CZ289841B6 - Parní kotel - Google Patents

Abstract

Parn kotel sest v z ohni t (1), vstupn ho pr tahu (3) spalin a v²stupn ho pr tahu (2) spalin, v nich je um st n z v sn² teplosm nn² apar t a p° n pr choz teplosm nn² apar t. Vstupn pr tah (3) spalin je spojen na jednom sv m konci s v²stupem ohni t (1) a v²stupn pr tah (2) spalin je spojen s druh²m koncem vstupn ho pr tahu (3) spalin a je rozd len² do prvn ho d l ho pr tahu (22) a druh ho d l ho pr tahu (23) pod l toku spalin. Z v sn² teplosm nn² apar t je um st n² uvnit° vstupn ho pr tahu (3) spalin a je tvo°en p°eh° v ky (52, 53) s teplosm nn²mi povrchy tohoto teplosm nn ho apar tu, rozm rov uzp soben²mi k dosa en teploty spalin na vstupu do v²stupn ho pr tahu (2) spalin 1000 .degree.C a 1100 .degree.C p°i maxim ln m vyt en parn ho kotle. P° n pr choz teplosm nn² apar t je um st n² ve v²stupn m pr tahu (2) spalin a ve v²stupu ka d ho d l ho pr tahu (22, 23) je um st no hrad tko (25) k ° zen pr toku spalin, proch zej c ch skrz prvn d l pr tah (22) a druh² d l pr tah (23).\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká parního kotle, sestávajícího z ohniště, vzestupného průtahu spalin a výstupního průtahu spalin, v nichž je umístěn závěsný teplosměnný aparát a příčně průchozí teplosměnný aparát, přičemž tento parní kotel má střední nebo velkou kapacitu s maximální stálou rychlostí odpařování nejméně 500 t/h a je vhodný zejména pro elektrárny.

Dosavadní stav techniky

V elektrárně se pára, která odvedla práci ve vysokotlaké turbíně a má relativně nižší tlak, odvádí z turbíny, znovu se přehřívá a pak se vede do středotlaké turbíny a nízkotlaké turbíny, aby tam vykonala práci, čímž se zvyšuje tepelná účinnost turbín jako celku. Výše uvedené parní kotle se používají například v elektrárnách.

V parním kotli jsou přehříváky, které vytvářejí páru a poměrně vysoké teplotě a poměrně nízkém tlaku, umístěné ve vstupním průtahu spalin, kterým prochází spaliny, vytvořené spalováním paliva v ohništi. Zejména v parním kotli se střední nebo velkou kapacitou, který se používá v elektrárnách a u kterého se dosahuje trvalé rychlosti odpařování alespoň 500 t/h, jsou mezipřehříváky jakož i přehříváky umístěny ve vstupním průtahu spalin s relativně vysokou teplotou, aby se získala pára o vysoké teplotě.

Je znám parní kotel, u kterého je výstupní průtah spalin rozdělen na dva nebo více dílčích průtahů, směrovaných po proudu spalin, přičemž ve výstupní části těchto dílčích průtahů jsou hradítka k seřizování průtoku spalin, procházejících příslušnými dílčími průtahy. Patentové spisy JP-A-59-60103 a JP-A-58-217104 uvádějí konstrukce, u kterých jsou mezipřehříváky umístěny v jednom nebo ve dvou dílčích průtazích a přehříváky jsou umístěny ve zbývajících dílčích průtazích. Patentový spis JP-A-62-33204 uvádí konstrukci, u které je v jednom dílčím průtahu umístěn přehřívák a ekonomizér, přičemž v druhém dílčím průtahu je umístěn odpařovák a ekonomizér.

Ve vstupním průtahu, spojeném s výstupem z ohniště, kterým prochází spaliny o relativně vysoké teplotě, je umístěn na vysokoteplotní straně přehřívák závěsného typu a mezipřehřívák závěsného typu na vysokoteplotní straně je také umístěn po proudu za přehřívačem na vysokoteplotní straně. Ve srovnání s výstupním průtahem spalin je přenos tepla realizován efektivněji ve vstupním průtahu spalin. Je to způsobeno tím, že teplota spalin ve vstupním průtahu spalin je vyšší než ve výstupním průtahu spalin a že zde dochází k ohřevu sáláním z plamene v ohništi. Jelikož je přehřívák na vysokoteplotní straně umístěn ve vstupním průtahu spalin, kde se provádí účinný přenos tepla, je možno zajistit, aby se plocha části, kde dochází k přenosu tepla, nezvětšovala, jmenovitě je možné zmenšovat rozměiy přehříváků jako celku, a také dosáhnout vyšší účinnosti přenosu tepla.

