CZ287458B6 - Flow meter for liquids and gases - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká průtokoměru pro kapaliny a plyny, který sestává z tělesa tvaru komolého kužele s vtokem a výtokem ve tvaru trubky, jakož i z měřicí vložky ve tvaru komolého kužele, již lze do tělesa vsadit, která je opatřena pohonem, jenž uvádí do pohybu počítací mechanismus, přičemž je měřicí vložka prostřednictvím vtokového otvoru utěsněna k tělesu průtokoměru prvním těsněním na vtokové straně a prostřednictvím výtokového otvoru rovněž prvním těsněním na straně výtokové.

Dosavadní stav techniky

Dříve převládající průtokoměry, kde vlastní těleso průtokoměru a měřicí krabice tvořily kompaktní těleso, jsou nahrazovány jiným konstrukčním pojetím, které sleduje snadnou vyměnitelnost měřicí kazety jako samostatného montážního dílu, snadný přístup k důležitým funkčním dílům tělesa průtokoměru po odejmutí měřicí kazety, možnost cejchování měřicí vložky a zamezí orosování jejího transparentního krytu, rovnoměrnější rozdělení tlaku média, vstupujícího do pohonu počítacího mechanizmu, zejména dokonalé utěsnění všech částí průtokové vložky vůči tlaku média, protékajícího průtokoměrem.

Jedním takovým typem je víceproudý kapalinový průtokoměr, známý z patentového spisu DTAl-2 337 465 a ze spisu jeho francouzské analogie č. 2 238 917, u něhož je v tlakovém tělesu průtokoměru umístěna vyměnitelná měřicí kazeta s potřebnými měřicími prvky. Tlakové těleso sestává z přípojné části s vždy s jedním přípojným hrdlem pro vtok a pro výtok měřeného média, jakož i z tlakové krytky, která je nasazena na přípojnou část a je spojena s přípojnou částí převlečenou maticí. Přechod mezi přípojnou částí a tlakovou krytkou je utěsněn O-kroužkem. Měřicí kazeta sestává z měřicí vložky, krytu kazety a kanálové části a je z převážné části obestavěna přípojnou částí a tlakovou krytkou, ukončenou v horní části krytu kazety transparentním průhledem, jímž lze sledovat stav počítacího mechanizmu. Těsnění přechodu mezi tlakovou krytkou a horní krytkou a horní částí kazety je zajištěno O-kroužkem. Měřicí kazeta je uložena svou kanálkovou částí tvaru komolého kužele v přípojné části a je přitlačována tlakovou krytkou a převlečenou maticí k přípojné části. Těsnění mezi vtokovou stranou a měřicí kazetou na jedné straně a mezi výtokovou stranou a měřicí kazetou na straně druhé je zajištěno těsnicí manžetou, která je přizpůsobena ploše pláště kanálkové části ve tvaru komolého kužele. Médium proudí vodorovně přes vtokové hrdlo do vtokového kanálku kanálové části a dostává se pak svislým směrem skrze otvory v sítku a vtokovými otvory do měřicí vložky. Médium pak proudí dále od měřicí vložky přes výtokové otvory a souosý kanálek kanálkové části vodorovným směrem přes výtokový kanálek do výtokového hrdla. Vyrovnání tlaku mezi tělesem a měřicí kazetou je zajištěno otvory pro vyrovnání tlaku, které jsou umístěny po obvodu krytu kazety, a kanálkem na vyrovnání tlaku, který je umístěn v kanálkové části. Pod tlakem média je tedy pouze přípojná část, tlaková krytka a horní část krytu kazety. K seřizování měřicí kazety slouží otočný regulační ventil s drážkou ve střední části kazety. Otvor, který je umístěn nad otvory sítka, odvádí vtékající médium do souosého výtokového kanálku podle polohy drážky oproti otvoru. Tím vzniká pro proudící médium proměnný obtok (bypas), jehož prostřednictvím lze ocejchovat měřicí kazetu. Po ocejchování se regulační válec slepí s krytem kazety a po nasazení tlakové krytky se stane válec zvenčí nepřístupným.

