CZ288854B6 - Prostřihovací stroj - Google Patents

Abstract

Prost°ihovac stroj je proveden s beranem (18), kter² je nesen sloupkem (20), ovl dan²m v z kladn (12), a kter² je vylo en elem nad pracovn nebo °ezac stolic (14), kter je opat°ena v²stupkem (16). Prost°ihovac stroj (10) je tvo°en r mem, pevn spojen²m s koncem z kladny (12) a tvo°en²m nosn²m sloupkem (24), k n mu je kloubov p°ipojeno rameno (26), kter je orientov no kolmo vzhledem k tomuto nosn mu sloupku (24) ve sm ru k beranu (18). Prost°ihovac stroj (10) je d le tvo°en nosn²m za° zen m (40), spolupracuj c m s jedn m nebo v ce elektrick²mi kontakty (64), napojen²mi na jednotku erpadla a motoru prost°ihovac ho stroje. Nosn za° zen (40) je integr ln sou st horn ho ela (18') beranu (18).\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká prostřihovacího stroje s beranem, který je nesen sloupkem, ovládaným v základně, a který je vyložen čelem nad pracovní nebo řezací stolicí, která je opatřena výstupkem. Vynález se tedy týká zejména prostřihovacího stroje, jenž má konec úderu beranu umístěn v zákrytu s oblastí, definovanou střihači rovinou a spojenou pomocí rámu se základnou tohoto stroje.

Dosavadní stav techniky

Jak je známo, prostřihovací stroje jsou používány v několika oblastech, mezi jinými v obuvnickém průmyslu, k provádění stříhacích operací skůží, usněmi nebo syntetickými materiály za účelem získání různých tvarů stříhaného materiálu, zde se jedná převážně o podešve, podpory chodidlové klenby, homí části bot, tyto jsou poté sestaveny navzájem dohromady a je na nich prováděna další práce, vedoucí pak k finálnímu výrobku. Uvedené součásti obuvi nebo polotovary jsou obvykle vyrobeny z kůže, usně nebo syntetických materiálů, a to pomocí speciálně tvarovaných razidel, vyrobených z kovových šablon se stejnou výškou, kterou mají střižné břity a na které působí kladivo beranu. Tlak působící beranem na razidlo a přenesený na vystřihovaný materiál umožňuje získávání různých polotovarů. Během prostřihovací operace musí být vzato v úvahu několik faktorů, jako například lineární zdvih razidla a tloušťka, stejně jako kompaktnost materiálu, jenž je vystřihován. Ve skutečnosti tlak, který musí beran vyvinout, má vztah k těmto proměnným hodnotám. Prostřihovací stroje známého typu jsou proto opatřeny regulačním systémem, který umožňuje měnit v případě potřeby, pomocí ručně ovládaných elektrických zpožďovačů, tlak vyvíjený beranem. Ve skutečnosti delší doba aktivace hydraulického systému, který ovládá zdvih a dopad beranu, se převádí na vyšší tlak, vyvinutý tímto ramenem na razidlo, a proto je materiál proříznut. Změnou lineárního zdvihu uvedeného razidla může operátor zvýšit nebo snížit tlak, a to manipulací s různými ovladači, které určují odpovídající elektrické zpožďovače, pomocí mikrospínačů, které prodlužují nebo zkracují dobu otevírání obvodu, napojeného na motorové čerpadlo prostřihovacího stroje. Kromě toho jsou razidla podle známého stavu techniky obvykle opatřena omezovači konce zdvihu, obvykle umístěnými v zadní části uvedeného beranu, v blízkosti jeho nosného sloupku. Tyto omezovače konce zdvihu mají funkci omezování pohybu beranu až na úroveň dostatečnou k tomu, aby beran s razidlem prošel zcela naskrz stříhaným materiálem, čímž dojde k vytvoření polotovaru z kůže, usně nebo syntetického materiálu. Mnoho razidel má shodnou výšku, přičemž regulace konce zdvihu se provádí umístěním jednoho z uvedených razidel na výstupek. Tímto způsobem je ustaven přesný bod, v němž dojde k prostřižení, čili i ke konci zdvihu razidla. Díky těmto základním charakteristikám mají dosud známé prostřihovací stroje několik nevýhod.

