CZ288497B6 - Method for including a code having at least one code frequency component in an audio signal, apparatus for making the same as well as methods for detecting such code - Google Patents
Method for including a code having at least one code frequency component in an audio signal, apparatus for making the same as well as methods for detecting such code Download PDFInfo
- Publication number
- CZ288497B6 CZ288497B6 CZ19962840A CZ284096A CZ288497B6 CZ 288497 B6 CZ288497 B6 CZ 288497B6 CZ 19962840 A CZ19962840 A CZ 19962840A CZ 284096 A CZ284096 A CZ 284096A CZ 288497 B6 CZ288497 B6 CZ 288497B6
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- code
- frequency
- audio signal
- components
- masking
- Prior art date
Links
- 230000005236 sound signal Effects 0.000 title claims abstract description 417
- 238000000034 method Methods 0.000 title claims abstract description 134
- 230000000873 masking effect Effects 0.000 claims abstract description 221
- 238000011156 evaluation Methods 0.000 claims abstract description 127
- 230000004044 response Effects 0.000 claims description 12
- 230000008878 coupling Effects 0.000 claims description 11
- 238000010168 coupling process Methods 0.000 claims description 11
- 238000005859 coupling reaction Methods 0.000 claims description 11
- 239000000470 constituent Substances 0.000 claims description 5
- 238000009826 distribution Methods 0.000 claims description 4
- 238000003780 insertion Methods 0.000 claims description 2
- 230000037431 insertion Effects 0.000 claims description 2
- 238000012545 processing Methods 0.000 description 32
- 230000005540 biological transmission Effects 0.000 description 27
- 238000010586 diagram Methods 0.000 description 27
- 230000015654 memory Effects 0.000 description 27
- 230000006870 function Effects 0.000 description 25
- 238000004458 analytical method Methods 0.000 description 21
- 238000001514 detection method Methods 0.000 description 14
- 230000008569 process Effects 0.000 description 13
- 238000012806 monitoring device Methods 0.000 description 10
- 230000000694 effects Effects 0.000 description 9
- RTZKZFJDLAIYFH-UHFFFAOYSA-N Diethyl ether Chemical compound CCOCC RTZKZFJDLAIYFH-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 6
- 102100038395 Granzyme K Human genes 0.000 description 6
- 101001033007 Homo sapiens Granzyme K Proteins 0.000 description 6
- 238000001914 filtration Methods 0.000 description 6
- 238000012544 monitoring process Methods 0.000 description 6
- 238000004364 calculation method Methods 0.000 description 5
- 239000002131 composite material Substances 0.000 description 5
- 230000008859 change Effects 0.000 description 4
- 238000004891 communication Methods 0.000 description 4
- 238000000354 decomposition reaction Methods 0.000 description 4
- 238000000926 separation method Methods 0.000 description 4
- 230000003595 spectral effect Effects 0.000 description 4
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 3
- 230000015556 catabolic process Effects 0.000 description 3
- 238000006243 chemical reaction Methods 0.000 description 3
- 238000006731 degradation reaction Methods 0.000 description 3
- 239000000203 mixture Substances 0.000 description 3
- 238000001228 spectrum Methods 0.000 description 3
- 241000282472 Canis lupus familiaris Species 0.000 description 2
- 238000013459 approach Methods 0.000 description 2
- 238000013500 data storage Methods 0.000 description 2
- 230000003111 delayed effect Effects 0.000 description 2
- 230000007274 generation of a signal involved in cell-cell signaling Effects 0.000 description 2
- 238000009825 accumulation Methods 0.000 description 1
- 230000006978 adaptation Effects 0.000 description 1
- 230000003321 amplification Effects 0.000 description 1
- 230000002238 attenuated effect Effects 0.000 description 1
- 239000003795 chemical substances by application Substances 0.000 description 1
- 238000010276 construction Methods 0.000 description 1
- 238000012937 correction Methods 0.000 description 1
- 230000003247 decreasing effect Effects 0.000 description 1
- 235000019800 disodium phosphate Nutrition 0.000 description 1
- 230000009977 dual effect Effects 0.000 description 1
- 238000005516 engineering process Methods 0.000 description 1
- 238000012854 evaluation process Methods 0.000 description 1
- 230000002349 favourable effect Effects 0.000 description 1
- 239000000835 fiber Substances 0.000 description 1
- 230000000977 initiatory effect Effects 0.000 description 1
- 230000010354 integration Effects 0.000 description 1
- 230000002452 interceptive effect Effects 0.000 description 1
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 description 1
- 238000012986 modification Methods 0.000 description 1
- 230000004048 modification Effects 0.000 description 1
- 238000003199 nucleic acid amplification method Methods 0.000 description 1
- 238000011176 pooling Methods 0.000 description 1
- 238000012797 qualification Methods 0.000 description 1
- 230000002829 reductive effect Effects 0.000 description 1
- 238000011160 research Methods 0.000 description 1
- 238000005070 sampling Methods 0.000 description 1
- 230000008054 signal transmission Effects 0.000 description 1
- 238000003860 storage Methods 0.000 description 1
- 230000001052 transient effect Effects 0.000 description 1
- 230000007704 transition Effects 0.000 description 1
- 238000012795 verification Methods 0.000 description 1
Classifications
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H20/00—Arrangements for broadcast or for distribution combined with broadcast
- H04H20/28—Arrangements for simultaneous broadcast of plural pieces of information
- H04H20/30—Arrangements for simultaneous broadcast of plural pieces of information by a single channel
- H04H20/31—Arrangements for simultaneous broadcast of plural pieces of information by a single channel using in-band signals, e.g. subsonic or cue signal
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/35—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users
- H04H60/37—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users for identifying segments of broadcast information, e.g. scenes or extracting programme ID
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/35—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users
- H04H60/38—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users for identifying broadcast time or space
- H04H60/40—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users for identifying broadcast time or space for identifying broadcast time
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/35—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users
- H04H60/38—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users for identifying broadcast time or space
- H04H60/41—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users for identifying broadcast time or space for identifying broadcast space, i.e. broadcast channels, broadcast stations or broadcast areas
- H04H60/44—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users for identifying broadcast time or space for identifying broadcast space, i.e. broadcast channels, broadcast stations or broadcast areas for identifying broadcast stations
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/35—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users
- H04H60/45—Arrangements for identifying or recognising characteristics with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time, e.g. for identifying broadcast stations or for identifying users for identifying users
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/56—Arrangements characterised by components specially adapted for monitoring, identification or recognition covered by groups H04H60/29-H04H60/54
- H04H60/58—Arrangements characterised by components specially adapted for monitoring, identification or recognition covered by groups H04H60/29-H04H60/54 of audio
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04K—SECRET COMMUNICATION; JAMMING OF COMMUNICATION
- H04K1/00—Secret communication
- H04K1/02—Secret communication by adding a second signal to make the desired signal unintelligible
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04L—TRANSMISSION OF DIGITAL INFORMATION, e.g. TELEGRAPHIC COMMUNICATION
- H04L27/00—Modulated-carrier systems
- H04L27/10—Frequency-modulated carrier systems, i.e. using frequency-shift keying
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04L—TRANSMISSION OF DIGITAL INFORMATION, e.g. TELEGRAPHIC COMMUNICATION
- H04L27/00—Modulated-carrier systems
- H04L27/26—Systems using multi-frequency codes
- H04L27/30—Systems using multi-frequency codes wherein each code element is represented by a combination of frequencies
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H20/00—Arrangements for broadcast or for distribution combined with broadcast
- H04H20/12—Arrangements for observation, testing or troubleshooting
- H04H20/14—Arrangements for observation, testing or troubleshooting for monitoring programmes
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/09—Arrangements for device control with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time; Arrangements for control of broadcast-related services
- H04H60/13—Arrangements for device control affected by the broadcast information
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/09—Arrangements for device control with a direct linkage to broadcast information or to broadcast space-time; Arrangements for control of broadcast-related services
- H04H60/14—Arrangements for conditional access to broadcast information or to broadcast-related services
- H04H60/17—Arrangements for conditional access to broadcast information or to broadcast-related services on recording information
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/61—Arrangements for services using the result of monitoring, identification or recognition covered by groups H04H60/29-H04H60/54
- H04H60/63—Arrangements for services using the result of monitoring, identification or recognition covered by groups H04H60/29-H04H60/54 for services of sales
-
- H—ELECTRICITY
- H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
- H04H—BROADCAST COMMUNICATION
- H04H60/00—Arrangements for broadcast applications with a direct linking to broadcast information or broadcast space-time; Broadcast-related systems
- H04H60/61—Arrangements for services using the result of monitoring, identification or recognition covered by groups H04H60/29-H04H60/54
- H04H60/66—Arrangements for services using the result of monitoring, identification or recognition covered by groups H04H60/29-H04H60/54 for using the result on distributors' side
Description
Způsob vkládání kódu s alespoň jednou frekvenční složkou kódu do zvukového signálu, zařízení k provádění tohoto způsobu a způsob zjišťování kódu
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu vkládání kódu s alespoň jednou frekvenční složkou kódu do zvukového signálu, který má množství frekvenčních složek zvukového signálu, zařízení a digitálního počítačového systému k provádění tohoto způsobu a způsobu zjišťování kódu v kódovaném zvukovém signálu.
Dosavadní stav techniky
Po mnoho let byly navrhovány techniky pro směšování kódů se zvukovými signály tak, že (1) kódy mohou být ze zvukových signálů spolehlivě reprodukovány, zatímco (2) kódy jsou neslyšitelné při reprodukci zvukových signálů jako zvuk. Dosažení obou cílů je podstatné pro praktické použití. Např. osoby účinkující v rozhlasu a tvůrci rozhlasových programů, stejně tak jako ti, kteří nahrávají hudbu pro veřejnou distribuci, nebudou tolerovat vkládání slyšitelných kódů do svých programů a nahrávek.
Techniky kódování zvukových signálů byly v různých dobách navrženy zpětně při nejmenším od US patentu Hembrooka č. 3 004 104, vydaného 10. října 1961. Hembrooke uvedl kódovací metodu, ve které byla v úzkém frekvenčním pásmu energie zvukového signálu selektivně odstraněna ke kódování signálu. Problém této techniky vzniká, když šum nebo zkreslení signálu zavádí znovu energii do úzkého frekvenčního pásma, takže kód je skrytý.
Jiná metoda podle US patentu Crosbyho č. 3 845 391 navrhla eliminovat ze zvukového signálu úzké frekvenční pásmo a vložit do něj kód. Tato metoda narážela na stejné problémy jako Hembrooke, jak je uvedeno v US patentu Howarda č. 4 703 476, který, jak je v něm uvedeno, byl přiřknut společně k patentu Crosbyho. Patent Howarda však hledal jen zlepšení Crosbyho metody bez vzdálení se od základního přístupu.
Bylo také navrženo kódovat binární signály rozčleněním binárních kódů do frekvencí, které se rozprostírají přes celé zvukové pásmo. Problém této navržené metody je vtom, že při nepřítomnosti složek zvukového signálu k maskování frekvencí kódu, mohou se tyto frekvence stát slyšitelnými. Tato metoda je proto založena na charakteru kódů, podle prohlášení podobných šumu, aby se naznačilo, že jejich přítomnost bude posluchači nepovšimnuta. V mnohých případech však tento předpoklad nemusí platit, např. v případě klasické hudby obsahující části s relativně malým obsahem zvukového signálu nebo během přestávek v řeči.
Byla navržena další technika, ve které se kódy multifrekvenčních duálních tónů (DTMF - duál tone multifrequency) vkládají do zvukového signálu. Kódy DTMF jsou údajně zjištěny na základě jejich frekvencí a trvání. Složky zvukových signálů však mohou být chybné pro jeden nebo oba tóny každého kódu DTMF, takže přítomnost kódu může být buď detektorem minuta nebo složky signálu mohou být pro kód DTMF chybné. V dodatku je poznamenáno, že každý kód DTMF obsahuje tón společný s jiným kódem DTMF. Podle toho složka signálu odpovídající tónu rozdílného kódu DTMF se může kombinovat s tónem kódu DTMF, který je současně přítomen v signálu, což vede k chybnému zjištění.
Podle toho je úkolem vynálezu vytvořit kódovací a dekódovací zařízení a způsoby, které odstraňují nevýhody dříve navržených technik.
-1CZ 288497 B6
Dalším úkolem tohoto vynálezu je vytvořit kódovací zařízení a způsoby pro vkládání kódů do zvukových signálů tak, že při zvucích jsou kódy pro lidské ucho neslyšitelné, ale mohou být spolehlivě zjištěny dekódovacím zařízením.
Dalším úkolem tohoto vynálezu je vytvořit dekódovací zařízení a způsoby pro spolehlivé zpětné získání kódů přítomných ve zvukových signálech.
Podstata vynálezu
Tyto úkoly splňuje způsob vkládání kódu s alespoň jednou frekvenční složkou kódu do zvukového signálu, který má množství frekvenčních složek zvukového signálu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se vyhodnotí maskovací schopnosti prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu k vytvoření prvního vyhodnocení maskování, potom se vyhodnotí maskovací schopnosti druhého souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu k vytvoření druhého vyhodnocení maskování, potom se určí amplituda alespoň jedné frekvenční složky kódu, založené na vybraném jednom z prvního a druhého vyhodnocení maskování a potom se vloží alespoň jedna frekvenční složka kódu do zvukového signálu.
Dále se s výhodou provede dekódování kódovaného zvukového signálu ke zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu. V prvním kroku se s výhodou vytvoří alespoň jedna frekvenční složka kódu v odezvě na data představující identifikaci alespoň jednoho vysílacího zdroje, zdroje zvukového a/nebo video programu a zvukového a/nebo video programu.
Uvedené úkoly dále splňuje způsob podle vynálezu, jehož podstatou je, že kód obsahuje množství souborů frekvenčních složek kódu, každý ze souboru frekvenčních složek kódu představuje příslušný rozdílný symbol kódu a obsahuje množství příslušných rozdílných frekvenčních složek kódu, frekvenční složky kódu souborů frekvenčních složek kódu tvoří shluky složek, uspořádané v odstupech od sebe uvnitř frekvenční oblasti, každý ze shluků složek má příslušný předem určený frekvenční rozsah a sestává z jedné frekvenční složky z každého souboru frekvenčních složek kódu, spadající do jeho příslušného předem určeného frekvenčního rozsahu, shluky složek, které sousedí uvnitř frekvenční oblasti, jsou odděleny příslušnými množstvími frekvencí, přičemž předem určený frekvenční rozsah každého příslušného shluku složek je menší než množství frekvencí, oddělujících příslušné shluky složek od jejich sousedních shluků složek.
Podle výhodného provedení vynálezu vyhodnocení maskovací schopnosti prvního souboru obsahuje zjištění výkonu signálu frekvenčních složek zvukového signálu prvního souboru uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, potom určení prvního a druhého maskovacího činitele za podmínky, že výkon signálu je při každé příslušné první a druhé frekvenci uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, druhá frekvence je rozdílná od první frekvence, potom volbu toho z prvního a druhého maskovacího činitele, který představuje menší amplitudu alespoň jedné frekvenční složky kódu, a potom určení maskovací schopnosti prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu, založené na vybraném maskovacím činiteli.
Podle výhodného provedení vynálezu se dále provede první krok volby prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu z prvního frekvenčního rozsahu a volby druhého souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu a z druhého frekvenčního rozsahu užšího než je první frekvenční rozsah. Druhý soubor množství frekvenčních složek zvukového signálu se s výhodou omezí v podstatě na jednou frekvenční složku zvukového signálu. Vkládání alespoň jedné frekvenční složky kódu s výhodou zahrnuje vkládání množství frekvenčních složek kódu do zvukového signálu. Množství frekvenčních složek kódu s výhodou obsahuje první složku a druhou složku, které mají příslušnou minimální frekvenci a maximální
-2CZ 288497 B6 frekvenci mezi všemi frekvencemi množství frekvenčních složek kódu a první frekvenční rozsah se rozprostírá alespoň od minimální frekvence množství složek signálu kódu k jejich maximální frekvenci.
Podle výhodného provedení vynálezu druhý soubor množství frekvenčních složek zvukového signálu obsahuje množství třetích souborů frekvenčních složek zvukového signálu, každý z množství třetích souborů má příslušný frekvenční rozsah užší než je první frekvenční rozsah, vyhodnocení schopnosti každého z množství druhých souborů obsahuje vyhodnocení schopnosti každého z množství třetích souborů maskovat alespoň příslušnou jednu z množství složek signálu kódu k vytvoření odpovídajícího třetího vyhodnocení maskování, přičemž přidělování amplitudy obsahuje přidělování odpovídající amplitudy každé z množství složek signálu kódu na základě alespoň jednoho zodpovídajících třetích vyhodnocení, a přičemž vkládání alespoň jedné komponenty frekvence kódu obsahuje vkládání množství složek signálu kódu do zvukového signálu.
Každý z množství třetích souborů frekvenčních složek zvukového signálu se s výhodou omezí v podstatě na jedinou frekvenční složku zvukového signálu. Volbou prvního souboru frekvenčních složek zvukového signálu je s výhodou volba prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu z rozsahu frekvencí zvukového signálu, který má šířku pásma odpovídající šířce kritického pásma pro alespoň jednu frekvenční složku kódu. Přidělení amplitudy s výhodou sestává z volby jednoho z prvního a druhého vyhodnocení maskování, založeného na relativních schopnostech prvního a druhého souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat alespoň jednu frekvenční složku kódu.
Podle výhodného provedení vynálezu se dále provede první krok volby prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu jako frekvenčních složek z množství frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř první skupiny zvukových frekvencí a volba druhého souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu z druhé skupiny zvukových frekvencí, obsahujících alespoň jednu frekvenci mimo první skupinu zvukových frekvencí.
Podle výhodného provedení vynálezu vyhodnocení maskovací schopnosti prvního souboru obsahuje zjištění výkonu signálu frekvenčních složek zvukového signálu prvního souboru uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, potom přidělení prvního a druhého maskovacího činitele za podmínky, že výkon signálu je při každé příslušné první a druhé frekvenci uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, přičemž druhá frekvence je rozdílná od první frekvence, a potom volbu jednoho z prvního a druhého maskovacího činitele, který představuje menší amplitudu alespoň jedné frekvenční složky kódu, a přičemž přidělení amplitudy obsahuje přidělení amplitudy k alespoň jedné frekvenční složce kódu, založené na zvoleném maskovacím činiteli.
Uvedené úkoly dále splňuje zařízení pro vkládání kódu do zvukového signálu, obsahující vstupní svorku pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle vynálezu, jehož podstatou je, že ke vstupní svorce je připojeno vyhodnocovací zařízení pro vyhodnocení maskovací schopnosti maskovat pro lidský sluch frekvenční složky zvukového signálu, k vyhodnocovacímu zařízení je připojeno přidělovací zařízení pro přidělení amplitudy k frekvenčním složkám kódů, založené na vyhodnocení maskovací schopnosti, a ke vstupní svorce a k přidělovacímu zařízení je připojeno sdružovací zařízení pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
Přidělovací zařízení s výhodou obsahuje komparátor pro vyhodnocení maskovací schopnosti, k němuž je připojen volič pro vyhodnocení maskování.
Uvedené úkoly dále splňuje digitální počítačový systém se vstupní svorkou pro vstup zvukového signálu k provádění způsobu podle vynálezu, jehož podstatou je, že ke vstupní svorce je připojeno vyhodnocovací zařízení pro vyhodnocení maskovací schopnosti maskovat pro lidský sluch frekvenční složky zvukového signálu, k vyhodnocovacímu zařízení je připojeno přidělovací zařízení pro přidělení amplitudy k frekvenčním složkám kódů, založené na vyhodnocení
-3CZ 288497 B6 maskovací schopnosti, a ke vstupní svorce a k přidělovacímu zařízení je připojeno sdružovací zařízení pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
Digitální počítačový systém s výhodou dále obsahuje detektor frekvenční složky kódu zakódovaného zvukového signálu.
Uvedené úkoly dále splňuje způsob vkládání kódu, který má množství frekvenčních složek kódu, do zvukového signálu, který má množství frekvenčních složek zvukového signálu, přičemž množství frekvenčních složek kódu obsahuje první frekvenční složku kódu, která má první frekvenci, a druhou frekvenční složku kódu, která má druhou frekvenci rozdílnou od první frekvence, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se vyhodnotí maskovací schopnost alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch frekvenční složku kódu, která má první frekvenci, k vytvoření prvního příslušného vyhodnocení maskování, potom se vyhodnotí maskovací schopnost alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidských sluch frekvenční složku kódu, která má druhou frekvenci, k vytvoření druhého příslušného vyhodnocení maskování, potom se na základě prvního vyhodnocení maskování přidělí příslušná amplituda první frekvenční složce kódu a na základě druhého vyhodnocení maskování příslušná amplituda druhé frekvenční složce kódu, načež se množství frekvenčních složek kódu vloží do zvukového signálu.
S výhodou se dále provede dekódování kódovaného zvukového signálu ke zjištění první a druhé frekvenční složky kódu. Dále se s výhodou provede první krok vytvoření první a druhé frekvenční složky kódu v odezvě na data představující identifikaci alespoň jednoho vysílacího zdroje, zdroje zvukového a/nebo obrazového programu a zvukového a/nebo obrazového programu.
Podle výhodného provedení vynálezu kód obsahuje množství souborů frekvenčních složek kódu, přičemž každý ze souborů frekvenčních složek kódu představuje příslušný rozdílný symbol kódu a obsahuje množství příslušných rozdílných frekvenčních složek kódu, frekvenční složky kódu souborů frekvenčních složek kódu tvoří shluky složek, rozmístěné od sebe uvnitř frekvenční oblasti, každý ze shluků složek má příslušný předem určený frekvenční rozsah a sestává z jedné frekvenční složky z každého souboru frekvenčních složek kódu, spadajících do jeho příslušného předem určeného frekvenčního rozsahu, přičemž shluky složek, které sousedí uvnitř frekvenční oblasti, jsou odděleny příslušnými množstvími frekvencí, a přičemž předem určený frekvenční rozsah každého příslušného shluku složek je menší než množství frekvencí, oddělujících příslušné shluky složek od jejich sousedních shluků složek.
Podle výhodného provedení vynálezu vyhodnocení maskovací schopnosti alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat frekvenční složku kódu, která má první frekvenci, obsahuje zjištění výkonu signálu frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, potom určení prvního a druhého maskovacího činitele za podmínky, že výkon signálu je při každé příslušné první a druhé frekvenci uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, přičemž druhá frekvence je rozdílná od první frekvence, potom volbu jednoho z prvního a druhého maskovacího činitele, který představuje menší amplitudu alespoň jedné frekvenční složky kódu, a potom určení maskovací schopnosti alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat frekvenční složku kódu, která má první frekvenci, na základě zvoleného maskovacího činitele.
První a druhé vyhodnocení maskování s výhodou obsahuje data úrovně signálu odpovídající příslušným úrovním první a druhé frekvenční složky kódu. Způsob dále s výhodou obsahuje první krok vytvoření první frekvenční složky kódu k reprezentaci prvního informačního symbolu a vytvoření druhé frekvenční složky kódu k reprezentaci druhého informačního symbolu, rozdílného od prvního informačního symbolu. Vkládání množství frekvenčních složek kódu s výhodou obsahuje vkládání první a druhé frekvenční složky kódu do společného intervalu zvukového signálu.
-4CZ 288497 B6
Uvedené úkoly dále splňuje zařízení pro vkládání kódu do zvukového signálu, obsahující vstupní svorku pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle vynálezu, jehož podstatou je, že ke vstupní svorce je připojeno vyhodnocovací zařízení pro vyhodnocení maskovací schopnosti maskovat pro lidský sluch frekvenční složky zvukového signálu, k vyhodnocovacímu zařízení je připojeno přidělovací zařízení pro přidělení amplitudy k jednotlivým frekvenčním složkám kódů, založené na vyhodnocení maskovací schopnosti, a ke vstupní svorce a k přidělovacímu zařízení je připojeno sdružovací zařízení pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
Zařízení s výhodou dále obsahuje detektor frekvenčních složek kódu zakódovaného zvukového signálu.
Uvedené úkoly dále splňuje digitální počítačový systém se vstupní svorkou pro vstup zvukového signálu k provádění způsobu podle vynálezu, jehož podstatou je, že ke vstupní svorce je připojeno vyhodnocovací zařízení pro vyhodnocení maskovací schopnosti maskovat pro lidský sluch frekvenční složky zvukového signálu, k vyhodnocovacímu zařízení je připojeno přidělovací zařízení pro přidělení amplitudy k frekvenčním složkám kódů, založené na vyhodnocení maskovací schopnosti, a ke vstupní svorce a k přidělovacímu zařízení je připojeno sdružovací zařízení pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
Sdružovací zařízení pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem je s výhodou tvořeno sčítacím obvodem pro sčítání frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
Uvedené úkoly dále splňuje způsob vkládání kódu s alespoň jednou frekvenční složkou kódu do zvukového signálu, který má množství frekvenčních složek zvukového signálu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se vyhodnotí schopnost alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř prvního intervalu zvukového signálu v časovém měřítku zvukového signálu při reprodukci jako zvuk během odpovídajícího prvního časového intervalu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu při reprodukci jako zvuk během druhého časového intervalu, odpovídajícího druhému intervalu zvukového signálu, odděleného od prvního intervalu zvukového signálu, k vytvoření prvního vyhodnocení maskování, potom se na základě prvního vyhodnocení maskování přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu, a potom se vloží alespoň jedna frekvenční složka kódu do části zvukového signálu uvnitř druhého intervalu zvukového signálu.
S výhodou se dále provede dekódování kódovaného zvukového signálu ke zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu. S výhodou se dále v prvním kroku vytvoří alespoň jedna frekvenční složka kódu v odezvě na data představující identifikaci alespoň jednoho vysílacího zdroje, zdroje zvukového a/nebo video programu a zvukového a/nebo video programu. Druhý interval zvukového signálu s výhodou následuje po prvním intervalu zvukového signálu v časovém měřítku zvukového signálu. Druhý interval zvukového signálu s výhodou předchází první interval zvukového signálu v časovém měřítku zvukového signálu.
Uvedené úkoly dále splňuje zařízení pro vkládání kódu do zvukového signálu, obsahující vstupní svorku pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle vynálezu, přičemž jeho podstatou je, že ke vstupní svorce je připojeno vyhodnocovací zařízení pro vyhodnocení maskovací schopnosti, k vyhodnocovacímu zařízení je připojeno přidělovací zařízení pro přidělování amplitudy a ke vstupní svorce a k přidělovacímu zařízení je připojeno sdružovací zařízení pro sdružování frekvenčních složek kódů s dočasně odděleným zvukovým signálem.
Podle výhodného provedení vynálezu zařízení dále obsahuje detektor frekvenčních složek kódu zakódovaného zvukového signálu.
-5CZ 288497 B6
Uvedené úkoly dále splňuje digitální počítačový systém, obsahující vstupní svorku pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle vynálezu, jehož podstatou je, že ke vstupní svorce je připojeno vyhodnocovací zařízení pro vyhodnocení maskovací schopnosti, k vyhodnocovacímu zařízení je připojeno přidělovací zařízení pro přidělování amplitudy a ke vstupní svorce a k přidělovacímu zařízení je připojeno sdružovací zařízení pro sdružování frekvenčních složek kódů s dočasně odděleným zvukovým signálem.