Jistý nedostatek tohoto konstrukčního řešení lze spatřovat v tom, že měřicí kazeta je obtékána médiem, což je způsobeno otvory a kanálkem na vyrovnání tlaku. Jestliže se zmenší těsnicí účinek těsnicí manžety na vtokové straně, nebo jestliže je těsnicí manžeta neodborně vsazena, nebo jestliže nemá při provádění opravy náhradní manžeta správný rozměr, nebo jestliže se použije konstrukčních částí s nesprávnými tolerancemi,, vystává nebezpečí, že médium proteče

-1 CZ 287458 B6 okolo měřicí kazety, aniž je evidováno měřicí vložkou, přičemž případný nežádoucí obtok se u tohoto druhu průtokoměru nedá zjistit.

S podobnými a dalšími funkčními nedostatky se lze setkat u vodního průtokoměru, popsaného ve francouzském pat. spisu N° 635.126, jež je opatřen měřicí vložkou válcového a nikoliv kuželového tvaru a její hermetické uložení v tlakovém tělesu průtokoměru je proto problematické. Nepřesnost měření se zvyšuje nekontrolovatelným průtokem části protékající kapaliny, protože ani měřicí kazeta, ani vstup a výstup média měřicí kazetou nejsou tlakově odděleny od tělesa průtokoměru, následkem čehož lze důvodně očekávat jeho značné orosování. Kromě toho není těleso průtokoměru zvenčí opatřeno žádanými seřizovacími prvky, potřebnými k cejchování.

Předložený vynález si převzal za cíl odstranit nedostatky známého zařízení a vytvořit takový průtokoměr s měřicí vložkou, u něhož by byl obtok měřicí vložky nemožný a nahodilý obtok měřicí vložky by byl zvenčí kdykoliv zjistitelný.

Podstata vynálezu

Předsevzaný cíl a výše uvedené nedostatky známých konstrukčních řešení odstraňuje průtokoměr pro kapaliny a plyny, sestávající z tělesa ve tvaru komolého kužele se vtokem a výtokem trubkového tvaru, jakož i měřicí vložky ve tvaru komolého kužele, usazené v tělese průtokoměru, a dále sestává z pohonu, uvádějícího do pohybu počítací mechanismus, přičemž měřicí vložka je připojena pomocí vtokového otvoru s těsněním k výtoku tělesa průtokoměru a podstata vynálezu spočívá vtom, že měřicí vložka je tlakově těsná, což zamezí smočení tělesa protékajícím médiem, a že je těleso opatřeno prvky, které jsou přístupné zvenčí a slouží k cejchování měřicí vložky, která je vystavena tlaku. Měřicí vložka sestává z kanálkové části se vtokovým otvorem, výtokovým otvorem a měřicí komorou, jakož i z přítlačné desky, která uzavírá kanálkovou část, a z horního kroužku. Kanálková část je opatřena na vnější ploše pláště paprskovitě uspořádanými klínovými žebiy a paralelním výstupkem, který je veden v první drážce, umístěné na vnitřní straně tělesa průtokoměru. Profil komolého kužele kanálkové části je tvořen obloukem nebo elipsou, přičemž kanálková část je opatřena u vtokového otvoru a výtokového otvoru jedním prvním půlobloukem a jedním druhým půlobloukem a přitom kanálková část mí na vnější ploše pláště měřicí vložky vytvořenou druhou drážku, spojující půloblouky, a je opatřena kroužkem, který spojuje první těsnění. Těleso průtokoměru je spojeno s horním kroužkem prostřednictvím závitu horního kroužku a horní kroužek a kanálková část prostřednictvím společného jemného závitového spojení. Těleso průtokoměru má na vtoku a výtoku vyměnitelné vložky, které vytvářejí dosedací plochy pro první těsnění a jsou překryty půloblouky. Na tělesu průtokoměru je umístěn ventil, který je ovladatelný zvnějšku. Přítlačná deska je opatřena ze strany měřicí komory prvními usměrňovacími lopatkami a kanálková část na spodní straně směrem k měřicí komoře je opatřena druhými usměrňovacími lopatkami. Měřicí komora je asymetricky vybavena zvětšeným měřicím prostorem. Mezi přítlačnou deskou a kanálkovou částí je umístěno třetí těsnění. Přítlačná deska je otočně uspořádána tak, aby se mohla cejchovat měřicí vložka. Kanálková část má otočnou spodní desku s druhými usměrňovacími lopatkami, která je pro cejchování měřicí vložky přístupná z vnější strany tělesa průtokoměru, přičemž kanálkovou část ve spodním prostoru utěsňuje čtvrté těsnění. Na vtoku nebo výtoku je umístěno ponorné pouzdro, které leží v rovině, tvořené osou průtokoměru a osou trubky, do něhož lze umístit teplotní činidlo. V měřicí komoře je umístěno jako pohon lopatkové kolo se speciálním kotoučem, který slouží bezkontaktnímu snímání otáček lopatkového kola, přičemž je na přítlačné desce na straně počítacího mechanismu vytvořena kapsa, do níž lze uložit cívku snímače. Kanálková část měřicí vložky je opatřena vtokovým kanálkem se sítkem a výtokovým kanálkem, přičemž v dělicí stěně mezi měřicí komorou a výtokovým kanálkem je umístěna regulační kuželka pro cejchování měřicí vložky.

