CZ286262B6 - Omítníková a ochranná lišta pro okenní rámy, dveřní rámy a podobně jejich napojení na omítku - Google Patents

Abstract

Omítníková a ochranná lišta (18) pro okenní rámy (8), dveřní rámy a podobně a jejich napojení na omítku (46, 48), obsahuje základnovou část (20), opatřenou na své rubové straně lepicím páskem (16) pro upevnění lišty (18) na okenním rámu (8), dveřním rámu nebo podobně a na své přední straně (52) nejméně jednou podélně probíhající stojinou (22), přičemž se základnovou oblastí (20) lišty (18) je odlamovacím spojovacím můstkem (44) se zmenšenou tloušťkou spojena pásková ochranná příložka (24). Základnová oblast (20) lišty (18) je opatřena mezi ochrannou příložkou (24) a bližší stojinou (22) páskovým distančním nástavcem (28), přičemž mezi distančním nástavcem (28) a přilehlou stojinou (22) je vymezen úložný prostor (34) s profilem tvaru L a distanční nástavec (28) má při odlomení ochranné příložky (24) v bočním pohledu tak malou tloušťku, že po nanesení omítky (48) do úložného prostoru (34) pro omítku (48) je materiál lišty (18) zcela nebo alespoň téměř zcela překryt.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká omítníkové a ochranné lišty pro okenní rámy, dveřní rámy a podobně, která má zajistit dobré napojení těchto rámů na omítku a která obsahuje základnovou část, opatřenou na své rubové straně lepicím páskem pro upevnění lišty na okenním rámu, dveřním rámu nebo podobně a mající na své přední straně nejméně jednu podélně probíhající stojinu, vystupující z přední strany základnové části, přičemž se základnovou oblastí lišty je odlamovacím spojovacím můstkem se zmenšenou tloušťkou spojena pásková ochranná příložka.

Dosavadní stav techniky

Lišta tohoto druhuje známa z DE-U 87 15 604.

Při stavbě budov je zpravidla třeba do otvorů ve stěnách hrubé stavby osadit a upevnit okenní rámy nebo dveřní zárubně, to znamená ty části výplní otvorů, které jsou pevně spojeny se stavbou a do kterých jsou potom osazována otevíravá okenní nebo dveřní křídla. V další fázi stavby se stěny otvorů z vnitřní i vnější strany budovy omítnou. Přitom je zejména na vnější straně budovy místo napojení omítky na okenní rámy nebo dveřní rámy kritickým místem, protože vrstva omítky dosedá v tomto místě čelně na materiál okenního nebo dveřního rámu, kterým je zpravidla dřevo, plast nebo kov, a nenachází zde žádné spolehlivé zakotvení. Protože se vrstva omítky při vysychání mírně smršťuje a protože jsou okenní a dveřní rámy vystaveny působení různých rázů, například při prudším zavírání okenních nebo dveřních křídel, vzniká nebezpečí, že se v místě styku vrstvy omítky s okenním nebo dveřním rámem vytvoří trhlina nebo spára. Touto spárou potom může za líc omítky pronikat vlhkost, která působí nepříznivě na životnost okenních a dveřních rámů a/nebo omítky, například vede k vylamování okrajů omítky. Při omítání není rovněž možno zabránit rozstřikování nanášené malty kolem cílového místa. Omítková hmota se potom dá odstranit z okenních nebo dveřních rámů jen velmi obtížně a u některých druhů omítkových materiálů se nedá odstranit úplně. Odstraňování ztvrdlé omítkové hmoty je možné jen únavnou a zdlouhavou pracovní činností, přičemž velmi často zůstávají na rámech skvrny.

Tyto problémy jsou do značné míry vyřešeny známou omítací a ochrannou lištou, popsanou v úvodním odstavci popisu. Před hotovením vnitřních a vnějších omítek na hrubé stavbě budovy se na okenní nebo dveřní rámy nalepí tyto lišty podél jejich pravého okraje, podél levého okraje, podél jejich horního okraje a popřípadě - v závislosti na konstrukčním provedení parapetu nebo spodního okraje dveří - také podél spodního okraje. Na ochranné příložky takto nalepených lišt se nalepí ochranná fólie, která překrývá plochy rámů, které se nacházejí mezi touto soustavou lišt. Pomocí takto vytvořené krycí soustavy je příslušný okenní nebo dveřní rám dokonale chráněn proti znečištění odstřikující omítkovou hmotou. Omítka je ukončena na materiálu této lišty, přičemž tento styk může zůstat po dlouhou dobu dostatečně těsný. Pružný lepicí pásek, kteiý současně působí jako těsnicí pásek, zajišťuje také dostatečně účinné oddělení okenního, popřípadě dveřního rámu od omítací lišty, které znemožňuje přenos otřesů z těchto rámů do omítkové vrstvy.

