CZ283397B6 - Inhalátor - Google Patents

Abstract

Inhalátor je opatřen prostředky, kterými může být inhalován materiál v práškové formě. Množství nádobek (205) na přášek, které mají prohlubně s práškem, může být jednotlivě přesouváno do stanoviště pro užívání, které je spojeno s inhalačními prostředky (214, 215, 216). Inhalační prostředky (214, 215, 216) obsahují výstup (215) spojený s otevřenou nádobkou (205) průchodem (216), který má stěny spolupracující s prohlubní pro vytvoření difuzéru. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká inhalačního zařízení pro použití při inhalaci materiálu v práškové formě. Vynález se zejména týká zařízení, prostřednictvím kterého může být inhalován lék v práškové formě.

Dosavadní stav techniky

Inhalátory jako zařízení pro inhalaci materiálu v práškové formě, zejména pro inhalaci léku, jsou dostatečně známé ajsou popsány například v GB-A-2242134 a ve WO 92/00771.

Mezinárodní patentová přihláška WO 92/00771 popisuje inhalační zařízení se skladovací komorou pro inhalovaný prášek a dávkovači prvek ve tvaru kalíšku, tento dávkovači prvek může být spojen s inhalačním průchodem, propoje má, s náůstkem. Dávkovači prvek je tedy posunutelný mezi první polohou, v níž je do prvku uložena odměřená dávka a mezi druhou 20 polohou, v níž je prvek spojen s průchodem pro inhalaci a vystaven proudu vzduchu, takže je vytvořen difuzér.

Podstata vynálezu

Řešením je inhalátor pro inhalaci materiálu v práškové podobě, který obsahuje prostředky pro držení nádoby na prášek v místě užívání, která je opatřena prohlubní obsahující prášek a inhalační prostředky pro umožnění inhalování prášku z nádoby v místě užívání, inhalační prostředky obsahují výstup spojený s otevřenou nádobkou průchodem, který má stěny 30 spolupracující s prohlubní pro vytvoření difuzéru. Podstata vynálezu spočívá v tom, že tvar pro hlubně odpovídá tvaru průchodu.

Vynález je dále upraven pro použití takových inhalačních prostředků v inhalátoru popsaném v GB-A-2242134, u kterého alespoň jedna nádobka na prášek je definována mezi dvěma 35 vzájemně oddělitelnými prvky a který obsahuje prostředky představující otvírací stanoviště pro zmíněnou nádobku a prostředky pro vzájemné odtržení prvků na tomto otvíracím stanovišti pro otevření nádobky.

Vynález je dále upraven pro použití takových inhalačních prostředků v inhalátoru podle WO 40 92/00771, u kterého je vytvořena skladovací komora pro prášek, který má být inhalován, a dávkovači prvek, který je určen pro zajištění alespoň jednoho dávkovacího kalíšku definujícího alespoň jednu nádobku na prášek, přičemž tento dávkovači prvek je posunutelný mezi první polohou, ve které je nádobka u skladovací komory pro přijetí dávky prášku, který má být inhalován, a druhou polohou, která představuje místo užívání.

Vynález je dále popsán na příkladech s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je bokorys v částečném řezu prvního provedení vynálezu;

Obr. 2 je zvětšený pohled zdola na horní část provedení podle obr. 1;

- 1 CZ 283397 B6

Obr. 3 je řez rovinou ΠΙ-ΙΠ z obr. 2, zobrazující pouze jednu část znázorněnou na obr. 2;

Obr. 4 je perspektivní pohled na zařízení užívající principy obr. 1 až obr. 3;

Obr. 4a je pohled shora na část zařízení podle obr. 4;

Obr. 4b je vertikální řez částí zařízení z obr. 4, zobrazující podrobněji konstrukci náústku;

Obr. 5 znázorňuje jednu nádobku na prášek;

Obr. 6a a obr. 6b znázorňují provedení užívající otočné šoupátko, přičemž obr. 6a je řez X-X z obr. 6b; a

Obr. 7a a obr. 7b, a obr. 8a a obr. 8b jsou pohledy odpovídající obr. 6a a obr. 6b s komponenty v jiných polohách;