Je rovněž možné zmenšovat rozměry mezipřehříváku na vysokoteplotní straně jako celku jeho umístěním ve vstupním průtahu spalin, kterým prochází spaliny s poměrně vysokou teplotou nebo ve kterém je vysoká rychlost přesahu tepla, takže se mezipřehřívák na vysokoteplotní straně nachází, myšleno ve směru po proudu, za přehřívákem na vysokoteplotní straně. Jelikož jsou ale rozměry přehříváků na vysokoteplotní straně a mezipřehřívák na vysokoteplotní straně, umístěných ve vstupním průtahu spalin, menší, je těžké získat takové teplosměnné plochy, které přehříváky a mezipřehříváky na vysokoteplotní straně celkem vyžadují, pouze těmito přehříváky a mezipřehříváky na vysokoteplotní straně se zmenšenými rozměry. Proto je nutné použít další přehřívák a mezipřehřívák. Tímto přehřívákem a mezipřehřívákem jsou přehřívák na nízkoteplotní straně a mezipřehřívák na nízkoteplotní straně, které jsou umístěny v příslušných

-1 CZ 289841 B6

I dílčích průtazích výstupního průtahu spalin na výstupní straně přehřívače závěsného typu na vysokoteplotní straně a mezipřehříváku na vysokoteplotní straně. Z hlediska tepelné účinnosti se závěsný typ přehříváku na vysokoteplotní straně umísťuje přednostně před ostatními na vstupní straně ve vstupním průtahu spalin. Proto musí být mezipřehřívák na vysokoteplotní straně 5 umístěn v omezeném prostoru ve vstupním průtahu spalin ve směru toku za přehřívákem na vysokoteplotní straně. Znamená to, že mezipřehřívák na vysokoteplotní straně nemůže mít dostačující rozměry. Jelikož nemůže být mezipřehřívák na vysokoteplotní straně dostatečně veliký, je nutné do dílčího průtahu výstupního průtahu spalin zabudovat navíc příčně průchozí typ mezipřehříváku na nízkoteplotní straně, který bude mít hlavní část teplosměnných ploch, 10 požadovaných pro mezipřehříváky jako celek. Pára v přehříváku na nízkoteplotní straně a v mezipřehříváku na nízkoteplotní straně je ohřívána konvencí a potom dodávána mimo parní kotel, například do turbíny generátoru elektrického proudu, a to přes přehřívák na vysokoteplotní straně a mezipřehřívák na vysokoteplotní straně. V každém dílčím průtahu s přehřívákem na nízkoteplotní straně a mezipřehřívákem na nízkoteplotní straně se nachází hradítko, které slouží 15 k seřizování průtoku spalin, které je nutno uvést ve styk s přehřívákem na nízkoteplotní straně nebo mezipřehřívákem na nízkoteplotní straně. Pára v přehříváku na nízkoteplotní straně a v mezipřehříváku na nízkoteplotní straně je ohřívána na předem stanovenou teplotu pomocí ovládání hradítek a stejně tak pára v přehříváku na vysokoteplotní straně a mezipřehříváku na vysokoteplotní straně.

Regulace teploty v přehříváku na nízkoteplotní straně a v mezipřehříváku na nízkoteplotní straně se provádí seřizováním hradítek, jak to bylo popsáno výše. Jelikož ale jsou přehřívák na vysokoteplotní straně a mezipřehřívák na vysokoteplotní straně umístěny co do směru proudění před dílčími průtahy, není regulace teploty páry hradítka prováděna v těchto teplosměnných 25 aparátech na vysokoteplotní straně. V tomto smyslu regulace teploty páry v přehříváku na nízkoteplotní straně a mezipřehříváku na nízkoteplotní straně nepůsobí přímo na teplotu páry na vstupu do turbíny. Jinak řečeno je zde prodleva či klidová doba mezi změnou teploty páry na výstupu přehříváku na nízkoteplotní straně a změnou teploty na výstupu přehříváku na vysokoteplotní straně a mezi změnou teploty páry na výstupu mezipřehříváku na nízkoteplotní 30 straně a změnou teploty v mezipřehříváku na vysokoteplotní straně nebo na vstupu do turbíny.

