CZ288213B6 - Naphthyl derivative, process of its preparation, pharmaceutical preparations in which it is comprised and intermediate for its preparation - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových derivátů naftylu, vhodných k ošetřování různých medikálních indikací spojených s post-menopauzálním syndromem, nádorovým onemocněním dělohy, endometriózou a aortální proliferací buněk hladkého svalstva. Vynález se dále týká způsobů přípravy těchto derivátů a meziproduktů vhodných k přípravě těchto derivátů, jakož i farmaceutických prostředků, které naftylové deriváty podle vynálezu obsahují.

Dosavadní stav techniky „Post-menopauzální syndrom“ je výraz, kteiý popisuje různé patologické stavy, které se často vyskytují u žen, které vstoupily do fyziologické přeměny známé pod označením menopauza, nebo ji už ukončily. Ačkoli s použitím tohoto výrazu jsou uvažovány četné patologické stavy, jsou hlavní účinky post-menopauzálního syndromu zdrojem největšího dlouhodobého lékařského zájmu: osteoporóza, kardiovaskulární jevy, jako hyperlipidemie, a na estrogenu závisející rakovina, zejména rakovina prsu a dělohy.

Pojem osteoporóza popisuje skupinu nemocí, které mají různou etiologii a jsou charakterizovány čistou ztrátou kostní hmoty na jednotku objemu. Důsledkem této ztráty kostní hmoty a výsledného lámání kostí je selhání kostry v zajištění přiměřené strukturální podpoiy těla. Jedním z nejznámějších typů osteoporózy je osteoporóza spojená s menopauzou. Většina žen ztrácí přibližně 20 % až zhruba 60 % kostní hmoty v trabekulámí oblasti kosti během 3 až 6 let po ukončení menstruace. Tato rychlá ztráta je zpravidla spojena se zvýšením vstřebávání a vytváření kosti. Vstřebávací cyklus však převládá a výsledkem je čistá ztráta kostní hmoty. Osteoporóza je častou a vážnou chorobou menopauzálních žen.

Odhaduje se, že v samotných Spojených státech je touto chorobou postiženo 25 milionů žen. Důsledky osteoporózy jsou osobně škodlivé a často zapříčiňují ekonomické ztráty vzhledem ke své chroničnosti a potřebě rozsáhlé a dlouhodobé pomoci (hospitalizace a domácí zdravotní péče) pocházející z tohoto onemocnění. To platí zejména o starších ženách. Kromě toho, ačkoli není osteoporóza považována za život ohrožující stav, 20 až 30 % úmrtí souvisí se zlomeninami kyčle u starších žen. Velké procento této úmrtnosti lze přímo přičítat post-menopauzální osteoporóze.

Nejzranitelnější tkání v kosti vůči účinkům post-menopauzální osteoporózy je trabekulámí kost. O této tkáni se často hovoří jako o houbovité nebo mřížkovité kosti a je obzvlášť soustředěna do blízkosti konců kosti (blízko kloubů) a do obratlů páteře. Trabekulámí tkáň je charakterizována malými ostenoidními strukturami, jež jsou navzájem propojeny, stejně jako pevnější a hustší vnější tkání, jež tvoří vnější povrch a středový dřík kosti. Toto navzájem propojené síťoví trabekula tvoří boční oporu vnější kortikální struktury a je rozhodující pro bio-mechanickou pevnost celkové struktuiy. Při osteoporóze jde především o čisté vstřebávání a ztrátu trabekula, která vede k porušení a k lámavosti kosti. Ve světle ztrát trabekula u post-menopauzálních žen nepřekvapuje, že většina známých zlomenin jsou zlomeniny související s kostmi, jež jsou silně závislé na trabekulámí podpoře, jako jsou obratle, krček kostí nesoucích hmotnost, jako je stehenní kost a předloktí. Skutečně zlomeniny kyčle, zlomeniny collies a praskliny obratlů jsou význaky postmenopauzální osteoporózy.

V současné době je jediným všeobecně přijímaným způsobem léčení post-menopauzální osteoporózy terapie náhrady estrogenu. Ačkoli je tato terapie obvykle úspěšná, ochota pacientů podřídit se této terapii je nízká, především proto, že léčení estrogenem přináší často nežádoucí vedlejší účinky.

-1 CZ 288213 B6

V menopauzálním období má většina žen menší výskyt kardiovaskulárních onemocnění než muži stejného věku. Po menopauze však míra kardiovaskulárních onemocnění u žen pomalu narůstá až dosáhne stejné míry jako u mužů. Tato ztráta ochrany byla přičítána ztrátě estrogenu a zejména ztrátě schopnosti řídit hladinu sérových lipidů. Povaha schopnosti estrogenu regulovat sérové lipidy není dobře objasněna, dnešní poznatky však naznačují, že estrogen může přeregulovat receptory lipidů nízké hustoty (low density lipid = LDL) v játrech k odstranění nadbytku cholesterolu. Kromě toho se zdá, že estrogen má určité účinky na biosyntézu cholesterolu a jiné příznivé účinky na kardiovaskulární zdraví.

V literatuře se uvádí, že postmenopauzální ženy s terapií náhrady estrogenu vykazují návrat k hladinám sérových lipidů v předmenopauzálním stavu. Estrogen by se tudíž jevil jako rozumné ošetřování tohoto stavu. Avšak vedlejší účinky terapie náhrady estrogenu nejsou pro mnoho žen přijatelné, čímž je použití této terapie omezeno. Ideální terapií pro tento stav by bylo činidlo, které by regulovalo hladinu sérových lipidů, bylo však prosté vedlejších účinků a rizik spojených s estrogenovou terapií.

Třetím hlavním patologickým účinkem spojeným s postmenopauzálním syndromem je na estrogenu závisející rakovina prsu a v menší míře na estrogenu závisející rakoviny jiných orgánů, 20 zejména dělohy. Ačkoli takové neoplazmy nejsou výhradně omezeny na menopauzální ženy, převládají ve starší menopauzální populaci. Běžná chemoterapie těchto rakovin spočívala hlavně na použití anti-estrogenních sloučenin, jako například tamoxifenu. Ačkoli takové smíšené agonisty-antagonisty mají příznivý účinek při ošetřování těchto rakovin, a estrogenní vedlejší účinky jsou tolerovatelné v akutních život ohrožujících situacích, nejsou ideální. Tato činidla 25 mohou mít například stimulační působení na určité populace rakovinových buněk v děloze v důsledku svých estrogenních (agonistických) vlastností a v některých případech mohou být proto kontraproduktivní. Lepší terapií pro léčení těchto rakovin by bylo použití antiestrogenních sloučenin majících zanedbatelné nebo žádné estrogen-agonistické vlastnosti na reprodukční tkáně.

V odezvě na zřetelnou potřebu nových farmaceutických činidel schopných zmírnit symptomy, mezi jinými, postmenopauzálního syndromu, se vynález týká nových benzothiofenových sloučenin, farmaceutických prostředků, které je obsahují a jejich použití k léčení postmenopauzálního syndromu a jiných od estrogenu odvozených patologických stavů, jako jsou stavy dále vyjmeno- váné.

Fibróza dělohy (fíbroidní onemocnění dělohy) je starým a stále přetrvávajícím klinickým problémem, kteiý se označuje různými jmény, jako fíbroidní onemocnění dělohy, hypertrofíe dělohy, děložní lieomyomata, myometrální hypertrofíe, děložní fíbrózis a fíbrotická metritis. V podstatě 40 je fibróza dělohy stav, při kterém dochází k nadměrnému ukládání fíbroidní tkáně na stěnách dělohy.

Tento stav je příčinou bolestivé menstruace a neplodnosti žen. Přesná příčina tohoto stavu je chabě poznána, avšak náznaky ukazují, že je to nepřiměřená odezva fíbroidní tkáně na estrogen. 45 Takový stav byl vyvolán u králíků denním podáváním estrogenu po dobu tří měsíců. U morčat byl stav vyvolán denním podáváním estrogenu po dobu čtyř měsíců. Rovněž u krys způsobuje estrogen podobnou hypertrofíi.

Mezi nejběžnější léčení děložní fíbrózis patří chirurgické zákroky, které jsou jak nákladné, tak 50 jsou někdy zdrojem komplikací jako jsou břišní srůsty a infekce. U některých pacientek je počáteční chirurgie pouze dočasným řešením a fíbroidy znovu rostou. V takových případech se provádí chirurgické oddělení dělohy (hysterektomie), které účinně ukončí fíbrózis, avšak také reprodukční život pacientky. Mohou se také podávat antagonisté gonadotropin uvolňujícího hormonu, jejich použití je však časově omezeno skutečností, že mohou vést k osteoporóze.

-2CZ 288213 B6

Existuje tudíž potřeba nových způsobů léčení děložní fibrózis a způsoby podle vynálezu tuto potřebu uspokojují.

Endometrióza je stav závažné bolestivé menstruace, doprovázený silnými bolestmi, krvácením do endometriální hmoty peritoneální dutiny a často vede k neplodnosti. Jako příčina příznaků tohoto stavu se jeví ektopické endometriální růsty, které se neřídí vhodně normální hormonální regulací a jsou uloženy na nevhodných tkáních. Vzhledem k nevhodnému umístění endometriálního růstu se zdá, že tkáň iniciuje zánětu-podobné odezvy způsobující infiltraci makrofágů a kaskádu okolností vedoucích k iniciaci bolestivé odezvy. Přesná etiologie tohoto onemocnění není dobře známa a jeho léčení hormonální terapií je rozmanité, špatně definované a vyznačené četnými nežádoucími a možná nebezpečnými vedlejšími účinky.

Jedním z ošetřování tohoto onemocnění je použití nízkých dávek estrogenu k potlačení endometriálního růstu negativním zpětným účinkem na centrální uvolňování gonadotropinu a k následné ovariální produkci estrogenu; je však někdy nutné trvalé použití estrogenu ke zvládnutí příznaků. Toto použití estrogenu může často vést k nežádoucím vedlejším účinkům a dokonce k nebezpečí endometriální rakoviny.

Jiné ošetřování spočívá v trvalém podávání progestinů, které iniciují vynechání menstruace a potlačení ovariální produkce estrogenu, může způsobit regresi endometriálních růstů. Použití trvalé progestinové terapie je často doprovázeno nevhodnými vedlejšími účinky progestinů na centrální nervový systém a vede často k neplodnosti vzhledem k potlačení ovariální funkce.

Třetí způsob ošetřování spočívá v podávání slabých androgenů, které účinně ovládají endometriózis; vyvolávají však silné maskulizační účinky. Některé z těchto způsobů léčení endometriózis se také staly příčinou mírného stupně ztráty kostí při trvalé terapii. Proto jsou žádoucí nové způsoby léčení endometriózis.