Ve skutečnosti během operace prostřihování beran, jenž v podstatě tvoří jakýsi krakorcový nosník a převažuje stroj, má tendenci k ohýbání, což způsobuje problémy s přesným nastavením konce zdvihu a tím pádem i ne zcela kompletní prostřižení materiálu. Za těchto podmínek musí operátor proto aktivovat ručně elektrické zpožďovače, obvykle pouze v závislosti na svých zkušenostech. Zde hrozí nebezpečí toho, že operátor nastaví na stroji příliš velkou prostřihovací sílu, což povede ke krátké době prostřihu na výstupku pracovní nebo řezací stolice a tím i k zářezům, způsobeným břitem razidla. K předčasnému opotřebení výstupku, obvykle vyrobeného z polyethylenu, nylonu nebo polypropylenu, může dojít i z jiného důvodu, který se vztahuje na funkčnost prostřihovacího stroje známé konstrukce. Nahrazením razidla, které má snížený lineární posuv zdvihu, jiným, které by mělo delší lineární zdvih, musí operátor upravit stroj pomocí elektrického zpožďovače, který by byl schopen razidlu udělit potřebný tlak pro

-1 CZ 288854 B6 přesné a kompletní prostřižení zpracovávaného materiálu. Navíc při opětovném použití razidla se sníženým lineárním zdvihem musí operátor snížit tlak ramena, a to opětovnou manipulací s ovladači, které řídí elektrické zpožďovače. Protože jsou razidla, potřebná k získání mnoha různých tvarů výrobků, například obuvi, obvykle nutná ve velkém množství různých druhů, velikostí a tvarů a jsou střídavě užívána na stejnou kůži, musí operátor neustále měnit elektrické zpožďovače. V praxi ktomu nedochází, obzvláště proto, že taková kontinuální regulace by vyžadovala dlouhé výrobní časy. Proto mají provozovatelé tendenci regulovat tlak beranu podle razidla, které má delší lineární zdvih, a ponechat toto nastavení rovněž v případě, že je použito menší razidlo. Následkem toho je výstupek nadměrně poničen vruby a vrypy a vyžaduje proto časté obrušování nebo výměnu.

U dalších typů známých prostřihovacích strojů se zařízení pro omezování konce zdvihu skládá z pák, nicméně tyto systémy nejsou přesné, neboť zde existuje nevyhnutelná vůle, která je vytvořena mezi prvky, jež tvoří různé páky.

Podstata vynálezu

Úkolem tohoto vynálezu je odstranit výše uvedené nevýhody předchozích provedení zařízení.

Obzvláště je potom úkolem tohoto vynálezu realizovat prostřihovací stroj, který by nevyžadoval kontinuální nastavení tlaku beranu, a to při každé změně používaného razidla.

Dalším úkolem tohoto vynálezu je realizovat prostřihovací stroj, který by měl regulaci konce zdvihu beranu, jež by nebyla ovlivněna ohybem beranu, který nastává při prostřihovací operaci.

Dalším úkolem tohoto vynálezu je realizovat prostřihovací stroj, který by uživateli zajišťoval vysoký stupeň pevnosti a spolehlivosti po celou dobu své životnosti a rovněž takový prostřihovací stroj, který by byl snadno a ekonomicky výhodně vyrobitelný.

Tyto a další úkoly jsou splněny prostřihovacím strojem s beranem, který je nesen sloupkem, ovládaným v základně, a který je vyložen čelem nad pracovní nebo řezací stolicí, která je opatřena výstupkem, podle vynálezu, jehož podstatou je, že je tvořen rámem, pevně spojeným s koncem základny a tvořeným nosným sloupkem, k němuž je kloubově připojeno rameno, které je orientováno kolmo vzhledem k tomuto nosnému sloupku ve směru k beranu, a dále je tvořen nosným zařízením, spolupracujícím s jedním nebo více elektrickými kontakty, napojenými na jednotku čerpadla a motoru prostřihovacího stroje, přičemž nosné zařízení je integrální součástí horního čela beranu pro automatické nastavování bodu, ve kterém dochází k dosažení konce zdvihu a k nastavování tlaku, jímž razidlo působí na výstupek.