Uvedené úkoly dále splňuje způsob vkládání kódu s alespoň jednou frekvenční složkou kódu do zvukového signálu, který má množství frekvenčních složek zvukového signálu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se vytvoří první tónový signál, představující první v podstatě jedinou jednu z množství frekvenčních složek zvukového signálu, potom se na základě prvního tónového signálu vyhodnotí maskovací schopnost první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu, k vytvoření prvního vyhodnocení maskování, potom se na základě prvního vyhodnocení maskování přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu a potom se vloží alespoň jedna frekvenční složka kódu do zvukového signálu.
S výhodou se dále provede dekódování kódovaného zvukového signálu ke zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu. Dále se s výhodou provede první krok pro vytvoření alespoň jedné frekvenční složky kódu v odezvě na data představující identifikaci alespoň jednoho vysílacího zdroje, zdroje zvukového a/nebo video programu a zvukového a/nebo video programu.
Podle výhodného provedení vynálezu kód obsahuje množství souborů frekvenčních složek kódu, přičemž každý ze souborů frekvenčních složek kódu představuje příslušný rozdílný symbol kódu a obsahuje množství příslušných rozdílných frekvenčních složek kódu, frekvenční složky kódu souborů frekvenčních složek kódu tvoří shluky složek rozmístěné v odstupech od sebe uvnitř frekvenční oblasti, každý ze shluků složek má příslušný předem určený frekvenční rozsah a sestává z jedné frekvenční složky z každého souboru frekvenčních složek kódu, spadající do jeho příslušného předem určeného frekvenčního rozsahu, shluky složek, které sousedí uvnitř frekvenční oblasti, jsou odděleny příslušnými množstvími frekvencí, a přičemž předem určený frekvenční rozsah každého příslušného shluku složek je menší než množství frekvencí, oddělujících příslušné shluky složek od jejich sousedních shluků složek.
Podle dalšího výhodného provedení vynálezu krok vyhodnocení maskovací schopnosti první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu zahrnuje zjištění výkonu signálu první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, načež se určí první a druhý maskovací činitel za podmínky, že výkon signálu je při každé příslušné první a druhé frekvenci uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, přičemž druhá frekvence je rozdílná od první frekvence, načež se zvolí ten z prvního a druhého maskovacího činitele, který představuje menší amplitudu alespoň jedné frekvenční složky kódu, načež se na základě zvoleného maskovacího činitele určí maskovací schopnost první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu.
Vyhodnocení maskovací schopnosti se s výhodou provede jen když zmíněná alespoň jedna frekvenční složka kódu je uvnitř kritického pásma zmíněné první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu. Kód s výhodou obsahuje množství frekvenčních složek kódu a přidělení amplitudy alespoň jedné frekvenční složce kódu je založeno na počtu frekvenčních složek kódu uvnitř kritického pásma alespoň jedné frekvenční složky kódu. Po vytvoření prvního tónového signálu se s výhodou vytvoří druhý tónový signál, představující druhou v podstatě jedinou jednu z množství frekvenčních složek zvukového signálu, načež se na základě druhého tónového signálu vyhodnotí maskovací schopnost zmíněné druhé v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu, k vytvoření druhého vyhodnocení maskování, přičemž v kroku přidělení se na základě prvního a druhého vyhodnocení maskování přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu. V kroku přidělení se na základě rozložení výkonu mezi
-6CZ 288497 B6 prvním a druhým tónovým signálem s výhodou přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu. V kroku přidělení se s výhodou přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu na základě toho z prvního a druhého vyhodnocení maskování, které udává větší schopnost odpovídající jedné z první a druhé v podstatě jedné jediné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu.
Uvedené úkoly dále splňuje zařízení, obsahující vstupní svorku pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle vynálezu, jehož podstatou je, že ke vstupní svorce pro vstup zvukového signálu je připojeno zařízení pro vytváření tónového signálu, k zařízení na vytváření tónového signálu je připojeno vyhodnocovací zařízení na vyhodnocování maskování, k vyhodnocovacímu zařízení na vyhodnocování maskování je připojeno přidělovací zařízení na přidělování amplitud a k přidělovacímu zařízení je připojeno zařízení pro vkládání kódu.
Zařízení je s výhodou provedeno v kombinaci s dekódovacím zařízením pro dekódování zakódovaného zvukového signálu pro zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu.
Uvedené úkoly dále splňuje digitální počítačový systém, obsahující vstupní svorku pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle vynálezu, jehož podstatou je, že ke vstupní svorce pro vstup zvukového signálu je připojeno zařízení na vytváření tónového signálu, k zařízení na vytváření tónového signálu je připojeno vyhodnocovací zařízení na vyhodnocování maskování, k vyhodnocovacímu zařízení na vyhodnocování maskování je připojeno přidělovací zařízení na přidělování amplitud a k přidělovacímu zařízení je připojeno zařízení pro vkládání kódu.
Digitální počítačový systém je s výhodou proveden v kombinaci s dekodérem, který má vstup pro přijímání kódového zvukového signálu a je provozován ke zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu.
Uvedené úkoly dále splňuje způsob kódování zvukového signálu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se vytvoří kód, který obsahuje množství souborů frekvenčních složek kódu, přičemž každý ze souborů frekvenčních složek kódu představuje příslušný rozdílný symbol kódu a obsahuje množství příslušných rozdílných frekvenčních složek kódu, frekvenční složky kódu souborů frekvenčních složek kódu tvoří shluky složek rozmístěných v odstupech od sebe uvnitř frekvenční oblasti, každý ze shluků složek má příslušný předem určený frekvenční rozsah a sestává z jedné frekvenční složky z každého souboru frekvenčních složek kódu, spadající do jeho příslušného předem určeného frekvenčního rozsahu, přičemž shluky složek, které sousedí uvnitř frekvenční oblasti, jsou odděleny příslušnými množstvími frekvencí, a přičemž předem určený frekvenční rozsah každého příslušného shluku složek je menší než množství frekvencí, oddělujících příslušné shluky složek od jejich sousedních shluků složek, načež se provede sdružení kódu se zvukovým signálem.
Uvedené úkoly dále splňuje způsob zjišťování kódu v kódovaném zvukovém signálu, přičemž kódovaný zvukový signál obsahuje množství složek signálu zvukové frekvence a alespoň jednu frekvenční složku kódu, která má amplitudu a zvukovou frekvenci zvolenou pro maskování pro lidský sluch frekvenční složky kódu alespoň jednou z množství složek signálu zvukové frekvence, podle vynálezu, jehož podstatou je, že na základě kódovaného zvukového signálu se vytvoří očekávaná amplituda kódu alespoň jedné frekvenční složky kódu, a potom se na základě očekávané amplitudy kódu zjistí frekvenční složka kódu v kódovaném zvukovém signálu.
Uvedené úkoly dále splňuje způsob zjišťování kódu v kódovaném zvukovém signálu, přičemž kódovaný zvukový signál má množství frekvenčních složek, obsahujících množství složek signálu zvukové frekvence a alespoň jednu frekvenční složku kódu, která má předem určenou zvukovou frekvenci a předem určenou amplitudu pro rozlišení alespoň jedné frekvenční složky kódu z množství složek signálu zvukové frekvence, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se určí amplituda frekvenční složky kódovaného zvukového signálu uvnitř prvního rozsahu zvukových frekvencí, obsahujícího předem určenou zvukovou frekvenci alespoň jedné frekvenční složky
-7CZ 288497 B6 kódu, potom se vytvoří amplituda šumu pro první rozsah zvukových frekvencí a potom se na základě vytvořené amplitudy šumu a určené amplitudy frekvenční složky zjistí přítomnost alespoň jedné frekvenční složky kódu v prvním rozsahu zvukových frekvencí.
Uvedené úkoly dále splňuje způsob vkládání kódu, který má více frekvenčních složek kódu, do zvukového signálu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se vytvoří první frekvenční složka kódu, potom se odděleně od první frekvenční složky kódu vytvoří druhá frekvenční složka kódu, načež se každé z první a druhé frekvenční složky kódu přidělí příslušná amplituda na základě příslušných schopností zvukového signálu maskovat první a druhou frekvenční složku kódu, a potom se více frekvenčních složek kódu vloží do zvukového signálu.
Podle výhodného provedení vynálezu se každá z první a druhé frekvenční složky kódu z počátku vytvoří tak, že její amplituda se zvolí pro maskování zvukovým signálem. Po vytvoření první a druhé frekvenční složky kódu se s výhodou první a druhé frekvenční složce kódu přidělí příslušný amplitudy. První a druhá frekvenční složka kódu se s výhodou vyrobí v závislosti na datech představujících jeden symbol.
Uvedené úkoly dále splňuje způsob kódování zvukového signálu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že se vytvoří množství souborů frekvenčních složek kódu, přičemž každý ze souborů frekvenčních složek kódu představuje příslušný odlišný symbol kódu a je tvořen množstvím prvních frekvenčních složek kódu, přičemž frekvence každé z prvních frekvenčních složek kódu se liší od frekvence každé další první frekvenční složky kódu každého souboru frekvenčních složek kódu, a první frekvenční složky kódu alespoň dvou souborů frekvenčních složek kódu se zkombinují do zvukového signálu, takže první frekvenční složky kódu alespoň dvou souborů frekvenčních složek kódu jsou ve zvukovém signálu přítomny současně.
Každý ze souborů frekvenčních složek kódu s výhodou sestává z příslušného množství prvních frekvenčních složek kódu. Alespoň dva ze souborů frekvenčních složek kódu s výhodou obsahují frekvenční složky kódu, které mají stejné tónové frekvence kódu.
Přehled obrázků na výkresech
Výše uvedené a jiné úkoly, základní vlastnosti a výhody vynálezu budou zřejmé v dalším podrobném popisu jeho určitých výhodných provedení, kteiý je vypracován v souvislosti s doprovodnými obrázky, tvořícími zde jeho část, a na kterých jsou označeny odpovídající prvky stejnými vztahovými značkami v několika pohledech.
Obr. 1 je funkční blokové schéma kodéru v souladu s pojetím tohoto patentu.
Obr. 2 je funkční blokové schéma digitálního kodéru v souladu s provedením tohoto vynálezu.
Obr. 3 je blokové schéma kódovacího systému k užití pro kódování zvukových signálů dodávaných v analogové formě.
Obr. 4 poskytuje spektrální diagramy k užití v ilustrativních frekvenčních skladbách různých datových symbolů při kódování podle provedení na obr. 3.
Obr. 5 a 6 jsou funkční bloková schémata k užití v ilustrativním provozu provedení na obr. 3.
Obr. 7A až 7C jsou vývojové diagramy ilustrující standardní program softwaru použitý v provedení na obr. 3.
Obr. 7D a 7E jsou vývojové diagramy ilustrující alternativní standardní program softwaru použitý v provedení na obr. 3.
-8CZ 288497 B6
Obr. 7F je graf ukazující lineární aproximaci vztahu pro maskování jediného tónu.
Obr. 8 je blokové schéma kodéru používajícího analogové obvody.
Obr. 9 je blokové schéma obvodu určujícího činitel vyvážení pro provedení na obr. 8.
Obr. 10 je funkční blokové schéma dekodéru v souladu s určitými základními vlastnostmi tohoto vynálezu.
Obr. 11 je blokové schéma dekodéru v souladu s provedením tohoto vynálezu používajícího digitálního zpracování signálů.
Obr. 12A a 12B jsou vývojové diagramy pro užití při popisu provozu dekodéru na obr. 11.
Obr. 13 je funkční blokové schéma dekodéru v souladu s určitým provedením tohoto vynálezu.
Obr. 14 je blokové schéma provedení analogového dekodéru v souladu s tímto vynálezem.
Obr. 15 je blokové schéma součásti detektoru provedení na obr. 14.
Obr. 16 a 17 jsou bloková schémata přístroje v souladu s provedením tohoto vynálezu začleněného do systému pro vytvoření odhadu publika pro široce rozšiřované informace.
Příklady provedení vynálezu
Kódování
Tento vynález realizuje techniky pro vkládání kódů do zvukových signálů, aby se optimalizovala pravděpodobnost přesného zpětného získání informace kódu ze signálu, přičemž zajišťuje, že kódy jsou neslyšitelné pro lidské ucho, když kódovaný zvukový signál, je reprodukován jako zvuk i když kmitočty kódu spadají do rozsahu slyšitelných kmitočtů.
Nejdříve na obr. 1 je znázorněno funkční blokové schéma kodéru v souladu s pojetím tohoto vynálezu. Zvukový signál, který má být kódován, je přijat na vstupních svorkách 30. Zvukový signál může např. představovat program k vysílání rozhlasem, zvukovou část televizního vysílání nebo hudební skladbu nebo jiný druh zvukového signálu, který má být nějakým způsobem zaznamenán. Nadto může být zvukový signál soukromou komunikací, jako je telefonní přenos nebo osobní záznam nějakého druhu. Avšak toto jsou příklady použitelnosti tohoto vynálezu a není záměrem omezovat rozsah vynálezu poskytnutím takových příkladů.
Na obr. 1 je znázorněno vyhodnocovací zařízení 34, které vyhodnocuje schopnost jedné nebo více složek přijatého zvukového signálu maskovat zvuky s frekvencemi odpovídajícími frekvencím frekvenční složky kódu nebo složkám, které mají být přičteny do zvukového signálu. Vícenásobná vyhodnocení mohou být provedena pro jedinou frekvenci kódu, může být provedeno oddělené vyhodnocení pro každou z množství frekvencí kódu, vícenásobná vyhodnocení mohou být uskutečněna pro každou z množství frekvencí kódu, jedno nebo více společných vyhodnocení může být provedeno pro vícenásobné frekvence kódu nebo může být realizována kombinace jednoho nebo více předchozích vyhodnocení. Každé vyhodnocení je provedeno na základě frekvence jedné nebo více složek kódu, nebo mají být maskovány a frekvence nebo frekvencí složky nebo složek zvukového signálu, jejichž schopnosti maskovat jsou vyhodnocovány. K tomu ještě jestliže složka kódu nebo maskovací zvuková složka nebo složky nespadají podstatně do současných zvukových intervalů tak, že by byly reprodukovány jako zvuk ve výrazně odlišných časových intervalech, mají být také vzaty v úvahu účinky rozdílů intervalů
-9CZ 288497 B6 signálu mezi složkou nebo složkami kódu, které jsou maskovány a maskovací programovou složkou nebo složkami.
V určitých provedeních se výhodně provádějí vícenásobná vyhodnocení pro každou složku kódu odděleným uvažováním schopností různých částí zvukového signálu maskovat každou složku kódu. V jednom provedení je schopnost každé z množství podstatně jediného tónu složek zvukového signálu maskovat složku kódu vyhodnocena na základě frekvence složky zvukového signálu, její „amplitudy“ (jak je zde definována) a časování důležitého pro složku kódu, přičemž takové maskování je zde označováno jako „tónové maskování“.
Termín „amplituda“ se zde používá k vyjádření libovolné veličiny nebo veličin signálu, které mohou být použity k vyhodnocení schopnosti maskovat, k výběru velikosti složky kódu, k zjištění její přítomnosti v reprodukovaném signálu nebo použity jinak, včetně veličin jako je energie, výkon, napětí, proud, intenzita a tlak signálu, měřená ať na absolutním či relativním základu a měřená ať na okamžitém či nahromaděném základu. Amplituda může být vhodně měřena jako střední hodnota úseku, aritmetická střední hodnota, integrací jako efektivní hodnota, jako nahromadění absolutních nebo relativních diskrétních hodnot nebo jinak.
V jiných provedeních se kromě vyhodnocení tónového maskování nebo alternativně vyhodnocuje schopnost složek zvukového signálu uvnitř relativně úzkého frekvenčního pásma dostatečně blízkého k dané složce kódu maskovat složku (uváděno zde jako maskování „úzkopásmové“). Ještě v jiných provedeních se vyhodnocuje schopnost vícenásobných složek kódu uvnitř relativně širokého frekvenčního pásma maskovat složku. Jako nutné a vhodné jsou vyhodnoceny schopnosti programových zvukových složek v intervalech signálu předcházejících nebo následujících danou složku nebo složky maskovat stejné složky na nesoučasném základu. Tento způsob vyhodnocení je zvlášť užitečný když složky zvukového signálu v daném intervalu signálu nemají dostatečně velké amplitudy, aby dovolily vložit složky kódu dostatečně velkých amplitud do stejného intervalu signálu tak, že jsou rozlišitelné od šumu.
Vyhodnocují se spíše kombinace dvou nebo více tónových maskovacích schopností, schopností úzkopásmového maskování a schopností širokopásmového maskování (a je-li to nutné nebo vhodné, schopností nesoučasného maskování) pro vícenásobné složky kódu. Když jsou složky kódu frekvenčně dostatečně blízké nemusí být provedena oddělená vyhodnocení pro každou složku.
V určitých jiných výhodných provedeních se provádí klouzavá tónová analýza místo oddělených tónových, úzkopásmových a širokopásmových analýz, čímž se obejde potřeba klasifikovat zvukový program jako tónový, úzkopásmový nebo širokopásmový.
Je výhodné, že když se vyhodnocuje kombinace maskovacích schopností, poskytuje každé vyhodnocení maximální přípustnou amplitudu pro jednu nebo více složek kódu, takže při srovnání všech vyhodnocení, které byly provedeny a které se vztahují k dané složce, může být žních vybrána maximální amplituda, která zajistí, že každá složka bude nicméně maskována zvukovým signálem při reprodukci jako zvuk, takže všechny složky se stanou neslyšitelnými pro lidský sluch. Maximalizací amplitudy každé složky je podobně maximalizována pravděpodobnost zjištění její přítomnosti na základě její amplitudy. Není ovšem podstatné, že se použije maximální možná amplituda, protože při dekódování je jenom nutné mít schopnost rozlišit dostatečně velký počet složek kódu od složek zvukového signálu nebo jiného šumu.
Výsledky vyhodnocení jsou z výstupu 36, jak je znázorněno na obr. 1, vedeny do takzvaného přidělovacího zařízení 40, které je tvořené kódovacím generátorem. Kódovací generátor může být proveden libovolným z množství různých způsobů. Jedna určitá výhodná techniky určuje jedinečný soubor frekvenčních složek kódu pro každý z množství datových stavů nebo symbolů, takže během daného intervalu signálu, odpovídající datový stav je představován přítomností jeho odpovídajícího souboru frekvenčních složek kódu. Tímto způsobem se zmenší interference
-10CZ 288497 B6 zjišťování kódů složkami zvukových signálů, protože ve výhodně vysokém procentu intervalů signálu bude zjistitelný dostatečně velký počet složek kódu přes interferenci programových zvukových signálů při zjišťování jiných složek. Nadto proces realizace vyhodnocení maskování je zjednodušen, když frekvence složek kódu jsou známé před jejich generováním.
Mohou být realizovány jiné formy kódování. Např. může být použito klíčování frekvenčním posuvem (FSK - frequency shift keying), frekvenční modulace (FM - frequency modulation), frekvenční přeskakování, kódování rozloženým spektrem stejně jako kombinace výše uvedených způsobů. Ještě jiné kódovací techniky, které mohou být použity při provozování tohoto vynálezu, budou zde zřejmé z jeho vysvětlení.
Data, která mají být kódována, jsou přijímána na vstupu 42 přidělovacího zařízení 40 ve formě kódovacího generátoru, které reaguje vytvořením své jedinečné skupiny frekvenčních složek kódů a přidělením amplitudy každé složce na základě vyhodnocení přijatých z výstupu 36. Frekvenční složky kódů, jak jsou takto vytvořeny, jsou dodávány do prvního vstupu sdružovacího zařízení 46 ve formě sčítacího obvodu, které přijímá na druhém vstupu zvukový signál, který má být kódován. Sdružovací zařízení 46 sčítá frekvenční složky kódů se zvukovým signálem a vydává kódovaný zvukový signál na výstupních svorkách 50. Sdružovací zařízení 46 může být buď analogový nebo digitální sčítací obvod, který závisí na formě do něho dodávaných signálů. Sčítací funkce může být také realizována softwarem a je-li tomu tak, může být číslicový procesor, použitý k vyhodnocení maskování a k vytvoření kódu, použit také ke sčítání kódu se zvukovým signálem. V jednom provedení je kód dodáván jako data v časové oblasti v digitální formě, která jsou potom sčítána se zvukovými daty v časové oblasti. V jiném provedení je zvukový signál přeměněn do frekvenční oblasti v digitální formě a sečten s kódem, který je podobně reprezentován jako číslicová data ve frekvenční oblasti. Ve většině aplikací se potom sečtená data v frekvenční oblasti přemění na data v časové oblasti.
Z následujícího bude zřejmé, že vyhodnocení maskování, stejně tak jako produkční funkce kódu, mohou být provedeny buď digitálním nebo analogovým zpracováním nebo kombinací digitálního a analogového zpracování. Zatímco zvukový signál může být přijat v analogové formě na vstupních svorkách 30 a sečten se složkami kódu v analogové formě sdružovacím zařízením 46, jak je ukázáno na obr. 1, může být ještě v alternativě zvukový signál po přijetí přeměněn na digitální formu, připočten ke složkám kódu v digitální formě a vydán v digitální nebo analogové formě. Např. když se má signál zaznamenat na kompaktní disk nebo na digitální zvukovou pásku, může být vydán v digitální formě, zatímco má-li být vysílán běžnou rozhlasovou nebo televizní vysílací technikou, může být vydán v analogové formě. Mohou být také realizovány různé jiné kombinace analogového a digitálního zpracování.
V určitých provedeních jsou složky kódu jen jednoho kódovacího symbolu v času vloženy do zvukového signálu. V jiných provedeních však složky vícenásobných symbolů kódu jsou vloženy současně do zvukového signálu. Např. v určitých provedeních složky jednoho symbolu obsazují jedno frekvenční pásmo a jiné složky obsahují současně druhé frekvenční pásmo. V alternativě mohou složky jednoho symbolu být ve stejném pásmu jako jiné složky nebo mohou být v překrývajícím pásmu tak dlouho, pokud jsou jejich složky rozlišitelné např. určením příslušných rozdílných frekvencí nebo frekvenčních intervalů.
Provedení digitálního kodéru je znázorněno na obr. 2. V tomto provedení je zvukový signál přijímán v analogové formě na vstupních svorkách 60 a je přeměněn na digitální formu v A/D měniči 62. Digitalizovaný zvukový signál je dodáván do vyhodnocovacího zařízení 64 pro vyhodnocení maskování, ve kterém je následně digitalizovaný zvukový signál dělen na frekvenční složky např. rychlou Fourierovou transformací (FFT - Fast Fourier Transform), vínkovou transformací nebo jinou transformací z časové do frekvenční oblasti nebo také digitální filtrací. Potom jsou maskovací schopnosti frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř frekvencí minimálních rozlišení FFT, které jsou předmětem zájmu, vyhodnoceny s ohledem na jejich tónovou maskovací schopnost, ůzkopásmovou maskovací schopnost a širokopásmovou
-11 CZ 288497 B6 maskovací schopnost (a pokud je to nutné nebo vhodné na nesoučasnou maskovací schopnost). Jinak jsou maskovací schopnosti frekvenčních složek zvukového signálu vyhodnoceny uvnitř frekvencí minimálních rozlišení FFT, které jsou předmětem zájmu, pomocí klouzavé tónové analýzy.
Data, která mají být kódována, jsou přijímána na vstupních svorkách 68 a pro každý stav dat, odpovídající danému intervalu signálu, se vytvoří jejich odpovídající skupina složek kódu, jak je naznačeno funkčním blokem 72 generování signálů, a jsou podrobeny úpravě úrovně, jak je naznačeno blokem 76, kterému jsou také dodávána příslušná maskovací vyhodnocení. Může být ío realizováno generování signálů, např. pomocí vyhledávací tabulky, která ukládá každou složku kódu jako data v časové oblasti nebo interpolací uložených dat. Složky kódu mohou být buď trvale uloženy nebo generovány po inicializaci systému na obr. 2 a potom uloženy do paměti, jako je RAM, aby byly vydány jako vhodné složky v odezvě na data přijatá na svorkách 68. Hodnoty složek mohou být také vypočítány v době kdy jsou generovány.
Úprava úrovně se provádí pro každou složku kódu na základě důležitého vyhodnocení maskování, jak bylo vysvětleno výše, a složky kódu, jejichž amplituda byla upravena k zajištění neslyšitelnosti, se přičítají k digitalizovanému zvukovému signálu ve sdružovacím zařízení 80, vytvořeném jako sčítací obvod. V závislosti na době potřebné k provedení předcházejících 20 procesů, může být žádoucí zpozdit digitalizovaný zvukový signál, jak je naznačeno v bloku 82, dočasným uložením do paměti. Jestliže zvukový signál není zpožděn, jsou po provedení FFT a vyhodnocení maskování pro první interval zvukového signálu přičteny upravené složky kódu k druhému intervalu zvukového signálu, následujícímu po prvním intervalu. Je-li však zvukový signál zpožděn, mohou složky kódu s upravenou amplitudou být místo toho přičteny k prvnímu 25 intervalu a může tak být použito současného vyhodnocení maskování. Jestliže nadto část zvukového signálu poskytuje během prvního intervalu větší schopnost maskování pro složku kódu připočítanou během druhého intervalu než by část zvukového signálu během druhého intervalu poskytovala složce kódu během stejného intervalu, může být amplituda složky kódu upravena na základě nesoučasných schopností maskování části zvukového signálu uvnitř prvního 30 intervalu. Tímto způsobem mohou být vyhodnoceny jak současné tak nesoučasné schopnosti maskování a může být určena optimální amplituda každé složky kódu na základě mnohem výhodnějšího vyhodnocení.
V určitých aplikacích, jako je rozhlasové vysílání nebo analogový záznam (jako na běžném 35 magnetofonu), je kódovaný zvukový signál v digitální formě přeměněn na analogovou formu digitálním/analogovým měničem (DAC - digital-to-analog convertor) 84. Když ovšem má být signál přenášen nebo zaznamenán v digitální formě, může být DAC 84 vypuštěn.
Různé funkce uvedené na obr. 2 mohou být realizovány např. digitálním procesorem signálů 40 nebo osobním počítačem, pracovní stanicí, základní jednotkou nebo jiným číslicovým počítačem.
Obr. 3 je blokové schéma kódovacího systému k užití pro kódování zvukových signálů dodávaných v analogové formě jako v běžném rozhlasovém studiu. V systému na obr. 3 dohlíží základní procesor 90, kterým může být např. osobní počítač, na výběr a generování informací ke kódování 45 vkládáním do analogového zvukového signálu přijatého na vstupních svorkách 94. Základní procesor 90 má vazbu s klávesnicí 96 a s monitorem 100, jako je obrazovkový monitor, takže uživatel může vybrat požadovanou zprávu ke kódování výběrem dostupných zpráv změnu zobrazeného monitorem 100. Typická zpráva, která má být kódována v rozhlasovém zvukovém signálu, by mohla obsahovat identifikační informace o stanici nebo kanálu, informace o progra50 mu nebo segmentu a/nebo časový kód.
