CZ287964B6

CZ287964B6 - Výrobek z minerální vlny, způsob jeho výroby, povlaková hmota pro něj a její použití

Info

Publication number: CZ287964B6
Application number: CZ19961335A
Authority: CZ
Inventors: Hans Kummermehr
Original assignee: Grünzweig + Hartmann AG
Priority date: 1993-11-11
Filing date: 1994-11-11
Publication date: 2001-03-14
Also published as: DE59402940D1; EP0728124B1; DK0728124T3; CZ133596A3; DK0728124T4; WO1995013252A1; EP0728124A1; ATE153645T1; EP0728124B2

Abstract

Výrobek (1) z minerální vlny, jako je fasádní izolační nebo střešní izolační deska, má povlak (8) na bázi zejména anorganického silikátového pojiva, přičemž povlak je uložen v oblasti výrobku přilehlé k jeho povrchu (6) uvnitř minerální vlny. Povlakový materiál ulpívá v oblasti vymezované hloubkou (t) povlaku na jednotlivých vláknech (9) výrobku z minerální vlny a tato vlákna obklopuje, aniž by uzavíral meziprostory mezi vlákny, takže zůstává zachována otevřená struktura vláknitého povrchu, přičemž v oblasti mezi vlákny jsou pavučinovité můstky z povlakového materiálu. Způsob spočívá v tom, že se na desku z minerální vlny nanáší povlaková hmota na bázi zejména anorganického silikátového pojiva s nosnou kapalinou pro nanášení, povlaková hmota se zapracovává do povrchu (6) výrobku a následně se suší pro vyprchání nosné kapaliny. Povlaková hmota se před jejím nanášením napěňuje. Podle řešení se dále navrhuje složení napěněné povlakové hmoty, zejména pro použití při uvedeném způsobu a použŕ

Description

Výrobek z minerální vlny, způsob jeho výroby, povlaková hmota pro něj a její použití

Oblast techniky

Vynález se týká výrobku z minerální vlny, jako je fasádní izolační nebo střešní izolační deska, s povlakem na bázi zejména anorganického silikátového pojivá, přičemž povlak je uložen v oblasti výrobku přilehlé k jeho povrchu uvnitř minerální vlny, přičemž povlakový materiál ulpívá v oblasti vymezované hloubkou povlaku na jednotlivých vláknech výrobku z minerální vlny a tato vlákna obklopuje, aniž by uzavíral meziprostoiy mezi vlákny, takže zůstává zachována otevřená struktura vláknitého povrchu. Týká se dále způsobu výroby tohoto výrobku, napěněné povlakové hmoty, zejména pro použití při tomto způsobu, a dalšího použití této povlakové hmoty.

Dosavadní stav techniky

Výrobky z minerální vlny ve formě fasádních a střešních izolačních desek, opatřené povlakem, jsou známé kupříkladu z evropského patentového spisu EP 0 114 965 B1 a zcela se osvědčily v praxi. Takové povlaky s sebou nesou podle případu konkrétního použití řadu zvláštních požadavků. Tak musí být povlak například při použití jako střešní izolační deska nepropustný pro živici, a kromě toho musí být střešní izolační deska alespoň dočasně pochůzná. Při použití jako fasádní izolační deska se musí povlak hodit jako nosič omítky, tedy vykazovat jak dostatečnou přilnavost vůči desce z minerální vlny, zpravidla řešené jako hydrofobní, tak i vůči omítkám pojených na bázi minerálních látek nebo syntetických pryskyřic. Posledně jmenovaný požadavek kupříkladu vyžaduje určitou difuzní otevřenost povlaku, aby omítka na straně povlaku vydávala vodu a mohla tak při dosažení přilnavého spojení vysýchat. Dále musí povlak povrchu sloužit pro zpevnění povrchu, aby mohl přenést hmotnost omítky, jakož i zatížení větrem.

Vedle těchto požadavků na takové povlaky, hraje dále roli otázka, jak povlak na povrch výrobku z minerálních vláken nanést, a přirozeně také cena povlaku. K tomu přistupuje ještě otázka, do jaké míry je negativně ovlivňován povrch výrobku z minerálních vláken nanesením povlaku. Tak je například podle evropského spisu EP 0 114 695 B1 zde popisovaná povlaková hmota vtlačována v požadované konzistenci do povrchu desky z minerálních vláken. Přitom dochází k rozlámání minerálních vláken v oblastech blízkých povrchu, která sice současně slouží jako výztuž, ale vcelku snižují pevnost desky s povlakem v tahu.