U této známé omítkové a ochranné lišty je však považováno ze nevýhodné, že po dohotovení omítky zůstává v místě napojení omítky otvoru ve stěně na okenní nebo dveřní rám viditelná stojina lišty, vystupující kolmo z přední strany její základnové oblasti a probíhající v podstatě rovnoběžně s rovinou omítané plochy stěny omítky, která je v případě použití dvou stojin více vzdálena od omítané stěny, protože vnější plocha vzdálenější stojiny, odvrácená od omítané

- 1 CZ 286262 B6 plochy stěny, je využívána jako strhávací vodicí plocha při srovnávání omítky, takže při bočním pohledu na omítnutou plochu, vedeném ve směru kolmém na omítanou stěnu otvoru, je omítka ukončena na volném čelním okraji stojiny, i když v tomto směru pohledu omítka ve skutečnosti pokračuje za stojinou až k okennímu nebo dveřnímu rámu.

Úkolem vynálezu je zdokonalení omítkové a ochranné lišty uvedeného druhu v tom směru, aby po nanesení omítky byla tato lišta podstatně méně viditelná.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen omítkovou a ochrannou lištou podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že základnová oblast lišty je opatřena mezi ochrannou příložkou a stojinou, popřípadě, při uspořádání několika stojin, bližší stojinou páskovým distančním nástavcem, přičemž mezi distančním nástavcem a přilehlou stojinou je vymezen úložný prostor s profilem tvaru L a distanční nástavec má při odlomení ochranné příložky v bočním pohledu tak malou tloušťku, že po nanesení omítky do úložného prostoru pro omítku je materiál lišty zcela nebo alespoň téměř zcela překryt.

Vytvořením takto rozsáhlého překrytí lišty je dosaženo toho, že lišta je opticky prakticky neviditelná. Při podrobnějším prohlížení místa napojení je sice možno zahlédnout lepicí pásek na jeho užší okrajové straně, ten však opticky ruší podstatně méně než dříve viditelná stojina, která měla výšku několika milimetrů. Barevné kontrasty mezi materiálem lišty a okenního rámu, popřípadě omítky se již opticky vůbec neprojevují. Kromě těchto estetických předností má řešení lišty podle vynálezu další výhodu spočívající vtom, že materiál lišty již není vystaven v žádné své části působení ultrafialového záření, takže u něj spolehlivě nemůže docházet ke stárnutí, barevným změnám a podobně. V důsledku toho je možno využít pro výrobu těchto lišt plastů, které byly dosud pro tyto lišty nevhodné z důvodu malé odolnosti proti změnám způsobeným již zmíněným stárnutím, ale které jsou šetrné pro životní prostředí a/nebo jsou recyklovatelné.

Nejjednodušší možností pro dosažení popsané malé tloušťky distančního nástavce je vytvoření tohoto distančního nástavce s co nejmenší tloušťkou. Toto konstrukční provedení má své meze spočívající v potřebě zajištění alespoň minimální tuhosti a stability distančního nástavce.

Proto je podle dalšího výhodného provedení vynálezu navrženo, aby distanční nástavec přecházel z části s větší tloušťkou materiálu do své koncové oblasti s minimální tloušťkou obloukovým přechodovým úsekem, popřípadě skoseným koncovým úsekem nebo také zaobleným a skoseným koncovým úsekem.

Podle jiného výhodného provedení vynálezu je lišta opatřena na přední straně své základnové části ještě druhou stojinou, probíhající v podélném směru lišty, která je dále vzdálena od ochranné příložky než první stojina a která je umístěna v odstupu od první stojiny. Toto další provedení vynálezu slouží k dalšímu vnitřnímu spřažení mezi lištou a omítkou, protože druhá stojina je uložena v jádrové vrstvě omítky.

Dalšího zdokonalení vzájemného spojení mezi lištou a omítkou je dosaženo tím, že první stojina a/nebo druhá stojina jsou podříznuty tak, že je tvarovým spojem mezi nimi a omítkou znemožněn pohyb omítky od přední strany základnové oblasti lišty směrem ven. Při vysychání omítky a z toho plynoucího smršťování omítkové vrstvy tak nemůže docházet k uvolnění omítky od lišty. Přechod mezi lištou a omítkou zůstává bez trhlinek a natolik těsný, že nedovolí pronikání srážkové vody mezi okenní rám a omítku.

