CZ286037B6 - Deriváty 4-oxazolidinonu, způsob jejich přípravy, přípravek je obsahující a způsob ovlivnění houbového onemocnění rostlin - Google Patents

Abstract

Nové deriváty 4- oxazolidinonu obecného vzorce IA, kde symboly A, W,R.sup.1.n., R.sup.2.n., R.sup.3 .n. a R.sup.4.n. až R.sup.10.n. mají specifický význam. Způsob přípravy těchto sloučenin, který spočívá v reakci esteru 2-hydroxykarboxylové kyseliny obecného vzorce II s bází, následné reakci se sirouhlíkem a dále s acylačním činidlem a konečné reakci se substituovaným hydrazinem, následovanou pak izolací produktu z reakční směsi. Přípravek vhodný pro zemědělské využití obsahuje fungicidně účinné množství uvedené látky a způsob ovlivnění houbového onemocnění rostlin, spočívá v ochranné aplikaci účinného množství této látky.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká nových derivátů 4-oxazolidinonu a nového způsobu přípravy těchto sloučenin. Dále přípravku vhodného pro zemědělské využití obsahujícího fungicidně účinné množství uvedené látky a způsobu ovlivnění houbového onemocnění rostlin, spočívající v ochranné aplikaci účinného množství této látky.

Dosavadní stav techniky

Způsoby výroby sloučenin, kterých se vynález týká, jsou známy z následujících publikací:

Geffken D.; Z. Naturforsch, 1983,38b, 1008

Geffken D.; Chem. Ber. 1973, 101.2246

Geffken D.; Arch. Pharm., 1982, 315, 802

Geffken D.; Z. Naturforsch, 1987,42b, 1202

Žádné konkrétní použití těchto sloučenin však není v uvedených publikacích popsáno.

Předložený vynález také zahrnuje nový způsob přípravy látek vzorce IA.

Sloučeniny podobné struktury jako mají látky vzorce I jsou obecně uvedeny jako léčiva, agrochemikálie a mikrobicidy v japonské zveřejněné patentové přihlášce č. 61/200978-A a obecně jsou také podobné sloučeniny uvedeny v evropské zveřejněné patentové přihlášce EP 249 328 - A, ve které se uvádí, že mají biocidní účinky.

Nicméně tyto uvedené přihlášky nezahrnují sloučeniny podle předloženého vynálezu ani nenavrhují použití sloučenin podle tohoto vynálezu jako fungicidů zejména účinných pro ochranu úrody proti chorobám.

Podstata vynálezu

Tento vynález tedy zahrnuje způsob potlačování houbových chorob rostlin, přičemž také součástí předloženého vynálezu je i ošetření místa, které má být chráněno, účinným množstvím sloučeniny obecného vzorce I,

v němž:

A je O nebo NR⁴,

W je O nebo S,

- 1 CZ 286037 B6

R¹ znamená vodíkový atom, C] až C$ alkyl, Ci až C₆ halogenalkyl, C₃ až Ce cykloalkyl, fenyl nebo benzyl, přičemž řečený fenylový nebo benzylový kruh je substituován zbytkem R⁷,

R² je fenyl substituovaný zbytkem R⁵ a zbytkem R⁶, naftyl substituovaný jednou nebo dvěma skupinami vybranými zR⁶, dále R² může znamenat pyridyl substituovaný jedním z následujících zbytků: R⁶, fenoxyskupina substituovaná R⁶, C| až C2 alkyl substituovaný fenoxyskupinou, přičemž řečená fenoxyskupina je substituována na kruhu zbytkem R⁶, dále Ci až C2 alkyl substituovaný fenylthioskupinou, která je v kruhu substituována zbytkem R⁶, dále Ci až Ce alkyl nebo C₅ až C₇ cykloalkyl a

R¹ a R² mohou být spojeny, takže společně s uhlíkovým atomem na němž jsou navázány, mohou tvořit karbocyklický nebo heterocyklický kruh (obsahující O, N-R⁷ nebo S), a to pětičlenný až sedmičlenný, přičemž k tomuto heterocyklickému kruhu může být přikondenzován benzenový kruh substituovaný zbytkem R⁵ nebo thiofenový kruh substituovaný zbytkem R⁶,

R³ je fenyl substituovaný zbytkem R¹⁰, benzyl substituovaný na benzylickém uhlíku skupinou, vybranou zR⁷ a substituovaný na fenylovém kruhu zbytkem R¹⁰, naftyl substituovaný zbytkem R¹⁰, thionyl, substituovaný zbytkem R¹⁰, fuiyl substituovaný zbytkem R¹⁰, pyridyl substituovaný zbytkem R¹⁰, pyrimidyl substituovaný zbytkem R¹⁰, pyridazyl substituovaný zbytkem R¹⁰ nebo C₂ až C]₀ alkyl nebo C₅ až C₇ cykloalkyl,

R⁴ je vodík, formyl, C2 až C4 alkylkarbonyl, C2 až C4 halogenalkylkarbonyl, C2 až C4 alkoxykarbonyl, C2 až C5 alkylaminokarbonyl, Ci až C4 alkylsulfonyl, C] až C4 alkyl, C4 až C6 cykloalkyl, fenylaminokarbonyl, v němž fenyl je substituován zbytkem R¹⁰, dále může R⁴ znamenat C3 až C₄ alkenyl nebo C₃ až C₄ alkinyl nebo

R³ a R⁴ mohou být spojeny, takže společně s dusíkovým atomem, na kterém jsou navázány, mohou tvořit pyrrolidinový, piperidinový nebo pyrrolový kruh, přičemž každý z těchto kruhů je substituovaný zbytkem R¹⁰ a ke každému z těchto kruhů může být přikondenzován benzenový kruh, substituovaný zbytkem R¹⁰

R⁵ je vodík, halogen, Ci až C!2 alkyl, C] až C]2 halogenalkyl, C; až C]2 alkoxyskupina, C3 až Cj2 alkenyl, C3 až C]2 halogenalkenyl, C3 až Ct2 alkenyloxyskupina, C3 až Ci2 alkinyl, C3 až Ci2 halogenalkinyl, C3 až Cl2 alkylthioskupina, Ci až C]2 halogenalkoxyskupina, Ci až Ci2 alkylsulfonyl, Cj až Ci2halogenalkylsulfonyl, nitroskupina, fenyl substituovaný zbytkem R⁶, fenoxyskupina substituovaná zbytkem R⁶, fenylthioskupina substituovaná zbytkem R⁶, kyanoskupina, C3 až C_]2 alkinyloxyskupina, C₂ až C_l2 alkoxyalkoxyskupina, fenoxymethyl substituovaný na fenylovém kruhu zbytkem R⁶, fenylethyl substituovaný na fenylovém kruhu substituentem R⁶, benzyl, substituovaný na fenylovém kruhu substituentem R⁶, C2 až C12 karboalkoxyskupina, C5 až C6 cykloalkyl, dále R⁵ může znamenat skupinu vzorce Nme2 neboNR⁸R⁹,

R⁶ znamená vodíkový atom, jeden až dva halogenové atomy, trifluormethyl, C] až C₄ alkoxyskupinu, methylthioskupinu, nitroskupinu, fenoxyskupinu, C₂ až C6 cykloalkyloxyskupinu nebo C₅ až Ce cykloalkyl,

R⁷ je vodík nebo Ci až C₂ alkyl,

R je vodík nebo Cj až C₄ alkyl,

R⁹ je vodík, fenyl substituovaný vodíkovým atomem, jedním až dvěma halogenovými atomy, trifluormethylovou skupinou, Cj až C₂ alkylovou skupinou nebo C] až C₂ alkoxyskupinou a

-2CZ 286037 B6

R¹⁰ znamená nula až dvě skupiny vybrané ze souboru, který zahrnuje vodíkový atom, trifluormethylovou skupinu, CF₃O, NO₂, CO₂Me, halogen, C| až C₅ alkyl, Cj až C₅ alkoxyskupinu nebo skupinu CN, s podmínkou, že když fenylový kruh je disubstituovaný, tak alespoň jedna z alkylových nebo alkoxyskupin není větší než Ci, a dále s podmínkou, že když A je kyslík, tak R³ znamená fenyl substituovaný oběma zbytky R⁵ a R⁶.

Jako výhodný z důvodů vysoké fúngicidní aktivity a/nebo pro snadnost syntézy se uvádí:

2. Způsob popsaný v odstavci shora, v němž

A je NR⁴,

R¹ je Ci až C₄ alkyl, C! až C₃ halogenalkyl, vinyl, ethinyl nebo methoxymethyl,

R² je fenyl substituovaný R⁵ a R⁶, C₅ až C7 cykloalkyl, thienyl substituovaný R⁶ nebo pyridyl substituovaný zbytkem R⁶,

R³ je fenyl substituenty R¹⁰ a

R⁴ je vodík, Ci až C₃ alkyl nebo Ci až C₃ alkylkarbonyl.

3. Způsob popsaný v odstavci 2, v němž se používají sloučeniny v nichž

R¹ je C] až C₄ alkyl nebo vinyl,

R² je fenyl substituovaný R⁵ a R⁶,

R³ je fenyl substituovaný jedním až dvěma halogenovými atomy, methylová skupina nebo methoxylová skupina,

R⁴ je vodík nebo methyl,

R⁵ je vodík, halogen, Ci až C₄ alkyl, Ci až C₄ halogenalkyl, C] až Ce alkoxyskupina, benzyloxyskupina, F₃CO, F₂HCO, Ci až Ce halogenoxyskupina, nebo fenoxyskupina substituovaná R⁶, s podmínkou, že jestliže R⁵ není H nebo F, tak R⁶ je vázán v poloze para vůči místu navázání kruhu,

R⁶ je vodík, methyl, 1 až 2 fluorové nebo chlorové atomy nebo methoxyskupina a

R⁷ je vodík.

4. Způsob popsaný v odstavci 3, v němž se používají sloučeniny v nichž

R¹ jeCH₃,

R⁴ je vodík nebo methyl,

-3 CZ 286037 B6

R⁵ je vodík, fluor, chlor, Ci až C₆ alkoxyskupina nebo fenoxyskupina substituovaná halogenovým atomem, CH₃, CH₃O nebo NO₂,

R⁶ je H nebo F a

R¹⁰ je F, H nebo CH₃.

Obzvláště výhodné pro vysokou fimgicidní aktivitu a/nebo snadnost syntézy jsou způsoby popsané shora, které jako fungicidu využívají:

(1) 5-methyl-5(4-fenoxyfenyl)-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxyzolidin a jeho (S) enantiomer

(2) 5-methyl-5-fenyl-3-(N'-fenyl-N'-methylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon a jeho (S) enantiomer

S

(3) 5—[4—(4—bromfenoxy)fenyl]-5-methyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon a jeho (S)-enantiomer.

(4) 5-[4-(3-fluorfenoxy)fenyl]-5-methyl-3-(f^enyl^ami^no)~2-thioxo-4-oxazolidinon a jeho (S)enantiomer.

-4CZ 286037 B6

(5) 5-(2,4-difluorfenyl)-5-methyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion a jeho (S)-enantiomer.

O

(6) 5-methyl-5-(4-fenoxyfenyl)-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion a jeho (S)-enantiomer.

O

(7) 5-(2,5-difluorfenyl)-5-methyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion a jeho (S)-enantiomer.

-5CZ 286037 B6 (8) 5-(2-fluorfenyl)-5-methyl-3-{fenylamino)-2,4-oxazolidindion a jeho (S)-enantiomer.

(9) 5-[4-(3-fluorfenoxy)fenyl]-5-methyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion a jeho (S)enantiomer.

5. Tento vynález také zahrnuje nové sloučeniny vzorce IA

(IA) v němž:

A je O nebo NR⁴

W je O nebo S

R¹ je H, C] až C₆ alkyl, Ci až C₆ halogenalkyl, C₃ až C₆ cykloalkyl, C₂ až Ce alkenyl, C₂ až C₆ alkinyl, C₂ až C₆ alkoxyalkyl, Ci až C₃ alkyl substituovaný C₃ až C₆ cykloalkylem, fenylem nebo benzylem, přičemž tento fenylový nebo benzylový kruh je substituovaný zbytkem R⁷,

R² je fenyl substituovaný R⁵ a R⁶, naftyl substituovaný 1 až 2 skupinami vybranými zR⁶, thienyl substituovaný R⁵ a R⁶, furyl substituovaný R⁶, pyridyl substituovaný jednou z následujících skupin:

R⁶ fenoxyskupinou nesoucí R⁶, nebo fenylthioskupinou, nesoucí substituent R⁶,

Ci až Cé alkyl nebo

C₅ až C₇ cykloalkyl nebo

R¹ a R² mohou společně s uhlíkovým atomem, k němuž jsou navázány, tvořit karbocyklický nebo heterocyklický kruh (obsahující O, NR⁷ nebo S), který může být 5 až 7 členný a může být

-6CZ 286037 B6 kondenzován s R⁵-substituovaným benzenovým kruhem nebo R⁶-substituovaným thiofenovým kruhem, jehož heteroatom není vázán na spiro centrum,

R³ je fenyl substituovaný zbytkem R¹⁰, benzyl substituovaný na benzylickém uhlíku skupinou, vybranou z významů R⁷ a substituovanou na fenylovém kruhu zbytkem R¹⁰, naftyl substituovaný zbytkem R¹⁰, thienyl substituovaný zbytkem R¹⁰, furyl substituovaný zbytkem R¹⁰, pyridyl substituovaný zbytkem R¹⁰, pyrimidyl substituovaný zbytkem R¹⁰, pyridazyl substituovaný zbytkem R¹⁰ nebo C₂ až alkyl nebo Cs až C7 cykloalkyl,

R⁴ je vodík, formyl, C2 až C4 alkylkarbonyl, C2 až C4 alkylkarbonyl substituovaný na alkylu halogenem, C2 až C4 alkoxyalkylkarbonyl, C2 až C4 alkoxykarbonyl, C2 až C5 alkylaminokarbonyl, Ci až C4 alkylsulfonyl, Ci až C4 alkyl, C4 až Ce cykloalkylová skupina, fenylaminokarbonylová skupina v které fenyl je substituován zbytkem R¹⁰, dále R⁴ může znamenat C3 až C₄ alkenyl nebo C₃ až C₄ alkinyl, nebo

R³ a R⁴ mohou být vzájemně spojeny, takže společně s atomem dusíku, na kterém jsou navázány, tvoří pyrrolidinový, piperidinový nebo pyrrolový kruh, přičemž každý z uvedených kruhů může být substituován zbytkem R¹⁰ a každý z uvedených kruhů může být kondenzován s benzenovým kruhem, který je substituován zbytkem R¹⁰,

R5 je halogen, vodík, Ci až Cj₂ alkyl, Cj až C₎₂ halogenalkyl, Ci až C_!2 alkoxyskupina, C₃ až C]₂ alkenyl, C3 až Ci₂ halogenalkenyl, C₃ až C₁₂ alkenyloxyskupina, C₃ až C]₂ alkinyl, C₃ až Cj₂ halogenalkinyl, C₃ až Ci₂ alkylthioskupina, Ci až C]₂ halogenalkylthioskupina, C] až C₁₂ halogenalkoxyl, C] až C_l2 alkylsulfonyl, Ci až C]₂ halogenalkylsulfonyl, nitroskupina, fenyl substituovaný zbytkem R⁶, fenoxyskupina substituovaná zbytkem R⁶, fenylthioskupina substituovaná zbytkem R⁶, kyanoskupina, C3 až C]2 alkinyloxyskupina, C2 až C12 alkoxyalkylskupina, C2 až C;2 alkoxyalkoxyl, fenoxymethyl substituovaný na fenylovém kruhu zbytkem R⁶, benzyloxyskupina substituovaná na fenylovém kruhu zbytkem R⁶, fenylethyloxyskupina substituovaná na fenylovém kruhu zbytkem R⁶, fenylethyl substituovaný na fenylovém kruhu zbytkem R⁶, benzyl substituovaný na fenylovém kruhu zbytkem R⁶, C2 až C₎₂ karboalkoxyskupina, C₅ až C₆ cykloalkyl, Nme₂, nebo NR⁸R⁹,

R⁶ je vodík, 1 až 2 halogenové atomy, Ci až C₄ alkyl, trifluormethyl, Ci až C₄ alkoxyskupina, methylthioskupina, nitroskupina, fenoxyskupina, C₂ až C₆ cykloalkyloxyskupina, nebo C5 až C₆ cykloalkyl,

R⁷ je vodík, nebo Ci až C₄ alkyl

R⁸ je vodík, nebo C] až C4 alkyl

R⁹ je vodík, fenyl substituovaný Η, 1 až 2 halogeny, CF₃, Cj až C₂ alkyl, nebo C] až C₂ alkoxyskupina a

R¹⁰ je 0 až 2 skupiny vybrané z H, CF3, CF₃O, NO₂, CO₂Me, halogen, Ci až C5 alkyl, Ci až C5 alkoxyskupina nebo CN, s podmínkou, že když fenylový kruh je disubstituovaný, alespoň jedna z alkyl- nebo alkoxyskupin není větší než Ci, a dále s podmínkou, že (1) když A j e 0, potom R³ je fenyl substituovaný R⁵ nebo R⁶, (2) když R² je nesubstituovaný fenyl, potom R¹ není vodík, methyl nebo benzyl,

-7CZ 286037 B6 (3) když R¹ je vodík, methyl nebo cyklohexyl, potom R² není methyl, isopropyl nebo cyklohexyl, a (4) R¹ a R² se nespojí, aby vytvořily -(CH₂)5-.