Proliferace aortálních buněk hladkého svalstva hraje významnou úlohu v nemocích jako je aterioskleróza a restenóza. Ukázalo se, že vaskulámí restenóza po perkutánní transluminámí koronární angioplastice (PTCA) je odezva tkáně charakterizovaná časnou a pozdní fází. Časná fáze, jež nastává hodiny nebo dny po pTCA, je způsobena thrombosou několika vasoplazm, zatímco v pozdní fázi převládá, jak se zdá, nadměrná proliferace a migrace aortálních buněk hladkého svalstva. U této nemoci zvýšená pohyblivost buněk a kolonizace takových svalových buněk a makrofágů přispívá významně kpathogenesi onemocnění. Nadměrná proliferace a migrace vaskulámích buněk hladkého svalstva může být primárním mechanismem reokluse koronárních arterií následující po PTCA, atheroktomii, laserové angioplastice a chirurgickém zavedení arteriálního obtokového štěpu („Intimal Proliferaiton of Smooth Muscle Cells as an Explanation for Recurrent Coronary Artery Stenosis after Percutaneous Transluminal Coronary Angioplasty,“ Austin a kol., Joumal of the Američan College of Cardiology, 8, str. 369 až 375 (srpen 1985).

Vaskulámí restenózis zůstává hlavní dlouhodobou komplikací následující po chirurgickém zákroku ucpaných arterií perkutánní transluminámí koronární angioplastice (PTCA), atherekomii, laserové angioplastice a chirurgickém zavedení arteriálního obtokového štěpu. U asi 35 % pacientů, kteří prodělali PTCA, nastává reokluse do tří měsíců po zákroku. Běžnou strategií k ovládnutí vaskulámí restenózis je zavedení zařízení, jako jsou stenty, nebo farmakologické terapie zahrnující heparin, heparin nízké molekulové hmotnosti, kumarin, aspirin, rybí olej, antagonist vápníku, steroidy a prostacyklin. Tyto strategie selhaly v potlačení míry reokluse a byly neúčinné při ošetřování a prevenci vaskulámí restenózis („Prevention of Restenózis after Percutaneous Transluminal Coronary Angioplasty: The Search for a „Magie Bullet“, Hermans a kol., Američan Heart Joumal 122: str. 171 až 187 (červenec 1991).

-3CZ 288213 B6

V pathogenesi restenózis dochází k nadměrné buněčné proliferaci a k migraci jako výsledek růstových faktorů vytvářených buněčnými složkami v krvi a poškození arteriální stěny cévy, které zprostředkuje proliferaci buněk hladkého svalstva ve vaskulámí restenózis.

Činidla, která zabraňují proliferaci a/nebo migraci aortálních buněk hladkého svalstva, jsou vhodná k ošetřování a prevenci restenózis. Vynález se týká sloučenin inhibujících proliferaci aortálních buněk hladkého svalstva a tudíž působících jako inhibitory restenózis.

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je derivát naftylu obecného vzorce I

ve kterém

R¹ znamená atom vodíku, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu vzorce -OCOC₆H₅, -OCO(Ci_6 alkyl) nebo -OSO₂(C₂_6 alkyl),

R² znamená atom vodíku, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu vzorce -OCOCeHí, -OCO(Ci_6 alkyl) nebo -OSCh(C₂-« alkyl) nebo atom halogenu,

R³ znamená 1-piperidyl, 1-pyrrolidinyl, methyl-l-pyrrolidinyl, dimethyl-l-pyrrolidino-, 4morfolino-, dimethylamino-, diethylamino-, diisopropylamino- nebo 1-hexamethyleniminoskupinu a n představuje 2 nebo 3, a jeho farmaceuticky přijatelná sůl.

Výhodným provedením tohoto vynálezu je derivát naftylu obecného vzorce I, ve kterém . R¹ znamená hydroxyskupinu,

R znamená hydroxyskupinu,

R³ znamená 1-piperidylovou skupinu a n představuje číslo 2 a jeho farmaceuticky přijatelné soli, zvláště pak derivát naftylu obecného vzorce I, který je ve formě hydrochloridové soli.

Jiným výhodným provedením tohoto vynálezu je derivát naftylu obecného vzorce I, ve kterém

R¹ znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo methoxyskupinu,

R² znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo methoxyskupinu,

R³ má význam uvedený v nároku 1 a n představuje číslo 2 a jeho farmaceuticky přijatelné soli, zvláště pak derivát naftylu, který je ve formě své hydrochloridové soli.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je farmaceutický prostředek, který jako účinnou látku obsahuje některý derivát naftylu obecného vzorce I popsaný výše a popřípadě estrogen nebo progestin společně s alespoň jedním farmaceuticky vhodným nosičem, excipientem nebo ředidlem.

Předmětem vynálezu je také sloučenina obecného vzorce II

(II), ve kterém

R^la znamená atom vodíku nebo skupinu vzorce -OR⁵, kde R⁵ představuje skupinu chránící hydroxyskupinu,

R^2a znamená atom vodíku, atom halogenu nebo skupinu vzorce -OR⁶, kde R⁶ představuje skupinu chránící hydroxyskupinu,

R⁴ znamená hydroxyskupinu nebo skupinu vzorce -CHO, nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, jako meziprodukt pro přípravu derivátu naftylu popsaného výše.

Podle výhodného provedení jde o sloučeninu obecného vzorce II, ve kterém R^la znamená skupinu vzorce -OR⁵, kde R⁵ představuje methyl, R^2a znamená skupinu vzorce -OR⁶, kde R⁶ představuje methyl a R⁴ má význam uvedený výše, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, jako meziprodukt pro přípravu derivátu naftylu popsaného výše.

Podle jiného výhodného provedení jde o sloučeninu obecného vzorce II, ve kterém R znamená hydroxyskupinu a R^la a R^2a mají význam uvedený výše, nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, jako meziprodukt pro přípravu derivátu naftylu popsaného výše.

-5CZ 288213 B6

Podle ještě jiného výhodného provedení jde o sloučeninu obecného vzorce II, ve kterém jednotlivé symboly mají význam uvedený výše, ve formě hydrochloridové soli, jako meziprodukt pro popravu derivátu naftylu popsaného výše.

Podstatou vynálezu je také způsob přípravy derivátu naftylu obecného vzorce I nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, který spočívá v tom, že

a) A) nechá se reagovat sloučenina obecného vzorce lib

(Ilb)j ve kterém

R^u znamená atom vodíku nebo skupinu vzorce -OR⁵, kde R⁵ představuje skupinu chránící hydroxyskupinu a

R^2a znamená atom vodíku, atom halogenu nebo skupinu vzorce -OR⁶, kde R⁶ představuje skupinu chránící hydroxyskupinu, se sloučeninou obecného vzorce V

R₃-(CH₂)_n-Q (V), ve kterém

R³ znamená 1-piperidyl, 1-pyrrolidinyl, methyl-l-pyrrolidinyl, dimethyl-l-pyrrolidinyl, 4morfolino-, dimethylamino-, diethylamino-, diisopropylamino- nebo 1-hexamethyleniminoskupinu, n představuje 2 nebo 3 a

Q znamená odstupující skupinu, nebo

B) nechá se reagovat sloučenina obecného vzorce lib

(Hb), ve kterém

R^la a R^2a mají shora uvedený význam, s alkylačním činidlem obecného vzorce

Q-(CH₂)_n-Q‘, ve kterém

Q a Q‘ jsou stejné nebo odlišné odstupující skupiny, a alkylační produkt se nechá reagovat s 1-piperidinem, 1-pyrrolidinem, methyl-l-pyrrolidinem, dimethyl-l-pyrrolidinem, 4-morfolinem, dimethylaminem, diethylaminem, diisopropylaminem nebo 1-hexamethyleniminem,

b) popřípadě se odstraní skupina nebo skupiny chránící hydroxyskupinu a

c) popřípadě se připraví sůl produktu ze stupně a) nebo b).

Dále se uvádí podrobný popis vynálezu v širších souvislostech.

Jak již bylo uvedeno, tento vynález se mimo jiné týká farmaceutických prostředků, které obsahují sloučeninu obecného vzorce I, popřípadě estrogen nebo progestin a použití sloučenin obecného vzorce I samotných nebo v kombinaci s estrogenem nebo s progestinem pro odstraňování symptomů post-menopauzálního syndromu, zvláště osteoporózy, kardiovaskulárních patologických stavů a rakoviny závislé na estrogenu.

Pod výraz „estrogen“ se zde zahrnují steroidní sloučeniny vykazující estrogenní účinnost, například 17p-estradiol, estron, konjugovaný estrogen (Premarin^R) a koňský estrogen 17β—ethinylestradiol. Pokud se zde používá výrazu „progestin“, pod tento výraz se zahrnují sloučeniny vykazující progestinovou účinnost, například progesteron, norethylnodrel, nongestrel, megestrolacetát, dnorethindron a podobné sloučeniny.

Deriváty naftylu podle vynálezu obecného vzorce I jsou také vhodné pro inhibici děložního fíbrinoidního onemocnění a endometriózy žen a pro inhibici proliferace aortálních buněk hladkého svalstva, zvláště restenózy lidí.

Obecné výrazy používané k popisu sloučenin zde uvedených mají své obvyklé významy. Například „alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku“ se týká přímého nebo větveného alifatického řetězce o 1 až 6 atomech uhlíku, který zahrnuje zbytky, jako je methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, n-butyl, pentyl, isopentyl, hexyl, isohexyl a podobně. Analogicky výraz „alkoxyskupina s 1 až 4 atomy uhlíku“ představuje alkylovou skupinu o 1 až 4 atomech uhlíku připojenou přes atom kyslíku na molekulu a zahrnuje takové zbytky, jako je methoxyskupina, ethoxyskupina, npropoxyskupina, isopropoxyskupina a podobně. Ve většině případů je z těchto alkoxyskupin nej výhodnější methoxyskupina.

Výchozí sloučeniny pro přípravu derivátů naftylu obecného vzorce I jsou sloučeniny obecného vzorce III

R^2a (XIX), ve kterém

R^la znamená atom vodíku nebo skupinu vzorce -OR⁵, kde R^s představuje skupinu chránící hydroxyskupinu, a

R^2a znamená atom vodíku, atom halogenu nebo skupinu vzorce -OR⁶, kde R⁶ představuje skupinu chránící hydroxyskupinu.

Sloučeniny obecného vzorce III jsou v oboru dobře známy a připravují se v podstatě způsobem, který popsal Boyle a kol. v US patentu číslo 4 910 212, Collins D. J. a kol. v Aust. J. Chem. 41, 745 až 756 (1988) a Collins D. J. a kol. v Aust. J. Chem. 37,2279 až 2294 (1984).

Pro přípravu derivátů naftylu obecného vzorce I podle tohoto vynálezu se obecně keton obecného vzorce III aromatizuje za získání fenolu obecného vzorce IV, který se nechává reagovat se 4halogenbenzaldehydem za získání biaryletheru obecného vzorce Ha, který se naopak konvertuje na fenol obecného vzorce lib. Tento způsob syntézy je znázorněn ve schématu I, přičemž R^la a R^2a mají shora uvedený význam.

Schéma I

III

-8CZ 288213 B6

V prvním stupni tohoto způsobu se sloučenina obecného vzorce III převádí na fenol obecného vzorce IV ve třech stupních, které v podstatě popsal Wang G. a kol. (M. Syn. Commun., 21, str. 989, 1991). V podstatě se enolizuje keton obecného vzorce II tím, že se vaří pod zpětným chladičem roztok sloučeniny obecného vzorce III ve vhodném acetátovém rozpouštědle a v přítomnosti kyselého katalyzátoru. Získaný enolacetát se přímo převádí na naftolacetát, který se pak hydrolyzuje na fenol obecného vzorce IV.