V případě, že se regulační hradítka zvýší zkrácením klidové doby, stane se systém parního kotle nestabilním systémem nebo se vychyluje, čímž se snižuje jeho ovladatelnost. Zejména pokud jde o mezipřehřívák, protože mezipřehřívák, který bude poskytovat hlavní část teplosměnných ploch, požadovaných pro mezipřehříváky jako celek, je umístěn v dílčím průtahu, čímž se zhoršuje ovladatelnost.

V parním kotli podle známého stavu techniky je například druhý mezipřehřívák umístěn ve vstupním průtahu spalin navíc k druhému, třetímu a čtvrtému přehříváku. hlediska tepelné účinnosti jsou tyto přehříváky umístěny ve vstupním průtahu spalin a potom prostor pro druhý mezipřehřívák není tak velký. Proto je u druhého mezipřehříváku obtížné pokrýt teplosměnnou plochu, která je potřebná pro mezipřehříváky jako celek. Proto tak, jak je to popsáno níže, je nutné umístit další mezipřehřívák tak, aby doplnil chybějící teplosměnnou plochu. Výstupní průtah spalin je rozdělen na dva dílčí průtahy dělicí stěnou, která je orientována podél proudu 45 spalin. Na výstupu každého dílčího průchodu je umístěno hradítko. Mezipřehřívák je umístěn v jednom z dílčích průtahů, zatímco v druhém dílčím průtahu jsou za sebou umístěny primární přehřívák, odpařovák a ekonomizér. Teplota spalin, odplynu, na vstupu do výstupního průtahu spalin je kolem 800 °C, jestliže parní kotel pracuje na plný výkon.

Jelikož teplotní rozdíl mezi spalinami, tj. 800 °C, a požadovanou teplotou přehřáté páry, tj. normálně 560 °C až 600 °C, je malý, je nutné zvětšit teplosměnnou plochu druhého mezipřehříváku. Proto má druhý mezipřehřívák velké rozměry, což neumožňuje zabránit tomu, aby se zvětšila velikost parního kotle jako celku.

-2CZ 289841 B6

Z tohoto důvodu je prvořadým cílem tohoto vynálezu poskytnutí parního kotle, který má zlepšenou možnost regulace teploty páry, aniž by se musela zbytečně zvětšovat teplosměnná plocha každého mezipřehříváku.

Podstata vynálezu

Parní kotel, sestávající z ohniště, vstupního průtahu spalin a výstupního průtahu spalin, v nichž je umístěn závěsný teplosměnný aparát a příčně průchozí teplosměnný aparát, podle vynálezu je proveden tak, že vstupní průtah spalin je spojen na jednom svém konci s výstupem ohniště, výstupní průtah spalin je spojen s druhým koncem vstupního průtahu spalin a je rozdělený do prvního dílčího průtahu a druhého dílčího průtahu podél toku spalin, závěsný teplosměnný aparát je umístěný uvnitř vstupního průtahu spalin a je tvořen přehříváky s teplosměnnými povrchy tohoto teplosměnného aparátu, rozměrově uzpůsobenými k dosažení teploty spalin na vstupu do výstupního průtahu spalin 1000 °C až 1100 °C při maximálním vytížení parního kotle, a příčně průchozí teplosměnný aparát je umístěný ve výstupním průtahu spalin a ve výstupu každého dílčího průtahu je umístěno hradítko křížení průtoku spalin, procházejících skrz první dílčí průtah a druhý dílčí průtah.

Parní kotel podle vynálezu je dále s výhodou proveden tak, že příčně průchozí teplosměnný aparát tvoří mezipřehřívák.

Výše uvedený parní kotel je dále s výhodou proveden tak, že v prvním dílčím průtahu je umístěn příčně průchozí mezipřehřívák a v druhém dílčím průtahu je v rámci umístěného primárního přehříváku, odpařováku a ekonomizéru z toho umístěn nejméně jeden primární přehřívák a ekonomizér.

Jelikož je teplota plynu podle tohoto vynálezu na vstupu spodního průtahu vyšší ve srovnání s běžným parním kotlem, je rozdíl teploty mezi teplotou páry, vstupující do mezipřehříváku, a teplotou vypuzovaného plynu větší a tím je zvětšování povrchu pro přenos tepla u mezipřehříváku zcela zbytečné.

Jelikož jsou všechny mezipřehříváky umístěny ve vedlejších průchodech spodních výstupních průchodů plynu, je možné redukovat délku mrtvého času. Kromě toho jsou všechny mezipřehříváky ovládanými objekty, přičemž ovládání teploty lze provádět s větší přesností, a to na výstupu mezipřehříváku, jmenovitě lze s větší přesností ovládat teplotu páry na výstupu do turbíny.

