CZ283753B6

CZ283753B6 - Způsob monitorování výkonu recirkulační řídící soustavy a zařízení k provádění způsobu

Info

Publication number: CZ283753B6
Application number: CZ951062A
Authority: CZ
Inventors: David Kalix
Original assignee: Keystone International Holdings Corp.
Priority date: 1992-10-27
Filing date: 1992-12-09
Publication date: 1998-06-17
Also published as: SK54895A3; HUT76244A; NO951599D0; US5261437A; EP0746715A1; CZ106295A3; FI951976A; CA2147885A1; HU9501033D0; EP0746715A4; FI951976A0; NO951599L; BR9207168A; JPH08502134A; SK279932B6; WO1994010489A1; PL308534A1; AU3276593A; KR950704638A

Abstract

Podle způsobu monitorování výkonu recirkulační řídící soustavy se usměrňuje tekutina recirkulační řídící soustavou, obsahující hlavní vstup (12), jímž se udržuje minimální průtok, hlavní výstup (14) a recirkulační výstup (16) a píst (26) s pístovou komorou (24) pro regulování průtoku tekutiny recirkulačním výstupem (16). Získavají se údaje o tlaku tekutiny protékající hlavním vstupem (12), údaje o tlaku tekutiny protékající hlavním výstupem (14), dále údaje o tlaku tekutiny v pístové komoře (24) a tyto údaje se zpracují pro analyzování výkonu recirkulační soustavy. Zařízení k provádění způsobu obsahuje hlavní vstup (12), hlavní výstup (14) a recirkulační výstup (16), dále prostředek k získávání údajů o tlaku tekutiny protékající hlavním vstupem (12), prostředek k získávání údajů o tlaku tekutiny protékající hlavním výstupem (14) a prostředek k získávání údajů o tlaku tekutiny protékající soustavou a usměrňované do recirkulačního výstupu (16), a analyzátor pro analyzování získaných údajŕ

Description

(57) Anotace:

Způsob monitorování činnosti recirkulační řídicí soustavy, podle kterého se usměrňuje kapalina recirkulační řídicí soustavou, obsahující hlavní vstup (12). Jímž se udržuje minimální průtok, hlavní výstup (14) a recirkulační výstup (16) a píst (26) s pístovou komorou (24) pro regulování průtoku kapaliny recirkulačním výstupem (16), přičemž se získávají údaje o tlaku kapaliny, protékající hlavním vstupem (12), dále se získávají údaje o tlaku kapaliny, protékající hlavním výstupem (14), dále se získávají údaje o tlaku kapaliny v pístové komoře (24), a tyto údaje se zpracují pro analyzování činnosti recirkulační soustavy. Zařízení k provádění způsobu obsahuje hlavní vstup (12), hlavní výstup (14) a recirkulační výstup (16), dále prostředek k získávání údajů o tlaku kapaliny, protékající hlavním vstupem (12), prostředek k získávání údajů o tlaku kapaliny, protékající hlavním výstupem (14), a prostředek k získávání údajů o tlaku kapaliny, protékající soustavou a usměrňované do recirkulačního výstupu (16), a analyzátor pro analyzování získaných údajů ke stanovení činnosti soustavy.

Způsob k monitorování činnosti recirkulační řídicí soustavy a zařízení k provádění způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká řídicích soustav nebo ventilů, a zejména způsobu a zařízení k monitorování činnosti recirkulačních řídicích soustav nebo ventilů.

Dosavadní stav techniky

Recirkulační řídicí soustava se často používá u odstředivých čerpadel k zamezení přehřátí čerpadla. Přehřátí se zamezí udržováním stálého minimálního průtoku čerpadlem. V období malého požadavku na odběr kapaliny z čerpadla recirkulační řídicí soustava recirkuluje automaticky dostatečné množství kapaliny z výstupu čerpadla pro udržení alespoň minimálního průtoku čerpadlem. Recirkulovaná tekutina se potom vede zpět do nádrže. Recirkulační řídicí soustava může obsahovat kombinaci různých ventilů nebo jeden recirkulační řídicí ventil. Ventil takového typu je popsán v patentovém spisu US 4 967 783, je zcela samostatný a zahrnuje průtokový senzor, obtokový řídicí ventil a vícestupňový ventil na snižování tlaku, všechny umístěné v jednom tělese. Další recirkulační řídicí ventily jsou popsány v patentových spisech US 4,779,639 a US 4,942,502.

