CZ287853B6

CZ287853B6 - Bottle crate

Info

Publication number: CZ287853B6
Application number: CZ19962297A
Authority: CZ
Inventors: Gerald R Koefelda
Original assignee: Rehrig Pacific Co
Priority date: 1994-02-03
Filing date: 1994-08-03
Publication date: 2001-02-14
Also published as: EP0741661A4; PL178630B1; FI963039A0; CN1050814C; CN1145610A; ATE197277T1; HUT75086A; DE69426241D1; EP0741661A1; NO963258D0; HU9602145D0; NO963258L; JPH09511474A; US5704482A; EP0741661B1; US5465843A; CZ229796A3; HU219151B; GR3035102T3; PL316011A1

Description

Přepravka

Oblast techniky

Vynález se týká plitké přepravky s ukládacími místy pro transport a skladování láhví, která umožňuje oddělené uložení láhví v pevném nosiči a která zároveň umožňuje dobrou viditelnost láhví.

Dosavadní stav techniky

Láhve s nápoji, především s nealkoholickými nápoji, jsou běžně převáženy a skladovány v přepravkách. Tyto přepravky mají tvar koše se dnem a bočními stěnami. Jsou upraveny tak, aby se 15 daly položit na přepravku pod sebou a když jsou bez láhví, aby do sebe zapadaly. Takovéto plastikové přepravky umožňují dobrou manipulaci s malým nárokem na skladovací plochu a dají se mnohokrát použít. Aby se minimalizoval prostor nutný ke skladování prázdných přepravek a zároveň se dosáhlo co nejmenší váhy a výrobní ceny, vyrábějí se přepravky s nízkými bočními stěnami. Říká se jim plitké přepravky, kdy právě láhve nesou tíhu přepravky umístěné nad nimi. 20 Přepravky s vyššími bočními stěnami, které mají přibližně stejnou výšku jako v ní uložené láhve, se označují jako hluboké přepravky, kdy právě stěny přepravek nesou dno přepravky uložené nad ní.

Plitké přepravky jsou obecně levnější na výrobu a lehčí než hluboké. Proto se také více používají. 25 Obecně se plitké přepravky konstruují tak, že ze dna vystupuje vícero sloupků. Příkladem takové plitké přepravky pro plechovky je řešení podle patentového spisu US 5 184 748. Tyto přepravky jsou vytvořeny tak, že v prázdném stavu mohou na sebe těsně dolehnout a tak šetří místo ve skladu nebo v obchodě.

Jiné známé řešení plitké přepravky představuje patentový spis US 5 060 819. Tato přepravka má boční stěny o jednotné tloušťce s kolmo nahoru směřujícími dodatečnými deskami, které mohou být provedeny i tak, že jejich spodní okraj je nad podlahou. Potom mohou horní prázdné přepravky dosedat na ty pod nimi, touto plochou.

Láhve na jedno použití jsou obvykle baleny do svazků po několika nebo obaleny fólií a při transportu se tyto svazky kladou na sebe. Jediným způsobem pro hromadnou manipulaci je usadit tyto balíky na paletu a pak je s ní zvednout vysokozdvižným vozíkem. Pro zvýšení stability se používá spojování sloupů balíků křižným způsobem, což má také význam pro prodejce, který velkým množstvím upoutá pozornost zákazníka k tomuto zboží.

U výše zmíněných provedení se však vyskytuje problém malé pevnosti při určitém usazení. Např. přepravky podle spisu US 5 060 819, s bočními stěnami o jednotné tloušťce, nevydrží nešetrnější zacházení. Jiný problém, který vyvstal při používání známých přepravek, je jen omezená viditelnost přepravovaného zboží nebo jen viditelnost nálepek. I když přepravky podle spisu 45 US 5 184 748 umožňují viditelnost nálepek, zpevňovací pruhy neumožňují podstatně vyšší viditelnost zboží. Podobně tak i boční stěny u přepravky podle spisu US 5 060 819 dovolují jen přerušovaný pohled na zboží.

Řešení podle vynálezu se snaží vyjít vstříc potřebě přepravky, se kterou by se dalo snadno 50 manipulovat, kdy by sloupce přepravek měly velkou stabilitu a zároveň aby byl zákazníkovi umožněn pohled na co největší část zboží. Zároveň je vznášen požadavek na odolnost proti nešetrnému zacházení, aby byly láhve dobře chráněny při co největší otevřenosti přepravky.

V mnoha případech mají láhve při stejném nebo podobném objemu různý tvar horní části a různý průměr uzávěrů. Proto vznikla potřeba přepravky, která by bezpečně seděla na láhvích i s rozdílnými rozměry uzávěrů.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje přepravka podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že spodní část stěnového obvodu je dvoustěnná, přičemž vnitřní stěna přímo navazuje na dno přepravky, dále stěnový obvod sestává z vícero sloupků se šikmými stěnami, které vystupují ze dna a převyšují spodní část stěnového obvodu, přičemž tyto sloupky jsou rozloženy po okrajích dna a mezi nimi jsou průhledy, přičemž vnitřní stěny sloupků jsou integrální s vnitřní stěnou spodní části stěnového obvodu a vnější stěny sloupků jsou integrální s vnější stěnou spodní části stěnového obvodu.