Jakmile požadovaná zpráva byla přivedena do základního procesoru 90, základní procesor postoupí výstupní data, představující symboly zprávy, digitálnímu procesoru signálů (DSP digital signál processor) 104, který zpracuje pro kódování každý symbol přijatý ze základního 55 procesoru 90 ve formě jedinečného souboru složek signálu kódu, jak je popsáno zde níže.
-12CZ 288497 B6
V jedné realizaci generuje základní procesor proud čtyř stavů dat, tj. proud dat, ve kterém každá jednotka dat může uvažovat jeden ze čtyř odlišných stavů dat, z nichž každý představuje unikátní symbol zahrnující dva synchronizační symboly označené zde „E“ a „S“ a dva informační symboly zprávy „1“ a „0“, z nichž každý představuje příslušný binární stav. Bude oceněno, že může být použit libovolný počet odlišných stavů dat. Např. místo dvou informačních symbolů zprávy mohou být tři stavy dat představovány třemi unikátními symboly, které dovolují, aby odpovídajícím způsobem bylo odesláno větší množství informací proudem dat daného rozměru.
Např. jestliže materiál programu představuje řeč, je výhodné předat symbol za relativně delší časové období než v případě programu zvuku, který má podstatně větší spojitý obsah energie, aby se umožnily přirozené pauzy nebo mezery přítomné v řeči. Podle toho, k zajištění dostatečně vysoké propustnosti informace v tomto případě, je počet možných symbolů informace zprávy výhodně zvětšen. Pro symboly představující až pět bitů, poskytují délky přenosu symbolu dvě, tři nebo čtyři sekundy zvětšujícím se způsobem větší pravděpodobnost správného dekódování.
V nějakých takových provedeních je počáteční symbol (,.E“) dekódován když (i) energie v minimálních rozlišeních FTT je pro tento symbol největší, (ii) střední energie minus standardní odchylka energie pro tento symbol je větší než střední energie plus střední standardní odchylka energie pro všechny ostatní symboly a (iii) tvar energie proti časové křivce pro tento symbol má obecně tvar zvonu, dosahující maximální hodnoty na dočasné hranici mezisymbolu.
Jakmile vyrovnávací paměť dat, která bude dále označena jako DSP 104, viz obr. 3, přijme symboly dané zprávy, která má být kódována, reaguje generováním jedinečného souboru frekvenčních složek kódu pro každý symbol, který dodává na výstupu 106. Jsou poskytnuty spektrální diagramy, také s odvoláním na obr. 4, pro každý ze čtyř symbolů dat S, E, 0,1 příkladu souboru dat popsaného výše. Jak je uvedeno na obr. 4, je v tomto provedení symbol S představován jedinečnou skupinou deseti frekvenčních složek kódu fi až fio, uspořádaných ve stejných frekvenčních intervalech v rozsahu rozprostírajícím se od hodnoty frekvence poněkud větší než 2 kHz do hodnoty poněkud menší než 3 kHz. Symbol E je představován druhou jedinečnou skupinou deseti frekvenčních složek kódu fn až f20, uspořádaných ve frekvenčním spektru ve stejných intervalech od první hodnoty frekvence poněkud větší než 2 kHz do hodnoty frekvence poněkud menší než 3 kHz, ve kterém každá složka kódu fn až f20 má jedinečnou hodnotu frekvence rozdílnou od všech ostatních ve stejné skupině, stejně tak jako od všech frekvencí fi až fio- Symbol 0 je představován další jedinečnou skupinou deseti frekvenčních složek kódu f2] až f30 také uspořádaných ve stejných frekvenčních intervalech od hodnoty poněkud větší než 2 kHz do hodnoty poněkud menší než 3 kHz, přičemž každý z nich má jedinečnou hodnotu frekvence rozdílnou od všech ostatních ve stejné skupině stejně tak jako od všech frekvencí fi až f2o- Konečně symbol 1 je představován další jedinečnou skupinou deseti frekvenčních složek kódu f31 až f40 také uspořádaných ve stejných frekvenčních intervalech od hodnoty poněkud větší než 2 kHz do hodnoty poněkud menší než 3 kHz, přičemž každá ze složek f3i až f40 má jedinečnou hodnotu frekvence rozdílnou od všech ostatních frekvenčních složek f, až f40. Užitím vícenásobných frekvenčních složek kódu pro každý stav dat tak, že složky kódu pro každý stav jsou od sebe podstatně frekvenčně odděleny, je přítomnost šumu (takového jako jsou nekódované složky zvukového signálu nebo jiný šum) v běžném pásmu zjišťování s libovolnou složkou kódu daného stavu dat méně pravděpodobná interferovat při zjišťování zbývajících složek toho stavu dat.
V jiných provedeních je výhodné reprezentovat symboly vícenásobnými frekvenčními složkami, např. deseti tóny kódu nebo frekvenčními složkami, které nejsou frekvenčně rovnoměrně rozloženy a které nemají stejné posunutí symbolu od symbolu. Vyhnutí se integrálnímu vztahu mezi frekvencemi kódu pro symbol užitím shlukování tónů se zmenšuje účinek mezifrekvenčního zázněje a nul místnosti, tj. míst kde odrazy od stěn místnosti interferují se správným dekódováním. Následující soubory tónových frekvenčních složek kódu pro čtyři symboly (0, 1, S a E) jsou poskytnuty pro zmírnění účinků nul místnosti, přičemž fi až fio představují příslušné frekvenční složky kódu každé ze čtyř symbolů (vyjádřené v Hz):
-13CZ 288497 B6
| 0“ | 1“ | F“ „Ε' | ||
| fl | 1046.9 | 1054.7 | 1062.5 | 1070.3 |
| £2 | 1195.3 | 1203.1 | 1179.7 | 1187.5 |
| f3 | 1351.6 | 1343.8 | 1335.9 | 1328.1 |
| f4 | 1492.2 | 1484.4 | 1507.8 | 1500.0 |
| f5 | 1656.3 | 1664.1 | 1671.9 | 1679.7 |
| f6 | 1859.4 | 1867.2 | 1843.8 | 1851.6 |
| f7 | 2078.1 | 2070.3 | 2062.5 | 2054.7 |
| f8 | 2296.9 | 2289.1 | 2304.7 | 2312.5 |
| f9 | 2546.9 | 2554.7 | 2562.5 | 2570.3 |
| flO | 2859.4 | 2867.2 | 2843.8 | 2851.6 |
Obecně řečeno v příkladech uvedených výše se spektrální obsah kódu mění relativně málo, když DSP 104 spíná svůj výstup od libovolného ze stavů dat S, E, 0 a 1 ke kterémukoli jinému z nich. V souladu s jedním pojetím tohoto vynálezu v určitých výhodných provedeních je každá frekvenční složka kódu každého symbolu sdružena do dvojice s frekvenční složkou každého jiného stavu dat, takže rozdíl mezi nimi je menší než jejich kritická šířka pásma. Pro libovolný pár čistých tónů je kritická šířka pásma rozsah frekvence, ve kterém frekvenční oddělení mezi dvěma tóny se může měnit bez podstatného zvětšení hlasitosti. Protože frekvenční oddělení mezi sousedními tóny je v případě každého stavu dat S, E, 0 a 1 stejné a protože každý tón každého stavu dat S, E, 0 a 1 je sdružen do páru s každým jiným příslušným tónem tak, že rozdíl frekvencí mezi nimi je menší než kritická šířka pásma pro onen pár, nenastane v podstatě žádná změna hlasitosti při přechodu od libovolného stavu dat S, E, 0 a 1 k libovolnému jinému z nich, když jsou reprodukovány jako zvuk. Minimalizací rozdílu frekvencí mezi složkami kódu každého páru nadto není relativní pravděpodobnost zjištění každého stavu dat při příjmu podstatně ovlivněna frekvenčními charakteristikami přenosové cesty. Další užitek sdružování složek různých stavů dat do páru tak, že jsou relativně frekvenčně blízké, je v tom, že provedené vyhodnocení maskování pro frekvenci kódu prvního stavu dat bude podstatně přesnější pro odpovídající složku dalšího stavu dat, když probíhá přepínání stavů.
Jinak při nerovnoměrném schématu rozložení tónů kódu pro minimalizaci účinků nul místnosti bude vidět, že frekvence vybrané pro každou frekvenční složku kódu fi až fio jsou shlukovány kolem nějaké frekvence, např. frekvenční složky fb f2 a f3 jsou umístěny příslušným způsobem v blízkosti 1055 Hz, 1180 Hz a 1340 Hz. Specificky v tomto příkladu provedení jsou tóny od sebe vzdáleny o dvojnásobek rozkladu FFT, např. pro rozklad 4 Hz je ukázáno, že tóny jsou od sebe vzdáleny o 8 Hz a jsou vybrány tak, že jsou ve středu frekvenčního rozsahu minimálního rozlišení FFT. Také řád různých frekvencí, které jsou přiřazeny frekvenčním složkám kódu fi až fio pro znázornění různých symbolů 0, 1, S a E, se mění v každém shluku. Např. frekvence vybrané pro složky f(, f2 a f3 odpovídají symbolům (0, 1, S, E), (S, E, 0, 1) a (E, S, 1, 0) příslušným způsobem od nejnižší do nej vyšší frekvence, tj. (1046,9, 1054,7, 1062,5, 1070,3), (1179,7, 1187,5, 1195,3, 1203,1), (1328,1, 1335,9, 1343,8, 1351,6). Užitek tohoto schématu je v tom, že když rovněž existuje nula místnosti, která interferuje se správným přijetím složky kódu, je obecně stejný tón vyloučen z každého symbolu, takže je snazší dekódovat symbol ze zbývajících složek. Naopak v případě, kdy nula místnosti vylučuje složku z jednoho symbolu ale ne z jiného symbolu, je obtížnější správně dekódovat symbol.
Bude oceněno, že v alternativě buď více nebo méně než čtyři oddělené stavy dat nebo symboly mohou být použity pro kódování. Nadto každý stav dat nebo symbol může být představován více nebo méně než deseti tóny kódu, a zatím co se dává přednost použití stejného počtu tónů k reprezentaci každého stavu dat, ve všech aplikacích není podstatné, že počet tónů kódu užitý k reprezentaci každého stavu dat je stejný. Každý z tónů kódu se s výhodou frekvenčně liší od všech jiných tónů kódu, aby se maximalizovala pravděpodobnost rozlišení každého stavu dat při
-14CZ 288497 B6 dekódování. Ve všech aplikacích není však podstatné, že žádná z frekvencí tónu kódu není sdílena dvěma nebo více stavy dat.
Na obr. 5 je funkční blokové schéma, na které se odvoláváme při vysvětlování funkce kódování při použití provedení na obr. 3. Jak bylo zmíněno výše, přijímá DSP 104 data ze základního procesoru 90, kteiý určuje sled stavů dat, aby byla výstupem DSP 104 jako odpovídající skupina frekvenčních složek kódu. DSP 104 s výhodou generuje vyhledávací tabulku reprezentací v časové oblasti pro každou frekvenční složku kódu fi až f40, kterou tam potom ukládá do jeho RAM, představovanou pamětí 110 na obr. 5. V odezvě na data přijatá ze základního procesoru 90 generuje DSP 104 příslušnou adresu, kterou aplikuje na vstupu adres paměti 110, jak je naznačeno u 112 na obr. 5, aby způsobila, že paměť 110 vydá data v časové oblasti pro každou z deseti frekvenčních složek odpovídajících stavu dat, který má být výstupem v té době.
S odvoláním také na obr. 6, který je funkčním blokovým schématem pro znázornění určitých operací prováděných DSP 104, ukládá paměť 110 sled hodnot v časové oblasti pro každou z frekvenčních složek symbolů S, E, 0 a 1. Protože frekvenční složky kódu v tomto určitém provedení jsou seřazeny od přibližně 2 kHz až do přibližně 3 kHz, je dostatečně velký počet vzorků v časové oblasti uložen v paměti 110 pro každou z frekvenčních složek f] až f40, takže mohou být vydány při vyšší rychlosti než je Nyquistova frekvence nevyšší frekvence složky kódu. Složky kódu v časové oblasti jsou vydány při vhodně vysoké rychlosti z paměti 110. která ukládá složky v časové oblasti pro každou z frekvenčních složek kódu, představující předem určené trvání, takže (n) složek v časové oblasti je uloženo pro každou z frekvenčních složek kódu fi až f4o pro (n) časových intervalů ti až tn, jak je uvedeno na obr. 6. Jestliže má být např. symbol S kódován během daného intervalu signálu, během prvního intervalu t] paměť 110 vydá složky fi až fjo v časové oblasti odpovídající tomuto intervalu, jak jsou uloženy v paměti 110. Během dalšího intervalu jsou pamětí 110 vydány složky f] až fi0 v časové oblasti pro interval t2. Tento proces pokračuje sekvenčně v intervalech t3 až tn a zpět k ti pokud neuplyne trvání kódovaného symbolu S.
V určitých provedeních se místo vydání všech deseti složek kódu, např. f] až f10 během časového intervalu vydají jenom ty ze složek kódu, které leží uvnitř kritické šířky pásma tónů zvukového signálu. To je obecně konzervativní přístup pro zjištění neslyšitelnosti složek kódu.
S odvoláním zase na obr. 5 slouží DSP 104 také k úpravě amplitud složek v časové oblasti vydávaných pamětí 110 tak, že když se reprodukují frekvenční složky kódu jako zvuk, budou maskovány složkami zvukového signálu, do kterého byly vloženy, takže jsou neslyšitelné pro lidský sluch. Následně je DSP 104 také napájen zvukovým signálem přijímaným na vstupních svorkách 94 po vhodné filtraci a analogové/digitální přeměně. Ještě přesněji kodér podle obr. 3 obsahuje analogový filtr pásmové propustnosti 120, který slouží k podstatnému odstranění frekvenčních složek zvukového signálu mimo pásmo, které je předmětem zájmu, pro vyhodnocení maskovací schopnosti přijímaného zvukového signálu, který je v tomto provedení v rozsahu od přibližně 1,5 kHz do přibližně 3,2 kHz. Filtr 120 slouží také k odstranění vysokofrekvenčních složek zvukového signálu, které mohou způsobit jiné znění, když signál je následně digitalizován analogovým/digitálním měničem (A/D) 124 pracujícím s dostatečně vysokou vzorkovací rychlostí.
Jak je uvedeno na obr. 3 je digitalizovaný zvukový signál dodáván A/D měničem 124 do DSP 104, ve kterém, jak je uvedeno v 130 na obr. 5, prochází programový zvukový signál oddělením frekvenčního rozsahu. V tomto určitém provedení se oddělení frekvenčního rozsahu provede jako rychlá Fourierova transformace (FFT), která se provádí periodicky snebo bez přechodného překrytí, aby se vytvořila za sebou následující frekvenční minimální rozlišení FFT, z nichž každé má předem určenou frekvenční šířku. Jsou k dispozici jiné techniky pro oddělení frekvenčních složek zvukových signálů, jako je vínková transformace, diskrétní Walsh Hadamardova transformace, diskrétní Hadamardova transformace, diskrétní kosinová transformace stejně tak jako různé digitální filtrační techniky.
-15CZ 288497 B6
Jakmile DSP 104 oddělí frekvenční složky digitalizovaného zvukového signálu do po sobě následujících frekvenčních minimálních rozlišení FFT, jak bylo zmíněno výše, potom pokračuje vyhodnocení schopnosti různých frekvenčních složek přítomných ve zvukovém signálu maskovat různé složky kódu vydávané pamětí 110 a vytvoření příslušných činitelů pro úpravu amplitudy, které slouží k úpravě amplitud frekvenčních složek různých kódů tak, že budou maskovány programovým zvukovým signálem při reprodukci jako zvuk, takže budou neslyšitelné pro lidský sluch. Tyto procesy jsou reprezentovány blokem 134 na obr. 5.
Pro složky zvukového signálu, které jsou podstatně současné s frekvenčními složkami kódu, které mají maskovat (které ale předcházejí o krátký čas frekvenční složky kódu), je maskovací schopnost programových zvukových složek vyhodnocena na tónovém základu, stejně tak jako na úzkopásmovém základu maskování a na širokopásmovém základu maskování, jak je popsáno níže. Pro každou frekvenční složku kódu, která je vdaném času vydána pamětí 110, je vyhodnocena tónová maskovací schopnost pro každou z množství frekvenčních složek zvukového signálu na základě úrovně energie v každém z příslušných minimálních rozlišení FFT, do kterých tyto složky spadají, stejně tak jako na základě frekvenčního vztahu každého minimálního rozlišení FFT k příslušné frekvenční složce kódu. Vyhodnocení může v každém případě (tónovém, úzkopásmovém, širokopásmovém) mít formu vyhodnocení činitele úpravy amplitudy nebo jiného opatření umožňujícího, aby amplituda složky kódu, která má být upravena tak, že složka kódu je maskována zvukovým signálem. Jinak může být vyhodnocení klouzavou tónovou analýzou.
V případě úzkopásmového maskování je v tomto provedení pro každou příslušnou frekvenční složku kódu vyhodnocen obsah energie frekvenčních složek pod předem určenou úrovní uvnitř předem určeného frekvenčního pásma, obsahujícího příslušnou frekvenční složku kódu, aby se odvodilo vyhodnocení oddělené maskovací schopnosti. V určitých realizacích se úzkopásmová maskovací schopnost měří na základě obsahu energie těch frekvenčních složek zvukového signálu pod úrovní střední energie minimálního rozlišení FFT uvnitř předem určeného frekvenčního pásma. V této realizaci úrovně energie složek pod úrovněmi energie složek pod střední energií minimálního rozlišení FFT (jako prahová složka) se sčítají, aby vytvořily úzkopásmovou úroveň energie v odezvě na kterou je zjištěno vyhodnocení odpovídajícího úzkopásmového maskování pro odpovídající složku kódu. Rozdílná úzkopásmová úroveň energie může být místo toho vytvořena volbou prahové složky jiné než je úroveň střední energie. Nadto ještě v jiných provedeních se používá místo toho úroveň střední energie všech složek zvukového signálu uvnitř předem určeného frekvenčního pásma jako úzkopásmová úroveň energie pro určení vyhodnocení úzkopásmového maskování pro příslušnou složku kódu. Ještě v dalších provedeních se místo toho používá celkový obsah energie složek zvukového signálu uvnitř předem určeného frekvenčního pásma, zatímco v jiných provedeních se používá ktomu účelu minimální úroveň složek uvnitř předem určeného frekvenčního pásma.
Konečně v určitých realizacích se určuje obsah širokopásmové energie zvukového signálu k vyhodnocení schopnosti zvukového signálu maskovat příslušnou frekvenční složku kódu na základě širokopásmového maskování. V tomto provedení je vyhodnocení širokopásmového maskování založeno na minimální úrovni úzkopásmové energie nalezené v průběhu vyhodnocení úzkopásmového maskování popsaného výše. To znamená, že byla-li vyšetřena čtyři oddělená předem určená frekvenční pásma v průběhu vyhodnocení úzkopásmového maskování, jak bylo popsáno výše, a širokopásmový šum je vzat, aby obsahoval minimální úzkopásmovou úroveň energie mezi všemi čtyřmi předem určenými frekvenčními pásmy (avšak určenými), potom tato minimální úroveň úzkopásmové energie je znásobena činitelem, který se rovná poměru rozsahu frekvencí obepínajících všechna čtyři úzká pásma k šířce pásma předem určeného frekvenčního pásma, které má minimální úroveň úzkopásmové energie. Výsledný součin ukazuje dovolenou celkovou úroveň výkonu kódu. Jestliže celková dovolená úroveň výkonu kóduje označena jako P a kód obsahuje deset složek kódu, je potom každé určen činitel úpravy amplitudy tak, aby dával úroveň výkonu složky, která je o 10 dB menší než P. V alternativě se širokopásmový šum
-16CZ 288497 B6 vypočítá pro předem určené, relativně široké pásmo obklopující složky kódu volbou jedné z technik diskutovaných výše pro určení úrovně úzkopásmové energie, ale použitím složek zvukového signálu místo toho v celém relativně širokém pásmu. Když byl určen širokopásmový šum zvoleným způsobem, je určeno odpovídající vyhodnocení širokopásmového maskování pro každou příslušnou složku kódu.
Činitel úpravy amplitudy pro každou frekvenční složku kóduje potom vybrán na základě toho, že jedno z vyhodnocení tónového, úzkopásmového a širokopásmového maskování poskytuje nejvyšší přípustnou úroveň pro příslušnou složku. Toto maximalizuje pravděpodobnost, že každá příslušná frekvenční složka kódu bude rozlišitelná od nezvukových signálů šumu, zatím co současně zajišťuje, že příslušná frekvenční složka kódu bude maskována tak, že je neslyšitelná pro lidský sluch.
Činitelé úpravy amplitudy se vybírají pro každé tónové, úzkopásmové a širokopásmové maskování založené na následujících činitelích a okolnostech. V případě tónového maskování jsou činitele určeny na základě frekvencí složek zvukového signálu, jejichž maskovací schopnosti jsou vyhodnoceny a na základě frekvence nebo frekvencí složek kódu, které mají být maskovány. Nadto daný zvukový signál přes libovolný vybraný interval poskytuje schopnost maskovat danou složku kódu uvnitř stejného intervalu (tj. současné maskování) při maximální úrovni větší než ta, při které je stejný zvukový signál přes vybraný interval schopný maskovat stejnou složku kódu vyskytující se před nebo po vybraném intervalu (tj. nesoučasné maskování). Podmínky, při kterých bude kódovaný zvukový signál slyšet publikem nebo jinou skupinou posluchačů jako správný, jsou vzaty s výhodou také v úvahu.
Má-li být např. kódován televizní zvukový signál, berou se s výhodou v úvahu rušivé účinky typického prostředí posluchačů, protože v takových prostředích jsou určité frekvence zeslabeny více než jiné. Přijímací a reprodukční zařízení (takové jako grafické vyrovnávače) mohou způsobovat podobné účinky. Účinky způsobené prostředím nebo zařízením mohou být kompenzovány výběrem dostatečně malých činitelů úpravy amplitud, aby se zajistilo maskování za předvídaných podmínek.
V určitých provedeních jsou vyhodnocovány jen tónové, úzkopásmové a širokopásmové maskovací schopnosti. V jiných provedeních jsou vyhodnocovány dva z těchto různých typů maskovacích schopností a v ještě jiných provedeních se používají všechny tři.
V určitých provedeních se používá klouzavá tónová analýza k vyhodnocení maskovací schopnosti zvukového signálu. Klouzavá tónová analýza obecně splňuje maskovací pravidla pro úzkopásmový šum, širokopásmový šum a jednotlivé tóny bez požadavku klasifikace zvukových signálů. V klouzavé tónové analýze se na zvukový signál pohlíží jako na soubor diskrétních tónů, z nichž každý je ve středu příslušné frekvence minimálního rozlišení FFT. Obecně klouzavá tónová analýza nejdříve vypočítá výkon zvukového signálu v každém minimálním rozlišení FFT. Potom pro každý tón kódu jsou vyhodnoceny maskovací účinky diskrétních tónů zvukového signálu v každém minimálním rozlišení FFT, odděleném frekvenčně od takového tónu kódu ne více než o kritickou šířku pásma zvukových tónů, na základě výkonu zvukového signálu v každém takovém minimálním rozlišení FFT, užitím maskovacích vztahů pro maskování jednotlivým tónem. Maskovací účinky všech důležitých diskrétních tónů zvukového signálu se sčítají pro každý tón kódu, potom jsou upraveny pro počet tónů uvnitř kritické šířky pásma tónů zvukového signálu a složitost zvukového signálu. Jak je vysvětleno níže je v určitých provedeních složitost programového materiálu empiricky založena na poměru výkonu v důležitých tónech zvukového signálu a odmocniny součtu čtverců výkonu v takových tónech zvukového signálu. Složitost slouží k započítání skutečnosti, že jak úzkopásmový šum, tak širokopásmový šum poskytuje mnohem lepší maskovací účinky než se dostane zjednoduchého sčítání tónů užívaných k modelování úzkopásmového a širokopásmového šumu.
-17CZ 288497 B6
V určitých provedeních, která používají klouzavou analýzu, prochází předem určený počet vzorků zvukového signálu nejdříve velkou FFT, která poskytuje velký rozklad, ale vyžaduje delší čas zpracování. Potom po sobě následující části předem určeného počtu vzorků procházejí relativně menší FFT, která je rychlejší, ale poskytuje menší rozklad. Činitelé amplitud nalezené z velké FFT jsou sdružovány s činiteli nalezenými menšími FFT, které obecně odpovídají vyvážení doby vyšší „frekvenční přesnosti“ velké FFT vyšší „časovou přesností“ menší FFT.
Když je v provedení na obr. 5 jednou vybrán vhodný činitel úpravy amplitudy pro každý výstup frekvenčních složek kódu pamětí 110. upraví podle toho DSP 104 amplitudu každé frekvenční složky kódu, jak je ukázáno funkčním blokem „úprava amplitudy“ 114. V jiných provedeních je každá frekvenční složka kódu nejdříve generována tak, že amplituda se přizpůsobuje jejímu příslušnému činiteli úpravy. S odvoláním také na obr. 6 funkce úpravy amplitudy blokem DSP 104 v tomto provedení násobí deset vybraných amplitud hodnot frekvenčních složek kódu v časové oblasti fi až f40 pro běžné časové intervaly ti až tn odpovídajícím činitelem úpravy amplitud GAi až GAio a potom DSP 104 pokračuje ve sčítání upravených amplitud složek v časové oblasti k vytvoření složeného signálu kódu, který dodává na svůj výstup 106. S odvoláním na obr. 3 a 5 je složený signál kódu přeměněn na analogovou formu digitálním/analogovým měničem (DAC-digital-to-analog converter) 140 a je jím dodáván na první vstup sčítacího obvodu 142. Sčítací obvod 142 přijímá zvukové signály ze vstupních svorek 94 na druhém vstupu a sčítá složený analogový signál kódu s analogovým zvukovým signálem, aby dodával kódovaný zvukový signál ven na výstupu 146.
V aplikacích rozhlasového vysílání moduluje kódovaný zvukový signál nosnou vlnu a je vysílán do éteru. V aplikacích NTSC televizního vysílání moduluje kódovaný zvukový signál pomocný nosič a je smíchán se složeným video signálem tak, že kombinovaný signál je použit k modulaci vysílacího nosiče pro vysílání do éteru. Radiové a televizní signály mohou ovšem být přenášeny kabelem (např. běžným kabelem nebo kabelem s optickými vlákny), satelitem nebo jinak.
V jiných aplikacích může být kódovaný zvukový signál zaznamenán buď pro distribuci v zaznamenané formě nebo pro následující vysílání nebo jiné široké rozšiřování. Kódovaný zvukový signál může být také použit pro přenos mezi dvěma stanicemi. Různé jiné aplikace, přenos a zaznamenávací techniky budou zřejmé.
Obr. 7A a 7C poskytují vývojové diagramy pro znázornění standardního programu softwaru prováděného DSP 104 pro realizaci vyhodnocení funkcí tónového, úzkopásmového a širokopásmového maskování, které byly popsány výše. Obr. 7A znázorňuje hlavní smyčku programu softwaru DSP 104. Program je inicializován příkazem ze základního procesoru 90 (krok 150). po kterém DSP 104 inicializuje své hardwarové registry (krok 152) a potom pokračuje krokem 154 k výpočtu nevyvážených dat složek kódu v časové oblasti, jak jsou znázorněny na obr. 6, které potom ukládá v paměti, aby byla přečtena při potřebě generovat složky kódu v časové oblasti, jak bylo zmíněno zde výše. V alternativě může být tento krok vynechán, jestliže složky kódu jsou trvale uloženy v ROM nebo v jiné energeticky nezávislé paměti. Je-li to požadováno je také možné počítat složky dat kódu, i když to zvětšuje zatížení při zpracování. Jinou alternativou je vytváření nevyvážených složek kódu v analogové formě a potom úprava amplitud analogových složek prostřednictvím činitelů vyvážení vytvořených digitálním procesorem.