Nevýhodou recirkulační řídicí soustavy nebo ventiluje, že pracovník obsluhy zařízení může jen velmi obtížné ověřit jejich správnou činnost. Často se provádí zbytečná demontáž zařízení a kontrola určitých součástí. Avšak ani demontáží se nedá ověřit, zda ventil pracuje skutečně správně za všech provozních podmínek. Kromě toho kontrolu a opravu ventilu obvykle provádějí kvalifikovaní pracovníci. To sebou přináší dodatečné náklady a plánovací problémy.

Trvale správná činnost recirkulačních soustav je rozhodující pro ochranu čerpadla. Úkolem předmětu vynálezu je proto monitorování činnosti ventilu během jeho provozu.

Dalším úkolem vynálezu je umožnit dálkové monitorování recirkulačních řídicích ventilů. Dalším úkolem vynálezu je vytvořit indikátor činnosti ventilu. A úkolem vynálezu je také umožnit průběžné monitorování ventilu.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje způsob a zařízení k monitorování a analyzování činnosti recirkulační řídicí soustavy podle vynálezu. Tlak kapaliny, protékající řídicí soustavou, se podle vynálezu měří přímo tlakovými a rozdílovými tlakovými převodníky v hlavním vstupu, v hlavním výstupu a v recirkulační dráze řídicí soustavy. Když prostředek k regulaci průtoku kapaliny do recirkulačního výstupu obsahuje píst s pístovou komorou, zjišťuje se tlak v recirkulační dráze měřením tlaku v pístové komoře. Údaje o tlaku se přenášejí do analyzátoru k rozpoznání činnosti ventilu.

Vynález zahrnuje způsob monitorování činnosti recirkulační řídicí soustavy, do které je vedena kapalina, přičemž řídicí soustava má hlavní vstup, hlavní výstup a recirkulační výstup. Způsobem podle vynálezu se získávají údaje o tlaku kapaliny, protékající soustavou, v hlavním vstupu do soustavy, dále se získávají údaje o tlaku kapaliny, protékající soustavou, v hlavním výstupu ze soustavy a získávají se údaje o tlaku kapaliny, protékající recirkulační dráhou soustavy. Pokud recirkulační řídicí soustava obsahuje prostředek k regulaci průtoku kapaliny do recirkulačního výstupu, který obsahuje píst s pístovou komorou, zjišťuje se během činnosti této soustavy tlak

- 1 CZ 283753 B6 v recirkulační dráze měřením v pístové komoře. Získané údaje o tlaku se analyzují k rozpoznání činnosti ventilu.

Vynález také obsahuje zařízení pro monitorování a analýzu činnosti recirkulační řídicí soustavy. Zařízení obsahuje prostředek k získávání údajů o tlaku kapaliny, protékající soustavou, v hlavním vstupu do soustavy, dále prostředek k získávání údajů o tlaku kapaliny, protékající soustavou, v hlavním výstupu ze soustavy a prostředek k získávání údajů o tlaku kapaliny, protékající recirkulační dráhou soustavy. Pokud recirkulační řídicí soustava obsahuje prostředek k regulaci průtoku kapaliny do recirkulačního výstupu, který obsahuje píst s pístovou komorou, zařízení získává tlak kapaliny, protékající recirkulační dráhou, v pístové komoře během činnosti této soustavy. Získané údaje o tlaku se analyzují k rozpoznání činnosti ventilu.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude blíže osvětlen pomocí přiloženého výkresu. Pro objasnění vynálezu je na výkrese znázorněno jeho výhodné provedení, ale samozřejmě se předpokládá, že vynález není omezen uvedeným konkrétním uspořádáním a vybavením. Na obr. 1 je v řezu schematicky znázorněn recirkulační ventil podle výhodného provedení, na obr. 2 je tento ventil znázorněn v řezu 2-2 podle obr. 1 se zobrazením recirkulačního výstupu a polohy tlakového snímače, na obr. 3 je schematicky znázorněna spojená ventilová monitorovací a analytická soustava, na obr. 4 je graficky znázorněn záznam tlaku ventilu při jeho činnosti a na obr. 5 je znázorněn vývojový diagram, zobrazující sekvenci logické operace pro analyzování záznamu tlaku ventilu podle obr. 1.