Podle výhodného provedení mají sloupky skloněné stěny směrem dovnitř přepravky a jsou alespoň ve spodní části duté, pro možnost zasunutí odpovídajících sloupků další přepravky.

V dalším výhodném provedení se sloupky dělí na rohové sloupky, umístěné v rozích přepravky a opatřené dutinou a na boční sloupky, umístěné podél bočních stěn přepravky, které mají dutinu a středové žebro, svažující se pod úhlem směrem ke dnu a navazující na něj, přičemž dutiny v obou typech sloupků jsou dostatečně velké pro zasunutí odpovídajících sloupků pod nimi uložené další přepravky. Jiné provedení je typické tím, že sloupky jsou opatřeny dorazovými prvky pro omezení zasunutí odpovídajících sloupků pod nimi uložené další přepravky.

U dalšího provedení dorazové prvky sestávají z vnitřních vzpěr uložených ve vrcholcích sloupků, které dolehnou na čelní stěnu odpovídajících sloupků pod nimi uložené další přepravky.

Pro další provedení je charakteristické, že dorazové prvky představují zarážky umístěné na středovém žebru a opatřené horní ploškou, na kterou dosedne sedlo, vytvořené na spodní ploše dna další, ke skladování usazené přepravky.

Podle jiného výhodného provedení jsou ve spodní ploše dna provedeny zapuštěné náprstky pro nasazení na uzávěry láhví uložených v nižší přepravce.

V dalším provedení je po obvodu zapuštěných náprstků provedeno zešikmení pro usnadnění uvolnění uzávěrů ze zapuštěných náprstků.

Ve výhodném provedení obsahují zapuštěné náprstky alespoň dvě středící zóny pro zafixování dvou rozdílných průměrů uzávěrů.

V dalším provedení přečnívá spodní plocha přes spodní část stěnového obvodu. V jiném výhodném provedení jsou součástí spodní části stěnového obvodu madla.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže představen pomocí výkresů, na kterých obr. 1 představuje pohled na přepravku z boku podle prvního provedení, obr. 2 znázorňuje čelní pohled na přepravku z obr. 1, obr. 3 představuje pohled na přepravku z obr. 1 shora, obr. 4 představuje pohled na přepravku z obr. 1 zespodu, obr. 5 znázorňuje řez přepravkou z obr. 3 podél čáry 5-5, obr. 6 znázorňuje řez přepravkou z obr. 3 podél čáry 6-6, obr. Ί znázorňuje řez přepravkou z obr. 3 podél čáiy 7-7, obr. 8 znázorňuje řez přepravkou z obr. 3 podél čáry 8-8, obr. 9 znázorňuje řez přepravkou z obr. 3 podél čáry 9-9, obr. 10 znázorňuje řez přepravkou z obr. 4 podél čáry 10-10, obr. 11 znázorňuje řez přepravkou z obr. 4 podél čáry 11-11 obr. 12 znázorňuje řez přepravkou z obr. 3 podél čáry 12-12, obr. 13 znázorňuje zvětšený pohled na oblast 13 z obr. 3, obr. 14 je detailem

-2CZ 287853 B6 řezu v perspektivním pohledu na roh přepravky z obr. 1, obr. 15 představuje fragment podobný obr. 5 z přepravky podle obr. 1, na které je uložena další přepravka, obr. 16 znázorňuje perspektivní pohled na přepravku podle druhého provedení, naplněnou láhvemi po čtyřech za sebou ve třech řadách, obr. 17 znázorňuje perspektivní pohled na přepravku podle třetího provedení, naplněnou láhvemi po pěti za sebou ve třech řadách, obr. 18 znázorňuje perspektivní pohled na přepravku podle čtvrtého provedení, naplněnou láhvemi po pěti za sebou ve třech řadách, obr. 19 je perspektivní schematický řez stěnou přepravek dle obr. 16 a 17 v oblasti madla.

Příklady provedení vynálezu

Vynález představuje plitkou přepravku, která má však dostatečnou pevnost, umožňuje úsporné skladování prázdných přepravek nad sebou, bezpečné skladování naplněných přepravek nad sebou a přitom se zajistí velká obnaženost láhví, které jsou dobře viditelné pro zákazníka. Přepravky jsou vhodné především pro láhve najedno použití ať už ze skla, nebo z plastu.

Na obr. 1 a 2 představená přepravka 20 sestává ze dna 22 a stěnového obvodu 24. Stěnový obvod 24 je v rozích opatřen zesílenou patou 26 a rohovými sloupky 28 a také dalšími bočními sloupky 30 a 30a. Přepravka 20 je s výhodou obdélníková a součástí stěnového obvodu 24 jsou ještě boční stěny 25 a čelní stěny 27.1 když jako příklad je použito obdélníkové přepravky, může být i čtvercová.