Výhodným výběrem pro vysokou fungicidní aktivitu a/nebo snadnost syntézy jsou:

6. Sloučenina vzorce IA, v němž

A jeNR⁴

R¹ je Ci až C4 alkyl, Ci až C3 halogenalkyl, vinyl, ethinyl, nebo methoxymethyl,

R² je fenyl substituovaný zbytkem R⁵ a R⁶, C₅ až C7 cykloalkyl, thienyl substituovaný R⁶, nebo pyridyl substituovaný R⁶,

R³ je fenyl substituovaný R¹⁰, a

R⁴ je vodík, Cj až C3 alkyl nebo Ci až C₃ alkylkarbonyl, s podmínkou, že když R² je nesubstituovaný fenyl, R¹ není methyl.

7. Sloučenina vzorce IA, v němž

R¹ je Ci až C4 alkyl nebo vinyl,

R² je fenyl substituovaný R⁵ nebo R⁶,

R³ je fenyl substituovaný 1 až 2 halogeny, methyl nebo methoxyskupina,

R⁴ je vodík nebo methyl,

R⁵ je vodík, halogen, Ci až C4 alkyl, Ci až C4 halogenalkyl, Ci až Ce alkoxyl, benzyloxyl, F3CO, F₂HCO, Ci až C₆ halogenalkoxyskupina, fenoxyskupina substituovaná R⁶, pod podmínkou, když R⁵ není H nebo F, potom je substituent R⁶ v poloze para vůči místu navázání aromatického kruhu na kyslík,

R⁶ je vodík, 1 až 2 F nebo Cl, methyl nebo methoxyskupina,

R⁷ je vodík, s podmínkou, že když R² je nesubstituovaný fenyl, R¹ není methyl,

8. Sloučenina vzorce IA, v němž

R' jeCH₃,

R⁴ je vodík nebo methyl,

R⁵ je H, F, Cl, CH₃, Ci až C₆ alkoxyskupina nebo fenoxyskupina substituovaná halogenem, CH₃, CH3O, neboNO₂,

R⁶ je H nebo F a

-8CZ 286037 B6

R¹⁰ je F, H nebo CH₃ s podmínkou, že R² není nesubstituovaný fenyl.

Zvlášť výhodné vzhledem k vysoké fungicidní účinnosti a/nebo pro snadnost syntézy jsou následující sloučeniny:

(1) 5-methyl-5-(4-fenoxyfenyl)-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon, (2) 5-methyl-5-fenyl-3-(-N'-fenyl-N'-methylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon, (3) 5-(4-(4-bromfenoxy)fenyl)-5-methyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon, (4) 5-[4-(3-fluorfenoxy)fenyl]-5-methyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidindion, (5) 5-(2,4-difluorfenyl)-methyI-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion a (6) 5-methyl-5-(4—fenoxyfenyl)-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion, jejichž strukturní vzorce jsou uvedeny shora, a jejich (S)-enantiomeiy.

Sloučeniny podle vynálezu se mohou připravit podle níže uvedeného schématu, v němž syntéza vede k 5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinonu:

Přesnější údaje o tomto postupu a jeho obměnách jsou popsány v následujících rovnicích.

Odborníkovi v oboru je zřejmé, že když R¹ a R² jsou různé, sloučenina vzorce I v rovnici 1 má chirální centrum. Tento vynález se týká racemických směsí i čistých enantiomerů. Ačkoli jeden z enantiomerů může mít lepší fungicidní účinnost pro určitou sloučeninou vzorce I, druhý enantiomer není zcela bez účinnosti a spolupůsobí v kombinaci s účinnějším enantiomerem.

-9CZ 286037 B6

Jak je ukázáno v rovnici 1, sloučeniny vzorce I mohou být připraveny tak, že na heterocykly typu Π se působí odpovídajícím aminem III.

Rovnice 1:

(III)

(II)

Reakce jsou prováděny při 0 až 50 °C v inertním rozpouštědle jako je methylenchlorid, THF, nebo benzen. Dále jsou podrobně popsány experimentální postupy formou odkazů na citace.

Sloučeniny popsané vzorcem I, v němž W je S, mohou být připraveny jak je znázorněno v rovnici 2.

Rovnice 2:

Reakce thioxodioxazinonů Ha a hydroxylaminy (A=O) nebo hydraziny (A=NR⁴) v inertním rozpouštědle jako je methylenchlorid, benzen nebo THF při teplotě v rozsahu od -10 °C do 35 °C dává thioxooxazinony Ila. (Geffken, D., Z. Naturforsch, 1983, 38b, 1008).

Thioxodioxazinony Ila se připravují způsobem znázorněným rovnicí 3.

Rovnice 3:

(IV) (V) (Ila)

Hydroxamové kyseliny IV reagují s thionizačním činidlem, jako je thiofosgen (X=C1) za přítomnosti báze nebo l,l'-thiokarbonyl-diimidazol (X=imidazol), za vzniku thiooxodioxazinonů Ila. Reakce se provádí při -20 °C až 25 °C v inertním rozpouštědle. /Geffken, D., Z. Naturforsch, 1983, 38b, 1008/. Produkty jsou obecně nestabilní při teplotě okolí a proto jsou uváděny do reakce s odpovídajícím aminem ΠΙ bezprostředně po izolaci.

-10CZ 286037 B6

Příprava hydroxylaminů /Castellino, A. J., Rapoport, H., J. Org. Chem., 1984, 49, 1348/ (ΙΠ, A=O) a hydrazinů /J. Timberlake, J. Stowell, The Chemistry of the Hydraze, Azo, and Azoxy Groups, (S. Patai, Ed.) John Wiley and Sons, Ltd, London (1975), p. 69, Demera, J. P., Klaubert, D. J., Tetrahedron Lett., 1987, 4933/ (III, A=NR⁴) může být odborníkem v oboru rozšířena o metody z literatury.

Syntézy požadovaných hydroxamových kyselin IV mohou být doplněny o několik známých metod. Jak je ukázáno v rovnici 4, kondenzace α-hydroxykarboxylové kyseliny VI (Z=H) a Nmethylhydroxylaminhydrochloridem poskytuje odpovídající hydroxamové kyseliny TV. /Geffken, D., Kampf, H., J. Chem. Ztg., 1979, 103, 19/ Triethylamin je obecně užíván jako přídavná báze a 1,3-dicyklo-hexylkarbodiimid (DCC) je užíván jako dehydratační činidlo.

Rovnice 4:

Et₃N

DCC (VI)

OH (IV)

2-hydroxykarboxylové kyseliny mohou být získány z obchodních zdrojů nebo obecně získány přípravou z ketonů nebo aldehydů přes kyanhydriny a následnou hydrolýzou, jak je známo v oboru. Například, Org. Syn. Coli. Vol. IV, 58 (1968) uvádí přípravu kyseliny atromléčné z acetofenonu. Estery mohou být připraveny z 2-hydroxykarboxylových kyselin metodami známými v oboru. Nebo mohou být estery aryl α-hydroxykarboxylových kyselin připraveny reakcí esterů kyseliny pyrohroznové s nukleofílním organometalovým činidlem jako je fenylmagneziumbromid nebo fenyllithium jak je popsáno v literatuře (Salomon, R. G., Pardo, S. N., Ghosh, S., J. Org. Chem., 1982, 47, 4692(). „Slovník organických sloučenin“, Vol. 3, 4. vydání (1965), str. 1791 (Oxford Univ. Press) uvádí atromléčnou kyselinu a estery.

Další metody pro přípravu sloučenin se vzorcem IV jsou známy z literatury. Jak je zobrazeno v rovnici 5, α-hydroxyhydroxamové kyseliny IV mohou také být syntetizovány reakcí aketohydroxamových kyselin VII s přebytkem Grignardova činidla /Geffken, D., Burchardt, A., Arch. Pharm., 1986, 321, 311/. Reakce jsou prováděny pod refluxujícím éterem po dobu 2 až 6 hodin.

R¹MgBr

Et₂O

---►

(IV) <

N— I

CH₃

Tato reakce běží nejlépe v případě, že R² hydroxamových kyselin VII je neenolová skupina, například fenyl.

Kyseliny α-ketohydroxamové VII mohou být připraveny kondenzací chloridů kyseliny glyoxalové VIII, odvozených od odpovídajících karboxylových kyselin, /Geffken, D., Burchardt,

-11CZ 286037 B6

A., Arch. Pharm., 1988, 321, 311 /s O-trimethylsilyl-N-methylhydroxylamin /Geffken, D., Burchardt, A., Arch. Pharm., 1988, 321, 311/ (Rovnice 6).

Rovnice 6:

pyridin

CH₂CI₂

Tyto reakce jsou prováděny ve směsi pyridinu a methylenchloridu při teplotách 0 °C až 25 °C.

Výchozí α-ketokyseliny VIII lze také získat z obchodních zdrojů nebo získat oxidací odpovídajícího methylketonu oxidem seleničitým. (Hallman, G., Haegele, K., Annalen, 1963, 662, 147).

Třetí metoda pro přípravu α-hydroxyhydroxamových kyselin IV je specifická pro příklady, kde R¹⁼R² (TVa). Tato metoda, zobrazená v rovnici 7, vyžaduje přídavek přebytku Grignardova činidla, obvykle pět ekvivalentů, do roztoku hydroxamových kyselin v éteru. (Geffken, D., Arch. Pharm., 1987, 320, 382). Reakce jsou prováděny pod refluxem.

Rovnice 7:

+ R¹MgBr

OH

R—

OH / N \

CH₃ (IVa)

Výchozí hydroxamové kyseliny IX se připravují reakcí ethyloxalylchloridu X s N-methylhydroxylamin hydrochloridem. (rovnice 8). (Geffken, D., Arch. Pharm., 1987,320, 382).

Rovnice 8:

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž W a A jsou O(Ic), se připravují metodou zobrazenou v rovnici 9.

-12CZ 286037 B6

Rovnice 9:

(Ic)

Přídavkem karbonylačního činidla, např. fosgenu (X=C1), Ι,Γ-thiokarbonyldiimidazolu (X=imidazol) nebo oxalylchloridu, do hydroxamových kyselin typu XI vznikají dioxotetrahydrooxazoly Ic. Cyklizace se může provést v inertním rozpouštědle, například benzenu nebo methylenchloridu, při teplotách od 0 °C do 80 °C. Experimentální detaily pro reakce tohoto typu byly uvedeny v souvislosti s přípravou vstupních hydroxamových kyselin XI. /Geffken, D., Zinner, G., Chem. Ber., 1973, 106, 2246/.

Sloučeniny vzorce I, ve kterých W je O a A je NR⁴ (Id) se syntetizují reakcí hydroxamových kyselin lib s různými hydraziny, jak ukazuje rovnice 10. V závislosti na charakteru substituentů na lib a reagujícím hydrazinu, meziprodukty N-aminokarbamáty XII musí nebo nemusí být izolovány. V případech, kdy za reakčních podmínek nedojde k samovolnému uzavření kruhu, způsobí cyklizaci sloučeniny Id reakce XII s triethyleminem v inertním rozpouštědle (jako je THF) za teploty v rozmezí 25 °C až 80 °C. /Geffken, D., Arch. Pharm., 1982, 315, 802, Geffken, D., Synthesis, 1981, 38/

Rovnice 10:

(lib) (XII)

Dioxazindiony lib lze snadno připravit z odpovídající α-hydroxyhydroxamové kyseliny reakcí s l,l'-karbonyldiimidazolem (rovnice 11). Cyklizace je prováděna v inertním rozpouštědle jako je methylenchlorid a je při 25 °C dokončena za méně než minutu. /Geffken, D., Arch. Pharm, 1982, 315, 801, Geffken, D., Synthesis, 1981, 38/

-13CZ 286037 B6

Rovnice 11:

Kromě metod shora popsaným, mohou být oxazolidindiony, popsané vzorcem I kde W je O, připraveny desulfurizací thiooxooxazolidinonů, jak je zobrazeno v rovnici 12.

Rovnice 12:

desulfurizační činidlo ------► rozpouštědla -20 °C-100°C

Obecný způsob přípravy oxazolidindionů následuje: Thiooxooxazolidinon (Ib) se rozpustí ve vodou mísitelném organickém rozpouštědle jako je methanol, dimethylformamid, dioxan, tetrahydrofuran, atd. Preferován je methanol a aceton. Roztok se uvede do reakce s desulfurizačním činidlem, jako je vodný OXONE⁰ (KHSO₅), vodný dusičnan stříbrný, bělidlo (NaOCl), různé peroxidy a peroxokyseliny a ostatní činidla, používaná k oxidaci síry. Preferován je vodný OXONE° a vodný dusičnan stříbrný. Reakční směs se míchá při teplotě v rozmezí od -20 °C přibližně 100 °C až do ukončení reakce.

Produkt může být izolován odpařením rozpouštědla a je čištěn promytím vodou ve vodou nemísitelném rozpouštědle, jako je methylenchlorid nebo éter. Sušení, odpaření rozpouštědla, následované dalším čištěním rekiystalizací nebo chromatografii poskytuje čistý oxazolidindion, Id.

Dále je popsán nový postup přípravy oxazolidinonů rychle a v dobrém výtěžku. Postup zahrnuje čtyři následné reakce:

(1) reakce esteru 2-hydroxykarboxylové kyseliny s bází (2) reakce produktu reakce (1) se sulfidem uhličitým (3) reakce produktu reakce (2) s acylačním činidlem, a (4) reakce produktu reakce (3) se substituovaným hydrazinem.

Postupné reakce mohou být prováděny bez obtíží v jediné reakční nádobě bez izolace chemických meziproduktů. Postup je uveden v rovnici 13 pro specifický případ přípravy 5methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinonu, a v rovnici 14 obecně:

-14CZ 286037 B6

Rovnice 13:

1. t-BuOK

2. CS₂

3. EtOCOCI

------►

4. PhNHNH₂

Rovnice 14:

1. Báze

2. CS₂

3. Acylační činidlo

4. H₂NNR³R⁴

O db)

Příprava α-hydroxyesterů VI v rovnici 14 byla již diskutována. Esterovou skupinou může být alkyl (Ci až Ci₂), alkenyl (C3 až C4), cykloalkyl (C₃ až C₁₂), cykloalkylalkyl (Cř až C₇), alkoxyalkyl (C₂ až C4) nebo benzyl. Výhodné pro snadnost syntézy, nižší cenu nebo vyšší užitnou hodnotu jsou estery, v nichž Z je C] až C₄ alkyl.

Thioxooxazolidinony lb, připravitelné uváděným způsobem, výhodné pro snadnost syntézy, nižší cenu nebo vyšší užitečnost, jsou sloučeniny, v nichž:

R¹ je methyl,

R² je fenyl substituovaný R⁵ a R⁶,

R³ je fenyl substituovaný R¹⁰ a

R⁴ je vodík.

Pro odborníka v oboru je zřejmé, že v každém reakčním stupni rovnice 14 bude záviset optimální volba reakční doby, reakční teploty, stechiometrie, roztoku(ů) a podobně na konkrétní látce, která je připravována, přičemž význam jednotlivých faktorů a výsledků může být proměnlivý podle volby konkrétního pracovníka, kteiý syntézu provádí. Například:

Reakční doba by měla být dostatečná k proběhnutí reakce; reakční teplota by měla být taková, aby daná reakce proběhla ve zvoleném čase bez nežádoucího rozkladu nebo postranních reakcí; stechiometrický poměr by měl obecně mít teoretickou hodnotu, v zájmu šetření, avšak mění se jak je nutno kompenzovat ztráty, způsobené například odpařením; rozpouštědla mohou být volena, tj. jestliže jsou reakční složky v nich rozpustné, v zájmu relativně rychlých reakčních rychlostí.

