CZ284880B6 - Způsob výroby kontinuální příze mechanickým vytahováním a příze vyrobené tímto způsobem - Google Patents

Abstract

Vytvoří se větší počet kontinuálních vláken (12) mechanickým vytahováním stužek termoplastické hmoty, vytékající z otvorů (11) alespoň jednoho zařízení (10). Na povrch alespoň části vláken (12) se před jejich sdružováním do nejméně jedné příze (14) ukládá směs v kapalném stavu, schopná reagovat při působení ultrafialového záření. Uvedená příze se poté navíjí ve formě návinu (18) na otáčející se nosič (17). Návin (18) se vystavuje během navíjení do cívky ultrafialovému záření prostřednictvím vhodného zařízení (20). Příze (14) je určena pro použití ve výrobě kompozitních materiálů.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby nitě z nekonečných vláken, při kterém se tvoří množina nekonečných vláken mechanickým vytahováním výchozích praménků termoplastické roztavené hmoty nebo hmot, vytékajících z otvorů nejméně jednoho zařízení, při čemž se na povrch alespoň části nekonečných vláken před jejich sdružováním do nejméně jedné nitě ukládá směs v kapalném stavu, schopná reagovat při působení ultrafialového záření.

Dosavadní stav techniky

Je již známo impregnovat pramen nebo tkaninu na bázi skleněných nití směsí reagující, když je vystavena ultrafialovému záření. Je tomu tak zejména v případě způsobu výroby popsaného ve francouzské patentové přihlášce FR-A-2 336 776 a jejím dodatku FR-A-2 382 079. Podle těchto dokumentů se pramen skleněných vláken, odebíraný z návinu, před pohybem rovnoběžně s trubicí vysílající ultrafialové záření nechá procházet lázní reaktivní směsi. Aby došlo kpolymeraci azesítění směsi impregnující pramen, je rychlost pohybu tohoto pramenu před vysílací trubicí poměrně malá.

Tento typ nepřímého způsobu má význam pouze tehdy, když omezení rychlosti pohybu na méně než jeden metr za sekundu může být považováno jako menší nevýhoda vzhledem k výhodám, které jinak tento způsob přináší.

Není tomu tak naproti tomu při přímém způsobu, kde je směs ukládána během způsobu výroby samotné skleněně nitě a kde způsob vyžaduje rychlost posunu větší než několik metrů za sekundu. Tento typ způsobu se používá například pro výrobu optických vláken. Každé optické vlákno se získává mechanickým vytahováním z konce předvýrobku změkčeného teplem. Od svého vytvoření musí být optické vlákno chráněno proti vlhkosti a jakémukoli možnému dotyku, schopnému vyvolat výskyt vad na jeho povrchu. Z tohoto důvodu se reakční směs nanáší na vlákna tak, že je zcela zapouzdřuje. Bezprostředně po nanesení tohoto povlaku je vlákno vystaveno ultrafialovému záření vysílanému jednou nebo více trubicemi, uloženými rovnoběžně sjeho dráhou, před tím, než je navíjeno do cívky. Jelikož rychlost vytahování optického vlákna může dosáhnout 5 až 10 metrů za sekundu a vrstva směsi, která musí být nanesena, není zanedbatelná, musí být rychlost polymerace nanášené hmoty vysoká. Složení takové směsi obsahuje nákladné složky a její použití vyžaduje někdy bezpečnostní opatření. Jeden takový způsob je popsán například v patentovém spisu USA č. 4 099 837.

V oboru skleněných nití, určených zejména k výztuži organických hmot, je rovněž známo ukládat směs reagující při působeni ultrafialového záření na povrch vláken během zvlákňovacího pochodu. Nekonečná vlákna získaná mechanickým vytahováním skleněných výchozích praménků, vycházejících z otvorů zvlákňovací trysky, jsou povlékána reakční směsí před tím, že se sdružují do nitě, která se vystavuje ultrafialovému záření na části své dráhy před jejím navíjením. Takový způsob je popsán v evropském patentovém spisu č. EP-81-243 275. Tento způsob je účelný jako všechny přímé způsoby, neboť dovoluje získat výrobek při vyloučení přídavného pochodu, náročného na čas, materiál i prostor. Podléhá však podroben různým omezením.