Jestliže data v časové oblasti byla jednou vypočítána a uložena, sdělí DSP 104 krokem 156 žádost na základní procesor 90 o další zprávu ke kódování. Zpráva je řada písmen, celých čísel nebo jiný soubor datových symbolů jedinečně identifikujících skupiny složek kódu k vydání prostřednictvím DSP 104 v pořadí, které je předem určeno zprávou. V jiných provedeních základní procesor, kteiý zná rychlost výstupních dat DSP, si sám určuje, kdy dodat další zprávu do DSP nastavením vhodné časovači jednotky a dodáním zprávy podle podmínky uplynutí času.
V dalším alternativním provedení má dekodér vazbu s výstupem DSP 104 k přijetí výstupní složky kódu, aby dekódoval stejné složky a napájel zpět zprávu do základního procesoru jako výstup DSP, takže základní procesor může určit kdy dodat další zprávu do DSP 104. Ještě
-18CZ 288497 B6 vjiných provedeních jsou funkce základního procesoru 90 a DSP 104 provedeny jediným procesorem.
Když byla další zpráva přijata ze základního procesoru ve shodě s krokem 156, pokračuje DSP v generování složek kódu v pořadí pro každý symbol zprávy a v dodávání kombinovaných vyvážených frekvenčních složek kódu na jeho výstupu .106. Tento proces je představován smyčkou identifikovanou označením 160 na obr. 7A.
Při vstupu smyčky symbolizované označením 160, umožní DSP 104 přerušení 1 a 2 časovači jednotky a potom se zavede podprogram „vypočti vyvažovači činitele“ 162, kteiý bude popsán ve spojení s vývojovými diagramy na obr. 7B a 7C. S odvoláním nejdříve na obr. 7B určí DSP, po zavedení podprogramu „vypočti vyvažovači činitele“ 162, nejdříve zda byl uložen dostatečný počet zvukových signálů, aby bylo dovoleno provedení rychlého rozkladu FFT k analýze spektrálního obsahu zvukového signálu během nej aktuálnějšího předem určeného intervalu zvukového signálu, jak je naznačeno krokem 163. Po spuštění musí být nejdříve nahromaděn dostatečný počet vzorků zvukových signálů k provedení FFT. Jestliže se však použije překiývající FFT, musí být během následujících průchodů smyčkou před provedením příští FFT uloženo odpovídajícím způsobem méně vzorků.
Jak bude vidět z obr. 7B, zůstává DSP v kroku 163 v těsné smyčce při očekávání nahromadění nutných vzorků. Po každém přerušení 1 časové jednotky, poskytne A/D 124 nový digitalizovaný vzorek programového zvukového signálu, který je nahromaděn ve vyrovnávací paměti dat DSP 104, jak je naznačeno podprogramem 164 na obr. 7A.
Zpět podle obr. 7B, když je jednou pomocí DSP nahromaděn dostatečně velký počet vzorků dat, pokračuje zpracování krokem 168, ve kterém je proveden výše zmíněný vysoký rozklad FFT na vzorcích dat zvukového signálu nej aktuálnějšího intervalu zvukového signálu. Jak ukázáno označením 170, je potom vypočítán příslušný vyvažovači činitel nebo činitel úpravy amplitudy pro každou z deseti frekvenčních složek v symbolu, který je běžně kódován. V kroku 172 se určí to z frekvenčních minimálních rozlišení FFT, vytvořených vysokým rozkladem FFT (krok 168), které má schopnost maskovat nejvyšší úroveň příslušné složky kódu na základě samotného tónu („dominantní tónové maskování“) způsobem uvedeným výše.
S odvoláním také na obr. 7C je v kroku 176 určen vyrovnávací činitel pro dominantní tónové maskování a podržen pro srovnání s relativními maskovacími schopnostmi poskytnutými ůzkopásmovým a širokopásmovým maskováním a jestliže je nalezeno, že je to nejefektivnější maskovací prostředek, použije se jako vyvažovači činitel pro nastavení amplitudy běžné frekvenční složky kódu. V následujícím kroku 180 se provede vyhodnocení úzkopásmových a širokopásmových maskovacích schopností způsobem popsaným výše. Potom v kroku 182 se určí zda úzkopásmové maskování poskytuje nejlepší schopnost maskování příslušné frekvenční složky kódu a jestliže je tomu tak, je v kroku 184 vyvažovači činitel aktualizován na základě úzkopásmového maskování. V následujícím kroku 186 se určí, zda širokopásmové maskování poskytuje nejlepší schopnost maskování příslušné frekvenční složky kódu a jestliže je tomu tak, je v kroku 190 vyvažovači činitel pro příslušnou frekvenční složku kódu upraven na základě širokopásmového maskování. Potom se v kroku 192 určí, zda vyvažovači činitele byly vybrány pro každou z frekvenčních složek kódu, aby byly zanedlouho vydány k reprezentaci běžného symbolu, a jestliže tomu tak není, je smyčka znovu inicializována pro výběr vyvažovacího činitele pro následující frekvenční složku kódu. Jestliže však byly vybrány vyvažovači činitele pro všechny složky, potom je podprogram ukončen, jak je naznačeno v kroku 194.
Pokud se objeví přerušení 2 časovači jednotky, pokračuje zpracování podprogramem 200, ve kterém jsou prováděny funkce znázorněné výše na obr. 6. To znamená, že v podprogramu 200 jsou vyvažovači činitele, vypočítané během podprogramu 162, použity k násobení odpovídajících hodnot běžného symbolu v časové oblasti k vydání a potom vyvážené složky kódu v časové oblasti jsou sečteny a vydány jako vyvážený složený signál kódu do DAC 140. Každý symbol
-19CZ 288497 B6 kóduje vydán pro předem určenou dobu, po jejímž uplynutí se zpracování vrací od kroku 202 ke kroku 156.
Obr. 7D a 7E uvádějí vývojové diagramy znázorňující realizaci techniky klouzavé tónové analýzy pro vyhodnocení maskovacích účinků zvukového signálu. V kroku 702 jsou inicializovány takové proměnné jako rozměr ve vzorcích velké FFT a menší FFT a počet menších FFT na velkou FFT a počet tónů kódu na symbol, např. odpovídajícím způsobem 2048, 256, 8 a 10.
V krocích 704-708 se analyzuje počet vzorků odpovídajících velké FFT. V kroku 704 se obdrží vzorky zvukového signálu. V kroku 706 se obdrží výkon programového materiálu v každém minimálním rozlišení FFT. V kroku 708 se obdrží přípustný výkon tónu kódu v každém odpovídajícím minimálním rozlišení FFT, se započítáním účinků všech důležitých tónů zvukového signálu v tom minimálním rozlišení FFT, pro každý z tónů. Vývojový diagram na obr. 7E ukazuje podrobněji krok 708.
V krocích 710-712 se analyzuje počet vzorků odpovídajících menší FFT podobným způsobem jako v krocích 706-708 pro velkou FFT. V kroku 714 jsou přípustné výkony kódu, nalezené při velké FFT v kroku 708 a při menší FFT v kroku 712, spojeny pro části vzorků, které prošly menší FFT. V kroku 716 jsou tóny kódu smíšeny se zvukovým signálem, aby se vytvořil kódovaný zvukový signál, a v kroku 718 je kódovaný zMikový signál vydán do DAC 140. V kroku 720 se rozhodne, zda se mají opakovat kroky 710-718, tj. zda existují části vzorků zvukových signálů, které prošly velkou FFT, ale ne menší FFT. Existují-li ještě další vzorky zvukových signálů, potom v kroku 722 je analyzován další počet vzorků odpovídajících velké FFT.
Obr. 7E poskytuje detail kroků 708 a 712, v kterých se vypočítá přípustný výkon kódu v každém minimálním rozlišení FFT. Obecně tento postup modeluje zvukový signál jako signál obsahující soubor tónů (viz příklady níže), vypočítá maskovací účinek každého zvukového signálu na každý tón kódu, sčítá maskovací účinky a provede úpravu pro hustotu tónů kódu a složitost zvukového signálu.
V kroku 752 se určí pásmo, které je předmětem zájmu. Např. budiž šířka pásma užitá pro kódování 800 Hz - 3200 Hz a kódovací frekvence 44100 vzorků/s. Počáteční minimální rozlišení FFT začíná u 800 Hz a konečné minimální rozlišení FFT končí u 3200 Hz.
V kroku 754 se určí maskovací účinek každého důležitého tónu zvukového signálu pro každý kód v tomto minimálním rozlišení FFT při použití maskovací křivky pro jednotlivý tón a při kompenzaci pro nenulovou šířku minimálního rozlišení FFT zvukového signálu určením (1) první maskovací hodnoty založené na předpokladu, že všechny výkony zvukového signálu jsou u horního konce minimálního rozlišení FFT, a (2) druhá maskovací hodnota založená na předpokladu, že všechny výkony zvukového signálu jsou u spodního konce minimálního rozlišení FFT a potom výběrem té z prvních a druhých maskovacích hodnot, která je menší.
Obr. 7F uvádí aproximaci maskovací křivky jednotlivého tónu pro tón zvukového signálu při frekvenci Ípgm, která je v tomto příkladu asi 2200 Hz podle Zwislocki, J. J.: „Masking: Experimental and Theoretical Aspects of Simultaneous, Forward, Backward and Centrál Masking“, 1978, vZwicker et al., editor, Psychoacoustics: Facts and Models, str. 283-316, Springer-Verlag, New York. Šířku kritického pásma (CB - critical band) definuje Zwislocki jako:
kritické pásmo = 0,002 * fpGM1,5 +100 s následujícími definicemi a ponecháním toho, že „maskovač“ je zvukový signál
BRKPOINT = 0,3 /+/- 0,3 kritických pásem/
PEAKFAC = 0,025119 /-16 dB od maskovače/
-20CZ 288497 B6
BEATFAC = 0,002512 mNEG = -2,40 mPOS = -0,70 cf = frekvence kódu /-26 dB od maskovače/ /-24 dB na kritické pásmo/ /-7 dB na kritické pásmo/ mf = maskovací frekvence cband = kritické pásmo kolem fpGM potom maskovací činitel, mfactor, může být vypočítán následovně:
brkpt - cband * BRKPOINT pro záporné stoupání křivky na obr. 7F, mfactor = PEAKFAC * 10**(mNEG* mf-brkpt-cf)/cband) pro rovnou část křivky na obr. 7F, mfactor = BEATFAC pro kladné stoupání křivky na obr. 7F, mfactor = PEAKFAC * 10**(mPOS* cf-brkpt-mf)/cband)
Specificky se první maskovací činitel vypočítá na základě předpokladu, že celý výkon zvukového signálu je u spodního konce jeho minimálního rozlišení FFT, potom druhý maskovací činitel se vypočítá za předpokladu, že celý výkon zvukového signálu je u horního konce jeho minimálního rozlišení FFT a menší z prvního a druhého maskovacího činitele je vybrán jako maskovací hodnota poskytnutá tím tónem zvukového signálu pro vybraný tón kódu. V kroku 754 je toto zpracování provedeno pro každý důležitý tón zvukového signálu pro každý tón kódu.
V kroku 756 je každý tón kódu upraven každým maskovacím činitelem odpovídajícím tónům zvukového signálu. V tomto provedení je maskovací činitel násoben výkonem zvukového signálu v důležitém minimálním rozlišení FFT.
V kroku 758 je výsledek násobení maskovacího činitele výkonem zvukového signálu sečten pro každé minimální rozlišení FFT, aby se určil přípustný výkon pro každý tón kódu.
V kroku 760 jsou upraveny přípustné výkony tónů kódu pro počet tónů kódu uvnitř kritické šířky pásma na jedné ze stran tónu kódu, který je vyhodnocen, a pro složitost zvukového signálu. Je spočítán počet tónů kódu uvnitř kritického pásma, CTSUM. Činitel úpravy, ADJFAC, je dán vztahem:
ADJFAC = GLOBÁL * (PSUM/PRSS)’’5/CTSUM kde GLOBÁL je zmenšovací činitel započítávající nepřesnost kodéru vlivem časového zpoždění v provedení FFT, (PSUM/PRSS)1,5 je empirický činitel korekce složitosti a 1/CTSUM představuje jednoduché dělení výkonu zvukového signálu přes všechny tóny kódu, které se mají maskovat. PSŮM je součet úrovní výkonů maskovacích tónů určených k maskování tónu kódu, jehož ADJFAC se právě určuje. Odmocnina se součtu čtverců výkonů (PRSS-root sum of squares power) je dána vztahem
PRSS = λ/(Σ(Ρϊ2)), i = minimální rozlišení FFT v pásmu i
Např. při uvažování celkového výkonu maskovacího tónu v pásmu rovnoměrně rozděleném mezi jedním, dvěma a třemi tóny potom
-21 CZ 288497 B6
| Číslo tónu | Výkon tónu | PSŮM | PRSS |
| 1 | 10 | 1 * 10= 10 | 10 |
| 2 | 5,5 | 2*5 = 10 | SQRT(2*52) = 7.07 |
| 3 | 3.3,3.3,3.3 | 3*3.3 = 10 | SQRT(3*3.32) = 5.77 |
Tak PRSS měří maskovací výkon vrcholů (zvětšující se hodnoty) nebo rozptýlených výběžků (zmenšující se hodnoty) programového materiálu.
V kroku 726 na obr. 7E se určí, zda existují v pásmu, které je předmětem zájmu, nějaká další minimální rozlišení FFT, a je-li tomu tak, zpracují se tak, jak bylo popsáno výše.
Nyní budou uvedeny příklady výpočtu maskování. Uvažuje se symbol zvukového signálu při 0 dB, takže poskytnuté hodnoty jsou maximální hodnoty výkonu tónů kódu vztažené k výkonu zvukového signálu. Jsou uvedeny čtyři příklady: samotný tón 2500 HZ; tři tóny při 2000 Hz, 2500 Hz a 3000 Hz; úzkopásmový šum modelovaný jako 75 tónů uvnitř kritického pásma se středem 2600 Hz, tj. 75 tónů rovnoměrně vzdálených o 5 Hz v rozsahu 2415 Hz až 2785 Hz; širokopásmový šum modelovaný jako 351 tónů rovnoměrně vzdálených o 5 Hz v rozsahu 1750 Hz až 3250 Hz. V každém případě je výsledek vypočítaný spojitou tónovou analýzou (STA - sliding tonal analysis) srovnán s vypočítaným výsledkem výběru nejlepšího jednotlivého tónu, analýzy úzkopásmového šumu a širokopásmového šumu.
| Jednotlivý tón | Vícenásobné tóny | Úzkopásmový šum | Širokopásmový šum | |||||
| Tón | STA | Nejí. | STA | Nejí. | STA | Nejí. | STA | Nejí. |
| kódu | ze 3 | ze 3 | ze 3 | ze 3 | ||||
| (Hz) | (dB) | (dB) | (dB) | (dB) | (dB) | (dB) | (dB) | (dB) |
| 1976 | -50 | -49 | -28 | -30 | -19 | NA | 14 | 12 |
| 2070 | -45 | -45 | -22 | -32 | -14 | NA | 13 | 12 |
| 2163 | -40 | -39 | -29 | -25 | -9 | NA | 13 | 12 |
| 2257 | -34 | -33 | -28 | -28 | -3 | NA | 12 | 12 |
| 2351 | -28 | -27 | -20 | -28 | 1 | NA | 12 | 12 |
| 2444 | -34 | -34 | -23 | -33 | 2 | 7 | 13 | 12 |
| 2538 | -34 | -34 | -24 | -34 | 3 | 7 | 13 | 12 |
| 2632 | -24 | -24 | -18 | -24 | 5 | Ί | 14 | 12 |
| 2726 | -26 | -26 | -21 | -26 | 5 | 7 | 14 | 12 |
| 2819 | -27 | -27 | -22 | -27 | 6 | NA | 15 | 12 |
Např. v klouzavé tónové analýze (STA) pro případ jednotlivého tónuje maskovací tón 2500 Hz, odpovídající kritické šířce pásma 0,002 * 25001’5 + 100 ~ 350 Hz. Body zlomu pro křivku na obr. 7F jsou při 2500 ± 0,3*350 Hz nebo 2395 Hz a 2605 Hz. Frekvence kódu 1976 Hz je vidět na části záporného stoupání křivky na obr. 7F, takže maskovací činitel je mfactor =0,025119 * 102'4 *(2^10^197^° = 3,364* 10-5 = -44,7dB
V kritickém pásmu 1976 Hz jsou tři tóny kódu, takže maskovací výkon je rozdělen mezi ně
3,364* 10’s/3 =-49,5 dB
Tento výsledek je zaokrouhlen na -50 dB uvedený nahoře vlevo v tabulce výpočtů vzorků.
-22CZ 288497 B6
V analýze „nejlepší ze 3“ (v tabulce označení „nejí, ze 3“) se vypočítá tónové maskování podle metody pro jednotlivý tón, vysvětlené výše ve spojení s obr. 7F.
V analýze „nejlepší ze 3“ se vypočítá maskovací úzkopásmový šum prvním výpočtem středního výkonu přes kritické pásmo se středem na frekvenci tónu kódu, který je předmětem zájmu. Tóny s výkonem větším než střední výkon se neuvažují jako část šumu a jsou odstraněny. Součet zbývajícího výkonu je výkon úzkopásmového šumu. Maximální přípustný výkon tónu kódu je -6 dB výkonu úzkopásmového šumu pro všechny tóny kódu uvnitř kritické šířky pásma tónu kódu, které je předmětem zájmu.
V analýze „nejlepší ze 3“ se vypočítá maskovací širokopásmový šum výpočtem výkonu úzkopásmového šumu pro kritická pásma se středem 2000 Hz, 2280 Hz, 2600 Hz a 2970 Hz. Minimální výsledný výkon úzkopásmového šumu se násobí poměrem celkové šířky pásma k vhodné kritické šířce pásma k nalezení výkonu širokopásmového šumu. Např. jestliže pásmo se středem 2600 Hz, které má kritickou šířku pásma 370 Hz je minimem, násobí se jeho výkon úzkopásmového šumu poměrem 1322 Hz/370 Hz = 3,57 k vytvoření \ýkonu širokopásmového šumu. Přípustný výkon tónu kódu je -3 dB výkonu širokopásmového šumu. Když existuje deset tónů kódu, je maximální přípustný výkon pro každý tón o 10 dB menší nebo -13 dB výkonu širokopásmového šumu.
Výpočty klouzavé tónové analýzy jsou chápány, aby obecně odpovídaly výpočtům „nejlepší ze 3“, což ukazuje, že klouzavá tónová analýza je silná metoda. Kromě toho jsou výsledky poskytnuté klouzavou tónovou analýzou v případě vícenásobných tónů lepší, tj. dovolují větší výkony tónů kódu než pro analýzu „nejlepší ze 3“, což ukazuje, že klouzavá tónová analýza je vhodnější i v případech, které se nehodí čistě do jednoho z výpočtů „nej lepší ze 3“.
Provedení kodéru, kteiý používá analogové obvody je uvedeno v blokovém schématu na obr. 8. Analogový kodér přijímá zvukový signál v analogové formě na vstupních svorkách 210, ze kterých je zvukový signál dodáván jako vstup do obvodů generátoru N složek 210] až 220n. z nichž každý generuje příslušnou složku kódu Ci až Cm. Pro jednoduchost a srozumitelnost jsou na obr. 8 uvedeny jen obvody generátoru složek 220i a 220n. K řízenému generování složek kódu příslušného symbolu dat ke vkládání do zvukového signálu, aby byl vytvořen kódovaný zvukový signál, je každý z obvodů generátoru složek napájen příslušnými svorkami vstupu dat 222i až 222n. které slouží jako umožňující vstup pro jeho příslušný obvod generátoru složky. Každý symbol je kódován jako podsoubor složek kódu C] až Cn výběrovým použitím umožňujícího signálu pro určité obvody generátoru složek 220i až 220n. Generované složky kódu, které odpovídají každému symbolu dat, jsou dodávány jako vstupy do sčítacího obvodu 226, který přijímá vstupní zvukový signál ze vstupních svorek 210 jako další vstup a slouží ke sčítání složek kódu se vstupním zvukovým signálem, aby se vytvořil kódovaný zvukový signál, který je odtud dodáván j ako výstup.
Každý z obvodů generátoru složek je konstrukčně podobný a obsahuje příslušné obvody pro určení vyvažovačích činitelů 230] až 23On. příslušný signální generátor 232i až 232n a příslušné spínací obvody 234i až 234N. Každý ze signálních generátorů 232i až 232N vytváří příslušné různé frekvence složek kódu a dodává generovanou složku do příslušného spínacího obvodu 234i až 234n. z nichž každý má druhý vstup s vazbou na zem a výstup s vazbou na vstup příslušného jednoho z násobících obvodů 236i až 23 6n. V odezvě na přijetí umožňujícího vstupu na jeho příslušných svorkách vstupu dat 222] až 222n reaguje každý spínací obvod 2341 až 234n. vytvořením vazby výstupu jeho příslušného signálního generátoru 232] až 232n na vstup odpovídajícího jednoho z násobících obvodů 236i až 236n. Avšak při nepřítomnosti umožňovacího signálu na vstupu dat, spojí každý spínací obvod 234i až 234N svůj výstup s uzemněným vstupem, takže výstup odpovídající násobičky 236i až 236n je na nulové úrovni.
-23CZ 288497 B6
Každý obvod pro určení vyvažovačích činitelů 230i až 23On slouží k vyhodnocení schopnosti frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř odpovídajícího frekvenčního pásma maskovat složku kódu vytvořenou odpovídajícím generátorem 232i až 232n k vytvoření vyvažovacího činitele, který dodává vstup do odpovídajícího násobícího obvodu 236i až 236n. aby upravil amplitudu odpovídající složky kódu k zajištění toho, že bude maskována částí zvukového signálu, která byla vyhodnocena obvodem pro určení vyvažovačích činitelů. Na obr. 9 je v blokové formě znázorněna konstrukce každého z obvodů pro určení vyvažovačích činitelů 230i až 23On. uvedená jako příklad obvodu 230. Obvod 230 obsahuje maskovací filtr 240, který přijímá zvukový signál na svém vstupu a slouží k oddělení části zvukového signálu, který se má použít k vytvoření vyvažovacího činitele k dodání k příslušné jedné z násobiček 236i až 236n. Charakteristiky maskovacího filtru jsou nadto vybrány, aby vyvážily amplitudy frekvenčních složek zvukového signálu podle jejich relativních schopností maskovat příslušnou složku kódu.
Část zvukového signálu vybraná maskovacím filtrem 240 je dodána do obvodu absolutní hodnoty 242, který vytvoří výstup, představující absolutní hodnotu části signálu uvnitř frekvenčního pásma procházejícího maskovacím filtrem 240. Výstup obvodu absolutní hodnoty 242 je dodán jako vstup normovacímu zesilovači 244, který má zisk vybraný k vytvoření výstupního signálu, který při násobení výstupem odpovídajícího přepínače 234j až 234n. vytvoří složku kódu na výstupu odpovídající násobičky 236j až 236n. která zajistí, že násobená složka kódu bude maskována vybranou částí zvukového signálu, procházejícího maskovacím filtrem 240, když kódovaný zvukový signál bude reprodukován jako zvuk. Každý obvod pro určení vyvažovačích činitelů 230i až 23On proto vytváří signál představující vyhodnocení schopnosti vybrané části zvukového signálu maskovat odpovídající složku kódu.
V jiných provedeních analogového kodéru v souladu s tímto vynálezem jsou dodávány vícenásobné obvody pro určení vyvažovačích činitelů pro každý generátor složek kódu, a každý z vícenásobných obvodů pro určení vyvažovačích činitelů, odpovídající dané složce kódu, vyhodnocuje schopnost rozdílné části zvukového signálu maskovat tu určitou složku, když kódovaný signál je reprodukován jako zvuk. Např. může být dodáno množství takových obvodů pro určení vyvažovačích činitelů, z nichž každý vyhodnocuje schopnost části zvukového signálu uvnitř relativně úzkého frekvenčního pásma (takového, že energie zvukového signálu uvnitř takového pásma se bude se vší pravděpodobností skládat z jediné frekvenční složky) maskovat příslušnou složku kódu, když kódovaný zvukový signál je reprodukován jako zvuk. Další obvod pro určení vyvažovacího činitele může být také napájen pro stejnou příslušnou složku kódu pro vyhodnocení schopnosti energie zvukového signálu uvnitř kritického pásma, které má frekvenční složku kódu jako střed frekvence, maskovat složky kódu, když kódovaný signál je reprodukován jako zvuk.
K tomu ještě i když jsou různé prvky provedení na obr. 8 a 9 realizovány analogovými obvody, bude oceněno, že stejné funkce prováděné takovými analogovými obvody, mohou také být realizovány v celku nebo částečně digitálními obvody.
Dekódování
Nyní budou popsány dekodéry a dekódovací metody, které jsou zvlášť přizpůsobeny pro dekódování zvukových signálů kódovaných technikami podle vynálezu vysvětlenými zde výše, stejně tak jako obecně pro dekódování kódů vložených do zvukových signálů takových, že kódy mohou být z nich rozlišeny na základě amplitudy. V souladu s určitými základními vlastnostmi tohoto vynálezu a s odvoláním na funkční blokové schéma na obr. 10 se přítomnost jedné nebo více složek kódu v kódovaném zvukovém signálu zjistí vytvořením očekávané amplitudy nebo amplitud pro jednu nebo více složek kódu na základě jedné nebo obou úrovní zvukového signálu a úrovni šumu nezvukového signálu, jak je naznačeno funkčním blokem 250. Jeden nebo více signálů představujících takovou očekávanou amplitudu nebo amplitudy se dodává, jako v 252 na obr. 10, k určení přítomnosti složky kódu zjištěním signálu odpovídajícího očekávané amplitudě
-24CZ 288497 B6 nebo amplitudám, jak je naznačeno funkčním blokem 254. Dekodéry v souladu s tímto vynálezem jsou zvláště dobře přizpůsobeny pro zjišťování přítomnosti složek kódu, které jsou maskovány jinými složkami zvukového signálu, protože vztah amplitud mezi složkami kódu a jinými složkami zvukového signálu je do určité míry určen předem.