Další zlepšení vzájemného spřažení mezi omítkou a lištou je dosaženo podle dalšího konkrétního provedení lišty podle vynálezu tím, že první a/nebo druhá stojina lišty je opatřena průchozími

-2CZ 286262 B6 otvory, takže omítka může pronikat do těchto otvorů ve stojině nebo ve dvojici stojin lišty a zlepšovat její zakotvení. Je třeba zdůraznit, že již samotné vytvoření průchozích otvorů v první stojině představuje samostatný vynález, který je uskutečnitelný nezávisle na znacích lišty, týkajících se distančního nástavce. Ve výhodné, jestliže jsou u části otvorů nebo u všech otvorů jejich okraje ve svých zadních částech umístěny v rovině, lícující s přední stranou základnové oblasti. Při tomto řešení nevznikají v zadní oblasti otvorů ve stojině žádné hrany a výstupky, které by bránily dokonalému pronikání malty do otvorů.

Otvory ve stojinách mohou být vytvářeny vysekáváním nebo vyrážením pomocí děrovacího nástroje. Pro kontinuální vytváření otvorů je například možno použít otočného nástroje, který je na svém obvodu opatřen děrovacími razníky.

Je výhodné, jestliže je ochranná příložka opatřena na své rubové straně podélně probíhajícím distančním žebrem, majícím zejména takovou výšku, že distanční žebro je ukončeno v jedné rovině se zadní stranou lepicího pásku. Distanční žebro zajišťuje potřebný odstup ochranné příložky od okenního nebo dveřního rámu, takže po dokončení omítkářských může být ochranná příložka pohodlně podebrána prsty a odkloněním od okenního nebo dveřního rámu odlomena. V tomto případě je výhodné, jestliže se v místě předpokládaného zlomu vytvoří před odlomením ochranné příložky na odlamovacím spojovacím můstku rýha nebo podélný vryp. Distanční stojina zamezuje kromě toho odklánění ochranné příložky po přilepení ochranné fólie dozadu, což by ztěžovalo nalepení ochranné fólie. Z popisu funkcí distančního žebra je zřejmé, že uvedených účinků je možno dosáhnout i v případě, kdy se výška tohoto distančního žebra odlišuje od uvedené nejvýhodnější výšky.

Jak již bylo uvedeno v předchozích částech popisu, je výhodné, jestliže je ochranná příložka opatřena na své přední straně vrstvou lepivé hmoty pro upevnění ochranné fólie, překrývající celou plochu okna nebo dveří včetně jejich obvodových pevných rámů. Je pochopitelné, vrstva lepivé hmoty je před použitím a v dopravním stavu překryta snadno odstranitelnými krycími proužky materiálu.

Distanční nástavec má s výhodou šířku, která odpovídá v podstatě tloušťce nanesené vrstvy lícní omítky. V takovém případě je možno podobně jako u známých lišt stejného typu využít boční plochy, která je u stojiny odvrácena od omítané plochy stěnového otvor, popřípadě při použití dvou stojin je možno využít vnější boční plochy vnější stojiny, sousedící s ochrannou příložkou, jako strhávacího vodítka pro vedení srovnávacího nástroje při nanášení omítky. Potom se nanáší štuk, to znamená lícní omítka, která zasahuje do vnějšího úložného prostoru pro omítku, vytvořeného okrajovými částmi lišty a majícího v podstatě průřez tvaru L. Přitom může být volný okraj distančního nástavce využit jako orientační pomůcka nebo jako srovnávací vodicí hrana.

Ze stavu techniky jsou již známy omítníkové a ochranné lišty, se kterými je spojen díl výztužné textilie nebo které jsou opatřeny prostředky pro uchycení nebo sevření výztužné textilie, která se uloží do vrstvy omítky. Tyto lišty jsou určeny pro využití zejména na stavbách s dodatečně nebo přímo hotovenou tepelnou izolací budovy. Při provádění těchto tepelně izolačních opatření se na vnější plochy stěn budovy nanáší tepelně izolační vrstva vytvářená například z desek z pěnového polystyrénu nebo z vláknitého materiálu a omítka se potom nanáší na vytvořenou tepelně izolační vrstvu. Aby se zamezilo tvorbě trhlinek v omítkové vrstvě zejména v oblasti styků desek, opatřuje se povrch tepelně izolační vrstvy výztužnou tkaninou nebo jinou textilií, která je na izolační vrstvě zakotvována například štěrkovou hmotou. Výztužná textilie může být také vytvořena ve většině případů z mřížoviny vyrobené z plastu. Omítníková a ochranná lišta s dílem výztužné textilie slouží k tomu, aby výztužná textilie byla uložena a uchycena na tepelně izolační vrstvě také na plochách ohraničujících otvory, upravených pro osazení a upevnění oken a dveří.