Rychlost vytahování nekonečných vláken, která je zpravidla mnohem vyšší, než rychlost vytahování optických vláken, vyžaduje použití mimořádně reaktivních směsí. Kromě jsou toho zdroj nebo zdroje ultrafialového záření seřízeny tak, aby soustřeďovaly uvedené záření na část dráhy nitě v úzkém pásmu. Polymerace a/nebo zesíťování směsi pokrývající nit je pravidelná,

-1 CZ 284880 B6 pokud se nevzdaluje od uvedeného pásma. Při zvýšených rychlostech může být nit uváděna do vibračního pohybu, který ji bude lehce oddalovat od uvedeného pásma, což povede k výchylkám míry přeměny směsi na části nitě. Kromě toho vyvolává vibrace nitě místně okamžité oddělování vláken nebo skupin vláken v oblasti ozáření. Polymerace a/nebo alespoň částečné zesíťování, k němuž dochází během této fáze oddělování, nedovoluje získat nit, jejíž celistvost je konstantní na celé délce.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit způsob výroby nitě z nekonečných vláken, prostý omezení známého stavu techniky. Jeho cílem je vytvořit přímý způsob výroby nitě z nekonečných vláken, schopné být povlečena směsí, jejíž reaktivita může být menší, než jaká se vyžaduje obvykle u známého způsobu. Vynález si rovněž klade za úkol získat nit, jejíž vlastnosti jsou rovnoměrné po celé délce.

Uvedeného cíle je dosaženo způsobem výroby nitě z nekonečných vláken, při kterém se tvoří množina nekonečných vláken mechanickým vytahováním výchozích praménků termoplastické roztavené hmoty nebo hmot, vytékajících z otvorů nejméně jednoho zařízení, při čemž se na povrch alespoň části nekonečných vláken před jejich sdružováním do nejméně jedné nitě ukládá směs v kapalném stavu, schopná reagovat při působení ultrafialového záření, jehož podstatou je, že se nit sdružená z jednotlivých nekonečných vláken s nanesenou směsí navíjí ve formě návinu na otáčející se nosič, a tento návin se vystavuje během navíjení působení ultrafialového záření.

Ve formě návinu se podle jednoho provedení vynálezu navíjí a ultrafialovému záření vystavuje směsová nit, obsahující nekonečná vlákna z nejméně dvou rozdílných termoplastických hmot. S výhodou jde o směsovou nit obsahující skleněná nekonečná vlákna a nekonečná vlákna z organické termoplastické hmoty.

Podle jiného provedení vynálezu se ve formě návinu navíjí nit obsahující výlučně skleněná nekonečná vlákna.

Tvořící se návin se podle dalšího znaku vynálezu vystavuje trvalému a rovnoměrnému působení ultrafialového záření v pásmu rozprostírajícím se po celé délce tvořícího se návinu.

Podle dalšího znaku vynálezu se návin navíjí na otáčející se nosič uváděný do kmitavého pohybu ve směru osy a vystavený periodickému působení ultrafialového záření.

Vzdálenost mezi zdrojem ultrafialového záření a povrchem tvořícího se návinu se podle dalšího znaku vynálezu udržuje konstantní během celého navíjecího pochodu.

Množství energie přijímané ozařovaným návinem se podle dalšího znaku vynálezu řídí v závislosti na rychlosti zvětšování tloušťky návinu.

Množství směsi, nanesené na nit a určené ztrátou žíháním, je s výhodou rovné 3 % nebo menší než 3 %.

V případě použití skleněných vláken ve směnové nitě je počet a/nebo průměr skleněných nekonečných vláken směnové nitě, která nit navinutá ve formě návinu obsahuje, je takový, že skleněná nekonečná vlákna tvoří 10 až 90 hmot.% uvedené nitě.