Podle výhodného provedení vynálezu je nosné zařízení tvořeno tyčí, která je kluzně umístěna a poháněna v přední části ramena, z něhož vyčnívá a zabírá s kruhovou maticí, opatřenou vývrtem, který má na svém jednom konci větší průměr a tvoří pouzdro pro Seegerův kroužek, upevněný na konci tyče, přičemž první pružina, která dosedá na homí stranu beranu a na spodní stranu kruhové matice, je upevněna na části tyče, která vyčnívá z ramena.

Podle výhodného provedení vynálezu vyčnívá tyč nad rameno do krytu, zakrývajícího zcela nebo částečně beran, a nese kroužek, který je na ní kluzně polohovatelný, a to pomocí otočného kolečka, jehož dřík radiálně prochází uvedeným kroužkem.

Nad kroužkem je s výhodou blízko horního konce tyče upevněna čepička, přičemž mezi touto čepičkou a kroužkem je umístěna druhá pružina.

-2CZ 288854 B6

Tyč, vyčnívající z ramena, je s výhodou orientována vertikálně vůči pracovní nebo řezací stolici a je umístěna v zákrytu s oblastí, definovanou kratší stranou pracovní nebo řezací stolice.

K hornímu čelu beranu a v zákrytu s kruhovou maticí tyče je s výhodou upevněna podpěra elektrického kontaktu.

Podle výhodného provedení vynálezu je kruhová matice uložena pohyblivě postupně směrem od elektrického kontaktu v zákrytu s bodem začátku prostřihování materiálu razidlem tlačeným beranem, přičemž kroužek na tyči dosedá na horní konec ramena.

Beran je s výhodou kloubově spojen s protažením nosného sloupku prostřednictvím prvního čepu, opatřeného protilehlými kuličkovými ložisky.

Rameno a kryt jsou s výhodou kloubově spojeny s beranem, nacházejícím se pod nimi, a to pomocí druhého čepu, zajištěného maticemi.

Přehled obrázků na výkresech

Konstrukce a konstrukční vlastnosti prostřihovacího stroje podle vynálezu budou lépe pochopitelné z následujícího popisu podle připojených výkresů, které znázorňují nijak neomezující výhodná provedení vynálezu a na kterých obr. 1 znázorňuje schematicky částečný pohled v bokorysu na prostřihovací stroj v provedení podle vynálezu a obr. 2 schematicky částečný pohled v nárysu na stejný prostřihovací stroj, rovněž v provedení podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn prostřihovací stroj 10. Prostřihovací stroj 10 se v podstatě skládá ze základny 12. jež nese pracovní nebo řezací stolici 14 s výstupkem 16 a z beranu 18, neseného sloupkem 20. který je ovládán z této stejné základny 12 a vertikálně přemísťován jednotkou, sestávající z hydraulického motoru a čerpadla, která není na výkrese znázorněna. Mezi zadní stranou pracovní nebo řezací stolice 14 a základnou 12. v níž je sloupek 20 kluzně uložen, je příčně umístěna skříň 22, která má za úkol shromažďování kůže nebo materiálu, ze kterého je polotovar různých tvarů a velikostí vyráběn prostřihováním.

Podle vynálezu je prostřihovací stroj 10 výhodně opatřen rámem, částečně pevně fixovaným a částečně kloubově otočným, jenž nese zařízení pro přesné a automatické určení bodu, kde dochází ke konci zdvihu ve vertikálním směru, a dále pro určení tlaku beranu J_8, kterým je tlačeno razidlo, kterým je polotovar vystřižen. Tento rám se skládá podle výhodného provedení vynálezu z nosného sloupku 24, jehož spodní konec je pevně spojen se zadní stranou prostřihovacího stroje 10, kde klouže sloupek 20, a z ramena 26, které vystupuje z opačného horního konce zmíněného nosného sloupku 24 a které je kolmo orientováno vzhledem k tomuto nosnému sloupku 24, a to ve směru k beranu 18. Uvedené rameno 26 je kloubově otočné na protažení 24' sloupku 24, a to pomocí prvního čepu 28, opatřeného protilehlými kuličkovými ložisky 30 nebo podobně. Rameno 26, k němuž je s výhodou připojen kryt 32 pro jeho úplné nebo částečné zakrytí, vyčnívá směrem k čelu prostřihovacího stroje 10, tj. ve směru k bodu, v němž operátor určuje polohu beranu 18 na pracovní nebo řezací stolici 14 pomocí páky 34, umístěné blízko čelního konce uvedeného ramena 26. Podélné rozložení ramena 26 je výhodně omezeno na takovou úroveň, aby bylo možné přiložit jeho konec na předsunutou část beranu 18,