-3CZ 286262 B6

Podle ještě jiného konkrétního výhodného provedení vynálezu je lišta dodávána uživateli společně s upevněným dílem výztužné textilie nebo ohebného nosiče omítky nebo je opatřena ústrojím pro uchycení okraje tohoto ohebného nosiče omítky nebo výztužné textilie. Výhodné provedení takového svěmého ústrojí je tvořeno páskovou svěmou příložkou, která je spojena ohebným materiálovým můstkem s lištou a ve svěmé poloze je svým koncem zaklapnuta za výstupek lišty. Je ovšem třeba zdůraznit, že takové provedení svěmého ústrojí je jen jedním z řady možných. V alternativním provedení je například lišta opatřena kanálkem rozšiřujícím se směrem dovnitř lišty, do kterého je vložen okraj výztužné textilie nebo nosiče omítky, načež je kanálek uzavřen na své otevřené straně naklapnutým upínacím dílem, kterým se okrajová část výztužné textilie v kanálku sevře a uchytí. Kanálek může mít v průřezu tvar tří čtvrtin kruhu, přičemž upínací díl je tvořen tyčkou s kruhovým průřezem. V alternativním provedení je výztužná textilie nebo jiný nosič omítky spojena s lištou pevně a trvale, bez možnosti uvolnění textilie od lišty jako je tomu u svěmých spojů.

Lišta podle vynálezu je vyrobena zejména z plastu, přičemž z celé řady použitelných plastů přichází v úvahu především polyvinylchlorid a polyetylén. Lišta podle vynálezu může být vyráběna protlačovacím výrobním procesem, který je cenově výhodný. V alternativním provedení může být lišta vytvořena z kovu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení, zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 příčný řez lištou, nalepenou na okenním nebo dveřním rámu a překrytou vrstvami omítky, obr. 2 příčný řez jiným příkladným provedením lišty, obr. 3 boční pohled na lištu z obr. 2, vedený ve směru šipky II-II z obr. 2, obr. 4 boční pohled na variantu příkladného provedení lišty z obr. 2 a 3, vedený ve stejném směru jako na obr. 3, obr. 5 až 7 příčné řezy třemi dalšími příkladnými provedeními lišty podle vynálezu a obr. 8 příčný řez ještě jiným příkladným provedením lišty.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je zobrazen vodorovný řez částí obvodové stěny 2 budovy, která může být vytvořena například ze zdicích cihelných bloků nebo z betonu. Na horní straně výkresu obsahujícího obr. 1 je vnější strana budovy, na spodní straně výkresu s obr. 1 je vnitřní strana budovy. Ohraničující čára v místě ukončení části obvodové stěny 2 budovy, probíhající na pravé straně obr. 1 shora dolů, zobrazuje ostění 4 nebo špaletu dveřního nebo okenní ho otvoru a vodorovná ohraničující čára na obr. 1 znázorňuje vnější plochu 6 neomítnuté obvodové stěny 2 budovy. Vlevo od levého okraje obr. 1 je třeba si představit zrcadlový obraz této části obvodové stěny 2, aby bylo zřejmé, jakým tvarem ostění 4 je stěnový otvor po obou stranách ohraničen.

Ve stěnovém otvoru je upevněn okenní rám 8, přičemž styčná spára mezi okenním rámem 8 a ostěním 4 je vyplněna vytvrzenou polyuretanovou pěnou 10. V okenním rámu 8 je ve znázorněném příkladném provedení osazena skleněná tabule 12, zejména dvojitá skleněná tabule, která je potom později zajištěna ve své poloze upevňovacími zasklívacímu lištami 14. V

-4CZ 286262 B6 tomto případě se tedy jedná o pevné zasklení okenního otvoru okenními skleněnými tabulemi 12. Pokud by bylo v okenním rámu osazeno otevíratelné okenní křídlo, nedosedaly by skleněné tabule 12 přímo na okenní rám 8, ale byly by upevněny v rámu otevíratelného okenního křídla, které je potom zavěšeno na okenním rámu 8 prostřednictvím závěsů.

Na vnější straně okenního rámu 8 je pomocí lepicího pásku 16 nalepena omítníková a ochranná lišta 18, která bude v další části popisu uváděna zkráceně jako lišta 18. Lepicí pásek 16 je vyroben z pěnového plastu s velkou pevností, který je sice pružně ohebný, ale má poměrně velkou odolnost proti stlačování. Lepicí pásek 16 slouží současně jako těsnicí pásek.