Obr. 9 je částečný podélný řez dalším provedením vynálezu;

Obr. 9a znázorňuje detail provedení z obr. 9;

Obr. 10a a obr. 10b jsou schematické řezy homí části provedení z obr. 9 a obr. 9a v její nepracovní a pracovní poloze;

Obr. 11 je řez částí zobrazenou na obr. 10b; a

Obr. 12 je schematický podélný řez dalším provedením vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

V provedení znázorněném na obr. 1 až obr. 4 je vytvořeno těleso 201, ve kterém je vytvořen kanál 202 obecně tvaru písmene U. Tento kanál 202 zahrnuje první rovnou část 203, která obsahuje sadu 204 nepoužitých, to jest obsahujících prášek, nádobek 205 na prášek, a druhou rovnou část 206, která obsahuje sadu 207 použitých, to jest prázdných, nádobek. U spodního konce sady 204 je píst 208 a u spodního konce sady 207 je píst 209. Aby se vytvořil patřičný tlak, jev kanálu 202 umístěna pružina 210, která je spirálová, a to jedním koncem proti pístu 208 a druhým svým koncem proti pístu 209. Pružina 210 má koncové části 210a a 210b ve kterých jsou její sousední závity od sebe poněkud oddáleny, zatímco ve zbývající délce pružiny 210 jsou závity uloženy vzájemně těsně u sebe. Tím je způsobeno, že pružina 210 vytváří pružný prvek s v podstatě konstantní délkou a s v podstatě konstantní tlačnou silou, která se vytváří pouze koncovými částmi 210a a 210b.

Na tomto místě by mělo být uvedeno, že mohou být použita i jiná provedení pružiny. Tak by mohla být použita například jednoduchá tlačná pružina se závity od sebe oddálenými po celé své délce. Pro dosažení stejného tlačného účinku jako s popsanou pružinou 210 je třeba ovšem použít relativně silný drát, který je pak možno hůře ohnout v zakřivené části kanálu 202, který má obecně tvar písmene U. Jinou možností je použít pružný plochý pásek kovu nebo plastu s krátkou tlačnou pružinou na každém konci. To má tu výhodu, že plochý pásek může být vyroben s vysokou pružností a může být tedy ohnut s větším poloměrem než běžná pružina s kruhovým průřezem. Nevýhodou je zde ovšem přidání dalších částí a, v případě plastového pásku, materiál může po čase změnit tvar. Ještě další možností je použít plochý pásek vytvarovaný na každém konci do integrálních pružin ve tvaru Z. Tím se vytvoří značně pružná pružina, přičemž není použito více než jedné části. Taková pružina musí být ovšem pečlivě

-2CZ 283397 B6 konstruována, aby se dosáhlo příslušného tlaku. Pro výrobu pásku je výhodnější použít kov, protože plastové pásky mohou změnit tvar.

Shora je k tělesu 201 uchyceno víko 211, které má vybrání 212, které je pravoúhlé ve vertikálním i vodorovném řezu. Ve vybrání 212 je posuvně upraveno šoupátko 213. Víko 211 má vzduchový vstup 214 a výstup 215 pro vzduch a prášek. V praxi je výstup 215 spojen s náůstkem nebo s dílem nasazeným na nos pro inhalování, což ovšem na obr. 1 není znázorněno. Šoupátko 213 má průchod 216. který je otevřen do spodní plochy šoupátka 213. Pokud je šoupátko 213 ve své krajní levé poloze (na obr. 1 je znázorněno ve střední poloze) je otvor průchodu 216 propojen s horním koncem sady 214 konce průchodu 216 jsou propojeny se vzduchovým vstupem 214 a s výstupem 215. Pokud je tedy šoupátko 213 ve své krajní levé poloze, způsobuje inhalace uživatele náůstkem nebo dílem nasazeným na nos, upevněným na výstup 215, že vzduch protéká vzduchovým vstupem 214 a tím také průchodem 216 strhává prášek z nejvýše uložené nádobky 205 na prášek v sadě 204 a nese jej ven výstupem 215. Každá nádobka 205 na prášek má ve svém horním povrchu prohlubeň pro uchování prášku, přičemž tvar této prohlubně je výhodně takový, že tvoří plynulé pokračování s přilehlými stěnami průchodu 216, čímž se zvyšuje účinnost strhávání prášku z prohlubně proudem vzduchu. Jak je z obr. 1 patmé, tvoří kombinace vzduchového vstupu 214, výstupu 215 a průchodu 216 s prohlubní v nádobce 205 na prášek difuzér.