Francouzský patentový spis FR-A-2 514 043 popisuje vláknitý materiál, sestávající obzvláště z minerálních vláken a vystavovaný působení kapalného roztoku pojivové plnicí hmoty. Po odpaření rozpouštědla z pojivové plnicí hmoty se tato hmota smrští okolo vláken a ulpí na nich. Tím zůstávají zachovány mezery mezi vlákny, takže vzniká otevřená povrchová struktura, jejíž pórovitost odpovídá přibližně pórovitosti materiálu bez povlaku.

Takový povlak sice zlepšuje mechanické vlastnosti vláknitého materiálu, ale požadovaná pevnost často nedosahuje míry potřebné například pro schopnost přenášet hmotnost omítky nebo zatížení větrem nebo pro pochůznost při použití jako střešní izolační deska. Vyšší pevnost se sice dá podle návrhu francouzského spisu FR-A-2 514 043 dosáhnout zvýšením množství povlakového materiálu, což však má za následek, že se zřetelně sníží pórovitost vláknitého materiálu v důsledku „zarůstání“ meziprostorů povlakovým materiálem směrem od povrchů vláken. Omítka tak může svoji vlhkost vydávat pouze se zpožděním a přilnavé spojení mezi omítkou a vláknitým materiálem je negativně ovlivněno.

Vynález si proto klade za úkol vytvořit výrobek z minerální vlny opatřený povlakem, jehož povlaková hmota může být nanášena způsobem orientovaným na velikost bez odstraňování

-1CZ 287964 B6 otevřené struktury povrchu výrobku z minerálních vláken, a to při současném umožňování dosáhnout dostatečnou pevnost výrobku z minerálních vláken.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo výrobkem z minerální vlny, jako je fasádní izolační nebo střešní izolační deska, s povlakem na bázi zejména anorganického silikátového pojivá, přičemž povlak je uložen v oblasti výrobku přilehlé k jeho povrchu uvnitř minerální vlny, přičemž povlakový 10 materiál ulpívá v oblasti vymezované hloubkou povlaku na jednotlivých vláknech výrobku z minerální vlny a tato vlákna obklopuje, aniž by uzavíral meziprostory mezi vlákny, takže zůstává zachována otevřená struktura vláknitého povrchu, jehož podstatou je, že v oblasti mezi vlákny jsou pavučinovité můstky z povlakového materiálu.

Podle výhodného provedení vynálezu je v povlaku kyselina křemičitá (SiO₂) v pevné formě a organický plast. Povlak s výhodou obsahuje ochranný prostředek proti ohni.

Vynález dále přináší způsob výroby výše uvedeného výrobku z minerální vlny, jako fasádní izolační desky nebo střešní izolační desky, při kterém se podle vynálezu na desku z minerální 20 vlny nanáší povlaková hmota na bázi zejména anorganického silikátového pojivá s nosnou kapalinou pro nanášení, povlaková hmota se zapracovává do povrchu výrobku a následně se suší pro vyprchání nosné kapaliny, vyznačený tím, že se povlaková hmota před jejím nanášením napěňuje.

Tím se dosáhne toho, že pěnová hmota, napěněná například na pěti nebo šestinásobný objem, svoji malou hustotou v surovém stavu lehce vnikne do povrchu výrobku z minerálních vláken a tamější vlákna zcela obklopí, aniž by na ně vyvíjela podstatné mechanické síly. Přitom může být kyprá napěněná hmota nanášena například stěrkou do povrchu až do hloubky určené tloušťkou vtlačené pěnové vrstvy. Tento pochod se dá výrobně-technicky dobře zvládnout také 30 při velkosériové výrobě a je tak proveditelný také levně a spolehlivě.

Během vysušování nebo vytvrzování napěněná nanesená pěna opadává tak, že pěnové bublinky postupně splasknou nebo se protrhnou, přičemž takto uvolněná povlaková hmota se dostává z oblasti mezi jednotlivými vlákny adhezí na vlákna a tato vlákna obaluje. Přitom mohou můstky 35 z povlakového materiálu překlenout vzdálenosti mezi sousedními vlákny, přičemž se však v každém případě otevírají pórovité otvoiy mezi vlákny.