Dno 22 je s výhodou mřížkovité, přičemž mřížka vytváří tvary otvorů, jak jsou vidět na obr. 3 a 4, které představují pohledy na dno shora i zespodu. Množství otvorů zaručuje lehkost přepravky 20 a případný snadný průtok kapaliny dnem 22. Dno 22 je obecně ploché, aby případné výstupky netrhaly fólie, kterými bývají balíky láhví obaleny.

Dno 22 má horní plochu 32, která je obecně rovná a obsahuje množství s výhodou kruhových úložných hnízd 34 pro uložení den láhví. V rozích přepravky 20 jsou rohová hnízda 35, která jsou podobná úložným hnízdům 24 a budou detailně popsána později. Hnízda 34 a 35 jsou spolu spojena sestavou podélných žebř 36 a příčných žeber 38, probíhajících k sobě kolmo a zároveň hnízda 34, 35 spojují diagonální žebra 40, vystupující radiálně z hnízd 34. Propojovací kroužky 42 jsou umístěny mezi hnízdy 34, 35 a tvoří integrální prvek zároveň s podélnými, příčnými žebry 36, 38 i diagonálními žebry 40. Podélná a příčná žebra 36, 38 se rozkládají po celé délce, respektive šířce, přepravky 20 a spojují jednotlivá hnízda 34, 35. Některá podélná a příčná žebra 36, 38 jsou radiálně propojena propojovacími kroužky 42. Diagonální žebra 40 jsou radiálně napojena na spojovací kroužky 42 a nesou hnízda 34, 35. Spojovací kroužky 42 mají s výhodou stejnou velikost, kromě tří zvětšených kroužků 43 umístěných od jedné boční stěny k druhé v podélné ose přepravky 20. Středový zvětšený kroužek 43a je vidět v řezu na obr. 12 a zde je rovněž s výhodou umístěn vstřikovací bod 44 pro vstřik roztaveného plastu při výrobě přepravky 20.

Úložná hnízda 34, 35 jsou uspořádaná v příčných a podélných řadách. Ve výhodném provedení je jich v podélném směru šest a v příčném čtyři, takže do přepravky 20 lze uložit dvacet čtyři láhví. U jiného výhodného provedení se mohou uspořádat litrové láhve ve čtyřech podélných a třech příčných řadách nebo třech příčných a pěti podélných. Úložná hnízda 34 jsou situována tak, že jsou poměrně blízko sebe, aby se zamezilo nevhodným výkyvům v nich uložených láhví při přepravě. To je důležité pro udržení žádoucí vzpřímené polohy láhví při různé manipulaci, aby se tak zajistila pevná podpora pro plné přepravky uložené nad nimi.

Každé hnízdo 34, 35 je upraveno pro těsné uložení láhve a hnízda 34, 35 jsou navzájem propojena příčnými, podélnými a diagonálními žebry 36, 38, 40. Hnízda 34, 35 mají hladké pevné dno opatřené propustnými otvory 46 a kolem je miskovitá stěna. Na obr. 13 je vidět detail dna rohového hnízda 35.

-3CZ 287853 B6

Dno 22 přepravky 20 má spodní plochu 48, která je výrazně strukturovaná. Spodní plocha 48 je upravena tak, aby se umožnilo vrstvení a případně i křížení přepravek 20 přes sebe. Křížení se provádí tak, že se přepravka 20 otočí o 90° vzhledem k podélné ose a uloží na přepravky pod ní. Při přepravě a manipulaci se svazky přepravek je lze převážet vozíky a svazky zkřížených přepravek jsou stabilnější. I přímo v obchodě může být pro prodejce výhodné z prostorových důvodů přepravky křížit.

Spodní plocha 48 je opatřena množstvím zapuštěných náprstků 50. které jsou nejlépe vidět na obr. 5, 6 a 11. Okraje zapuštěných náprstků 50 jsou definovány nákružkem 52 a obloukem 54 viz obr. 3, které jsou integrální součástí dna a spodní plochy 48. Polohy nákružků 52 a oblouků 54 jsou určeny polohou uzávěrů láhví, uložených v přepravce 20 stejného typu a umožní se tak pevné usazení další přepravky 20 na uzávěrech. Zároveň se tak fixuje vzpřímená poloha láhví. Obecně lze říct, že doléhací plocha pro uzávěry láhví uložených po obvodu je u zapuštěných náprstků 50 definována oblouky 54, zatímco ve vnitřních řadách jsou láhve usazeny kolmo a osa zapuštěného náprstku 50 ve vnitřní řadě se méně odchyluje od osy hnízda 34, než je tomu u krajních řad. Detail nákružku 52 v řezu je vidět na obr. 10.

Boční plochy zapuštěných náprstků 50 jsou opatřeny zešikmením 56. Tato zamezují u navršených přepravek 20 volnému sjetí přepravky 20 po uzávěrech láhví pod ní i ve chvíli, kdy už je nadzvednuta a hrdla už nejsou uložena v zapuštěných náprstcích 50. Zešikmení 56 dovolí přepravce 20 mírný pohyb po uzávěrech láhví, když se s horní přepravkou 20 mírně otáčí kolem vertikální osy.