Šoupátko 213 pracuje tak, aby přeneslo každou nádobku 205 po jejím použití ze shora sady 204 ne vršek sady 207. Šoupátko 213 je podrobněji znázorněno na obr. 2 a obr. 3. Je patmé, že má na své spodní straně zahloubení 217, které je na jedné straně ohraničeno patou 218 a na druhé straně rampou 219. Jak se šoupátko 213 pohybuje zleva doprava (při pohledu na všechny obr. 1 až obr. 3), pata 218 zabírá za levou hranu nádobky 205, která je na vrchu sady 204. Šoupátko 213 posune tuto nádobku na vršek existující sady 207 použitých nádobek. Vodicí spodní hrana 220 šoupátka 213 zůstává v kontaktu svrškem existující sady 207 dokud se přední hrana nové použité nádobky 205 nedostane nad hranu sady 207. To zajišťuje, že nová použitá nádobka může zaujmout požadovanou pozici na vršku existující sady 207.

Pokud je pak šoupátko 213 posunuto směrem doleva, je sada 207 postupně stlačována, jak pravá hrana horní nádobky v sadě je přitlačována rampou 219, dokud není nad vrškem sady 207 vodicí spodní hrana 220. Během tohoto pohybu šoupátka 213 vlevo je horní nádobce v sadě 207 zabráněno v pohybu doleva nevratným úchytem, který je zajištěn dvojicí čepů 221. Tyto čepy 221 prochází otvory 223 ve víku 211 a jsou vzájemně tlačeny k sobě prostřednictvím pružných prvků 222, jak je znázorněno na obr. 2. Mohou být ovšem použity jakékoliv jiné prostředky pro přitlačení. Vnitřní konce čepů 221 zkoseny tak, že, přestože zabraňují šoupátku vést nádobky zprava doleva, nezabraňují šoupátku vést nádobky zleva doprava.

Jedna z nádobek, s prohlubní 205a, je ve zvětšeném měřítku znázorněna na obr. 5. Jak je patmé, je obecně pravoúhlého tvaru, ale se dvěma protilehlými zkosenými hranami. Toto uspořádání je výhodné z hlediska činnosti nevratného uchycení na obr. 2.

Šoupátko 213 se může pohybovat tam a zpět, například prostřednictvím páky 224. jejíž část je znázorněna čerchovanou čarou na obr. 3. Páka 224 je otočně upevněna na tělese 201 pomocí hřídele 225, který prochází vývrtem 226, znázorněným na obr. 1. Páka 224 na obr. 1 znázorněna není. Páka 224 je opatřena obloukovou štěrbinou 227, která přijímá konec kolíku 228, který je pevně upevněn na šoupátku 213. Pohyb páky 224 je znázorněn ve směru pohybu hodinových ruček, takže kolík 228 a tím i šoupátko 213 jsou neseny směrem doprava.

Použití kolíku a štěrbiny vytváří pohyb naprázdno mezi pákou 224 a šoupátkem 213. U vlastního inhalačního zařízení může být tento pohyb naprázdno využit jako pohyb, ve kterém je víko uzavírající zařízení posunuto ze zavřené do otevřené polohy. V praxi by páka 224 tedy mohla být sama tvořena víkem, přičemž by počáteční část otevíracího pohybu víka neměla vliv na šoupátko -3 CZ 283397 B6

213 a závěrečná část otevíracího pohybu víka by sloužila k přivedení poslední použité nádobky 205 ze sady 204 na sadu 207, a tím by vystavila novou nádobku na vrchu sady 204 pro použití. Příklad takového uspořádání je znázorněn na obr. 4, obr. 4a a obr. 4b. Toto uspořádání obsahuje těleso 231 s kanálem 232 ve tvaru písmene U, tlačnou pružinu 232 a šoupátko 233. Inhalátor je uzavřen otočně upevněným náústkovým víkem 234, který tvoří páku pro pohyb šoupátka proti síle pružiny. Víko 234 je otočně upevněno na tělese 231 prostřednictvím hřídelů 237 a má obloukové štěrbiny 238 do kterých zabírají kolíky 239, které jsou upevněny k šoupátku.