Značným zvětšením objemu může dojít ke smáčení a povlaku povrchu výrobku z minerální vlny se značně zmenšeným množstvím povlakové hmoty, takže dojde ke značným úsporám surovin 40 a celkových výrobních nákladů. K tomu přistupuje zmenšení doby schnutí nebo zmenšení potřebných sušicích výkonů, což dále podporuje levnou výrobu. I v případě, kdy povlak za určitých okolností zavádí do výrobku nežádoucí látky, je jejich množství odpovídajícím způsobem snížené, což má za následek odpovídajícím způsobem snížené náklady na neutralizaci jakýchkoli nežádoucích účinků. Kupříkladu při použití organických látek v povlakové hmotě a při současné 45 potřebě dosáhnout požadované zatřídění odolnosti proti ohni, jako kupříkladu třídy A2 (nehořlavé hmoty) podle normy DIN 4102 (které je použitím organických látek ohroženo), se zmenšeným množstvím povlakové hmoty se rovněž sníží požární zatížení. V důsledku toho může být také minimalizováno použití přísad pro ochranu proti ohni, nebo tyto látky mohou být omezeny na ekologicky přijatelné prostředky, například vylučující dusík nebo vodu.

Taková pěna povlakové hmoty, obsahující nosnou kapalinu jako vodu, může být vyráběna známým napěňováním nadouvadly. S výhodou se však pěna podle vynálezu vyrábí mechanicky šleháním nebo míchacími kotouči. Přitom se zašleháním vzduchu vyrobí pěna schopná roztírání, která se nanese na povrch výrobku a může se do něj lehce vtlačit. Později vyprchávající nosná

-2CZ 287964 B6 kapalina, jako voda, slouží také k tomu, aby se viskozita povlakové hmoty snížila natolik, že se ulehčí mechanické napěňování šleháním nebo míchacími kotouči.

S výhodou se použije jako nanášená povlaková hmota vodná směs křemičitého sólu (koloidní kyseliny křemičité), pěnidla a stabilizátoru pěny, do které se v případě potřeby může přidávat prostředek pro ochranu proti ohni a další přísady.

Podle výhodného provedení vynálezu se napěněná povlaková hmota vyrábí krátce před jejím použitím ze směsi obsahující koloidní kyselinu křemičitou ve formě sólu, pěnidlo, stabilizátor pěny a popřípadě ochranný prostředek bránící ohni a nosnou kapalinu, zejména vodu, mechanickým postupem.

Deska z minerálních vláken, opatřená povlakem podle vynálezu, se hodí obzvláště dobře jako fasádní tepelně izolační deska pro vnější stěny nebo jako takzvaná izolační deska s vnitřní omítkou pro vnitřní stěny, které hraničí s prostory se stejnými teplotami, přičemž deska se má opatřit vlhkým tekutým materiálem, jako omítkou, která v průběhu sušení přilne. Přitom má zpevnění povrchu do něj vniklou pěnou obzvláštní význam pro podepření proti silám, které na něj působí. Malé mezery, zůstávající mezi jednotlivými vlákny vláknitého povrchu výrobku z minerální vlny, dovolují vzájemné zachycení s materiálem omítky a podobně, přičemž místo koncepce v podstatě uzavřeného povrchu plochy, jako je tomu u dosavadních vrstev nesoucích omítku, se zde používá princip relativně hlubokého impregnování vláken blízkých povrchu s povlakovou hmotou zavedenou ve formě pěny.

Na rozdíl od povrchů ve formě v podstatě uzavřené plochy může tedy materiál omítky v podstatě uzavřenými povrchy vniknout do otevřeného povrchu vlny, kde se však setká pouze s vlákny zastíněnými povlakovým materiálem, která se hodí pro opření materiálu omítky a podobně. Obzvláštní význam přitom mají značné odváděči otvory pro vodu a vodní páru ve formě pórů mezi jednotlivými vlákny s povlakem. Ty umožňují obzvláště účinné odfiltrování vody nebo obecné nosné kapaliny nanášené hmoty, jako je omítka, takže proto dochází k výbornému hydraulickému ulpívání vrstvy omítky, odvodňující se do výrobku z minerálních vláken. Také konečné vyschnutí pro dosažení konečného přilnutí je zajištěno, a to difuzní otevřeností povlečeného povrchu výrobku z minerálních vláken.