V reakčním kroku I - Vhodné jsou báze schopné deprotonizace hydroxylové skupiny bez nevhodných vedlejších reakcí. Vhodné jsou hydroxidy, hydridy a terciární alkyloxidy alkalických kovů. V zájmu vyšší rozpustnosti, reaktivity, jednoduchosti nebo bezpečnosti použití, vyšších výtěžků a šetření se dává přednost terciárním alkyloxidům draslíku jako je terč, butoxid draselný a terč, pentyloxid draselný. Zvláště preferován je terč, butoxid draselný.

-15CZ 286037 B6

Vhodná rozpouštědla jsou estery 2-hydroxykarboxylových kyselin samy o sobě a obecně nehydroxylová rozpouštědla, tzn. étery (tj. diethyléter, tetrahydrofuran, dioxan, 1,2dimethoxyethan), estery (tj. methyl a ethylacetát), amidy (tj. Ν,Ν'-dimethylformamid, N,N'dimethylacetamid, l-methyl-2-pyrrolidon), nitrily (tj. acetonitril), a další, a směsi obsahující jedno a více těchto rozpouštědel. Mezi rozpouštědly je dávána přednost těm, v nichž mají reagující složky lepší rozpustnost.

Teplota se může pohybovat v rozmezí -80 °C až přibližně +100 °C, teplotám -20 °C až +80 °C je dávána přednost, a nej vhodnější rozmezí je —5 °C až +50 °C. Vhodnou teplotou pro provádění reakce je pokojová teplota.

V případě rozpustných reakčních složek je potřebný reakční čas krátký. Chladit na pokojovou teplotu není třeba déle než několik minut, tj. 0,5 až 15 minut.

V reakčním kroku 2 reaguje sulfid uhličitý (CS₂) s produktem kroku 1 při teplotách od -20 °C do +100 °C, nejlépe při -10 °C až +50 °C, po dobu od 5 sekund do 24 hodin, nejlépe od 5 do 30 minut. Pro provádění reakce je vhodná pokojová teplota.

V reakčním kroku 3 reaguje s produktem reakčního kroku 2 acylační činidlo, schopné vytvořit s produktem reakčního kroku 2 směsný anhydrid. Acylačními činidly jsou chlorformiáty tj. methylchlorformiát, ethylchlorformiát, propylchlorformiát a butylchlorformiát a benzylchlorformiát, a další acylační činidla. Jako acylační činidla se preferují methyl a ethylchlorformiát. Reakce je rychlá a s rozpustnými reakčními složkami je dokončena za dobu od 5 sekund do 1 hodiny. Většina směsi proreaguje v době od 1 do 30 minut. Teplota se může pohybovat od -20 °C do +50 °C. Dává se přednost rozmezí od -10 °C do +25 °C. Chlazením na pokojovou teplotu je docíleno vhodného teplotního rozmezí pro dokončení reakce.

V reakčním kroku 4 se substituovaný hydrazin, vstupující do reakce, mísí s produktem reakčního kroku 3. Substituovaný hydrazin může být použit ve formě volné báze nebo jako směs jeho kyselých solí s přidaným činidlem k navázání kyselin, jako je zásaditý terciární amin (tj. triethylamin, N,N-diisopropyl-N-ethylamin). Reakce je rychlá, vyžadující ne více než několik minut s rozpustnými reakčními složkami. Reakční doba může být 10 sekund až přibližně jeden den, nejlépe přibližně 1 minuta až 8 hodin. Chlazením na pokojovou teplotu je docíleno vhodného teplotního rozmezí pro dokončení reakce.

Produkt reakčního kroku 4 může být izolován odpařením reakčního rozpouštědla a může být čištěn, jestliže je to potřebné, rozpuštěním v rozpouštědle nemísitelném s vodou (tj. tetrachlormethan, butylchlorid, éter), promytím vodou, anorganickou kyselinou nebo bází, následovaném sušením a odpařením rozpouštědla, v případě potřeby i krystalizací nebo chromatografii.

Sloučeniny, které mohou být připraveny postupem podle vynálezu jsou uvedeny v Příkladech a tabulkách, které následují a jsou uváděny jako vzorové a vynález nijak neomezují.

Příklady provedení

Příklad 1

Ethyl 2-(3-fluoropyrid—4-yl)laktát

-16CZ 286037 B6

ml komerčně získaného roztoku 2,03 M lithium diisopropylamid-THF/heptanu (Lithco) bylo zředěno 50 ml suchého THF, ochlazeno na -60 °C pod dusíkem, a za míchání byl přidán roztok 4,3 ml (4,8 g, 50 mmol) 3-fluorpyridinu v 10 ml bezvodého THF takovou rychlostí, aby se směs udržela pod -55 °C. Vzniklá suspenze byla míchána při -60 °C dalších 30 minut a pak byl za dalšího míchání a chlazení přidán roztok 6,0 ml (6,4 g, 55 mmol) pyrohroznanu ethylnatého v 30 ml bezvodého THF a to tak rychle, jak je potřeba, aby se teplota směsi udržela na -60 °C. Výsledná řídká suspenze byla ponechána, aby se ohřála na -10 °C a potom byla zředěna 200 ml směsi vody a éteru 1:1. Vodná fáze byla upravena na pH 7 přídavkem 1M HC1, éterová fáze byla separována, vodná fáze byla extrahována dvakrát 100 ml éteru, spojené éterové fáze byly promyty třikrát 100 ml vody a 100 ml solanky, vysušeny nad síranem hořečnatým a odpařeny, až zůstalo 5,8 g temně hnědého oleje. Látka byla chromatografována na silikagelu, eluce směsí methylenchloridmethanol 99:1, bylo získáno 3,7 g (35%) vyráběné sloučeniny jako světle žluté pevné látky: t.tání 56 až 60 °C, IR (Nujol) 2600-3400, 1755, 1730 cm^-1, NMR (CDC1₃, 200 MHz) 1,2 (3H, t, J=7), 1,8 (3H, s), 4,3 (2H, q, J=7), 7,5 (1H, d na d, J=5,7), 8,4 - 8,5 (2H, m).

Příklad 2

Ethyl 2-(4—fenoxyfenyl)laktát

Baňka o obsahu 250 ml vybavená magnetickým míchadlem, vodním chladičem, 125 ml děličkou, teploměrem, a přívodem dusíku byla naplněna 2,7 g (110 mmol) kovového hořčíku a vysušena teplem za intenzivního proplachování dusíkem. Po ochlazení byla dělička naplněna roztokem 17,5 ml (24,9 g, 100 mmol) 4-bromdifenyléteru v 67 ml bezvodého THF, a 10 ml bylo přepuštěno do baňky. Za míchání se Grignardovo činidlo iniciovalo samovolně, a zbytek roztoku byl přidán po 15 minutách, přičemž byla udržována vnitřní teplota 67 až 68 °C. Když byl přídavek dokončen, teplota byla udržována na 68 °C po dobu 5 minut, potom začala klesat a po 45 minutách dosáhla 30 °C.

Mezitím byly 250 ml baňka, magnetické míchadlo a 125 ml dělička zcela vysušeny, za horka sestaveny pod dusíkem a ponechány vychladnout. Byl připojen nízkoteplotní teploměr, baňka byla naplněna roztokem 11,5 ml (12,2 g, 105 mmol) pyrohroznanu ethylnatého v 66 ml bezvodého THF, a roztok Grignardova činidla byl převeden do děličky pomocí injekční stříkačky. Roztok pyrohroznanu byl ochlazen na -10 °C a byl přidáván roztok Grignardova činidla během cca 15 minu za dobrého míchání, bylo prováděno chlazení, aby byla udržena vnitřní teplota -5 °C až -10 °C.

-17CZ 286037 B6

Výsledný roztok byl míchán, po přidání 50 ml vody a poté 50 ml nasyceného vodného chloridu amonného se vytvořily dvě čiré fáze. Fáze byly separovány a homí fáze byly podrobeny odpařování na rotační odparce, aby se odstranila většina THF. Přídavek 50 ml vody a 50 ml methylenchloridu dal vznik dvěma čirým fázím. Tyto byly separovány, vodná fáze byla promyta 25 ml methylenchloridu, a spojené organické fáze byly promyty vodou a solankou, vysušeny nad síranem hořečnatým a odpařeny, až zůstalo 23,8 g žlutooranžového oleje. Těkavé nečistoty byly odstraněny Kugelrohrovou destilací při 140 °C/0,l až 0,2 mm po dobu 60 minut, zůstalo 17,1 g (60%) produktu jako čirý oranžový olej: n_D ²⁶ 1,5555, IR (čistá látka) 3490, 1725 cm^-1, NMR (CDC1₃, 200 MHz) 1,3 (3H, t, J=7), 1,7 (3H, s), 3,8 (1H, s), 4,2 (2H, m), 6,9-7,0 (4H, m), 7,1 (1H, t, J=7), 7,3 (2H, t, J=7), 7,5 (2H, d, J=9)

Příklad 3

Příprava 5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinonu

Roztok methylesteru kyseliny 2-fenyl-2-hydroxypanové (7,64 g, 0,0424 molu) v tetrahydrofuranu (80 ml) byl míchán a chlazen v ledové lázni, byl přidán terciární butyloxid draselný (4,76 g, 0,0424 molu). Ledová lázeň byla odstraněna a směs byla míchána po dobu 10 minut. Tímto postupem vznikl při 21 °C čirý žlutý roztok.

Přidání sulfidu uhličitého (2,8 ml, 0,046 molu) způsobilo vznik oranžového zbarvení a vzestup teploty na 32 °C. Roztok byl ochlazen v ledové lázni po dobu 10 minut, přičemž teplota klesla na 4 °C.

Do ledem chlazeného roztoku byl přidán ethylchlorformiát (4,1 ml, 0,043 molu), čímž vznikla zakalená žlutá směs a teplota stoupla na 12 °C. Směs byla míchána po dobu 5 minut v ledové lázni, až teplota klesla na 5 °C.

Byl přidán fenylhydrazin (97 %, 4,5 ml, 0,044 molu). Teplota stoupla na 24 °C, proto byla použita ledová lázeň. Po poklesu teploty na 20 °C byla směs míchána po 10 minut a potom odpařena za sníženého tlaku na olej.

Olej byl smísen s 1-chlorbutanem a vodou, čímž se oddělily vrstvy. Organická vrstva byla promyta IM HCl, vodou a nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organický roztok byl vysušen (síran hořečnatý), zfiltrován, a odpařen za sníženého tlaku na olej. Olej byl potom krystalován ze soustavy chlorid uhličitý/hexan (cca 40 ml/20 ml), za vzniku produktu (7,40 g, 58,5% teoretického výtěžku) jako světle žluté pevné látky, t. tání 104 až 105 °C. Produkt byl dále čištěn rekiystalizací ze soustavy chlorid uhličitý/hexan s 93% výtěžkem.

Jiná příprava stejného produktu využívá pro zpracování chlorid uhličitý namísto 1-chlorbutanu. Krystalizace z roztoku chloridu uhličitého po zředění hexanem poskytuje produkt v 54% výtěžku. Rekrystalizací ze systému isopropanol/voda získáváme produkt jako pevnou bílou látku, t. tání 108 až 109 °C s 92% výtěžkem.

-18CZ 286037 B6

Příklad 4

Příprava 5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinonu

Míchaný roztok terciárního butoxidu draselného (11,22 g, 0,1 molu) v tetrahydrofuranu (100 ml), udržován na 0 °C až -5 °C, reaguje po částech s roztokem methylesteru kyseliny 2-fenyl-2hydroxyethanové kyseliny (16,62 g, 0,1 molu) v tetrahydrofuranu (70 ml), přičemž vznikl oranžově červený roztok. Po 4 minutách byl přidán sulfid uhličitý (6,04 ml, 0,1 molu). Po 5 minutách při 0 °C až -5 °C byl oranžový roztok ochlazen na -30 °C a uveden do reakce a ethylchlorformiátem (9,5 ml, 0,1 molu). Po 2 minutách byl roztok oteplen na -10 °C. Po 5 minutách při -10 °C byl roztok ochlazen na -30 °C a uveden do reakce s 97% fenylhydrazinem (10,1 ml, 0,1 molu). Žlutý roztok byl zahřát na 25 °C a po 10 minutách byla směs za sníženého tlaku odpařena na zakalený olej. Olej byl smísen s vodou a 1-chlorbutanem, vrstvy byly odděleny a organický roztok byl promyt 1M HC1, vodou (dvakrát), a nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Vysušený (síran hořečnatý) roztok byl odpařen za sníženého tlaku na žlutooranžový olej, a ten byl rozpuštěn v chloroformu. Po filtraci chloroformového roztoku na silikagelu následovalo odpaření filtrátu za sníženého tlaku na zelený olej, kteiý začal tuhnout. Čištění bylo dokončeno krystalizací z 1-chlorbutanu. Tímto postupem bylo získáno 9,9 g (35 % teoretického výtěžku) produktu ve formě bílé pevné látky, t. tání 140 až 141 °C. Infračervené spektrum (Nujol) ukazuje charakteristickou absorpci při 3295 cm¹ (N-H) a 1760 cm¹ (imid C=O).

Příklad 5

Příprava 3'-(fenylamin)-2'-thioxo-spiro(9H-fIuoren-9,5'-oxazolidin)-4'-on

O

Roztok methylesteru 9-hydroxy-9-fluorenkarboxylové kyseliny (8,91 g, 0,0371 molu) v tetrahydrofuranu (89 ml) reagoval sterc. butoxidem draselným (4,16 g, 0,0371 molu). Po 6 minutách byl roztok ochlazen v ledové lázni a přidán sulfid uhličitý (2,3 ml, 0,038 molu). Po 7 minutách byl do studeného roztoku přidán ethylchlorformiát (3,6 ml, 0,038 mmolu). Po 7 minutách byl přidán 97% fenylhydrazin (3,9 ml, 0,038 molu). Po 3 minutách byla směs za sníženého tlaku odpařena na žlutý sirup. Sirup byl smísen s 1-chlorbutanem a vodou a organická vrstva byla promyta nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou, 1M HC1, a vodou. Vysušený roztok (síran hořečnatý) byl zfiltrován a odpařen za sníženého tlaku na olej. Olej byl krystalizován ze směsi chlorid uhličitý/hexan a pevný produkt dále čištěn vařením s isopropanolem, bez rozpuštění veškeré pevné látky, ochlazením a filtrací. Byl získán produkt jako 3,56 g (27 % teoretického výtěžku) analyticky čisté pevné bílé látky, t. tání 187 až 189 °C.

-19CZ 286037 B6

Analytický výpočet pro C21H14N2O2S: C, 70,37, H, 3,94, N, 7,82 %.

Analyticky zjištěno: C, 70,28, H, 4,19 N, 7,68 %. Infračervené spektrum (Nujol) ukazuje absorpci na 3275 cm¹ (N-H) a 1770 cm“¹ (imid C=O).

Příklad 6

5-(3-fluoropyrid-4-yl)-5-methyl-3-fenyl-amino-2-thioxo-4-oxazilidinon

Roztok 3,2 g (15 mmolu) elthylesteru kyseliny 2-(3-fluoropyrid-4—yl)mléčné ve 20 ml THF byl míchán a chlazen v lázni se studenou vodou, zatímco byl přidáván po částech pevný terč, butoxid draselný 1,6 g (15 mmolu). Chladicí lázeň byla pak odstraněna a byl přidán 1,0 ml sulfidu uhličitého (1,2 ml, 15,5 mmolu), směs byla míchána po dobu 10 minut, znovu bylo započato s chlazením a bylo přidáno 1,4 ml (1,6 g, 15 mmolu) ethylchlorformiátu, směs byla míchána 10 minut a pak bylo přidáno 1,5 ml (15 mmolu) fenylhydrazinu, výsledná suspenze byla míchána, když dosáhla pokojové teploty, bylo přidáno dalších 20 ml THF a směs byla znovu míchána 15 minut při pokojové teplotě. Většina rozpouštědla byla odstraněna na rotační odparce, zbytek byl rozdělen mezi 1-chlorbutan a vodu, organická fáze byla separována, promyta 0,lM HC1, vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou a solankou, vysušena nad síranem hořečnatým a odpařena, až zbylo 3,7 g zelené gumovité látky. Chromatografií na silikagelu v eluční soustavě methylenchlorid:methanol 98:2 bylo získáno 1,7 g (35 %) polotuhé sloučeniny. Krystalizaci ze soustavy ethylacetát:hexan 1:1 se vytvořily světle žluté krystaly, t. tání 165 až 169 °C, IR (Nujol) 3200, 3130, 1780 cm’¹, NMR (CDC1₃, 200 MHz), 2,2 (3H ,s), 6,4 (1H, s), 6,8 (2H, d, J=8), 7,0 (1H, t, J=8), 7,3 (2H, t, J=8), 7,5 (1H, t, >8), 8,6 (2H, m).