Obr. 11 je blokové schéma dekodéru v souladu s provedením tohoto vynálezu, které používá digitální zpracování signálů pro vyjmutí kódů z kódovaných zvukových signálů přijatých dekodérem v analogové formě. Dekodér na obr. 11 má vstupní svorky 260 pro přijetí kódovaného analogového zvukového signálu, kterým může být např. signál sejmutý mikrofonem a zahrnující televizní nebo rozhlasové vysílání reprodukované přijímačem jako zvuk anebo ještě kódované analogové zvukové signály poskytnuté ve formě elektrických signálů přímo z takového přijímače. Takový kódovaný analogový zvukový signál může být také vytvořen reprodukováním zvukového záznamu jako je kompaktní disk nebo magnetofonová kazeta. Analogové přizpůsobovací obvody 262 mají vazbu se vstupem 260 k přijetí kódovaného analogového zvukového signálu a slouží k zesílení signálu, automatickému řízení zisku a filtraci dolní propusti proti změně znění před analogovou/digitální přeměnou. Ktomu ještě analogové přizpůsobovací obvody 262 slouží k provedení operace filtrace pásmové propusti, aby se zajistilo, že výstup signálů je tím omezen na rozsah frekvencí, ve kterých se mohou objevit složky kódu. Analogové přizpůsobovací obvody 262 vydávají zpracované analogové zvukové signály analogovému/digitálním měniči (A/D) 263, který přemění přijaté signály na digitální formu a dodá stejné signály digitálnímu procesoru signálů (DSP) 266, který zpracuje digitalizované analogové signály, aby zjistil přítomnost složek kódu a určuje symboly kódu, které představují. Digitální procesor signálů 266 má vazbu s pamětí 270 (obsahující jak programové, tak datové ukládací paměti) a s obvodem vstupu/výstupu (I/O - input/output) 272 k přijetí vnějších příkazů (např. příkaz k inicializaci dekódování nebo příkaz k vydání uložených kódů) a k vydání dekódovaných zpráv.
Nyní bude popsán provoz digitálního dekodéru na obr. 11 k dekódování zvukových signálů kódovaných pomocí přístroje na obr. 3. Analogové přizpůsobovací obvody 262 slouží k filtrování pásmovou propustí kódovaných zvukových signálů s průchozím pásmem rozprostírajícím se přibližně od 1,5 kHz do 3,1 kHz a DSP 266 vzorkuje filtrované analogové signály při dostatečně vysoké rychlosti. Digitalizovaný zvukový signál je potom pomocí DSP 266 oddělen do rozsahů frekvenčních složek nebo minimálních rozlišení zpracováním FFT. Ještě přesněji provádí se překrývání v oknech FFT na předem určený počet nejaktuálnějších bodů dat, takže nová FFT se provádí periodicky po přijetí dostatečného počtu nových vzorků. Data jsou vyvážena, jak je vysvětleno níže, a FFT se provádí, aby se xytvořil předem určený počet frekvenčních minimálních rozlišení FFT, z nichž každé má předem určenou šířku. Energie B(i) pro každé frekvenční minimální rozlišení FFT v rozsahu obklopujícím frekvence složek kódu se vypočítá pomocí DSP 266.
Odhad úrovně šumu se provede kolem každého minimálního rozlišení FFT, ve kterém se může objevit složka kódu. Podle toho kde se použije dekodéru podle obr. 11 k dekódování signálů kódovaných provedením na obr. 3, tam je 40 frekvenčních minimálních rozlišení FFT, ve kterých se může objevit složka kódu. Pro každé takové frekvenční minimální rozlišení FFT se odhadne úroveň šumu následovně. Nejdříve se vypočítá střední energie E(j) ve frekvenčních minimálních rozlišeních FFT uvnitř okna rozprostírajícího se ve frekvenci nad a pod určitým frekvenčním minimálním rozlišením FFT j, které je předmětem zájmu (tj. minimální rozlišení FFT, ve kterém se může objevit složka kódu) se vypočítá v souladu s následujícím vztahem
E(j) =----------ΣΒ(ί),
2w+ 1
-25CZ 288497 B6 kde i = (j-w) -> (j+w) a w představují rozsah okna nad a pod minimálním rozlišení FFT, které je předmětem zájmu, v počtu minimálních rozlišení FFT. Potom úroveň šumu NS(j) ve frekvenčním minimálním rozlišení FFT j se odhadne v souladu s následujícím vzorcem
NSG) = (ΣΒη(ί))/(Σδ(ί)) kde Bn(i) se rovná B(i) (úroveň energie v minimální rozlišení FFT i) jestliže B(i) < EG) a B(i) se jinak rovná nule, a δ(ΐ) se rovná 1, jestliže B(i) < EG) a δ(ί) se jinak rovná nule.
To znamená, že složky šumu jsou uvažovány, že obsahují ty složky, které mají úroveň menší než střední úroveň energie uvnitř určitého okna, obklopujícího minimální rozlišení FFT, které je předmětem zájmu, a tak obsahují složky zvukového signálu, které spadají pod takovou střední úroveň energie.
Jestliže byla jednou odhadnuta úroveň šumu pro minimální rozlišení FFT, které je předmětem zájmu, odhadne se poměr signálu k šumu SNRG) pro ono minimální rozlišení FFT dělením úrovně energie BG) v minimálním rozlišení FFT, které je předmětem zájmu, odhadnutou úrovní šumu NSG). Hodnoty SNRG) se používají jak pro zjištění přítomnosti, tak pro časování synchronizačních symbolů, stejně tak jako stavů datových symbolů, jak je vysvětleno níže. Mohou se použít různé techniky k vypuštění složek zvukového signálu z úvah o složkách kódu na statistickém základu. Např. se může uvažovat, že minimální rozlišení FFT, které má největší poměr signálu k šumu, obsahuje složku zvukového signálu. Jinou možností je vyloučení těch minimálních rozlišení FFT, která mají SNRG) na^ předem určenou hodnotou. Ještě jinou možností je vypuštění z úvah těch minimálních rozlišení FFT, která mají nevyšší a/nebo nejnižší SNRG).
Jestliže se ke zjištění přítomnosti kódů ve zvukových signálech, kódovaných pomocí přístroje podle obr. 3, použije přístroje podle obr. 11, nahromadí tento přístroj data vyznačující přítomnost složek kódu v každém z minimálních rozlišení FFT, která jsou předmětem zájmu, opakovaně alespoň pro větší část předem určeného intervalu, ve kterém může být nalezen symbol kódu. Podle toho se předchozí proces opakuje vícenásobně a data o přítomnosti složky jsou nahromaděna pro každé minimální rozlišení FFT, které je předmětem zájmu, v tom časovém rámci. Techniky pro vytvoření dostatečného rámce času pro zjištění, založené na užití synchronizačních kódů, budou vysvětleny podrobněji zde níže. Jestliže DSP 266 jednou nahromadí taková data pro důležitý časový rámec, určí potom, který z možných signálů kódu byl přítomen ve zvukovém signálu způsobem popsaným níže. DSP 266 potom uloží zjištěný symbol kódu do paměti 270 společně s časovým razítkem pro identifikaci času, ve kterém byl symbol zjištěn na základě vnitřního časového signálu DSP. Potom v odezvě na vhodný příkaz kDSP 266, přijatý prostřednictvím vstupního/výstupního (I/O) obvodu 272, DSP způsobí, že paměť 270 vydá uložené symboly kódu a časová razítka prostřednictvím vstupních/výstupních (I/O) obvodů 272.
Vývojové diagramy na obr. 12A a 12B znázorňují sled operací, které provádí DSP 266 při dekódování symbolu kódovaného v analogovém zvukovém signálu, přijatém na vstupních svorkách 260. Nejdříve podle obr. 12A, po inicializaci dekódovacího procesu, vstoupí DSP 266 do smyčky hlavního programu v kroku 450, ve kterém nastaví označení SYNCH tak, že DSP 266 nejdříve začne operaci ke zjišťování přítomnosti synchronizačních symbolů E a S ve vstupním zvukovém signálu v předem určeném pořadí zprávy. Když je jednou proveden krok 450 vyvolá DSP 266 podprogram DET, který je znázorněn ve vývojovém diagramu na obr. 12B k hledání přítomnosti složek kódu, představujících synchronizační symboly ve zvukovém signálu.
Na obr. 12B v kroku 454 DSP shromáždí a uloží opakovaně vzorky vstupního zvukového signálu, dokud není uložen dostatečný počet pro provedení FFT, popsané výše. Když toto bylo jednou provedeno, jsou data podrobena váhové funkci, takové jako je kvadratická kosinová váhová funkce, Kaiser-Besselova funkce, Gaussova (Poissonova) funkce, Hanningova funkce nebo jiné vhodné váhové funkce, jak je naznačeno v kroku 456, pro rozdělení dat do oken. Kde
-26CZ 288497 B6 jsou ale složky kódu dostatečně zřetelné, vyvažování se nepožaduje. Data rozdělená do oken jsou potom podrobena překrývající FFT, jak je vyznačeno v kroku 460.
Jakmile je FFT jednou dokončena, je v kroku 462 zkoušeno označení SYNCH, aby se poznalo, zda je nastaveno (v tom případě je očekáván synchronizační symbol) nebo znovu nastaveno (vtom případě je očekáván symbol bitu dat). Protože na začátku nastavení DSP označení SYNCH ke zjištění přítomnosti složek kódu, představujících synchronizační symboly, pokračuje program krokem 466, ve kterém se data ve frekvenční oblasti získaná pomocí FFT v kroku 460 vyhodnotí k určení toho, zda taková data vyznačují přítomnost složek, představujících synchronizační symbol E nebo synchronizační symbol S.
Za účelem zjištění přítomnosti a časování synchronizačních symbolů se nejdříve určí součet hodnot SNR(j) pro každý možný synchronizační symbol a datový symbol. V daném času během procesu zjišťování synchronizačních symbolů bude očekáván zvláštní symbol. V prvním kroku při zjišťování očekávaného symbolu se určí, zda součet jeho odpovídajících hodnot SNR(j) je větší, než libovolného z ostatních symbolů. Je-li tomu tak, je potom stanoven práh zjištění na základě úrovní šumu ve frekvenčních minimálních rozlišeních FFT, která mohou obsahovat složky kódu. To znamená, protože v libovolném daném času je do kódovaného zvukového signálu vložen jen jeden symbol kódu, bude jen jedna čtvrtina minimálních rozlišení FFT, které je předmětem zájmu, obsahovat složky kódu. Zbývající tři čtvrtiny budou obsahovat šum, tj. programové zvukové složky a/nebo jinou vnější energii. Práh zjištění je vytvořen jako střední hodnota SNR(j) pro všech čtyřicet frekvenčních minimálních rozlišení FFT, která jsou předmětem zájmu, ale může být upraven násobícím činitelem pro započítání účinků okolního šumu a/nebo pro kompenzování pozorované četnosti chyb.
Když byl takto stanoven práh zjištění, je součet hodnot SNR(j) očekávaného synchronizačního symbolu srovnán s práhem zjištění, aby se určilo, zdaje nebo není větší než práh. Je-li tomu tak, je zaznamenáno platné zjištění očekávaného synchronizačního symbolu. Když toto bylo jednou splněno, jak je naznačeno krokem 470. vrátí se program do smyčky hlavního zpracování na obr. 12A v kroku 472, kde se určí (jak je vysvětleno zde níže), zda vzorek dekódovaných dat splňuje předem určená kvalifikující kritéria. Není-li tomu tak, vrací se zpracování do kroku 450, aby se znovu začala hledat přítomnost synchronizačního symbolu ve zvukovém signálu, jsou-li ale taková kritéria splněna, je určeno, zda očekávaný synchronizační vzorek (tj. očekávaný sled symbolů E a S) byl přijat úplný a zjištěn, jak je naznačeno krokem 474.
Avšak po prvním průchodu podprogramem DET nebyla shromážděna dostatečná data k určení toho, zda vzorek splňuje kvalifikující kritéria, takže z kroku 474 se zpracování vrací do podprogramu DET k provedení další FFT a vyhodnocení přítomnosti synchronizačního symbolu. Byl-li podprogram DET jednou proveden v předem určeném počtu opakování, když se zpracování vrací do kroku 472, určují DSP, zda nahromaděná data splňují kvalifikující kritéria pro synchronizační vzorek.
To znamená, že když DET byl jednou proveden v takovém předem určeném počtu opakování, byl proveden odpovídající počet vyhodnocení v kroku 466 podprogramu DET. Počet opakování, ve kterých byl nalezen symbol „E“ je použit v jednom provedení jako míra množství energie symbolu „E“ v průběhu odpovídající doby. Avšak místo toho se mohou použít jiné míry energie symbolu „E“ (takové jako jsou celkové poměry SNR minimálního rozlišení FFT symbolu E, které překračují střední energii minimálního rozlišení FFT). Po novém zavolání podprogramu DET a provedení dalšího vyhodnocení v kroku 466, je v kroku 472 nejaktuálnější vyhodnocení sečteno stěmi vyhodnoceními shromážděnými během předem určeného intervalu a nejstarší vyhodnocení z nahromaděných vyhodnocení je vypuštěno. Tento proces pokračuje během vícenásobných průchodů podprogramem DET a v kroku 472 je hledána maximální hodnota energie symbolu „E“. Jestliže taková maximální hodnota není nalezena, vede to k zjištění toho, že se nenarazilo na synchronizační vzorek, takže zpracování se vrací z kroku 472 do kroku 450, aby se ještě jednou nastavilo označení SYNCH a začalo znovu hledání synchronizačního vzorku.
-27CZ 288497 B6
Bylo-li však takové maximum energie signálu „E“ nalezeno, proces vyhodnocení, provedený v kroku 472 po podprogramu DET 452, pokračuje vždy užitím stejného počtu vyhodnocení od kroku 466, ale vypuštěním nejstaršího a přičtením nejnovějšího vyhodnocení, takže je k tomuto účelu použito klouzavého datového okna. Jak tento proces pokračuje, je po předem určeném počtu průchodů v kroku 472 určeno, zda se vyskytlo křížení od symbolu „E“ k symbolu „S“. Toto je určeno v jednom provedení jako bod, ve kterém celkové poměry SNR minimálního rozlišení FFT symbolu „S“, vyplývající z kroku 466 uvnitř klouzavého okna, nejdříve překročí celkové poměry SNR minimálního rozlišení FFT symbolu „E“ během stejného intervalu. Je-li jednou nalezen takový bod křížení, zpracování pokračuje způsobem popsaným výše, aby se hledalo maximum energie symbolu „S“, které je vyznačeno největším počtem zjištění „S“ uvnitř klouzavého datového okna. Jestliže se takové maximum nenajde nebo se maximum ještě nevyskytlo v očekávaném časovém rámci po maximu energie symbolu „E“, zpracování pokračuje od kroku 472 zpět ke kroku 450, aby znovu začalo hledání synchronizačního vzorku.
Jestliže jsou předchozí kritéria splněna, je přítomnost synchronizačního vzorku oznámena v kroku 474 a zpracování pokračuje krokem 480 k určení očekávaných intervalů minimálního rozlišení FFT na základě maxim energie symbolů „E“ a „S“ a zjištěného bodu křížení. Místo předcházejícího procesu pro zjištění přítomnosti synchronizačního vzorku mohou být převzaty jiné strategie. V dalším provedení synchronizační vzorek, který nesplňuje kritéria taková, jak byla popsána výše, ale který se blíží kvalifikujícímu vzorku (tj. zjištěný vzorek není jasně nekvalifikující), může být určení toho, zda byl zjištěn synchronizační vzorek odloženo až do další analýzy, založené na vyhodnocení provedeném (jak je vysvětleno zde níže) k určení přítomnosti datových minimálních rozlišení FFT v očekávaných datových intervalech, které následují potenciální synchronizační vzorek. Na základě celku zjištěných dat, tj. jak během intervalu podezřelého synchronizačního vzorku, tak během podezřelých intervalů minimálního rozlišení FFT, může být provedena retrospektivní kvalifikace možného synchronizačního vzorku.
Podle vývojového diagramu na obr. 12A, byl-li jednou synchronizační vzorek kvalifikován, je v kroku 480, jak bylo poznamenáno výše, určeno časování bitu na základě dvou maxim a bodu křížení. To znamená, že tyto hodnoty jsou zprůměrovány, aby se určil očekávaný počáteční a koncový bod každého následujícího intervalu datového bitu. Když je toto jednou splněno, je v kroku 482 znovu nastaveno označení SYNCH k vyznačení, že DSP bude potom hledat přítomnost kteréhokoli z možného stavu bitu. Potom je znovu vyvolán podprogram DET 452, také s odvoláním na obr. 12B, podprogram se provede stejným způsobem, jak byl popsán výše až ke kroku 462, přičemž stav označení SYNCH vyznačuje, že by měl být určen stav bitu a zpracování pokračuje potom ke kroku 486. V kroku 486 hledá DSP přítomnost složek kódu nebo stav jednoho bitu vyznačením buď nulového stavu bitu nebo jednotkového stavu bitu způsobem popsaným zde výše.
Když toto bylo jednou splněno, vrací se v kroku 470 zpracování do smyčky hlavního zpracování na obr. 12A v kroku 490. kde se určí, zda byla přijata dostatečná data k určení stavu bitu. Abý se toto udělalo, musí být vykonány vícenásobné průchody podprogramem 452, takže po prvním průchodu se zpracování vrací do podprogramu DET 452 k provedení dalšího vyhodnocení, založeného na nové FFT. Když byl podprogram 452 jednou proveden v předem určeném počtu opakování, jsou v kroku 486 data shromážděna tak, aby se určilo, zda přijatá data vyznačují buď nulový stav, jednotkový stav nebo mezistav (kteiý může být rozhodnut s použitím rovnosti dat). Tj. celek poměrů SNR minimálního rozlišení FFT symbolu „0“ je srovnán s celkem poměrů SNR minimálního rozlišení FFT symbolu „1“. Kterýkoli z nich, který je větší, určuje stav dat, a jestliže jsou stejné, je stav dat neurčitý. V alternativě jsou-li celky poměru SNR minimálního rozlišení FFT symbolu „0“ a „1“ nestejné, ale dostatečně blízké, může být oznámen neurčitý stav dat. Také jestliže se použije větší počet datových symbolů, je ten symbol, pro který byl nalezen největší součet SNR, určen jako přijatý symbol.
-28CZ 288497 B6
Když se zpracování znovu vrátí ke kroku 490, je zjištěno určení stavu bitu a zpracování pokračuje ke kroku 492, ve kterém DSP ukládá data do paměti 270 s vyznačením stavu příslušného bitu pro složení slova, které má předem určený počet symbolů, představovaných kódovanými složkami v přijatém zvukovém signálu. Potom v kroku 496 se určí zda přijatá data poskytují všechny bity kódovaného slova nebo zprávy. Jestliže tomu tak není, vrací se zpracování do podprogramu DET 452 k určení stavu bitu příštího očekávaného symbolu zprávy. Jestliže se však v kroku 496 určí, že byl přijat poslední symbol zprávy, zpracování se vrací do kroku 450 k nastavení označení SYNCH, aby byla hledána přítomnost nové zprávy zjišťováním přítomnosti jejích synchronizačních symbolů, jak jsou představovány složkami kódu v kódovaném zvukovém signálu.
Podle obr. 13 je v určitých provedeních užita jedna nebo obě složky nekódovaného zvukového signálu nebo jiného šumu (společně označené v této souvislosti jako „šum“) k vytvoření srovnávací hodnoty takové jako práh, jak je naznačeno funkčním blokem 276. Jedna nebo více částí kódovaného zvukového signálu se srovnává se srovnávací hodnotou, jak je naznačeno funkčním blokem 277, ke zjištění přítomnosti složek kódu. S výhodou je kódovaný zvukový signál nejdříve zpracován k izolování složek uvnitř frekvenčního pásma nebo pásem, které mohou obsahovat složky kódu a potom jsou tyto složky nahromaděny za časové období, aby se zprůměroval šum, jak je naznačeno funkčním blokem 278.
Nyní na obr. 14 je znázorněno provedení analogového dekodéru v souladu s tímto vynálezem v blokovém schématu. Dekodér na obr. 14 obsahuje vstupní svorky 280, které mají vazbu se čtyřmi skupinami detektorů složek 282, 284. 286 a 288. Každá skupina detektorů složek 282 až 288 slouží ke zjištění přítomnosti složek kódu ve vstupním zvukovém signálu, představujících příslušný symbol kódu. V provedení na obr. 14 je přístroj dekodéru uspořádán ke zjištění přítomnosti libovolné z 4N složek kódu, kde N je celé číslo, takové že kód se skládá ze čtyř různých symbolů, z nichž každý je představován jedinečnou skupinou N složek kódu. Podle toho čtyři 282 až 288 obsahují detektory 4N složek.
Provedení jednoho z detektorů 4N složek skupin 282 až 288 je znázorněno blokovým schématem na obr. 15 a je tam ztotožněno s detektorem složek 290. Detektor složek 290 má vstup 292, který má vazbu se vstupem 280 dekodéru na obr. 14, k přijetí kódovaného zvukového signálu. Detektor složek 290 obsahuje homí větev obvodu, která má filtr pro odhad šumu 294, který v jednom provedení má formu filtru pásmové propusti s relativně širokým propustným pásmem k průchodu energie zvukového signálu uvnitř pásma se středem na frekvenci příslušné složky kódu, která má být zjištěna. Alternativně a s výhodou obsahuje filtr pro odhad šumu 294 místo toho dva filtry, z nichž jeden má propustné pásmo rozprostírající se od frekvence nad frekvencí příslušné složky kódu, která má být zjištěna, a druhý filtr, který má propustné pásmo s homí hranou pod frekvencí složky kódu, která má být zjištěna, takže dva filtry dohromady propouští energii, která má frekvence nad a pod (ale neobsahující) frekvencí složky, která má být zjištěna, ale uvnitř frekvenčního okolí. Výstup filtru pro odhad šumu 294 je spojen se vstupem obvodu absolutních hodnot 296, který vytváří výstupní signál představující absolutní hodnotu výstupu filtru pro odhad šumu 294 pro vstup integrátoru 300, který nahromadí vstupy signálů k vytvoření výstupní hodnoty, představující energii signálu uvnitř částí frekvenčního spektra, které sousedí ale neobsahuje frekvenci složky, která má být zjištěna, a vydá tuto hodnotu na neinvertující vstup diferenciálního zesilovače 302, který pracuje jako logaritmický zesilovač.
Detektor složek podle obr. 15 obsahuje také spodní větev, která zahrnuje filtr pro odhad signálu 306, který má vazbu se vstupem 292 k přijetí kódovaného zvukového signálu a kteiý slouží k propuštění pásma frekvencí podstatně užšího než je relativně široké pásmo filtru pro odhad šumu 294, takže filtr pro odhad signálu 306 propouští složky signálu v podstatě jen při frekvenci příslušné složky signálu kódu, která má být zjištěna. Filtr po odhad signálu 306 má výstup s vazbou na vstup dalšího obvodu absolutních hodnot 308, který slouží k vytvoření signálu na jeho výstupu, představujícího absolutní hodnotu signálu propuštěného filtrem pro odhad signálu 306. Výstup obvodu absolutních hodnot 308 má vazbu se vstupem dalšího integrátoru 310.
-29CZ 288497 B6
Integrátor 310 nahromadí hodnoty výstupu obvodu 308 k vytvoření výstupního signálu, který představuje energii uvnitř úzkého propustného pásma filtru pro odhad signálu pro předem určenou dobu.
Každý z integrátorů 300 a 310 má svorky pro znovunastavení s vazbou na přijetí společného znovunastavovacího signálu připojeného na svorky 312. Znovunastavovací signál je dodán řídicím obvodem 314, znázorněným na obr. 14, který periodicky vytváří znovunastavovací signál.
Na obr. 15 je výstup integrátoru 310 napojen do invertujícího vstupu zesilovače 302, který je provozován k vytváření výstupního signálu představujícího rozdíl mezi výstupem integrátoru 310 a výstupem integrátoru 300. Protože zesilovač 302 ie logaritmický zesilovač, je rozsah možných výstupních hodnot komprimován ke zmenšení dynamického rozsahu výstupu pro aplikaci na komparátor oken 316 ke zjištění přítomnosti nebo nepřítomnosti složky kódu během daného intervalu, jak je určen řídicím obvodem 314 použitím znovunastavovacího signálu. Komparátor oken vydává signál o přítomnosti kódu v případě, že vstup dodávaný ze zesilovače 302 spadá mezi dolní práh, použitý jako pevná hodnota na vstupní svorky dolního prahu komparátoru 316, a pevný horní práh, použitý na vstupní svorky horního prahu komparátoru 316.
Znovu zpět na obr. 14 má každý z detektorů N složek 290 každé skupiny detektorů složek vazbu s výstupem příslušného komparátoru oken 316 na vstup logického obvodu pro určení kódu 320. Obvod 320, který je řízen řídicím obvodem 314, nahromadí různé signály přítomnosti kódu v obvodech detektorů 4N složek 290 pro vícenásobný počet cyklů znovunastavení, jak jsou vytvořeny řídicím obvodem 314. K ukončení intervalu pro zjištění daného symbolu, logický obvod pro určení kódu 320. vytvořený jak popsáno zde níže, určí, který symbol kódu byl přijat jako ten symbol, pro který byl zjištěn největší počet složek během intervalu a vydá signál vyznačující zjištěný signál kódu na výstupních svorkách 322. Výstupní signál může být uložen do paměti, složen do větší zprávy nebo datového souboru, přenášen nebo jinak použit (např. jako řídicí signál).
Intervaly ke zjištění symbolu pro dekodéry, popsané výše v souvislosti s obr. 11, 12A, 12B, 14 a 15, mohou být vytvořeny na základě časování synchronizačních symbolů, přenášených s každou kódovanou zprávou a které mají předem určené trvání a pořadí. Např. kódovaná zpráva vložená do zvukového signálu se může skládat ze dvou datových intervalů kódovaného symbolu E, následovaných dvěma datovými intervaly kódovaného symbolu S, jak byly oba popsány výše ve spojitosti sobr. 4. Dekodéry na obr. 11. 12A, 12B, 14 a 15 jsou nejdříve provozovány k hledání přítomnosti prvního předvídaného synchronizačního symbolu, tj. kódovaného symbolu E, který je přenášen během předem určené doby, a určí jeho přenosový interval. Potom dekodéry hledají přítomnost složek kódu, charakterizujících symbol S a když je zjištěn, dekodér určí jeho přenosový interval. Ze zjištěných přenosových intervalů se určí body přechodu od symbolu E k symbolu S a z tohoto bodu se nastaví intervaly zjištění pro každý symbol datového bitu. Během každého intervalu zjišťování nahromadí dekodér složky kódu pro určení příslušného symbolu přenášeného během toho intervalu výše popsaným způsobem.
Ačkoli různé prvky provedení na obr. 14 a 15 jsou realizovány analogovými obvody, bude oceněno, že stejné funkce mohou být také tam realizovány vcelku nebo zčásti digitálními obvody.