Směnová nit navinutá ve formě návinu s výhodou obsahuje organická nekonečná vlákna vytvořená na bázi hmoty zvolené ze skupiny polypropylenů, polyamidů nebo polyesterů.

-2CZ 284880 B6

Vynález přináší velké výhody vzhledem ke klasickému přímému způsobu, jak to ukazuje následující srovnání.

Podle známého přímého způsobu se polymerace směsi provádí na nit tím, že se vystavuje záření vysílanému jedním nebo více zdroji uloženými rovnoběžně s její dráhou. Pro zvýšenou, avšak běžnou rychlost vytahování skla, používanou v průmyslu výroby výztužných skleněných vláken, například 50 metrů za sekundu, je doba ozáření nitě 0,015 sekund při použití tří zdrojů ultrafialového záření v řadě, z nichž každý obsahuje trubici o délce 25 cm.

Při stejné rychlosti vytahování je střední doba ozařování nitě na tvořícím se návinu přibližně 0,5 sekund, s použitím jediného zdroje záření orientovaného k vnějšímu povrchu uvedeného návinu. Velmi značné zvýšení doby ozáření nitě, které může dosáhnout několika sekund, poskytuje možnost měnit výrobní podmínky v mezích dosud neočekávaných pro přímý způsob.

Ve srovnání se známým způsobem je tak možné pomocí vynálezu používat při podobných rychlostech vytahování mnohem méně reaktivní směs. Tato možnost značně rozšiřuje oblast tvorby směsí, použitelných v rámci přímého způsobu. Výrobky, jejichž reaktivnost je považována jako nedostačující pro použití ve složení směsi používané v přímém klasickém způsobu, jsou tak nadále díky vynálezu použitelné. Tato výhoda je značná zejména tehdy, když jsou takové výrobky slučitelné s různými hmotami, které se mají vyztužovat. Je možné uvést například uretanové a monoakrylátové monomery, které jsou slučitelné s hmotami typu polyamidů.

Jelikož vynález dovoluje použití méně reaktivních hmot, mohou tyto směsi být úspornější než ty, jaké se používají v současné době pro přímý způsob. Například fotoaktivní látky, čímž se rozumí jak fotoiniciátory, tj. složky přímo odpovědné za mezimolekulové štěpení, tak i fotosenzibilizátory, tj. složky vyvolávající aktivaci molekuly, mohou být používány v podílech značně nižších, než u směsí až dosud používaných pro přímý způsob. Tyto složky náleží přitom v reaktivních směsích k nejnákladnějším.

Pokud jde o fotoaktivní látky, bude tak klasická směs obsahovat s výhodou od 8 do 12 hmot. % fotoiniciátoru, jehož rychlost vytahování je zvýšená a/nebo když je požadovaná míra přeměny značná. U podobných rychlostí vytahování a podobných měr přeměny budou naproti tomu obsahovat směsi používané v rámci vynálezu pouze 3 až 5 % fotoiniciátorů.

Jako v každém způsobu polymerace je obtížné získat míru přeměny (konverze) vyšší než 75 %. Je však důležité dosáhnout vysokou míru přeměny, neboť, dovoluje zlepšit určité vlastnosti, jako například pevnost nitě v tahu. Kromě toho když je míra přeměny relativně malá, směs ukládaná na nit se může vyvinout nekontrolovaným způsobem v závislosti na podmínkách jejích podmínkách uskladňování. Tento jev přispívá k měnění vlastností nitě nepředvídatelným způsobem. Zejména vzhledem ke zvýšení doby ozáření dovoluje vynález zvýšit míry přeměny na úrovně obtížně dosažitelné, popřípadě dokonce nedosažitelné při přímém způsobu, kdy je nit ozařována v řadě.

Je rovněž možné použít velmi reaktivní směsi, která dovolí při použití vynálezu zvýšit rychlost tažení nitě. Tato možnost dovoluje vyrábět výrobky, které nebylo možné získat dle známého stavu techniky v rámci přímého způsobu, a to v důsledku vysokých rychlostí tažení, které vyžadují.