Použití podobného postupu na ethylester kyseliny 2-(2-fluoropyrid-3-yl)octové dává 5-(2fluoropyrid-3-yl)-5-methyl-3-fenylamino-2-thioxo—4—oxazolidinon, t. tání 130 až 135 °C.

Příklad 7 (S)-5-methyl-5-fenyl-3-fenyl-amino-2-thioxo-4-oxazolidinon

-20CZ 286037 B6

Roztok 1,0 g (6,0 mmolu) kyseliny (S)-2-fenyl-2-hydroxypropanové v 7 ml methanolu byl chlazen v ledové vodní lázni a míchán, zatímco bylo přidáváno po kapkách 0,70 ml (1,15 g,

9.6 mmolu) dichloridu thionylu. Výsledná směs byla míchána za pokojové teploty jednu hodinu, a pak koncentrována za sníženého tlaku, čímž bylo získáno 1,1 g methylesteru kyseliny (S)—2— fenyl-2-hydroxypropanové.

Tato sloučenina byla rozpuštěna v 10 ml THF a roztok byl míchán a chlazen v ledové vodní lázni a bylo přidáno 0,68 g (6,1 mmolu) pevného terč, butoxidu draselného v jedné dávce. Výsledná suspenze byla míchána při pokojové teplotě 40 minut, a pak bylo přidáno 0,40 ml (0,51 g,

6.7 mmolu) sulfidu uhličitého, čímž vznikl roztok. Znovu bylo započato s chlazením v ledové lázni a po 10 minutách bylo přidáno 0,58 ml (0,66 g, 6,1 mmolu) ethylchlorformiátu, čímž vznikla suspenze.

Po dalších 5 minutách bylo přidáno 0,60 ml (0,66 g, 6,1 mmolu) fenylhydrazinu, chlazení bylo odstraněno a směs byla ponechána, až dosáhla pokojové teploty. Většina THF byla odstraněna z sníženého tlaku, zbytek byl rozdělen mezi 1-chlorbutan a vodu, organická fáze byla postupně promyta 1M vodnou HC1, vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solankou, pak byla vysušena nad síranem hořečnatým a odpařena, až zbylo 1,4 g oleje. Chromatografii na silikagelu s elucí systémem methylenchloridhexan 70:30 bylo získáno 0,89 g (50%) připravované sloučeniny jako oleje, který stáním postupně tuhnul. Krystalizaci ze soustavy, 1-chlorbutanhexan 5:3 vznikly bezbarvé jehly, t. tání 81 až 85 °C, [a]_D ²³ +70,1 (c=0,52, EtOH), IR (Nujol) 3250, 1775 cm’¹, NMR (CDC1₃, 200 MHz) 2,05 (3H, s), 6,37 (1H, s), 6,73 (2H, d, J=8), 7,02 (1H, t, J=8), 7,24 (2H, t, J=8), 7,4 až 7,5 (3H, m), 7,5 až 7,6 (2H, m).

Použití podobného postupu pro (R)-2-fenyl-2-hydroxypropanovou kyselinu poskytuje (R)-3(fenylamino)-5-fenyl-5-methyl-2-thioxo-4-oxazolidinon, t. tání 81 až 85 °C, [a]o²³ -70,5° (c=0,52, EtOH).

Příklad 8

Příprava 5-methyl-5-(4-fenoxyfenyl)-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindionu

Roztok 5-methyl-5-(4-fenoxyfenyl)-3-fenylamino-2-thiooxazolidin-4-onu (2 g, 0,051 molu) v 50 ml acetonu (0,lM) reagoval při pokojové teplotě s roztokem KHSO5 (OXONE⁰, 4,72 g, 0,01 molu ve 20 ml vody. Bílá suspenze byla zahřívána na 50 °C po dvě hodiny a potom ochlazena na pokojovou teplotu a zfíltrována. Zbytek byl promyt čerstvým acetonem a filtráty byly odpařeny za sníženého tlaku až byl aceton zcela oddestilován. Zbytek byl rozpuštěn v methylenchloridu a promyt vodou a solankou. Organická vrstva byla vysušena (MgSO₄), zfíltrována a odpařena za vzniku surového produktu.

Rekiystalizace z 1-chlorbutanu a petroléteru poskytla 1,68 g (88% teoretického výtěžku) čistého produktu ve formě bílé pevné látky s teplotou tání 140 až 142 °C.

-21CZ 286037 B6

Tabulky I a II na následujících stranách uvádějí sloučeniny s fungicidními účinky, které mohou být úspěšně připraveny podle předem popsaných metod. Tyto tabulky jsou pouze vzorové a vynález nijak neomezují.

Tabulka 1

pokus č.	W	R*	R2	R3	R4	tt.(°
1	S	Me	Ph	Ph	H	109'
2	S	Me	Ph	Ph	H	872
3	S	Me	Ph	Ph	H	873
4	S	H	Ph	Ph	H	142
5	S	Et	Ph	Ph	H	96
7	S	n-butyl	Ph	Ph	H	100
10	S	cyklopropyl	Ph	Ph	H	98
11	s	cyklobutyl	Ph	Ph	H	oil
13	S	vinyl	Ph	Ph	H	107
14	S	allyl 'racemická směs 2(R)-enantiomer 3(S)-enantiomer	Ph	Ph	H	113
19	s	benzyl	Ph	Ph	H	116
33	s	H	Me	Ph	H	117
34	s	H	t-Bu	Ph	H	98
35	s	H	j-Pr	Ph	H	107
36	s	H	Cyklohexyl	Ph	H	90
37	s	Me	Me	Ph	H	132
38	s	benzyl	Me	Ph	H	99
39	s	Me	Fenoxymethyl	Ph	H	77
41	s	Me	Cyklohexyl	Ph	H	oil
42	s	Me	4-chlorfenyl	Ph	H	156
43	s	Me	3-chlorfenyl	Ph	H	105
44	s	Me	2-chlorfenyl	Ph	H	170
45	s	Me	4-fluorfenyl	Ph	H	150
46	s	Me	3-fluorfenyl	Ph	H	108
47	s	Me	4-bromfenyl	Ph	H	115
48	s	Me	3,5-dichlor fenyl	Ph	H	152
49	s	Me	3,4-dichlorfenyl	Ph	H	143
50	s	Me	2,4-dichlorfenyl	Ph	H	161
51	s	Me	2-fluorfenyl	Ph	H	123
52	s	Et	2-fluorfenyl	Ph	H	130
53	s	H	2-fluorfenyl	Ph	H
54	s	vinyl	2-fluorfenyl	Ph	H	102
55	s	Me	2-fluorfenyl	4-fluor fenyl	H	129
56	s	Me	2-fluorfenyl	2-methyl fenyl	H	129
57	s	Me	2-fluorfenyl	4-methyl fenyl	H	140
58	s	Me	2-fluorfenyl	2,6-di chlorfenyl	H	148
59	s	Me	2-fluor	Ph	Me	134
60	s	Me	2,3-difluorfenyl	Ph	H	120
61	s	Me	2,5-difluorfenyl	Ph	H	119
62	s	Me	3,5-difluorfenyl	Ph	H	135
63	s	Me	2,6-difluorfenyl	Ph	H	137
64	s	Me	3,4-difluorfenyl	Ph	H	97
65	s	Me	2,3-difluorfenyl	Ph	H	127
70	s	Me	2,4-difluorfenyl	2,6-dichlor	H	185
71	s	Me	2,4-difluorfenyl	4-fluorfenyl	H	136
72	s	Me	2,4-difluorfenyl	4-methylfenyl	H	134
74	s	H	2-methyl	Ph	H	121
75	s	Me	2-methyl	Ph	H	115
76	s	Me	4-methylfenyl	Ph	H	108

-22CZ 286037 B6

Tabulka 1 - pokračování

pokus č.	W	R'	R2	R3	R4	t.t.(°C)
78	S	Me	4-t-butylfenyl	Ph	H	124
79	S	Me	4-cyklohexyl fenyl	Ph	H	160
80	S	Me	3-trifluor methylfenyl	Ph	H	133
82	S	Me	2-methoxyfenyl	Ph	H	154
83	S	Me	4—methoxyfenyl	Ph	H	156
84	S	Me	4-ethoxyfenyl	Ph	H	64
85	S	Me	4-n-pentyloxyfenyl	Ph	H	79
92	S	Me	2-n-pentyloxyfenyl	Ph	H	146
93	S	Me	3-n-pentyloxyfenyl	Ph	H	67
96	S	Me	4—fenoxyfenyl	Ph	H	115
99	S	Me	4-fenoxyfenyl	Ph	Me	75
100	s	Me	4-fenoxyfenyl	2-methylfenyl	H	139
103	s	Me	3-fenoxyfenyl	Ph	H	oil
104	s	Me	2-fenoxyfenyl	Ph	H	156
105	s	Me	4-(4-chIor fenoxy)fenyl	Ph	H	114
106	s	Me	4-(4-bromfenoxyfenyl	Ph	H	111
107	s	Me	4-(4-fluorfenoxy)fenyl	Ph	H	137
108	s	Me	4-(3-fluorfenoxy)fenyl	Ph	H	88
109	s	Me	4-(2-fluorfenoxy)fenyl	Ph	H	110
110	s	Me	4-(4-nitrofenoxyfenyl	Ph	H	61
112	s	Me	4-(2-methylfenoxy)fenyl	Ph	H	135
330	o	Me	4-fenoxyfenyl	Ph	H	142
332	0	H	4-fenoxyfenyl	Ph	H	171
333	o	Me	4-fenoxyfenyl	Ph	Me	95
334	o	Me	4-fenoxyfenyl	2-methylfenyl	H	118
340	0	Me	4-(4-bromfenoxy)fenyl	Ph	H	162
342	o	Me	4-(3-fluorfenoxy)fenyl	Ph	H	123
343	o	Me	4-(2-fluorfenoxy)fenyl	Ph	H	137
344	o	Me	4-(4-nitrofenoxy)fenyl	Ph	H	63
347	o	Me	4~benzyloxyfenyl	Ph	H	155
348	o	Me	2-fluor-4fenoxyfenyl	Ph	H	129
355	o	Me	4-(4-methoxyfenoyxy)fenyl	Ph	H	153
356	0	Me	4-(2,4-dichlorfenoxy)fenyl	Ph	H	125
358	o	Me	4-nitrofenyl	Ph	H	116
360	o	Me	4-fenylthiofenyl	Ph	H	158
368	o	Me	3-thienyl	Ph	H	146
374	o	Me	2-furyl	Ph	H	170
380	0	Me	3-fluor-4-pyridyl	Ph	H	131
386	o	00		Ph	H	163
288	o	Me	3,5-dichlorfenyl	Ph	H	131
290	o	Me	2,4-dichlorfenyl	Ph	H	152
291	0	Me	2-fluorfenyl	Ph	H	149
293	o	H	2-fluorfenyl	Ph	H	163
296	o	Me	2-fluorfenyl	2-methylfenyl	H	140
297	o	Me	2-fluorfenyl	4-methylfenyl	H	138
301	0	Me	2,5-difluorfenyl	Ph	H	141
305	o	Me	2,4-difluorfenyl	Ph	H	142
309	0	Me	2,4-difluorfenyl	Ph	Me	129
311	0	Me	2,4-difluorfenyl	4-fluorfenyl	H	162
312	o	Me	2,4-difluorfenyl	4-methylfenyl	H	124
314	o	Me	2-methylfenyl	Ph	H	140
315	0	Me	4-methylfenyl	Ph	H	128
321	o	Me	2-methoxyfenyl	Ph	H	172
322	0	Me	4-methoxyfenyl	Ph	H	104
323	0	Me	4-n-pentyloxyfenyl	Ph	H	128
237	s	Me	Ph	CO		161
238	s	Me	Ph	Ph	2-brompropionyl	olej
239	s	Me	Ph	Ph	Bromacetyl	112
240	s	Me	2,5-di-chlor-3-thienyl	Ph	Methoxyacetyl	82
241	s	Me	4,5-dichlor-2-thienyl	Ph	methoxyacetyl	80
242	s	Me	Ph	1-pyrrolyl		80
243	s	Me	4-fluorfenyl	1-pyrrolyl		118

-23CZ 286037 B6

Tabulka 1 - pokračování

pokus č.	W	R1	R2	R3	R4	t.t.(°C)
244	s	Me	4-cyklohexylfenyl	1-pyrrolyi		112
245	s	Me	3-thienyl	1-pyrrolyl		84
246	o	Me	Ph	Ph	H	1634
247	o	Me	Ph	Ph	H	925
278	o	Me	Me	Ph	H	115
282	o	Me	4-chlorfenyl	Ph	H	116
283	o	Me	3-chlorfenyl	Ph	H	127
285	0	Me	4-fluorfenyl	Ph	H	102
208	s	Me	Ph	2-pyrimidyl	H	187
209	s	Me	Ph	6-chlor-3-pyridazyl	H	184
211	s	Me	Ph	cyklohexyl	H	olej
212	s	Me	Ph	t-Bu	H	48
213	s	Me	Ph	n-hexyl	H	olej
216	s	Me	Ph	Ph	acetyl	96
217	s	Me	Ph	Ph	trifluoracetyl	62
218	s	Me	Ph	Ph	methoxyacetyl	olej
222	s	Me	3-thienyl	Ph	methyl	82
223	s	4-fluorfenyl	Ph	Ph	methyl	118
224	s	Me	Ph	Ph	methyl	62
225	s	Me	Ph	Ph	fenylaminokar bonyl
226	s	Me	Ph	2-methylfenyl	methyl	olej
227	s	Me	2,5-dichlor-3-thienyl	Ph	methyl	147
228	s	Me	4,5-dichlor-2-thienyl	Ph	methyl	146
229	s	Me	Ph	Ph	ethyl	olej
231	s	Me	3-thienyl	4-fluorfenyl	H	101
232	s	Me	3-thienyl	4-fluorfenyl	acetyl	111
175	s	Me	Ph	3-chlorfenyl	H	132
176	s	Me	Ph	2-chlorfenyl	H	121
177	s	Me	Ph	2-fluorfenyl	H	olej
178	s	Me	Ph	2,5-difluorfenyl	H	olej
179	s	Me	Ph	2-bromfenyl	H	120
180	s	Me	Ph	4-methylfenyl	H	142
181	s	Me	4-fluorfenyl	4-methyIfenyl	H	106
182	s	Me	4-fenoxyfenyl	4-methylfenyl	H	146
183	s	Me	fenylthiomethyl	4-methylfenyl	H	89
184	s	Me	fenoxymethyl	4-methylfenyl	H	155
185	s	Me	2,5-dichlor-3-thienyl	4-methylfenyl	H	145
186	s	Me	Ph	2,6-dimethylfenyl	H	101
187	s	Me	Ph	4-t-butylfenyl	H	125
188	s	Me	Ph	3-methylfenyI	H	97
189	s	Me	Ph	2-methylfenyl	H	100
190	s	Me	Ph	2-methoxyfenyl	H	110
191	s	Me	Ph	4-methoxyfenyl	H	135
192	s	Me	Ph	3-methoxyfenyl	H	olej
193	s	Me	Ph	4-n-pentyloxyfenyl	H	olej
195	s	Me	Ph	4-trifluormethoxyfenyl	H	73
198	s	Me	Ph	2-trifluormethylfenyl	H	115
199	s	Me	Ph	2-nitrofenyl	H	137
200	s	Me	Ph	4-nitrofenyl	H
203	s	Me	Ph	benzyl	H	82
206	s	Me	Ph	2-pyridyl	H	147
207	s	Me	Ph	5-trifluormethyl-2pyridyl	H	150
156	s			Ph	H	168
160	s	Me	4-benzylfenyl	Ph	H	104
161	s	<Ίτ-		Ph	H	189
162	s	Me	Ph	3,5-dichlorfenyl	H	142
163	s	cyklopropyl	Ph	3,5-dichlorfenyl	H	133
164	s	Me	Fenoxymethyl	3,5-dichlorfenyl	H	146
165	s	Me	Ph	2,6-dichlorfenyl	H	157