Příklady provedení wnálezu

Způsob podle vynálezu obsahuje monitorování kritických parametrů činnosti recirkulační řídicí soustavy během jejího provozu. Těmito parametry jsou tlak kapaliny, protékající hlavním vstupem soustavy, tlak kapaliny, protékající hlavním výstupem soustavy, nebo rozdíl mezi vstupním a výstupním tlakem, a tlak kapaliny, protékající recirkulačním výstupem soustavy. Když recirkulační řídicí ventil obsahuje regulační ventil a pístové ústrojí pro regulování průtoku kapaliny recirkulačním výstupem, jak je uvedeno v patentovém spisu US 4,967,783, je výhodné měřit a monitorovat tlak kapaliny v pístové komoře, spíše než v recirkulačním výstupu. Údaje o tlaku kapaliny jsou přednostně shromažďovány přímo tlakovým a rozdílovým tlakovým převodníkem a přenášeny do analytického zařízení, kde se údaje analyzují k rozpoznání činnosti ventilu.

Na obr. 1 a 2 je znázorněno monitorovací zařízení recirkulačního řídicího ventilu podle vynálezu. Recirkulační řídicí ventil 10 obsahuje hlavní těleso 11 s hlavním vstupem 12 a hlavním výstupem ]4. Hlavni vstup 12 je propojený s prvním regulačním ventilem 17 recirkulačním kanálkem 20.

Recirkulační kanálek 20 je propojen s pouzdrem 22. v němž je posuvně uložen píst 26, spojený na druhé straně s recirkulačním výstupem 16 pomocí otvoru 15. Když je požadován odběr z čerpadla, což odpovídá poklesu výstupního tlaku v hlavním výstupu 14. uvede se do činnosti druhý regulační ventil 28, pomocí něhož se naplní pístová komora 24 kapalinou. V průběhu plnění pístové komory 24 kapalinou je posuvný píst 26 tlačen nahoru směrem k dorazu na pouzdru 22, a tím reguluje průtok kapaliny k recirkulačnímu výstupu 16.

Tlakový převodník 30 snímá tlak kapaliny v hlavním vstupu 12 otvorem 31 a převádí a předává tyto údaje ve formě elektronického signálu. Podobně tlakový převodník 36 snímá tlak kapaliny v pístové komoře 24 otvorem 37. Rozdílový tlakový převodník 32 měří rozdíl mezi tlaky

-2CZ 283753 B6 kapaliny v hlavním vstupu 12 otvorem 31 a v hlavním výstupu 14 otvorem 33. Jako vhodný tlakový převodník nebo rozdílový tlakový převodník může být použit model 1151HP a 1151DP, komerčně dostupný u firmy Rosemount, lne., Eden Prairie, Missouri.