Na obr. 16 a 17 je nyní znázorněn systém pro vytváření odhadů publika pro široce rozšiřované informace, jako jsou televizní nebo rozhlasové programy. Obr. 16 je blokové schéma rozhlasové vysílací stanice pro vysílání éterem zvukových signálů, které byly kódovány pro identifikaci stanice společně s časem vysílání. Může být také zahrnuta, je-li to požadováno, identifikace vysílaného programu nebo jeho segmentu. Programový zvukový zdroj 340. jako je přehrávač kompaktního disku, přehrávač digitální magnetofonové pásky nebo živý zvukový zdroj, je řízen manažerem stanice pomocí řídicího přístroje 342, řídícího výstupní zvukové signály, které mají
-30CZ 288497 B6 být vysílány. Výstup 344 programového zvukového zdroje má vazbu se vstupem kodéru 348 v souladu s provedením na obr. 3 a obsahuje DSP 104, filtr pásmové propusti 120, analogový/digitální měnič (A/D) 124, digitální/analogový měnič (DAC) 140 a sčítací obvod 142. Řídicí přístroj 342 obsahuje základní procesor 90, klávesnici 96 a monitor 100 z provedení na obr. 3, takže základní procesor zahrnutý do řídicího přístroje 342 má vazbu s DSP zahrnutého do kodéru 348 na obr. 16. Kodér 348 je provozován při řízení řídicím přístrojem 342, aby vkládal periodicky kódovanou zprávu do zvukového signálu, který má být přenesen, zprávu obsahující vhodná identifikační data. Kodér 348 vydává kódovaný zvukový signál na vstup rádiového vysílače 350, který moduluje nosnou vlnu kódovaným programovým zvukový™ signálem a přenáší ji do éteru pomocí antény 352. Základní procesor, zahrnutý do řídicího přístroje 342, je programován pomocí klávesnice křížení kodéru, aby vydával vhodnou kódovanou zprávu, obsahující identifikační data stanice. Základní procesor vytváří automaticky data času vysílání pomocí vlastního referenčního časového obvodu.
Také podle obr. 17 je osobní monitorovací zařízení 380 systému vloženo do skříňky 382, která je dostatečně malého rozměru, aby byla držena na osobě člena publika, který se účastní na odhadovaném průzkumu publika. Každý ze členů publika je vybaven osobním monitorovacím přístrojem, takovým jako je zařízení 380, který je držen na osobě clena publika každý den během určité doby v průběhu doby průzkumu, jako je předem určená doba jednoho týdne. Osobní monitorovací zařízení 380 obsahuje všesměrový mikrofon 386, který snímá zvuky, dostupné členu publika, který nese zařízení 380, a které obsahují rozhlasové programy reprodukované jako zvuk reproduktorem rozhlasového přijímače, jako je rozhlasový přijímač 390 na obr. 17.
Osobní monitorovací zařízení 380 obsahuje také přizpůsobovací obvody signálu 394, které mají vstup vázaný s výstupem mikrofonu 386 a které slouží k zesílení jejich výstupu a k podrobení výstupu filtraci pásmovou propustí, přičemž obojí zeslabuje frekvence mimo frekvenční pásmo zvukového signálu, který obsahuje různé frekvenční složky kódu, vložené do programového zvukového signálu kodérem 348 na obr. 16, stejně tak jako provádí filtraci proti změně znění před analogovou/digitální přeměnou.
Digitální obvody osobního monitorovacího zařízení 380 jsou na obr. 17 znázorněny ve formě funkčního blokového schématu, které obsahuje blok dekodéru a řídicí blok, přičemž oba tyto bloky mohou být realizovány např. pomocí digitálního signálního procesoru. Paměť 404 pro ukládání programu a dat má vazbu jak s dekodérem 400 k přijetí zjištěných kódů pro uložení, stejně tak s řídicím blokem 402 pro řízení provozu psaní a čtení paměti 404. Vstupní/výstupní (I/O) obvod 406 má vazbu s pamětí 404 k přijetí dat, které mají být vydány osobním monitorovacím zařízením 380, stejně tak jako k uložení programových instrukcí. Vstupní/výstupní obvod 406 má také vazbu s řídicím blokem 402 pro řízení provozu vstupu a výstupu zařízení 380.
Dekodér 400 je provozován v souladu s dekodérem na obr. 11, popsaným zde výše, a vydává data kódu identifikujícího stanici a čas, k uložení v paměti 404. Osobní monitorovací zařízení 380 ie také opatřeno konektorem, znázorněným schematicky jako 410, k vydání nahromaděných dat kódu identifikujícího stanici a čas, uložených v paměti 404, stejně tak jako k přijetí příkazů z vnějšího zařízení.
Osobní monitorovací zařízení 380 je s výhodou schopné pracovat s napojenou stanicí, jak je vysvětleno v US patentové přihlášce série č. 08/101 558, vyplněné 2. srpna 1993 s názvem „Compliance Incentives for Audience Monitoring/Recording Devices“, která je obecně přiřazena k této přihlášce a která je zde začleněna jako reference. Kromě toho osobní monitorovací zařízení 380 je s výhodou vybaveno dodatečnými základními vlastnostmi přenosného zařízení pro monitorování rozhlasového vysílání, které je také popsáno v US patentové přihlášce série číslo 08/101 558.
-31 CZ 288497 B6
Napojená stanice komunikuje prostřednictvím modemu přes telefonní linky s centralizovaným vybavením pro zpracování dat k zavedení identifikujících a časových dat kódu k vytvoření zpráv týkajících se dívání a/nebo poslouchání publikem. Centralizované vybavení může také zavést informace, jako jsou proveditelné programové informace, do napojené stanice pro její použití a/nebo k poskytnutí do zařízení 380. Centralizované vybavení může dodat také informace do napojené stanice a/nebo zařízení 380 přes radiofrekvenční (RF) kanál, jako je existující frekvenčně modulované (FM) vysílání kódované takovou informací způsobem podle tohoto vynálezu. Napojené stanice a/nebo zařízení 380 je vybaveno FM přijímačem (není uveden z důvodů jednoduchosti a srozumitelnosti), který demoduluje kódované FM vysílání, aby jej dodalo do dekodéru v souladu s tímto vynálezem. Kódované FM vysílání může být také dodáváno kabelem nebo jiným přenosovým médiem.
K tomu pro monitorování pomocí osobních monitorovacích jednotek se mohou použít stacionární jednotky (jako jsou set-top jednotky). Set-top jednotky mohou mít vazbu pro přijímání kódovaného zvukového signálu v elektrické formě z přijímače nebo ještě mohou využít mikrofonu, jako je mikrofon 386 na obr. 17. Set-top jednotky mohou potom monitorovat vybrané kanály také s nebo bez monitorování složení publika s použitím tohoto vynálezu.
Mohou být uvažovány jiné aplikace pro techniku kódování a dekódování podle tohoto vynálezu.
V jedné aplikaci je zvuková stopa reklamy vybavena kódy pro identifikaci k umožnění monitorování reklam k zajištění toho, že reklamy byly vysílány (televizním nebo rozhlasovým vysíláním nebo jinak) v dohodnutých časech.
Ještě v jiných aplikacích se přenášejí řídicí signály ve formě kódů, vytvořených v souladu s tímto vynálezem. V takové aplikaci interaktivní hračka přijme a dekóduje kódovaný řídicí signál, vložený do zvukové části televizního nebo rozhlasového vysílání nebo do záznamu zvuku a provede příslušnou činnost. V jiné aplikaci jsou řídicí kódy rodičů vloženy do zvukových částí televizního nebo rozhlasového vysílání nebo do záznamů zvuku, takže přijímací nebo reprodukční zařízení po dekódování takových kódů mohou provést řídicí funkce rodičů, aby selektivně zabránily přijetí nebo reprodukci vysílání nebo záznamu. Řídicí kódy mohou být také vloženy do mobilních telefonních přenosů, aby se omezil neoprávněný přístup k použití mobilního telefonu identifikované osoby. V jiné aplikaci jsou do telefonních přenosů vloženy kódy k rozlišení hlasových a datových přenosů k vhodnému řízení výběru přenosové cesty, aby se zamezilo pokažení přenášených dat.
Mohou se také realizovat různé přenosové identifikační funkce, např. aby se zajistila pravost vojenských přenosů a hlasových spojení s letadlem. Uvažují se také monitorovací aplikace.
V jedné takové aplikaci nosí účastníci studií výzkumu trhu osobní monitory, které přijímají kódované zprávy přidané do veřejné adresy nebo podobných zvukových signálů v obchodních skladech nebo v prodejních uličkách k zaznamenání přítomnosti účastníků. V jiné aplikaci nosí zaměstnanci osobní monitory, které přijímají kódované zprávy přidané do zvukových signálů na pracovišti k monitorování jejich přítomnosti v určených místech.
Bezpečná spojení mohou být také realizována použitím techniky kódování a dekódování podle tohoto vynálezu. V jedné takové aplikaci mohou být provedena bezpečná spojení pod vodou pomocí kódování a dekódování podle tohoto vynálezu, buď určením úrovní složek kódu tak, že kódy jsou maskovány okolními zvuky pod vodou nebo zdrojem zvuku, který pochází z místa vysílače kódu. V jiné aplikaci jsou uskutečněny bezpečné přenosy vyhledávání osob vkládáním maskovaných kódů do přenosů zvukových signálů éterem, aby byly přijaty a dekódovány přístrojem pro vyhledávání osob.
Techniky kódování a dekódování podle tohoto vynálezu mohou být také použity k ověření pravosti hlasových podpisů. Např. při použití v telefonní objednávce může být uložený hlasový otisk srovnán s živým vokalizováním. V jiném příkladu, data, jako bezpečnostní číslo a/nebo denní doba, mohou být kódována a kombinována s hlasovým projevem a potom dekódována
-32CZ 288497 B6 a užita pro automatické řízení zpracování hlasového projevu. Kódovací zařízení podle tohoto scénáře může být buď dodatkem k telefonu nebo jinému hlasovému komunikačnímu zařízení nebo ještě oddělenou pevnou jednotkou užitou v případě, kdy je hlasový projev ukládán přímo bez vysílání telefonními linkami nebo jinak. Dalším užitím je poskytnutí ověřovacího kódu v paměti přenosného telefonu, takže proud hlasu obsahuje ověřovací kód, čímž umožňuje zjistit neoprávněné přenosy.
Je také možné dosáhnout lepšího využití pásmové šířky komunikačního kanálu vkládáním dat do hlasových nebo jiných zvukových přenosů. V jedné takové aplikaci jsou data, označující čtení přístrojů letadla, vložena do hlasového přenosu mezi letadlem a zemí, aby byli pozemní kontroloři uvědomění o provozních podmínkách letadla bez potřeby oddělených kanálů pro hlasy a data. Úroveň kódu jsou vybrány tak, že složky kódu jsou maskovány hlasovými přenosy, takže je tam tím zamezena interference.
Pirátství pásek, neoprávněné kopírování autorsky chráněných prací, jako jsou zvukové/video záznamy a hudba, mohou být také zjištěny kódováním jedinečného identifikačního čísla na zvukové části každé autorizované kopie pomocí kódovací techniky tohoto vynálezu. Jestliže je potom kódované identifikační číslo zjištěno na mnoha kopiích, je zřejmé neoprávněné kopírování.
Další aplikace určuje programy, které byly zaznamenány s použitím videorekordéru (VCR video cassete recorder) se začleněným dekodérem v souladu s tímto vynálezem. Videoprogramy (takové jako zábavné programy, reklamy apod.) jsou kódovány podle tohoto vynálezu identifikačním kódem, který identifikuje program. Když se VCR umístí do stavu nahrávání, jsou zvukové části signálů, které jsou zaznamenány, napájeny do dekodéru ke zjištění identifikačních kódů v nich. Zjištěné kódy jsou uloženy v paměti VCR pro následující použití při generování zprávy o užití záznamu.
Data, označující práce s autorskými právy, která byla vysílána stanicí nebo jinak přenášena provozovatelem, mohou být shromážděna při použití tohoto vynálezu pro zjištění ručení autorských honorářů podle autorských práv. Práce jsou kódovány příslušnými identifikačními kódy, které je jedinečně identifikují. Monitorovací jednotka poskytnutá s vysíláním nebo jiným přenášením signálů jednou nebo více stanicemi nebo provozovateli poskytuje jejich části zvukových signálů pro dekodér podle tohoto vynálezu, který zjistí identifikační kódy v nich přítomné. Zjištěné kódy jsou uloženy v paměti k použití ke generování zprávy, užité k určení ručení autorského honoráře.
Navržené dekodéiy standardu 2 podle expertní filmové skupiny (MPEG - Motion Picture Experts Group) již obsahují některé prvky akustického rozšiřovaného zpracování, potřebné pro vyjmutí kódovaných dat podle tohoto vynálezu, takže techniky znemožňující záznam (např. zamezení neoprávněného záznamu prací s autorskými právy), užívající kódy podle tohoto vynálezu se dobře hodí pro dekodéry MPEG 2. Vhodný dekodér podle tohoto vynálezu je poskytnut v rekordéru nebo jako pomocné vybavení k němu a zjišťuje přítomnost zakazovacího kódu kopie ve zvukovém signálu dodaném pro záznam. Rekordér reaguje na zakazovací kód takto zjištěný znemožněním záznamu odpovídajícího zvukového signálu a jakýchkoli doprovodných signálů, jako je videosignál. Informace o autorských právech kódované podle tohoto vynálezu je vnitřní pásmo a nevyžaduje dodatečné časování nebo synchronizaci a přirozeně doprovází programový materiál.
Ještě v dalších aplikacích programy přenášené éterem, kabelem nebo přenášené jinak, nebo také programy zaznamenané na pásce, disku nebo jinak, obsahují zvukové části kódované řídicími signály k užití přístroji provozovanými jedním nebo více diváky nebo posluchači. Např. program kreslící dráhu, kterou by mohl jet cyklista, obsahuje zvukovou část kódovanou podle tohoto vynálezu řídicími signály k užití pro stacionární cvičení na kole pro řízení odporu pedálů nebo brzdy podle zdánlivého sklonu nakreslené dráhy. Když uživatel šlape na stacionárním kole, vidí
-33CZ 288497 B6 on nebo ona program na televizoru nebo jiném monitoru a zvukové části programu jsou reprodukovány jako zvuk. Mikrofon ve stacionárním kole převádí reprodukovaný zvuk a dekodér podle tohoto vynálezu v něm zjistí kontrolní signály a stejné signály poskytuje řídicí jednotce odporu pedálů cvičebního kola.
Z předchozího bude oceněno, že techniky podle tohoto vynálezu mohou být realizovány v celku nebo zčásti při užití analogových nebo digitálních obvodů a že všechny nebo část funkcí zpracování signálů může být provedena buď hardwarovými obvody nebo použitím digitálních signálních procesorů, mikroprocesorů, mikropočítačů, vícenásobných procesorů (např. paralelních procesorů) apod.
Ačkoli byla zde detailně popsána specifická provedení vynálezu, je třeba rozumět, že vynález není omezen na tato přesná provedení a že mohou být v nich provedeny kvalifikovaným odborníkem různé modifikace bez odchýlení se od rozsahu a ducha vynálezu, jak jsou definovány v připojených nárocích.
Claims (63)
- PATENTOVÉ NÁROKY1. Způsob vkládání kódu s alespoň jednou frekvenční složkou kódu do zvukového signálu, který má množství frekvenčních složek zvukového signálu, vyznačující se tím, že se vyhodnotí maskovací schopnosti prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu k vytvoření prvního vyhodnocení maskování, potom se vyhodnotí maskovací schopnosti druhého souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu k vytvoření druhého vyhodnocení maskování, potom se určí amplituda alespoň jedné frekvenční složky kódu, založené na vybraném jednom z prvního a druhého vyhodnocení maskování a potom se vloží alespoň jedna frekvenční složka kódu do zvukového signálu.
- 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále se provede dekódování kódovaného zvukového signálu ke zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu.
- 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále se v prvním kroku vytvoří alespoň jedna frekvenční složka kódu v odezvě na data představující identifikaci alespoň jednoho vysílacího zdroje, zdroje zvukového a/nebo video programu a zvukového a/nebo video programu.
- 4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kód obsahuje množství souborů frekvenčních složek kódu, každý ze souboru frekvenčních složek kódu představuje příslušný rozdílný symbol kódu a obsahuje množství příslušných rozdílných frekvenčních složek kódu, frekvenční složky kódu souborů frekvenčních složek kódu tvoří shluky složek, uspořádané v odstupech od sebe uvnitř frekvenční oblasti, každý ze shluků složek má příslušný předem určený frekvenční rozsah a sestává z jedné frekvenční složky z každého souboru frekvenčních složek kódu, spadající do jeho příslušného předem určeného frekvenčního rozsahu, shluky složek, které sousedí uvnitř frekvenční oblasti, jsou odděleny příslušnými množstvími frekvencí,-34CZ 288497 B6 přičemž předem určený frekvenční rozsah každého příslušného shluku složek je menší než množství frekvencí, oddělujících příslušné shluky složek od jejich sousedních shluků složek.
- 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyhodnocení maskovací schopnosti prvního souboru obsahuje zjištění výkonu signálu frekvenčních složek zvukového signálu prvního souboru uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, potom určení prvního a druhého maskovacího činitele za podmínky, že výkon signálu je při každé příslušné první a druhé frekvenci uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, druhá frekvence je rozdílná od první frekvence, potom volbu toho z prvního a druhého maskovacího činitele, který představuje menší amplitudu alespoň jedné frekvenční složky kódu, a potom určení maskovací schopnosti prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu, založené na vybraném maskovacím činiteli.
- 6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále se provede první krok volby prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu z prvního frekvenčního rozsahu a druhý krok volby druhého souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu z druhého frekvenčního rozsahu užšího než je první frekvenční rozsah.
- 7. Způsob podle nároku6, vyznačující se tím, že druhý soubor množství frekvenčních složek zvukového signálu se omezí v podstatě na jedinou frekvenční složku zvukového signálu.
- 8. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se vkládá množství frekvenčních složek kódu do zvukového signálu.
- 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že množství frekvenčních složek kódu obsahuje první složku a druhou složku, které mají příslušnou minimální frekvenci a maximální frekvenci mezi všemi frekvencemi množství frekvenčních složek kódu a první frekvenční rozsah se rozprostírá alespoň od minimální frekvence množství složek signálu kódu k jejich maximální frekvenci.
- 10. Způsob podle nároku4, vyznačující se tím, že druhý soubor množství frekvenčních složek zvukového signálu obsahuje množství třetích souborů frekvenčních složek zvukového signálu, každý z množství třetích souborů má příslušný frekvenční rozsah užší než je první frekvenční rozsah, vyhodnocení schopnosti každého z množství druhých souborů obsahuje vyhodnocení schopnosti každého z množství třetích souborů maskovat alespoň příslušnou jednu z množství složek signálu kódu k vytvoření odpovídajícího třetího vyhodnocení maskování, přičemž přidělování amplitudy obsahuje přidělování odpovídající amplitudy každé z množství složek signálu kódu na základě alespoň jednoho z odpovídajících třetích vyhodnocení, a přičemž vkládání alespoň jedné komponenty frekvence kódu obsahuje vkládání množství složek signálu kódu do zvukového signálu.
- 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že každý z množství třetích souborů frekvenčních složek zvukového signálu se omezí v podstatě na jedinou frekvenční složku zvukového signálu.
- 12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že volbou prvního souboru frekvenčních složek zvukového signálu je volba prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu z rozsahu frekvencí zvukového signálu, který má šířku pásma odpovídající šířce kritického pásma pro alespoň jednu frekvenční složku kódu.
- 13. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že přidělení amplitudy sestává z volby jednoho z prvního a druhého vyhodnocení maskování, založeného na relativních schopnostech prvního a druhého souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat alespoň jednu frekvenční složku kódu.-35CZ 288497 B6
- 14. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se dále provede první krok volby prvního souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu jako frekvenčních složek z množství frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř první skupiny zvukových frekvencí a druhý krok volby druhého souboru množství frekvenčních složek zvukového signálu z druhé skupiny zvukových frekvencí, obsahujících alespoň jednu frekvenci mimo první skupinu zvukových frekvencí.
- 15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyhodnocení maskovací schopnosti prvního souboru obsahuje zjištění výkonu signálu frekvenčních složek zvukového signálu prvního souboru uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, potom přidělení prvního a druhého maskovacího činitele za podmínky, že výkon signálu je při každé příslušné první a druhé frekvenci uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, přičemž druhá frekvence je rozdílná od první frekvence, a potom volbu jednoho z prvního a druhého maskovacího činitele, který představuje menší amplitudu alespoň jedné frekvenční složky kódu, a přičemž přidělení amplitudy obsahuje přidělení amplitudy k alespoň jedné frekvenční složce kódu, založené na zvoleném maskovacím činiteli.
- 16. Zařízení pro vkládání kódu do zvukového signálu, obsahující vstupní svorku (30) pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle nároku 1, vyznačující se tím, že ke vstupní svorce (30) je připojeno vyhodnocovací zařízení (34) pro vyhodnocení maskovací schopnosti maskovat pro lidský sluch frekvenční složky zvukového signálu, k vyhodnocovacímu zařízení (34) je připojeno přidělovací zařízení (40) pro přidělení amplitudy k frekvenčním složkám kódů, založené na vyhodnocení maskovací schopnosti, a ke vstupní svorce (30) a k přidělovacímu zařízení (40) je připojeno sdružovací zařízení (46) pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
- 17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že přidělovací zařízení (40) obsahuje komparátor pro vyhodnocení maskovací schopnosti, k němuž je připojen volič pro vyhodnocení maskování.
- 18. Digitální počítačový systém se vstupní svorkou (30) pro vstup zvukového signálu k provádění způsobu podle nároku 1, vyznačující se tím, že ke vstupní svorce (30) je připojeno vyhodnocovací zařízení (34) pro vyhodnocení maskovací schopnosti maskovat pro lidský sluch frekvenční složky zvukového signálu, k vyhodnocovacímu zařízení (34) je připojeno přidělovací zařízení (40) pro přidělení amplitudy k frekvenčním složkám kódů, založené na vyhodnocení maskovací schopnosti, a ke vstupní svorce (30) a k přidělovacímu zařízení (40) je připojeno sdružovací zařízení (46) pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
- 19. Digitální počítačový systém podle nároku 18, vyznačující se tím, že dále obsahuje detektor frekvenční složky kódu zakódovaného zvukového signálu.
- 20. Způsob vkládání kódu, který má množství frekvenčních složek kódu, do zvukového signálu, který má množství frekvenčních složek zvukového signálu, přičemž množství frekvenčních složek kódu obsahuje první frekvenční složku kódu, která má první frekvenci, a druhou frekvenční složku kódu, která má druhou frekvenci rozdílnou od první frekvence, vyznačující se tím, že-36CZ 288497 B6 se vyhodnotí maskovací schopnost alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch frekvenční složku kódu, která má první frekvenci, k vytvoření prvního příslušného vyhodnocení maskování, potom se vyhodnotí maskovací schopnost alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch frekvenční složku kódu, která má druhou frekvenci, k vytvoření druhého příslušného vyhodnocení maskování, potom se na základě prvního vyhodnocení maskování přidělí příslušná amplituda první frekvenční složce kódu a na základě druhého vyhodnocení maskování příslušná amplituda druhé frekvenční složce kódu, načež se množství frekvenčních složek kódu vloží do zvukového signálu.
- 21. Způsob podle nároku20, vyznačující se tím, že se dále provede dekódování kódovaného zvukového signálu ke zjištění první a druhé frekvenční složky kódu.
- 22. Způsob podle nároku20, vyznačující se tím, že se dále provede první krok vytvoření první a druhé frekvenční složky kódu v odezvě na data představující identifikaci alespoň jednoho vysílacího zdroje, zdroje zvukového a/nebo obrazového programu a zvukového a/nebo obrazového programu.
- 23. Způsob podle nároku20, vyznačující se tím, že kód obsahuje množství souborů frekvenčních složek kódu, přičemž každý ze souborů frekvenčních složek kódu představuje příslušný rozdílný symbol kódu a obsahuje množství příslušných rozdílných frekvenčních složek kódu, frekvenční složky kódu souborů frekvenčních složek kódu tvoří shluky složek, rozmístěné od sebe uvnitř frekvenční oblasti, každý ze shluků složek má příslušný předem určený frekvenční rozsah a sestává z jedné frekvenční složky z každého souboru frekvenčních složek kódu, spadajících do jeho příslušného předem určeného frekvenčního rozsahu, přičemž shluky složek, které sousedí uvnitř frekvenční oblasti, jsou odděleny příslušnými množstvími frekvencí, a přičemž předem určený frekvenční rozsah každého příslušného shluku složek je menší než množství frekvencí, oddělujících příslušné shluky složek od jejich sousedních shluků složek.
- 24. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že vyhodnocení maskovací schopnosti alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat frekvenční složku kódu, která má první frekvenci, obsahuje zjištění výkonu signálu frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, potom určení prvního a druhého maskovacího činitele za podmínky, že výkon signálu je při každé příslušné první a druhé frekvenci uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, přičemž druhá frekvence je rozdílná od první frekvence, potom volbu jednoho z prvního a druhého maskovacího činitele, který představuje menší amplitudu alespoň jedné frekvenční složky kódu, a potom určení maskovací schopnosti alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat frekvenční složku kódu, která má první frekvenci, na základě zvoleného maskovacího činitele.
- 25. Způsob podle nároku20, vyznačující se tím, že první a druhé vyhodnocení maskování obsahuje data úrovně signálu odpovídající příslušným úrovním první a druhé frekvenční složky kódu.
- 26. Způsob podle nároku20, vyznačující se tím, že dále obsahuje první krok vytvoření první frekvenční složky kódu k reprezentaci prvního informačního symbolu a druhý krok vytvoření druhé frekvenční složky kódu k reprezentaci druhého informačního symbolu, rozdílného od prvního informačního symbolu.-37CZ 288497 B6
- 27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že vkládání množství frekvenčních složek kódu obsahuje vkládání první a druhé frekvenční složky kódu do společného intervalu zvukového signálu.
- 28. Zařízení pro vkládání kódu do zvukového signálu, obsahující vstupní svorku (30) pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle nároku 20, vyznačující se tím, že ke vstupní svorce (30) je připojeno vyhodnocovací zařízení (34) pro vyhodnocení maskovací schopnosti maskovat pro lidský sluch frekvenční složky zvukového signálu, k vyhodnocovacímu zařízení (34) je připojeno přidělovací zařízení (40) pro přidělení amplitudy k jednotlivým frekvenčním složkám kódů, založené na vyhodnocení maskovací schopnosti, a ke vstupní svorce (30) a k přidělovacímu zařízení (40) je připojeno sdružovací zařízení (46) pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
- 29. Zařízení podle nároku 28, vyznačující se tím, že dále obsahuje detektor frekvenčních složek kódu zakódovaného zvukového signálu.
- 30. Digitální počítačový systém se vstupní svorkou (30) pro vstup zvukového signálu k provádění způsobu podle nároku 20, vyznačující se tím, že ke vstupní svorce (30) je připojeno vyhodnocovací zařízení (34) pro vyhodnocení maskovací schopnosti maskovat pro lidský sluch frekvenční složky zvukového signálu, k vyhodnocovacímu zařízení (34) je připojeno přidělovací zařízení (40) pro přidělení amplitudy k frekvenčním složkám kódů, založené na vyhodnocení maskovací schopnosti, a ke vstupní svorce (30) a k přidělovacímu zařízení (40) je připojeno sdružovací zařízení (46) pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
- 31. Digitální počítačový systém podle nároku30, vyznačující se tím, že sdružovací zařízení (46) pro sdružování frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem je tvořeno sčítacím obvodem pro sčítání frekvenčních složek kódů se zvukovým signálem.
