CZ286689B6

CZ286689B6 - Process and apparatus for winding thread onto bobbin

Info

Publication number: CZ286689B6
Application number: CZ1996337A
Authority: CZ
Inventors: Georg Kothmeier
Original assignee: Barmag Spinnzwirn Gmbh
Priority date: 1994-06-06
Filing date: 1995-06-02
Publication date: 2000-06-14
Also published as: US5725174A; WO1995033671A2; CN1098210C; EP0712374B2; EP0712374A1; WO1995033671A3; CN1129437A; KR960703797A; CZ33796A3; TW289774B; EP0712374B1; DE59505965D1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká navíjení nitě, přiváděné konstantní rychlostí, na cívku, s rozváděcím ústrojím pro vratné pohybování nití napříč ke směru její dráhy, s navíjecím vřetenem, poháněným motorem vřetena, s pohyblivým ramenem, které zaznamenává průvěs nitě před rozváděcím ústrojím, s měřicím ústrojím pro vytváření měřicí hodnoty polohy, která reprezentuje polohu pohyblivého ramene, a s regulátorem, kteiým se měřicí hodnota polohy převádí na nastavovací hodnotu motoru, a motor vřetena je řízen v závislosti na nastavovací hodnotě motoru.

Dosavadní stav techniky

Takový navíjecí stroj pro navíjení na cívku je známý z německého spisu DE-OS 39 33 048. U tohoto navíjecího stroje pro navíjení na cívku dochází k regulaci průvěsu nitě, vyvolaného záběrem pohyblivého ramene, prostřednictvím přestavení počtu otáček vřetena pomocí regulátoru Pl, který je po přiložení nitě a sepnutí rozváděcího ústrojí nitě na cívce přepínán na pohyblivé rameno. V důsledku silné integrální složky regulátoru reaguje hnací motor vřetena na změny průvěsu smyčky nitě, tvořené pohyblivým ramenem, pouze se zpožděním. Nevýhodné přitom je, že při přikládání nitě musí dojít k přepnutí na regulátor PD.

Vynález si klade za úkol vytvořit navíjecí stroj pro navíjení na cívku sjeho regulací tak, aby regulace byla schopná vyregulovat všechny výchylky polohy pohyblivého ramena bez přepínání, a to také ty výchylky, které jsou vyvolávány vratnými pohyby rozváděcího ústrojí nitě.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je podle vynálezu dosaženo způsobem navíjení nitě, přiváděné konstantní rychlostí, na cívku, pri kterém se nití pohybuje napříč ke směru její dráhy vratně sem a tam rozváděcím ústrojím, přičemž se nit navíjí na cívku, která je upnutá na navíjecím vřetení, poháněném motorem vřetena, přičemž se prostřednictvím pohyblivého ramene zjišťuje průvěs nitě před rozváděcím ústrojím, přičemž se poloha pohyblivého ramene snímá měřicím ústrojím a vytváří se měřicí hodnota polohy, která se převádí regulátorem na nastavovací hodnotu motoru, a motor vřetena se řídí v závislosti na nastavovací hodnotě motoru, jehož podstatou je, že měřicí ústrojí vytváří během navíjení přídavně k měřicí hodnotě polohy měřicí hodnotu rychlosti, která reprezentuje směr pohybu a rychlost pohyblivého ramene, a nastavovací hodnota motoru se zjišťuje superponováním měřicí hodnoty polohy a měřicí hodnoty rychlosti, popřípadě po předchozím vážení.

Tím je zajištěno, že se vytvoří závislost mezi počtem otáček motoru na jedné straně a polohou a rychlostí pohyblivého ramene na druhé straně, aniž by přitom plánované změny polohy a rychlosti pohyblivého ramene, které jsou zejména vyvolávány vratným posuvem, měly negativní vliv na přestavování otáček vřetena, a zejména vedly k výchylkám otáček vřetene.