Přehled obrázků na výkresech

Přiložený obrázek znázorňuje boční pohled na parní kotel v provedení podle tohoto vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn parní kotel skládající se z ohniště 1 ve směru po proudu výstupního průtahu 2 spalin a ve směru po proudu vstupního průtahu 3 spalin, který spojuje horní část ohniště 1 s výstupním průtahem 2 spalin. Parní kotel je například parní kotel na uhlí.

Spaliny o vysoké teplotě z hořáků 11, umístěných v dolní části ohniště 1, proudí v ohništi 1 směrem vzhůru. Spaliny prochází vstupním průtahem 3 spalin a pak výstupním průtahem 2 spalin a jsou pak vypuzovány z parního kotle výstupem 210 jako spaliny o nízké teplotě. Součástí ohniště 1 je spodní vodou chlazená stěna 12, horní vodou chlazená stěna 13 a šikmá stěna 15. Spodní vodou chlazená stěna 12 sestává z trubek, které prochází ohništěm 1 ze spodní části

-3CZ 289841 B6 ohniště 1 spirálovitě směrem vzhůru. Horní vodou chlazená stěna 13 rovněž sestává z trubek, které však procházejí ohništěm 1 přímo svisle. Šikmá stěna 15 rovněž sestává z trubek.

Výstupní průtah 2 spalin je vymezen stěnou 21, která sestává z trubek. Výstupní průtah 2 je rozdělen do dvou dílčích průtahů 22, 23 dělicí stěnou 24, která je orientována ve směru podél proudu odcházejících spalin. Hradítko 25, které slouží k ovládání rychlosti toku spalin, proudících dílčími průtahy 22,23, je umístěno ve výstupu každého dílčího průtahu 22, 23. Dělicí stěna 24 sestává rovněž z trubek.

Mezipřehřívák 41 příčného typu je umístěn v prvním dílčím průtahu 22 výstupního průtahu 2 spalin, zatímco primární přehřívák 51 příčně průchozího typu a příčně průchozí ekonomizér 61 jsou umístěny za sebou podél toku spalin v druhém průtahu 23. Pokud je to nutné, může být v druhém dílčím průtahu 23 umístěn odpařovák, který není na obrázku znázorněn. Vstupní průtah 3 spalin je vymezen stropní stěnou 31, která sestává z trubek, a z bočních stěn. Sekundární přehřívák 52 závěsného typu a terciární přehřívák 53 závěsného typu jsou umístěny za sebou podél toku spalin ve vstupním průtahu 3 spalin. Přehříváky 52 a 53 mají celkovou teplosměnnou plochu nastavenou tak, aby teplota spalin na vstupu do vstupního průtahu 3 spalin byla 1000 °C až 1100 °C, když je parní kotel plně vytížen.

Výraz „příčně průchozí typ“, používaný v tomto popisu, znamená stav, při kterém je teplosměnná trubka teplosměnného aparátu jako je mezipřehřívák orientován v podstatě vodorovně vůči svislému toku plynu. Výraz „závěsný typ“ znamená stav, při kterém je teplosměnná trubka teplosměnného aparátu, například přehříváku, orientována v podstatě svisle vůči vodorovnému toku plynu, přičemž vstup a výstup se nacházejí ve svislé horní části.

Níže bude popsán systém napájení parního kotle vodou.

Voda se dodává do ekonomizéru 61. umístěného ve druhém dílčím průtahu 23. napájecí trubkou 100. Voda teče z třetí vstupní sběrné trubky 611 k druhé výstupní sběrné trubce 511 ekonomizéru 61 a přijímá teplo ze spalin, odplynu,. Takto ohřátá voda je rozváděna z druhé výstupní sběrné trubky 612 první spádovou trubkou 101 do spodních sběrných trubek 121 spodní vodou chlazené stěny 12 ohniště L

Voda absorbuje teplo ve vnitřním prostoru ohniště 1 a stoupá vzhůru ze spodních sběrných trubek 121 příslušnými trubkami spodní vodou chlazené stěny 12. Voda je ohřívána až téměř na svoji nasycení. Teplota vody v jednotlivých trubkách na výstupu ze spodní vodou chlazené stěny 12 není stejná, jelikož jednotlivé trubky absorbují různé množství tepla. Voda o vysoké teplotě teče z příslušných trubek spodní vodou chlazené stěny 12 do střední směšovací sběrné trubky 14. ve které dochází k vyrovnání teploty vody.