Na obr. 3 je znázorněna recirkulační kontrolní soustava a monitorovací zařízení, obsahující recirkulační řídicí ventil z obr. 1 a 2. Kapalina z čerpadla 40 vstupuje do recirkulačního řídicího ventilu 10 hlavním vstupem 12 a vychází hlavním výstupem 14 podle požadavku uživatele 42 na odběr kapaliny. Je zřejmé, že funkcí recirkulačního řídicího ventilu 10 je udržování alespoň minimálního průtoku čerpadlem 40 k zamezení jeho přehřátí. Když požadavek uživatele 42 na odběr kapaliny z čerpadla poklesne pod hodnotu minimálního průtoku čerpadlem 40, recirkulační řídicí ventil 10 usměrní proud kapaliny do recirkulačního výstupu 16 navíc k proudu, protékajícímu hlavním výstupem 14. Do recirkulačního výstupu 16 se odkloní dostatečné množství kapaliny, takže součet průtoků výstupy 14 a 16 se rovná alespoň minimálnímu průtoku, požadovanému pro čerpadlo 40. Tímto způsobem může být vždy dodržen průtok vstupem 12, a tím i čerpadlem 40, nad hodnotou minimálního průtoku usměrněním dodatečného proudu do recirkulačního výstupu 16. Tlakový převodník 30 vstupního tlaku, rozdílový tlakový převodník 32 a tlakový převodník 36 pístového tlaku přenášejí příslušné údaje vhodnými vodiči 44, 46 a 48, znázorněnými čárkovaně, do analyzátoru 50 činnosti recirkulačního ventilu. Analyzátor 50 přijímá a analyzuje přenášené údaje o tlaku a indikuje činnost ventilu.

Křivky, vynesené v souřadnicích tlak - průtok na obr. 4, tvoří názorný příklad charakteristiky řídicího recirkulačního ventilu 10 ve výhodném provedení podle obr. 1 a 2. Křivky přestavují předpokládané hodnoty údajů tlaku kapaliny jako funkce průtoku hlavním výstupem 14. Vodorovná osa 52 představuje hlavní průtok hlavním výstupem 14 v galonech za minutu (1/min) a je zde označena jako, hlavní průtok. Svislé osy 54 a 55 představují tlak kapaliny v librách na čtvereční palec (kPa).

Křivka 56 vstupního tlaku představuje tlak kapaliny v hlavním vstupu 12 jako funkci hlavního průtoku hlavním výstupem 14, předaný převodníkem 30 vstupního tlaku. Křivka 58 pístového tlaku představuje tlak kapaliny v pístové komoře 24 jako funkci hlavního průtoku, předaný převodníkem 36 pístového tlaku. Podobně křivka 60 rozdílového tlaku představuje rozdíl tlaků mezi hlavním vstupem 12 a recirkulačním výstupem 16 jako funkci hlavního průtoku hlavním výstupem 14, předaný převodníkem 32 rozdílového tlaku. Křivka 57 představuje zdvih talíře 21 uvnitř ventilu 10 a je znázorněna pouze pro porovnání. Křivka 59 představuje obtok CV ventilu 10 jako funkci hlavního průtoku a je také znázorněna pouze pro porovnání.

Podle vysvětlujícího příkladu je recirkulační ventil podle vynálezu určen ktomu, aby začal odklánět tekutinu recirkulačním výstupem 16, když hlavní průtok hlavním výstupem 14 poklesne pod 500 gpm (1890 1/min), jak je znázorněno bodem 61.

Z hodnoty 500 gpm (1890 1/min) je vedena svisle čárkovaná přímka 62, protínající všechny tři křivky tlaku k indikaci předpokládaných hodnot tlaku v uvedených místech při průtoku 500 gpm (1890 1/min), pod kterým je nutná recirkulace. Nad 500 gpm (1890 1/min) není nutná recirkulace. Čárkovaná přímka 62 protíná křivku 60 rozdílového tlaku v bodě 64, který odpovídá hodnotě 5 psi (34,5 kPa) a je označen jako nastavovací bod rozdílového tlaku. Jakákoliv hodnota rozdílového tlaku, která je shodná s hodnotou nastavovacího bodu rozdílového tlaku 5 psi (34,5 kPa) nebo je vyšší, označuje, že hlavní průtok hlavním výstupem 14 je alespoň shodný nebo vyšší než požadovaný minimální průtok 500 gpm (1890 1/min), a tedy není požadována recirkulace recirkulačním výstupem 16.