Je tak možné dodat celému regulačnímu okruhu, který sestává ze vřetena, hnacího motoru vřetena, regulátoru a pohyblivého ramene, nelineární chování. To znamená, že ne každá změna, pokud jde o polohu a/nebo rychlost pohyblivého ramene, vede k proporcionální změně hodnoty nastavení, která je předávána hnacímu motoru navíjecího vřetena pro nastavování otáček vřetena.

Podle dalšího znaku vynálezu se měřicí hodnota polohy a měřicí hodnota rychlosti superponují tak, že se měřicí hodnoty přiřazují odpovídajícím předem určeným kvantitativním oblastem polo

- 1 CZ 286689 B6 hy a rychlosti, přičemž každá z kvantitativních oblastí definuje příslušnost odpovídající měřicí hodnoty k předem určené markantní kvantitě na hodnotové stupnici hodnot příslušnosti, přičemž každá z kvantitativních oblastí je rozdělena do hlavních oblastí, jimž je přiřazena hodnota příslušnosti = 1, a přechodových oblastí, v nichž hodnota příslušnosti k sousední kvantitativní oblasti klesá z 1 na 0, a přičemž se sousední přechodové oblasti vzájemně přesahují, přičemž se dále aktuální měřicí hodnotě postavení a aktuální měřicí hodnotě rychlosti přiřazují odpovídající hodnoty příslušnosti ke zjištěným kvantitativním oblastem, v paměti se všem vyskytujícím se kombinacím kvantitativních oblastí polohy a rychlosti přiřazuje určitá kvantitativní oblast nastavovací hodnoty, nastavitelné nastavovací hodnoty' motoru se přiřazují předem určeným kvantitativním oblastem nastavovací hodnoty, přičemž každá z kvantitativních oblastí definuje příslušnost k předem určené kvantitě, přičemž každá z kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty je rozdělena do hlavních oblastí, jimž je přiřazena hodnota splnění = 1, a přechodových oblastí, v nichž hodnota splnění klesá k sousední kvantitativní oblasti z 1 na 0, přičemž se sousední přechodové oblasti vzájemně přesahují, zpaměti se vyvolávají kvantitativní oblasti nastavovací hodnoty, přiřazené aktuálním kombinacím kvantitativních oblastí polohy a rychlosti, superponováním zjištěných hodnot příslušnosti měřicí hodnoty polohy a rychlosti k odpovídajícím kvantitativním oblastem se po eventuelním předchozím vážení tvoří, například násobením, hodnota splnění pro každou zjištěnou kombinaci kvantitativních oblastí polohy a rychlosti, přičemž přídavně může být tato hodnota splnění ještě násobena předem definovaným faktorem důvěryhodnosti, definovaným mezi nulou (0) a jednou (1), přičemž se ke každé z těchto zjištěných kombinací kvantitativních oblastí polohy a rychlosti vyvolává z paměti odpovídající kvantitativní oblast nastavovací hodnoty, každé z těchto kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty se přiřazuje hodnota splnění příslušné kombinace, provádí se vážení zjištěných kvantitativních oblastí hodnoty nastavení podle jejich celkové velikosti a výše přiřazené hodnoty splnění, a nastavovací hodnota motoru se zvolí tak, že náleží alespoň do jedné ze zjištěných kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty, a její poloha zohledňuje velikost před tím vážených kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty, přičemž vzájemně se přesahující vážené kvantitativní oblasti nastavovací hodnoty se berou v úvahujenjednou.

S výhodou se nastavovací hodnota motoru volí tak, že je souřadnicí-x těžiště celkové plochy, která je ohraničena obalovou křivkou před tím vážených kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty.