-24CZ 286037 B6

Tabulka 1 - pokračování

pokus C.	W	R1	R2	R3	R4	t.t.(°
166	S	Me	4-fenoxyfenyl	2,6-dichlorfenyl	H	118
167	S	Me	fenoxymethyl	2,6-dichIorfenyl	H	122
168	S	H	t-Bu	2,6-dichlorfenyl	H	87
169	S	Me	Ph	4-fluorfenyl	H	72
170	S	Me	4-fluorfenyl	4-fluorfenyl	H	91
171	S	Me	4-cyklohexylfenyl	4-fluor	H	155
172	S	Me	fenylthiomethyl	4-fluorfenyl	H	68
173	S	Me	Ph	3-fluorfenyl	H	70
174	S	Me	Ph	4-chlorfenyl	H	136
113	S	Me	4-benzyIoxyfenyl	Ph	H	157
114	S	Me	2-fluor-4-fenoxyfenyI	Ph	H	114
121	S	H	3-(3,5-dichlorfenoxy)fenyl	Ph	H	130
122	S	H	3-(3-trifluormethylfenoxy)fenyI	Ph	H	oil
123	S	H	3-fenoxyfenyl	Ph	H	136
125	S	Me	4-(4-methoxyfenoxy)fenyl	Ph	H	oil
126	S	Me	4-(2,4-dichlorfenoxy)fenyI	Ph	H	121
128	S	Me	4-nitrofenyl	Ph	H	170
129	S	Me	3-trifluormethylfenyl	Ph	H	134
130	S	Me	4-fenylthiofenyl	Ph	H	144
131	s	Me	4-fenylfenyl	Ph	H	172
132	s	Me	2-naftyl	Ph	H	152
133	s	Me	1-naftyl	Ph	H	139
136	s	Me	4,5-dichlor-2-thienyl	Ph	H	132
139	s	Me	3-thienyl	Ph	H	121
140	s	Me	2,5-dichlor-3-thienyl	Ph	H	146
141	s	Me	2,5-dimethyl-3-thienyI	Ph	H	88
149	s	Me	2-fluor-3-pyridyl	Ph	H	134
151	s	Me	3-fluor-4-pyridyl	Ph	H	168
152	s	-CH2(CH2)3CH2-	Ph	H	184
153	s	-CHXCH^jCHr-	3,5-dichlorfenyl	H	184
404	o	Me	Ph	3-fluorfenyl	H	164
406	0	Me	Ph	3-chlorfenyl	H	59
407	o	Me	4-methoxyfenyl	3-chlorfenyl	H	152
419	0	Me	Ph	4-methoxyfenyl	H	134
424	o	Me	Ph	2-trifluormethylfenyl	H	141
446	o	Me	3-thienyl	Ph	methyl	118
448	o	Me	Ph	Ph	methyl	131
459	s	vinyl	fenyl	4-fluorfenyl	H	64
498	s	Me	2-fluoro-4-methoxyfHenyl	Ph	H	117
499	o	Me	2-fluoro~4-methoxyfenyl	Ph	H	182
500	s	Me	4-(4-fenoxyfenoxy)fenyl	Ph	H	134
501	0	Me	4-(4-fenoxyfenoxy)fenyl	Ph	H	113
502	o	Me	4-aminofenyl	Ph	H	156
503	s	Me	3-bromo-2,6-difluorofenyl	Ph	H	137
504	o	Me	3-bromo-2,6difluorofenyl	Ph	H	155
505	0	Me	4-fenoxyfenyl	3-fluorofenyl	H	117
506	o	Me	2,4-difluorofenyl	3-fluorofenyl	H	118
507	o	Me	2-fluoro-4-(3-fluorofenoxy)fenyl	Ph	H	121
508	o	Me	4-N,N-dimethyIaminofenyl	Ph	H	132
509	o	Me	4,5-dichloro-2-thienyl	Ph	H	152
510	0	Me	5-chloro-2-thienyl	Ph	H	116
511	s	Me	3-chIoro-4-fluorofenyl	Ph	H	111
512	0	Me	3-chloro-4-fluorofenyl	Ph	H	170
513	s	Me	2,5-dichlorofenyl	Ph	H	135
514	s	Me	3-chloro-4-fenoxyfenyI	Ph	H	122
515	o	Me	3-chloro-4-fenoxyfenyl	Ph	H	117
516	s	Me	4-trifluoromethoxyfenyl	Ph	H	95
517	o	Me	4-methylsulfonylfenyl	Ph	H	175
518	s	Me	4-methylthiofenyl	Ph	H	109
519	o	Me	4-trifluoromethylfenyl	Ph	H	143
520	s	Me	4-trifluoromethylfenyl	Ph	H	111
521	0	Me	2,5-dichlorofenyl	Ph	H	179
522	o	Me	3-chloro-4-fluorofenyl	Ph	H	170
523	s	Me	2,5-dichlorofenyl	Ph	H	135
524	0	Me	3,5-dichlorofenyl	Ph	H	131
525	s	Me	3,5-dichlorofenyl	Ph	H	153
526	s	Me	3-chIoro-4-fluorofenyl	Ph	H	111
527	o	Me	3-chlorofenyl	Ph	H	127

-25CZ 286037 B6

Tabulka 1 - pokračování

pokus č.	W	R1	R2	R3	R4	tt(°C)
528	0	Me	4-(2-chlorofenoxy)fenyl	Ph	H	150
529	0	Me	2,5-difluoro-4-methylfenyl	Ph	H	157
530	O	Me	3-chloro-4-(2-chlorofenoxy)fenyl	Ph	H	157
531	0	Me	4-(4-n-butoxyfenoxy)fenyl	Ph	H	134
532	O	Me	3-bromo-4-fluorofenyl	Ph	H	173
533	O	Me	3-bromofenyl	Ph	H	126
534	O	Me	3-bromo-4-fenoxyfenyl	Ph	H	131
535	O	oc	))	Ph	H	207
536	O	Me	4-fenoxyfenyl	Ph	H	1506
537	O	Me	4-fenoxyfenyl	Ph	H	1507
538	O	Me	i-propyl	Ph	H	91
539	O	Me	4-(2,2,2-trifluorethoxy)fenyl	Ph	H	124
540	S	Me	4-(2,2,2-trifluorethoxy)fenyl	Ph	H	144
541	O	Me	4-fenoxyfenyl	3,5-dimethylfenyl	H	172
542	O	Me	Ph	4-trifluoromethylfenyl	H	148
543	O	Me	4-fenoxyfenyl	4-j-propylfenyl	H	161
544	O	Me	4-fenoxyfenyl	4-trifluoromethoxyfenyl	H	153
545	S	Me	Ph	4-trifluoromethoxyfenyl	H	93
546	O	Me	zi-hexyl	Ph	H	57
547	S	Me	n-hexyl	Ph	H	70
548	O	Me	4-fenylthiofenyl	Ph	H	158
549	S	Me	3-chloro-4-fenoxyfenyl	Ph	H	122
550	O	Me	3-chloro-4-fenoxyfenyl	Ph	H	117
551	O	H	Ph	Ph	H	208
552	O	cf3	Ph	Ph	H	88
553	O	Me	2-fluoro-5-methylfenyl	Ph	H	128
554	O	Me	2-fluoro-5-chlorofenyl	Ph	H	148
555	o	Me	2,5-difluorofenyl	4-methylfenyl	H	133
556	o	Me	4-fenoxyfenyl	3-chIorofenyl	H	115
557	o	Me	2,4—difluorofenyl	3-chlorofenyl	H	139
558	o	Me	2,5-difluorofenyl	3-fluorofenyl	H	140
559	o	Me	2-fluorofenyl	3-fluorofenyl	H	132
560	o	Me	3-fluoro-4-fenoxyfenyl	Ph	H	121
561	o	Me	2,4-difluorofenyl	2-fluorofenyl	H	122
562	0	Me	4-trifluoromethoxyfenyl	Ph	H	109
563	o	Me	2-fluorofenyl	3-chlorofenyl	H	114
564	o	Me	4-methylthiofenyl	Ph	H	150
565	s	Me	4-(3-chlorofenoxy)fenyl	Ph	H	109
566	o	Me	4-(4-chlorofenoxy)fenyl	Ph	H	145
567	o	Me	4-(4-methylfenoxy)fenyl	Ph	H	145
568	0	Me	4-(3-chlorofenoxy)fenyl	Ph	H	123
569	0	Me	4-(2-methylfenoxy)fenyI	Ph	H	156
570	s	Me	4-(2-/-propylfenoxy)fenyl	Ph	H	olej
571	o	Me	4-(2-í-propylfenoxy)fenyl	Ph	H	125
572	s	Me	4-(3-í-propylfenoxy)fenyl	Ph	H	olej
573	o	Me	4—(3-r-propylfenoxy)fenyl	Ph	H	125
574	s	Me	4-(3-/-butylfenoxy)fenyl	Ph	H	oil
575	o	Me	4-(3-r-butylfenoxy)fenyI	Ph	H	138
576	s	Me	4-(4-r-butylfenoxy)fenyl	Ph	H	143
577	0	Me	4-(4-r-butylfenoxy)fenyl	Ph	H	154
578	o	Me	2-(fenylthio)ethyl	Ph	H	69
579	o	Me	4-n-butoxy-2-fluorofenyl	Ph	H	100
580	o	Me	2-fluoro-4-ethoxyfenyl	Ph	H	140
581	o	Me	4—n-butylfenyl	Ph	H	109
582	o	Me	4-w-propylfenyl	Ph	H	110
583	o	Me	4-ethylfenyl	Ph	H	118
584	o	Me	2-fluoro-4-methylfenyl	Ph	H	145
585	o	Me	2-(fenoxy)ethyl	Ph	H	102
586	o	Me	2,6-difluoropyrid-3-yl	Ph	H	127
587	s	Me	2,6-difluoropyrid-3-yl	Ph	H	131
588	o	Me	4-fenoxyfenyl	2-(methoxykarbonyl)-3-	H	oil

thienyl

-26CZ 286037 B6

Tabulka 1 - pokračování

pokus č.	W	R1	R2	R3	R4
589	O	OO		Ph	H	184
590	O	00		Ph	H	124
591	0	Me	4-kyanofenyl	Ph	H	193
592	O	Me	4-(methoxy-methoxy)fenyl	Ph	H	113
593	0	Me	4-[(2-methyl-fenoxy)methyljfenyl	Ph	H	107
594	O	Me	4-[(2-ethylhenyl)methoxy]fenyl	Ph	H	124
595	0	Me	4-(2-fenylethoxy)fenyl	Ph	H	114
596	0	CH2F	Ph	Ph	H	olej
597	0	O	Ph	Ph	H	174

⁶(R)-enantiomer ⁷(S)-enantiomer

Výraz „olej“ je pouze fyzik, údaj zapsaný v tabulce I. Dále uvádíme spektrální data pro několik vybraných olejů.

Slouč. Č.

'H NMR v CDC13 pokud není uvedeno jinak. IR spektra byla měřena neředěná.

11 41 103 122 125 177 178 192 193 211 213 226 229 230 570 572 574

(DMSO-d6) δ 9,10 (s, 1H), 6.52 (d, J=7,5 Hz, 2H), 3,53 (m, 1H) 3300 cm1 (NH), 1770 (C=O) 1775 cm’1 (C=O) δ 6,5 (s, 1H), 5.7 (s, 1H) δ 3,8 (s, 3H), 2.02 (s, 3H), δ 6,61 (d, J=2Hz, 1H), 2.06 (s, 3H) δ 6,20 (m, 1H), 2,06 (s, 3H) (DMSP-d6) δ 8,99 (s, 1H), 3,58 (s, 3H) 330 cm’1 (NH), 1775 (C=O) δ 4,73 (d, J=7Hz, 1H) δ 4,87 (t, 1H) δ 3,32 (s, 3H), 2.05 (s, 3H) δ 3,74 (m, 2H) δ 3,63 (m, 2H) Ó6,4(s, 1H), 3,18 (m, 1H) δ 6,43 (s, 1H), 2,90 (quintet, 1H) δ 6,39 (s, 1H), 1,32 (s, 9H)

-27CZ 286037 B6

Sloučeniny podle tohoto vynálezu mohou být obecně používány ve směsích s kapalným nebo pevným ředidlem nebo s organickým rozpouštědlem. Použitelné formulace sloučenin vzorce I mohou být připraveny obvyklými cestami. Mohou to být prášky, granule, pelety, roztoky, emulse, smáčitelné prášky, emulgovatelné koncentráty a podobně. Mnohé z nich mohou být používány přímo. Rozstřikovatelné formulace mohou být rozmíchány v použitelném ředidle a aplikovány postřikem od asi jednoho do několika set litrů na hektar. Vysoce koncentrované směsi lze používat výhodně jako meziprodukty pro další přípravky. Prostředky většinou obsahují od 1 % do 99 % hmotnostních aktivní přísady nebo přísad a alespoň a) 0,1 % až 35 % emulgační přísady nebo přísad a b) asi 5 % až 99 % pevného nebo kapalného ředidla nebo více takovýchto ředidel. Konkrétněji lze uvést, že přísady lze přidávat v následujících množstvích:

Aktivní přísada	hmotnostní procenta
Rozpouštědlo nebo směs	Surfaktant nebo několik
Smáčitelné prášky 20 - 90	0-74	1-10
Olejové suspenze, 5-50 emulze, roztoky (včetně emulgovat. koncentrátů)	40-95	0-35
Vodné suspenze 10-50	40-84	1-20
Prášky 1 - 25	70-99	0-5
Granule a pelety 1-95	5-99	0-15
Vysoce koncentr.směsi 90 - 99	0-10	0-2

Nižší nebo vyšší koncentrace aktivní složky se samozřejmě volí v závislosti na požadovaném použití a na fyzikálních vlastnostech sloučeniny. Vyšší podíl surfaktantu vzhledem k aktivní složce, který je někdy žádoucí, se dosáhne přimíšením do formulace nebo homogenizací v tanku.

Příklady pevných zřeďovacích příměsí jsou popsány v publikaci Watkins et al., „Handbook of Insecticide Dust Diluents and Carries“, 2nd Ed., Dorland Books, Caldwell, New Jersey. Přísady s vyšší absorbční schopností jsou vhodné pro smáčitelné prášky a přísady, které jsou těžší, na popraše. Vhodné kapalné přísady a rozpouštědla jsou uvedeny v publikaci Mardson: „Solvents Guide“, 2nd Ed., Interscience, New York, 1950. Rozpustnost pod 0,1 % je výhodná pro suspenzní koncentráty, rozmíchaný koncentrát by měl být s výhodou stabilní proti samovolnému dělení fází při 0 °C. „Mc Cutcheons' Detergents and Emulsifíers Annual, MC Publishing Corp., Ridgewood, New Jersey, stejně jako Sisely a Wood: „Encyclopedia of Surface Active Agents“, Chemical Publ. Co., Inc., New York, 1964, uvádí přehled surfaktantů a doporučení jejich použití. Veškeré formulace mohou obsahovat malé množství přísad na snížení pěnivosti, kouskování, koroze, růstu mikroorganismů atd. Je výhodné používat přísad schválených U.S. Environmental Protection Agency pro požadované použití.

-28CZ 286037 B6

Způsoby přípravy těchto směsí jsou dobře známy. Roztoky se připravují prostým smísením přísad. Jemné práškové formulace se připravují mícháním, nebo častěji, mletím kladivovým nebo fluidním mlýnem. Suspenze se připravují mokrým mletím (viz např. US patent 3 060 084). Granule a pelety mohou být vyráběny rozstřikováním aktivního materiálu na formovaný granulámí nosič nebo aglomeračními technikami. Tyto techniky jsou uvedeny v publikaci J. E. Browning: „Agglomeration“, Chemical Engineering, Dec. 4, 1967, pp. 147ff. a „Perrys' Chemical Engineers' Handbook, 4th Ed., McGraw-Hill, N.Y., 1963, pp. 8-59ff.

Další informace, týkající se formulací, lze nalézt např. v těchto publikacích:

Η. M. Loux, U.S. patent 3 235 361, Feb. 15, 1966, sl. 6, ř. 16 až sl. 7, ř. 19 a příklady 10 až 41.

R. W. Luckenbaugh, U.S. patent 3 309 192, March 14, 1967, sl. 5, ř. 43 až sl. 7, ř. 62 a příklady 8, 12,15, 39, 41, 52, 53, 58,132, 138-140, 162-164,166,167,169-182.

H. Gysin a E. Knusli, U.S. patent 2 891 855, June 23, 1959, sl. 3, ř. 66 až sl. 5 ř. 17 a příklady 1 až 4.

G. C. Klingman, „Weed Control as a Science“, John Wiley and Sons, lne., New York, 1961, pp. 81-96.

J. D. Fryer, S. A. Evans, „Weed Control Handbook“, 5th Ed. Blackwell Scientifíc Publications, Oxford, 1968, pp. 101-103.

Následují příklady formulací na bázi sloučenin podle vynálezu:

Příklad 217

Smáčitelný prášek:

5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo—4-oxazolidinon 80 % hmotn. alkylnaftalensulfonát sodný 4 % hmotn.

ligninsulfonát sodný 2 % hmotn.

amorfní syntetický SiO₂ 1 % hmotn.

kaolinit 13 % hmotn.