Na lepicí pásek 16 přiléhá z vnější strany lišta 18, která sestává ze základnové oblasti 20, dvou stojin 22 a ochranné příložky 24. Základnová oblast 20 má rovinnou rubovou stranu, obrácenou na obr. 1 dolů, na kterou je nalepena vnější strana lepicího pásku 16. Z přední strany základnové oblasti 20, která je na obr. 1 její horní stranou, vystupují kolmo na rovinu základnové oblasti 20 dvě stojiny 22. Obě stojiny 22 jsou ohraničen na obou svých bočních podélných stranách vždy dvěma vzájemně rovnoběžnými plochami a na svých volných okrajích čelní plochou. Vnější plocha pravé stojiny 22 přechází plynule a v jedné rovině do pravého bočního konce základnové oblasti 20.

Druhá stojina 22, která je na obr. 1 umístěna vlevo, se nachází ve vzdálenosti a od levého čelního konce 26 základnové oblasti 20. Tento levý čelní konec 26 se nachází na podélném okraji lišty 18, odvráceném od ostění 4. Pokračování základnové oblasti 20, protažené za levou stojinu 22 dále směrem doleva, je v další části popisu označováno za distanční nástavec 28. Tím je mezi levou boční plochou 30 levé stojiny 22 a přední plochou 32 distančního nástavce 28 vymezen úložný prostor 34 pro uložení omítky, který má v průřezu v podstatě tvar písmena L.

Stojina 22, která je v příkladu na obr. 1 uložena vlevo, je v dalším popisu a nárocích označována jako první stojina, zatímco stojina 22 umístěná na obr. 1 vpravo je v dalším popisu a nárocích označována jako druhá stojina.

Mezi oběma k sobě přivrácenými bočními plochami obou stojin 22 a přední plochou základnové oblasti 20 je vymezen druhý úložný prostor 36 pro uložení omítky 46, mající v průřezu v podstatě tvar písmena U. Pravá druhá stojina 22 je umístěna v odstupu od ostění 4. Lišta 18 by však mohla být v jiném příkladném provedení, v závislosti na šířce okenního rámu 8, nalepena tak, že pravá druhá stojina 22 bude dosedat těsně na ostění 4.

Na čelní konec 26 základnové oblasti 20 navazuje lištová ochranná příložka 24. Přední plocha ochranné příložky 24 je rovinná a probíhá v podstatě v rovině proložené rubovou plochou základnové oblasti 20 lišty 18. Na rubové straně ochranné příložky 24 je vytvořeno distanční žebro 38, vystupující v podstatě kolmo dozadu. Distanční žebro 38 má takovou výšku, že ochranná příložka 24 je na své zadní straně podepřena tímto distančním žebrem 38 na okenním rámu 8 tak, že přední strana ochranné příložky 24 leží v podstatě v rovině rovnoběžné s přední plochou okenního rámu 8.

Ochranná příložka 24 je opatřena na své přední ploše lepicí vrstvou 40, na kterou je nalepena svými okrajovými částmi ochranná fólie 42, která probíhá v příkladu na obr. 1 směrem doleva až k protilehlé části okenního rámu 8. Ochranná příložka 24 je vytvořena vcelku s lištou 18 a je spojena s jejím distančním nástavcem 28 odlamovacím spojovacím můstkem 44.

Je třeba zdůraznit, že průřez lišty 18 včetně její ochranné příložky 24 zůstává v celé její délce stejný, takže lišta 18 se může velmi snadno vyrábět vytlačovacím výrobním procesem.

Z obr. 1 je zřejmé, že na ostění 4 je nanesena jádrová omítka 46 v takové tloušťce, že pravá stojina 22 lišty 18 je uložena v tloušťce vrstvy této jádrové omítky 46 a levá boční plocha 30 levé

-5CZ 286262 B6 stojiny 22 lícuje s vnější plochou jádrové omítky 46. Tím je možno při srovnávání nebo hlazení jádrové omítky 46 využít levé boční plochy 30 levé stojiny 22 jako stahovací hrany. Na jádrovou omítku 46 se potom nanáší lícní omítka 48 v tloušťce a, odpovídající šířce distančního nástavce 28 definované v předchozí části popisu. Při uhlazování lícní omítky 48 může čelní konec 26 distančního nástavce sloužit jako stahovací nebo srovnávací hrana.