-3 1 tj. na oblast, která v podstatě odpovídá střední čelní části pracovní nebo řezací stolice 14 a výstupku 16, která je definována jejich kratší stranou. Rameno 26 a kryt 32 jsou kloubově spojeny spod nimi se nacházejícím beranem 18 pomocí druhého čepu 36 nebo podobně, připojeného spojovacím prvkem, například maticí 38. Tento druhý čep 36 je umístěn například v zadní části beranu 18 před prvním čepem 28, který spojuje rameno 26 s protažením 24' sloupku 24.

Čelní konec ramena 26 a krytu 32 zakrývá nosné zařízení 40, které určuje automaticky a velmi přesně způsob odřezávání materiálu, a to nezávisle na tloušťce tohoto materiálu a/nebo jeho kompaktnosti a na typu použitého razidla. Toto nosné zařízení 40 je částečně umístěno v ramenu 26 a v krytu 32 a částečně je také součástí horního čela 18' beranu 18. Tyč 42 je kluzně uložena uvnitř krytu 32 a ramena 26, z jehož spodní části vychází a zabírá na spodním konci s kruhovou maticí 44 nebo podobně, opatřenou ve střední části vývrtem. Na části tyče 42 vyčnívající z ramena 26 je umístěna první pružina 46. Vývrt, vytvořený v kruhové matici 44, má na konci zvětšený průměr, čímž je vytvořeno pouzdro 48 vhodné k umístění zařízení, které brání tyči 42 ve vyjetí z uvedené kruhové matice 44. Toto zařízení se skládá například ze Seegerova kroužku 50, umístěného v ústí, vytvořeném v místě blízko spodního konce zmíněné tyče 42. Na horní části této tyče 42, která vystupuje směrem ke krytu 32, je nad ramenem 26 umístěn kroužek 52, na který dosedá rameno 26 ve chvíli, kdy beran 18 je v dolní poloze, jak bude uvedeno později vzhledem ke způsobu práce prostřihovacího stroje 10. Kroužek 52 je polohovatelný do různých výšek po délce tyče 42 pomocí obvyklého otočného kolečka 54, umístěného externě relativně vůči krytu 32. jehož dřík 56 prochází radiálně skrze kroužek 52 a dosedá na stejnou tyč 42. Výhodně je na konci tyče 42 nad kroužkem 52 umístěna druhá pružina 58, ohraničená na opačném konci čepičkou 60, spojenou se zmíněnou tyčí 42 již známým způsobem, a to v blízkosti jejího horního konce. V zákrytu s kruhovou maticí 44 je na horním čele 18' beranu 18 upevněna podpěra 62 pro elektrický kontakt 64, například mikrospínač nebo jiné podobné zařízení, který působí v obvodu, spojeném s motorovým čerpadlem prostřihovacího stroje 10, přičemž tento mikrospínač je aktivován kruhovou maticí 44.