- 32. Způsob vkládání kódu s alespoň jednou frekvenční složkou kódu do zvukového signálu, který má množství frekvenčních složek zvukového signálu, vyznačující se tím, že se vyhodnotí schopnost alespoň jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř prvního intervalu zvukového signálu v časovém měřítku zvukového signálu při reprodukci jako zvuk během odpovídajícího prvního časového intervalu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu při reprodukci jako zvuk během druhého časového intervalu, odpovídajícího druhému intervalu zvukového signálu, odděleného od prvního intervalu zvukového signálu, k vytvoření prvního vyhodnocení maskování, potom se na základě prvního vyhodnocení maskování přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu, a potom se vloží alespoň jedna frekvenční složka kódu do části zvukového signálu uvnitř druhého intervalu zvukového signálu.-38CZ 288497 B6
- 33. Způsob podle nároku 32, vyznačující se tím, že dále se provede dekódování kódovaného zvukového signálu ke zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu.
- 34. Způsob podle nároku 32, vyznačující se tím, že dále se v prvním kroku vytvoří alespoň jedna frekvenční složka kódu v odezvě na data představující identifikaci alespoň jednoho vysílacího zdroje, zdroje zvukového a/nebo video programu a zvukového a/nebo video programu.
- 35. Způsob podle nároku 32, vyznačující se tím, že druhý interval zvukového signálu následuje po prvním intervalu zvukového signálu v časovém měřítku zvukového signálu.
- 36. Způsob podle nároku32, vyznačující se tím, že druhý interval zvukového signálu předchází první interval zvukového signálu v časovém měřítku zvukového signálu.
- 37. Zařízení pro vkládání kódu do zvukového signálu, obsahující vstupní svorku (30) pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle nároku 32, vyznačující se tím, že ke vstupní svorce (30) je připojeno vyhodnocovací zařízení (34) pro vyhodnocení maskovací schopnosti, k vyhodnocovacímu zařízení (34) je připojeno přidělovací zařízení (40) pro přidělování amplitudy a ke vstupní svorce (30) a k přidělovacímu zařízení (40) je připojeno sdružovací zařízení (46) pro sdružování frekvenčních složek kódů s dočasně odděleným zvukovým signálem.
- 38. Zařízení podle nároku37, vyznačující se tím, že dále obsahuje detektor frekvenčních složek kódu zakódovaného zvukového signálu.
- 39. Digitální počítačový systém, obsahující vstupní svorku (30) pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle nároku 32, vyznačující se tím, že ke vstupní svorce (30) je připojeno vyhodnocovací zařízení (34) pro vyhodnocení maskovací schopnosti, k vyhodnocovacímu zařízení (34) je připojeno přidělovací zařízení (40) pro přidělování amplitudy a ke vstupní svorce (30) a k přidělovacímu zařízení (40) je připojeno sdružovací zařízení (46) pro sdružování frekvenčních složek kódů s dočasně odděleným zvukovým signálem.
- 40. Způsob vkládání kódu s alespoň jednou frekvenční složkou kódu do zvukového signálu, který má množství frekvenčních složek zvukového signálu, vyznačující se tím, že se vytvoří první tónový signál, představující první v podstatě jedinou jednu z množství frekvenčních složek zvukového signálu, potom se na základě prvního tónového signálu vyhodnotí maskovací schopnost první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu, k vytvoření prvního vyhodnocení maskování, potom-39CZ 288497 B6 se na základě prvního vyhodnocení maskování přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu a potom se vloží alespoň jedna frekvenční složka kódu do zvukového signálu.
- 41. Způsob podle nároku40, vyznačující se tím, že dále se provede dekódování kódovaného zvukového signálu ke zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu.
- 42. Způsob podle nároku 40, vyznačující se tím, že dále se provede v prvním kroku vytvoření alespoň jedné frekvenční složky kódu v odezvě na data představující identifikaci alespoň jednoho vysílacího zdroje, zdroje zvukového a/nebo video programu a zvukového a/nebo video programu.
- 43. Způsob podle nároku40, vyznačující se tím, že kód obsahuje množství souborů frekvenčních složek kódu, přičemž každý ze souborů frekvenčních složek kódu představuje příslušný rozdílný symbol kódu a obsahuje množství příslušných rozdílných frekvenčních složek kódu, frekvenční složky kódu souborů frekvenčních složek kódu noří shluky složek rozmístěné v odstupech od sebe uvnitř frekvenční oblasti, každý ze shluků složek má příslušný předem určený frekvenční rozsah a sestává z jedné frekvenční složky z každého souboru frekvenčních složek kódu, spadající do jeho příslušného předem určeného frekvenčního rozsahu, shluky složek, které sousedí uvnitř frekvenční oblasti, jsou odděleny příslušnými množstvími frekvencí, a přičemž předem určený frekvenční rozsah každého příslušného shluku složek je menší než množství frekvencí, oddělujících příslušné shluky složek od jejich sousedních shluků složek.
- 44. Způsob podle nároku40, vyznačující se tím, že krok vyhodnocení maskovací schopnosti první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu zahrnuje zjištění výkonu signálu první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, načež se určí první a druhý maskovací činitel za podmínky, že výkon signálu je při každé příslušné první a druhé frekvenci uvnitř určeného frekvenčního rozsahu, přičemž druhá frekvence je rozdílná od první frekvence, načež se zvolí ten z prvního a druhého maskovacího činitele, který představuje menší amplitudu alespoň jedné frekvenční složky kódu, načež se na základě zvoleného maskovacího činitele určí maskovací schopnost první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu.
- 45. Způsob podle nároku40, vyznačující se tím, že vyhodnocení maskovací schopnosti se provede jen když zmíněná alespoň jedna frekvenční složka kódu je uvnitř kritického pásma zmíněné první v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu.
- 46. Způsob podle nároku40, vyznačující se tím, že kód obsahuje množství frekvenčních složek kódu a přidělení amplitudy alespoň jedné frekvenční složce kóduje založeno na počtu frekvenčních složek kódu uvnitř kritického pásma alespoň jedné frekvenční složky kódu.
- 47. Způsob podle nároku40, vyznačující se tím, že po vytvoření prvního tónového signálu se vytvoří druhý tónový signál, představující druhou v podstatě jedinou jednu z množství frekvenčních složek zvukového signálu, načež se na základě druhého tónového signálu vyhodnotí maskovací schopnost zmíněné druhé v podstatě jediné jedné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu, k vytvoření druhého vyhodnocení maskování, přičemž v kroku přidělení se na základě prvního a druhého vyhodnocení maskování přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu.-40CZ 288497 B6
- 48. Způsob podle nároku 47, vyznačující se tím, že v kroku přidělení se na základě rozložení výkonu mezi prvním a druhým tónovým signálem přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu.
- 49. Způsob podle nároku 47, vyznačující se tím, že v kroku přidělení se přidělí amplituda alespoň jedné frekvenční složce kódu na základě toho z prvního a druhého vyhodnocení maskování, které udává větší schopnost odpovídající jedné z první a druhé v podstatě jedné jediné z množství frekvenčních složek zvukového signálu maskovat pro lidský sluch alespoň jednu frekvenční složku kódu.
- 50. Zařízení, obsahující vstupní svorku (30, 60, 94) pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle nároku 40, vyznačující se tím, že ke vstupní svorce (30, 60, 94) pro vstup zvukového signálu je připojeno zařízení na vytváření tónového signálu, k zařízení na vytváření tónového signálu je připojeno vyhodnocovací zařízení (34, 64) na vyhodnocování maskování, k vyhodnocovacímu zařízení (34, 64) na vyhodnocování maskování je připojeno přidělovací zařízení (40) na přidělování amplitud a k přidělovacímu zařízení (40) je připojeno zařízení pro vkládání kódu.
- 51. Zařízení podle nároku 50, v kombinaci s dekódovacím zařízením pro dekódování zakódovaného zvukového signálu pro zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu.
- 52. Digitální počítačový systém, obsahující vstupní svorku (60, 94) pro vstup zvukového signálu, k provádění způsobu podle nároku 40, vyznačující se tím, že ke vstupní svorce (60, 94) pro vstup zvukového signálu je připojeno zařízení na vytváření tónového signálu, k zařízení na vytváření tónového signálu je připojeno vyhodnocovací zařízení (34) na vyhodnocování maskování, k vyhodnocovacímu zařízení (34) na vyhodnocování maskování je připojeno přidělovací zařízení (40) na přidělování amplitud a k přidělovacímu zařízení (40) je připojeno zařízení pro vkládání kódu.
- 53. Digitální počítačový systém podle nároku 52, v kombinaci s dekodérem, který má vstup pro přijímání kódovaného zvukového signálu a je provozován ke zjištění alespoň jedné frekvenční složky kódu.
- 54. Způsob kódování zvukového signálu, vyznačující se tím, že se vytvoří kód, který obsahuje množství souborů frekvenčních složek kódu, přičemž každý ze souborů frekvenčních složek kódu představuje příslušný rozdílný symbol kódu a obsahuje množství příslušných rozdílných frekvenčních složek kódu, frekvenční složky kódu souborů frekvenčních složek kódu tvoří shluky složek rozmístěných v odstupech od sebe uvnitř frekvenční oblasti, každý ze shluků složek má příslušný předem určený frekvenční rozsah a sestává z jedné frekvenční složky z každého souboru frekvenčních složek kódu, spadající do jeho příslušného předem určeného frekvenčního rozsahu, přičemž shluky složek, které sousedí uvnitř frekvenční-41CZ 288497 B6 oblasti, jsou odděleny příslušnými množstvími frekvencí, a přičemž předem určený frekvenční rozsah každého příslušného shluku složek je menší než množství frekvencí, oddělujících příslušné shluky složek od jejich sousedních shluků složek, načež se provede sdružení kódu se zvukovým signálem.
- 55. Způsob zjišťování kódu v kódovaném zvukovém signálu, přičemž kódovaný zvukový signál obsahuje množství složek signálu zvukové frekvence a alespoň jednu frekvenční složku kódu, která má amplitudu a zvukovou frekvenci zvolenou pro maskování pro lidský sluch frekvenční složky kódu alespoň jednou z množství složek signálu zvukové frekvence, vyznačující s e t í m, že na základě kódovaného zvukového signálu se vytvoří očekávaná amplituda kódu alespoň jedné frekvenční složky kódu, a potom se na základě očekávané amplitudy kódu zjistí frekvenční složka kódu v kódovaném zvukovém signálu.
- 56. Způsob zjišťování kódu v kódovaném zvukovém signálu, přičemž kódovaný zvukový signál má množství frekvenčních složek, obsahujících množství složek signálu zvukové frekvence a alespoň jednu frekvenční složku kódu, která má předem určenou zvukovou frekvenci a předem určenou amplitudu pro rozlišení alespoň jedné frekvenční složky kódu z množství složek signálu zvukové frekvence, vyznačující se tím, že se určí amplituda frekvenční složky kódovaného zvukového signálu uvnitř prvního rozsahu zvukových frekvencí, obsahujícího předem určenou zvukovou frekvenci alespoň jedné frekvenční složky kódu, potom se vytvoří amplituda šumu pro první rozsah zvukových frekvencí a potom se na základě vytvořené amplitudy šumu a určené amplitudy frekvenční složky zjistí přítomnost alespoň jedné frekvenční složky kódu v prvním rozsahu zvukových frekvencí.
- 57. Způsob vkládání kódu, který má více frekvenčních složek kódu, do zvukového signálu, vyznačující se tím, že se vytvoří první frekvenční složka kódu, potom se odděleně od první frekvenční složky kódu vytvoří druhá frekvenční složka kódu, načež se každé z první a druhé frekvenční složky kódu přidělí příslušná amplituda na základě příslušných schopností zvukového signálu maskovat první a druhou frekvenční složku kódu, a potom se více frekvenčních složek kódu vloží do zvukového signálu.
- 58. Způsob podle nároku 57, vyznačující se tím, že každá z první a druhé frekvenční složky kódu se zpočátku vytvoří tak, že její amplituda se zvolí pro maskování zvukovým signálem.
- 59. Způsob podle nároku 57, vyznačující se tím, že po vytvoření první a druhé frekvenční složky kódu se první a druhé frekvenční složce kódu přidělí příslušné amplitudy.
- 60. Způsob podle nároku 57, vyznačující se tím, že první a druhá frekvenční složka kódu se vyrobí v závislosti na datech představujících jeden symbol.-42CZ 288497 B6
- 61. Způsob kódování zvukového signálu, vyznačující se tím, že se vytvoří množství souborů frekvenčních složek kódu, přičemž každý ze souborů frekvenčních složek kódu představuje příslušný odlišný symbol kódu a je tvořen množstvím prvních frekvenčních složek kódu, přičemž frekvence každé z prvních frekvenčních složek kódu se liší od frekvence každé další první frekvenční složky kódu každého souboru frekvenčních složek kódu, a první frekvenční složky kódu alespoň dvou souborů frekvenčních složek kódu se zkombinují do zvukového signálu, takže první frekvenční složky kódu alespoň dvou souborů frekvenčních složek kódu jsou ve zvukovém signálu přítomny současně.
- 62. Způsob podle nároku 61, vyznačující se tím, že každý ze souborů frekvenčních složek kódu sestává z příslušného množství prvních frekvenčních složek kódu.
- 63. Způsob podle nároku61, vyznačující se tím, že alespoň dva ze souborů frekvenčních složek kódu obsahují frekvenční složky kódu, které mají stejné tónové frekvence kódu.
Applications Claiming Priority (2)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| US08/221,019 US5450490A (en) | 1994-03-31 | 1994-03-31 | Apparatus and methods for including codes in audio signals and decoding |
| US08/408,010 US5764763A (en) | 1994-03-31 | 1995-03-24 | Apparatus and methods for including codes in audio signals and decoding |
Publications (2)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ284096A3 CZ284096A3 (en) | 1997-04-16 |
| CZ288497B6 true CZ288497B6 (en) | 2001-06-13 |
Family
ID=26915413
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ19962840A CZ288497B6 (en) | 1994-03-31 | 1995-03-27 | Method for including a code having at least one code frequency component in an audio signal, apparatus for making the same as well as methods for detecting such code |
Country Status (23)
| Country | Link |
|---|---|
| US (3) | US6421445B1 (cs) |
| EP (1) | EP0753226B1 (cs) |
| JP (2) | JPH10500263A (cs) |
| CN (1) | CN1149366A (cs) |
| AT (1) | AT410047B (cs) |
| AU (1) | AU709873B2 (cs) |
| BR (1) | BR9507230A (cs) |
| CA (1) | CA2185790C (cs) |
| CH (1) | CH694652A5 (cs) |
| CZ (1) | CZ288497B6 (cs) |
| DE (1) | DE19581594T1 (cs) |
| DK (1) | DK176762B1 (cs) |
| FI (1) | FI115938B (cs) |
| GB (1) | GB2302000B (cs) |
| HU (7) | HU219256B (cs) |
| IL (1) | IL113190A (cs) |
| LU (1) | LU88820A1 (cs) |
| MX (1) | MX9604464A (cs) |
| NO (1) | NO322242B1 (cs) |
| NZ (2) | NZ283612A (cs) |
| PL (5) | PL183307B1 (cs) |
| SE (1) | SE519882C2 (cs) |
| WO (1) | WO1995027349A1 (cs) |
Families Citing this family (172)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US5812937B1 (en) * | 1993-04-08 | 2000-09-19 | Digital Dj Inc | Broadcast data system with multiple-tuner receiver |
| DE19581594T1 (de) | 1994-03-31 | 1997-03-27 | Arbitron Co | Vorrichtung und Verfahren zum Einfügen von Kodes in Audiosignale und zum Dekodieren |
| GB9604659D0 (en) | 1996-03-05 | 1996-05-01 | Central Research Lab Ltd | Audio signal identification |
| WO1997034383A1 (en) * | 1996-03-13 | 1997-09-18 | Digital D.J. Incorporated | Subcarrier injection system and method using adaptive level-shifted minimum shift keying |
| JP3470864B2 (ja) * | 1996-07-31 | 2003-11-25 | 日本ビクター株式会社 | 著作権情報の埋め込み装置及び記録媒体 |
| JP3503434B2 (ja) * | 1996-07-31 | 2004-03-08 | 日本ビクター株式会社 | 著作権情報の埋め込み装置及び記録媒体 |
| US7607147B1 (en) * | 1996-12-11 | 2009-10-20 | The Nielsen Company (Us), Llc | Interactive service device metering systems |
| US8183998B2 (en) | 1996-12-16 | 2012-05-22 | Ip Holdings, Inc. | System for seamless and secure networking of implantable medical devices, electronic patch devices and wearable devices |
| US6169789B1 (en) * | 1996-12-16 | 2001-01-02 | Sanjay K. Rao | Intelligent keyboard system |
| US6675383B1 (en) | 1997-01-22 | 2004-01-06 | Nielsen Media Research, Inc. | Source detection apparatus and method for audience measurement |
| WO1999036910A1 (fr) * | 1998-01-16 | 1999-07-22 | Kabusiki Kaisha Intellectual Cyber | Procede d'enregistrement permettant de specifier un support d'enregistrement original et procede permettant de specifier un tel support |
| DE69830163D1 (de) * | 1998-05-12 | 2005-06-16 | Nielsen Media Res Inc | Zuschauerermittlungssystem für digitales fernsehen |
| US6272176B1 (en) * | 1998-07-16 | 2001-08-07 | Nielsen Media Research, Inc. | Broadcast encoding system and method |
| US7006555B1 (en) | 1998-07-16 | 2006-02-28 | Nielsen Media Research, Inc. | Spectral audio encoding |
| US6061551A (en) | 1998-10-21 | 2000-05-09 | Parkervision, Inc. | Method and system for down-converting electromagnetic signals |
| US7515896B1 (en) | 1998-10-21 | 2009-04-07 | Parkervision, Inc. | Method and system for down-converting an electromagnetic signal, and transforms for same, and aperture relationships |
| US6868433B1 (en) | 1998-09-11 | 2005-03-15 | L.V. Partners, L.P. | Input device having positional and scanning capabilities |
| US7392312B1 (en) * | 1998-09-11 | 2008-06-24 | Lv Partners, L.P. | Method for utilizing visual cue in conjunction with web access |
| US7191247B1 (en) | 1998-09-11 | 2007-03-13 | Lv Partners, Lp | Method for connecting a wireless device to a remote location on a network |
| US7440993B1 (en) | 1998-09-11 | 2008-10-21 | Lv Partners, L.P. | Method and apparatus for launching a web browser in response to scanning of product information |
| US7392945B1 (en) | 1998-09-11 | 2008-07-01 | Lv Partners, L.P. | Portable scanner for enabling automatic commerce transactions |
| US6745234B1 (en) | 1998-09-11 | 2004-06-01 | Digital:Convergence Corporation | Method and apparatus for accessing a remote location by scanning an optical code |
| US7379901B1 (en) | 1998-09-11 | 2008-05-27 | Lv Partners, L.P. | Accessing a vendor web site using personal account information retrieved from a credit card company web site |
| US6823388B1 (en) | 1998-09-11 | 2004-11-23 | L.V. Parners, L.P. | Method and apparatus for accessing a remote location with an optical reader having a programmable memory system |
| US7386600B1 (en) | 1998-09-11 | 2008-06-10 | Lv Partners, L.P. | Launching a web site using a personal device |
| US6636896B1 (en) | 1998-09-11 | 2003-10-21 | Lv Partners, L.P. | Method and apparatus for utilizing an audibly coded signal to conduct commerce over the internet |
| US6704864B1 (en) | 1999-08-19 | 2004-03-09 | L.V. Partners, L.P. | Automatic configuration of equipment software |
| US6370371B1 (en) | 1998-10-21 | 2002-04-09 | Parkervision, Inc. | Applications of universal frequency translation |
| US7236754B2 (en) | 1999-08-23 | 2007-06-26 | Parkervision, Inc. | Method and system for frequency up-conversion |
| US7039372B1 (en) | 1998-10-21 | 2006-05-02 | Parkervision, Inc. | Method and system for frequency up-conversion with modulation embodiments |
| US6813485B2 (en) * | 1998-10-21 | 2004-11-02 | Parkervision, Inc. | Method and system for down-converting and up-converting an electromagnetic signal, and transforms for same |
| US7209725B1 (en) * | 1999-01-22 | 2007-04-24 | Parkervision, Inc | Analog zero if FM decoder and embodiments thereof, such as the family radio service |
| US6879817B1 (en) * | 1999-04-16 | 2005-04-12 | Parkervision, Inc. | DC offset, re-radiation, and I/Q solutions using universal frequency translation technology |
| US6853690B1 (en) | 1999-04-16 | 2005-02-08 | Parkervision, Inc. | Method, system and apparatus for balanced frequency up-conversion of a baseband signal and 4-phase receiver and transceiver embodiments |
| US7110444B1 (en) | 1999-08-04 | 2006-09-19 | Parkervision, Inc. | Wireless local area network (WLAN) using universal frequency translation technology including multi-phase embodiments and circuit implementations |
| US7693230B2 (en) | 1999-04-16 | 2010-04-06 | Parkervision, Inc. | Apparatus and method of differential IQ frequency up-conversion |
| US7065162B1 (en) | 1999-04-16 | 2006-06-20 | Parkervision, Inc. | Method and system for down-converting an electromagnetic signal, and transforms for same |
| US6871180B1 (en) * | 1999-05-25 | 2005-03-22 | Arbitron Inc. | Decoding of information in audio signals |
| US10728381B2 (en) * | 1999-06-04 | 2020-07-28 | Raman K. Rao | Reconfigurable mobile device interfaces supporting authenticated high quality video, audio, TV and multimedia services |
| JP4522509B2 (ja) * | 1999-07-07 | 2010-08-11 | アルパイン株式会社 | オーディオ装置 |
| US8295406B1 (en) | 1999-08-04 | 2012-10-23 | Parkervision, Inc. | Universal platform module for a plurality of communication protocols |
| CA2809775C (en) | 1999-10-27 | 2017-03-21 | The Nielsen Company (Us), Llc | Audio signature extraction and correlation |
| US6947893B1 (en) * | 1999-11-19 | 2005-09-20 | Nippon Telegraph & Telephone Corporation | Acoustic signal transmission with insertion signal for machine control |
| GB2358999A (en) * | 2000-02-02 | 2001-08-08 | Central Research Lab Ltd | A system and method for labelling a signal |
| JP2001275115A (ja) * | 2000-03-23 | 2001-10-05 | Nec Corp | 電子すかしデータ挿入装置および検出装置 |
| US6968564B1 (en) * | 2000-04-06 | 2005-11-22 | Nielsen Media Research, Inc. | Multi-band spectral audio encoding |
| US7010286B2 (en) | 2000-04-14 | 2006-03-07 | Parkervision, Inc. | Apparatus, system, and method for down-converting and up-converting electromagnetic signals |
| US7466742B1 (en) * | 2000-04-21 | 2008-12-16 | Nielsen Media Research, Inc. | Detection of entropy in connection with audio signals |
| US6879652B1 (en) * | 2000-07-14 | 2005-04-12 | Nielsen Media Research, Inc. | Method for encoding an input signal |
| FR2815507B1 (fr) * | 2000-10-16 | 2003-01-31 | Cit Alcatel | Procede de gestion des ressources radio dans un reseau de telecommunication interactif |
| US7454453B2 (en) | 2000-11-14 | 2008-11-18 | Parkervision, Inc. | Methods, systems, and computer program products for parallel correlation and applications thereof |
| US7010559B2 (en) * | 2000-11-14 | 2006-03-07 | Parkervision, Inc. | Method and apparatus for a parallel correlator and applications thereof |
| US20020080976A1 (en) * | 2000-12-14 | 2002-06-27 | Schreer Scott P. | System and method for accessing authorized recordings |
| US7072908B2 (en) * | 2001-03-26 | 2006-07-04 | Microsoft Corporation | Methods and systems for synchronizing visualizations with audio streams |
| US6807528B1 (en) * | 2001-05-08 | 2004-10-19 | Dolby Laboratories Licensing Corporation | Adding data to a compressed data frame |
| DE10129239C1 (de) * | 2001-06-18 | 2002-10-31 | Fraunhofer Ges Forschung | Vorrichtung und Verfahren zum Einbetten eines Wasserzeichens in ein Audiosignal |
| US8572640B2 (en) * | 2001-06-29 | 2013-10-29 | Arbitron Inc. | Media data use measurement with remote decoding/pattern matching |
| CA2456815A1 (en) * | 2001-08-22 | 2003-03-06 | Nielsen Media Research, Inc. | Television proximity sensor |
| US7085335B2 (en) * | 2001-11-09 | 2006-08-01 | Parkervision, Inc. | Method and apparatus for reducing DC offsets in a communication system |
| US7072427B2 (en) | 2001-11-09 | 2006-07-04 | Parkervision, Inc. | Method and apparatus for reducing DC offsets in a communication system |
| JP4166466B2 (ja) * | 2001-12-19 | 2008-10-15 | ソニー株式会社 | 無線通信システム及び無線通信方法、無線通信装置及びその制御方法、並びにコンピュータ・プログラム |
| US20030131350A1 (en) * | 2002-01-08 | 2003-07-10 | Peiffer John C. | Method and apparatus for identifying a digital audio signal |
| US7076558B1 (en) | 2002-02-27 | 2006-07-11 | Microsoft Corporation | User-centric consent management system and method |
| US7321640B2 (en) * | 2002-06-07 | 2008-01-22 | Parkervision, Inc. | Active polyphase inverter filter for quadrature signal generation |
| US7460584B2 (en) | 2002-07-18 | 2008-12-02 | Parkervision, Inc. | Networking methods and systems |
| US7379883B2 (en) | 2002-07-18 | 2008-05-27 | Parkervision, Inc. | Networking methods and systems |
| US7143028B2 (en) * | 2002-07-24 | 2006-11-28 | Applied Minds, Inc. | Method and system for masking speech |
| US7460827B2 (en) * | 2002-07-26 | 2008-12-02 | Arbitron, Inc. | Radio frequency proximity detection and identification system and method |
| US7239981B2 (en) | 2002-07-26 | 2007-07-03 | Arbitron Inc. | Systems and methods for gathering audience measurement data |
| US9711153B2 (en) | 2002-09-27 | 2017-07-18 | The Nielsen Company (Us), Llc | Activating functions in processing devices using encoded audio and detecting audio signatures |
| US8959016B2 (en) | 2002-09-27 | 2015-02-17 | The Nielsen Company (Us), Llc | Activating functions in processing devices using start codes embedded in audio |
| AU2003269555A1 (en) * | 2002-10-16 | 2004-05-04 | Mazetech Co., Ltd. | Encryption processing method and device of a voice signal |
| NZ539596A (en) | 2002-10-23 | 2008-11-28 | Nielsen Media Res Inc | Digital data insertion apparatus and methods for use with compressed audio/video data |
| US6845360B2 (en) * | 2002-11-22 | 2005-01-18 | Arbitron Inc. | Encoding multiple messages in audio data and detecting same |
| AU2003234420A1 (en) | 2002-12-27 | 2004-07-29 | Nielsen Media Research, Inc. | Methods and apparatus for transcoding metadata |
| JP4448847B2 (ja) * | 2003-03-03 | 2010-04-14 | インターデイジタル テクノロジー コーポレーション | 複雑さを低減させたスライディングウィンドウ方式による等化器 |
| US7042967B2 (en) * | 2003-03-03 | 2006-05-09 | Interdigital Technology Corporation | Reduced complexity sliding window based equalizer |
| JP2004297141A (ja) * | 2003-03-25 | 2004-10-21 | Nippon Hoso Kyokai <Nhk> | データ放送における視聴履歴取得システム、送信装置、及び受信装置 |
| KR100948381B1 (ko) * | 2003-05-15 | 2010-03-22 | 삼성전자주식회사 | 인간시각시스템을 이용한 영상 워터마킹 방법 |