Deska opatřená povlakem podle vynálezu se hodí také jako střešní izolační deska, neboť živici je bráněno ve vnikání do desky povlakovým materiálem. Zbývající póry mezi vlákny obklopenými povlakovým materiálem jsou s ohledem na povrchové napětí kapalné živice a její viskozitu příliš malé, aby umožnily vnikání. Mechanické zpevnění povrchu v hloubce vrstvy, která není nepodstatná, prospívá desce také v tomto případě použití.

S výhodou obsahuje povlaková hmota vedle křemičitého sólu (koloidní kyseliny křemičité) a napěňovacích přísad, jako pěnidla a stabilizátoru pěny, organickou složku ve formě plastové disperze (disperze plastu). Tím je výrazně snížena křehkost vysušeného nebo vytvrzeného povlakového materiálu a dosáhne se pružně poddajné chování vrstvy. Zjevně zde vnikají částice plastu mezi částice oxidu křemičitého a činí je pružně relativně pohyblivými. Taková pružnost vrstvy má význam pro řadu případů a v běžné praxi se ukazuje jako důležitá proto, že povlak je stabilizovaný v oblasti rohů, které jsou často při manipulaci vystaveny namáháním v ohybu a mohou působit neesteticky.

Jako plastová disperze připadá v úvahu v principu každá plastová disperze, odolná proti povětmosti, proti vodě a působení světla. Obzvláště výhodná je polyester-polyuretanová disperze Bayceram^R společnosti Bayer AG, která splňuje uvedené vlastnosti a poskytuje obzvláště dobrou pružnost.

-3CZ 287964 B6

Podle provedení napěněné povlakové hmoty, použité podle vynálezu, tato hmota obsahuje až 40 % hmotn. koloidní kyseliny křemičité ve formě sólu (40 % hmotn. obsahu SiO₂ v pevné formě) až 10 % hmotn. plastové disperze

0,3 až 1,5 % hmotn. pěnidla

0,05 až 0,5 % hmotn. stabilizátoru pěny ochranný prostředek proti ohni podle potřeby a jako zbytek vodu.

Množství nanesené povlakové hmoty činí při dosud běžných postupech přibližně 300 g/m²(v suchém stavu) pro obvyklé případy použití, jako například u fasádních izolačních desek. Podle vynálezu může být toto množství značně sníženo. Množství hmoty nanesené podle vynálezu tak činí od 20 do 100 g/m² (v suchém stavu) přičemž horní hranice zůstává vyhrazena pro choulostivé případy, jako vytváření povlaku na čelní ploše výrobku z minerální vlny, k němuž přednostní směr vláken probíhá v podstatě kolmo. K tomu dochází například při vytváření povlaku na takzvaných lamelových deskách, tedy deskách s obzvláště vysokou pevností v tlaku, kde přednostní směr vláken probíhá v podstatě kolmo k oběma velkým plochám a které také mohou být použity pro fasádní izolační desky. Zde vniká povlaková hmota podél vláken obzvláště snadno a vniká hluboko do povrchu výrobku z minerálních vláken a je tak zapotřebí větší množství povlakové hmoty, aby se dosáhla požadovaná konzistence v oblasti blízké povrchu.

Zpravidla stačí podle vynálezu nanášené množství 30 až 80 g/m² (v suchém stavu), zejména 40 až 70 g/m² (v suchém stavu). Pro běžné případy použití jsou pro vynález typická nanášená množství v oblasti 50 g/m² nebo o něco více. Výše uvedené číselné hodnoty se vztahují na hmotnost vysušeného povlaku.