Vynález rovněž dovoluje dosáhnout rychlostí tažení vyšších než jsou ty, jaké se připouští v rámci známého přímého způsobu z dalšího důvodu. Podle tohoto posledního způsobu se totiž dá stabilita nitě v pásmu polymerace dodržet tím obtížněji, čím je rychlost tažení vyšší, z čehož vyplývají výše uvedené nedostatky.

-3 CZ 284880 B6

Vynález odstraňuje nedostatky, které vyplývají z vibrace nitě tím, že se její ozařování provádí, když byla uložena na návin, a že vzdálenost mezi vnějším povrchem tvořícího se návinu a zdroje ultrafialového záření je dobře definována. To dovoluje získat celistvou nit, opatřenou povlakem směsi, jejíž míra přeměny je konstantní v celé své délce.

Vynález dovoluje rovněž zjednodušit zařízení, které zajišťují provádění známého způsobu. Ve známém přímém způsobu tak může být polymerace reakční směsi být zlepšována násobením zdrojů ultrafialového záření, což dovoluje zvýšit intenzitu záření tím, že se soustřeďují na stejné místo nebo se zvyšuje doba ozáření při jejich umístění v řadě za sebou. Za stejných podmínek (povaha směsi, rychlost tažení atd.) dovoluje vynález získat ekvivalentní míru přeměny tím, že se použije jediný zdroj ultrafialového záření. Tento zdroj je uložen rovnoběžně s osou otáčení nosiče, na němž se návin navíjí. Je vybaven eliptickým nebo parabolickým reflektorem podle požadované koncentrace záření na povrch návinu.

Zdroj může být opatřen trubicí, jejíž délka se volí tak, aby ozařovala návin trvale na celé jeho výšce. Takový zdroj může být použit pro náviny s přímými boky.

Zdroj může být opatřen trubicí, jejíž délka je menší, než je celková výška návinu. Je tomu tak zejména v případě návinů velké výšky, tvořených na otáčejícím se nosiči, který se navíc posouvá pohybem kmitajícím kolmo na nit. Zdroj je tedy udržován proti oblasti navíjení nitě a ozařuje periodicky tvořící se návin.

Je samozřejmě možné používat několika zdrojů, jejichž trubice jsou uloženy rovnoběžně s osou nosiče, na němž se návin navíjí. Záření vysílaná těmito zdroji se mohou sbíhat ke stejné povrchové oblasti návinu a k rozdílným oblastem. Toto provedení ještě násobí možnosti seřízení, které nabízí vynález.

V určitých případech musí být ozařování návinu prováděno v plášti, který ho dovoluje obklopit atmosférou neutrálního plynu, jako je dusík, nebo vyloučit ozón vytvářený v přítomnosti vzduchu.

Značné zvyšování doby ozáření dovoluje snížit vysílací výkon zdrojů ultrafialového záření, zejména v přítomnosti atmosféry neutrálního plynu.

V určitém počtu případů je konečně možné dosáhnout míru přeměny, dostačující bez potřeby obklopovat nit atmosférou neutrálního plynu.

Obecně dovoluje pro nit obsahující relativně malé hmotnostní procento směsi pouhé ozáření návinu dosáhnout míru přeměny dostatečnou k zabránění značného lepení nitě na uvedený návin. Aby se dosáhl na nit vysoký procentuelní podíl směsi, je iychlost vytahování zpravidla snížena a vibrace, jimž je nit vystavena, jsou potom zanedbatelné. Kromě toho uděluje zvýšený procentuelní podíl směsi niti výbornou soudržnost. Za těchto podmínek se doporučuje podrobovat nit před navíjením záření alespoň jednoho ozařovače, aby se vyvolal začátek polymerace a/nebo zesíťování směsi před dotykem uvedené nitě s návinem. To vylučuje slepování závitů nitě mezi sebou, které by učinilo návin nepoužitelný. Může být tak prováděna mnohem úplnější polymerace vzhledem k ozařování návinu. Ztráta žíháním, měřící tento hmotnostní procentuelní podíl směsi, je rovná nebo menší než 3 %. Nad touto hodnotou vznikají rizika slepení mezí závity.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojený výkres, znázorňující schematický čelní pohled na zařízení pro provádění vynálezu.