Voda o vysoké teplotě, vytékající ze směšovací sběrné trubky 14, dále absorbuje teplo uvnitř ohniště a teče směrem vzhůru trubkami horní chlazené stěny 13 a šikmé stěny 15. přičemž se stává vodou o vysoké teplotě v kapalné fázi a párou v parní fázi. Směs vody o vysoké teplotě a páry z trubek horní vodou chlazené stěny 13 a šikmé stěny 15 prochází sběrnou trubkou 131 vodou chlazené stěny 13 respektive sběrnou trubkou 151 šikmé stěny 15, a dále prochází do homí sběrné trubky 16, ve které dochází k vyrovnání její teploty, a dále odtéká do odlučovače 17 páry.

V odlučovači 17 páry je směs rozdělena na vodu o vysoké teplotě, která je dodávána oběhovým čerpadlem 18 do zásobovací napájecí trubky 100 přes vyrovnávací nádrž 19, za kterou je i přívod 6 čerstvé napájecí vody, a páru, která proudí do první vstupní sběrné trubky 311 trubek stropní stěny 31. Během operace na jeden průchod parním kotlem je pára, obsahující všechnu kapalinu, přitékající do odlučovače páry 17, dodávána do první vstupní sběrné trubky 311.

Pára z první vstupní sběrné trubky 311 prochází trubkami stropní stěny 31 směrem do první výstupní sběrné trubky 312, aby se absorbovalo teplo uvnitř ohniště 1 a získá se přehřátá pára.

-4CZ 289841 B6

Přehřátá pára proudí z distribuční první výstupní sběmé trubky 312 přes druhou spádovou trubku 201 a první spojovací trubku 202 do vstupní distribuční sběmé trubky 203, která je spojena s trubkami stěny 21 a dělicí stěnou 24 spodního výstupního průtahu 2 plynu. Přehřátá pára absorbuje teplo z ohniště 1 a proudí směrem vzhůru trubkami stěny 21 a dělicí stěny 24 výstupního průtahu 2 spalin. Přehřátá pára přijímá teplo uvnitř ohniště 1 a proudí vzhůru trubkami stěny 21 a dělicí stěnou 24 výstupního průtahu 2 spalin. Přehřátá pára protéká přímo nebo přes výstupní distribuční sběrnou trubkou 204 a druhou spojovací trubkou 205 do druhé výstupní sběmé trubky 511.

Přehřátá pára dále proudí z druhé výstupní sběmé trubky 511 přes třetí spojovací trubku 512 do primárního přehříváku 51. Přehřátá pára je postupně ohřívána na předem stanovenou teplotu přehřáté páry během jejího proudění sekundárním přehřívákem 52 a terciálním přehřívákem 53, a je pak dodávána do vysokotlaké turbíny 4.

Pára, která vykonala práci ve vysokotlaké turbíně 4, proudí do druhé vstupní sběmé trubky 441 mezipřehříváku 41 přes parní potrubí 401. V mezipřehříváku 41 pára absorbuje teplo ze spalin v prvním dílčím průtahu 22 a je ohřívána na předem stanovenou teplotu meziohřevu páiy, načež je pára dále dodávána do středotlaké turbíny 5. Množství tepla, které má páry absorbovat v mezipřehříváku 41, nebo teplota znovu ohřáté páry se dají ovládat hradítky 25 nastavením množství spalin, které má proudit dílčími průtahy 22, 23.

Oproti parním kotlům podle známého stavu techniky je teplota spalin, odplynu, na vstupu do výstupního průtahu 2 spalin kolem 1000 °C, pracuje-li parní kotel plně zatížen. Jelikož je velký teplotní rozdíl mezi teplotou spalin, tj. 1000 °C, a požadovanou teplotou mezipřehřáté páry, tj. 560 °C až 600 °C, může mít mezipřehřívák 41 menší teplosměnnou plochu, což umožňuje nezvyšovat velikost parního kotle jako celku. Aby teplota spalin, odplynu, na vstupu do výstupního průtahu 2 spalin byla kolem 1000 °C, je-li parní kotel plně zatížen, je teplosměnná plocha vstupního průtahu 3 spalin mírně vyšší oproti ploše u konvenčního parního kotle podle známého stavu techniky, u kterého je přehřívák, jakož i mezipřehřívák umístěn ve vstupním průtahu spalin. Rozměry přehříváku jsou poněkud větší, ale toto zvětšení nepřispívá podstatně k zvětšení rozměrů parního kotle. Je třeba upozornit, že na přiloženém obrázku není dodržen poměr rozměrů mezipřehříváku 41, apod.