Výhody, jichž je dosaženo vynálezem, lze v podstatě shrnout do konstatování, že prostor mezi měřicí vložkou a tělesem průtokoměru zůstává bez tlaku a proto je protékajícím médiem

-2CZ 287458 B6 nedotčen. Pokud je médiem kapalina, není tento prostor smáčen. Zamezí se tak usazeninám, které by mohlo médium způsobit v tělesu průtokoměru, a rovněž „zadření“ měřicí vložky v tělesu průtokoměru je vyloučeno, takže lze vyjmout měřicí vložku z tělesa průtokoměru bez vynaložení síly. Měřicí vložka, která je umístěna v tělesu průtokoměru, v němž není tlak, se dá snadno vyjmout i v případech, kdy je ve vedení podtlak. Průtokoměr dle vynálezu navíc skýtá možnost ocejchovat kdykoliv zvenčí měřicí vložku.

Přehled obrázků na výkresech

V dalším popisu je vynález blíže vysvětlen za pomoci připojených výkresů, které představují jednu z možných variant provedení. Na výkresech znázorňuje obr. 1 jednoproudý průtokoměr s měřicí vložkou, obr. 2 pohled zespodu na měřicí vložku zobr. 1, obr. 3 je řezem vmiste A - B z obr. 2. Obr. 4 představuje variantu provedení měřicí vložky dle obr. 3 s nastavitelnou deskou, obr. 5 pak variantu provedení měřicí vložky dle obr. 4 se speciálním kotoučem, který slouží snímání otáček turbíny. Obr. 6a, obr. 6b, obr. 6c, obr. 6d znázorňují různé profily měřicí vložky a na obr. 7 je vyobrazen víceproudý průtokoměr s měřicí vložkou.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 až obr. 7 je zobrazeno těleso 1 průtokoměru tvaru komolého kužele se vtokem Pl ve tvaru trubky, který je označen první šipkou, a dále s výtokem P2 ve tvaru trubky, který je označen druhou šipkou, jímž vtéká, resp. vytéká médium, např. voda nebo plyn. Do tělesa 1 průtokoměru, které je shora otevřeno, je shora usazena měřicí vložka 2 tvaru komolého kužele, která sestává z kanálkové části 3, přítlačné desky 4 s prvními plochami 4,1 pro nástrčný klíč, dále z horního kroužku 5 s druhými plochami 5.1 pro nástrčný klíč, z pohonu 6, počítacího mechanismu 7 a krytu 8. Pohonem může být turbínka, lopatkové kolo nebo speciální kroužek pro bezkontaktní snímání otáček. V předkládané variantě provedení je tímto pohonem 6 lopatkové kolo. Kanálková část 3 měřicí vložky 2 je opatřena vtokovým otvorem 9 se sítkem, jež není zobrazeno, a výtokovým otvorem 10, přičemž jsou oba otvory 9, 10 utěsněny oproti tělesu 1 prvními těsněními 11. Médium protéká měřicí komorou Ml a přitom pohání lopatkové kolo, které je umístěno v měřicí komoře Ml. Pohon 6 otáčí lopatkovým kolem na hřídelce 12, která leží v ose Αχ průtokoměru a je uložena v prvním ložisku 13, přičemž je její axiální vůle vůči počítacímu mechanismu 7 vymezena druhým ložiskem 14. Otáčivý pohyb lopatkového kola je přenášen prostřednictvím magnetické spojky 15, 16 na počítací mechanismus 7. Jemný závit 17, který je vytvořen jak na konci kanálkové části 3 směrem k počítacímu mechanismu 7, tak i na vnitřní straně horního kroužku 5, slouží k sešroubování kanálkové části 3 s horním kroužkem 5. Závit 18 horního kroužku 5, který je vytvořen na konci tělesa J směrem k počítacímu mechanismu 7 a na vnější straně horního kroužku 5, slouží k sešroubování tělesa 1 s horním kroužkem 5. Paralelnímu výstupku 20 kanálkové části 3 slouží za vedení první drážka 19, která je umístěna na vnitřní straně tělesa J. Další první drážka 19 leží naproti první drážce 19, takže měřicí vložku 2 lze zabudovat i po otočení o 180°.