Po nanesení omítek 46, 48 se odstraní ochranná fólie 42 a ochranná příložka 24 se odlomí od lišty 18 v místě odlamovacího spojovacího můstku 44. Protože se tloušťka distančního nástavce 28 ve své okrajové oblasti plynule zmenšuje z původní tloušťky, odpovídající tloušťce základnové oblasti 20 lišty 18, zaobleným přechodem do minimální koncové tloušťky v místě bočního okraje distančního nástavce 28 a spojovacího můstku 4, zůstává po odlomení ochranné příložky 24 z materiálu ochranné lišty 18 viditelný jen velmi úzký proužek levého konce lišty £8 vedle lepicího pásku 16, jehož šířka odpovídá tloušťce odlomeného spojovacího můstku 44.

Lišty 18 podle vynálezu je možno použít stejným způsobem při omítání bočních ploch otvoru ve stěně kolem osazené dveřní zárubně.

Lišta 18 zobrazená v příkladném provedení na obr. 2 a3 slouží k objasnění dalšího výhodného možného provedení této vodicí a napojovací pomůcky. V tomto příkladném provedení je každá ze stojin 22 opatřena řadou otvorů 50. Jak je patrno zobr. 3, v tomto příkladu mají otvory 50 v podstatě pravoúhelníkový tvar a mají zaoblené rohy, zatímco v příkladu na obr. 4 mají otvory 50 půlkruhový tvar. Zadní oblasti okrajů těchto otvorů 50 lícují s přední stranou 2 základnové oblasti 20.

Otvory 50 mohou mít i jiné tvary než ty, které jsou zobrazeny na obr. 3 a 4, například mohou být čtvercové, kruhové, okrouhlé a podobně. Po délce každé stojiny 22 se mohou kromě toho tvary otvorů 50 měnit a kromě toho mohou být tvary otvorů 50 v levé stojině 22 odlišné od tvarů otvorů 50 v pravé stojině 22. Je také možné vytvořit otvory 50 jen ve druhé stojině 22.

Obr. 2 slouží dále k zobrazení jiné varianty přechodu tloušťky distančního nástavce 28 do co nejmenší koncové tloušťky v místě napojení na ochrannou příložku 24, tento přechod je tvořen v tomto příkladu skosením okrajové části základnové oblasti 20 lišty £8.

Na obr. 5 až 7 jsou zobrazena další příkladná provedení lišty 18, u kterých jsou dvojice stojin 22 vytvořeny v takových tvarech, že vlevo od pravé stojina 22 a/nebo vpravo od levé stojiny a/nebo vlevo od levé stojiny 22 jsou vymezeny prostory, které jsou vymezeny podříznutými částmi stojin 22, to znamená které jsou v části své výšky směrem dovnitř od okrajů stojin 22 rozšířeny. Toto vytvarování prostorů zamezuje uvolnění a pohybu omítky 46, 48 od přední strany základnové oblasti 20 lišty 18 ven ve směru šipky P.

V příkladném provedení podle obr. 5 jsou obě stojiny 22 v oblasti svých čelních volných konců opatřeny vždy dovnitř směrovaný žebrem 54 trojúhelníkového průřezu. Tato žebra 54 mohou mít ovšem také zaoblený návalkový tvar, jak je patrno z pravé strany obr. 6.

U příkladu zobrazeného na obr. 6 je levá stojina 22 zalomena v polovině své výšky nejprve směrem dovnitř, potom je její další část zalomena do původního směru spodní části stojiny 22 a její koncová část je zalomena opět směrem ven. Tím vzniká v oblasti levé stojiny 22 rozšíření jak prvního úložného prostoru 34 pro lícní omítku 48 na levé straně stojiny 22, tak také druhého úložného prostoru 36 pro jádrovou omítku 46.

V příkladném provedení lišty 18 na obr. 7 nejsou obě stojiny rovinné, ale jsou obloukovitě zakřiveny, takže druhý úložný prostor 36 pro uložení okrajové části jádrové omítky 46 se přibližně v polovině výšky stojin 22 lišty 18 maximálně zužuje a potom se opět směrem k základnové oblasti 20 rozšiřuje. První úložný prostor 34 se přibližně v polovině výšky stojin 22

-6CZ 286262 B6 lišty 18 rozšiřuje na maximální šířku a potom se směrem k základnové oblasti 20 opět zužuje. V alternativním provedení je možno použít dvou stojin 22 s obloukovým průřezem orientovaných tak, že mezi nimi vzniká přibližně v polovině výšky stojin 22 lišty 18 maximální odstup, zatímco minimální tloušťka omítky 48 je vytvořena na předním konci lišty 18. Kromě toho je pochopitelně možno vytvořit jen jednu z obou stojin 22 s obloukovým průřezem, zatímco druhá stojina 22 může zůstat rovinná.