Detail zapuštěného náprstku 50 je na obr. 11. Tento vysvětluje, že se jedná o víc než jen o jednoduchý vlis. Náprstek 50 je upraven tak, aby do něj mohly zapadnout uzávěry různých rozměrů. Jsou zde dvě středící zóny. Vnější středící zóna 50a a vnitřní středící zóna 50b. V prvním vý hodném provedení je vnější středící zóna 50a definována zešikmením 56 kolem obvodu náprstku 50 a provedení je vhodné pro průměr uzávěru 38 mm. Bezprostředně před zešikmením 56 je zploštění 57 a u prvního výhodného provedení je jeho šířka asi 5 mm. Vnitřní středící zóna 50b je definována vyboulením 58, zasahujícím ještě hlouběji než je náprstek 50 a u prvního provedení se do něj dobře uloží uzávěr o průměru 28 mm. Hrana vyboulení 58 zjednoduší uvolnění uzávěru, když chceme hýbat přepravkou 20 nad ním. Z toho je vidět, že takto lze vždy kombinovat prostory pro dva průměry uzávěrů podle potřeby.

U přepravky 20 podle vynálezu jsou láhve uloženy těsně u sebe a horní přepravka 20 může klouzat po uzávěrech láhví pod ní. Toto těsné uložení je vertikálně stabilnější.

Stěnový obvod 24 definují okraje přepravky 20, a to podélnými stěnami 25 a čelními stěnami 27. Stěnový obvod 24 má patu 26 a můstky 60, které jsou integrální se dnem 22. Rohy přepravky 20 jsou zakulaceny a integrální s patou 26. Rohový sloupek 28 je v každém rohu. Po obvodě jsou ještě umístěny další stěnové sloupky 30. 30a. Všechny sloupky 28, 30, 30a jsou integrálně spojeny s patou 26 a dnem 22. Sloupky 28, 30 a 30a jsou s výhodou duté a ční směrem nahoru ode dna a nad patu 26. Aby se umožnilo skladování prázdných přepravek 20, jsou sloupky 28, 30, a 30a s výhodou skloněny směrem dovnitř přepravky 20 a tvarovány tak, aby jejich průřez na vrcholku byl menší než u dna.

Jak je vidět na obr. 5, 6 a 7 až 9, sloupky 28, 30 a 30a jsou integrální s vnitřkem můstku 60 a také s vnější částí 62 stěnového obvodu 24. Můstek 60 a vnější část 62 stěnového obvodu 24 tvoří dvoustěnnou konstrukci přepravky 20. Sedlo 86 můstku 60 dodává stěně požadovanou pevnost. Jak je nejlépe vidět z obr. 3, 5, 6 a 15, rohové sloupky 28 mají stejnou velikost jako ostatní sloupky 30, 30a, ale jsou jinak orientovány podle polohy. Nicméně velikosti sloupků 28, 30, 30a jsou dvě. Boční sloupky 30, uložené podél bočních stěn 25 a uprostřed čelních stěn 27, mají stejnou velikost, ale sloupky 30a, které jsou uloženy na čelních stěnách 27 mezi středním sloupkem 30 a rohovým sloupkem 28, jsou o něco větší. Při křížení v rámci jednotlivých vrstev přepravek o výhodné velikosti šest krát čtyři řady, kdy musí být poměr délky stěn 2:3, se zabere

-4CZ 287853 B6 méně místa a tyto zvětšené sloupky zvyšují stabilitu celého balíku při automatizované manipulaci s paletami takto uspořádaných přepravek.

Na obr. 1, 2, 5 a 6 je vidět, že vnější část 62 stěnového obvodu 24 není ve stejné rovině jako spodní plocha 48 dna a spodní plocha poněkud vyčnívá. Toto zvýšení vnější části 62 stěnového obvodu 24 nad spodní plochou 48 usnadňuje zajíždění vidlic manipulačního vozíku pod přepravku 20 a zamezuje zachycení vnější části 62 stěnového obvodu 24 o uzávěry láhví, když se s přepravkou 20 jezdí po uzávěrech láhví, jak bylo zmíněno dříve. Okraj spodní plochy 48 je opatřen sražením 49. Spodní plochy nákružků 52 a oblouků 54 jsou nejnižšími výstupky spodní plochy 48 dna 22. Tyto jsou společně označeny na obr. 1, 2 a 4 až 6 jako dosedací plocha 53. Na okrajích této dosedací plochy jsou sražené hrany 55. Proto, když spočívá přepravka 20 na rovné podlaze, dosedací plocha 53 je s ní v kontaktu. Sražené hrany 49 a 55 usnadňují potom manipulaci s přepravkou 20.

Jak je vidět nejlépe z obr. 4, vnější část 62 stěnového obvodu 24 má otevřené dno, takže prázdné přepravky 20 lze skládat do sebe. Detaily dvou do sebe vložených přepravek 20 jsou znázorněny na obr. 15. Pro názornost jsou stejné součásti označeny stejnou pozicí, ale s čárkou.