Při převádění ketonu obecného vzorce III na jeho příslušný enol se může používat různých kyselých katalyzátorů. S výhodou se používá nevodných kyselin a zvláště kyseliny p-toluensulfonové.

Jakožto vhodná acetátová rozpouštědla se uvádějí příkladně jednoduché alkoholové estery kyseliny octové, zvláště isopropenylacetát.

Při zahřívání pod zpětným chladičem je reakce ukončena za přibližně 6 až přibližně 48 hodin. Enolový produkt se z reakční směsi neizoluje, avšak po ukončení reakce se roztok zpracovává vhodným oxidačním činidlem a zahřívá se pod zpětným chladičem nejlépe po dobu jedné až tří hodin.

Vhodná oxidační činidla pro tuto druhou fázi prvního reakčního stupně podle schéma 1 jsou omezena na známá oxidační činidla, která mohou vést k eliminaci vodíkového atomu z nasyceného systému za poskytnutí aromatizovaného systému. Takovými oxidačními činidly jsou například hydrogenační katalyzátory jako platina, palladium a nikl, elementární síra a selen achinony. Pro uvedenou reakci jsou vhodné chinonové oxidanty, zvláště 2,3-dichlor-5,6dikyano-l,4-benzochinonu (DDQ) najeden ekvivalent substrátu.

-9CZ 288213 B6

Produkt, získaný v této fázi, se pak podrobuje hydrolýze za získání sloučeniny obecného vzorce IV, čímž se ukončí první stupeň reakce podle schéma 1. Hydrolytická fáze se provádí buď kyselou, nebo zásaditou hydrolysou substrátu v polárním protickém rozpouštědle, jako je například voda nebo jedno nebo několik rozpouštědel obsahujících alkohol, například methanol nebo ethanol. Může se také přidávat korozpouštědlo, jako je například tetrahydrofuran (THF) nebo dioxan do roztoku k napomáhání rozpouštění. Vhodnými zásadami pro tuto fázi jsou například hydroxid sodný, hydroxid draselný a hydroxid lithný. Jakožto vhodné kyseliny se příkladně uvádějí kyselina chlorovodíková, methansulfonová a p-toluensulfonová.

Tato konečná fáze prvního stupně podle shora uvedeného schéma I se může provádět při teplotě místnosti a probíhá v krátkém čase, zpravidla za 1 až 12 hodin. Ukončení reakce se může zjišťovat o sobě známými chromatografickými způsoby, například chromatografíí v tenké vrstvě.

Ve druhém stupni způsobu podle schéma I se fenol obecného vzorce IV nejdříve nechává reagovat se zásadou, načež se přidá 4-halogenbenzaldehyd v polárním aprotickém rozpouštědle v inertním prostředí, například v prostředí dusíku, čímž se získá biarylether obecného vzorce Ila. Tato reakce je v oboru dobře známá a provádí se v podstatě způsobem, který popsal Yeager G.W. a kol. (Syntézis 63,1991).

Především se jeden ekvivalent sloučeniny obecného vzorce IV nejdříve zpracovává alespoň jedním ekvivalentem hydridu nebo uhličitanu alkalického kovu ve vhodném rozpouštědle, načež se přidá po kapkách 4-halogenbenzaldehyd v témže rozpouštědle, jakého se použilo pro substrát.

Vhodnými rozpouštědly pro tuto reakci jsou rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel, která zůstávají v průběhu reakce inertní. Výhodný je Ν,Ν-dimethylformamid (DMF) zvláště v bezvodé formě.

S výhodou se jakožto zásady používá hydridu sodného a 4-fluorbenzaldehydu jakožto výhodného 4-halogenbenzaldehydu.

Teplota při tomto reakčním stupni má být dostatečná k dosažení ukončení reakce bez podpory vytváření nežádoucích vedlejších produktů. Výhodnou teplotou pro tuto reakci je přibližně 30 až přibližně 1000 °C.

Za výhodných reakčních podmínek se sloučenina obecného vzorce Ila získá výhodným způsobem za přibližně 24 až 48 hodin.

Konečnou reakcí podle schéma I je konverze aldehydového podílu sloučeniny obecného vzorce Ila na fenolovou skupinu, čímž se získá sloučenina obecného vzorce lib o sobě známým způsobem Bayer-Villigerové reakce (například Fiesers L. a kol., Reagents for Organic Syntesis, 1, str. 467, Wiley [New York, 1967], Hassall C.H., Organic Reactions 9, str. 73 až 106, Wiley [New York, 1967].

Obecně se při této reakci smíchá benzaldehyd s peroxykyselinou například s peroxyoctovou kyselinou nebo s m-chlorperoxybenzoovou kyselinou v inertním rozpouštědle, například v chloroformu nebo v methylenchloridu. Produkt této reakce, formátový ester, se může ochotně hydrolyzovat na žádaný fenol (například Yeager G.W. a kol., Syntézis 63, 1991, Godfrey I.M. a kol., J. Chem. Soc. Perkins Trans. I, str. 1353, 1974 a Rue R. a kol., Bull. Soc. Shim. Fr., 3617, 1970).

Výhodnou obměnu této reakce popsal Metsumoto M. a kol. (J. Org. Chem. 49, str. 4741, 1984). Při tomto způsobu se smísí benzaldehyd obecného vzorce Ha s alespoň jedním až přibližně dvěma ekvivalenty 30% peroxidu vodíku v alkoholovém rozpouštědle v přítomnosti katalytické kyseliny. Za těchto podmínek se fenol vytvoří přímo a potřeba přídavné hydrolýzy proto odpadá.

-10CZ 288213 B6

Výhodným rozpouštědlem a kyselým katalyzátorem pro tuto reakci je methanol a koncentrovaná kyselina sírová.

Za výhodných reakčních podmínek převod sloučeniny obecného vzorce Ila na sloučeninu obec5 ného vzorce lib je ukončen za míchání po přibližně 12 až přibližně 48 hodinách při teplotě místnosti.

Sloučeniny obecného vzorce Ila a lib se společně uvádějí jakožto nové meziprodukty obecného vzorce II, které jsou vhodné pro přípravu farmaceuticky vhodných sloučenin obecného vzorce I 10 podle vynálezu.

Po přípravě sloučeniny obecného vzorce lib se tato sloučenina nechává reagovat se sloučeninou obecného vzorce V

R³-(CH₂)_n-Q (V), kde R³ a n mají shora uvedený význam a Q znamená atom bromu nebo s výhodou atom chloru, za získání sloučeniny obecného vzorce Ia. Ze sloučeniny obecného vzorce Ia se pak odstraňuje chránící skupina, pokud je R⁵ a/nebo R⁶ skupina, chránící hydroxyskupinu, přítomna, za získání 20 sloučeniny obecného vzorce Ib. Tento způsob je znázorněn na schéma II.

Schéma II

lib

-11CZ 288213 B6

kde R^la, R^2a, R³ a n mají shora uvedený význam a kde znamená

R^lb atom vodíku nebo hydroxylovou skupinu a

R^2b atom vodíku, hydroxylovou skupinu nebo atom halogenu nebo jejich farmaceuticky vhodnou sůl.

V prvním stupni způsobu podle schéma II se provádí alkylace o sobé známými způsoby. Sloučeniny obecného vzorce V jsou obchodně dostupné nebo se připravují o sobě známými způsoby pro pracovníky v oboru. S výhodou se používá hydrochloridová sůl sloučeniny obecného vzorce V, zvláště 2-chlorethylpiperidinhydrochlorid.

Obecně se alespoň jeden ekvivalent sloučeniny obecného vzorce nb nechává reagovat se dvěma ekvivalenty sloučeniny obecného vzorce V v přítomnosti alespoň čtyř ekvivalentů uhličitanu alkalického kovu, s výhodou uhličitanu česného ve vhodném rozpouštědle. Vhodnými rozpouštědly pro tuto reakci jsou rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel, které jsou inertní v průběhu celé 20 reakce. Výhodný je Ν,Ν-dimethylformamid zvláště ve své bezvodé formě.

Teplota při tomto reakčním stupni má být dostatečná k dosažení ukončení alkylační reakce. Zpravidla je dostatečná a výhodná teplota okolí.

Reakce se s výhodou provádí v inertním prostředí, zvláště v prostředí dusíku.

Za výhodných reakčních podmínek je reakce ukončena za přibližně 16 až 20 hodin. Postup reakce se může sledovat o sobě známými chromatografickými způsoby.

Nebo se pro přípravu sloučeniny obecného vzorce Ia sloučenina obecného vzorce lib nechává reagovat v alkalickém roztoku s nadbytkem alkylačního činidla obecného vzorce

Q-(CH₂)n-Q‘, kde znamená Q a Q‘ stejnou nebo odlišnou uvolňovanou skupinu. Jakožto vhodné uvolňované skupiny se příkladně uvádějí skupiny sulfonátové, jako methansulfonátová, 4-brombenzensulfonátová, toluensulfonátová, ethansulfonátová, isopropylsulfonátová, 2-chlorbenzensulfonátová a triflátová, atomy halogenu jako atom bromu, chloru a jodu a další možné uvolňované skupiny. Z uvolňovaných skupin je obzvláště výhodným atom bromu.

Jakožto výhodná alkálie pro tuto alkylační reakci se uvádějí uhličitan draselný v inertním rozpouštědle, jako je například methylethylketon (MEK) nebo dimethylformamid (DMF).

V tomto roztoku existuje 4-hydroxyskupina benzoylového podílu sloučeniny obecného vzorce lib jakožto fenoxidový iont, který vytěsňuje jednu z uvolňovaných skupin z alkylačního činidla.

-12CZ 288213 B6

Tato reakce se provádí nejlépe tak, když se alkalický roztok, obsahující reakční složky a reagencie, uvede na teplotu zpětného toku a reakce se nechá proběhnout až do ukončení. Výhodným rozpouštědlem je methylethylketon a reakce je ukončena za přibližně 6 až přibližně 20 hodin.

Reakční produkt z tohoto stupně se pak nechává reagovat s 1-piperidinem, s 1-pyrrolidinem, s methyl-l-pyrrolidinem, s dimethyl-l-pyrrolidinem, se 4-morfolinem, s dimethylaminem, s diethylaminem nebo s 1-hexamethylendiaminem o sobě známým způsobem za získání sloučeniny obecného vzorce Ia. S výhodou se nechává reagovat hydrochloridová sůl piperidinu s alkylační sloučeninou obecného vzorce lib v inertním rozpouštědle, jako je například bezvodý dimethylformamid a zahříváním se reakční směs udržuje na teplotě přibližně 60 až přibližně 110°C. Jestliže se reakční směs zahřeje na výhodnou teplotu přibližně 90 °C, je reakce ukončena za přibližně 30 až přibližně 60 minut. Změny reakčních podmínek ovlivňují nutnou reakční dobu k úplnému proběhnutí reakce. Postup reakce se může sledovat o sobě známými chromatografickými způsoby.

Sloučeniny obecného vzorce Ia, kde případně obsažená skupina symbolu znamená R⁵ a/nebo R⁶, které znamenají alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, s výhodou methylovou skupinu, jsou nové a jsou farmaceuticky aktivní a vhodné pro shora uvedené účely. Sloučeniny obecného vzorce I zahrnují tyto sloučeniny.