Inhalátor má náústek 235. Náústek 235 je dutý a má v sobě difuzní průchod 240. Tento průchod 240 má vzduchový vstup 241, do kterého se vzduch dostává výhodně otvorem 242 v náústku. Otvor 242 je uzavřen, pokud je víko 234 ve své zavřené poloze, jak je znázorněno. Šoupátko 213 a nádobka 205 společně definují část stěn difuzního průchodu.

Princip činnosti šoupátka jev podstatě stejný jako na obr. 1 až obr. 3 až na to, že čepy 221 a pružné prvky 222 jsou nahrazeny jednou pružinou 236 ve tvaru písmene U. Jak je zobrazeno na obr. 4a, jsou nádobky 205 upraveny tak, že jsou opatřeny výřezy 205b, přičemž konce pružiny 236 zabírají do těchto výřezů použitých nádobek v sadě 207. Jak se každá nádobka přesouvá ze sady 204 do sady 207, tlačí na konce pružiny 236.

Zařízení zobrazená na obr. 1 až obr. 3 a obr. 4 používají šoupátko s lineárním pohybem. U alternativního zařízení se šoupátko pohybuje v oblouku pomocí otočně upevněného prvku, jak je znázorněno na obr. 6a, 6b, 7a, 7b, 8a a 8b.

V provedeních na obr. 6 až obr. 8 je šoupátko tvořeno částí náústku přiléhajícího k tělesu, ve kterém je uložena sada nádobek na prášek. Na těchto obrázcích je těleso označeno vztahovou značkou 250, náústek 251, sada 252 nepoužitých nádobek a sada 253 použitých nádobek.

Náústek 251 a těleso 250 jsou vzájemně natočitelné o úhel 90° kolem podélné osy zařízení, to jest kolem osy, která je kolmá k rovině obrázků 6b, 7b, a 8b. Popis vychází z toho, že těleso je pevné a otáčí se náústek, aleje zřejmé, že vzájemné otáčení těchto částí může nastávat různými způsoby. Otáčení je omezeno na 90° prostřednictvím kolíku 259, který je vytvořen na horním povrchu tělesa 250 a který se pohybuje v obloukové dráze 260, vytvořené ve spodní částí náústku 251. Toto otáčení o 90° odpovídá skutečnosti, že sada 252 a sada 253 jsou uloženy vzájemně o 90° kolem osy otáčení náústku 251. Je ovšem zřejmé, že sady mohou být vzájemně uloženy pod jinými úhly, v takovém případě by se úhel otáčení patřičně lišil.

V poloze zobrazené na obr. 6a a 6b, nádobka na vrcholu sady 252 nepoužitých nádobek leží ve výřezu 254 ve spodní části náústku 251. To není patrné na obr. 6a a 6b, ale je to zřejmé z obr. 7a. Nádobka na vrcholu sady 253 použitých nádobek je tlačena dolů částí šikmé rampy 255, která je také vytvořena ve spodní části náústku 251. Nádobka na vrcholu sady 253 použitých nádobek je držena v zákrytu se zbytkem sady pomocí pružného nevratného úchytu 256, vytvořeného v homí části tělesa 250.

Aby se zařízení pootočilo do polohy, ve které může být použito, otočí se náústek 251 proti směru hodinových ruček vzhledem k tělesu 250, jak je patrné z obr. 6b, 7b a 8b. To je naznačeno šipkami na každém z těchto obrázků. Na počátku tohoto pootáčení je nádobka na vrcholu sady 252 nepoužitých nádobek prázdná, protože z této nádobky bylo naposledy inhalováno. Jak je naznačeno na obr. 7a a 7b, tato prázdná nádobka 257 se začíná posouvat na vrchol sady 253 použitých nádobek a tlačí předcházející homí nádobku v sadě 253 dolů, zatímco se šikmá rampa 255 posouvá od sady 253.