Je třeba připomenout, že znaky tělesného vytvoření lišty 18, zobrazené v příkladech na obr. 2 až 7, se mohou mezi sebou kombinovat i jinak než je tomu u vybraných příkladů. Tak například je možno kombinovat několikrát zalomenou levou stojinu 22 z obr. 6 správou stojinou 22 s obloukovým průřezem. Podstatným znakem správného tvaru lišty 18 je vytvoření rozšířeného prostoru na levé straně levé stojiny 22 (obr. 6 a 7) a/nebo na pravé straně levé stojiny 22 (obr. 5, 6 a 7) a/nebo na levé straně pravé stojiny 22 (obr. 7). Přitom mohou mít tvarové úpravy obou stojin 22, které ve svém důsledku vytvářejí tato rozšíření úložných oblastí, u každé stojiny 22 jinou formu, jak je například zobrazeno na obr. 6.

V příkladech zobrazených na obr. 2 až 7 jsou zobrazeny jen samotné lišty 18, lepicí pásky 16 a lepicí vrstvy 40 jsou vynechány.

Další možnou konstrukční úpravou lišty 18 podle vynálezu, která se odlišuje od zobrazených příkladných provedení, je vytvoření obou stojin 22 se vzájemně odlišnou výškou.

Na obr. 8 je zobrazena lišta 18 podle vynálezu, ve které je uchycena okrajová část dílu výztužné textilie 56. Lišta 18 v je v tomto příkladu opatřena jen jednou stojinou 22. V tomto příkladu přechází základnová oblast 20 ohebným materiálovým můstkem 58 se zmenšenou tloušťkou do páskové svěmé příložky 60. Svěmá příložka 60 je přehnuta vzhledem k základnové oblasti 20 o přibližně 180° a její zužující se konec 62 je zaklapnut nebo zachycen za průběžný výstupek 64, popřípadě nos stojiny 22. Základnová oblast 20 lišty 18 je na své přední straně 52 opatřena nejméně dvěma podélně probíhajícími a vzájemně rovnoběžnými vystupujícími břity 66. Mezi přední stranou 52 základnové oblasti 20, zejména mezi vrcholovými hranami vystupujících břitů 66, a zadní stranou přehnuté páskové svěmé příložky 60 je sevřen a upnut okraj dílu výztužné textilie 56. Tento upnutý díl výztužné textilie 56 je vyveden ze spáiy mezi koncem 2 páskové svěmé příložky 60 a průběžným výstupkem 64 z lišty 18 ven. Mezi levou boční plochou 30 stojiny 22 a přední stranou distančního nástavce 28 je podobně jako v předchozích příkladech vytvořen první úložný prostor 34 pro uložení vrstvy omítky. Vnější konec distančního nástavce 28 je podobně jako v předchozích příkladech provedení zeslaben na minimální koncovou tloušťku.

V příkladném provedení lišty 18 podle vynálezu, zobrazeném na obr. 7, je přední strana 52 základnové oblasti 20 lišty 18 opatřena průběžným podélným žlábkem 68, umístěným přibližně uprostřed mezi oběma stojinami 22. Podélný žlábek 68 slouží jako středící pomůcka pro případ, že by bylo třeba lištu 18 upevnit na okenní rám nebo dveřní rám ještě navíc pomocí šroubů. Lišta 18 tohoto provedení může být pro tento účel ještě opatřena otvory pro upevňovací šrouby, umístěnými v odstupu od sebe například v podélném žlábku 68, popřípadě na obdobných místech u lišty 18 bez podélného žlábku 68. Rozumí se, že takto vytvořený podélný žlábek a/nebo otvory pro šrouby mohou být vytvořeny také ve všech dalších příkladných provedeních lišty 18.

Lišta 18 je ve všech příkladných provedeních vytvořena z plastu, popřípadě v alternativním provedení také z kovu.

Lišta 18 může mít různou šířku distančního nástavce 28, která odpovídá tloušťce a konkrétně nanášené lícní omítky 48.

Existují různé druhy lícních omítek 48, které se od sebe liší kromě jiného zrnitostí písku, který obsahují, nebo jinými parametry. Šířka distančního nástavce 28 a tím také tloušťka a lícní omítky 48 by měla odpovídat zrnitosti plniva hotovené lícní omítky 48 nebo být o něco větší, zejména by měla být rovna asi 3 mm. V takovém případě by bylo možno při hlazení lícní omítky 48 v oblasti omítkové lišty 18 bez obav přitlačit na hladítko, protože zrna omítkové směsi se mohou opřít o levou stojinu 22 lišty 18.