Výhodné sloučeniny obecného vzorce I se získají odštěpením případně přítomných skupin R⁵ a/nebo R⁶, chránících hydroxylovou skupinu, ze sloučenin obecného vzorce Ila o sobě známými způsoby. Četné reakce pro vytváření a odstraňování takových chránících skupin jsou popsány v četných známých publikacích, jako je například publikace Protective Groups in Organic Chemistry (Chrániči skupiny v organické chemii), kapitola 3 (McOmie Ed., Plenům Press, 1973), Green T.W., Protective Groups in Organic Syntézis, (Chrániči skupiny v organické syntéze), kapitola 2, John Wiley, 1981 a Schrooder a Lubke, The Peptides, svazek I (Academie Press, 1965). Způsoby pro odstraňování výhodných skupin R⁵ a/nebo R⁶, chránících hydroxylovou skupinu, zvláště pro odstraňování methylové skupiny, jsou v podstatě popsány v níže uvedeném příkladu 5.

Sloučeniny obecného vzorce Ia jsou nové, jsou farmaceuticky aktivní a použitelné pro shora uvedené chorobné stavy a jsou zahrnuty v obecném vzorci I.

Jiné výhodné sloučeniny obecného vzorce I se připravují náhradou případně přítomného hydroxypodílu v poloze 6 a/nebo 4‘ skupinou obecného vzorce -O-CO-alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku valkylovém podílu nebo -O-SO^-alkyl s2 až 6 atomy uhlíku valkylovém podílu o sobě známými způsoby (například americký patentový spis číslo 4 358593).

Například v případě, kdy je žádoucí skupina obecného vzorce -O-CO-alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém podílu, nechává se reagovat mono- nebo dihydroxysloučenina obecného vzorce I s činidlem, jako je acylchlorid, acylbromid, acylkyanid nebo acylazid nebo se vhodným anhydridem nebo se směsným anhydridem. Reakce se zpravidla provádí v zásaditém rozpouštědle, jako je například pyridin, lutidin, chinolin nebo isochinolin nebo v terciárním aminu jako rozpouštědle, jako je například triethylamin, tributylamin a methylpiperidin. Reakce se také může provádět v inertním prostředí rozpouštědla, jako je například ethylacetát, dimethylformamid, dimethylsulfoxid, dioxan, dimethoxyethan, acetonitril, aceton a methylethylketon, do kterého se přidává alespoň jeden ekvivalent činidla vázajícího kyselinu (s výjimkou jak níže uvedeno), jako je například terciární amin. Popřípadě se může používat acylačních katalyzátorů, jako je například 4-dimethylaminopyridin nebo 4-pyrrolidinopyridin (Haslam a kol., Tetrahedron 36, str. 2409 až 2433, 1980).

Tyto reakce se provádějí za mírných teplot přibližně -25 až přibližně 100 °C, často v inertním prostředí, například v prostředí dusíku. Pro reakci je však zpravidla přiměřená teplota okolí.

-13CZ 288213 B6

Acylace hydroxyskupiny v poloze 6 a/nebo 4‘ se také může provádět kysele katalyzovanými reakcemi s vhodnými karboxylovými kyselinami v inertních organických rozpouštědlech. Používá se kyselých katalyzátorů, jako jsou například kyselina sírová, polyfosforečná a methansulfonová.

Shora uvedené skupiny R¹ a/nebo R² sloučenin obecného vzorce I se také mohou získat vytvářením aktivního esteru vhodné kyseliny, například esterů vytvářených tak známými reakčními činidly jako jsou dicyklohexylkarbodiimid, acylimidazoly, nitrofenoly, pentachlorfenol, N-hydroxysukcinimid a 1-hydroxybenzotriazol (například Bull. Chem. Soc. Japan, 38, str. 1979, 1965 a Chem. Ber. str. 788 a 2024, 1970).

Každý ze shora uvedených způsobů vytváření skupiny obecného vzorce -O-CO-alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém podílu se provádí v rozpouštědlech, jak shora uvedeno. Při těchto způsobech se v průběhu reakce neuvolňuje kyselina, a proto v reakční směsi není zapotřebí používat činidla vázajícího kyselinu.

V případě, kdy je žádoucí sloučenina obecného vzorce I, ve které se hydroxyskupina v poloze 6 a/nebo 4‘ ve sloučenině obecného vzorce I převádí na skupinu obecného vzorce -O-SOr-alkyl s 2 až 6 atomy uhlíku v alkylovém podílu, nechává se reagovat mono- nebo dihydroxysloučenina například sanhydridem kyseliny sulfonové nebo s derivátem vhodné sulfonové kyseliny, například se sulfonylchloridem, se sulfonylbromidem nebo se sulfonylamoniovou solí způsobem, který popsal King a Monoir (J. Amer. Chem. Soc., 97, str. 2566 až 2567, 1975). Dihydroxysloučenina se také může nechávat reagovat se vhodným anhydridem kyseliny sulfonové nebo se směsnými anhydridy kyseliny sulfonové. Takové reakce se provádějí za podmínek shora uvedených například pro reakce s halogenidy kyselin.

Jakkoliv se může sloučenina obecného vzorce I používat ve formě volných zásad, je výhodné připravovat a používat je ve formě farmaceuticky vhodných solí. Sloučeniny obecného vzorce I se podle vynálezu mohou používat ve formě adičních solí s nejrůznějšími anorganickými a organickými kyselinami, které poskytují farmaceuticky vhodné soli často ve farmaceutickém průmyslu používané. Vynález zahrnuje proto i tyto soli.

Jakožto příklady farmaceuticky vhodných minerálních kyselin, použitelných pro přípravu farmaceuticky vhodných solí, se uvádějí příkladně kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, dusičná, sírová, fosforečná a fosforičitá. Jakožto příklady farmaceuticky vhodných organických kyselin, kterých lze použít pro přípravu farmaceuticky vhodných solí se uvádějí alifatické monokarboxylové a dikarboxylové kyseliny, fenylsubstituované alkanoové kyseliny, hydroxyalkanoové kyseliny a hydroxylalkanidové kyseliny, aromatické kyseliny a alifatické a aromatické sulfonové kyseliny. Jakožto příklady takových farmaceuticky vhodných solí se uvádějí acetát, fenylacetát, trifluormethylacetát, akiylát, askorbát, benzoát, chlorbenzoát, dinitrobenzoát, o-acetoxybenzoát, naftalen-2-benzoát, bromid, isobutyrát, fenylbutyrát, β-hydroxybutyrát, butin-l,4-dioát, hexin-l,4-dioát, kaprát, kaprylát, chlorid, cinnamát, laktát, malát, maleát, dihydroxymaleát, malonát, mandelát, ftalát, tereftalát, fosfát, monohydrogenfosfát, dihydrogenfosfát, metafosfát, pyrofosfát, propiolát, propionát, fenylpropionát, salicylát, sebakát, sukcinát, suberát, sulfát, hydrogensulfát, pyrosulfát, sulfit, hydrogensulfit, sulfonát, benzensulfonát, p-brombenzensulfonát, chlorbenzensulfonát, ethansulfonát, 2-hydroxyethansulfonát, methansulfonát, naftalen-l-sulfonát, naftalen-2-sulfonát, p-toluensulfonát, xylensulfonát a tartrát. Výhodnými solemi jsou hydrochlorid a oxalát.

Farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou se zpravidla připravují reakcí sloučenin obecného vzorce I sekvimolámím množstvím nebo s nadbytkem vhodné kyseliny. Reakce se obecně provádí v rozpouštědle pro obě složky, jako jsou například diethylether nebo ethylacetát. Sůl se zpravidla vysráží z roztoku v průběhu jedné hodiny až deseti dní a může se izolovat odfiltrováním nebo odehnáním rozpouštědla o sobě známými způsoby.

-14CZ 288213 B6

Farmaceuticky vhodné soli mají obecně zlepšené charakteristiky rozpustnosti ve srovnání se sloučeninou, od které jsou odvozeny, a proto jsou často vhodnější pro přípravu roztoků a emulzí.

Následující příklady praktického provedení vynález blíže objasňují, nijak ho však neomezují. Hodnoty nmR jsou pořízeny za použití GR 300 MHz aparatury a pokud není jinak uvedeno, používá se bezvodého d-6 DMSO (dimethylsulfoxidu) jakožto rozpouštědla.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Příprava [2-(4-methoxyfenyl)]-6-methoxynaftyl-l-olu

V 50 ml isopropenylacetátu se rozpustí spolu s 1,0 g p-toluensulfonové kyseliny 6-methoxy-2(4-methoxyfenyl)-3,4-dihydronaftalen-l(2H)-on (8,50 g, 30,14 mmol). Výsledná směs se zahříváním po dobu šesti hodin udržuje na teplotě zpětného toku. Po vychladnutí na teplotu místnosti se přidá 2,3-dichloro-5,6-dikyano-l,4-benzochinon (DDQ) (13,70 g, 60,28 mmol). Reakční směs se vaří po dobu 1,5 hodiny pod zpětným chladičem. Po ochlazení na teplotu místnosti se směs zředí methylenchloridem (200 ml). Organická vrstva se promyje 0,2N hydroxidem sodným (4 x 200 ml) a následně vodou (2 x 200 ml). Organická vrstva se vysuší (síranem sodným) a zkoncentruje se ve vakuu na tmavou pevnou látku. Surový acetát se rozpustí ve 200 ml systému 1:1 methanol:tetrahydrofuran a zpracuje se nadbytkem methoxidu sodného. Vytvoří se oranžová sraženina, která se oddělí filtrací. Filtrát se okyselí na hodnotu pH = 4 kyselinou 5N chlorovodíkovou. Filtrát se dále rozředí 200 ml vody a extrahuje se ethylacetátem (3 x 100 ml). Organická vrstva se vysuší (síranem sodným) a zkoncentruje se ve vakuu na špinavě bílou pevnou látku. Krystalizací ze systému hexany/ethylacetát se získá 4,24 g (50 % teorie) [2-(4-methoxyfenyl)]-6-methoxynaftyl-l-olu v podobě bílé pevné látky s teplotou tání 129 až 131 °C.

'H NMR (DMSO-D₆) delta 8,19 (d, J = 9,1 Hz, 1H), 7,45 (d, J = 8,5 Hz, 2H), 7,38 (d, J = 8,0 Hz, 1H), 7,28 (d, J = 8,0 Hz, 1H), 7,18 (dd, J = 9,1,2,8 Hz, 1H), 7,13 (d, J = 2,8 Hz, 1H), 7,07 (d, J = 8,5 Hz, 2H), 5,76 (bs, 1H), 3,94 (s, 3H), 3,88 (s, 3H) FD hmotové spektrum: 280.

Pro Ci₈Hi6O₃:

vypočteno C 77,12 H 5,75 nalezeno C 76,83 H 5,90.

