CZ285192B6 - Elektrický ruční obráběcí nástroj a potenciometrem a způsob nastavování potenciometru - Google Patents

Abstract

Potenciometr (20) má odporovou dráhu (21), se kterou je v elektricky vodivém tlačném kontaktu jezdec (22). Jezdec (22) je prostřednictvím nastavovacího členu (15) manuálně ovladatelný. Jezdec (22) a nastavovací člen (15) mají prostředky (26) pro nastavování jejich vzájemné relativní polohy po jejich vložení do skříně (11) ručního obráběcího nástroje.ŕ

Description

Elektrický ruční obráběcí nástroj s potenciometrem

Oblast techniky

Vynález se týká ručního obráběcího nástroje s potenciometrem, který je uspořádán ve skříni ručního obráběcího nástroje, který má ve skříni polohově pevně upravenou elektrickou odporovou dráhu a s elektrickou odporovou dráhou v elektricky vodivém tlačném kontaktu upraveného jezdce, který spolu s relativně vzhledem ke skříní posuvným nastavovacím členem vytváří posuvnou jednotku, přičemž ruční obráběcí nástroj je opatřen dolaďovacím ústrojím pro nastavení požadovaného snímacího odporu na potenciometru ve stanovené regulační poloze nastavovacího členu.

Dosavadní stav techniky

Jsou již známé, na trhu uplatňované ruční obráběcí nástroje, které mají pro ovládání výkonu manuálně prostřednictvím nastavovacího členu přestavitelný posuvný potenciometr. Na podkladě neodstranitelných výrobních a montážních tolerancí musí být po provedené montáží potenciometru do skříně prováděno dolaďování odporu, při kterém se ve stanovené poloze nastavovacího členu potenciometr nastaví na požadovaný snímací odpor. Tento dolaďovací proces se zpravidla uskutečňuje prostřednictvím přídavného dolaďovacího odporu. Jako dolaďovací odpor může být využit přestavitelný otočný potenciometr nebo prostřednictvím laserových paprsků odtavitelný přídavný odpor. Využití dolaďovacích odporů pro toto doladění však přináší přídavné náklady, které jsou zejména při výrobě ve velkých sériích příčinou nežádoucího nárůstu nákladů.

Podstata vynálezu

Ruční obráběcí nástroj podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že dolaďovací ústrojí má prostředky pro nastavení vzájemné relativní polohy jezdce a nastavovacího členu po jejich vložení do skříně, má na rozdíl od uvedených skutečností ty výhody, že nejsou potřebné přídavné dolaďovací odpory pro dolaďování odporu potenciometru, čímž se podstatně sníží výrobní náklady u ručních obráběcích nástrojů.

Prostřednictvím opatření, která jsou uvedena v závislých patentových nárocích, je možné uskutečnit další výhodná vytvoření a zdokonalení ručního obráběcího nástroje.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. 1 je znázorněn pohled na ruční vrtačku jako příklad ručního obráběcího nástroje, opatřeného potenciometrem.

Na obr. 2 je znázorněn podélný řez potenciometrem podle prvního příkladu provedení. Na obr. 3 je znázorněn půdorys odporové dráhy potenciometru. Na obr. 4 je znázorněn dílčí řez nastavovacím členem potenciometru podle prvního příkladu provedení.

Na obr. 5 je znázorněn axonometrický pohled na druhý příklad provedení.

Na obr. 6 je znázorněn částečný řez nastavovacím členem třetího příkladu provedení.

Na obr. 7 je znázorněn řez potenciometrem podle čtvrtého příkladu provedení a na obr. 8 je znázorněn částečný pohled na nastavovací člen podle obr. 7.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je jako příklad elektricky poháněného ručního obráběcího nástroje znázorněna ruční vrtačka 10. která má známým způsobem upravenou skříň 11, ve které je uspořádán elektromotor a prostřednictvím elektromotoru otočně pohánitelný nástrojový držák 12 pro uložení vrtáku, případně nárazového vrtáku 13. Poháněči výkon elektromotoru je přitom ovladatelný prostřednictvím ovládacího ústrojí 14, které je vytvořeno jako tlakový snímač. Ovládací ústrojí 14 má nastavovací člen 15, který částečně vyčnívá ze skříně 2. Nastavovací člen 15 je součástí potenciometru 20, který je na obr. 2 blíže znázorněn.