Jednoproudý průtokoměr, který je znázorněn na obr. 1, je opatřen na výtokové straně tělesa 1 ponorným pouzdrem 21, které leží v rovině, tvořené osami Aχ a A? průtokoměru. U znázorněné varianty provedení je ponorné pouzdro 21 skloněno oproti ose Αχ průtokoměru asi o 15° směrem na vnější stranu. Do ponorného pouzdra 21 se zabuduje teplotní čidlo měřiče tepla, jehož princip je v podstatě známý. Ponorné pouzdro 21 je umístěno na odečítací straně průtokoměru a je tedy vždy přístupné, což u ponorných pouzder, která jsou vzhledem ke způsobu montáže obvykle umístěna bočně, není zaručeno.

Na vtokové straně jednoproudého průtokoměru jeho těleso J vnějším závitem 22 a na výtokové straně vnitřním závitem 23. Na vtokové straně je umístěno vyměnitelné pouzdro 24 z nerezavějícího materiálu, které slouží jako dosedací plocha prvního těsnění 11 měřicí vložky 2.

-3CZ 287458 B6

Pouzdro na výtokové straně není znázorněno. Obvykle se pouzdro vsazuje rovněž na výtokové straně. Tím, že se použije nerezavějících pouzder, je volba materiálu samotného tělesa 1 průtokoměru nezávislá na předpokládaném médiu. Výhodný je např. magnetický materiál tělesa průtokoměru jako ochrana proti nežádoucím magnetickému ovlivnění. Lakování nebo galvanizace tělesa průtokoměru může při použití pouzder rovněž odpadnout, což je výhodné z ekologického pohledu. První půloblouk 25 tělesa 1 a druhý půloblouk 26 tělesa 1 přesahují konec pouzdra 24 na straně tělesa L Mezi tělesem 1 a pouzdrem 24 je umístěno druhé těsnění 27. Výtoková strana je znázorněna bez pouzdra 24. Výtoková strana však může být uspořádána bez problému stejně jako strana vtoková. Počítací mechanismus 7 je zajištěn proti manipulaci nepovolným osobám plombovacím kroužkem 28. První vačka 29 horního kroužku 5 zajišťuje počítací mechanismus 7 proti pootočení. Mezi kanálkovou částí 3 a přítlačnou deskou 4 je umístěno třetí těsnění 30. Při zašroubování horního kroužku 5 do závitu horního kroužku 18 jsou první těsnění 11 dotlačována na příslušné dosedací plochy. Zároveň je také ustavena kanálková část 3 ve tvaru komolého kužele v tělesu 1 průtokoměru nad prvními půloblouky 25. Na vtokové straně je pod osou A? znázorněna obvyklá konstrukční délka tělesa 1. Nad osou A? trubky je pak znázorněna zkrácená konstrukční délka tělesa 1, jíž bylo dosaženo uspořádáním počítacího mechanismu podle vynálezu.

Na obr. 2 je znázorněn pohled na měřicí vložku 2 ze spodní strany, kde jsou paprskovitě umístěna klínová žebra 31. Zebra 31 dosedají v montážní poloze na vnitřní stěnu tělesa 1 průtokoměru, která vytváří kuželovou plochu 32. Dutina, která vzniká mezi žebry 31 a kuželovou plochu 32 slouží k uložení ledu, který může vzniknout v případě mrazu a za jiných okolností by zničil stěnu kanálkové části 3. Funkce těsnění 11 přitom zůstává zachována, takže po rozmrznutí měřiče nemohou vzniknout škody zaplavením přilehlých prostor. V druhé drážce 34, která probíhá po obvodu plochy pláště měřicí vložky 2, je umístěn kroužek 35 o dvou polovinách, přičemž je jedna polovina spojena s jednou stranou prvního těsnění 11 a druhá polovina pak s druhou stranou prvního těsnění 1_L Kroužek 35 jistí první těsnění proti rozevření, proti vypadnutí a proti neodbornému vyjmutí. Řez A - B je znázorněn na obr. 3, 4 a 5.