Hlavní výhody řešení spočívají v dobré možnosti vkládání prázdných přepravek do sebe. Základní konstrukční úpravy, které umožňují toto úsporné skladování prázdných přepravek jsou zřetelné především z obr. 5, 6 a 15. Když jsou do sebe vsazeny prázdné přepravky 20 a 20', sloupky 28, 30 a 30a horní přepravky 20 jsou usazeny na odpovídajících sloupcích 28', 30' a 30a' na spodní přepravce 20', takže sloupky 28', 30' a 30a' jsou zasouvány dovnitř sloupků 28, 30 a 30a. Boční sloupky 30 a 30a jsou uspořádány mezi hnízdy 34, 35 a určují velikost průzoru 63 mezi nimi. Takto, když jsou přepravky 20 naplněny láhvemi usazenými ve hnízdech 34, 35, je dostatečně dobře vidět viněta či nálepka na láhvi, takže zboží je pro zákazníka snadno identifikovatelné.

Rohové sloupky 28 mají dutinu 64 vedoucí dovnitř sloupků 28, která umožňuje hluboké zajetí sloupků spodní přepravky, na kterou je přepravka ukládána. Tato dutina je nejlépe vidět na obr. 14, kde je zároveň zřetelné, že dutina se rozšiřuje směrem ke dnu 22, ve kterém je vyseknut segment 66, který uvolňuje cestu pro odspodu zajíždějící sloupek. Horní část rohového sloupku 28 obsahuje vnitřní desku 65, která směřuje od špice sloupků 28 dolů k vršku dutiny 64. Středové žebro 70 definuje doléhací plochu 75, která je nejlépe vidět na obr. 4. Na spojnici horního čela rohového sloupku 28 a vnitřní desky 65 jsou provedeny vlisy 31·

Podobně jsou provedeny i boční sloupky 30 a 30a, aby tak umožnily maximální prostor pro zajetí odpovídajících sloupků pod nimi uložené přepravky. Vnitřky bočních sloupků 30 a 30a mají rovněž dutiny 68, ale nejsou otevřeny po celé délce, neboť směrem dovnitř přepravky 20 se rozkládá integrální středové žebro 70 s horní částí 72 a spodní částí 74, směřující ke dnu 22. Středové žebro 70 je s výhodou skloněno a zužuje se ode dna směrem ke špici sloupků 30, 30a a je se dnem 22 spojeno. Na spojnici horního čela bočních sloupků 30, 30a a horní částí 72 středového žebra 70 jsou rovněž provedeny vlisy 3L

Aby se dala kontrolovat hloubka zasunutí do sloupků, jsou přepravky vybaveny alespoň dvěma zarážkovými prvky. Není žádoucí přehnané vzájemné zasunutí dvou přepravek, které by pak šly jen těžko od sebe a zvyšovala by se tím možnost poškození nebo znehodnocení. První zarážkový prvek je uvnitř dutých sloupků a druhý zarážkový prvek je na vnější stěně sloupků. Vnější zarážka 76 je provedena jako součást spodní části 74 středového žebra 70 u sloupků 30, 30a. Vnější zarážka 76 vyčnívá vertikálně směrem nahoru ode dna 22 a na horní plošku 78 zarážky 76 potom dosedne sedlo 75 na spodní ploše další usazované přepravky. Tato sedla 75 jsou s výhodou čtyři a jsou umístěna na čtyřech bočních sloupcích, umístěných hned vedle rohových sloupků 28. Jak je vidět například na obr. 15, sedlo 75 horní přepravky 20 dosedá lehce na horní plošku 78' vnější zarážky 76' spodní přepravky 20', když jsou na sebe uloženy dvě přepravky 20, 20'. Kromě zarážecí funkce vnější zarážka 76 také zesiluje pevnost středového žebra 70, které spojuje

-5CZ 287853 B6 sloupky 28, 30, 30a se dnem 22. Vnější zarážky 76 jsou s výhodou provedeny na všech stranách bočních sloupků 30. 30a. ale toto není limitováno a zarážky 76 mohou být provedeny i jen na několika sloupcích 30, 30a. Na vnější zarážky 76 přímo navazují podélné výstupky 79. vystupující nahoru k vrcholu sloupků 30, 30a a jsou také součástí středového žebra 70. Tyto podélné výstupky 79 zesilují středové žebro 70 bočních sloupků 30,30a.