-4CZ 284880 B6

Příklady provedení vynálezu

Obrázek znázorňuje schematický čelní pohled na zařízení umožňující provedení vynálezu. Obsahuje zvlákňovací trysku (matrici) 10 obecně z kovové slitiny, vyhřívanou elektrickým odporovým ohřevem Joulovým teplem. Tato zvlákňovací tryska slouží k přetavování skla nebo k udržování skla pocházejícího z neznázoměného zdroje v roztaveném stavu.

Dno zvlákňovací trysky 10 je perforováno velkým počtem otvorů, prodloužených nebo neprodloužených trubicemi 11 malého průměru, odkud vytékají praménky roztaveného skla. Tyto výchozí praménky jsou mechanicky vytahovány do nekonečných vláken 12.

Tato nekonečná vlákna 12, tvořící nejméně jedno vějířovité vláknové seskupení, procházejí okolo povlékacího zařízení 13, kde jsou povlékány reaktivní směsí. Toto zařízení 13, dobře známé pro odborníka v oboru, je tvořeno aplikátorem obloženým plstí, zvlhčenou reakční směsí pomocí dávkovacího čerpadla.

Vlákna 12 takto povlečená směsí jsou sdružována do nitě 14 pomocí ústrojí, jako je sdružovací kladka 15. Tato nit je potom vedena alespoň jedním vodicím ústrojím, například přes váleček 16, než je navíjena na otáčející se vřeteno 17. Toto vřeteno 17 je poháněno motorem upevněným v neznázoměném rámu. Nit 14 je navíjena ve formě návinu 18 pomocí rozdělovacího ústrojí 19 této nitě, jako je nabírací šnek.

Když je nit 14 je v dotyku s návinem 18, je vystavena působení ultrafialového záření pomocí ozařovacího zařízení 20. Toto zařízení obsahuje vysílací trubici 21, která může být vysokotlaká, středotlaká nebo nízkotlaká, buzená pomocí elektrod nebo mikrovln. Vysílací trubice může být dotována vzácnými plyny nebo halogenidy kovů a bude v zásadě volena pro své vysílací spektrum. Vysílací spektrum, povaha a obsah různých složek, které tvoří reakční směs, jakož i množství energie přijímané návinem, je jeden z faktorů, jehož volba dovolí získat požadovanou míru přeměny.

Za trubicí 21 je umístěn parabolický reflektor 22, který sdružuje do ohniska záření na určeném pásmu návinu 18. Soustava trubice/reflektor je uložena na skříni, pevně spojené s nosičem 24 pomocí kluzné tyče 25. Tato tyč dovoluje zpočátku seřizovat vzdálenost mezi trubicí 21 a povrchem vřetena 17. Když je požadovaná míra přeměny velmi vysoká, je tato vzdálenost udržována konstantní během celého pochodu navíjení. Naopak když je požadovaná míra přeměny nižší než okolo 90 %, je žádoucí udržovat konstantní vzdálenost mezi povrchem tvořícího se návinu aozařovačem a obměňovat v čase množství energie přijímané návinem. V prvním případě může být ozařovač uložen na rameno, jehož oddalovací pohyb od osy vřetena je ovládán obslužným zařízením. Ve druhém případě je množství energie řízeno systémem clon, jehož ovládání do uzavření je ovládáno zvyšováním tloušťky návinu. Trubice 21 se volí tak, aby tvořící se návin byl podroben trvalému a rovnoměrnému působení ultrafialového záření, které vysílá na pásmo rozprostírající se po celé délce návinu.

Čas, během kterého je nit ozařována, závisí na tvaru návinu, a tedy do určité míry na ústrojí zvoleném pro rozdělování nitě po uvedeném návinu, rychlosti navíjení a šířce ozařovacího pásma. Tento čas může být řízen v závislosti na požadované míře přeměny, který závisí na následném použití získané nitě. Při všech podmínkách jinak stejných tak může být tato doba zvyšována nebo zmenšována tím, že se rozšiřuje nebo zmenšuje pásmo ozařování, a to vzhledem k přítomnosti soustavu kluzných clon, osazených na ozařovači, jejichž stupeň otevření ovládá šířku vysílaného záření.