Taková napěněná povlaková hmota se hodí nejen pro zhotovování jí opatřených výrobků z minerálních vláken ve výrobně, ale může být použita také pro následné vytváření povlaku nebo impregnaci výrobků z minerální vlny, které byly před tím použity bez takového povlaku. Takový dodatečný povlak může být účelný z nejrůznějších důvodů, avšak vynález má obzvláštní význam v souvislosti s rekonstrukcí povrchů z minerální vlny, které jsou například ohroženy erozí a dělením na vrstvy. Také zde může dojít k odpovídajícímu zpevnění povrchu zapracováním a vysušením takové napěněné povlakové hmoty, což vzhledem k lehké zapracovatelnosti pěny na místě také nepřináší žádné obtíže. Například izolační vrstva z minerálních vláken odvětrávané fasády (fasády s větranou dutinou za vnější krycí vrstvou) průmyslové budovy tak může být zabezpečena proti rozvrstvování a erozi větrem a může tak být i po delší době rekonstruována.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 schéma postupu zavádění napěněné povlakové hmoty do povrchu výrobku z minerálních vláken a obr. 2 detail struktury povrchu výrobku z minerálních vláken podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je schematicky znázorněno, jak se výrobek 1 z minerálních vláken ve formě plsti z minerální vlny v průběhu jeho výroby pohybuje ve směru šipky 3. Prostřednictvím neznázoměného napěňovacího stroje se povlaková hmota napěňuje a ukládá se ve formě pěnové vrstvy 4 na ukládací zařízení 5. Pěnová vrstva 4, doléhající na povrch výrobku 1 z minerálních vláken, je unášena výrobkem 1 z minerálních vláken ve směru šipky 3 a je vedena do dosahu působení stěrky 7. Před stěrkou 7 vniká pěna pěnové vrstvy pouze málo do povrchu 6 výrobku z minerál

-4CZ 287964 B6 nich vláken, neboť pěnová vrstva 4 má mimořádně malou hmotnost. Teprve pod tlakem stěrky 7 je pěnová vrstva vtlačována do povrchu 6 výrobku 1 z minerální vlny, přičemž v závislosti na konzistenci pěnové vrstvy 4 a na povrchu 6 výrobku 1 z minerální vlny vzniká určitá rovnoměrná hloubka t vniknutí, která je, právě tak jako tloušťka 4 pěnové vrstvy, znázorněna na obr. 1 pro názornost v záměrně přehnaném zvětšení. Jelikož stěrka 7 musí vyvíjet pouze malý tlak na pěnovou vrstvu 4, aby ji zatlačila do povrchu 6, a jelikož se stěrka 7 kromě toho dotýká povrchu 6 jen lehce, pokud se ho vůbec dotýká, struktura povrchu 6 se zatlačováním pěnové vrstvy 4 prakticky nemění.

Za stěrkou 7 tvoří pěnová vrstva 4, zatlačená do povrchu 5, povlak 8 nebo impregnaci, v němž ještě v rozsáhlé míře nedotčená pěna vlákna plně obklopuje a smáčí v oblasti povrchu 6 a před tím existující otvory v povrchu 6 mezi vlákny uzavírá. V průběhu vysušování nebo vytvrzování povlaku však bublinky pěny pukají a povlaková hmota se soustřeďuje na jednotlivých vláknech se zbytky dřívější prostorové pěnové struktuiy.

Vznikající konzistence povlečeného povrchu je patrná z obr. 2, znázorňujícího pohled na povlak 8 po jeho vysušení nebo vytvrzení. Je možné rozeznat minerální vlákna 9 blízká k povrchu, obalená povlakovým materiálem. Na povrchu v oblasti mezi vlákny jsou rozeznatelné pavučinovité můstky 10 z povlakového materiálu, mezi nimiž však v každém případě zůstávají póry 11 poměrně značné velikosti, takže se zachovává otevřená struktura povrchu.

Makroskopickými póry 11 se může omítka nebo podobná vrstva dobře odfiltrovat a odvodňovat, takže se rychle dosáhne dobrého ulpívání omítky. Taje podporována částicemi omítky, vnikajícími vnějšími póry, které se mohou pevně zachytit v pórovitém povrchu povlaku 8. Při použití tepelné izolační desky jako střešní desky může být naproti tomu velikost pórů nastavena tak malá, že kapalná živice nemůže na základě svého povrchového napětí a viskozity proniknout povlakem 8.

Příklad % hmotn. koloidní kyseliny křemičité ve formě sólu (40 % hmotn. obsahu SiO₂ v pevné formě) % hmotn. hydroxidu hlinitého jako ochranného prostředku proti ohni, % hmotn. plastové disperze Bayceram^R (polyester-polyuretanové disperze společnosti Bayer AG, obsah vody 50%),

0,5 % hmotn. pěnidla W53 firmy Zschimmer a Schwarz,

0,4 % hmotn. stabilizátoru pěny PSI firmy Zschimmer a Schwarz a zbytek voda.