Složky byly smíseny, mlety v kulovém mlýně, získaná směs byla znovu pomísena a balena.

Příklad 218

Silný koncentrát:

5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon 98,5 % hmotn. SO₂ aerogel 0,5 % hmotn.

amorfní syntetický SO₂ 1,0 % hmotn.

Složky byly smíseny a nasypány do kulového mlýnu, kde mletím vznikl vysoce silný koncentrát, všechen propadávající sítem o velikosti ok 0,3 mm (U.S.S. No 50). Takto vzniklý materiál může být dále různě míšen.

-29CZ 286037 B6

Příklad 219

Roztok

5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon 25 % hmotn.

N-methyl-2-pyrrolidon 75 % hmotn.

Po smísení a promíchání vytvořily složky roztok, použitelný pro nízkoobjemové rozstřikování.

Příklad 220

Emulgovatelný koncentrát

5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon 15 % hmotn. směs vápenatých sulfonátů s neionogenním surfaktantem 6 % hmotn.

acetofenon 79 % hmotn.

Složky byly smíseny a promíchávány, dokud nebyla aktivní přísada rozpuštěna. Součástí balicího procesu byla filtrace přes jemné síto, aby byla zajištěna nepřítomnost jakýchkoliv cizích nerozpuštěných částic v produktu.

Sloučeniny podle vynálezu jsou použitelné jako prostředky pro potírání chorob rostlin. Jsou schopny potírat choroby způsobené celou řadou rostlinných pathogenů ze třídy basidiomycetes a ascomycetes, a zejména jsou účinné proti houbám třídy oomycetes. Jsou účinné při potlačování širokého spektra nemocí rostlin, zejména foliámích pathogenů okrasných rostlin, zeleniny, polních plodin, obilí a ovoce, jako Plasmopara viticola, Phytophthora infestans, peronospora tabacina, Pseudoperonospora cubensis, Phytophthora megasperma, Botrytis cinerea, Venturia inaegualis, Puccinia recondita, Pythium aphanidermatum, Altemaria brassicola, Septoria nodorum, Cercosporidium personatum a dalších druhů, těmto pathogenům příbuzných.

Sloučeniny podle vynálezu lze mísit s fungicidy, baktericidy, akaricidy, nematocidy, insekticidy nebo jinými biologicky aktivními sloučeninami pro dosažení žádoucího účinku sminimem vynaloženého času, námahy a materiálu. Vhodné účinné látky těchto typu jsou dostatečně známy. Některé z nich jsou jmenovitě uvedeny v následujícím seznamu:

Fungicidy methyl-2-benzimidazolylkarbamát (carbendazim) tetramethylthiuram disulfid (thiuram) n-dodecylguanidinacetát (dodine) ethylen-bis-dithiokarbamát manganatý (maneb)

1,4-dichlor-2,5-dimethoxybenzen (chloroneb) methyI-l-(butylkarbamoyl)-2-benzimidazolkarbamát (benomyl)

2-kyan-N-ethylkarbamoyl-2-methoxyiminoacetamid (cymoxanyl)

N-trichlormethylthiotetrahydrofialamid (captan)

Ň-trichlormethylthioftalamid (folpet)

-30CZ 286037 B6 dimethylester kyseliny 4,4'-(o-fenylen)bis(3-thioallofanové) (thiofanat-methyl)

2- (thiazol—4-yl)benzimidazol (thiabendazol) O-ethylfosfonát hlinitý (phosethyl aluminium) tetrachlorisoftalonitril (chlorothalonil) 2,6-dichlor-4-nitroanilin (dichloran)

N-(2,6-dimethyIfenyl)-N-(methoxyacetyl)alanin methyl ester (metalaxyl) cis-N-[ 1,1,2,2-tetrachlorethyl-thio]cyklohex-4-en-l ,2-dikarboximid (captafol)

3- (3,5-dichlorfenyl)-N-( l-methylethyl)-2,4-dioxo-l-imidazolidin karboxamid (iprodion)

3- (3,5-dichlorfenyl)-5-ethenyl-5-methyl-2,4-oxazolidindion (vinclozolin) kasugamycin

0-ethyl-S,S-difenylfosforodithioát (edifenfos)

4- /3-/4-( 1, l-dimethylethyl)fenyl)-2-methyl)propyl-2,6-dimethylmorfolin (fenpropimorp)

4-(3-(4-( 1,l-dimethylethyl)fenyl)-2-methyl)propylpiperidin (fenpropidin)

-(4-chlorfenoxy)-3,3-dimethyl-1 -(1 H-l ,2,4-triazol-l -yl)butan (triadimefon)

2- (4-chlorfenyI)-2-(lH-l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-hexannitril (myclobutanil) tebuconazol

3- chlor—4-[4-methyl-[2-(l H-l ,2,4-triazol)-l-ylmethyl]-l ,3-dioxolan-2-yl]fenyl-4chlorfenyleter (difenaconezol)

1- [2-(2,4-dichlorfenyl)pentyl] 1 H-l ,2,4—triazol (penconazol) a-(3-fluorfenyl)-a-(4-fluorfenyl)-l H-l ,2,4-triazol-l-ethanol (flutriafol)

2- methoxy-N-(2-oxo-l ,3-oxazolidin-3-yl)acet-2,6-xylidin (oxadixyl) l-[[bis(4-fluorfenyl)methylsilyl]methyl]-lH-l,2,4-triazol (flusilazol) l-N-propyl-N[2(2,4,6-trichlorfenoxy)ethyl]karbamoylimidazol (prochloraz) l-[[2-(2,4-dichlorfenyl)-4-propyl-l,3-dioxolan-2-yl]methyl]-lH-l,2,4-triazol (propiconazol) a(2-chlorfenyl)-a-(4-chlorfenyl)-5-pyridinmethanol (fenarimol) oxychlorid měďnatý methylester N-(2,6-dimethyl-fenyl)-N-(2-furanyl-karbonyl)-DL-alaninu (furalaxyl) hexaconazol

4- chlor-N-(kyanethoxymethyl)benzamid 4-[3-(4-chlorfenyl)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)-l-oxo-2-propenyl]morfolin

Baktericidy trihydroxid-síran měďnatý streptomycin sulfát oxytetracyklin

-31CZ 286037 B6

Akaricidy

2-sek-butyl-4,6-dinitrofenyl ester kyseliny seneciové (binapacryl) 6-methyl-l ,3-dithiol[2,3-B]chinolin-2-on (oxythioquinox) 2,2,2-trichlor-l,l-bis(4-chlorfenyl)ethanol (dicofol) bis(pentachlor-2,4-cyklopentadien-l-yl) (dienochlor) tricyklohexyl-cín hydroxid (cyhexatin) hexakis(2-methyl-2-fenylpropyl)di-cín-hexan (fenbutin oxide)

Nematocidy

2- [diethoxyfosfinylimino]-l ,3-dithietan (fosthietan)

S-methyl-l-(dimethylkarbamoyl)-N-(methylkarbamoyloxy)thioformimidát (oxamyl)

S-methyl-l-karbamoyl-N-(methylkarbanioyloxy)thioformimidát

N-isopropylfosforamidová kyselina, 0-ethyl-0'-74-(rnethylthio)-m-tolyl/diester (fenamifos)

Insekticidy

3- hydroxy-N-methylkrotonamid(dimethylfosfát)ester (monocrotophos) methylkarbamová kyselina, ester s 2,3-dihydro-2,2-dimethyl-7-benzofiiranolem (carbofuran) O-[2,4,5-trichlor-a-(chlormethyl)benzyl]fosfbrečná kyselina, ve formě Ο',Ο'-dimethylesteru (tetrachlorvínphos)

2-merkaptojantarová kyselina, diethylester, S-ester s thionofosforečnou kyselinou, diethylester (malathion)

Ο,Ο-dimethyl-O-p-nitrofenyl-phosphorothioát (methyl parathion) methylkarbamová kyselina, ester s α-naftolem (carbaryl) methylester kyseliny N-[[(methylamino)karbonyl]oxy]ethanimidothioové (methomyl) N'-(4-chlor-o-tolyl)-N,N-dimethylformamidu (chlorodimeform) O,O-diethyl-O-(2-isopropyl-4-methyl-6-pyrimidyl)-fosforothioát (diazinon) oktachlorkamfen (toxamphene)

O-ethyl-O-p-nitrofenyl-fenylfosfonothioát (EPN) kyan(3-fenoxyfenyl-methylester kyseliny 4-chlor-a-(l-methylethyl)benzenoctové (fenvalerate) (3-fenoxyfenyl)methylester kyseliny (±)-cis,trans-3-(2,2-dichlorethenyl)-2,2-dimethylcyklopropankarboxylát (permetrin) dimethyl N,N'-[thiobis[(methylimino)karbonyloxy]]bis(ethanimidothioát) (thiodicarb) 0-ethyl-0-/4-(methylthio)fenyl/-S-n-propyl ester kyseliny thionothiolfosforečné (sulprofos)

-32CZ 286037 B6 a-kyan(3-fenoxybenzyl)ester kyseliny 3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropankarboxylové (cypermetrin) kyan-(3-fenoxyfenyl)methylester kyseliny 4-fdifluormethoxy)-a-rnethylethyl)fenyIacetát (flucythrinate)

0,0-diethyl-0-(3,5,6-trichlor-2-pyridyl)fosforothioát (chlorpyrifos)

0,0-dimethyl-S-[(4-oxo-l,2,3-benzotriazin-3-(4H)-yl)-methyl]fosforodithioát (azinphosmethyl)

5,6-dimethyl-2-dimethylamino-4-pyrimidinylester, dimethylester kyseliny karbamové (pirimicarb)

S-<N-formyl-N-methylkarbamoylmethyl)-0,0-dimethylfosforodithioát (formothion)

S-2-(ethylthioethyl)-0,0-dimethylfosforothioát (demeton-S-methyl) a-kyan-3-fenoxybenzylester kyseliny cis-3(2,2-dibromvinyl)-2,2-dimethylcyklopropan-karboxylové (delťamethrin) kyan(3-fenoxyfenyl)methylester N-(2-chlor—4-trifluormethylfenyl)alaninu (fluvalinate)

V některých případech lze výhodně použít kombinací s jinými fungicidy, které mají obdobné spektrum účinku proti chorobám, ale odlišný mechanismus působení, zejména pro zvládnutí resistence a/nebo zlepšení vlastností, jako je kurativní účinek proti zjištěným infekcím. Zejména výhodná z obou uvedených hledisek je kombinace sloučeniny vzorce I s cymoxanilem.

Potlačování chorob se obvykle provádí nanášením účinného množství sloučeniny před nebo po infekci na určitou část rostliny, která má být chráněna, jako kořeny, stonky, kmeny, listy, plody, semena, hlízy nebo bobule. Sloučeniny lze také aplikovat na semena, z nichž vyrostou rostliny, které mají být chráněny.

Vhodná koncentrace, kterou je třeba použít při aplikaci těchto sloučenin může být závislá na mnoha faktorech prostředí a měla by být stanovována podle momentálních podmínek při použití. Listové části mohou být obvykle chráněny ošetřením účinnou látkou v koncentraci menší než 1 až 10 000 g/ha. Semena a sazenice lze obvykle ochránit ošetřením koncentrací od 0.1 do 10 gramů na kilogram osiva.

Příklad A testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství, které odpovídá výsledné 3% koncentraci v konečném objemu, pak smíseny při koncentraci 200 ppm v čisté vodě obsahující 250 ppm surfaktantu Trém 014 (estery polyhydroxyalkoholů). Tato suspenze byla nastříkána na místo sázení sazenic. Další den byly sazenice inokulovány suspenzí spor Venturia inaequalis (původce strupovitosti jablek) a inkubovány ve vlhkém prostředí při 20 °C po dobu 24 hodin, načež byly přemístěny do růstové komoiy, kde byly ponechány při 22 °C po dobu 11 dní, načež bylo stanoveno procento napadení.

Příklad B

Testovaná sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství odpovídajícím výsledné 3% koncentraci v konečném objemu a pak smíseny při koncentraci 200 ppm s čistou vodou

-33CZ 286037 B6 obsahující 250 ppm surfaktantu Trém 014 (estery polyolů). Tato suspenze byla nastříkána na místo sázení sazenic podzemnice olejné. Další den byly sazenice inokulovány suspenzí spor Cercosporidium personatum (původce skvrnitosti listů) a inkubovány ve vlhkém prostředí při 22 °C po dobu 24 hodin, pak při zvýšené vlhkosti vzduchu při 22 až 30 °C po dobu 5 dnů a pak byly přemístěny do růstové komory, kde byly udržovány 6 dnů. Poté bylo stanoveno procento nemocných rostlin.

Příklade

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství, které odpovídá 3% koncentraci v konečném objemu a potom rozmíchány při koncentraci 200 ppm v čisté vodě, obsahující surfaktant Trém 014 (estery polyolů). Tato suspenze byla nastříkána na čerstvě vzešlé výhonky pšenice. Následující den byly rostliny inokulovány suspenzí spor Puccinia recondita (původce pšeničné rzi), inkubovány ve vlhké atmosféře při 20 °C po dobu 24 hodin a pak přemístěny do růstové komoiy na 6 dní, kde byla udržována teplota 20 °C, načež bylo vyhodnoceno procento napadených rostlin.

Příklad D

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství odpovídajícím 3% výsledné koncentraci v konečném objemu a pak byl tento roztok o koncentraci 200 ppm smíchán s čistou vodou obsahující 250 ppm Treamu 014 (estery polyolů). Takto získaná suspenze byla nastříkána na místa výhonu sazenic rajčat. Následující den byly sazenice inokulovány suspenzí spor Phytophora infestans (původce hniloby brambor a rajčat) a poté inkubovány ve vlhké atmosféře při 20 °C po dobu 24 hodin, načež byly přemístěny do růstové komory, kde byly udržovány při 20 °C po dobu 5 dnů, načež bylo stanoveno procento napadení.

Příklad E

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství odpovídajícím 3% koncentraci v konečném objemu a pak byl tento roztok, který měl koncentraci 40 ppm rozmixován v čisté vodě obsahující surfaktant Třem 014 (estery polyolů). Tato suspenze byla nastříkána na grepové sazenice v místech, kde vyrůstají ze země. Další den byly sazenice inokulovány suspenzí spor Plsmopara viticola (původce plísně) a inkubovány ve vlhké atmosféře při 20 °C po dobu 24 hodin, pak byly přemístěny do růstové komory, kde byly ponechány 6 dní při teplotě 20 °C, načež byly opět inkubovány ve vlhké atmosféře při 20 °C po dobu 24 h, načež bylo vyhodnoceno procento napadení.

Příklad F

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství, které odpovídá 3% koncentraci v konečném objemu a takto získaný roztok o koncentraci 200 ppm byl uveden do suspenze rozmícháním s čistou vodou, obsahující 250 ppm surfaktantu Trém 014 (estery polyolů). Takto získaná suspenze byla nastříkána na sazenice okurek, v místech, kde vyrážejí ze země. Další den byly sazenice inokulovány suspenzí spor Botrytis cinerea (původce šedé plísně mnoha kulturních plodin) a inkubovány ve vlhké atmosféře při 20 °C po dobu 48 hodin a pak umístěny v růstové komoře 5 dní při 20 °C, načež bylo vyhodnoceno procento napadení.

-34CZ 286037 B6

Příklad G

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství, odpovídajícím 3% koncentraci v konečném objemu a tento roztok o koncentraci 40 ppm byl rozmíchán v čisté vodě obsahující 250 ppm surfaktant Trém 014 (estery polyolů). Tato suspenze byla nastříkána na sazenice tabáku v místech, kde vyrážejí ze země. Následující den byly sazenice inokulovány suspenzí spor Perenospora tabacina (původce plísně tabáku) a inkubovány ve vlhké atmosféře při 20 °C po dobu 24 hodin, pak přemístěny do růstové komory, kde byly ponechány při 22 °C 6 dní a pak inkubovány ve vlhké atmosféře při 20 °C 24 hodin, načež bylo stanoveno procento napadení.