Během prostřihovací operace klesá beran 18 ve směru k výstupku 16 pracovní nebo řezací stolice 14, na kterém je položen materiál, který má být vystřihován, a nad nímž se nachází razidlo. Pokles beranu 18 je následován poklesem tyče 42, jenž je způsoben natažením první pružiny 46, umístěné na této tyči 42 mezi kruhovou maticí 44 a spodním čelem ramena 26. Kroužek 52. upevněný na tyči 42, rovněž sjede do polohy, v níž dosáhne bodu, tvořeného horním čelem ramena 26. V tomto stavu dosedne beran 18 svou základnou na razidlo, umístěné na materiálu, který má být prostřižen. Během výše popsané fáze sjíždění neboli klesání beranu 18 působí kruhová matice 44 systematicky na elektrický kontakt 64 a udržuje otevřený obvod, připojený k motorovému čerpadlu prostřihovacího stroje 10. Jakmile dojde ke styku beranu 18 s razidlem, musí beran 18 ještě dosáhnout konce svého zdvihu, při němž dojde k provedení dalšího omezeného poklesu beranu 18, který se nyní rovná tloušťce materiálu, který je prostřihován. V této finální fázi musí být tlak, jímž působí beran 18 na razidlo, kalibrován, tj. musí být dostatečný k prostřižení materiálu, nicméně nesmí být nadměrný, aby tak nedošlo k ohrožení celistvosti výstupku 16. Kromě toho je v této fázi nutné kompenzovat ohyb, jemuž beran 18 podléhá v okamžiku, kdy tlačí na razidlo a pod ním se nacházející materiál. Optimalizace funkční fáze je realizována díky aktivaci a deaktivaci systému elektrického kontaktu 64. který je proveden a uspořádán podle vynálezu. Ve skutečnosti kruhová matice 44 udržuje obvod, připojený k hnací skupině zařízení, systematicky otevřený, když je zatlačena směrem dolů první pružinou 46. upevněnou na spodní části tyče 42. Možný ohyb beranu 18, který má sklon se zvedat s vychýlením směrem dozadu, určuje prodlužování času, po který je obvod otevřený, protože elektrický kontakt 64 je stále udržován otevřený nad ním se nacházející kruhovou maticí 44.

V okamžiku, kdy beran 18 překoná odpor opracovávaného materiálu, dojde k dosednutí spodní hrany razidla na výstupek 16, a tedy k dosažení konce zdvihu, a také dojde k oddálení podpěry

-4CZ 288854 B6 elektrického kontaktu 64 od kruhové matice 44, čímž je umožněno rozpojení elektrického kontaktu 64 a přerušení dodávky proudu nebo přívodu tlakové kapaliny z motorového čerpadla prostřihovacího stroje 10. Proto uvedený obvod zůstává otevřený do chvíle, kdy beran 18 plně dosedne na materiál a prostřihne jej, a to nezávisle na tloušťce a kompaktnosti tohoto materiálu. Kompenzace tlaku, který musí beran 18 vyvinout, je proto automatická a týká se doby, potřebné k provedení prostřižení, protože konec zdvihu beranu 18 není vidět na výstupku 16 na pracovní nebo řezací stolici 14, nýbrž na beranu 18 samotném. To znamená, že není nutná žádná ruční regulace dodávaného elektrického proudu pro vyvození potřebného tlaku a současně je možné se vyhnout nebezpečí jenom částečného prostřižení materiálu, protože ohýbání beranu 18 není podstatné. Razidla, mající různé lineární rozložení, a materiály s větší či menší kompaktností a/nebo tloušťkou proto nejsou tím, co by podmiňovalo provádění kompletního a přesného prostřihávání.

Elektrický kontakt 64, jenž je v přímém styku s beranem 18, zajišťuje optimální pracovní přesnost detekce konce zdvihu zařízení a proto je možné vyloučit vůle ve spojovacích prvcích nebo přepínacích poměrech mikrospínačů.

Je nutno poznamenat, že pohyb beranu 18, s ohledem na jeho orientaci relativně k pracovní nebo řezací stolici 14 a k na ní položenému výstupku 16, se provádí pomocí běžných systémů, přičemž beran 18 je možné orientovat pomocí kloubových spojů, vytvořených na protažení 24' sloupku 24, a díky druhému čepu 36.

Nicméně vynález tak, jak byl výše popsán, byl navržen pouze jako jeden příklad a je jako takový schopen podstoupit mnoho změn a modifikací, které nicméně spadají do pole působnosti tohoto vynálezu.

Například elektrický kontakt 64 a odpovídající pohybové prostředky mohou být umístěny v různých polohách na beranu 18 nebo v souladu sním, přednostně v jakémkoliv bodě jeho střední čelní části.