Tato povlaková hmota se pomocí míchadla napěnila na šestinásobek nepěněného objemu a nanesla se na povrch desky z minerálních vláken a do desky zapracovala stěrkou. Poté se takto povlečená deska krátce sušila v průběžné peci. Během vytvrzování se pěnová struktura rozkládá. Přitom došlo k jemnému rozdělení povlakové hmoty v oblasti vrstvy blízké povrchu desky z minerálních vláken. Napěněná povlaková hmota se nanesla v množství cca 150 g/m² a pronikla přitom do hloubky vrstvy přibližně pěti milimetrů do povrchu desky a obalila vlákna blízká k povrchu v hloubce vniknutí. Otevřená povrchová struktura desky přitom zůstala zachována.

-5CZ 287964 B6

Vysušený povlakový materiál hotové desky byl v množství 50 g/m² a měl následující složení:

% hmotn. kyseliny křemičité (SiO₂ v pevné formě),

41 % hmotn. hydroxidu hlinitého (obsahujícího 34 % hmotn. vody pro bránění ohni),

6,2 % hmotn. plastové disperze,

1,55 % hmotn. pěnidla,

1,25 % hmotn. stabilizátoru pěny.

Claims

1. Výrobek (1) z minerální vlny, jako je fasádní izolační nebo střešní izolační deska, s povlakem (8) na bázi zejména anorganického silikátového pojivá, přičemž povlak je uložen v oblasti výrobku přilehlé k jeho povrchu (6) uvnitř minerální vlny, přičemž povlakový materiál ulpívá v oblasti vymezované hloubkou (t) povlaku na jednotlivých vláknech (9) výrobku z minerální

20 vlny a tato vlákna obklopuje, aniž by uzavíral meziprostory mezi vlákny, takže zůstává zachována otevřená struktura vláknitého povrchu, vyznačený tím, že v oblasti mezi vlákny jsou pavučinovité můstky (10) z povlakového materiálu.

2. Výrobek z minerální vlny podle nároku 1, vyznačený tím, že v povlaku (8) je 25 kyselina křemičitá (SiO₂) v pevné formě a organický plast.

3. Výrobek z minerální vlny podle kteréhokoli z nároků 1 nebo 2, vyznačený tím, že povlak (8) obsahuje ochranný prostředek proti ohni.

30

4. Způsob výroby výrobku z minerální vlny, jako fasádní izolační desky nebo střešní izolační desky, podle nejméně jednoho z nároků laž3, vyznačený tím, že se na desku z minerální vlny nanáší povlaková hmota na bázi zejména anorganického silikátového pojivá s nosnou kapalinou pro nanášení, povlaková hmota se zapracovává do povrchu (6) výrobku a následně se suší pro vyprchání nosné kapaliny, přičemž se povlaková hmota před jejím 35 nanášením napěňuje.

5. Způsob podle nároku 4, vyznačený tím, že se povlaková hmota nanáší ve vrstvě (4) jako pěna na povrch výrobku z minerální vlny a přitom nebo následně se vtlačuje do povrchu výrobku z minerální vlny, a poté se povlak (8) suší.

6. Způsob podle nároku 5, vyznačený tím, že se napěněná povlaková hmota vyrábí krátce před jejím použitím ze směsi obsahující koloidní kyselinu křemičitou ve formě sólu, pěnidlo, stabilizátor pěny a popřípadě ochranný prostředek bránící ohni a nosnou kapalinu, zejména vodu, mechanickým postupem.

7. Způsob podle nároku 5 nebo 6, vyznačený tím, že napěněná povlaková hmota se nanáší v množství 20 až 100 g/m², s výhodou 30 až 80 g/m² a zejména 40 až 70 g/m², vztažených vždy na vysušený povlak (8).

-6CZ 287964 B6

8. Napěněná povlaková hmota, zejména pro použití při způsobu podle nejméně jednoho z nároků 4 až 7, vyznačená tím, že je vytvořena ze směsi

25 až 40 % hmotn. koloidní kyseliny křemičité ve formě sólu, přičemž sol obsahuje 40 % hmotn. obsahu SiO₂ v pevné formě,

2 až 10 % hmotn. plastové disperze,

0,3 až 1,5 % hmotn. pěnidla,

0,05 až 0,5 % hmotn. stabilizátoru pěny, ochranného prostředku proti ohni podle potřeby a zbytku vody, přičemž tato směs je napěněna mechanickým způsobem.

9. Použití povlakové hmoty podle nároku 8 pro dodatečné vytváření povlaku na zabudovaných výrobcích z minerálních vláken, zejména pro rekonstrukci povrchu tepelně izolační vrstvy odvětrávaných fasád.