-15CZ 288213 B6

Příklad 2

Příprava 1 -(4-formyl)fenoxy-2-(4-methoxyfenyl)-6-methoxynaftaIenu

Do roztoku [2-(4—methoxyfenyl)]-6-methoxynaftyl-l-olu (3,57 g, 12,75 mmol) ve 180 ml bezvodého Ν,Ν-dimethylformamidu se přidá po malých dávkách v prostředí dusíku při teplotě okolí hydrid sodný (535 mg, 13,38 mmol, 60% disperse v minerálním oleji). Po 10-minutovém míchání se přidá 4-fluorbenzaldehyd (3,20 g, 25,50 mmol). Výsledná směs se ohřevem udržuje na teplotě 70 °C po dobu 36 hodin. Po ochlazení na teplotu okolí se rozpouštědlo odstraní ve vakuu. Zbytek se rozdělí mezi ethylacetát a vodu. Vrstvy se oddělí a organická vrstva se promyje několikrát vodou. Nakonec se organická vrstva vysuší (síranem sodným) a zkoncentruje se ve vakuu na olej. Chromatografií (90:10 hexany/ethylacetát) se získá 2,06 g (48% teorie) l-(4formyl)fenoxy-2-(4-methoxyfenyl)-6-methoxynaftalenu v podobě bílé pevné látky, která vykiystalovala zmethanolu. Údaje pro l-(4-formyl)fenoxy-2-(4-methoxyfenyl)-6-methoxynaftalen: Teplota tání 120 až 121 °C.

’H NMR (CDCIj) delta 9,80 (s, 1 H, 7,78 (d, J = 9,2 Hz, 1H) 7,74 (d, J = 8,8 Hz, 1H), 7,67 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 7,56 (d, J = 8,8 Hz, 1H), 7,46 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 7,21 (d, J = 2,6 Hz, 1H), 7,12 (dd, J = 9,2,2,6 Hz, 1H), 6,84 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 6,81 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 3,95 (s, 3H), 3,78 (s, 3H) FD hmotové spektrum: 384.

Pro C25H20O4:

vypočteno C 78,11 H 5,24 nalezeno C 78,32 H 5,24.

-16CZ 288213 B6

Příklad 3

Příprava 1 -(4-hydroxy)fenoxy-2-(4-methoxyfenyl)-6-methoxynaftálenu

Do suspenze l-(4-formyl)fenoxy-2-(4-methoxyfenyl)-6-methoxynaftalenu (2,70 g, 7,03 mmol) v 50 ml methanolu se přidá peroxid vodíku (1,50 ml, 14,1 mmol, 30% roztok) a následně koncentrovaná kyselina sírová (0,5 ml). Reakční směs se mírně zahřeje k usnadnění rozpouštění a pak se míchá 36 hodin při teplotě místnosti. K neutralizaci kyseliny se přidá tuhý hydrouhličitan sodný a směs se rozdělí mezi ethylacetát a vodu (po 100 ml). Vrstvy se oddělí a organická vrstva se vysuší (síranem sodným) a zkoncentruje se ve vakuu na tříslově zbarvenou pevnou látku. Chromatografií (oxid křemičitý, 10 až 30% ethylacetát/hexany) se získá 2,08 g (80 % teorie) l-(4-hydroxy)fenoxy-2-(4—methoxyfenyl)-6-methoxynaftalenu v podobě bílé pevné látky o teplotě tání 159 až 164 °C.

Ή NMR (DMSO-D₆) delta 8,91 (s, 1H), 7,76 (d, J = 8,5 Hz, 1H), 7,69 (d, J = 9,2 Hz, 1H), 7,54 (d, J = 8,5 Hz, 1H), 7,48 (d, J = 8,7 Hz, 2H), 7,37 (d, J = 2,4 Hz, 1H), 7,09 (dd, J = 9,2, 2,4 Hz, 1H), 6,89 (d, J = 8,7 Hz, 2H) 6,47 (q, Jab = 9,0 Hz, 4H), 3,84 (s, 3H), 3,70 (s, 3H) FD hmotové spektrum: 372.

Pro C24H20O4:

vypočteno C 77,40 H 5,41 nalezeno C 77,19 H 5,70.

Příklad 4 )

Příprava l-[4-[2-(l-piperidyl)ethoxy]fenoxy]-2-(4-methoxyfenyl)-6-methoxynaftalenhydrochloridu • HC1

Do roztoku l-(4-hydroxy)fenoxy-2-(4-methoxyfenyl)-6-methoxynaftalenu (865 mg, 2,32 mmol) v 15 ml bezvodého Ν,Ν-dimethylformamidu se v prostředí dusíku přidá uhličitan česný (3,0 g, 9,2 mmol). Po 15-minutovém míchání se přidá 2-chlorethylpiperidinhydrochlorid (540 mg, 2,90 mmol). Výsledná směs se intensivně míchá po dobu 24 hodin, pak se rozdělí mezi ethylacetát a vodu (po 200 ml). Vrstvy se oddělí a organická vrstva se promyje několikrát vodou, organická vrstva se pak vysuší (síranem sodným) a zkoncentruje se ve vakuu na bílou pevnou látku. Surová volná báze se rozpustí ve 20 ml ethylacetátu a zpracuje se systémem ethylether/kyselina chlorovodíková. Vytvořenou sraženinou, oddělenou filtrací a vysušenou ve vakuu, je

-17CZ 288213 B6

1,06 g (88% teorie) 1-(4-(2-( l-piperidyl)ethoxy]fenoxy]-2-(4-methoxyfenyl)-6-methoxynaftalenhydrochloridu v podobě bílé pevné látky o teplotě tání 184 až 188 °C.

*H NMR (DMSO-de) delta 9,91 (bs, 1H), 7,84 (d, J = 8,5 Hz, 1H), 7,71 (d, J = 9,2 Hz, 1H), 7,61 (d, J = 8,5 Hz, 1H), 7,54 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 7,45 (d, J = 2,2 Hz, 1H), 7,15 (dd, J = 9,2, 2,2 Hz, 1H), 6,93 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 6,82 (d, J = 9,1 Hz, 2H), 6,61 (d, J = 9,1 Hz, 2H) 4,21 (m, 2H), 3,89 (s, 3H), 3,75 (s, 3H), 3,45 až 3,33 (m, 4H), 2,92 (m, 2H), 1,80-1,63 (m, 5H), 1,35 (m, 1H).

Pro C₃,H₃₃NO₄.l,0HCl: vypočteno C 71,60 H 6,59 nalezeno C 71,77 H 6,66

N 2,69

N 2,79.

Příklad 5

Příprava l-[4-[2-(l-piperidyl)ethoxy]fenoxy]-2-(4-hydroxyfenyl)-6-hydroxynaftalenhydrochloridu •BCl

Do roztoku 1 -(4-(2-( 1 -piperidinyl)ethoxy]fenoxy]-2-(4-methoxyfenyl)-6-methoxynaftalenhydrochloridu (1,00 g, 1,92 mmol) ve 20 ml bezvodého methylenchloridu se v prostředí dusíku při teplotě 0°C přidá bromid boritý (0,74 ml, 7,71 mmol). Výsledná směs se nechá ohřát na teplotu 8 °C a 2 hodiny se míchá. Reakční směs se vlije do míchaného nasyceného studeného roztoku hydrogenuhličitanu sodného (200 ml). Jakmile se ukončí vývoj plynu, extrahuje se vodná vrstva 5% systémem methanol/chloroform (3 x 100 ml). Organické vrstvy se spojí, vysuší se (síranem sodným) a zkoncentruje se ve vakuu na olej. Surová volná báze se rozpustí ve 20 ml ethylacetátu a zpracuje se systémem ethylether/kyselina chlorovodíková. Vytvořená sraženina se oddělí filtrací. Vysušením ve vakuu se získá 798 mg (83 % teorie) 1-(4-(2-( l-piperidyl)ethoxy]fenoxy]-2-(4-hydroxyfenyl)-6-hydroxynaftalenhydrochloridu v podobě bílé pevné látky o teplotě tání 130 až 136 °C.

’HNMR (DMSO-ds) delta 9,89 (s, 1H), 9,80 (bs, 1H), 9,46 (s, 1H), 7,68 (d, J = 8,5 Hz, 1H), 7,64 (d, J = 9,2 Hz, 1H), 7,50 (d, J = 8,5 Hz, 1H), 7,40 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 7,20 (d, J = 2,2 Hz, 1H), 7,04 (dd, J = 9,2,2,2 Hz, 1H), 6,82 (d, J = 9,1 Hz, 2H), 6,76 (d, J = 8,8 Hz, 2H), 6,61 (d, J = 9,1 Hz, 2H), 4,21 (m, 2H), 3,45 až 3,33 (m, 4H), 2,92 (m, 2H), 1,80-1,63 (m, 5H), 1,35 (m, 1H). FD hmotové spektrum: 456.

Pro C₂₉H₂₉NO₄.l,0HCl: vypočteno C 70,80 H 6,15 nalezeno C 70,52 H 6,19

N 2,85

N 2,55.

Zkušební postup

Obecný postup přípravy

V příkladech objasňujících možnosti použití se používá postmenopauzálního modelu, kde jsou stanovena různá ošetření cirkulujících lipidů.

-18CZ 288213 B6

Z laboratoří Charles River Laboratories se získají 75 dní staré samičky krys Sprague Dawley (o hmotnosti 200 až 225 g). Krysy se buď oboustranně zbaví vaječníků (ovariectomizované OVX), nebo se podrobí Shamově operaci v Charles River Laboratories a po týdnu se zašlou. Po příchodu se umístí v kovových zavěšených klecích po 3 až 4 kusech v jedné kleci a nechá se jim po dobu jednoho týdne libovolný přístup k potravě a vodě (obsah vápníku přibližně 0,5 %). Teplota místnosti se udržuje na 22,2 ± 1,7 °C při relativní vlhkosti 40 %. Fotoperioda v místnosti je 12 hodin světlo, 12 hodin tma.

Dávkovači režim a sběr tkání

Po jednotýdenní aklimatizaci (tedy dva týdny po OVX) se započne s denním dávkováním zkušební sloučeniny. Orálně se podává 17a-ethylestradiol nebo zkušební sloučenina, pokud není uvedeno jinak, v podobě suspenze v 1% karboxymethylcelulóze nebo rozpuštěné ve 20% cyklodextrinu. Dávkování zvířatům je denní po dobu 4 dnů. Po dávkovacím režimu se zvířata zváží, anestezují se směsí ketamin.Xylazin (objemově 2:1) a srdeční punkcí se získají vzorky krve. Pak se zvířata usmrtí udušením oxidem uhličitým, děloha se vyjme středovou incisí a zjistí se hmotnost vlhké dělohy.

Analýza cholesterolu

Vzorky krve se nechají srážet při teplotě okolí 2 hodiny a sérum se získá odstřeďováním 10 minut při 3000 otáčkách za minutu. Cholesterol v séru se zjistí vysoce účinnou zkouškou na cholesterol Boehringer Mannheimovou diagnosou. V podstatě se cholesterol oxiduje na cholest4-en-3-on a peroxid vodíku. Peroxid vodíku se pak nechá reagovat s fenolem a 4-aminofenazonem v přítomnosti peroxidázy k vytvoření p-chinonového iminového barviva, které se vyhodnotí spektrometricky při 500 nm. Koncentrace cholesterolu se pak vypočte ve vztahu ke standardní křivce. Celá zkouška je zautomatizována pomocí Biomak Automated Workstation.