Jakmile je přesun prázdné nádobky 257 dokončen, zvedne se za ní pružný nevratný úchyt 256. jak je znázorněno na obr. 8b. Difuzér 258 v náústku 251 je nyní v poloze nad plnou nádobkou na

-4CZ 283397 B6 vrcholu sady 252 nepoužitých nádobek a zařízení je ve své naplněné poloze připravené pro inhalaci.

Poté co uživatel dokončil inhalaci prášku z horní nádobky, otočí se náústek 251 po směru hodinových ruček o 90°, aby se zařízení uvedlo zpět do polohy znázorněné na obr. 6a a 6b. Během tohoto otáčení je přemístěná prázdná nádobka 257 šikmou rampou 255 stlačena dolů do sady 253 použitých nádobek a pružný nevítaný úchyt 256 zabrání této prázdné nádobce 257 v posunu zpět k sadě 252. Po dokončení tohoto otáčení ve směru hodinových ruček o 90°, se nově vyprázdněná nádobka na vrcholu sady 252 posune nahoru do výřezu 254 v náůstku 251 a je připravena pro příští operaci.

Obr. 9 a 9a zobrazují další provedení, u kterého, podobně jako u provedení na obr. 1 až 8, je kanál tvaru písmene U, který obsahuje sadu nepoužitých nádobek a sadu použitých nádobek. Jako v případě provedení na obr. 1 až 4, jsou přechodovým pohybem nádobky posouvány z vršku jedné sady na vršek druhé sady.

Zařízení obsahuje těleso 300, u kterého má výstupní hubička formu náústku 302. Alternativně by bylo možné upravit zařízení pro inhalaci nosem místo ústy, v takovém případě by náústek byl nahrazen dílem nasazovaným na nos. Totéž platí i pro ostatní zde popisovaná provedení. Výstupní konec náústku 302 je uzavřen víkem 304, které je otočně upevněno na tělese 300 pomocí otočného čepu 306. Nádobky na prášek jsou uloženy ve dvou sadách v kazetě 307. Zpočátku jsou všechny nádobky v sadě 308, která sestává z množství nepoužitých (to jest plných) nádobek doplněných jednou prázdnou nádobkou, která působí jako počáteční víčko pro uzavření vršku sady. Vrškem je pro tento účel konec sady bližší náústku 302. Sada použitých (to jest prázdných) nádobek se vytváří během činnosti zařízení v komoře 310. V tělese 300 je vytvořeno okénko 311. kterým je možné vidět sadu prázdných nádobek, pokud dostatečné množství nádobek téměř naplnilo komoru 310. To upozorní uživatele, že plné nádobky jsou téměř spotřebovány.

Konec sady 308 vzdálený od náústku 302 je usazen na pružinovém prvku 312, který zahrnuje horní člen 314, spodní člen 316 a tlačnou pružinu 318, která tlačí členy 314 a316 vzájemně od sebe. Proti spodnímu členu 316 tlačí jeden konec tlačného prvku 320 ve tvaru písmene U. Tlačný prvek 320 je uložen kolem vodícího povrchu 322, kolem kterého může klouzat, a jeho druhý konec tlačí proti vložce 324, která je znázorněna na obr. 9a a která je posuvná v komoře 310. Tlačný prvek 320 má formu pružné destičky, například z plastu. Vodicí povrch 322 je upraven na jednom konci tyče 326, jejíž druhý konec tvoří povrch, proti kterému může tlačit jeden konec pružiny 328, jak je patrné na obr. 9a. Druhý konec této pružiny 328 tlačí proti konci nože 330, jehož účel je popsán níže.

Otočný čep 306, který zajišťuje otočný pohyb mezi víkem 304 a tělesem 300, nese zalomené rameno 332. Výhodně je upravena dvojice zalomených ramen, jedno na každém konci otočného čepu 306. pouze jedno z těchto ramen je vidět na obr. 9. Zalomené rameno 332 a otočný čep 306 se otáčejí s víkem 304 a tím se otáčejí vůči tělesu 300.