Jelikož je namísto dvou mezipřehřívák podle známého stavu techniky u provedení podle vynálezu použit jen jeden mezipřehřívák 41, je dále možné provést absorpci tepla do pátý v mezipřehříváku 41, což je objekt regulovaný hradítkem 25. čímž se umožňuje zvýšení míry regulace. Teplota mezipřehřáté páry se tudíž zvýší. Dále nedochází k prodlevě u odezvy regulace.

Kromě toho se nevykazují žádné výkyvy, jelikož ovládání průtoku odplynu hradítky 25 působí přímo na absorpci tepla párou v mezipřehříváku 41.

Takové zvýšení ovladatelnosti je účinné zejména, je-li v jednom z dílčích průtahů 22, 23 výstupního průtahu spalin umístěn pouze mezipřehřívák 41 a je-li v druhém dílčím průtahu 22, 23 umístěn pouze primární přehřívák 51 a ekonomizér 61 tak, jak je tomu u provedení podle tohoto vynálezu.

U parního kotle na uhlí je ve spalinách obecně mnoho popílku z uhlí. Tento popílek má minimální teplotu měknutí kolem 1100°C. Když popílek změkne a přilne na teplosměnnou plochu teplosměnného aparátu, tak se ochladí a ztvrdne. Tzv. zastruskování, které spočívá v zarůstání popílkem vlivem opakovaného změknutí, ztvrdnutí a přilnutí popílku, zmenšuje účinnost přenosu tepla. V praxi to normálně znamená periodicky odstraňovat popílek. Pokud se tento vynález použije u parního kotle na uhlí tak, jak tomu je u tohoto příkladného provedení, potom přítomnost příčně průchozího typu teplosměnného aparátu, například primárního mezipřehříváku 41, primárního přehříváku 51 a ekonomizér 61, způsobí, že je obtížnější

-5CZ 289841 B6 odstraňovat uhelný popílek, jakmile jednou přilne k aparátu, než jak je tomu u teplosměnného aparátu závěsného typu.

Podle předmětného vynálezu činí ale teplota spalin před teplosměnným aparátem příčně průchozího typu 1000 °C až 1100 °C. Jelikož je nižší než je teplota měknutí uhelného popílku, může to zabránit struskování popílku. Dále protože je podstatně vyšší než je požadovaná teplota přehřáté páry. tj. 560 °C až 600 °C, není nutné zvětšovat teplosměnný aparát ve výstupním průtahu spalin, čímž se zabrání zvětšení celého parního kotle. Jak to již bylo popsáno výše, tento vynález je zvláště účinný u parních kotlů na uhlí.

Průmyslová využitelnost

Parní kotel podle tohoto vynálezu lze využít ve velkokapacitních elektrárnách.

Claims (3)

1. Parní kotel, sestávající z ohniště, vstupního průtahu spalin a výstupního průtahu spalin, v nichž je umístěn závěsný teplosměnný aparát a příčně průchozí teplosměnný aparát, vyznačující se tím, že vstupní průtah (3) spalin je spojen na jednom svém konci 25 s výstupem ohniště (1), výstupní průtah (

2) spalin je spojen s druhým koncem vstupního průtahu (3) spalin a je rozdělený do prvního dílčího průtahu (22) a druhého dílčího průtahu (23) podél toku spalin, závěsný teplosměnný aparát je umístěný uvnitř vstupního průtahu (3) spalin a je tvořen přehříváky (52, 53) s teplosměnnými povrchy tohoto teplosměnného aparátu, rozměrově uzpůsobenými k dosažení teploty spalin na vstupu do výstupního průtahu (2) spalin 1000 °C až 30 1100°C při maximálním vytížení parního kotle, a příčně průchozí teplosměnný aparát je umístěný ve výstupním průtahu (2) spalin a ve výstupu každého dílčího průtahu (22, 23) je umístěno hladítko (25) k řízení průtoku spalin, procházejících skrz první dílčí průtah (22) a druhý průtah (23).

35 2. Parní kotel podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m , že příčně průchozí teplosměnný aparát tvoří mezipřehřívák (41).

3. Parní kotel podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že v prvním dílčím průtahu (22) je umístěn příčně průchozí mezipřehřívák (41) a v druhém dílčím průtahu (23) je v rámci 40 umístěného primárního přehříváku (51), odpařováku a ekonomizéru (61) z toho umístěn nejméně jeden primární přehřívák (51) a ekonomizér (61).