Příklad H

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství, které odpovídá 3% koncentraci v konečném objemu a poté byla rozmícháním tohoto roztoku s vodou obsahující 250 ppm surfaktantu Třem 014 (estery polyolů) vytvořena suspenze o koncentraci 40 ppm. Tato suspenze byla nastříkána na sazenice okurek v místech, kde vyrážejí ze země. Další den byly sazenice inokulovány suspenzí spor Pseudoperonospora cubensis a inkubovány ve vlhké atmosféře při 20 °C po dobu 24 hodin, pak přemístěny do růstové komory na 6 dní při 20 °C a inkubovány ve vlhké atmosféře 24 hodin při 20 °C, načež bylo vyhodnoceno procento napadení.

Příklad I

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství odpovídajícím 3% koncentraci v konečném objemu a pak suspendovány na koncentraci 200 ppm v čisté vodě obsahující 250 ppm surfaktantu Trém 014 (estery polyolů). Tato suspenze byla nastříkána na mladé rostliny pšenice. Následující den byly inokulovány tyto sazenice sporami Erysiphe graminis a inkubovány v růstové komoře při 20 °C po dobu 7 dní, načež bylo zjištěno procento napadení.

Příklad J

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství, které odpovídá 3% koncentraci v konečném objemu a pak suspendovány na koncentraci 200 ppm v čisté vodě s obsahem 250 ppm surfaktantu Trém 014. Tato suspenze byla nastříkána na sazenice rýže v místech, kde vyrůstají ze země. Další den byly sazenice inokulovány suspenzí spor Rhizoctonia solani (původce krčkové hniloby) a inkubovány ve vlhké atmosféře při 27 °C po dobu 48 h, pak přemístěny na 48 h do růstové komory při 29 °C a zjištěno procento napadení.

Příklad K

Testované sloučeniny byly rozpuštěny v acetonu v množství, které odpovídá 3% koncentraci v konečném objemu a pak suspendovány na koncentraci 200 ppm v čištěné vodě s obsahem 250 ppm Trému 014. Tato suspenze byla nastříkána na rýžové sazenice v místech, kde vyrážejí. Další den byly sazenice inokulovány sporami Pyricularia oryzae (původce rýžové spály) a inkubovány ve vlhké atmosféře 24 h při 27 °C, potom přemístěny do růstové komory při 30 °C na 4 dny, načež bylo stanoveno procento napadení.

Příklady, které dále ilustrují vynález, jsou uvedeny v následující tabulce. Poměr 100 v této tabulce znamená 100% potlačení choroby a 0 znamená žádné potlačení (vztaženo na účinek samotného nosiče).

-35CZ 286037 B6

Znak znamená, že při uváděné koncentraci nebyl test na danou chorobu prováděn, slouč. označení pokusu

č.	A	B	c	D	E	F	G	H	I	J	K
278	36	0	—	0	—	45	—	—	0	0	0
169	64	71	-	64	100	0	70	46	0	0	0
156	39	43	—	77	100	96	—	—	0	0	0
212	50	0	—	0	22	0	—	—	0	0	0
3	97	100	100	99	100	0	100	100	0	73	0
2	92	60	-	0	54	5	0	11	0	0	0
76	0	0	-	92	100	0	—	—	0	0	0
75	69	18	-	21	99	7	—	—	0	0	23
208	81	34	—	76	72	0	—	—	0	0	0
207	4	34	—	76	72	0		—	0	0	0
206	51	33	—	25	68	0	—	—	0	0	0
13	93	64	—	93	54	0	—	—	0	0	0
131	30	11	—	0	14	0	—	—	0	0	0
186	60	60	—	0	65	0	—	—	63	0	0
193	23	64	—	0	29	0	—	—	0	0	0
161	60	26		0	86	69	—	—	39	0	0
42	61	79	-	93	97	0	92	79	60	0	0
282	39	23	-	0	88	0	62	67	0	0	0
45	88	23	—	99	100	0	100	100	34	0	22
285	11	23	-	93	99	0	99	100	60	0	0
83	61	58	—	64	100	0	55	62	0	0	0
322	11	23	—	86	75	0	0	—	34	0	0
128	61	23	-	64	25	0	0	—	34	0	0
358	39	23	-	0	32	0	0	—	0	0	0
1	59	91	100	99	100	—	100	—	0	0	0
37	77	23	—	0	17	0	0	—	34	0	0
175	39	23	—	86	97	0	36	—	0	0	0
406	61	23	-	0	—	0	46	—	34	0	0
38	39	0	-	0	49	0	0	—	0	0	0
96	61	23	—	26	100	0	100	100	0	0	22
407	61	0	-	0	34	0	0	—	0	0	22
246	39	23	—	47	98	0	91	100	0	0	0
139	0	43	—	99	100	88	92	89	0	0	0
152	6	0	—	47	48	35	0	0	49	0	0
153	0	0	—	0	15	0	0	0	0	0	0
35	0	0	—	0	23	96	0	0	0	0	0
34	64	0	—	0	-	88	0	11	39	0	0
4	39	0	—	47	97	99	0	25	0	0	0
36	81	0	—	26	15	79	0	6	0	0	0
216	39	94	—	26	45	35	13	11	39	0	0
19	39	0	—	0	79	63	0	39	0	0	0
224	6	43	—	77	82	0	32	46	39	0	27
162	39	43	—	0	89	0	0	11	0	0	0
5	81	0	—	0	—	0	0	0	0	0	0
10	6	43	—	0	77	0	0	0	0	0	0
163	39	0	—	0	58	35	0	6	0	0	0
171	—	—	—	—	36	—	0	4	—	—	—
14	—	—	—	—	34	—	0	22	—	-	—
39	—	—	—	—	53	—	0	11	—	—	—

-36CZ 286037 B6 pokračování slouč. označení pokusu

č.	A	B	C	D	E	F	G	H	I	J	K
191	11	23	-	0	73	0	0	—	0	0	0
322	61	23	-	0	0	0	0	—	0	0	0
218	-	-	-	—	100	—	66	11	—	—	—
79	-	-	-	-	13	—	0	58	—	—	—
184	-		-	-	13	—	4	4	—	—	—
164	—	-	—		62	—	0	7	—	—	—
167	-	—	—		3	—	9	4	—	—	—
172	-	-	—	—	58	—	0	38	—	—	—
183	-	-	-	—	58	—	0	7	—	—	—
33	-	-	-	—	4	—	0	7	—	—	—
169	-	-	—	-	100		47	36	—	—	—
168	-	-	—	—	59	—	0	29	—		—
180	-	—	—	—	100	—	0	49	—	—	—
165	-	—	-	—	15	—	0	11	—	—	—
181	-	—	-	—	100	—	77	22	—	—	—
170	-	-	-	—	100	—	17	49	—	—	—
182	—	-	-	—	15		21	22	—	—	—
166	-	-	-	—	2		0	40		—	—
54	46	21	-	86	89	0	—	—	0	0	0
65	46	98	-	100	100	0	100	100	0	0	0
70	0	21	-	0	0	0	—	—	0	0	0
80	0	11	-	0	3	6	—	—	0	0	0
209	0	0	-	0	12	6	—	—	0	0	0
132	30	11	-	0	43	90	—	—	0	0	0
78	0	11	—	0	25	6	—	—	0	0	0
49	0	0	-	0	100	0	—	—	0	0	0
177	97	39	98	25	95	99	—	—	37	0	0
178	91	0	-	25	74	0	—	—	0	0	0
47	100	39	-	76	97	0	—	—	0	0	0
188	92	76	—	47	91	0	—	—	54	0	0
237	100	0	-	0	8	0	—	—	0	0	0
123	100	0	—	24	0	0	—	—	0	0	0
121	-	-	-	-	39	-	-	—	—	—	—
174	0	46	—	0		0	—	—	0	0	0
189	80	72	—	99	100	0	—	—	0	0	0
459	46	0	-	0	36	8	-	—	0	0	0
46	30	100	99	99	100	0	42	23	0	19	0
11	0	0	-	0	22	0	-	—	0	0	0
7	0	57	-	0	62	0	—	—	0	0	0
133	51	0	—	0	45	0	—	—	0	0	0
130	51	40	—	0	97	0	—	—	0	0	0
122	25	0	—	0	44	0	—	—	0	0	0
44	68	21	-	0	98	47	—	—	0	0	0
84	85	0	-	99	98	5	—	—	38	0	0
85	71	82	-	0	100	0	- .	—	0	36	27
106	93	35	—	24	100	5	—	—	38	0	0
113	0	0	-	46	100	5	—		0	0	0
62	0	65	-	46	100	5	—	—	0	0	0
78	51	0	—	0	88	5	—	—	0	0	0

-37CZ 286037 B6 pokračování

slouč. č.	A	B	C	D	označení pokusu E F G	H	I	J	K
160	0	82	-	46	100	0	—	—	0	0	85
192	91	78	-	97	97	6		—	0	0	0
176	61	22	-	0	99	0	—	—	38	0	0
60	61	100	-	99	100	0	69	100	0	62	97
199	0	79	0	0	—	0	—	—	39	0	25
179	60	59	—	0	—	0	—	—	39	0	25
43	35	95	—	93	100	6	—	—	0	0	27
92	0	0	—	0	7	0	—	—	0	0	0
93	0	24	—	26	40	0	—	—	0	0	0
103	32	90	—	26	99	0	—	—	0	0	0
63	32	79	100	99	100	0	—	—	0	0	0
61	79	90	100	99	100	42	—	—	0	0	25
74	39	12	—	26	27	0	—	—	23	0	0
238	5	95	-	0	—	0	—	—	54	0	0
330	11	83	100	93	100	45	100	100	0	0	27
190	11	0	—	0	—	5	—	—	0	0	0
104	43	0	-	0	5	0	—	—	36	0	27
202	11	0	—	26	94	5	—	—	0	0	0
247	64	81	-	97	100	0	—	—	0	0	67
195	17	0	-	26	—	89	—	—	38	0	0
198	15	26	—	0		66	—	—	0	0	0
41	92	21	—	46	98	0		—	0	0	26
64	85	65	—	92	100	0	—	—	62	0	0
213	39	12	—	0	—	0	—	—	0	0	0
203	43	0	—	0	5	0	—	—	0	0	0
107	15	0	-	26	100	66	—	—	0	0	0
342	-	—	—	98	100		—	—	—	—	—
105	15	60	—	26	—	80	—	—	0	0	0
51	0	100	—	97	100	80	—	—	38	0	0
108	3	96	100	76	100	0	—	—	0	0	86
305	0	79	-	99	100	0	—	—	0	0	28
114	87	96	-	97	—	0	—	—	0	0	94
229	3	24	—	24	—	0	—		0	0	0
230	42	0	—	0	—	0	—	—	0	0	0
226	51	0	—	0	—	—	—	—	0	36	67
239	73	60	—	0	—	0	—		0	0	0
242	88	60	—	0	—	0	—		38	0	0
243	88	60	—	0	—	—	—	—	38	0	0
244	15	60	—	0	—	41	—	—	63	0	0
231	15	0	—	77	87	41	—		0	0	27
232	49	0	—	0	—	0	—	—	0	0	0
136	15	60	—	0	—	0		—	0	0	0
241	0	60	—	0	—	41	—	—	0	0	0
228	0	26	—	0	—	0	—	—	0	0	0
141	73	0	—	0	—	0	—	—	0	0	0
140	15	26	—	0	—	0	—	—	0	0	0
240	0	80	—	0	—	0	—	—	0	0	0
185	15	26	—	0	—	41	—	—	0	0	27
227	0	0	—	0	—	0	—	—	0	0	0

-38CZ 286037 B6 pokračování slouč. označení pokusu

č.	A	B	c	D	E	F	G	H	I	J	K
245	15	26	—	0		0	—	—	0	0	0
222	15	26	—	77	100	41	—	—	38	0	0
301	90	81	100	99	100	0	—	—	0	0	0
291	4	100	—	99	100	0		—	0	0	0
522	-	-	49	85	20	0	94	0
374	-	-	98	100	100	7	0	0
585	-	-	19	13	22	0	53	0
578	-	-	0	23	100a	0	20	0
546	-	—	0	86	100	31	60	0
386	—	—	89	0	99	6	0	0
535	—	—	85	63	100	6	0	0
211	62	23	-	0	65	0	0	0
539	—	-	97	93	100	0	29	0
517	—	-	7	14	85a	0	53	0
508	0	—	-	0	6	0	0	0
502	26	0	-	0	32	0	0	0
518	-	-	98	98	100	0	0	0
187	51	0	-	15	88	5	0	0
490	0	51	-	63	100	1	0	0
589	-	-	0	0	0a	8	0	0
590	-	-	0	0	74a	0	58	0
591	-	-	12	60	73a	0	59	0
592	-	-	91	82	100a	8	0	0
593	-	-	95	97	100a	0	54	0
594	-	-	99	92	100a	0	54	0
595	-	-	98	100	100a	0	63	0
597	—	—	0	3	43a	47	0	0

^a - testováno při koncentraci 200 ppm

Claims (30)

PATENTOVÉ NÁROKY
1. (1) pokud A je 0, pak R³ je fenyl substituovaný skupinami R⁵ nebo R⁶; (2) pokud R² je nesubstituovaný fenyl, pak R¹ není vodík, methyl nebo benzyl; (3) pokud R¹ je vodík, methyl nebo cyklohexyl, pak R² není methyl, isopropyl nebo cyklohexyl; a (4) R¹ a R² spolu nevytvářejí seskupení -(CH₂)5-. 2. Deriváty 4-oxazolidinonu obecného vzorce IA podle nároku 1, kde A jeNR⁴; R¹ je C|_4 alkyl; Ci_₃ halogenalkyl; nebo vinyl; R² je fenyl substituovaný skupinami R⁵ a R⁶; C5..7 cykloalkyl; thienyl substituovaný skupinou R⁶; nebo pyridyl substituovaný skupinou R⁶; R³ je fenyl substituovaný skupinou R¹⁰; a R⁴ je H, Ci_₃ alkyl; nebo C₂_₃ alkylkarbonyl. 3. Deriváty 4-oxazolidinonu obecného vzorce LA podle nároku 2, kde R¹ je alkyl nebo vinyl; R² je fenyl substituovaný skupinami R⁵ a R⁶; R³ je fenyl substituovaný 1 až 2 halogeny, methylem nebo methoxy+ R⁴ je vodík nebo methyl; R⁵ je vodík; halogen; Ch alkyl; Ci^ halogenalkyl; C]_$ alkoxy; benzyloxy; F₃CO; F₂HCO; Cpe halogenalkoxy; fenoxy substituovaný skupinou R⁶; za podmínky, že pokud R⁵ není H nebo F, pak je R⁶ v poloze para vzhledem k místu napojení na kruh; R⁶ je vodík, 1 až 2 F nebo Cl; methyl; nebo methoxy; a R⁷ je vodík. 4. Deriváty 4-oxazolidinonu obecného vzorce LA podle nároku 3, kde, R¹ jeCH₃; R⁴ je vodík nebo methyl; R⁵ je H; F; Cl; CH₃; C^e alkoxy; nebo fenoxy substituovaný halogenem, CH₃, CH₃O nebo NO₂; R⁶ je H nebo F; a

   -41CZ 286037 B6

   R¹⁰ je F; H; nebo CH₃.