Z porovnání křivky 56 vstupního tlaku a křivky 58 pístového tlaku, je zřejmé, že kdykoliv je hlavní průtok hlavním výstupem 14 na hodnotě minimálního průtoku 500 gpm (1890 1/min) nebo vyšší (křivky 56 a 58. znázorněné napravo od čárkované přímky 62), křivka 58 pístového tlaku je

-3CZ 283753 B6 v podstatě shodná s křivkou 56 vstupního tlaku. Ale, když hlavní průtok klesne pod hodnotu minimálního průtoku 500 gpm (18901/min), (vlevo od čárkované přímky 62), křivka 58 pístového tlaku klesne na méně než polovinu hodnoty křivky 56 vstupního tlaku. Tato drastická změna pístového tlaku je přímým důsledkem toho, že průtok je zaveden do recirkulačního výstupu 16, když hlavní průtok klesne pod hodnotu minimálního průtoku.

Tyto křivky mohou být použity k analyzování činnosti recirkulačního řídicího ventilu 10. Nejdříve se zjistí stav hlavního průtoku hlavním výstupem 14. Kdykoliv je hodnota rozdílového tlaku vyšší než hodnota v nastavovacím bodu 64 rozdílového tlaku (5 psi (34,5 kPa) podle uvedeného příkladu), je hlavní průtok hlavním výstupem 14 vyšší než požadovaný minimální průtok a tedy není nutná recirkulace. Tento stav je označen jako vysoký průtok. Stejně, kdykoliv je hodnota rozdílového tlaku nižší než hodnota v nastavovacím bodu 64 rozdílového tlaku, je hlavní průtok nižší než požadovaný minimální průtok a je nutné provádět recirkulaci recirkulačním výstupem 16. Tento stav je označen jako nízký průtok. Když je znám stav průtoku hlavním výstupem 14, je zjištěna skutečná činnost řídicího ventilu JO. Když je stav hlavního průtoku hlavním výstupem 14 vysoký (není požadována recirkulace), pístový tlak by měl být v podstatě shodný se vstupním tlakem, jak je znázorněno křivkami 56 a 58 vpravo od čárkované přímky 62. Když je pístový tlak nižší než vstupní tlak, je to pravděpodobně proto, že tekutina prosakuje regulačním ventilem řídicího ventilu 10 a recirkulačním výstupem 16. Když je stav průtoku vysoký a pístový tlak je v podstatě poloviční nebo nižší než polovina vstupního tlaku, je otevřen recirkulační obtokový ventil. Stejně, když je stav průtoku nízký (je požadována recirkulace), tlak v pístové komoře by měl činit polovinu vstupního tlaku nebo méně, jak je znázorněno křivkami 56 a 58 vlevo od čárkované přímky 62. Když pístový tlak není tak nízký, je recirkulační obtok v důsledku chyby uzavřený, žádná tekutina nerecirkuluje a nedodrží se tak minimální požadovaný průtok čerpadlem 40.

Je zřejmé, že křivky, znázorněné na obr. 4, slouží pouze pro účely názornosti. Každý recirkulační ventil typu podle výhodného provedení bude mít svoji specifickou hodnotu v nastavovacím bodu 64 rozdílového tlaku závislou na typu ventilu a na požadovaném minimálním průtoku pro čerpadlo, které má být chráněno.

Podle obr. 3 a 5 bude nyní popsán analyzátor 50. Získané údaje vstupního tlaku, pístového tlaku a rozdílového tlaku se přenesou do analyzátoru 50 pomocí vodičů 44, 46 a 48, znázorněných čárkovaně. Odborníci v oboru vědí, že existuje mnoho způsobů k přenosu údajů o tlaku, zahrnujících elektrické analogové signály, elektrické digitální signály, a rovněž přenosová média, jako jsou vodiče, optická vlákna nebo rádiové signály. Způsob přenosu, použitý u tohoto vynálezu, je analogový přenos pomocí vodičů. Analyzátor 50 obsahuje indikační světelný panel 70, obsahující světelné indikátory 94, 96, 98, 100 a 102, a vnitřní, neznázoměný, elektrický obvod, který analyzuje údaje o tlaku podle naprogramované logické operace, jak je znázorněno na obr. 5, který bude dále popsán.

