, rovnoběžných s podstavou svěmých stěn 5, které se při nastrčení na deskovou stojinu 1 kříží s vruby 3 a přitom se alespoň částečně zaryjí do výčnělků 3' vrubu 3. Lamely 9 tvoří v řezu ostrý úhel, jehož od základny 11 odkloněné rameno 12 je nasměrováno přibližně kolmo ke svěmým stěnám 5.

Svěmé stěny 5 jsou na straně otvoru, tzn. po obou stranách otvoru 7, opatřeny zaváděcími stěnami 10, nasměrovanými šikmo ven, přičemž hrany 9' lamel 9 jsou na straně otvoru zešikmeny stejným způsobem. Na příčníku 8 je na jeho zadní straně vytvořen pružící jističi výčnělek 14, vyčnívající mezi svěmé stěny 5 šikmo dolů, jehož účel je zřejmý z obr. 8.

Aby se lamely 9 při nasazení svěmých stěn 5 na vruby 3 deskové stojiny 1 také jistě zaryly do výčnělků 3' vrubů 3, je třeba při jejich tvarování dávat pozor na to, aby rozteč a mezi navzájem nad sebou ležícími hranami 9' lamel 9, byla menší než tloušťka D deskové stojiny 1 - měřená na výčnělcích 3' vrubů 3 - a větší než tloušťka stojiny 1 měřená v prohlubni 3” vrubu 3.

Na obr. 7 je zobrazeno příchytné těleso 4 při nasazování na deskovou stojinu 1, opatřenou vruby. Přitom je desková stojina 1 spojena do jednoho kusu s nosnou deskou 2, zatímco příchytné těleso 4 je nasazováno na deskovou stojinu po nosné desce ve směru P nasazování.

Na obr. 8 až 10 je zobrazeno příchytné těleso 4 po nasazení na deskovou stojinu 1, přičemž na nárysu (obr. 9) a půdorysu (obr. 10) je zřetelně rozeznatelné, jak se lamely 9 zaryly svými ostrými hranami 9' do výčnělků 3, vrubů 3 deskové stojiny L

Na řezu podle obr. 7 je dále zřejmé, jak se jističi výčnělek 14, vyčnívající od příčníku 8 dozadu, 10 zasune do vybrání 13 deskové stojiny 1, čímž znemožní nežádoucí vysunutí příchytného tělesa 4, tak že jednou vytvořené zakotvení také absolutně jistě drží a může být opět uvolněno pouze vyhnutím jistícího výčnělku 14.

Na obr. 11 a 12 je zobrazen zakotvovací díl ve tvaru čepu 16, který - stejně jako desková stojina 15 1 - je přibližně pravoúhle spojen do jednoho kusu s nosnou deskou 2 a vyroben z poměrně měkké termoplastické umělé hmoty. Čep 16 je na své ploše 17 pláště opatřen více vruby 18 rovnoběžnými s osou na dvou protilehlých oblastech A vrubů, zaujímajících každá 1/4 obvodu kruhu.

Kromě toho jsou na ploše 17 pláště vždy na koncích oblastí A vrubů vytvořeny zarážky 19, které jsou uspořádány po 180° a o trochu přečnívají přes vruby 18.

Na obr. 13 a 14 je v řezu zobrazeno válcovité pouzdro 20, nasaditelné na čep 16, které může být uzavřeno hlavicí 21. nebo integrováno do nějakého držného nebo příchytného prvku, 25 nezobrazeného na výkresech.

Na vnitřní stěně 22 pouzdra 20 jsou vždy přes dvě čtvrtkruhové oblasti B1 lamel vytvořeny nad sebou lamely 9 s ostrými hranami, vyčnívající radiálně dovnitř, zatímco v oblastech B2 mezi lamelami 9 je vnitřní stěna 22 hladká. V této oblasti je vnitřní průměr D2 mezi vnitřními stěnami 30 22 zřetelně větší než vnější průměr d čepu 16. měřený na výčnělku 18' vrubu, a stejný nebo jen nepatrně větší než vzájemná vzdálenost K výčnělků zarážek.

Naproti tomu je vnitřní průměr Dl mezi navzájem protilehlými hranami 9' lamel 9 trochu menší než vnější průměr d čepu 16, měřený na výčnělku 18' vrubu. Na vnější stěně 23 pouzdra 20 jsou, 35 rovněž protilehle, vytvořena dvě křidélka 24, pomocí kterých může být rukou otočeno příchytné pouzdro 20.

Způsob působení této příchytné varianty je názorně vyobrazen na obr. 15 až 18. Obr. 15 ukazuje příchytné pouzdro 20 při nasazování na vroubkovaný čep 16 ve směru S nasazování, přičemž 40 pouzdro 20 musí být k čepu 16 nasměrováno tak, že oblast B1 lamel je uspořádána přesně nad oblastí A2 mezi vruby 18. V této poloze lze příchytné pouzdro 20 nasadit až na nosnou desku 2 (viz obr. 16/17).