Zkouška eosinofílní peroxidázy dělohy (Utherine Eosinophil Peroxidase EPO)

Až do doby enzymatické analýzy se dělohy uchovávají při teplotě 4 °C. Pak se homogenizují v 50 objemech 50 mM Tris-pufru (hodnota pH = 8,0) obsahujícím 0,005% Tritonu X-100. Po přidání 0,01% peroxidu vodíku a 10 mM O-fenylendiaminu (konečné koncentrace) v Trispufru se po dobu jedné minuty sleduje nárůst absorbance. Přítomnost eosinofilů v děloze je známkou estrogenického působení zkoušené sloučeniny. Stanoví se maximální rychlost v 15sekundovém intervalu oproti počáteční, lineární části reakční křivky.

Zdroj sloučeniny

17a-ethylestradiol je obchodní produkt společnosti Sigma Chemical Co., St. Louis, MO.

Postup zkoušky osteoporózy

Podle shora uvedeného obecného způsobu přípravy se krysy ošetřují denně po dobu 35 dní (6 krys na jednu ošetřovanou skupinu) a zadusí se oxidem uhličitým 36. dne. Časové období dnů postačuje k maximálnímu snížení hustoty kostí, měřenému zde popsaným způsobem.

V den usmrcení se vyjmou dělohy, odpreparují se od vnější tkáně a před stanovením hmotnosti vlhkých děloh se vypudí obsah tekutiny k potvrzení deficience estrogenu související s celkovou ovariektomií. Jako odezva na ovariektomii se hmotnost dělohy rutinně sníží o přibližně 75 %.

Dělohy se pak umístí do 10% neutrálně pufrovaného formalinu k následné histologické analýze.

-19CZ 288213 B6

Vyjmou se pravé stehenní kosti a při distální metafyse se generují digitalizované x-paprsky a analyzuje se programem analýzy obrazu (NIH-image). Kvantitativní čítači tomografií se také sejme proximální vzhled holeních kostí těchto zvířat.

V souladu s uvedeným postupem se zkušebním zvířatům podávají orálně sloučeniny podle vynálezu a ethinylestradiol (EE₂) ve 20% hydroxypropyl-p-cyklodextrinu.

Zkouška proliferace MCF-7

Buňky adenokarcinoma prsu MCF-7 (ATCC HTB 22) se udržují v MEM (minimal essential medium prostém fenolu, společnosti Sigma St. Louis, MO) doplněném 10% zárodečného hovězího séra (FBS) (objemově), L-glutaminem (2mM) pyruvátem sodným (1 mM), HEPES {(N-[2-hydroxyethyl]piperazin-N’-[2-ethansulfonová kyselina] 10 mM}, neesenciálními aminokyselinami a hovězím insulinem (1 pg/ml) (udržovací médium). Deset dni před zkouškou se buňky MCF-7 přemístí do udržovacího média doplněného 10% dextranem povlečeného zárodečného hovězího séra seškrábnutého dřevěným uhlím (DCC-FBS zkušební médium) místo 10% FBS k doplnění interních zásob steroidů. Buňky MCF-7 se vyjmou z udržovacích baněk pomocí dissociačního média (Ca+/Mg++ prostého HBSS (prostého fenolové červeně) doplněného 10 mM HEPES a 2 mM EDTA). Buňky se promyjí dvakrát zkušebním médiem a nastaví se na 80 000 buněk/ml. Do mikrokultumích důlků s plochým dnem (Costar 3596) se přidá 100 μΐ 8000 buněk) a inkubují se při teplotě 37 °C v inkubátoru navlhčeném 5% oxidem uhličitým po dobu 48 hodin k umožnění přilnutí buněk a vyvážení po přenesení. Ve zkušebním médiu se připraví sériová zředění drog nebo DMSO jako zředěné kontroly a 50 μΐ se přenese na ztrojnásobené mikrokultury následované 50 μΐ se přenese na ztrojnásobené mikrokultury následované 50 μΐ zkušebního média na konečný objem 200 μΐ. Po dalších 48 hodinách při teplotě 37 °C v inkubátoru navlhčeném 5% oxidem uhličitým se mikrokultury pulsují tritiovaným thymidinem (1 pCi/důlek) po dobu 4 hodin. Kultivace se ukončí zmrazením při -70 °C po dobu 24 hodin s následujícím roztátím a sečtením mikrokultur pomocí Skarton Semiautomatic Cell Harvester. Vzorky se sečítají kapalinovou scintilací β-počítačem Wallac BetaPlace. Aktivita sloučeniny obecného vzorce I v této zkoušce ukazuje, že sloučenina je potenciální pro ošetřování hormonálně závislé rakoviny, obzvláště rakoviny prsu.

Inhibice prsního tumoru vyvolaného DMBA

Na estrogenu závisející prsní tumory se vyvolají u krys Sprague-Dawley získaných od Harlan Industries, Indianapolis, Inidana. Ve věku přibližně 55 dní dostanou krysy jedinou orální dávku 20 mg 7,12-dimethylbenz[a]anthracenu (DMBA). Přibližně 6 týdnů po podání DMBA se prohmatávají prsní žlázy v týdenních intervalech ke zjištění výskytu tumoru. Jakmile se vyskytne jeden nebo několik tumorů, měří se nejdelší a nejkratší jeho rozměr posuvnou měrkou, měření se zaznamenávají a příslušné zvíře je odděleno k testování. V ošetřované a kontrolní skupině je snahou rovnoměrně rozdělit různé velikosti tumorů tak, aby tumoiy průměrné velikosti byly rovnoměrně rozděleny ve všech skupinách. Kontrolní skupina a zkušební skupina mají po 5 až 9 zvířatech.

Sloučeniny podle obecného vzorce I se podávají buď intraperitoneálními injekcemi ve 2% akacia, nebo orálně. Orálně podávané sloučeniny jsou buď rozpuštěny, nebo suspendovány v 0,2 ml kukuřičného oleje. Každé ošetření, včetně kontrol akacií a kukuřičným olejem se provádí podáváním jednou denně každému zkušebnímu zvířeti. Po počátečním měření tumorů a selekci zkušebních zvířat, se tumory měří každý týden uvedeným způsobem. Ošetřování a měření zvířat se provádí po dobu 3 až 5 týdnů a v té době se určují konečné plochy tumorů. Pro každé ošetření sloučeninou a kontrolní ošetření se zjistí změna střední plochy tumoru.

-20CZ 288213 B6

Postupy testů fibrózy dělohy

Test 1 až 20 ženám majícím fibrózu dělohy se podává sloučenina podle vynálezu. Množství podávané sloučeniny je 0,1 až 1000 mg/den a podává se po dobu 3 měsíců.

Ženy se sledují v období podávání a do 3 měsíců po ukončeném podávání z hlediska účinků na fibrózu dělohy.

Test 2

Použije se stejného postupu jako v testu 1, s tím, že doba podávání je 6 měsíců.

Test 3

Použije se stejného postupu jako v testu 1, s tím, že doba podávání je 1 rok.

Test 4

A. Vyvolání fibroidních tumorů u morčat

K vyvolání leyomyomat v pohlavně dospělých samicích morčat se použije prodloužené stimulace estrogenu. Zvířatům se dávkuje 3-krát týdně estradiol injekcemi po dobu 2 až 4 měsíců, dokud nevzniknou tumoiy. Po dobu 3 až 16 týdnů se podává denně sloučenina podle vynálezu nebo nosič a pak se zvířata usmrtí a dělohy se vyjmou a analyzují se z hlediska regrese tumoru.

B. Implantace lidské fibroidní tkáně dělohy do holých myší

Do peritoneální dutiny myometria dělohy pohlavně dospělých kastrovaných samic holých („nudě“) myší se implantuje tkáň lidských leiomymas. K vyvolání růstu explantované tkáně se dodává exogenní estrogen. V několika případech se shromážděné tumorové buňky pěstují in vitro před implantací. Ošetřování, sestávající z podávání sloučenin podle vynálezu nebo nosiče, se podává gastrickým výplachem denně po dobu 3 až 16 týdnů a implantáty se vyjmou a měří se z hlediska nárůstu nebo zmenšení. V době usmrcení je děloha vyjmuta k posouzení stavu orgánu.

Test 5

A. Tkáně z lidských fibroidních tumorů dělohy se shromáždí a uchovají se in vitro jako primární netransformované kultuiy. Chirurgické vzorky se protlačí sterilním sítem nebo se jinak oddělí od okolní tkáně k vytvoření suspenze samotných buněk. Buňky se uchovají v médiu obsahujícím 10 % séra a antibiotik. Zjistí se rychlost růstu v přítomnosti a v nepřítomnosti estrogenu. Buňky se zkoušejí z hlediska schopnosti vytvářet doplňující složku C3 a z hlediska odezvy na růstové faktory a růstové hormony. Kultury in vitro se zkoumají z hlediska proliferativní odezvy po ošetření progestiny, GnRH a sloučeniny podle vynálezu a nosiče. Hladiny receptorů steroidových hormonů se posuzují týdně ke zjištění, zda in vitro se vyskytují významné charakteristiky buněk. Použije se tkání od 5 až 25 pacientek.

Aktivita v alespoň jednom z uvedených testů znamená, že sloučeniny podle vynálezu jsou potenciální k ošetřování fibrózy dělohy.

-21CZ 288213 B6

Postup zkoušky endometriózis

Testy 1 a 2 je možno zkoumat účinky 14-denního a 21-denního podávání sloučenin podle vynálezu na růst explantované endometriální tkáně.

Test 1

Jako zkušebních zvířat se použije 30 dospělých krysích samic kmene CD. Rozdělí se na tři skupiny o stejném počtu. Sleduje se estrální cyklus všech zvířat. Ve dni říje se u každé samice provede chirurgický zákrok. Odebere se u samic v každé skupině levý děložní roh, rozřeže se na malé čtverečky a ty se volně přišijí v různých místech sousedících s mesenterickým krevním oběhem. Kromě toho se samicím druhé skupiny odeberou vaječníky.

Den po chirurgickém zákroku dostávají zvířata první a druhé skupiny intraperitoneální injekce vody po dobu 14 dní, zatímco zvířata třetí skupiny dostávají intraperitoneální injekce 1,0 mg sloučeniny podle vynálezu na 1 kg hmotnosti po stejnou dobu. Po 14 dnech ošetřování se každá samice usmrtí a endometriální explanty, nadledvinky a zbylé dělohy a vaječníky se vyjmou a připraví se k histologické zkoušce. Vaječníky a nadledvinky se váží.

Test 2

Jako zkušebních zvířat se použije 12 až 30 dospělých krysích samic kmene CD. Rozdělí se na dvě stejné skupiny. Sleduje se estrální cyklus všech zvířat. Ve dni říje se u každé samice provede chirurgický zákrok. Odebere se u samic v každé skupině levý děložní roh, rozřeže se na malé čtverečky a ty se volně přišijí v různých místech sousedících s mesenterickým krevním oběhem.

Přibližně 50 dní po chirurgickém zákroku dostávají zvířata skupiny 1 intraperitoneální injekce vody po dobu 21 dní, zatímco zvířata druhé skupiny dostávají intraperitoneální injekce 1,0 mg sloučeniny podle vynálezu na 1 kg hmotnosti po stejnou dobu. Po 21 dnech ošetřování se každá samice usmrtí a endometriální explanty, a nadledvinky se vyjmou a zváží. Explanty se měří jako indikace růstu. Estrální cykly se monitorují.