Obr. 3 znázorňuje řez A - B, naznačený na obr. 2. Při nasazení měřicí vložky 2 je veden paralelní výstupek 20 v první drážce 19, která je vytvořena na vnitřní straně tělesa 1 průtokoměru. Měřicí vložka 2 přitom vklouzne bez nebezpečí pootočení do tělesa 1, přičemž dolehnou první těsnění 11 přesně na dosedací plochu vtoku PÍ, respektive na dosedací plochu výtoku P2. Naproti první drážce 19 je v měřicí komoře Ml asymetricky zvětšený prostor M2, které snižuje tlakové ztráty a ztráty pohonem na pasivní straně měřicí komory Ml. Druhá drážka 34, jež je znázorněna na obr. 2, přechází v oblasti první drážky 19 a na protější straně ve štěrbinu 36, která je zakryta homím kroužkem 5. Kroužek 35 tak nelze ztratit. Přítlačná deska 4 je opatřena na straně měřicí komory Ml prvními usměrňovacími lopatkami 37. Druhé usměrňovači lopatky 38 jsou umístěny na dně kanálkové části na straně měřicí komory Ml. Usměrňovači lopatky 37, 38 ovlivňují náběh proudu média na lopatkové kolo. Měřicí vložka 2 se cejchuje otáčením přítlačné desky 4 pomocí klíče, který se nasadí na první plochy 4.1 pro nástrčný klíč. Přitom dojde ke změně polohy prvních usměrňovačích lopatek 37 a tím i ke změně směru náběhu proudu na lopatkové kolo. Ve dně tělesa 1 průtokoměru je umístěn ventil 39 s pryžovou kuličkou 40, která se nadzvedne přes otvor 41 při kontrole měřicí vložky 2 na nežádoucí obtok. Pokud přitom nedojde k výronu média, je jistota, že nedochází k obtoku média kolem měřicí komory a že první těsnění 11 dokonale těsní měřicí vložku 2 oproti tělesu 1 průtokoměru. Závit 42 ve dně tělesa 1 průtokoměru slouží upevnění tělesa 1 průtokoměru na držák armatur, který není na obrázku naznačen.

Obr. 4 zobrazuje řez A - B z obr. 2, přičemž kanálková část 3 je opatřena otočnou spodní deskou 43. Otvor 44 ve dně tělesa 1 průtokoměru umožňuje přístup k vnitřnímu šestihranu 45 spodní desky 43. Měřicí vložka 2 se cejchuje otáčením spodní desky 43. Přitom dochází ke změně druhých usměrňovačích lopatek 38 a tím i ke změně náběhu proudu média na lopatkové kolo. Čtvrté těsnění 46 utěsňuje kanálkovou část 3 ve spodní části měřicí vložky 2. U této varianty provedení je aretována přítlačná deska 4 pomocí aretačního výstupku 47.

-4CZ 287458 B6

Obr. 5 znázorňuje řez A - B z obr. 2, přičemž přítlačná deska 4 je opatřena kapsou 48 k uložení cívky, která není zobrazena a která slouží bezdotykovému snímání otáček lopatkového kola. Lopatkové kolo je vybaveno na straně přítlačné desky 4 speciálním kotoučem např. kotoučem se zářezy, který vyvolává změny magnetického pole. Impulzy, které vzniknou působením otáčejícího se kotouče 49 a cívky, jsou pak identifikovány elektronickým zařízením, jehož podstata je známá. Speciální kotouč 49 přitom do značné míry zakrývá spodní stranu přítlačné desky 4. Volný prostor, který tímto zůstává k dispozici, umožňuje instalovat pouze malé první usměrňovači lopatky 37. Ocejchování měřicí vložky 2 se proto provede pomocí druhých usměrňovačích lopatek 38, znázorněných na obr. 4.