Rovněž může být vzata v úvahu různá poloha dvou nebo více elektrických kontaktů 64, které nemusí být nutně tvořeny mikrospínači, s odpovídajícím zařízením pro jejich současné nebo postupné aktivování a/nebo vytváření dvou kloubově spojených ramen 26, vyčnívajících z jednoho nebo několika sloupků 20, integrálně spojených se základnou 12 prostřihovacího stroje 10.

Aktivace dvou elektrických kontaktů 64 může být rovněž provedena pomocí jiných prostředků, než je výše popsaná kruhová matice 44 a/nebo tyč 42, ke které je tato kruhová matice 44 připevněna.

Konstrukční inverze nebo alternativní umístění součástí prvků, které tvoří prostřihovací stroj 10 v provedení podle tohoto vynálezu jako celek, je rovněž možná.

Claims (9)

1. Prostřihovací stroj, s beranem (18), který je nesen sloupkem (20), ovládaným v základně (12), a který je vyložen čelem nad pracovní nebo řezací stolící (14), která je opatřena výstupkem (16), vyznačující se tím, že je tvořen rámem, pevně spojeným s koncem základny (12) a tvořeným nosným sloupkem (24), k němuž je kloubově připojeno rameno (26), které je orientováno kolmo vzhledem k tomuto nosnému sloupku (24) ve směru k beranu (18), a dále je tvořen nosným zařízením (40), spolupracujícím s jedním nebo více elektrickými kontakty (64), napojenými na jednotku čerpadla a motoru prostřihovacího stroje, přičemž nosné zařízení (40) je integrální součástí horního čela (18') beranu (18).

2. Prostřihovací stroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že nosné zařízení (40) je tvořeno tyčí (42), která je kluzně umístěna a poháněna v přední části ramena (26), z něhož vyčnívá a zabírá s kruhovou maticí (44), opatřenou vývrtem, který má na svém jednom konci větší průměr a tvoří pouzdro (48) pro Seegerův kroužek (50), upevněný na konci tyče (42), přičemž první pružina (46), která dosedá na horní stranu beranu (18) a na spodní stranu kruhové matice (44), je upevněna na části tyče (42), která vyčnívá z ramena (26).

3. Prostřihovací stroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že tyč (42) vyčnívá nad rameno (26) do krytu (32), zakrývajícího zcela nebo částečně beran (18), a nese kroužek (52), který je na ní kluzně polohovatelný, a to pomocí otočného kolečka (54), jehož dřík radiálně prochází uvedeným kroužkem (52).

4. Prostřihovací stroj podle nároku 3, vyznačující se tím, že nad kroužkem (52) je blízko horního konce tyče (42) upevněna čepička (60), přičemž mezi touto čepičkou (60) a kroužkem (52) je umístěna druhá pružina (58).

5. Prostřihovací stroj podle jakéhokoliv z předchozích nároků 2až4, vyznačující se t í m, že tyč (42), vyčnívající z ramena (26), je orientována vertikálně vůči pracovní nebo řezací stolici (14) a je umístěna v zákrytu s oblastí, definovanou kratší stranou pracovní nebo řezací stolice (14).

6. Prostřihovací stroj podle jakéhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že k hornímu čelu (18’) beranu (18) a v zákrytu s kruhovou maticí (44) tyče (42) je upevněna podpěra (62) elektrického kontaktu (64).

7. Prostřihovací stroj podle jakéhokoliv z předchozích nároků 2až6, vyznačující se t í m , že kruhová matice (44) je uložena pohyblivě postupně směrem od elektrického kontaktu (64) v zákrytu s bodem začátku prostřihování materiálu razidlem tlačeným beranem (18), přičemž kroužek (52) na tyči (42) dosedá na horní konec ramena (26).

8. Prostřihovací stroj podle jakéhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že beran (18) je kloubově spojen s protažením (24*) nosného sloupku (24) prostřednictvím prvního čepu (28), opatřeného protilehlými kuličkovými ložisky (30).

9. Prostřihovací stroj podle jakéhokoliv z předchozích nároků, vyznačující se tím, že rameno (26) a kryt (32) jsou kloubově spojeny s beranem (18), nacházejícím se pod nimi, a to pomocí druhého čepu (36), zajištěného maticemi (38).