Potenciometr 20 má o sobě známou elektrickou odporovou dráhu 21, která je upravena na unášeči odporu, který je upraven neposuvně vzhledem ke skříni 11. S odporovou dráhou 21 je v elektricky vodivém tlačném kontaktu jezdce 22. Jezdec 22 vytváří proti skříni 11 posuvnou součást potenciometru 20 a je k tomu účelu neposuvně spojen s nastavovacím členem 15.

Jak je patmo z obr. 3, je jezdec 22 na svém pružném konci 23, který je v kontaktu s odporovou dráhou 21, vytvořen ve tvaru vidlice a vytváří tak dva kluzné prsty 22a a 22b, které jsou vytvořeny elektricky vodivě. Odporová dráha 21 je upravena ve tvaru smyčky mezi koncovými body 24 a 25 a má dva dráhové úseky 21a a 21b, které jsou upraveny navzájem rovnoběžně a v posuvném směru nastavovacího členu 15. Dráhový úsek 21a je přitom prostřednictvím kluzného prstu 22a a kluzného prstu 22b jezdce 22 v elektricky vodivém kontaktu s dráhovým úsekem 21b odporové dráhy 21. Přitom je do činnosti uváděný elektrický odpor menší než odpovídající odpor na odporové dráze 21, čímž jezdec 22 přemosťuje odporovou dráhu 21. Prostřednictvím podélného posuvu jezdce 22 podél dráhových úseků 21a a 21b je proto snímatelný odpor mezi koncovými body 24 a 25 měnitelný. Tak vede posunutí jezdce 22 z polohy, která je znázorněna na obr. 3, směrem vpravo na podkladě prodloužení účinného odporu odporové dráhy 21 ke zvýšení snímacího odporu, zatímco posunutí směrem vlevo způsobí vzhledem ke zkrácení účinného odporu odporové dráhy 21 odpovídající snížení snímacího odporu.

Takové posuvné potenciometry jsou samy o sobě známé. Protože odporová dráha 21 má vzhledem k výrobním podmínkám vždy určité odchylky ve svém elektrickém odporu mezi koncovými body 24 a 25 a také relativní poloha jezdce 22 vzhledem k odporové dráze 21 se v závislosti na přípustných tolerancích mění, provádí se po montáži potenciometru 20 a nastavovacího členu 15 do skříně 11 ruční vrtačky 10 doladění odporu prostřednictvím dolaďovacího ústrojí, aby měl potenciometr 20 v určité nastavené poloze, například v základní poloze, požadovaný snímací odpor.

Podle vynálezu se navrhuje, aby nastavovací člen 15 a jezdec 22 byly opatřeny prostředky 26 pro nastavení vzájemné relativní polohy, přičemž tento nastavovací proces se provádí po jejich vložení do skříně 11 a nastavovací člen 15 a jezdec 22 se navzájem silově pevně a/nebo tvarově pevně spojí. U prvního příkladu provedení, který je znázorněn na obr. 2, je ktomu v nastavovacím členu 15 upraveno v posuvném směru jezdce 22 vytvořené upevňovací vybrání 27, ve kterém lze jezdec 22 ukotvit jeho koncem 28. V oblasti konce 28 je k tomu účelu upraven upevňovací jazýček 29, který v úhlu odstává od podélné části jezdce 22 a svou hranou 29a dosedá pod předpětí na západkovou plochu 30 upevňovacího vybrání 27. Působením předpětí je v podélném směru upravena část jezdce 22 zatlačována proti opěrné ploše 31 upevňovacího vybrání 27, která je protilehlá vzhledem k západkové ploše 30. Tak se vytváří silově pevné spojení, která zabraňuje relativnímu posunutí jezdce 22 proti nastavovacímu členu 15 při takových nastavovacích silách, které vznikají při normálním provozu potenciometru 20. Pokud je

-2CZ 285192 B6 západková plocha 30 upevňovacího vybrání 27 vytvořena relativně drsná nebo sestává z relativně měkké plastické hmoty, může se případně nastavit tvarový spoj zahákováním, případně zabořením hrany 29a do západkové plochy 30. Místo samostatného upevňovacího jazýčku 29 nebo případně k němu může být také konec 28 jezdce 22 ohnut do příložky 33, jak je to znázorněno na obr. 3. Příložka 33 dosedá také pod předpětím svou hranou 33a na západkovou plochu 30 a analogickým způsobem zabraňuje nežádoucímu posunutí jezdce 22 proti nastavovacímu členu 15.