Vynález dále přináší navíjecí stroj pro provádění výše uvedeného způsobu, s rozváděcím ústrojím pro vratné pohybování nití napříč ke směru její dráhy, s navíjecím vřetenem, poháněným motorem vřetena, s pohyblivým ramenem, uzpůsobeným pro zjišťování průvěsu nitě před rozváděcím ústrojím nitě, s měřicím ústrojím pro vytváření měřicí hodnoty polohy, reprezentující polohu pohyblivého ramene, a s regulátorem, jímž se měřicí hodnota polohy převádí na nastavovací hodnotu motoru a motor vřetena se řídí v závislosti na nastavovací hodnotě motoru, jehož podstatou je, že měřicí ústrojí je vytvořeno jako senzor, vytvářející během navíjení přídavně k měřicí hodnotě polohy měřicí hodnotu rychlosti, reprezentující směr pohybu a rychlost pohyblivého ramene, a regulátor obsahuje počítač, zjišťující měřicí hodnotu nastavení motoru superponováním měřicí hodnoty polohy a měřicí hodnoty rychlosti.

Regulátor s výhodou obsahuje paměť s různými kvantitativními oblastmi, přičemž paměť a počítač spolupůsobí pro superponování měřicí hodnoty polohy a měřicí hodnoty rychlosti.

Provedením podle vynálezu je dosaženo dále to, že regulátor je programovatelný a nastavitelný v širokých rozsazích, takže všechny provozní stavy mohou být zachyceny a převedeny na diskrétní hodnoty nastavení, a regulace může být jemně přizpůsobena vyskytujícím se provozním stavům, přičemž ani extrémní stavy, jako například přikládání a rozběh, nevyžadují žádné přepínání.

-2 CZ 286689 B6

Ve všech případech je účelné vytvářet diskrétní jednoznačné hodnoty nastavení, které přiměřeným způsobem zohledňují polohu aktuálních měřicích hodnot. To se děje zejména tím, že nastavovací hodnota motoru je zvolena tak, že je souřadnicí-x těžiště celkové plochy, která je ohraničena obalovou křivkou před tím vážených kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 perspektivní pohled na přesnou navíjecí hlavu křížové cívky pro provádění vynálezu a obr. 2 diagramy znázorňující měřicí a regulační postup při způsobu podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Přesná navíjecí hlava pro navíjení na křížovou cívku je uložena na svislé stojanové desce 1. Ze stojanové desky 1 jednostranně vybíhá navíjecí vřeteno 3, na němž je upnuta cívka s dutinkou. Navíjecímu vřetenu 3 je přiřazeno rozváděči ústrojí pro rozvádění přiváděné nitě 12. Rozváděči ústrojí sestává z pouzdra 11, v němž je otáčivě uložen hřídel 10 s vracecím závitem, a z rozváděcího vodiče 9 nitě, poháněného hřídelem 10 vratně s přímočarým vedením, který ukládá nit 12 na cívce. Aby se zajistila stálá vzdálenost mezi povrchem cívky 2 arozváděcím ústrojím, je na pouzdře 11 volně otáčivě uložen opěrný váleček 28.

Rozváděči ústrojí s hřídelem s vracecím závitem je uloženo na saních 13.. Saně 13 jsou uloženy ve vedení 14, které připouští přímočarý pohyb, a to radiálně nebo sečnovitě k cívce. Na saně přitom působí pružina 15 tak, že rozváděči ústrojí se během celého pohybu cívky svým opěrným válečkem 28 opírá o povrch cívky 2, avšak může uhýbat jejímu zvětšujícímu se průměru.

Přiváděná nit 12 běží před tím, než je ukládána rozváděcím vodičem 9 nitě na povrchu cívky 2, přes dvě vodicí stacionární kladky 5 a 6, mezi nimiž je výkyvné uložena pohyblivá kladka 29 na pohyblivém rameni 7. Pohyblivá kladka 29 doléhá pod vahou pohyblivého ramene 7 na nit 12. Růstem cívky 2 a zkracováním smyčky (průvěsu) nitě, tvořené mezi vodícími kladkami 5 a 6, se mění úhel natočení pohyblivého ramene 7 a v závislosti na něm se mechanicko-elektronickým regulačním ústrojím 8 pohyblivého ramene 7 elektronicky doregulovávají otáčky hnacího motoru 4 pro navíjecí vřeteno 3.