Lišta 18 má ve svém typickém příkladném provedení následující rozměry:

0,5

2,5 až 40 mm celkovou šířku základnové části 20 a distančního nástavce 28, až 40 mm výšku stojin 22, až 3 mm tloušťku materiálu lišty 18, až 15 mm šířku ochranné příložky 24 a až 5,5 mm tloušťku lepicího pásku 16.

Je třeba zdůraznit, že lišta podle vynálezu je použitelná nejen v místech styku okenního rámu nebo dveřního rámu se stěnovou omítkou, ale obecně všude, kde omítka sousedí se stavebními prvky ze dřeva, plastu nebo kovu, například v místech výstupu trámů ze zdivá.

Místo lepicího pásku 16 by bylo možno upevňovat lištu 18 podle vynálezu na okenním rámu 8 například pomocí nejméně jednoho podélného proužku samolepícího a trvale pružného těsnicího materiálu, například z butylkaučuku, nebo tavného lepidla (hot melk). Proto je třeba význam pojmu lepicí pásek chápat v tomto širším významu tak, že do něj spadá každý prostředek, u kterého se spojení dvou spojovaných dílů dosáhne slepením.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (11)

1. Omítníková a ochranná lišta (18) pro okenní rámy (8), dveřní rámy a podobně a jejich napojení na omítku (46, 48), obsahující základnovou oblast (20), opatřenou na své rubové straně lepicím páskem (16) pro upevnění lišty (18) na okenním rámu (8), dveřním rámu nebo podobně a na své přední straně (52) nejméně jednou směrem ven a podél lišty (18) probíhající stojinou (22), přičemž se základnovou oblastí (20) lišty (18) je odlamovacím spojovacím můstkem (44) se zmenšenou tloušťkou spojena pásková ochranná příložka (24), vyznačující se tím, že základnová oblast (20) lišty (18) je opatřena mezi ochrannou příložkou (24) a stojinou (22), popřípadě při uspořádání několika stojin (22) bližší stojinou (22), páskovým distančním nástavcem (28), přičemž mezi distančním nástavcem (28) a přilehlou stojinou (22) je vymezen úložný prostor (34) s profilem ve tvaru písmene L a distanční nástavec (28) má šířku, která odpovídá tloušťce (a) vrstvy lícní omítky (48), a při odlomené ochranné příložce (24) má v bočním pohledu zmenšenou koncovou tloušťku.

2. Omítníková a ochranná lišta podle nároku 1, vyznačující se tím, že distanční nástavec (28) přechází do své zmenšené koncové tloušťky obloukovým přechodem.

3. Omítníková a ochranná lišta podle nároku 1, vyznačující se tím, že distanční nástavec (28) přechází do své zmenšené koncové tloušťky zkoseným přechodem.

-8CZ 286262 B6

4. Omítníková a ochranná lišta podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že základnová oblast (20) je opatřena druhou stojinou (22), vystupující z její přední strany (52) a probíhající podél lišty (18), která je více vzdálena od ochranné příložky (24), než první stojina (22), a která je umístěna v odstupu od první stojiny (22).

5. Omítníková a ochranná lišta podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že první stojina (22) a/nebo druhá stojina (22) jsou podříznuty pro vytvoření tvarového zámku pro znemožnění pohybu omítky (46, 48) od přední strany (52) základnové oblasti (20) směrem ven.

6. Omítníková a ochranná lišta podle nejméně jednoho z nároků laž5, vyznačující se t í m , že první stojina (22) a/nebo druhá stojina (22) jsou opatřeny otvory (50).

7. Omítníková a ochranná lišta podle nároku 6, vyznačující se tím, žeu části otvorů (50) nebo u všech otvorů (50) jsou okraje těchto otvorů (50) ve svých zadních částech umístěny v rovině přední strany (52) základnové oblasti (20).

8. Omítníková a ochranná lišta podle nejméně jednoho z nároků laž7, vyznačující se tím, že je opatřena svěmým ústrojím pro sevření výztužné textilie (56) pro uložení ve vrstvě omítky.

9. Omítníková a ochranná lišta podle nároku 8, vyznačující se tím, že svěmé ústrojí je tvořeno páskovou svěmou příložkou (60), která je spojena ohebným materiálovým můstkem (58) s lištou (18) a ve svěmé poloze je svým koncem zaklapnuta za výstupek (64) lišty (18).

10. Omítníková a ochranná lišta podle nejméně jednoho z nároků laž9, vyznačující se t í m , že je v přepravním stavu spojena s dílem výztužné textilie (56).

11. Omítníková a ochranná lišta podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že je vyrobena z plastického materiálu.