Pod vnitřním koncem náústku 302, který je definován deskou 334. je upevněno šoupátko 336, které je pohyblivé příčně vzhledem k podélné ose náústku 302, to jest ve směru nahoru a dolů při pohledu na obr. 9. Šoupátko 336 má třmen 338, který je zachycen zalomeným ramenem 332 po otočení ramenem ve směru hodinových ruček ze znázorněné polohy o úhel přibližně 45° Pokud je vytvořeno druhé zalomené rameno 332, je vytvořen také odpovídající druhý třmen 338 pro záběr s ním. Šoupátko má také tlačný povrch 340. kterým může zabírat za zakřivený povrch na zalomeném ramenu 332. Účel této úpravy je popsán níže ve spojení s činností zařízení. Z obr. 9 je dále patrné, že šoupátko 336 má na jednom svém konci patku 342. Konec zajišťovací západky 344. ovladatelné tlačítkem 346, zabírá za patku 342 a je tlačen do záběrové polohy přítlačnou

- 5 CZ 283397 B6 pružinou 348. Dokud zajišťovací západka 344 zabírá za patku 342 nemůže se šoupátko 336 pohybovat.

Jak již bylo uvedeno, je na počátku úplná sada 308 sestávající zcela z nepoužitých nádobek až na nádobku nejbližší náústku. Komora 310 je prázdná. Při použití inhalátoru uživatel stlačí tlačítko 346 proti síle přítlačné pružiny 348. aby vysunul zajišťovací západku 344 ze záběru s patkou 342. Zatímco stále drží tlačítko 346 v této poloze, otáčí uživatel víkem 304, aby otevřel náústek 302. Prvních 45° tohoto otočného pohybu nemá vliv na činnost zařízení, což umožňuje například, aby tento pohyb byl prováděn někým, zejména dítětem, kdo si hraje s inhalátorem, aniž by se posunovalo šoupátko. Další úhlový pohyb za počátečních 45° způsobí, že zalomené rameno 332 zabere za třmen 338 a, pokud je zajišťovací západka 344 stále mimo záběr s patkou 342, šoupátko 336 je příčně posouváno. Zabezpečení zařízení proti nežádoucí činnosti je zvýšeno tím, že příčný pohyb nemůže nastat, pokud uživatel v tomto okamžiku nedrží dole tlačítko 346.

Na počátku tohoto pohybu je prázdná nádobka na vrcholu sady 308 ve vybrání 350 na spodní straně šoupátka. Příčný pohyb šoupátka přenáší prázdnou nádobku z vrcholu sady 308 za nůž 330, který je přitlačen proti síle pružiny 328, takže prázdná nádobka je na konci vložky 324. Vložka je tak stlačena a její pohyb je přenesen tlačným prvkem 320 na pružinový prvek 312. V tomto okamžiku se horní člen 314 nemůže dále pohybovat, takže výsledkem je, že spodní člen 316 je stlačen o vzdálenost rovnou tloušťce nádobky. Prázdná nádobka, která nyní tlačí proti vložce 324, tvoří počátek sady použitých nádobek.

Výše popsaný pohyb prázdné nádobky přivede plnou nádobku do zákrytu s otvorem 352 na spodní straně šoupátka. Dvojice průchodů 354, 356, se kterými je otvor 352 propojen, je v zákrytu s dírou, která je spojena s vnitřkem náústku 302, respektive s dírou 358 v desce 334, kterou může vstupovat vzduch z vnějšku zařízení. Pokud tedy nyní uživatel inhaluje náústkem, proudí vzduch dovnitř dírou 358 a průchodem 356, strhává prášek z nádobky a proudí ven průchodem 354 do náústku a tím do uživatele. Jak je patrné z obr. 11, definují díra 358, průchody 354 a 356 a vnitřek náústku 302, společně s prohlubní v nejvýše uložené nádobce na prášek, strukturu, která tvoří difúzér.