Na obr. 5 je uveden běžný vývojový diagram v blokovém uspořádání. Jednotlivé bloky kosočtvercového tvaru představují logické operace, jako je porovnávání údajů, a obdélníkové bloky představují krok v sekvenci jednotlivých kroků, např. rozsvícení světelného indikátoru.

Logická operace začíná vstupem všech tří odečtů tlaku do vstupního bloku 72. V tomto bodě se v rozhodovacím bloku 74 rozhoduje, jestli je hlavní průtok ventilem 10 a výstupem 14 vysoký nebo nízký. Rozhodnutí se provede porovnáním odečtu rozdílového tlaku s předem nastavenou hodnotou nastavovacího bodu rozdílového tlaku. Jestliže je rozdílový tlak nižší, vývojový diagram pokračuje na blok 76. Jestliže je rozdílový tlak vyšší, vývojový diagram pokračuje na blok 84. Pro tento okamžik předpokládejme, že rozdílový tlak je nižší a vývojový diagram pokračuje na blok 76. Blok 76 rozsvítí na světelném panelu 70 světelný indikátor 94 nízkého hlavního průtoku pro indikaci, že je vyžadována recirkulace recirkulačním výstupem 16 pro udržení minimálního průtoku. V rozhodovacím bloku 78 se porovnává pístový tlak s polovinou

-4 CZ 283753 B6 vstupního tlaku. Jestliže je pístový tlak nižší než polovina vstupního tlaku, vývojový diagram pokračuje na blok 80, přičemž se na světelném panelu 70 rozsvítí světelný indikátor 96 otevřeného obtoku, a indikuje tak, že recirkulační ventil řádně pracuje. Jestliže však místo toho pístový tlak není nižší než polovina vstupního tlaku, vývojový diagram pokračuje na blok 82, přičemž se na světelném panelu 70 rozsvítí světelný indikátor 102. indikující, že obtok je v důsledku chyby uzavřený, a že tedy recirkulační ventil řádně nerecirkuluje kapalinu.

Při návratu na blok 74 se nyní předpokládá vysoký tlak a že vývojový diagram pokračuje na blok 84. Blok 84 rozsvítí světelný indikátor 100 pro indikaci, že hlavní průtok je vysoký (není požadována recirkulace). Vývojový diagram pokračuje na bloky 86 a 90. V rozhodovacím bloku 86 se rozhodne, jestli je pístový tlak nižší než vstupní tlak. Jestli je výsledek rozhodování kladný, pokračuje vývojový diagram na blok 88, přičemž se rozsvítí světelný indikátor 98, indikující průsak regulačního ventilu. Jestliže výsledek rozhodování v bloku 86 není kladný, tato část vývojového diagramu končí.

Při návratu na blok 90 se rozhodne, jestli je hodnota pístového tlaku nižší než polovina hodnoty vstupního tlaku. Jestli je výsledek rozhodování kladný, pokračuje vývojový diagram na blok 92, přičemž se rozsvítí světelný indikátor 96, indikující, že obtok je otevřený. Rozsvícený světelný indikátor 96 v kombinaci s rozsvíceným světelným indikátorem 100 indikuje vážný problém ventilu.