Druhým zarážkovým prvkem jsou vnitřní vzpěry 80, které jsou integrální součástí vnitřku sloupků 28, 30 a 30a. Vnitřní vzpěry 80 jsou nejlépe vidět na obr. 5, 6 a 15 v řezu a přerušovanou čarou jsou naznačeny rovněž na obr. 15. Vnitřní vzpěry 80 jsou s výhodou situovány v horní části sloupků 28, 30, 30a a jsou skryty za přední deskou 65 u rohového sloupku 28 a za horní částí 72 u bočních sloupků 30 a 30a. Na obr. 4 je dobře vidět, jak jsou vnitřní vzpěry 80 orientovány a jak spojují vnitřní a vnější stěny sloupků 28, 30 a 30a. Když jsou přepravky uloženy na sebe, vnitřní vzpěry 80 přepravky 20 dolehnou na horní čela sloupků 28. 30 a 30a další přepravky 20'. Když se podíváme na obr. 15, vnitřní vzpěry 80 přepravky 20 leží na horních čelech sloupků 28', 30' a 30a' spodní přepravky 20'.

Dvoj stěnová konstrukce paty 26 umožňuje vytvoření dalšího výhodného prvku vynálezu a to madla 82, umístěného s výhodou uprostřed čelních stěn 27 přepravky 20. Jak již bylo popsáno výše, střední boční sloupek 30 podél čelní stěny 27 je užší než sousední boční sloupky 30a a tato konfigurace potom dovolí zvětšení madel 82. Madla 82 jsou vytvořena integrálně s vnějšími částmi 62 stěnového obvodu přepravky 20, takže uživatelova ruka se dostane do prostoru mezi můstky 60 a vnější částí 62 stěnového obvodu 24. Když je přepravka 20 uchopena za madla 82, vnější část 62 stěnového obvodu nabídne pohodlnou možnost pro uchopení rukou uživatele.

Dalším rysem vynálezu je to, že u přepravky 20 je k dispozici reklamní plocha 84, vytvořená jako součást vnější částí 62 stěnového obvodu 24, pro vlisování jména firmy, loga, umístění reklamy a podobně.

Rovněž tak i definované uložení v hnízdech je důležitým prvkem při skladování a manipulaci s naplněnou přepravkou. Žádoucí je rovněž redukce nutného prostoru při skladování prázdných přepravek. Když zasuneme prázdnou přepravku podle prvního provedení do jiné pod ní, dojde ke zvýšení výšky sloupce skladovaných přepravek o 3,8 cm, přičemž celková výška přepravky je 9,9 cm. Uskladňovací poměr 9,9/3,8 cm potom vyjde asi na hodnotu 2,63. Sloupky přečnívají nad můstky asi o 6,3 cm. Je zřejmé, že čím větší je uskladňovací poměr, tím lze do sloupce uskladnit více prázdných přepravek. Potom je však nutno počítat se snížením pevnosti a integrity celé přepravky. Další výhodné rozměry bočních stěn u výše zmíněného provedení jsou takové, že délka boční stěny je 47,5 cm a délka čelní stěny je 31,5 cm. Jak již bylo zmíněno, výška přepravky je 9,9 cm, ale výška závisí na tvaru láhví, protože některé láhve vyžadují hlubší zahnízdění. Boční sloupky 30 jsou široké asi 1 cm na jejich vrcholu, zatímco větší boční sloupky 30a mají horní rozměr asi 1,5 cm. Úhel, pod kterým se stěny bočních sloupků 30, 30a svažují ke dnu a rozšiřuje se základna, je asi 5,7°. Středová žebra se zvedají ode dna pod úhlem 9,2° od vertikály. Rohové sloupky mají stěnu sklopenou směrem ode dna přepravky ke špici sloupku o úhel asi 5,7° vůči vertikále. Sklon bočních stěn sloupků je asi 8° vůči vertikále, takže vzniklé průzory se směrem ke špicím sloupků zvětšují. Je zřejmé, že tyto rozměry se mohou měnit podle potřeby.

Výše uvedené rozměry se týkají výhodného provedení a reprezentují optimální rovnováhu mezi možností pevného zahnízdění láhví, viditelnosti zboží a pevnosti přepravky. U různých tvarů přepravovaných láhví lze samozřejmě vhodně upravit i rozměry.

Dále budou popsána jiná provedení přepravky podle vynálezu. Budou použita stejná čísla pozic, jen zvětšená o stovky.

Jak už bylo uvedeno dříve, přepravka může být provedena v různých velikostech pro různý počet přepravovaných lahví. Například u druhého výhodného provedení znázorněného na obr. 16 je

-6CZ 287853 B6 přepravka 220 konstruována tak, že v podélném směru jsou tři řady zatímco v příčném čtyři a počítá se s láhvemi o obsahu jednoho litru. Přes určité úpravy pro tento typ lahví je základní konstrukce totožná s přepravkou 20.

Další výhodné provedení znázorněné na obr. 17 představuje přepravku 320, která má láhve v podélném směru uloženy ve třech řadách, zatímco v příčném v pěti řadách a je rovněž určena pro litrové láhve.

U čtvrtého provedení přepravky 420 z obr. 18 se jedná opět o přepravku, která má láhve v podélném směru uloženy ve třech řadách, zatímco v příčném směru v pěti řadách a je rovněž určena pro litrové láhve.