Potom se příchytné pouzdro 20 otočí pomocí křidélek 24 o 90° ve směru T otáčení, až oblasti B1 45 lamel dolehnou na zarážky 19 (obr. 18). Během tohoto otáčivého pohybu se ostré hrany 9 ¹ lamel zaryly do výčnělků 18' vrubů 18, a postaraly se tak o pevné spojení mezi pouzdrem 20 a čepem 16. Toto spojení lze uvolnit pouze když se pouzdro 20 pomocí křidélek 24 otočí opět o 90° do výchozí polohy (obr. 17).

Claims

1. Dvoudílná příchytná soustava, sestávající ze zakotvovacího dílu, spojitelného s nosnou deskou (2), a příchytného tělesa (4) z tvrdého a pružného plastu, nasaditelného na zakotvovací díl, které je opatřeno svěmými stěnami (5) nasaditelnými na zakotvovací díl, vyznačující se t í m , že zakotvovací díl je z plastu, který je v porovnání s příchytným tělesem (4) měkký, a je opatřen více navzájem rovnoběžnými vruby (3, 18), které vedou kolmo k nosné desce (2), a že na svěmých stěnách (5) příchytného tělesa (4) jsou vytvořeny lamely (9) s ostrými hranami (9'), které při nasazení na zakotvovací díl jsou kříženy s vruby (3, 18) a alespoň částečně jsou vryty do výčnělků (3', 18') vrubů (3, 18).

2. Příchytná soustava podle nároku 1, vyznačující se tím, že zakotvovací díl je vytvořen jako desková stojina (1), a že svěmé stěny (5) příchytného tělesa (4) probíhají navzájem rovnoběžně, na jednom svém konci jsou spojeny příčnou stěnou (6) a na svém protějším konci vykazují přes celou výšku otvor (7) pro zavedení deskové stojiny (1), přičemž svěmé stěny (5) jsou v horní oblasti otvoru (7) navzájem spojeny příčníkem (8).

3. Příchytná soustava podle nároku 2, vyznačující se tím, že svěmé stěny (5) jsou na straně otvoru (7) opatřeny šikmými, ven nasměrovanými zaváděcími stěnami (10), přičemž hrany (9') lamel (9) jsou v oblasti otvoru (7) vykloněny ven všechny stejným způsobem.

4. Příchytná soustava podle některého z nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že rozteč (a) mezi navzájem protilehlými hranami (9') lamel (9) je menší než tloušťka (D) deskové stojiny (1), měřená na výčnělcích (3') vrubů (3), a větší než tloušťka deskové stojiny (1), měřená v prohlubni (3) vrubu (3).

5. Příchytná soustava podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že na příčníku (8) je mezi svěmými stěnami (5) vytvořen pružící jističi výčnělek (14), směřující šikmo dolů, který je upraven pro zasunutí do vybrání (13) deskové stojiny (1) v zakotvené pozici.

6. Příchytná soustava podle nároku 1, vyznačující se tím, že zakotvovací díl je vytvořen jako čep (16), jehož plocha (17) pláště je na dvou diametrálně protilehlých oblastech (A) vrubů o obvodu 1/4 kruhu opatřena více vruby (18) rovnoběžnými sosou a že příchytné těleso (4) je vytvořeno jako válcovité pouzdro (20), na jehož vnitřní stěně (22) je vždy přes dvě čtvrtkruhové oblasti (81) lamel vytvořeno nad sebou více lamel (9) s ostrými hranami (9'), vyčnívajících radiálně dovnitř, přičemž vnitřní průměr (D2) mezi vnitřními stěnami (22) válcovitého pouzdra (20) je v oblasti mezi lamelami (9) větší než vnější průměr (d) čepu (16), měřený na výčnělcích (18') vrubů (18), a přičemž vnitřní průměr (Dl) mezi navzájem protilehlými hranami (9') lamel (9) je menší než vnější průměr (d) čepu (16), měřený na výčnělcích (18') vrubů (18).

7. Příchytná soustava podle nároku 6, vyznačující se tím, že na ploše (17) pláště čepu (16) jsou vždy na jednom konci oblasti (A) vrubů vytvořeny zarážky (19), které jsou uspořádány vždy po 180° a přitom vyčnívají přes výčnělky (18') vrubů (18) tak daleko, že vzájemná vnější vzdálenost (K) jejich výčnělků je stejná nebo menší než vnitřní průměr (D2) mezi vnitřními stěnami (22) válcovitého pouzdra (20) v oblasti (82) mezi lamelami (9), zároveň však větší než vnější průměr (d) čepu (16).