Test 3

A. Chirurgické odvození endometriózis

K navození endometriózis u krys a/nebo králíků se použije autografů. Samice reproduktivní zralosti se podrobí oboustranné ooforektomii a vnějšně se zavádí estrogen, čímž zajišťuje specifická a konstantní úroveň hormonů. Do peritonea 5 až 150 zvířat se implantuje autologní endometriální tkáň a estrogen se dodává k vyvolání růstu explantované tkáně. Ošetřování sloučeninou podle vynálezu se provádí gastrickým výplachem denně po dobu 3 až 16 týdnů a implantáty se odejmou a měří se růst nebo zmenšování. V době usmrcení se vyjme intaktní roh dělohy k posouzení stavu endometria.

B. Implantace lidské endometriální tkáně do holých myší

Tkáň z lidských endometriálních poranění se implantuje do peritonea pohlavně zralých kastrovaných samic holých myší. V některých případech se shromážděné endometriální buňky pěstují in vitro před implantací. Ošetření sloučeninou podle vynálezu se provádí gastrickým výplachem denně po dobu 3 až 16 týdnů a implantáty se odejmou a měří se růst nebo zmenšování. V době usmrcení se vyjme intaktní roh dělohy k posouzení stavu endometria.

-22CZ 288213 B6

Test 4

A. Tkáň z lidských endometriálních poranění se shromáždí a udržuje se in vitro jako primární netransformované kultuiy. Chirurgické vzorky se protlačí sterilním sítem nebo se jinak oddělí od okolní tkáně k vytvoření suspenze samotných buněk. Buňky se uchovají v médiu obsahujícím 10 % séra a antibiotik. Zjistí se rychlosti růstu v přítomnosti a v nepřítomnosti estrogenu. Buňky se zkoušejí z hlediska schopnosti vytvářet doplňující složku C3 a z hlediska odezvy na růstové faktory a růstové hormony. Kultury in vitro se zkoumají z hlediska proliferativní odezvy po ošetření progestiny, GnRH a sloučeniny podle vynálezu a nosiče. Hladiny receptorů steroidových hormonů se posuzují týdně ke zjištění, zda in vitro se vyskytují významné charakteristiky buněk. Použije se tkání od 5 až 25 pacientek.

Aktivita v alespoň jednom z uvedených testů znamená, že sloučeniny podle vynálezu jsou potenciální k ošetřování endometriózis.

Postup zkoušení inhibice proliferace/restenózy hladkého svalstva aorty

Sloučeniny podle vynálezu mají schopnost zabraňovat proliferaci hladkého svalstva aorty. To lze demonstrovat pomocí pěstovaných buněk hladkého svalstva z králičí aorty, přičemž proliferace se stanoví měřením syntézy DNA. Buňky se získají explantační metodou, kterou popsal Ross (J. of Cell Bio. 50 str. 172 (1971). Buňky se nanesou na mikrotitrové destičky s 96 důlky na dobu 5 dnů. Kultury slinou a růst se zastaví. Buňky se pak přenesou do Dullbeccem modifikovaného Eaglova média (DMEM) obsahujícího 0,5 až 2 % na destičky chudé plazmy, 2 mM L-glutaminu, lOOJ/ml penicillinu, lOOmg/ml streptomycinu, 1 mC/ml ³H-thymidinu, 20 ng/ml od destiček odvozeného růstového faktoru a různé koncentrace sloučenin podle vynálezu. Zásobní roztok sloučenin se připraví v dimethylsulfoxidu a rozředí se na příslušnou koncentraci (0,01 až 30 mM) shora uvedeného zkušebního média. Buňky se pak inkubují při 37 °C po dobu 24 hodin v prostředí 5 % oxidu uhličitého a 95 % vzduchu. Ke konci 24-hodinové periody se buňky fixují v methanolu. Včlenění thymidinu ³H v DNA se pak stanoví scintilačním čítáním, které popsal Bonin a kol. (Exp. Cell Res. 181 str. 475 až 482 (1989).

Inhibice proliferace hladkého svalstva aorty sloučeninami podle vynálezu je dále demonstrována stanovením jejich účinku na exponenciálně rostoucí buňky. Buňky hladkého svalstva z králičích aort se naočkují do 12 důlkových kultivačních destiček tkání v DMEM obsahujícím zárodečné hovězí sérum, 2mM L-glutaminu, lOOJ/ml penicillinu a lOOmg/ml streptomycinu. Po 24 hodinách se buňky dotknou a médium je nahraženo DMEM obsahujícím 10% séra, 2mM L-glutaminu, 100 J/ml penicillinu, 100 mg/ml streptomycinu a žádanou koncentraci zkoušených sloučenin. Buňky se nechají růst čtyři dny. Buňky se ošetří trypsinem a počet buněk v každé buněčné kultuře se stanoví sčítáním pomocí čítače ZM-Coulter.

Aktivita v alespoň jednom z uvedených testů znamená, že sloučeniny podle vynálezu jsou potenciální k ošetřování restenózy.

Při výše uvedených testech byly dosaženy tyto výsledky:

Výsledky testu OVX krys starých 4 dny

Sloučenina Dávka mg/kg	Hmotnost dělohy (% vzrůst proti OVX)	Zachycené EPO dělohy (Vmax)	Sérový cholesterol (% pokles proti OVX)
Příklad 5 0,1	33,7	5,4	47,8
1	20,8	4,8	63,0
10	21,8	3,0	58,7

-23CZ 288213 B6

Výsledky testu proliferace MCF-7 pM E2 zkouška

Sloučenina	Proliferace (1 = aktivní)	ED50(nM)
Příklad 5		1		0,2
Příklad 5		1		0,07
Příklad 5		1		0,5
Příklad 4		1		70
Výsledky testů	na OVX krysách starých 5 týdnů
Sloučenina	Dávka mg/kg	Hmotnost dělohy	Zobrazení	Sérový cholesterol
		(% vzrůst proti OVX)	stehenní kosti rentgen, zářením	(% pokles proti OVX)
			(% ochrany)
Příklad 5	0,01	13,8	11,4	22,6
	0,1	39,5	38	50,8
	1	38,7	63,7	59,0

Vynález se rovněž týká způsobu odstraňování post-menopauzálního syndromu u žen, při kterém se podávají sloučeniny obecného vzorce I a zahrnuje dále podávání ženám účinného množství estrogenu nebo progestinu. Taková ošetřování jsou obzvláště užitečná pro ošetřování osteoporózy a pro snižování obsahu cholesterolu, jelikož ošetřovaný jedinec využívá příznivého působení každého farmaceutického činidla, přičemž sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I brání nežádoucím vedlejším účinkům estrogenu a progestinu. Účinnost takového kombinovaného ošetřování v každém shora popsaném postmenopauzálním testu dokládá, že kombinované ošetřování je užitečné pro odstraňování symptomů post-menopauzálního symptomu žen.

Obchodně jsou dostupné různé formy estrogenu a progestinu. Jakožto prostředky na bázi estrogenu se příkladně uvádějí ethinylestrogen (0,01 až 0,03 mg/den), mestranol (0,05 až 0,15 mg/den) a konjugované estrogenní hormony například Premarin* (Wyeth-Ayerst, (0,3 až 2,5 mg/den). Jakožto prostředky na bázi progestinu se příkladně uvádějí medroxyprogesteron například Provera^R (Upjohn, 2,5 až 10,0 mg/den), norethylnodrel (1,0 až 10,0 mg/den) a norethindron (0,5 až 2,0 mg/den). Výhodným prostředkem na estrogenové bázi je Premarin a norethylnodrel a norethindron jsou výhodnými prostředky na progestinové bázi.

Způsob podávání prostředku na estrogenové a na progestinové bázi je o sobě známý. Sloučenina obecného vzorce I podle vynálezu se většinou podává kontinuálně 1 až 3 krát denně. Cyklická terapie je obzvláště účinná při ošetřování endometriózis nebo se může používat aktuálně v průběhu ataku nemoci působícího trápení. V případě restenózis se terapie může omezovat na krátké intervaly (1 až 6 měsíců) po medikální proceduře, jako je angioplasty.

Výrazem „účinné množství“ se zde vždy míní množství sloučeniny obecného vzorce I podle vynálezu, které je schopné odstraňovat symptomy různých shora popsaných patologických stavů. Určitou dávku podávané sloučeniny obecného vzorce I stanovuje ostatně vždy lékař se zřetelem na okolnosti ošetřovaného případu, jako jsou určitá podávaná sloučenina, cesta podání, stav nemocného, ošetřovaný stav a podobné skutečnosti. Typická denní dávka obsahuje netoxické množství sloučeniny podle vynálezu přibližně 5 až přibližně 600 mg/den. Obecně je výhodnou denní dávka sloučeniny podle vynálezu přibližně 15 až přibližně 80 mg/den.

Sloučeniny nebo farmaceutické prostředky podle vynálezu se mohou podávat orálně a rektálně, transdermálně, subkutánně, intravenózně, intramuskulámě nebo intranasálně. Sloučeniny se před podáním s výhodou formulují, přičemž jejich volbu stanovuje lékař.

-24CZ 288213 B6

Vynález se také týká farmaceutických prostředků, které obsahují účinné množství sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I, nebo její farmaceuticky vhodné soli, popřípadě účinné množství estrogenu nebo progestinu a farmaceuticky vhodný nosič, ředidlo nebo excipient.

Celkové množství účinných látek v takových farmaceutických prostředcích je hmotnostně 0,1 až 99,9 %, vztaženo na hmotnost farmaceutického prostředku jako celku. Výrazem „farmaceuticky vhodný“ se vždy míní nosič, ředidlo nebo excipient a sůl kompatibilní s ostatními složkami farmaceutického prostředku a nemající nepříznivé působení pro ošetřovaného jedince.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu se připravují o sobě známými způsoby za použití snadno dostupných složek. Pro výrobu farmaceutických prostředků se účinná látka obecného vzorce I podle vynálezu spolu s estrogenovou nebo progestinovou sloučeninu nebo bez nich zpravidla mísí s běžnými nosiči, excipienty nebo ředidly a zpracovává se na formu například tablety, kapsle, suspenze a prášku.

Jakožto příklady vhodných nosičů, excipientů a ředidel se uvádějí plnidla a nastavovače například škroby, cukry, mannitol a deriváty kyseliny křemičité; pojidla například karboxymethylcelulóza a jiné deriváty celulózy, algináty, želatina a polyvinylpyrrolidon; zvlhčovadla například glycerol; rozptylovací činidla například uhličitan vápenatý a hydrogenuhličitan sodný; činidla zpomalující rozpouštění například parafin; činidla urychlující resorpci například kvartémí amoniové sloučeniny; povrchově aktivní činidla například cetylalkohol, glycerolmonostearát; adsorpční nosiče například kaolin a bentonit; a mazadla například mastek, stearát vápenatý a stearát hořečnatý a pevné polyethylenglykoly.

Sloučeniny podle vynálezu se také mohou formulovat jakožto elixíry nebo roztoky pro běžné orální podávání nebo jako roztoky vhodné pro parenterální podávání například intramuskulámí, subkutánní nebo intravenózní cestou.

Sloučeniny podle vynálezu jsou kromě toho také vhodné pro formulaci farmaceutických prostředků s pozdrženým uvolňováním. Takové farmaceutické prostředky uvolňují účinnou látku jedině nebo s výhodou na určitém fysiologickém místě po možnosti po určitou dobu. Povlaky, obaly a ochranné matrice se mohou například vytvářet z polymemích látek nebo z vosků.