Srovnávací příklad dovolí lépe posoudit výhody vynálezu vzhledem k přímému způsobu, při kterém je nit liniově ozařována.

-5CZ 284880 B6

Příklad A

V tomto příkladě bude popsána výroba nitě podle známého stavu techniky.

Skleněná nit se vyrábí pomocí zvlákňovací trysky z platiny-rhodia, vyhřívané Joulovým teplem (elektrickým odporovým ohřevem) a opatřené 400 otvory. Sklo napájející zvlákňovací trysku má složení obsahující v podstatě oxid křemičitý, oxid hlinitý, oxidy alkalických zemin, jako vápníku a eventuelně hořčíku a oxid boritý. Tento typ skla je obecně znám pod názvem sklo E. Reakční směs se ukládá na nekonečných vláknech během vytahování, a to prostřednictvím aplikátoru obloženého plstí.

Nit je vystavena postupně na její dráze mezi dvěma vodítky ultrafialovému záření, vysílanému třemi ozařovacími zařízeními v řadě. Každé zařízení je opatřeno trubicí s rtuťovými parami o délce 25 cm a výkonu 120 W na lineární centimetr trubice. Eliptický reflektor za trubicí zajišťuje sbíhání záření při průchodu nitě.

Příze tvořená 408 vlákny o středním průměru 9 pm má jemnost 68 tex. Rozdělovači ústrojí bylo zvoleno tak, aby se získal návin s přímými boky.

Příklad B

V tomto příkladě bude popsána výroba nitě podle vynálezu. Nit se vyrábí ze stejné zvlákňovací trysky, napájené stejným sklem, ve stejných podmínkách. Návin, rovněž s přímými boky, je ozařován zařízením opatřeným trubicí se rtuťovými parami o délce 40 cm a výkonu 80 W na lineární centimetr trubice. Za trubici je umístěn parabolický reflektor.

Směs, nanášená na dvě nitě, má následující složení, vyjádřené v hmotnostních procentuelních podílech:

- isobutylstearát 4,25 %

- silikon-akrylát 14,25 % (dodávaný pod označením Ebeciyl 1360 společnosti Union Chimique Belge)

- diakrylát-karbonát 14,25 % (dodávaný pod označením Acticryl CL 993 společností Harcros)

- N-vinylpyrrolidon 33,25 %

- Ethoxylovaný trimethylolpropantriakrylát 19,00 % (dodávaný pod označením SR 454 společností Cray Vallée)

- 1-hydroxyhexyl-fenylketon 10,00 % (dodávaný pod označením Irfacure 184 společností Ciba-Geigy)

- Ethoxylovaný trimethoxysilan 5,00 % (dodávaný pod označením Silane Y 5889 společností Union Carbide).

Ztráta žíháním u obou nití je řádově 1 %. Pevnost každé z nití byla změřena na zkušebních vzorcích délky 15 cm, namáhaných tahem při rychlosti 400 mm/min. Střední pevnost v přetržení při tahu je 1237 MPa pro nit ozářenou liniově a 1650 MPa pro nit získanou podle vynálezu.

Míra přeměny směsi výše uvedeného typuje v rozmezí od 60 do 75 % pro liniově ozářenou nit a vyšší než 90 % pro nit podle vynálezu.

Způsobilost nití pro tkaní byla zkoušena na stavu s Mullerovým prohozem. Je nevalná pro nit ozářenou liniově a dobrá pro nit podle vynálezu.

-6CZ 284880 B6

Tento příklad slouží pouze pro názornost a nepředstavuje omezení. Vynález se hodí na nitě vytvořené na bázi jiných skel, zejména skel známých pro udělování výborných mechanických vlastností nití. Vynález se tak vztahuje i na nitě vytvořené na bázi skel obsahujících v podstatě oxid křemičitý, jako například skel známých pod označení sklo R, nebo obsahující zejména oxid křemičitý, oxid hlinitý a oxid hořečnatý, jako je například sklo známé pod označením sklo S.