Z obr. 4 je patrno, že upevňovací jazýček 29 je volně vyražen na všech stranách od jezdce 22 a je s ním spojen prostřednictvím zbytkového průřezu 32. Zbytkový průřez 32 je s výhodou upraven na dále do upevňovacího vybrání 27 zasahující straně upevňovacího jazýčku 29. protože tím se umožní výhodné vložení konce 28 jezdce 22 do upevňovacího vybrání 27 při zpětném propružení upevňovacího jazýčku 29.

Na obr. 5 je znázorněn druhý příklad provedení posuvné části potenciometru 20. Ty části, které jsou shodné nebo které shodně působí jako u předcházejícího příkladu provedení, jsou u tohoto příkladu provedení a u následujícího třetího příkladu provedení označeny shodnými vztahovými znaky. Mezi jezdcem 22 a mezi nastavovacím členem 15 jsou také vytvořeny prostředky 26 pro nastavování jejich vzájemné relativní polohy. V nastavovacím členu 15 je upevňovací vybrání 27 vytvořeno ve tvaru drážky ve tvaru písmene T, která je upravena pro uložení konce 28 jezdce

22. Drážka ve tvaru písmene T má podél svého podélného směru otvor 44, prostřednictvím kterého je vložený jezdec 22 přístupný zvnějšku. Jezdec 22 má blízko svého konce 28 ve tvaru písmene U vztahů vyklenuté místo 40 ohybu, ve kterém je centrálně ve vrcholku uspořádán otvor 4L V oblasti vrcholku místa 40 ohybu jsou upraveny na konvexní straně od jezdce 22 odstávající, vzhůru postavené jazýčky 42. Jazýčky 42 jsou na svých okrajích 43 zdrsněny, případně unášejí ozuby, což slouží pro ukotvení v západkové ploše 30 nastavovacího členu 15. Západková plocha 30 přitom může být případně také vytvořena z plastické hmoty.

Pro vložení jezdce 22 do upevňovacího vybrání 27 se nejprve zasune konec 28 až k jazýčkům 42. Při nasazení posuvného ústrojí, například tyčového nástroje, na otvor 41 lze stlačit tu oblast jezdce 22, která je vytvořena ve tvaru písmene U, proti jejímu předpětí, což umožní dále zasunout konec 28 do upevňovacího vybrání 27. Do upevňovacího vybrání 27 zasahující část jazýčku 22 se přitom opírá na opěrné ploše 31. Po odlehčení místa 40 ohybu se snaží toto místo 40 ohybu vytvořit svoje původní vyklenutí, přičemž zubové okraje 43 jazýčku 42 jsou zatlačovány proti západkové ploše 30 upevňovacího vybrání 27 a tak při normálním namáhání zabezpečují ukotvení jezdce 22 potenciometru 20. Přestavení relativní vzájemné polohy mezi jezdcem 22 a mezi nastavovacím členem 15 je přitom kdykoli možné, a to v obou směrech, po stlačení místa 40 ohybu.

Na obr. 6 je znázorněn třetí příklad provedení prostředků 26 podle vynálezu. Jezdec 22 má na svém konci 28, který zasahuje do upevňovacího vybrání 27, na jedné straně ozubení 46 a na své boční ploše 47, která je protilehlá vzhledem k ozubení 46, je vytvořen plošně. Plochá boční plocha 47 je prostřednictvím otočného čepu 48 zatlačována proti opěrné ploše 31 upevňovacího vybrání 27. Otočný čep 48 je jen velmi těžce, to znamená natuho, otočný kolem osy otáčení, upravené kolmo k posuvnému směsu stavěcího členu 15, a zabírá svou plášťovou plochou 49 do ozubení 46. Otáčením otočného čepu 48 lze zasunout jezdec 22 více nebo méně hluboko do upevňovacího vybrání 27. Na čelní straně otočného čepu 48 je upravena drážka 50 pro záběr s odpovídajícím otáčecím nástrojem. Otočný čep 48 je vyroben například z relativně měkké plastické hmoty, čímž se ozubení 46 zatlačuje do jeho plášťové plochy 49. Na podkladě tuhého uložení otočného čepu 48 v nastavovacím členu 15 je jezdec 22 proti nastavovacímu členu 15 při normálních nastavovacích silách neposuvně polohován. Prostřednictvím pootočení otočného čepu 48 lze kdykoli změnit podle požadavků vzájemnou relativní polohu mezi nastavovacím členem 15 a mezi jezdcem 22.