Sloučeniny podle vynálezu obecného vzorce I samotné nebo spolu s farmaceutickým činidlem podle vynálezu se zpravidla podávají ve formě farmaceutického prostředku. Následující příklady praktického provedení takové farmaceutické prostředky blíže objasňují, nijak však neomezují. V následujících příkladech se výrazem „účinná látka“ vždy myslí sloučenina obecného vzorce I podle vynálezu nebo její farmaceuticky vhodná sůl.

Příklad farmaceutického prostředku 1 - želatinové kapsle

Tvrdé želatinové kapsle se připravují z následujících složek:

Složka	Množství (mg/kapsle)
účinná látka	0,1 až 1000
škrob, NF	0 až 650
škrob, rozplývavý prášek	0 až 650
silikonová kapalina 350 mPas	0 až 15

Určité složení takových farmaceutických prostředků se může měnit podle účelu použití.

-25CZ 288213 B6

Příklad farmaceutického prostředku 2 - tablety

Tablety se připravují z následujících složek:

Složka účinná látka celulóza, mikrokrystalická oxid křemičitý, sublimovaný kyselina stearová

Množství (mg/kapsle)

2,5 až1000

200 až650 až650 až15

Uvedené složky se smísí a lisují se o sobě známým způsobem na tablety.

Příklad farmaceutického prostředku 3 - tablety

Tablety, obsahující vždy 2,5 až 1000 mg účinné látky, se také mohou formulovat následovně:

Složka účinná látka škrob celulóza, mikrokrystalická polyvinylpyrrolidon (10% roztok ve vodě) natriumkarboxymethylovaný škrob stearan hořečnatý mastek

Množství (mg/kapsle)

2.5 až 1000 45,0

35,0 4,0

4.5 0,5 1,0

Účinná látka, škrob a celulóza se vedou sítem No. 45 mesh U.S. (průměr ok 355 mikrometrů) a důkladně se promísí. Se získaným práškem se smísí roztok polyvinylpyrrolidonu a směs se vede sítem No. 14 mesh U.S. (průměr ok 1400 mikrometrů). Takto získané granule se suší při teplotě 50 až 60 °C, vedou sítem No. 18 mesh U.S. (průměr ok 1000 mikrometrů), natriumkarboxymethylovaný škrob, stearát hořečnatý a mastek se vedou sítem No. 60 mesh U.S. (průměr ok 250 mikrometrů), přidají se do granulí, promísí se a směs se lisuje na tablety.

Příklad farmaceutického prostředku 4 - suspenze

Suspenze obsahující vždy 0,1 až 1000 mg účinné látky obecného vzorce I na 5 ml dávku se připravuje následujícím způsobem:

Složka účinná látka natriumkarboxymethylcelulóza sirup roztok kyseliny benzoové chuťová přísada barvivo čištěná voda do

Množství (mg/kapsle) 0,1 až 1000 mg 50,00 mg 1,25 mg 0,10 ml

q.v.

q.v. 5,0 ml

Účinná látka se vede sítem No. 45 mesh U.S. (průměr ok 355 mikrometrů) a smísí se s natriumkarboxymethylcelulózou a sirupem za vzniku hladké pasty. Přidá se za míchání roztok kyseliny benzoové, chuťové přísady a barviva, zředěné trochou vody. Pak se přidá dostatečné množství vody k dosažení požadovaného objemu.

-26CZ 288213 B6

Příklad farmaceutického prostředku 5 - aerosol

Aerosolový roztok se připravuje z následujících složek:

Složka účinná látka ethanol hnací prostředek 22 (chlordifluormethan)

Množství (mg/kapsle)

0,25

25,75

70,00

Účinná látka se smísí s ethanolem a směs se vnese do části hnacího prostředku 22 ochlazeného na teplotu -30 °C a vše se převede do plnicího zařízení. Požadované množství se plní do nádobek z nerezavějící ocele a zředí se zbytkem hnacího prostředku. Obal se opatří ventilem.

Příklad farmaceutického prostředku 6 - čípky

Čípky, obsahující vždy 225 mg účinné látky, se připravují z následujících složek:

Složka účinná látka glyceridy nasycených mastných kyselin do

Množství (mg/kapsle)

225

2000

Účinná látka se vede sítem No. 60 mesh U.S. (průměr ok 250 mikrometrů) a suspenduje se v glyceridech nasycených mastných kyselin, předem roztavených za použití minimálně nutného tepla. Směs se lije do formy na čípky o nominální kapacitě 2,0 g a nechá se ochladit.

Farmaceutický prostředek 7 - intravenózní roztok

Intravenózní prostředek se připravuje z následujících složek:

Složka účinná látka isotonická solanka

Množství (mg/kapsle)

100 mg 1000 ml

Shora uvedený roztok se podává intravenózně rychlostí 1 ml/min.

Příklad farmaceutického prostředku 8 - kombinovaná kapsle I

Složka účinná látka Premarin Avicel pH 101 škrob, 1500 silikonový olej Tween 80 Cab-O-Sil

Množství (mg/kapsle) 50,00

1,00

50,00

117,50

2,00

0,50

0,25

-27CZ 288213 B6

Příklad farmaceutického prostředku 9 - kombinovaná kapsle II

Složka	Množství (mg/kapsle)
účinná látka	50,00
Norethylnodrel	5,00
Avicel pH 101	82,50
škrob, 1500	90,00
silikonový olej	2,00
Tween 80	0,50
5 Příklad farmaceutického prostředku 10 -	kombinovaná tableta

Složka účinná látka Premarin kukuřičný škrob NF Povidon K29-32 Avicel pH 101 Avicel pH 102 Crospovidon XL10 stearát hořečnatý Cab-O-Sil

Množství (mg/kapsle) 50,00 1,00 50,00

6,00

41,50

136,50

2,50

0,50

0,50

Průmyslová využitelnost

Derivát naffylu a jeho farmaceuticky přijatelné soli vhodné pro výrobu farmaceutických prostředků použitelných například pro odstraňování symptomů post-menopauzálního syndromu a pro léčení na hormonech závislé rakoviny, zvláště rakoviny prsu.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Derivát naftylu obecného vzorce I

   U), ve kterém

   R¹ znamená atom vodíku, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu vzorce -OCOC₆H₅, -OCO(C]_6 alkyl) nebo -OSO₂(C₂_6 alkyl),

   R² znamená atom vodíku, hydroxyskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, skupinu vzorce -OCOC₆H₅, -OCO(Ci_6 alkyl) nebo -OSO₂(C₂_6 alkyl) nebo atom halogenu,

   R³ znamená 1—piperidyl, 1-pyrrolidinyl, methyl-l-pyrrolidinyl, dimethyl-l-pyrrolidino-, 4morfolino-, dimethylamino-, diethylamino-, diisopropylamino- nebo 1-hexamethyleniminoskupinu a n představuje 2 nebo 3, a jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
2. 2. Derivát naftylu podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém

   R¹ znamená hydroxyskupinu,

   R² znamená hydroxyskupinu,

   R³ znamená 1-piperidylovou skupina a n představuje číslo 2 a jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
3. 3. Derivát naftylu podle nároku 2 obecného vzorce I, který je ve formě hydrochloridové soli.
4. 4. Derivát naftylu podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém

   R¹ znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo methoxyskupinu,

   R² znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo methoxyskupinu,

   R³ má význam uvedený v nároku 1 a n představuje číslo 2 nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.
5. 5. Derivát naftylu podle nároku 4, který je ve formě své hydrochloridové soli.
6. 6. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje derivát naftylu obecného vzorce I podle nároků 1 až 5 a popřípadě estrogen nebo progestin společně s alespoň jedním farmaceuticky vhodným nosičem, excipientem nebo ředidlem.
7. 7. Sloučenina obecného vzorce II (II), ve kterém

   R^la znamená atom vodíku nebo skupinu vzorce -OR⁵, kde R⁵ představuje skupinu chránící hydroxyskupinu,

   R^2a znamená atom vodíku, atom halogenu nebo skupinu vzorce -OR⁶, kde R⁶ představuje skupinu chránící hydroxyskupinu,

   R⁴ znamená hydroxyskupinu nebo skupinu vzorce -CHO, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl, jako meziprodukt pro přípravu derivátu naftylu podle některého z nároků 1 až 5.
8. 8. Sloučenina podle nároku 7, obecného vzorce II, ve kterém R^la znamená skupinu vzorce -OR⁵, kde R⁵ představuje methyl, R^2a znamená skupinu vzorce -OR⁶, kde R⁶ představuje methyl a R⁴ má význam uvedený v nároku 7, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl, jako meziprodukt pro přípravu derivátu naftylu podle některého z nároků 1 až 5.
9. 9. Sloučenina podle nároku 8, obecného vzorce II, ve kterém R⁴ znamená hydroxyskupinu a R^la a R^2a mají význam uvedený v nároku 8, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl, jako meziprodukt pro přípravu derivátu naftylu podle některého z nároků 1 až 5.
10. 10. Sloučenina podle některého z nároků 7 až 9, obecného vzorce II, ve kterém jednotlivé symboly mají význam uvedený ve zmíněných nárocích, ve formě hydrochloridové soli, jako meziprodukt pro přípravu derivátu naftylu podle některého z nároků 1 až 5.

    -30CZ 288213 B6
11. 11. Způsob přípravy derivátu naftylu podle některého z nároků 1 až 5, obecného vzorce I, nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, kde jednotlivé symboly mají v nároku 1 až 5 uvedený význam, vyznačující se tím, že

    5 a) A) nechá se reagovat sloučenina obecného vzorce lib (lib).

    ve kterém

    R^la znamená atom vodíku nebo skupinu vzorce -OR⁵, kde R⁵ představuje skupinu chránící hydroxyskupinu a

    R^2a znamená atom vodíku, atom halogenu nebo skupinu vzorce -OR⁶,
12. 15 kde R⁶ představuje skupinu chránící hydroxyskupinu, se sloučeninou obecného vzorce V

    R₃-(CH₂)_n-Q (V), ve kterém

    R³ znamená 1-piperidyl, 1-pyrrolidinyl, methyl-l-pyrrolidinyl, dimethyl-l-pyrrolidinyl, 4morfolino-, dimethylamino-, diethylamino-, diisopropylamino- nebo 1-hexamethylen25 iminoskupinu, n představuje 2 nebo 3 a

    Q znamená odstupující skupinu, nebo

    B) nechá se reagovat sloučenina obecného vzorce lib (Hb)j

    -31CZ 288213 B6 ve kterém

    R^la a R^2a mají shora uvedený význam, s alkylačním činidlem obecného vzorce

    Q-(CH₂)_n-Q‘,

    10 ve kterém

    Q a Q‘ jsou stejné nebo odlišné odstupující skupiny, a alkylační produkt se nechá reagovat s 1-piperidinem, 1-pyrrolidinem, methyl-l-pyrrolidinem, 15 dimethyl-l-pyrrolidinem, 4-morfolinem, dimethylaminem, diethylaminem, diisopropylaminem nebo 1-hexamethyleniminem,

    b) popřípadě se odstraní skupina nebo skupiny chránící hydroxyskupinu a
13. 20 c) popřípadě se připraví farmaceuticky přijatelná sůl produktu ze stupně a) nebo b).