Na druhé straně stojanové desky (vpředu při pohledu ze strany pozorovatele) je upevněn hnací motor 4 pro pohon navíjecího vřetene 3 cívky. Tento hnací motor 4 žene přes hnací řemenici 31 a ozubený řemen 32 řemenici 33, pevně uloženou na směrem dopředu konzolovitě vybíhajícím předním konci navíjecího vřetena 3 a tím i středově uložené navíjecí vřeteno 3. Navíjecí vřeteno je spojeno s hřídelem 10 s vracecím závitem, a to přes řemenici 16 a ozubený řemen 19, a řemenici 18 s předlohovým hřídelem 30, odkud je spojeno další řemenicí 26 přes ozubený řemen 20 a řemenici 17 s hřídelem 10 s vracecím závitem. Předlohový hřídel 30 je vůči navíjecímu vřetenu 3 a hřídeli 10 s vracecím závitem opřen odpovídající natáčecí pákou 23 nebo pákou 22 a je otáčivě uložen ve volných koncích těchto natáčecích pák.

Hnacím spojením mezi navíjecím vřetenem 3 a hřídelem 10 s vracecím závitem je udržován během celého vytváření návinu na cívce cívky poměr mezi počtem otáček cívky a frekvencí rozváděcího vratného posuvu konstantní.

Nit je přiváděna konstantní rychlostí. V důsledku konstantní hmotnosti pohyblivého ramena 7 se snímací kladkou 29 a s eventuelním posílením pružinou se tvoří mezi vodícími stacionárními kladkami 5, 6 průvěs. Velikost tohoto průvěsu je určována jednak rychlostí přívodu nitě a jednak -3 CZ 286689 B6 navíjecí rychlostí. Velikost tohoto průvěsu se reguluje tak, aby byla konstantní. Přitom musí být ovšem připuštěny výchylky, které vznikají rozváděcím pohybem. K tomuto účelu je osa pohyblivého ramene 7 spojena s regulačním ústrojím 8. Regulačním ústrojím 8 je ovládán hnací motor

4. Když se zvětšuje průvěs nitě a následně se natáčí pohyblivé rameno 7 ve směru hodinových ručiček, zvyšují se otáčky hnacího motoru 4 vřetena 3. Zmenšuje-li se průvěs, snižují se hnací otáčky. Pohyblivé rameno 7 a regulační ústrojí 8 jsou tedy vřazeny do regulačního okruhu, kterým je regulován průvěs niťové smyčky mezi vodicími kladkami 5 a 6.

V podrobnostech je ovládání hnacího motoru 4 řešeno tak, že se provádějí následující funkce. Pro přikládání nitě k dutince se hnací motor 4 spíná prostřednictvím spínače 34 na pohyblivém rameni 7 tak, že motor 4 pohání navíjecí hlavu (cívku 2) přes regulátor 37 přikládacích otáček předem danou konstantní hnací rychlostí. Rychlost se volí tak, že obvodová rychlost prázdné dutinky, upnuté na navíjecím vřetení 3, je větší než rychlost nitě.

Pro zachycení nitě se posouvají saně 13, na nichž je uloženo rozváděči ústrojí s rozváděcím vodičem 9 nitě a hřídelem 10 s vratným závitem, na obrázku směrem doprava, takže opěrná kladka 28 nepřiléhá na obvod prázdné dutinky a rozváděči vodič 9 se nedostává do dotyku s nití.

Pro přikládání nitě se niť nejprve vede přes vodicí kladky 5, 6 nitě a ovíjí se okolo pohyblivé kladky 29. Nit se potom přikládá k prázdné dutince a je zachycována otáčející se prázdnou dutinkou. Tím se pohyblivé rameno 7 zvedá z jeho dolní krajní polohy a provádí přitom prostřednictvím spínače 34 přepnutí z regulátoru 37 přikládacích otáček na regulátor 38 jeho samotného pohybu.