-3CZ 285192 B6

Nastavování požadovaného snímacího odporu na potenciometru 20 se uskutečňuje u všech tří příkladů provedení podle následujících kroků, případně operací způsobu. Nejprve se jezdec 22 a nastavovací člen 15 předběžné smontují, a to tak, že se konec 28 zasune do upevňovacího vybrání 27. Potom se vloží odporová dráha 21 a nastavovací člen 15 s jezdcem 22 do skříně ££. Potom se jezdec 22 uvede do předem stanovené nastavovací polohy na odporové dráze 21. Nakonec se prostřednictvím prostředků 26 mění relativní vzájemná poloha jezdce 22 a nastavovacího členu 15 tak dlouho, až je možné sejmout na potenciometru 20 požadovaný odpor. Přídavné odpory pro toto dolaďování nejsou potřebné.

U čtvrtého příkladu provedení, který je znázorněn na obr. 7 a 8, jsou shodné nebo shodně působící části s předcházejícími příklady provedení označeny shodnými vztahovými znaky. Potenciometr z předcházejících příkladů provedení je vytvořen jako otočný potenciometr 20. Otočný potenciometr 20 má skříň 1 la potenciometru, která je proti skříni 11 ručního obráběcího nástroje upravena pevně. Centrálně ve skříni 11a potenciometru je otočně uložen náboj 59, který vytváří přestavitelnou část otočného potenciometru 20. Mezi nábojem 59 a mezi skříní 1 la potenciometru jsou analogicky k předcházejícím příkladům provedení uspořádány jezdec 22 a odporové dráhy 21, přičemž u znázorněného čtvrtého příkladu provedení je jezdec 22 upevněn na náboj 59. Pootáčení náboje 59 proti skříni 11a potenciometru lze tak měnit mezi koncovými body otočného potenciometru 20 snímatelný elektrický odpor.

Paralelně k otočnému potenciometru 20 je uspořádáno ozubené kolo 61, které s jeho nábojem 59 vytváří společnou osu 60 otáčení a které je otočně uloženo na úložném čepu 62, pevně spojeném se skříni. Ozubené kolo 61 má centrální průchozí otvor 63, do kterého na jedné straně zasahuje až zhruba ke středu průchozího otvoru 63 úložný čep 62 a který lícuje s centrálním otvorem náboje 59.

Ozubené kolo 61 je v záběru s ozubením 64 nastavovacího členu 15, jak je to patrno z obr. 8, takže podélné posunutí nastavovacího členu 15 se přenáší na otočný pohyb ozubeného kola 61. Tento otočný pohyb lze přenášet prostřednictvím upevňovacího kolíku 65 na náboj 59. Upevňovací kolík 65 je k tomu účelu zatlačitelný do průchozího otvoru 63 ozubeného kola 61 a do centrálního otvoru náboje 59. Před tím je však podle vynálezu nastavitelná relativní poloha náboje 59 vzhledem k ozubenému kolu 61 prostřednictvím předmontované polohy upevňovacího kolíku 65, která je znázorněna na obr. 8.

Jak je patrno z obr. 8, je ozubené kolo 61 pevně spojeno s nastavovacím členem £5. Pro nastavení požadovaného snímacího odporu na otočném potenciometru 20 je proto podle vynálezu postačující nastavit relativní polohu mezi ozubeným kolem 61 a mezi nábojem 59. Potom je tato poloha zabezpečena upevňovacím kolíkem 65, kteiý se teprve po tomto nastavení vloží do průchozího otvoru 63. Upevňovací kolík 65 přitom tvoří vždy lisované uložení s ozubeným kolem 61 a s nábojem 59. Prostřednictvím vně ozubeného pouzdra 66, které je uspořádáno v průchozím otvoru 63, lze přídavně otočný spoj zdokonalit.

Nastavení požadovaného snímacího odporu na potenciometru 20 se uskutečňuje analogicky k tomu, jak to bylo popsáno ve třech předcházejících příkladech provedení. Nejprve se předběžně smontuje ozubené kolo 61 a nastavovací člen £5, jakož i otočný potenciometr 20. Upevňovací kolík 65 se zavede do centrálního otvoru náboje 59. Nastavovací člen 15 se uvede do požadované regulační polohy. Potom se náboj 59 prostřednictvím upevňovacího kolíku 65 pootáčí tak dlouho, až je možné na koncových bodech 24, 25 odporové dráhy 21 sejmout požadovaný odpor. Prostřednictvím zaražení upevňovacího kolíku 65 do ozubeného kola 61 se zajistí ta vzájemná relativní poloha náboje 59 a ozubeného kola 61. která je k dispozici. Náboj 59, ozubené kolo 61 a upevňovací kolík 65 v souladu s tím vytvářejí prostředky 26 pro nastavení relativní polohy jezdce, tvořeného nábojem 59, a nastavovacího členu £5.