Vynález se hodí zejména na nitě tvořené na bázi skel známých pro jejich chemický odpor vůči silně zásaditým prostředím. Je tomu tak zejména v případě nití dodávaných po značkou CEMFIL, jejichž složení obsahuje v podstatě oxid křemičitý, oxid zirkonu a alkalické oxidy.

Vynález se hodí také na nitě tvořené na bázi skel obsahujících více než 90 hmot. % oxidu křemičitého nebo oxidu boritého, známých pro jejich nízkou dielektrickou konstantu a tečny úhlu ztráty jako sklo D.

Vynález se hodí rovněž na směsové nitě, tvořené například sdružováním vláken ze skla E a organických termoplastických vláken. Taková nit se vyrábí přímo, například způsobem popsaným v evropské patentové přihlášce EP-A-367 661. V tomto typu nitě je počet a/nebo průměr skleněných vláken, které obsahuje, takový, že skleněná vlákna tvoří obecně od 10 do 90 hmotnostních % uvedené nitě. Organická hmota, vytlačovaná a tvarovaná přes matrici, tvořící zvlákňovací hlavu, se zvolí mezi polypropyleny, polyamidy nebo polyestery.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby nitě z nekonečných vláken, při kterém se tvoří množina nekonečných vláken mechanickým vytahováním výchozích praménků termoplastické roztavené hmoty nebo hmot, vytékajících z otvorů nejméně jednoho zařízení, přičemž se na povrch alespoň části nekonečných vláken před jejich sdružováním do nejméně jedné nitě ukládá směs v kapalném stavu, schopná reagovat při působení ultrafialového záření, vyznačený tím, že se nit sdružená z jednotlivých nekonečných vláken s nanesenou směsí navíjí ve formě návinu na otáčející se nosič, a tento návin se vystavuje během navíjení působení ultrafialového záření.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se ve formě návinu navíjí a ultrafialovému záření vystavuje směsová nit, obsahující nekonečná vlákna z nejméně dvou rozdílných termoplastických hmot.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačený tím, že se ve formě návinu navíjí a ultrafialovému záření vystavuje směsová nit obsahující skleněná nekonečná vlákna a nekonečná vlákna z organické termoplastické hmoty.
4. 4. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se ve formě návinu navíjí nit obsahující výlučně skleněná nekonečná vlákna.
5. 5. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačený tím, že tvořící se návin se vystavuje trvalému a rovnoměrnému působení ultrafialového záření v pásmu rozprostírajícím se po celé délce tvořícího se návinu.
6. 6. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačený tím, že návin se navíjí na otáčející se nosič uváděný do kmitavého pohybu ve směru osy a vystavený periodickému působení ultrafialového záření.
7. 7. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž6, vyznačený tím, že vzdálenost mezi zdrojem ultrafialového záření a povrchem tvořícího se návinu se udržuje konstantní během celého navíjecího pochodu.
8. 8. Způsob podle nejméně jednoho z nároků laž6, vyznačený tím, že množství energie přijímané ozařovaným návinem se řídí v závislosti na rychlosti zvětšování tloušťky návinu.
9. 9. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že množství směsi, nanesené na nit a určené ztrátou žíháním, je určeno hmotnostním procentuelním podílem, který je rovný 3 % nebo menší než 3 %.
10. 10. Způsob podle nároku 3, vyznačený tím, že počet a/nebo průměr skleněných nekonečných vláken směsové nitě, který nit navinutá ve formě návinu obsahuje, je takový, že skleněná nekonečná vlákna tvoří 10 až 90 hmotn. % uvedené nitě.
11. 11. Způsob podle nároku 3, vyznačený tím, že směsová nit navinutá ve formě návinu obsahuje organická nekonečná vlákna vytvořená na bázi hmoty zvolené ze skupiny polypropylenů, polyamidů nebo polyesterů.