Pohyblivé rameno 7 s pohyblivou kladkou 29 je spojeno se senzorem 40 otáčení. Senzorem otáčení se zjišťuje poloha a rychlost pohyblivého ramene 7. Přitom se může kupříkladu jednat o magneto-odporový senzor. Tento magneto-odporový senzor má nepohyblivou feromagnetickou vrstvu, která je uzavřena v proudovém obvodu. Na tuto feromagnetickou vrstvu působí magnet, otáčivý s pohyblivým ramenem 7. Měněním otáčivé polohy magnetického pole se mění elektrický odpor feromagnetické vrstvy, takže pokles napětí na feromagnetické vrstvě je mírou otáčivé polohy pohyblivého ramene 7.

Přídavně k poloze pohyblivého ramene 7 se měří také rychlost pohyblivého ramene 7, a sice podle výšky a směru. K tomuto účelu se měření opakuje v předem určených časových okamžicích a zjišťuje se z něj rychlost. Průběžně zjištěné naměřené hodnoty polohy a naměřené hodnoty rychlosti se předávají regulátoru.

Regulátor obsahuje paměť s různými paměťovými oblastmi. V paměťových oblastech polohy jsou uloženy kvantitativní oblasti polohy. Tyto kvantitativní oblasti polohy jsou znázorněny na obr. 2A. Kvantitativní oblasti polohy definují hodnotu příslušnosti, sniž naměřená hodnota polohy náleží k předem definované kvantitativní oblasti polohy. Tyto hodnoty příslušnosti leží ve stupnici 0 až 1. Každá kvantitativní oblast je rozdělena na hlavní oblast a přechodovou oblast.

V hlavní oblasti má hodnota příslušnosti hodnotu 1. V přechodové oblasti klesá hodnota příslušnosti k sousední kvantitativní oblasti z 1 na 0, přičemž ovšem dochází k vzájemnému přesahování se sousední přechodovou oblastí.

Na obr. 2A jsou znázorněny kvantitativní oblasti polohy I až III. Na obr. 2A značí kupříkladu vodorovná čára hlavní oblasti Ia kvantitativní oblast polohy daleko dole, tj. že všechny naměřené hodnoty polohy pohyblivého ramene, které leží mezi (např.) 10 a 5 jednotkami měření, jsou označeny jako daleko dole as hodnotou příslušnosti UP = 1. Přechodová oblast lb kvantitativní oblasti polohy I zachycuje všechny hodnoty měření, které mohou být pouze s omezením přiřazeny kvantitativní oblasti daleko dole.

-4 CZ 286689 B6

Kvantitativní oblast II zachycuje všechny hodnoty měření, které jsou označeny jako střední. Tato kvantitativní oblast lije pouze na jednom místě označena hodnotou příslušnosti UP - 1. Z diagramu je patrné, že měřicí hodnota například tří měřicích jednotek náleží jak kvantitativní oblasti II s hodnotou příslušnosti 0,3, tak i kvantitativní oblasti III s hodnotou příslušnosti 0,7. Podobně označuje kvantitativní oblast III všechny měřicí hodnoty polohy, které jsou označeny jako velmi vysoké.

Podobným způsobem jsou také všechny vyskytující se naměřené hodnoty rychlosti rozděleny do kvantitativních oblastí rychlosti, uložených v paměťové oblasti rychlosti. Celá stupnice vyskytujících se hodnot je zde podle obr. 2B rozdělena do pěti kvantitativních oblastí I, II, III, IV a V, přičemž kvantitativní oblast I zachycuje všechny naměřené hodnoty, které jsou orientovány směrem dolů a jsou velmi vysoké, kvantitativní oblast II zachycuje všechny naměřené hodnoty, které jsou orientovány směrem dolů a jsou středně vysoké, kvantitativní oblast III zachycuje všechny naměřené hodnoty, které lze zařadit v podstatě jako rovné nule nebo nízké, kvantitativní oblast IV zachycuje všechny naměřené hodnoty, které jsou orientovány směrem nahoru a jsou středně vysoké a kvantitativní oblast V zachycuje všechny naměřené hodnoty, které jsou orientovány směrem nahoru a jsou velmi vysoké.

Dále paměť obsahuje paměťovou oblast, v níž jsou všechny v úvahu přicházející výstupní signály regulátoru, označené v rámci tohoto textu a definice vynálezu jako nastavovací hodnota, přiřazeny předem určeným kvalitativním oblastem nastavovací hodnoty.