Obr. 6a až 6d zobrazují rozdílné profily kanálkové části 3 s prvním těsněním U. Na obr. 6a je zobrazen profil ve tvaru komolého kužele s úhlem 12°, na obr. 6b pak profil ve tvaru komolého kužele s obloukem, na obr. 6c profil ve tvaru komolého kužele s úhlem 15° a na obr. 6d profil tvaru komolého kužele s elipsou. Ze vzájemného porovnání jednotlivých profilů komolého kužele je zřejmé, že oblouk a elipsa jsou výhodné co do délky prvního půloblouku 25, čímž se zamezí usmyknutí prvního těsnění 11 z dosedací plochy. Těsnění 11 nad druhým půlobloukem 26 je z tohoto pohledu bezproblémové, neboť zvětšující se rozměr komolého kužele působí proti usmyknutí. Dlouhý tvar prvního půloblouku 25 je rovněž výhodný pro přesnou polohu měřicí vložky 2 v tělesu 1 průtokoměru. V případech nutnosti mohou být rovněž použity profily komolého kužele s úhly mezi 10° a 20°. Při úhlu menším než 10° by se muselo pouzdro 24 opatřit zkoseními na vtokové straně, aby se tím zamezilo usmyknutí prvního těsnění 11.

Obr. 7 znázorňuje víceproudý průtokoměr s měřicí vložkou 2, která se v zásadních znacích shoduje s měřicí vložkou shora uvedeného jednoproudého průtokoměru. To platí zejména o tvaru měřicí vložky 2 a o vedení paralelního výstupku 20 v první drážce 19. Vzhledem k malému úhlu profilu ve tvaru komolého kužele se nedá dosáhnout přesného ustavení nad půloblouky 25, 26. Protože médium v případě víceproudých průtokoměrů mění několikrát směr proudu dříve než vstoupí do měřicí komory, není přesné ustavení tak rozhodující jako u jednoproudých průtokoměrů, u nichž vstupuje médium do měřicí komory přímo. Poruchy vtoku, které jsou způsobeny malými změnami polohy, proto nemají u víceproudých průtokoměrů skoro žádný význam. Těsnicí prvek 50 kuličkového ventilu 51 na vtoku PÍ a zpětného ventilu, který není znázorněn, na výtoku P2 jsou opatřeny vtokovými zkoseními, jak je uvedeno dříve, vzhledem k měřítku však nejsou zobrazeny. Regulační kuželka 53, která je umístěna v mezistěně mezi měřicí komorou Ml a výtokovým kanálkem 52, je přístupná směrem od výtoku P2. Regulační kuželka 53 může být rovněž umístěna tak, aby byla přístupná přes těleso 1 průtokoměru. otočná regulační kuželka 53, jejíž princip je sám o sobě známý, je opatřena více nebo méně uzavíratelným kruhovým segmentem, takže k lopatkovému kolu přitéká regulovatelné množství média. Po cejchování se regulační kuželka 53 zajistí plombou 54. Umístění regulační kuželky 53 v dělicí stěně mezi měřicí komorou Ml a výtokovým kanálkem 52 zmenšuje nebezpečí ucpání v prostoru regulační kuželky 53, což je důležité zejména u horkovodních průtokoměrů. Vtékající médium, které je označeno šipkou P3, se dostává přes vtokový kanálek 55 a sítko 56 k lopatkovému kolu, které pohání, a proudí dále ve směru šipky P4 do výtokového kanálku 52. Páté těsnění 57 odděluje vtokovou stranu od strany výtokové. Na obr. 7 není zobrazeno ponorné pouzdro 21. Víceproudý průtokoměr s ponorným pouzdrem 21 je však daným konstrukčním uspořádáním beze všeho možný.

Claims (11)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Průtokoměr pro kapaliny a plyny, sestávající z tělesa (1) průtokoměru ve tvaru komolého kužele, opatřeného trubkovým vtokem (Pl) a výtokem (P2), měřicí vložky (2) ve tvaru komolého kužele, odnímatelně usazené v tělesu (1), opatřené pohonem (6), uvádějícím do pohybu počítací mechanismus (7), přičemž na straně vtoku (Pl) je vloženo mezi měřicí vložku (2) a vtokový otvor (9) první těsnění (11) a tímtéž těsněním (11) je opatřen styk tělesa (1) vůči měřicí vložce (2) a výtokovému otvoru (10) na straně výtoku (P2), vyznačující se tím, že těleso (1) průtokoměru je proti smáčení protékajícím médiem tlakotěsně odděleno od měřicí vložky (2), přičemž prvky, sloužící k cejchování měřicí vložky (2), vystavené tlaku proudícího média, jsou přístupně umístěny zvenčí na tělesu (1) průtokoměru.

2. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároku 1, vyznačující se tím, že spodní část měřicí vložky (2) je tvořena výtokovým otvorem (10) a vtokovým otvorem (9) s kanálkovou částí (3), střední část měřicí vložky (2) tvoří měřicí komora (Ml) s přítlačnou deskou (4), uzavírající kanálkovou část (3) měřicí vložky (2), jejíž vrchní část tvoří homí kroužek (5).

3. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároku 2, vyznačující se tím, že kanálková část (3) je opatřena na vnější ploše pláště měřicí vložky (2) paprskovitě uspořádanými klínovými žebry (31) a paralelním výstupkem (20), který je veden v první drážce (19), umístěné na vnitřní straně tělesa (1) průtokoměru, přičemž profil komolého kužele kanálkové části (3) je tvořen obloukem nebo elipsou tak, že kanálková část (3) je opatřena u vtokového otvoru (9) i výtokového otvoru (10) jedním prvním půlobloukem (25) a jedním druhým půlobloukem (26) a přitom je kanálková část (3) opatřena na vnější ploše pláště měřicí vložky (2) druhou drážkou (34), spojující půloblouky (25, 26), a kroužkem (35), spojujícím první těsnění (11).

4. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároku 2, vyznačující se tím, že těleso (1) průtokoměru je připojeno k hornímu kroužku (5) závitem horního kroužku (18) a homí kroužek (5) je spojen s kanálkovou částí (3) pomocí jemného závitu (17).

5 10. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároků laž9, vyznačující se tím, že v měřicí komoře (Ml) je jako pohon (6) uloženo lopatkové kolo se speciálním kotoučem (49), sloužícím k bezkontaktnímu snímání otáček, přičemž na přítlačné desce (4) je umístěna na straně počítacího mechanismu kapsa (48) pro cívku snímače.

5. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároků 1 a 3, vyznačující se tím, že jednak je těleso (1) průtokoměru opatřeno na vtoku (Pl) a výtoku (P2) vyměnitelnými vložkami (24) sdosedacími plochami pro první těsnění (11), přičemž tyto vložky (24) jsou překryty půloblouky (25, 26), a jednak je těleso (1) průtokoměru opatřeno zvnějšku přístupným ventilem (39).

6. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároku 2, vyznačující se tím, že je přítlačná deska (4) opatřena ze strany měřicí komory (Ml) prvními usměrňovacími lopatkami (37) a kanálková část (3) je na spodní straně směrem k měřicí komoře (Ml) opatřena druhými usměrňovacími lopatkami (38), přičemž měřicí komora (Ml) je opatřena zvětšeným prostorem (M2).

7. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároku 6, vyznačující se tím, že mezi přítlačnou deskou (4) a kanálkovou částí (3) je umístěno třetí těsnění (30), přičemž přítlačná deska (4) je pro možnost cejchování uložena v měřicí vložce (2) otočně.

8. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároku 6, vyznačující se tím, že kanálková část (3) je opatřena otočnou spodní deskou (43) s druhými usměrňovacími lopatkami (38), která je pro cejchování měřicí vložky (2) přístupná z vnější strany tělesa (1) průtokoměru, přičemž kanálková část (3) ve spodním prostoru měřicí vložky (2) je utěsněna čtvrtým těsněním (46).

-6CZ 287458 B6

9. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároků laž8, vyznačující se tím, že na vtoku (Pl) nebo výtoku (P2) je umístěno ponorné pouzdro (21) pro teplotní čidlo, které leží v rovině, tvořené svislou osou (Ai) a vodorovnou osou (A₂) tělesa (1) průtokoměru.

10

11. Průtokoměr pro kapaliny a plyny podle nároků laž9, vyznačující se tím , že kanálková část (3) je opatřena vtokovým kanálkem (55) se sítkem (56) a výtokovým kanálkem (52) a v dělicí stěně mezi měřicí komorou (Ml) a výtokovým kanálkem (52) je umístěna regulační kuželka (53) pro cejchování měřicí vložky (2).