| US7460684B2 (en) | 2003-06-13 | 2008-12-02 | Nielsen Media Research, Inc. | Method and apparatus for embedding watermarks |
| AU2003249319A1 (en) | 2003-06-20 | 2005-01-28 | Nielsen Media Research, Inc | Signature-based program identification apparatus and methods for use with digital broadcast systems |
| AU2003263032A1 (en) * | 2003-08-29 | 2005-04-14 | Kevin K. Deng | Methods and apparatus to measure media consumption |
| US7474739B2 (en) * | 2003-12-15 | 2009-01-06 | International Business Machines Corporation | Providing speaker identifying information within embedded digital information |
| US8447668B2 (en) | 2004-01-16 | 2013-05-21 | Keith Jentoft | Audio-equipped transaction card systems and approaches |
| TWI404419B (zh) | 2004-04-07 | 2013-08-01 | Nielsen Media Res Inc | 與壓縮過音頻／視頻資料一起使用之資料插入方法、系統、機器可讀取媒體及設備 |
| NZ552644A (en) | 2004-07-02 | 2008-09-26 | Nielsen Media Res Inc | Methods and apparatus for mixing compressed digital bit streams |
| WO2006023770A2 (en) | 2004-08-18 | 2006-03-02 | Nielsen Media Research, Inc. | Methods and apparatus for generating signatures |
| US7672356B2 (en) * | 2005-05-19 | 2010-03-02 | Itt Manufacturing Enterprises, Inc. | Method and apparatus for detection of a frequency coded sequence in the presence of sinusoidal interference |
| EP1739670A1 (en) * | 2005-06-29 | 2007-01-03 | Sony DADC Austria AG | Optical data carrier |
| MX2008002317A (es) | 2005-08-16 | 2008-03-24 | Nielsen Media Res Inc | Metodos y aparatos de deteccion de encendido/apagado del dispositivo de visualizacion. |
| CA2623697C (en) * | 2005-09-26 | 2015-09-22 | Nielsen Media Research, Inc. | Methods and apparatus for metering computer-based media presentation |
| US9015740B2 (en) | 2005-12-12 | 2015-04-21 | The Nielsen Company (Us), Llc | Systems and methods to wirelessly meter audio/visual devices |
| JP4728860B2 (ja) * | 2006-03-29 | 2011-07-20 | 株式会社東芝 | 情報検索装置 |
| CN101536503B (zh) | 2006-06-15 | 2012-09-26 | 尼尔森（美国）有限公司 | 利用隐藏字幕信息来计量内容曝光的方法和装置 |
| US8078301B2 (en) | 2006-10-11 | 2011-12-13 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus for embedding codes in compressed audio data streams |
| US10885543B1 (en) | 2006-12-29 | 2021-01-05 | The Nielsen Company (Us), Llc | Systems and methods to pre-scale media content to facilitate audience measurement |
| EP2132888A2 (en) | 2007-02-20 | 2009-12-16 | Nielsen Media Research, Inc. et al | Methods and apparatus for characterizing media |
| EP2156583B1 (en) * | 2007-05-02 | 2018-06-06 | The Nielsen Company (US), LLC | Methods and apparatus for generating signatures |
| US8213521B2 (en) * | 2007-08-15 | 2012-07-03 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus for audience measurement using global signature representation and matching |
| US20090074094A1 (en) * | 2007-09-14 | 2009-03-19 | Qualcomm Incorporated | Beacon symbols with multiple active subcarriers for wireless communication |
| AU2012241085B2 (en) * | 2007-11-12 | 2014-10-23 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to perform audio watermarking and watermark detection and extraction |
| EP2210252B1 (en) | 2007-11-12 | 2017-05-24 | The Nielsen Company (US), LLC | Methods and apparatus to perform audio watermarking and watermark detection and extraction |
| US8457951B2 (en) | 2008-01-29 | 2013-06-04 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus for performing variable black length watermarking of media |
| CN102982810B (zh) | 2008-03-05 | 2016-01-13 | 尼尔森（美国）有限公司 | 生成签名的方法和装置 |
| US8121830B2 (en) * | 2008-10-24 | 2012-02-21 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to extract data encoded in media content |
| US9667365B2 (en) * | 2008-10-24 | 2017-05-30 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to perform audio watermarking and watermark detection and extraction |
| US8359205B2 (en) | 2008-10-24 | 2013-01-22 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to perform audio watermarking and watermark detection and extraction |
| AU2013203820B2 (en) * | 2008-10-24 | 2016-08-04 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and Apparatus to Extract Data Encoded in Media |
| AU2013203838B2 (en) * | 2008-10-24 | 2016-09-08 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to perform audio watermarking and watermark detection and extraction |
| US9124769B2 (en) | 2008-10-31 | 2015-09-01 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to verify presentation of media content |
| US8508357B2 (en) | 2008-11-26 | 2013-08-13 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to encode and decode audio for shopper location and advertisement presentation tracking |
| CN101420564A (zh) * | 2008-12-02 | 2009-04-29 | 北京中星微电子有限公司 | 一种音频制式识别电路及终端 |
| US20100184479A1 (en) * | 2009-01-20 | 2010-07-22 | Griffin Jr Paul P | System and Apparatus for Communicating Digital Data through Audio Input/Output Ports |
| US20100268540A1 (en) * | 2009-04-17 | 2010-10-21 | Taymoor Arshi | System and method for utilizing audio beaconing in audience measurement |
| US10008212B2 (en) * | 2009-04-17 | 2018-06-26 | The Nielsen Company (Us), Llc | System and method for utilizing audio encoding for measuring media exposure with environmental masking |
| US20100268573A1 (en) * | 2009-04-17 | 2010-10-21 | Anand Jain | System and method for utilizing supplemental audio beaconing in audience measurement |
| EP2425563A1 (en) | 2009-05-01 | 2012-03-07 | The Nielsen Company (US), LLC | Methods, apparatus and articles of manufacture to provide secondary content in association with primary broadcast media content |
| US20130102241A1 (en) * | 2009-09-11 | 2013-04-25 | Lazer Spots, Llc | Targeted content insertion for devices receiving radio broadcast content |
| US20130232198A1 (en) * | 2009-12-21 | 2013-09-05 | Arbitron Inc. | System and Method for Peer-to-Peer Distribution of Media Exposure Data |
| US20110153391A1 (en) * | 2009-12-21 | 2011-06-23 | Michael Tenbrock | Peer-to-peer privacy panel for audience measurement |
| EP2362387A1 (en) | 2010-02-26 | 2011-08-31 | Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der Angewandten Forschung e.V. | Watermark generator, watermark decoder, method for providing a watermark signal in dependence on binary message data, method for providing binary message data in dependence on a watermarked signal and computer program using a differential encoding |
| EP2362385A1 (en) * | 2010-02-26 | 2011-08-31 | Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der Angewandten Forschung e.V. | Watermark signal provision and watermark embedding |
| EP2362383A1 (en) | 2010-02-26 | 2011-08-31 | Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der Angewandten Forschung e.V. | Watermark decoder and method for providing binary message data |
| EP2362382A1 (en) | 2010-02-26 | 2011-08-31 | Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der Angewandten Forschung e.V. | Watermark signal provider and method for providing a watermark signal |
| EP2362384A1 (en) | 2010-02-26 | 2011-08-31 | Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der Angewandten Forschung e.V. | Watermark generator, watermark decoder, method for providing a watermark signal, method for providing binary message data in dependence on a watermarked signal and a computer program using improved synchronization concept |
| EP2362386A1 (en) * | 2010-02-26 | 2011-08-31 | Fraunhofer-Gesellschaft zur Förderung der Angewandten Forschung e.V. | Watermark generator, watermark decoder, method for providing a watermark signal in dependence on binary message data, method for providing binary message data in dependence on a watermarked signal and computer program using a two-dimensional bit spreading |
| US8713593B2 (en) * | 2010-03-01 | 2014-04-29 | Zazum, Inc. | Detection system and method for mobile device application |
| US8855101B2 (en) | 2010-03-09 | 2014-10-07 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods, systems, and apparatus to synchronize actions of audio source monitors |
| US8768713B2 (en) * | 2010-03-15 | 2014-07-01 | The Nielsen Company (Us), Llc | Set-top-box with integrated encoder/decoder for audience measurement |
| US8732605B1 (en) | 2010-03-23 | 2014-05-20 | VoteBlast, Inc. | Various methods and apparatuses for enhancing public opinion gathering and dissemination |
| US9134875B2 (en) | 2010-03-23 | 2015-09-15 | VoteBlast, Inc. | Enhancing public opinion gathering and dissemination |
| JP5573298B2 (ja) * | 2010-03-31 | 2014-08-20 | ヤマハ株式会社 | 放音装置 |
| US8676570B2 (en) | 2010-04-26 | 2014-03-18 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods, apparatus and articles of manufacture to perform audio watermark decoding |
| US8619985B2 (en) * | 2010-04-27 | 2013-12-31 | Research In Motion Limited | Table splitting for cryptographic processes |
| JP5857418B2 (ja) * | 2011-03-02 | 2016-02-10 | 大日本印刷株式会社 | 聴覚マスキングデータの作成方法および装置 |
| GB201105992D0 (en) * | 2011-04-08 | 2011-05-18 | Univ Surrey | Source detection by spectrum sensing |
| US9380356B2 (en) | 2011-04-12 | 2016-06-28 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to generate a tag for media content |
| US9209978B2 (en) | 2012-05-15 | 2015-12-08 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to measure exposure to streaming media |
| US9515904B2 (en) | 2011-06-21 | 2016-12-06 | The Nielsen Company (Us), Llc | Monitoring streaming media content |
| CN104137557A (zh) | 2011-12-19 | 2014-11-05 | 尼尔森（美国）有限公司 | 用于对媒体呈现装置进行归属的方法和设备 |
| US9692535B2 (en) | 2012-02-20 | 2017-06-27 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus for automatic TV on/off detection |
| US9812137B2 (en) * | 2012-07-25 | 2017-11-07 | Paypal, Inc. | Data communication using audio patterns systems and methods |
| US9282366B2 (en) | 2012-08-13 | 2016-03-08 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to communicate audience measurement information |
| US10158927B1 (en) | 2012-09-05 | 2018-12-18 | Google Llc | Systems and methods for detecting audio-video synchronization using timestamps |
| US9317872B2 (en) | 2013-02-06 | 2016-04-19 | Muzak Llc | Encoding and decoding an audio watermark using key sequences comprising of more than two frequency components |
| US9313544B2 (en) | 2013-02-14 | 2016-04-12 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to measure exposure to streaming media |
| US9300645B1 (en) | 2013-03-14 | 2016-03-29 | Ip Holdings, Inc. | Mobile IO input and output for smartphones, tablet, and wireless devices including touch screen, voice, pen, and gestures |
| US20150039321A1 (en) | 2013-07-31 | 2015-02-05 | Arbitron Inc. | Apparatus, System and Method for Reading Codes From Digital Audio on a Processing Device |
| US9711152B2 (en) | 2013-07-31 | 2017-07-18 | The Nielsen Company (Us), Llc | Systems apparatus and methods for encoding/decoding persistent universal media codes to encoded audio |
| US9824694B2 (en) | 2013-12-05 | 2017-11-21 | Tls Corp. | Data carriage in encoded and pre-encoded audio bitstreams |
| US8768714B1 (en) | 2013-12-05 | 2014-07-01 | The Telos Alliance | Monitoring detectability of a watermark message |
| US8768005B1 (en) | 2013-12-05 | 2014-07-01 | The Telos Alliance | Extracting a watermark signal from an output signal of a watermarking encoder |
| US8918326B1 (en) | 2013-12-05 | 2014-12-23 | The Telos Alliance | Feedback and simulation regarding detectability of a watermark message |
| US8768710B1 (en) | 2013-12-05 | 2014-07-01 | The Telos Alliance | Enhancing a watermark signal extracted from an output signal of a watermarking encoder |
| US9699499B2 (en) | 2014-04-30 | 2017-07-04 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to measure exposure to streaming media |
| US9462471B2 (en) * | 2014-06-27 | 2016-10-04 | Mcafee, Inc. | Identification of call participants |
| CN112992164A (zh) * | 2014-07-28 | 2021-06-18 | 日本电信电话株式会社 | 编码方法、装置、程序以及记录介质 |
| US9686031B2 (en) | 2014-08-06 | 2017-06-20 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to detect a state of media presentation devices |
| JP6882168B2 (ja) * | 2014-10-15 | 2021-06-02 | エルアイエスエヌアール・インコーポレーテッド | 不可聴シグナリングトーン |
| US9804719B2 (en) * | 2014-10-23 | 2017-10-31 | Semiconductor Energy Laboratory Co., Ltd. | Electronic device |
| KR102299935B1 (ko) * | 2015-02-11 | 2021-09-09 | 하만인터내셔날인더스트리스인코포레이티드 | 모바일 디바이스 위치결정 |
| US9924224B2 (en) | 2015-04-03 | 2018-03-20 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to determine a state of a media presentation device |
| US9130685B1 (en) | 2015-04-14 | 2015-09-08 | Tls Corp. | Optimizing parameters in deployed systems operating in delayed feedback real world environments |
| US9762965B2 (en) | 2015-05-29 | 2017-09-12 | The Nielsen Company (Us), Llc | Methods and apparatus to measure exposure to streaming media |
| US9454343B1 (en) | 2015-07-20 | 2016-09-27 | Tls Corp. | Creating spectral wells for inserting watermarks in audio signals |
| US10115404B2 (en) | 2015-07-24 | 2018-10-30 | Tls Corp. | Redundancy in watermarking audio signals that have speech-like properties |
| US9626977B2 (en) | 2015-07-24 | 2017-04-18 | Tls Corp. | Inserting watermarks into audio signals that have speech-like properties |
| US10210545B2 (en) * | 2015-12-30 | 2019-02-19 | TCL Research America Inc. | Method and system for grouping devices in a same space for cross-device marketing |
| US10460709B2 (en) * | 2017-06-26 | 2019-10-29 | The Intellectual Property Network, Inc. | Enhanced system, method, and devices for utilizing inaudible tones with music |
| US10713335B2 (en) * | 2017-08-28 | 2020-07-14 | Visa International Service Association | System, method, and apparatus for detecting unlicensed performances of copyrighted creative works |
| CN111091740A (zh) * | 2020-01-14 | 2020-05-01 | 中仿智能科技（上海）股份有限公司 | 一种飞行模拟器的音响操作系统 |
| US11564003B1 (en) | 2021-09-20 | 2023-01-24 | The Nielsen Company (Us), Llc | Systems, apparatus, and methods to improve watermark detection in acoustic environments |
Family Cites Families (58)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US2470240A (en) | 1945-07-31 | 1949-05-17 | Rca Corp | Limiting detector circuits |
| US2573279A (en) | 1946-11-09 | 1951-10-30 | Serge A Scherbatskoy | System of determining the listening habits of wave signal receiver users |
| US2662168A (en) | 1946-11-09 | 1953-12-08 | Serge A Scherbatskoy | System of determining the listening habits of wave signal receiver users |
| US2660511A (en) | 1947-10-24 | 1953-11-24 | Nielsen A C Co | Lockout and recycling device for an apparatus for determining the listening habits of wave signal receiver users |
| US2660662A (en) | 1947-10-24 | 1953-11-24 | Nielsen A C Co | Search signal apparatus for determining the listening habits of wave signal receiver users |
| US2630525A (en) | 1951-05-25 | 1953-03-03 | Musicast Inc | System for transmitting and receiving coded entertainment programs |
| US2766374A (en) | 1951-07-25 | 1956-10-09 | Internat Telementer Corp | System and apparatus for determining popularity ratings of different transmitted programs |
| US3004104A (en) | 1954-04-29 | 1961-10-10 | Muzak Corp | Identification of sound and like signals |
| NL154378B (nl) | 1965-01-08 | 1977-08-15 | Frederik Adolf Nauta En Freder | Stelsel en inrichting voor het registreren van luister- en/of kijkgegevens. |
| US3492577A (en) | 1966-10-07 | 1970-01-27 | Intern Telemeter Corp | Audience rating system |
| US3845391A (en) * | 1969-07-08 | 1974-10-29 | Audicom Corp | Communication including submerged identification signal |
| JPS508907B1 (cs) * | 1970-07-08 | 1975-04-08 | ||
| JPS5619141B1 (cs) | 1970-10-24 | 1981-05-06 | ||
| JPS5221852B2 (cs) | 1971-10-19 | 1977-06-14 | ||
| US4025851A (en) | 1975-11-28 | 1977-05-24 | A.C. Nielsen Company | Automatic monitor for programs broadcast |
| DE2757171C3 (de) | 1977-12-22 | 1980-07-10 | Standard Elektrik Lorenz Ag, 7000 Stuttgart | Verfahren und Anordnung zur Übertragung zweier unterschiedlicher Informationen in einem einzigen Übertragungskanal vorgegebener Bandbreite auf einer Trägerwelle |
| US4225967A (en) | 1978-01-09 | 1980-09-30 | Fujitsu Limited | Broadcast acknowledgement method and system |
| US4230990C1 (en) * | 1979-03-16 | 2002-04-09 | John G Lert Jr | Broadcast program identification method and system |
| US4425642A (en) * | 1982-01-08 | 1984-01-10 | Applied Spectrum Technologies, Inc. | Simultaneous transmission of two information signals within a band-limited communications channel |
| JPS58198934A (ja) * | 1982-05-17 | 1983-11-19 | Sony Corp | 秘話装置 |
| US4450531A (en) | 1982-09-10 | 1984-05-22 | Ensco, Inc. | Broadcast signal recognition system and method |
| US4805020A (en) | 1983-03-21 | 1989-02-14 | Greenberg Burton L | Television program transmission verification method and apparatus |
| US4547804A (en) | 1983-03-21 | 1985-10-15 | Greenberg Burton L | Method and apparatus for the automatic identification and verification of commercial broadcast programs |
| US4967273A (en) | 1983-03-21 | 1990-10-30 | Vidcode, Inc. | Television program transmission verification method and apparatus |
| US4639779A (en) | 1983-03-21 | 1987-01-27 | Greenberg Burton L | Method and apparatus for the automatic identification and verification of television broadcast programs |
| US4703476A (en) | 1983-09-16 | 1987-10-27 | Audicom Corporation | Encoding of transmitted program material |
| FR2559002B1 (fr) | 1984-01-27 | 1986-09-05 | Gam Steffen | Procede et dispositif de detection d'une information audiovisuelle diffusee par un emetteur |
| US4613904A (en) | 1984-03-15 | 1986-09-23 | Control Data Corporation | Television monitoring device |
| US4697209A (en) | 1984-04-26 | 1987-09-29 | A. C. Nielsen Company | Methods and apparatus for automatically identifying programs viewed or recorded |
| CA1208761A (en) | 1984-06-06 | 1986-07-29 | Cablovision Alma Inc. | Method and device for remotely identifying tv receivers displaying a given channel by means of an identification signal |
| DE3506912A1 (de) * | 1985-02-27 | 1986-08-28 | Telefunken Fernseh Und Rundfunk Gmbh, 3000 Hannover | Verfahren zur uebertragung eines audiosignals |
| US4618995A (en) | 1985-04-24 | 1986-10-21 | Kemp Saundra R | Automatic system and method for monitoring and storing radio user listening habits |
| US4626904A (en) | 1985-11-12 | 1986-12-02 | Control Data Corporation | Meter for passively logging the presence and identity of TV viewers |
| GB8611014D0 (en) * | 1986-05-06 | 1986-06-11 | Emi Plc Thorn | Signal identification |
| US4718106A (en) | 1986-05-12 | 1988-01-05 | Weinblatt Lee S | Survey of radio audience |
| DE3703143A1 (de) * | 1987-02-03 | 1988-08-11 | Thomson Brandt Gmbh | Verfahren zur uebertragung eines audiosignals |
| US4843562A (en) | 1987-06-24 | 1989-06-27 | Broadcast Data Systems Limited Partnership | Broadcast information classification system and method |
| US5394274A (en) | 1988-01-22 | 1995-02-28 | Kahn; Leonard R. | Anti-copy system utilizing audible and inaudible protection signals |
| DE3806411C2 (de) * | 1988-02-29 | 1996-05-30 | Thomson Brandt Gmbh | Verfahren zur Übertragung eines Tonsignals und eines Zusatzsignals |
| US4945412A (en) | 1988-06-14 | 1990-07-31 | Kramer Robert A | Method of and system for identification and verification of broadcasting television and radio program segments |
| US4955070A (en) | 1988-06-29 | 1990-09-04 | Viewfacts, Inc. | Apparatus and method for automatically monitoring broadcast band listening habits |
| US5213337A (en) * | 1988-07-06 | 1993-05-25 | Robert Sherman | System for communication using a broadcast audio signal |
| US5023929A (en) | 1988-09-15 | 1991-06-11 | Npd Research, Inc. | Audio frequency based market survey method |
| GB8824969D0 (en) * | 1988-10-25 | 1988-11-30 | Emi Plc Thorn | Identification codes |
| NL8901032A (nl) * | 1988-11-10 | 1990-06-01 | Philips Nv | Coder om extra informatie op te nemen in een digitaal audiosignaal met een tevoren bepaald formaat, een decoder om deze extra informatie uit dit digitale signaal af te leiden, een inrichting voor het opnemen van een digitaal signaal op een registratiedrager, voorzien van de coder, en een registratiedrager verkregen met deze inrichting. |
| US4943973A (en) * | 1989-03-31 | 1990-07-24 | At&T Company | Spread-spectrum identification signal for communications system |
| US4972471A (en) | 1989-05-15 | 1990-11-20 | Gary Gross | Encoding system |
| AU7224491A (en) | 1990-01-18 | 1991-08-05 | Elliott D Blatt | Method and apparatus for broadcast media audience measurement |
| EP0446037B1 (en) * | 1990-03-09 | 1997-10-08 | AT&T Corp. | Hybrid perceptual audio coding |
| CA2036205C (en) | 1990-06-01 | 1996-11-19 | Russell J. Welsh | Program monitoring unit |
| FR2681997A1 (fr) * | 1991-09-30 | 1993-04-02 | Arbitron Cy | Procede et dispositif d'identification automatique d'un programme comportant un signal sonore. |
| US5319735A (en) | 1991-12-17 | 1994-06-07 | Bolt Beranek And Newman Inc. | Embedded signalling |
| EP0559348A3 (en) * | 1992-03-02 | 1993-11-03 | AT&T Corp. | Rate control loop processor for perceptual encoder/decoder |
| JP3446216B2 (ja) * | 1992-03-06 | 2003-09-16 | ソニー株式会社 | 音声信号処理方法 |
| US5379345A (en) | 1993-01-29 | 1995-01-03 | Radio Audit Systems, Inc. | Method and apparatus for the processing of encoded data in conjunction with an audio broadcast |
| DE19581594T1 (de) | 1994-03-31 | 1997-03-27 | Arbitron Co | Vorrichtung und Verfahren zum Einfügen von Kodes in Audiosignale und zum Dekodieren |
| US5450490A (en) * | 1994-03-31 | 1995-09-12 | The Arbitron Company | Apparatus and methods for including codes in audio signals and decoding |
| US5404377A (en) | 1994-04-08 | 1995-04-04 | Moses; Donald W. | Simultaneous transmission of data and audio signals by means of perceptual coding |
-
1995
- 1995-03-27 DE DE19581594T patent/DE19581594T1/de not_active Ceased
- 1995-03-27 PL PL95333767A patent/PL183307B1/pl not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 JP JP7525787A patent/JPH10500263A/ja active Pending
- 1995-03-27 GB GB9620181A patent/GB2302000B/en not_active Expired - Lifetime
- 1995-03-27 HU HU9602628A patent/HU219256B/hu not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 CN CN95193182.2A patent/CN1149366A/zh active Pending
- 1995-03-27 HU HU0004770A patent/HU219667B/hu not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 NZ NZ283612A patent/NZ283612A/en not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 HU HU0004767A patent/HU219627B/hu not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 MX MX9604464A patent/MX9604464A/es active IP Right Grant
- 1995-03-27 HU HU0004766A patent/HU0004766D0/hu unknown
- 1995-03-27 WO PCT/US1995/003797 patent/WO1995027349A1/en active IP Right Grant
- 1995-03-27 HU HU0004769A patent/HU219668B/hu not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 PL PL95333769A patent/PL180441B1/pl not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 BR BR9507230A patent/BR9507230A/pt not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 HU HU0004765A patent/HU219628B/hu not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 CH CH02383/96A patent/CH694652A5/de not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 EP EP95914900A patent/EP0753226B1/en not_active Expired - Lifetime
- 1995-03-27 AU AU21969/95A patent/AU709873B2/en not_active Expired
- 1995-03-27 AT AT0902795A patent/AT410047B/de not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 CA CA002185790A patent/CA2185790C/en not_active Expired - Lifetime
- 1995-03-27 PL PL95333768A patent/PL183573B1/pl not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 CZ CZ19962840A patent/CZ288497B6/cs not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 HU HU0004768A patent/HU0004768D0/hu unknown
- 1995-03-27 NZ NZ331166A patent/NZ331166A/xx not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 PL PL95316631A patent/PL177808B1/pl not_active IP Right Cessation
- 1995-03-27 PL PL95333766A patent/PL187110B1/pl not_active IP Right Cessation
- 1995-03-30 IL IL11319095A patent/IL113190A/xx not_active IP Right Cessation
-
1996
- 1996-09-25 FI FI963827A patent/FI115938B/fi not_active IP Right Cessation
- 1996-09-26 NO NO19964062A patent/NO322242B1/no not_active IP Right Cessation
- 1996-09-27 DK DK199601059A patent/DK176762B1/da not_active IP Right Cessation
- 1996-09-30 LU LU88820A patent/LU88820A1/de unknown
- 1996-09-30 SE SE9603570A patent/SE519882C2/sv not_active IP Right Cessation
-
1998
- 1998-06-08 US US09/328,766 patent/US6421445B1/en not_active Expired - Lifetime
-
2002
- 2002-07-12 US US10/194,152 patent/US6996237B2/en not_active Expired - Fee Related
-
2005
- 2005-11-04 US US11/267,716 patent/US7961881B2/en not_active Expired - Fee Related
-
2006
- 2006-01-26 JP JP2006018287A patent/JP2006154851A/ja active Pending
Also Published As
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ288497B6 (en) | Method for including a code having at least one code frequency component in an audio signal, apparatus for making the same as well as methods for detecting such code | |
| US5764763A (en) | Apparatus and methods for including codes in audio signals and decoding | |
| EP0883939B1 (en) | Simultaneous transmission of ancillary and audio signals by means of perceptual coding | |
| AU763243B2 (en) | Apparatus and methods for including codes in audio signals | |
| GB2325827A (en) | Apparatus and method for including codes in audio signals | |
| NZ502630A (en) | Encoding data onto audio signal with multifrequency sets simultaneously present on signal | |
| IL133705A (en) | Apparatus and methods for including codes in audio signals and decoding |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| PD00 | Pending as of 2000-06-30 in czech republic | ||
| MM4A | Patent lapsed due to non-payment of fee |
Effective date: 20060327 |