Na obr. 2C je znázorněno, že stupnice nastavovacích hodnot je rozdělena do pěti kvantitativních oblastí. Přitom jsou v úvahu přicházející nastavovací hodnoty přiřazeny následujícím kvantitativním oblastem.

Oblast I - silně snížit otáčky

Oblast II - méně silně snížit otáčky

Oblast III - otáčky nechat konstantní

Oblast IV - otáčky méně silně zvýšit.

Oblast V - otáčky silně zvýšit.

Paměť má dále paměťovou oblast, v níž je určité kvalitativní oblasti nastavovací hodnoty podle obr. 2C přiřazena jako algoritmus regulátoru přiřazena každá vyskytující se kombinace kvantitativních oblastí polohy a rychlosti. Při zvoleném rozdělení kvantitativních oblastí je 15 takových kombinací. Algoritmus regulátoru zní například:

Když rychlost náleží do kvantitativní oblasti kladné střední a poloha pohyblivého ramene náleží do kvantitativní oblasti daleko nahoře, potom se určí velikost nastavení pro kvantitativní oblast záporná střední jako méně silně snížit otáčky.

V prvním příkladě je poloha pohyblivého ramene kladná 10 měrných jednotek, a rychlost kladná 8 měrných jednotek. To znamená, že aktuální naměřená hodnota polohy je přiřazena kvantitativní oblasti III polohy, tj. daleko nahoře s hodnotou příslušnosti UP = 1. Aktuální hodnota měření rychlosti je přiřazena kvantitativní oblasti IV kladná střední s hodnotou příslušnosti 1,8.

Z uloženého algoritmu regulátoru (o něž již bylo hovořeno) odvodí výpočetní jednotka regulátoru, že této kombinaci má být přiřazena kvantitativní oblast II nastavovací hodnoty, tj. otáčky zvýšit méně silně.

Přitom vyplývá hodnota příslušnosti (hodnota splnění) nastavovací hodnoty ke zvolené kvantitativní oblasti II například z násobení hodnot příslušnosti pro polohu a rychlost k jejich odpovídající kvantitativní oblasti, která připadá v úvahu. Přitom je možné před tímto násobením nebo

-5CZ 286689 B6 jiným superponováním provádět také ještě vážení hodnot příslušnosti, které odpovídá míře důvěryhodnosti příslušnosti. Výsledek je hodnota splnění.

V daném případě je faktor vážení (míra důvěryhodnosti) pro obě hodnoty příslušnosti = 1. Z toho vyplývá hodnota příslušnosti (hodnota splnění) pro nastavovací hodnotu k jí zvolené kvantitativní oblasti rovněž 0,8.

Na obr. 2C je znázorněno, že z kvantitativní oblasti II nastavovací hodnoty záporná střední udává tímto způsobem plocha ležící pod vodorovnou čarou 0,8 oblast, z níž se vybírá nastavovací hodnota. Také pro to obsahuje počítač algoritmus regulátoru. Tento algoritmus regulátoru může například udávat, že nastavovací hodnota je souřadnice-x těžiště plochy, která je od kvantitativní oblasti, přicházející v úvahu, odříznuta hodnotou příslušnosti. Tato plocha je na obr. 2C vyšrafována. Souřadnice-x těžiště a tím i nastavovací hodnota má hodnotu -3. Tato hodnota je motoru předem zadána pro snížení otáček.

V dalším příkladě je aktuální měřicí hodnota rychlosti opět = 8 měřicích jednotek. Měřicí hodnota polohy naproti tomu činí 3 měřicí jednotky. To znamená, že tyto měřicí hodnoty jsou přiřazeny kvantitativní oblasti IV rychlosti kladná střední , jakož i kvantitativní oblasti II polohy neutrální s hodnotou příslušnosti 0,7, jakož i kvantitativní oblasti I daleko nahoře s hodnotou příslušnosti 0,3. V paměťové oblasti je proto dále pro algoritmus regulátoru uloženo:

Když je rychlost kladně střední a poloha neutrální, potom budiž velikost nastavení neutrální, jakož i, když je rychlost kladně vysoká, a poloha neutrální, potom budiž velikost nastavení negativně střední.