-4CZ 285192 B6

Otočný potenciometr 20 může být společně s ozubeným kolem 61 upraven také jako společná konstrukční jednotka se samostatnou skříní, která se vloží do skříně 11 ruční vrtačky 10. Totéž platí i pro tři příklady provedení. Také odporová dráha 21, jezdec 22 a nastavovací člen 15 mohou tvořit konstrukční jednotku a mohou být uspořádány ve společné skříni, ze které vyčnívá tlakové odtahovací ústrojí, a která je vložena do skříně 11 ruční vrtačky 10. Dolaďování lze potom provádět již vně skříně H.

Claims (5)

1. Elektrický ruční obráběcí nástroj s potenciometrem, který je uspořádán ve skříni ručního obráběcího nástroje, který má ve skříni polohově pevně upravenou elektrickou odporovou dráhu a s elektrickou odporovou dráhou v elektricky vodivém tlačném kontaktu upraveného jezdce, který spolu s relativně vzhledem ke skříni posuvným nastavovacím členem vytváří posuvnou jednotku, přičemž ruční obráběcí nástroj je opatřen dolaďovacím ústrojím pro nastavení požadovaného snímacího odporu na potenciometru ve stanovené regulační poloze nastavovacího členu, vyznačující se tím, že dolaďovací ústrojí má prostředky (26) pro nastavení vzájemné relativní polohy jezdce (22) a nastavovacího členu (15) po jejich vložení do skříně (11).

2. Elektrický ruční obráběcí nástroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředky (26) pro nastavení vzájemné relativní polohy jezdce (22) a nastavovacího členu (15) mají v nastavovacím členu (15) ve směru posuvu nastavovacího členu (15) a jezdce (22) upravené upevňovací vybrání (27), ve kterém je zakotvitelný jeden konec (28) jezdce (22).

3. Elektrický ruční obráběcí nástroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že do upevňovacího vybrání (27) zasahující konec (28) jezdce (22) má pod předpětím na západkovou plochu (30) upevňovacího vybrání (27) dosedající hranu (29a; 33a) upevňovacího jazýčku (29), případně příložky (33).

4. Elektrický ruční obráběcí nástroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že jezdec (22) má v oblasti do upevňovacího vybrání (27) zasahujícího konce vzhůru ve tvaru písmene U vyklenuté místo (40) ohybu, které má bočně volně vystupující, vzhůru postavené jazýčky (42), které mají zdrsněné nebo klikatě vytvořené okraje, zabírající do odpovídající západkové plochy (30) upevňovacího vybrání (27).

5. Elektrický ruční obráběcí nástroj podle nároku 4, vyznačující se tím, že upevňovací vybrání (27) je vytvořeno jako drážka ve tvaru písmene T s otvorem (44), skrz který je místo (40) ohybu jezdce (22) stlačitelné a podélně posuvné.

6. Elektrický ruční obráběcí nástroj podle nároku 5, vyznačující se tím, že v jezdci (22) je vytvořen otvor (41) pro uložení posouvacího ústrojí.

7. Elektrický ruční obráběcí nástroj podle jednoho z nároků 3 nebo 4, vyznačující se tím, že nejméně západková plocha (30) upevňovacího vybrání (27) nastavovacího členu (15) je vyrobena z plastické hmoty.

8. Elektrický ruční obráběcí nástroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že do upevňovacího vybrání (27) zasahující konec (28) jezdce (22) je v dotykovém styku s otočným čepem (48), uloženým ztuha otočně v nastavovacím členu (15).

-5CZ 285192 B6

9. Elektrický ruční obráběcí nástroj podle nároku 6, vyznačující se tím, že otočný čep (48) je nejméně na své plášťové ploše (49) vyroben z plastické hmoty a svojí plášťovou plochou (49) je v záběru v ozubení (46), vytvořeném na jezdci (22).

5 10. Elektrický ruční obráběcí nástroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že potenciometr je vytvořen jako otočný potenciometr (20) mezi skříní (11a) potenciometru a mezi proti ní otočným nábojem (59), mezi kterými je upravena odporová dráha (21) s příslušným jezdcem (22), přičemž náboj (59) je v libovolné otočné poloze neotočně spojitelný s ozubeným kolem (61), které je v záběru s ozubením (64) nastavovacího členu (15).