   1. Deriváty 4-oxazolidinonu obecného vzorce IA, (IA) kde

   A je 0 nebo NR⁴;

   W je 0 nebo S;

   -39CZ 286037 B6

   R* jeH;C_w alkyl; C]_6 halogenalkyl; C_M cykloalkyl; C₂_ů alkenyl; Ci_₃ alkyl substituovaný fenylem nebo benzylem, přičemž uvedený fenyl nebo benzyl je dále substituován na kruhu skupinou R⁶ a benzylový uhlík je substituován skupinou R⁷;

   R² je fenyl substituovaný skupinami R⁵ a R⁶; naftyl substituovaný 1 až 2 skupinami vybranými z R⁶; thienyl substituovaný R⁵ a R⁶; furyl substituovaný R⁶; pyridyl substituovaný R⁶;

   C[_2 alkyl substituovaný fenoxy- nebo fenylthioskupinou, přičemž uvedené fenoxy- nebo fenylthioskupiny jsou dále substituovány na kruhu skupinou R⁶;

   Ci_6 alkyl; nebo

   C5_7 cykloalkyl; a

   R¹ a R² mohou tvořit spolu s uhlíkem, na který jsou navázány, uhlovodíkový nebo heterocyklický kruh obsahující jeden atom kyslíku nebo síry o 5 až 7 členech, přičemž heterocyklus je případně spojen s R⁵ substituovaným benzenovým kruhem, heteroatom přitom není spojen se spirálním středem; a uhlovodíkový kruh je případně spojen s 1 až 2 R⁵ substituovanými benzenovými kruhy;

   R³ je fenyl substituovaný skupinou R¹⁰; benzyl substituovaný na benzylovém uhlíku skupinou zvolenou ze skupin R⁷ a substituovaný na fenylovém kruhu R¹⁰; navíc je R³ thienyl substituovaný R¹⁰, pyridyl substituovaný R¹⁰, pyrimidyl substituovaný R¹⁰, nebo pyridazyl substituovaný R¹⁰, neboje R³ C₂_io alkyl nebo Cj_7 cykloalkyl;

   R⁴ je vodík; C₂^ alkylkarbonyl; C₂_4 halogenalkylkarbonyl; C₂^ alkoxyalkylkarbonyl; nebo Ci_ 4 alkyl; nebo

   R³ a R⁴ mohou tvořit spolu s atomem dusíku, na nějž jsou navázány, pyrrolový kruh substituovaný skupinou R¹⁰, který může být spojen sR¹⁰ substituovaným benzenovým kruhem;

   R⁵ je vodík, halogen, Ci_i2 alkyl; Cj_i2 halogenalkyl; C3_i2 alkoxy; Ci_i2 halogenalkoxy; C|_12 alkylsulfonyl; nitroskupina, fenyl substituovaný skupinou R⁶; fenoxy substituovaný skupinou R⁶; fenylthio substituovaný skupinou R⁶; kyano; C2_₎₂ alkoxyalkoxy; fenoxymethyl substituovaný na fenylovém kruhu skupinou R⁶; benzyloxy substituovaný na fenylovém kruhu skupinou R⁶; fenethyloxy substituovaný na fenylovém kruhu skupinou R⁶; benzyl, substituovaný na fenylovém kruhu skupinou R⁶; Cs_6 cykloalkyl; Nme₂; nebo NR⁸R⁹;

   R⁶ je vodík, 1 až 2 halogeny; C_w alkyl; trifluormethyl; alkoxy; methylthio; nitro; fenoxy; nebo Cs-e cykloalkyl;

   R⁷ je vodík;

   R⁸ je vodík;

   R⁹ je vodík; a

   R¹⁰ je 0 až 2 skupiny vybrané z H; CF₃; CF₃O; NO₂; CO₂Me; halogen; Ci_₅ alkyl; nebo Ci_₅ alkoxy; pod podmínkou, že když fenylový kruh nese dva substituenty pak jedna z alkylnebo alkoxylových skupin není větší než Cj;

   za podmínky, že

   -40CZ 286037 B6
2. 2- methoxy-N-(5-methyl-4-oxo-5-fenyl-2-thioxo-3-oxazolidinyl)-N-fenylacetamid;

   2,2,2-trifluor-N-(5-methyl-4-oxo-5-fenyl-2-thioxo-3-oxazolidinyl)-N-fenylacetamid;

   2,4-difluorfenyl, 4-fenoxyfenyl, 4-bromfenyl, nebo (3-fluorfenoxy)fenyl.
3. 3-[(4-methoxyfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2,4—oxazolindion;

   3-[(3-chlorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2,4-oxazolindion;

   3- [(3-fluorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2,4-oxazolindion;

   3-(hexylamino)-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4—oxazolidinon;

   N-(5-methyl-4-oxo-5-fenyl-2-thioxo-3-oxazolidinyl)-N-fenylacetamid;

   3-[( 1,1 -dimethylethyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-(cyklohexylamino)-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-[(6-chlor-3-pyridazinyl)amino]-5-methyl-5—fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-[(3-methoxyfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyI-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-[(4-methoxyfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-[(2-methoxyfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-((4-( 1, l-dimethylethyl)fenyl]amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-((2,6-dimethylfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo—4-oxazolidinon;

   3-[(2-bromfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-((2,5-difluorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-[(2-fluorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-[(2-chlorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-[(3-chlorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-[(4-chlorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-((3-fluorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazoIidinon;

   3-((4-fluorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   3-((2,6-dichlorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo—4-oxazolidinon;

   3-((3,5-dichlorfenyl)amino]-5-methyl-5-fenyl-2-thioxo—4-oxazolidinon;

   3-((3,5-dichlorfenyl)amino]-2-thioxo-l-oxa-3-azaspiro[4.5]dekan-4-on;

   3-(fenylamino)-2-thioxo-l-oxa-3-azaspiro[
4. 4.5]dekan-4-on;
5. 5-fenyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolindion.

   5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-3-[[4-(trifluormethoxy)fenyl]amino]—4-oxazolidinon; a

   -47CZ 286037 B6

   5-methyl-5-fenyl-3-[[4-(trifluonnethyl)fenyl]amino]-2,4-oxazolindion;

   5-methyl-5-(i-methylethyl)-3-(fenylamino)-2,4-oxazolindion;

   5-methyl-3-(methylfenylamino)-5-fenyl-2,4-oxazolindion;

   5-methyl-5-fenyl-3-[[2-(trifluormethyl)fenyl]amino]-2,4-oxazolindion;

   5,5-dimethyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolindion;

   (+/-)-5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolindion;

   (S)-5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolindion;

   5-methyl-3-[methyl(2-methylfenyl)amino]-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolindinon;

   5-methyl-3-(methylfenylamino)-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolindinon;

   5-methyl-5-fenyl-3-(2-pyrimidinylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-3-[[5-(trifluormethyl)-2-pyridinyl]amino]—4-oxazolidinon;

   5-methyl-5-fenyl-3-(2-pyridinylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-methyl-5-fenyl-3-[(fenylmethyl)amino]-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-methyl-3-[(2-nitrofenyl)amino]-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   methyl 4-[(5-methyl-4-oxo-5-fenyl-2-thioxo-3-oxazolidinyl)amino]benzoát;

   5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-3-[[2-(trifluormethoxy)fenyl]ainino]—4-oxazolidinon;

   5-methyl-5-fenyl-2-thioxo-3-[(4-(trifluormethoxy)fenyl]ainino]-4-oxazolidinon;

   -46CZ 286037 B6

   5-methyl-3-[(4—pentyloxyfenyl)amino]-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-methyl-3-[(2-methylfenyl)amino]-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-methyl-3-[(3-methylfenyl)amino]-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-methyl-3-[(4-methylfenyl)amino]-5-fenyl-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-cyklohexyl-5-methyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5,5-dimethyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-cyklohexyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-(l-methylethyl)-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-methyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-fenyl-3-(fenylamino)-5-(fenylmethyl)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   -45CZ 286037 B6

   5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   (+/-)-5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   (R) -5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo—4-oxazolidinon;

   (S) -5-methyl-5-fenyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon;

   5-[4-(3-fluorfenoxy)fenyl]-5-methyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion; a jeho (S)enantiomer;

   a směsi těchto látek.

   5-(2-difluorfenoxy)-5-methyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion; a jeho (S)-enantiomer;

   5-(2,5-difluorfenyl)-5-methyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion; a jeho (S)-enantiomer;

   5-methyl-5-(4-fenoxyfenyl)-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion; a jeho (S)-enantiomer;

   5-(2,4-difluorfenyl)-5-methyl-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion; a jeho (S)-enantiomer;

   5-[4-(3-fluorfenoxy)fenyl]-5-methyl-3-(fenylamino)-2-thioxo—4-oxazolidinon; a jeho (S)enantiomer;

   5—[4—(4—bromfenoxy)fenyl]-5-methyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon; a jeho (S)enantiomer;

   5-methyl-5-fenyl-3-(N'-fenyl-N'-methylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon; a jeho (S)enantiomer;

   5-methyl-5-(4-fenoxyfenyl)-3-(fenylamino)-2-thioxo—4-oxazolidinon; a jeho (S)-enantiomer;

   5-methyl-5-(4-fenoxyfenyl)-3-(fenylamino)-2,4-oxazolidindion; a jeho (S)-enantiomer; a směsi těchto látek.

   5-[4-(3-fluorfenoxy)fenyl]-5-methyl-3-(fenylamino)-2-thioxo-4—oxazolidinon; a jeho (S)enantiomer;

   5-(4-(4-bromfenoxy)fenyl)-5-methyl-3-(fenyIamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon; a jeho (S)enantiomer;

   5-methyl-5-fenyl-3-(N'-fenyl-N'-methylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon; a jeho (S)enantiomer;

   5-methyl-5-(4-fenoxyfenyl)-3-(fenylamino)-2-thioxo-4-oxazolidinon; a jeho (S)-enantiomer;

   5. Deriváty 4-oxazolidinonu obecného vzorce IA podle nároku 1, vybrané ze třídy sloučenin zahrnující
6. 6. Způsob přípravy substituovaného 3-amino-2-thiooxooxazolidin-4-onu podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje provedení následujících reakcí v organických rozpouštědlech: (1) reakci esteru 2-hydroxykarboxylové kyseliny obecného vzorce II

   R---OH (ID

   CO₂Z kde

   Z je Či-π alkyl; C3-4 alkenyl; C3-12 cykloalkyl; C6-7 cykloalkylalkyl; C₂^ alkoxyalkyl; nebo benzyl, s bází, (2) reakci produktu reakce 1 se sirouhlíkem, (3) reakci produktu reakce 2 s acylačním činidlem, (4) reakci produktu reakce (3) se substituovaným hydrazinem a následovanou izolací produktu z reakční směsi.
7. 7. Způsob přípravy podle nároku 6, vyznačující se tím, že jako báze se použije alkoxid, hydroxid nebo hydrid alkalického kovu.
8. 8. Způsob přípravy podle nároku 6, vyznačující se tím, že jako organické rozpouštědlo se použije ether, ester, amid, nitril nebo ester 2-hydroxykarboxylové kyseliny obecného vzorce II.
9. 9. Způsob přípravy podle nároku 8, vyznačující se tím, že jako organické rozpouštědlo se použije ester 2-hydroxykarboxylové kyseliny obecného vzorce II, tetrahydrofuran, N,N-dimethylformamid, Ν,Ν-dimethylacetamid, nebo l-methyl-2-pyrrolidon.

   -42CZ 286037 B6
10. 10. Způsob přípravy podle nároku 6, vyznačující se tím, že jako acylační činidlo se použije chlormravenčan.
11. 11. Způsob přípravy podle nároku 10, vy z n a č uj í c í se tím, že jako acylační činidlo se použije chlormravenčan ethylnatý nebo methylnatý.
12. 12. Způsob přípravy podle nároku 6, vyznačující se tím, že jako substituovaný hydrazin se použije hydrazin obecného vzorce H₂NNR³R⁴.
13. 13. Způsob přípravy podle nároku 12, vyznačující se tím, že jako substituovaný hydrazin se použije fenylhydrazin nebo 4-fluorfenylhydrazin.
14. 14. Způsob přípravy podle nároku 6, vyznačující se tím, že jako sloučenina obecného vzorce II a substituovaný hydrazin se použije sloučenina kde

    Z je Cj_4 alkyl

    R¹ je methyl;

    R² je fenyl substituovaný R⁵ a R⁶;

    R³ je fenyl substituovaný R⁶; a

    R⁴ je vodík.
15. 15. Způsob přípravy podle nároku 14, vyznačující se tím, že jako sloučenina obecného vzorce II se použije sloučenina kde Z je methyl nebo ethyl, R¹ je methyl a R² je fenyl,
16. 16. Způsob přípravy podle nároku 6, vyznačující se tím, že jako báze se použije tbutoxid draselný, organické rozpouštědlo je tetrahydrofuran, jako acylační činidlo se použije chlormravenčan ethylnatý, jako substituovaný hydrazin se použije fenylhydrazin a jako sloučeniny obecného vzorce II pak sloučenina kde Z je methyl, R¹ je methyl, R² je fenyl.
17. 17. Způsob přípravy podle nároku 6, vyznačující se tím, že reakce 1 se provádí při teplotě -80 až 100 °C;

    reakce 2 se provádí při teplotě -20 až 100 °C;

    reakce 3 se provádí při teplotě -20 až 50 °C; a reakce 4 se provádí při teplotě -20 až 100 °C.
18. 18. Přípravek vhodný pro zemědělské využití, vyznačující se tím, že obsahuje fungicidně účinné množství sloučeniny podle nároku 1 a nejméně jednu z následujících složek: povrchově aktivní látku, pevné ředidlo, kapalné ředidlo.
19. 19. Přípravek vhodný pro zemědělské využití, vyznačující se tím, že obsahuje fungicidně účinné množství sloučeniny podle nároku 2 a nejméně jednu z následujících složek: povrchově aktivní látku, pevné ředidlo, kapalné ředidlo.

    -43CZ 286037 B6
20. 20. Přípravek vhodný pro zemědělské využití, vyznačující se tím, že obsahuje fungicidně účinné množství sloučeniny podle nároku 3 a nejméně jednu z následujících složek: povrchově aktivní látku, pevné ředidlo, kapalné ředidlo.
21. 21. Přípravek vhodný pro zemědělské využití, vyznačující se tím, že obsahuje fungicidně účinné množství sloučeniny podle nároku 4 a nejméně jednu z následujících složek: povrchově aktivní látku, pevné ředidlo, kapalné ředidlo.
22. 22. Přípravek vhodný pro zemědělské využití, vyznačující se tím, že obsahuje fungicidně účinné množství sloučeniny podle nároku 5 a nejméně jednu z následujících složek: povrchově aktivní látku, pevné ředidlo, kapalné ředidlo.
23. 23. Přípravek vhodný pro zemědělské využití, vyznačující se tím, že obsahuje fungicidně účinné množství sloučeniny podle nároku 1 a cymoxanil a nejméně jednu z následujících složek: povrchově aktivní látku, pevné ředidlo, kapalné ředidlo.
24. 24. Způsob ovlivnění houbového onemocnění rostlin, vyznačující se tím, že se k ochranné aplikaci použije účinné množství sloučeniny IA podle nároku 1.
25. 25. Způsob ovlivnění houbového onemocnění rostlin podle nároku 24, vyznačující se tím, že se k ochranné aplikaci použije účinné množství sloučeniny obecného vzorce IA podle nároku 1, kde

    A je NR⁴;

    R¹ je Cm alkyl; Ci_₃ halogenalkyl; nebo vinyl;

    R² je fenyl substituovaný skupinami R⁵ a R⁶; C₅_₇ cykloalkyl; thienyl substituovaný skupinou R⁶; nebo pyridyl substituovaný skupinou R⁶;

    R³ je fenyl substituovaný skupinou R¹⁰; a R⁴ je H, Ci_₃ alkyl; nebo C₂_₃ alkylkarbonyl.
26. 26. Způsob ovlivnění houbového onemocnění rostlin podle nároku 25, vyznačující se tím, že se k ochranné aplikaci použije účinné množství sloučeniny obecného vzorce IA podle nároku 1, kde

    R¹ je C]_4 alkyl nebo vinyl;

    R² je fenyl substituovaný skupinami R⁵ a R⁶;

    R³ je fenyl substituovaný 1 až 2 halogeny, methyl nebo methoxy+

    R⁴ je vodík nebo methyl;

    R⁵ je vodík; halogen; Cm alkyl; Cm halogenalkyl; C_w alkoxy; benzyloxy; F₃CO; F₂HCO; Cm halogenalkoxy; fenoxy substituovaný skupinou R⁶; za podmínky, že pokud R⁵ není H nebo F, pak je R⁶ v poloze para vzhledem k místu napojení na kruh;

    R⁶ je vodík, 1 až 2 F nebo Cl; methyl; nebo methoxy; a R⁷ je vodík.
27. 27. Způsob ovlivnění houbového onemocnění rostlin podle nároku 26, vyznačující se tím, že se k ochranné aplikaci použije účinné množství sloučeniny obecného vzorce LA podle nároku 1, kde

    -44CZ 286037 B6

    R¹ je CH₃;

    R⁴ je vodík nebo methyl;

    R⁵ je H; F; Cl; CH₃; alkoxy; nebo fenoxy substituovaný halogenem, CH₃, CH₃O nebo NO₂;

    R⁶ je H nebo F; a

    R¹⁰ je F; H; nebo CH₃.
28. 28. Způsob ovlivnění houbového onemocnění rostlin podle nároku 27, vyznačující se tím, že se k ochranné aplikaci použije účinné množství sloučeniny obecného vzorce IA podle nároku 1, kde sloučenina je vybrána ze třídy sloučenin zahrnující
29. 29. Způsob ovlivnění houbového onemocnění rostlin podle nároku 24, vyznačující se tím, že se k ochranné aplikaci použije účinné množství sloučeniny zvolené ze skupiny látek:
30. 30. Způsob ovlivnění houbového onemocnění rostlin podle nároku 24, vyznačující se tím, že zahrnuje ochrannou aplikaci účinného množství kombinace sloučeniny podle nároku 5 1 s cymoxanilem na lokus.