Počítač vybírá z paměti mezi celkem patnácti algoritmy regulátoru a přiřazuje podle toho aktuální hodnotě měření kvantitativní oblasti II a III nastavovací hodnoty. To je znázorněno na obr. 2D. Hodnota příslušnosti hodnoty nastavení k odpovídající kvantitativní oblasti vyplývá z hodnot příslušnosti hodnoty měření k přiřazeným kvantitativním oblastem polohy a rychlosti superponováním, jak bylo popsáno výše. Eventuelně dochází ještě k násobení mírou důvěryhodnosti, která je určena mezi nulou (0) a jednou (1). V daném případě je hodnota = 1.

Kvantitativní oblast II nastavovací hodnoty má tedy hodnotu příslušnosti 0,7 x 0,8 = 0,56 a kvantitativní oblast III hodnoty nastavení má hodnotu příslušnosti 0,3 x 0,8 = 0,24. Plocha, vyznačená těmito hodnotami příslušnosti v oblastech příslušnosti je na obr. 2D opět šrafována.

Počítač je nyní opět naprogramován tak, že zjišťuje těžiště plochy, kterou pokrývají zvolené kvantitativní oblasti, vymezované odpovídajícími hodnotami příslušnosti. Znamená to, že vzájemně se přesahující část ploch je počítána pouze jednou, zatímco ve zbytku se vytvoří součet kvantitativních oblastí, které jsou vymezovány přiřazenými hodnotami příslušnosti.