Hlavní rozdíl mezi přepravkami 220, 320, 420 a přepravkou 20 spočívá v konstrukci madla. Madla 282, 382 a 482 na přepravkách 220, 320 a 420 mají třístěnovou konstrukci a nejlépe je lze osvětlit pomocí obr. 19. Pro snadnost budou použity referenční značky z přepravky 220 a rozumí se, že u madla přepravky 320 a 420 jsou odpovídající referenční značky.

Madlo 282 z obr. 19 sestává ze tří stěn, z nichž tak, která je nejvíce vně, je integrální součástí vnější části 262 čelní stěny 227 a nej vnitřnější sténaje totožná s vnitřní stěnou můstku 260.

Vnější část 262 čelní stěny 227 tvoří zároveň patu 226 stěnového obvodu. Vnější stěna bočního sloupku 230 nepřechází plynule do vnější části 262 stěnového obvodu a mezi nimi je sedlo. Střední stěna 283 madla 282 je vytvořena mezi vnější částí 262 stěnového obvodu a vnitřní stěnou 260 můstku a navazuje přímo na vnější stěnu bočního sloupku 230. Střední stěna 283 je spojena s vnější částí 262 stěnového obvodu spojkou 285, která je s výhodou provedena ve vyšší úrovni, než je spodní plocha 248 dna, ale zase níže než je horní plocha 286 paty 226. Tak se vytvoří manipulační dutina 287 mezi střední stěnou 283 a vnitřní stěnou 260 můstku.

Madlo 282 lze uchopit dlaní vzhůru i dlaní dolů. U přepravky 420 byly ještě na vnějších stěnách bočních sloupků 430 provedeny výřezy 488, které uvolňují ještě více prostoru pro zasunutí ruky.

Z představených variant je zřejmé, že si lze představit ještě jiné modifikace přepravek, které mohou vyhovět aktuálním potřebám. Tyto úpravy, které zvládne zkušený odborník, se ale nevymykají z rozsahu předmětu vynálezu. Přepravky podle vynálezu kombinuje možnost definovaného uložení v hnízdech, pevnost a přitom vysokou viditelnost obsahu. Při konstrukci takovéto přepravky mohou vstupovat do hry různé další požadavky na design, které mohou výše zmíněné prvky ještě posílit, aniž by se jiné výhody musely omezit. Viditelnost obsahu přepravky je velmi důležitá pro atraktivitu při prodeji a aby zákazník mohl pohodlně číst viněty na skladovaných lahvích. Tuto viditelnost zajišťuje průzor 63 a pak není třeba láhev vyjímat. Tyto průzory jsou velké, aniž by se tím omezila pevnost přepravky a aniž by hrozilo vypadení láhví z přepravky.

Rovněž tak i definované uložení v hnízdech je důležitým prvkem při skladování a manipulaci s naplněnou přepravkou. Výhodná je redukce nutného prostoru při skladování prázdných přepravek.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Přepravka, sestávající ze dna a obvodových stěn, které jsou integrální se dnem, přičemž dno má horní plochu, spodní plochu a v horní ploše je vícero úložných ploch pro přepravované předměty, přičemž obvodová stěna, která je integrální se dnem, se rozšiřuje směrem k obvodu přepravky, vyznačující se tím, že spodní část (62) stěnového obvodu (24) je dvoustěnná, přičemž vnitřní stěna přímo navazuje na dno (22) přepravky (20), přičemž stěnový obvod (24) dále sestává z vícero sloupků (28, 30, 30a) se šikmými stěnami, které vystupují ze dna (22) a převyšují spodní část (62) stěnového obvodu (24), přičemž tyto sloupky (28, 30, 30a) jsou rozloženy po okrajích dna (22) a mezi nimi jsou průzory (63), přičemž vnitřní stěny sloupků (28, 30, 30a) jsou integrální s vnitřní stěnou spodní části (62) stěnového obvodu (24) a vnější stěny sloupků (28, 30, 30a) jsou integrální s vnější stěnou spodní části (62) stěnového obvodu (24).
2. Přepravka podle nároku 1, vyznačující se tím, že sloupky (28, 30, 30a) mají skloněné stěny směrem dovnitř přepravky (20) a jsou alespoň ve spodní Části duté pro možnost zasunutí odpovídajících sloupků další přepravky.
3. Přepravka podle nároku 2, vyznačující se tím, že sloupky (28, 30,30a) se dělí na rohové sloupky (28), umístěné v rozích přepravky (20) opatřených dutinou (64) a boční sloupky (30, 30a), umístěné podél bočních i čelních stěn (25, 27) přepravky (20) a opatřené dutinou (68) a středovým žebrem (70) svažujícím se pod úhlem směrem ke dnu (22) a navazujícím na něj, přičemž dutiny (64, 68) v obou typech sloupků (28, 30, 30a) jsou dostatečně velké pro zasunutí odpovídajících sloupků (28, 30, 30a) pod nimi uložené další přepravky (20).
4. Přepravka podle nároku 3, vyznačující se tím, že sloupky (28, 30, 30a) jsou opatřeny dorazovými prvky pro omezení zasunutí odpovídajících sloupků (28, 30, 30a) pod nimi uložené další přepravky (20).
5. Přepravka podle nároku 4, vyznačující se tím, že dorazové prvky sestávají z vnitřních vzpěr (80) uložených ve vrcholcích sloupků (28, 30, 30a), které dolehnou na čelní stěnu odpovídajících sloupků (28,30, 30a) pod nimi uložené další přepravky (20).
6. Přepravka podle nároku 4, vyznačující se tím, že dorazové prvky představují zarážky (76) umístěné na středovém žebru (70) a opatřené horní ploškou (78), na kterou dosedne sedlo (75), vytvořené na spodní ploše (48) dna (22) další ke skladování nasazované přepravky (20).
7. Přepravka podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve spodní ploše (48) dna (22) jsou provedeny zapuštěné náprstky (50) pro nasazení do uzávěrů láhví uložených v nižší přepravce (20).
8. Přepravka podle nároku 7, vyznačující se tím, že po obvodu zapuštěných náprstků (50) je provedeno zešikmení (56) pro usnadnění uvolnění uzávěrů ze zapuštěných náprstků (50).
9. Přepravka podle nároku 8, vyznačující se tím, že zapuštěné náprstky (50) obsahují alespoň dvě středící zóny (50a, 50b) pro zafixování dvou rozdílných průměrů uzávěrů.
10. Přepravka podle nároku 1, vyznačující se tím, že spodní plocha (48) přečnívá přes spodní část (62) stěnového obvodu (24).