Bylo zjištěno, že tato logická operace je průběžná. Jelikož tyto tři hodnoty tlaku se průběžně monitorují a analyzují, logická operace se průběžně opakuje. Když se mění hodnoty, mění se také rozsvícení světelných indikátorů. Elektrické obvody výhodného provedení k vykonávání uvedené logické operace získávají údaje jako analogové signály z převodníků 30, 32 a 36. Signály se potom převádějí na digitální signály a zpracovávají se v kombinačních logických obvodech k dosažení požadovaného výstupu nebo indikace. Odborníci v tomto oboru snadno pochopí, jak sestavit takové zařízení, a rovněž alternativní způsoby provádění logické operace, včetně zavedení údajů do programovatelného mikroprocesoru. Alternativní způsoby a zařízení pro indikaci nebo zobrazování výsledků logické operace jsou také dobře známé a zahrnují zobrazování těchto výsledků na monitoru. Analyzátor 50 může být umístěn v místě řídicího ventilu 10 nebo na vzdáleném stanovišti. Kromě analyzátoru 50 se může použít vzdálený analyzátor 104, který získává potřebné signály pomocí vodičů 106, znázorněných čárkovaně. Na světelném panelu 70 mohou být také přidány vhodné štítky pro každý světelný indikátor.

Odborníkovi v oboru bude zřejmé, že popsané provedení může být změněno, aniž by došlo k překročení rozsahu vynálezecké koncepce. Je proto samozřejmé, že tento vynález se neomezuje na určité popsané provedení, ale pokiývá všechny modifikace, které jsou zahrnuty do rozsahu vynálezu, jak je definován v patentových nárocích.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob monitorování činnosti recirkulační řídicí soustavy, obsahující kroky usměrňování tekutiny recirkulační řídicí soustavou, obsahující hlavní vstup (12), jímž se udržuje minimální průtok, hlavní výstup (14), recirkulační výstup (16) a píst (26) v pístové komoře (24) pro regulování průtoku tekutiny recirkulačním výstupem (16), vyznačující se tím, že se získávají údaje o tlaku kapaliny, protékající hlavním vstupem (12), údaje o tlaku kapaliny, protékající hlavním výstupem (14), údaje o tlaku kapaliny v pístové komoře (24), a tyto údaje se využijí k analýze činnosti recirkulační soustavy.

- 5 CZ 283753 B6
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že údaje o tlaku kapaliny, procházející hlavním výstupem (14), jsou získány ve formě tlakového rozdílu mezi tlakem tekutiny v hlavním vstupu (12) a v hlavním výstupu (14).
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že krok využití získaných údajů obsahuje kroky výpočtu tlakového rozdílu mezi získaným tlakem kapaliny, procházející hlavním vstupem (12), a získaným tlakem kapaliny, procházející hlavním výstupem (14), a porovnání vypočítaného tlakového rozdílu s předem určenou hodnotou nastavovacího bodu tlakového rozdílu, porovnání získaného tlaku v pístové komoře (24) se získaným vstupním tlakem a použití výsledku porovnání tlakového rozdílu s předem určenou hodnotou nastavovacího bodu tlakového rozdílu a výsledku porovnání tlaku v pístové komoře (24) se vstupním tlakem k zjištění činnosti soustavy.
4. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že krok použití získaných údajů obsahuje kroky porovnání zíkaného tlakového rozdílu s předem určenou hodnotou nastavovacího bodu tlakového rozdílu, porovnání získaného tlaku v pístové komoře (24) se získaným vstupním tlakem a použití výsledků těchto porovnání ke zjištění činnosti soustavy.
5. Zařízení k monitorování činnosti recirkulační řídicí soustavy, obsahující hlavní vstup (12), jímž se udržuje minimální průtok, hlavní výstup (14), recirkulační výstup (16), píst (26) v pístové komoře (24) pro regulování průtoku kapaliny do recirkulačního výstupu (16), vyznačující se tím. že obsahuje prostředek k získávání údajů o tlaku tekutiny, protékající hlavním vstupem (12), prostředek k získávání údajů o tlaku tekutiny, protékající hlavním výstupem (14), a prostředek k získávání údajů o tlaku tekutiny v pístové komoře (24), prostředek pro analyzování získaných údajů ke zjištění činnosti soustavy.
6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že získané údaje o tlaku tekutiny, protékající hlavním výstupem (14), tvoří tlakový rozdíl tlaku mezi tlakem tekutiny v hlavním vstupu (12) a v hlavním výstupu (14).
7. Zařízení podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že prostředek pro analyzování získaných údajů obsahuje logické operační zařízení.