Pokud je víko 304 otočeno zpět do své uzavřené polohy, zabírá povrch na zadní straně zalomeného ramena 332 s tlačným povrchem 340 na šoupátku 336 a tlačí šoupátko 336 zpět do jeho původní polohy. Během tohoto pohybu zabraňuje nůž 330 prázdné nádobce, aby se pohybovala zpět na vrchol sady 308. Zařízení je nyní připraveno, aby uživatel mohl zopakovat právě popsanou operaci. Právě popsaná provedení jsou zařízení, která jsou určená na vyhození po spotřebování všech nádobek. Alternativně by ovšem zařízení mohlo obsahovat vyměnitelnou kazetu se sadami nepoužitých a použitých nádobek, přičemž s touto kazetou by se najednou měnily všechny použité nádobky. Kazeta by obsahovala všechny části mechanismu šoupátka pro přenos nádobky z jedné sady do druhé.

Provedení znázorněné na obr. 12 je modifikace inhalátoru typu, který je popsán vGB-A2242134. Tento spis popisuje inhalátor pro použití s lékovým balením, u kterého je alespoň jedna nádobka pro lék v práškové formě definována mezi dvěma prvky, výhodně dlouhými fóliemi, které lze vzájemně odtrhnout od sebe. Zařízení obsahuje prostředky definující otvírací stanoviště pro uvedenou alespoň jednu nádobku, prostředky pro odtržení prvků od sebe na otevíracím stanovišti, aby se otevřela nádobka, a výstup, spojený s otevřenou nádobkou, kterým uživatel může inhalovat lék v práškové formě z otevřené nádobky. Výhodně obsahují dlouhé fólie množství nádobek s lékem rozložených po délce, přičemž inhalátor je vybaven pootáčecími prostředky pro natočení každé nádobky do polohy, ve které je spojena s výstupem. Další podrobnosti je možno nalézt v GB-A-2242134.

Obr. 12 zobrazuje část zařízení, obsahující náústek 400 s hlavním vzduchovým vstupem, to jest kanálem 402, vzduchovým výstupem 404 a pomocnými vzduchovými vstupy 406, které jsou

-6CZ 283397 B6 napojeny na vzduchový výstup 404 uprostřed mezi jeho konci. Vzduchový výstup 404 se rozšiřuje od svého začátku ke konci. Náustek 400 má v sobě vytvořenou dvojici patek 408, které definují strany dráhy 410, která prochází kolmo k rovině obr. 12.

Zařízení je určeno pro práci s balením léku, u kterého je množství nádobek na prášek definováno mezi dlouhou základní fólií, opatřenou po délce rozmístěnými kapsami, a krycí fólii pro hermetické utěsnění. Obr. 12 zobrazuje jednu kapsu 412 připravenou pro použití s odtrženou částí fólie, která by ji normálně zakrývala. Kapsa je umístěna tak, že jedna hrana je proti konci kanálu 402 a druhá hrana je proti začátku vzduchového výstupu 404. Kanál, vnitřek kapsy a vzduchový výstup tvoří společně strukturu, která má účinky difuzéru. Pokud uživatel inhaluje náústkem, proudící vzduch tímto difúzérem účinně strhává prášek, který je v kapse. Vzduch vstupující pomocnými vzduchovými vstupy 406 zajišťuje, že odpor proti proudění není pro uživatele nepřijatelně vysoký. Aby se přivedla další kapsa do polohy pro použití, je balení léku taženo podél dráhy 410. Vhodné mechanismy pro toto tažení lze nalézt ve výše uvedeném GB-A2242134.

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   Inhalátor, prostřednictvím kterého může být inhalován materiál v práškové formě, který obsahuje prostředky pro držení nádoby na prášek v místě užívání, která je opatřena prohlubní obsahující prášek, a inhalační prostředky pro umožnění inhalování prášku z nádoby v místě užívání, inhalační prostředky obsahují výstup spojený s otevřenou nádobkou průchodem, který má stěny spolupracující sprohlubní pro vytvoření difuzéru, vyznačující se tím, že tvar prohlubně (205a) odpovídá tvaru průchodu (216, 240, 354, 356, 402).