-8CZ 287853 B6
11. Přepravka podle nároku 1, vyznačující se tím, že součástí spodní části (62) stěnového obvodu (24) jsou madla (82).
12. Přepravka podle nároku 1, vyznačující se tím, že spodní část (62) stěnového obvodu (24) je dvoustěnná, přičemž přepravka (20) dále sestává z vícero sloupků (28, 30, 30a) se skosenými stěnami, které vystupují ze dna (22) a převyšují spodní část (62) stěnového obvodu (24), přičemž tyto sloupky (28, 30, 30a) jsou rozloženy po okrajích dna (22) a mezi nimi jsou průzory (63), přičemž vnitřní stěny sloupků (28, 30, 30a) jsou integrální s vnitřní stěnou spodní části (62) stěnového obvodu (24) a vnější stěny sloupků (28, 30, 30a) jsou integrální s vnější stěnou spodní části (62) stěnového obvodu (24), přičemž sloupky (28, 30, 30a) mají skloněné stěny směrem dovnitř přepravky (20) a jsou alespoň ve spodní části duté pro možnost zasunutí odpovídajících sloupků (28, 30, 30a) další přepravky (20).
13. Přepravka podle nároku 12, vyznačující se tím, že sloupky (28, 30, 30a) jsou opatřeny dorazovými prvky pro omezení zasunutí odpovídajících sloupků (28, 30, 30a) pod nimi uložené další přepravky (20).
14. Přepravka podle nároku 13, vyznačující se tím, že dorazové prvky sestávají z vnitřních vzpěr (80) uložených ve vrcholcích sloupků (28, 30, 30a), které dolehnou na čelní stěnu odpovídajících sloupků (28, 30, 30a) pod nimi uložené další přepravky (20).
15. Přepravka podle nároku 12, vyznačující se tím, že sloupky (28, 30, 30a) se dělí na rohové sloupky (28) umístěné v rozích přepravky (20) opatřených dutinou (64) a boční sloupky (30), umístěné podél bočních i čelních stěn (25, 27) přepravky (20), které mají dutinu (68) a středové žebro (70) svažující se pod úhlem směrem ke dnu (22) a navazující na něj, přičemž dutiny (64, 68) v obou typech sloupků (28, 30, 30a) jsou dostatečně velké pro zasunutí odpovídajících sloupků pod nimi uložené další přepravky (20).
16. Přepravka podle nároku 15, vyznačující se tím, že dorazové prvky představují zarážky (76) umístěné na středovém žebru (70) a opatřené horní ploškou (78), na kterou dosedne sedlo (75) vytvořené na spodní ploše (48) dna (22) další ke skladování nasazované přepravky (20).
17. Přepravka podle nároku 16, vyznačující se tím, že ve spodní ploše (48) dna (22) jsou provedeny zapuštěné náprstky (50) pro nasazení do uzávěrů láhví uložených v nižší přepravce (20), přičemž po obvodu zapuštěných náprstků (50) je provedeno zešikmení (56) pro usnadnění uvolnění uzávěrů ze zapuštěných náprstků (50).
18. Přepravka podle nároku 17, vyznačující se tím, že zapuštěné náprstky (50) obsahují alespoň dvě středící zóny (50a, 50b) pro zafixování dvou rozdílných průměrů uzávěrů.
19. Přepravka podle nároku 18, vyznačující se tím, že spodní plocha (48) přečnívá přes spodní část (62) stěnového obvodu (24).
20. Přepravka podle nároku 12, vyznačující se tím, že spodní plocha (48) přečnívá přes spodní část (62) stěnového obvodu (24).