Když je cívka 2 plná, zajedou saně 13 rozváděcího ústrojí zpět směrem doprava (ve smyslu pohledu z obr. I) do jejich výchozí polohy. Na konci pohybu cívky nebo při přetrhu nitě klesne pohyblivé rameno zpět do jeho dolní polohy (přikládací polohy). Tím je spínač 34 znovu přepnut a je aktivován regulátor 37 přikládacích otáček. Přikládací rychlost na nově nasazené prázdné dutince navíjecí hlavy je tak udržována konstantní pro nové přikládání nitě.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob navíjení nitě, přiváděné konstantní rychlostí, na cívku, při kterém se nití pohybuje napříč ke směru její dráhy vratně sem a tam rozváděcím ústrojím, přičemž se nit navíjí na cívku, která je upnutá na navíjecím vřetení, poháněném motorem vřetena, přičemž se zjišťuje průvěs nitě před rozváděcím ústrojím prostřednictvím pohyblivého ramene, přičemž se poloha pohyblivého ramene snímá měřicím ústrojím a vytváří se měřicí hodnota polohy, která se převádí regulátorem na nastavovací hodnotu motoru, a motor vřetena se řídí v závislosti na nastavovací hodnotě motoru, vyznačený tím, že měřicí ústrojí vytváří během navíjení přídavně k měřicí hodnotě polohy měřicí hodnotu rychlosti, která reprezentuje směr pohybu a rychlost pohyblivého ramene, a nastavovací hodnota motoru se zjišťuje superponováním měřicí hodnoty polohy a měřicí hodnoty rychlosti.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se měřicí hodnota polohy a měřicí hodnota rychlosti superponují tak, že se měřicí hodnoty přiřazují odpovídajícím předem určeným kvantitativním oblastem polohy a rychlosti, přičemž každá z kvantitativních oblastí definuje příslušnost odpovídající měřicí hodnoty k předem určené markantní kvantitě na hodnotové stupnici hodnot příslušnosti, přičemž každá z kvantitativních oblastí je rozdělena do hlavních oblastí, jimž je přiřazena hodnota příslušnosti = 1, a přechodových oblastí, v nichž hodnota příslušnosti k sousední kvantitativní oblasti klesá z 1 na 0, a přičemž se sousední přechodové oblasti vzájemně přesahují, přičemž se dále aktuální měřicí hodnotě polohy a aktuální měřicí hodnotě rychlosti přiřazují odpovídající hodnoty příslušnosti ke zjištěným kvantitativním oblastem, v paměti se všem vyskytujícím se kombinacím kvantitativních oblastí polohy a kvantitativních oblastí rychlosti přiřazuje určitá kvantitativní oblast nastavovací hodnoty, nastavitelné nastavovací hodnoty motoru se přiřazují předem určeným kvantitativním oblastem nastavovací hodnoty, přičemž každá z kvantitativních oblastí definuje příslušnost k předem určené kvantitě, přičemž každá z kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty je rozdělena do hlavních oblastí, jimž je přiřazena hodnota splnění = 1, a přechodových oblastí, v nichž hodnota splnění klesá k sousední kvantitativní oblasti z 1 na 0, přičemž se sousední přechodové oblasti vzájemně přesahují, z paměti se vyvolávají kvantitativní oblasti nastavovací hodnoty, přiřazené aktuálním kombinacím kvantitativních oblastí polohy a kvantitativních oblastí rychlosti, superponováním zjištěných hodnot příslušnosti měřicí hodnoty polohy a rychlosti k odpovídajícím kvantitativním oblastem se po eventuelním předchozím vážení tvoří, například násobením, hodnota splnění pro každou zjištěnou kombinaci kvantitativních oblastí polohy a kvantitativních oblastí rychlosti, přičemž přídavně může být tato hodnota splnění ještě násobena předem definovaným faktorem důvěryhodnosti, definovaným mezi nulou (0) a jednou (1), přičemž se ke každé z těchto zjištěných kombinací kvantitativních oblastí polohy a kvantitativních oblastí rychlosti vyvolává zpaměti odpovídající kvantitativní oblast nastavovací hodnoty, každé z těchto kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty se přiřazuje hodnota splnění příslušné kombinace, provádí se vážení zjištěných kvantitativních oblastí hodnoty nastavení podle jejich celkové velikosti a výše přiřazené hodnoty splnění, a nastavovací hodnota motoru se zvolí tak, že náleží alespoň do jedné ze zjištěných kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty, a její poloha zohledňuje velikost před tím vážených kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty, přičemž vzájemně se přesahující vážené kvantitativní oblasti nastavovací hodnoty se berou v úvahu jen jednou.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačený tím, že nastavovací hodnota motoru se volí tak, že je souřadnicí-x těžiště celkové plochy, která je ohraničena obalovou křivkou před tím vážených kvantitativních oblastí nastavovací hodnoty.

-7CZ 286689 B6
4. Navíjecí stroj pro provádění způsobu podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, s rozváděcím ústrojím (9, 10) pro vratné pohybování nití (12) napříč ke směru její dráhy, s navíjecím vřetenem (3), poháněným motorem (4) vřetena, s pohyblivým ramenem (7), uzpůsobeným pro zjišťování průvěsu nitě (12) před rozváděcím ústrojím (9, 10) nitě, s měřicím ústrojím pro vytváření měřicí hodnoty polohy, reprezentující polohu pohyblivého ramene (7), a s regulátorem (8), jímž se měřicí hodnota polohy převádí na nastavovací hodnotu motoru a motor (4) vřetena se řídí v závislosti na nastavovací hodnotě motoru, vyznačené tím, že měřicí ústrojí je vytvořeno jako senzor (40), vytvářející během navíjení přídavně k měřicí hodnotě polohy měřicí hodnotu rychlosti, reprezentující směr pohybu a rychlost pohyblivého ramene (7), a regulátor (8) obsahuje počítač, zjišťující měřicí hodnotu nastavení motoru superponováním měřicí hodnoty polohy a měřicí hodnoty rychlosti.
5. Navíjecí ústrojí podle nároku 4, vyznačené tím, že regulátor (8) obsahuje paměť s různými kvantitativními oblastmi, přičemž paměť a počítač spolupůsobí pro superponování měřicí hodnoty polohy a měřicí hodnoty rychlosti.